Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Transkript

1 Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. VALTEŘICE U ŽANDOVA SO 03 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. RADEČ U HORNÍ POLICE Ing. Daniel Hrubý 08/2014 Ing. DANIEL HRUBÝ, projekční a poradenský Atelier pro zahradní a krajinářskou architekturu_liberec Gagarinova 752, Liberec VI, , tel hruby.daniel@volny.cz

2 1. Identifikační údaje stavby Stavba : REVITALIZACE ALEJÍ NA POZEMCÍCH MĚSTA ŽANDOV aktualizace 08/2014 Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. VALTEŘICE U ŽANDOVA SO 03 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. RADEČ U HORNÍ POLICE Příloha : DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM DŘEVIN Lokalita: VIZ. ZÁBOROVÝ LIST V TZ Zadavatel : MÚ ŽANDOV Náměstí č.p. 82, , Žandov. Michal Beň místostarosta, tel Projektant : Ing. Daniel Hrubý Atelier zahradní a krajinné tvorby, Gagarinova 752/27, Liberec 6. kontaktní osoba: Ing. Daniel Hrubý tel.: hruby.daniel@volny.cz Biotopy a vyhodnocení území : Šárka Hromádková Datum : 08/2014 Hlavní projektant: Ing. DANIEL HRUBÝ, projekční a poradenský Atelier pro zahradní a krajinářskou architekturu_liberec Gagarinova 752, Liberec VI, , tel hruby.daniel@volny.cz 2

3 2 A: ÚVOD ÚDAJE DENDROLOGIE Průzkum se zaměřil na zdokumentování sadovnické hodnoty a zdravotního stavu stávajících dřevin. Z pasportizace dřevin je zřejmé, že zdravotní stav dřevin zejména ALEJOVÝCH stromů na pozemcích města ŽANDOV není dobrý. Alej Heřmanice je přestárlá (stromořadí sloup.topolů s příměsí javorů v těsném sponu), stromy jsou úplně proschlé navržena úplná obnova aleje. Alej Valteřice javory řezané na hlavu, řezem těžce poškozené - navržena úplná obnova. Rekonstrukce aleje - Radeč u Horní Police - přestárlá alej vzrostlých dominantních topolů - navrhujeme jednostr. obnovu, tak aby byl zachován krajinný ráz a výrazná dominanta krajiny. Dřeviny jsou často poškozené (usychají, mají ulámané a odlomené větve, nízkou fyziologickou vitalitu) a převážná část alejových dřevin (zejména topolů) se vyznačuje nízkou sadovnickou hodnotou. Část ponechané aleje v Radči bude ořezána tvarovacím opravným řezem. Kritický stav je také u alejových TOPOLŮ v Heřmanicích a také u JAVORŮ ŘEZANÝCH NA HLAVU ve Valteřicích, se silně porušenou stabilitou, nízkou vitalitou, nebo deformovanou korunou. V prostoru před hřbitovem v Heřmanicích byl zmapován údolní jasanovo-olšový luh v pokročilém stadiu sukcesního rozpadu. Hlavním cílem je zajistit ekologickou stabilitu území. Uvedené bude zajištěno ošetřením stromů řezem, případně jejich pokácením z důvodu zdravotního stavu. Součástí navržených opatření je tedy i kácení neperspektivních a silně poškozených či odumírajících stromů, jejichž provozní bezpečnost je kritická či havarijní a perspektiva funkčního setrvání na stanovišti nízká. Hodnoceny byly podrobně dřeviny nad průměr 25 cm ve výšce 130 cm nad zemí a také spočítány nálety a výmladky v daném území. Projekt je odsouhlasen CHKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ. Všechny pokácené dřeviny budou nahrazeny novou výsadbou kosterních domácích dřevin, dle návrhu vegetačních úprav. Stromy byly hodnoceny vizuálně proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru 32 m/s). B : ÚVOD BIOTOPY V ÚZEMÍ Údolní jasanovo-olšové luhy Struktura a druhové složení Třípatrové až čtyřpatrové porosty tvořené dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a příměsí dalších listnáčů (Acer platanoides, A. Pseudoplatanus, Prunus padus subsp. Padus, v nižších polohách též Quercus robur, Tilia cordata), případně jehličnanů (Picea abies na dočasně zbahnělých půdách). Keřové patro je často husté a druhově bohaté, s převahou zmlazených dřevin, stromového patra. Nižší nadmořské výšky: Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, výše Salix caprea a Sambucus racemosa. Bylinné patro vlhkomilné lesní druhy Nižší polohy slabý jarní aspekt s Ficearea bulbifera, případně s Anemone nemorosa nebo Chrysosplenium alternifolium. Mechové patro - slabý náznak, jeho nejčastější druhy Atrichum undulatum, Plagiomnium affine a P. Undulatum. 3

4 Ekologie Břehy vodních toků, svahová lesní prameniště a terénní sníženiny s hladinou podzemní vody ležící v malé hloubce a došasně vystupujícínad půdní povrch. Půdy vlhké až mokré, dočasně zbahnělé gleje i lužní půdy typu paternia, s širokým rozpětím půdní reakce i obsahu humusu a dostatečnou zásobou živin. Údolní jasanovo-olšové luhy se vyskytují od nížin do hor. Rozšíření Podél vodních toků v celé ČR s výjimkou širokých úvalů velkých nížinných řek a břehů horských bystřin. Údolní jasanovo-olšové luhy jsou často zejména v rozsáhlých lesních celcích, v nižších polohách však byly vlivem člověka často omezeny na úzké pruhy kolem toků. Variabilita Na březích potoků v úzkých zaříznutých údolích kolinního stupně jsou místy přimíšeny habr obecný (Carpinus betulus) nebo dub letní (Quercus robur) a hojné jsou druhy nížinných lesů, např. Acer campestre, Euonymus europaea, Humulus lupulus, Lonicera xylosteum a Stellaria holostea. S rostoucí nadm.v. - druhy vyšších poloh (Acer pseudoplatanus a Ulmus glabra, v bylinném patru Petasites albus aj.). Podmáčené půdy se silně pohyblivou vodou v okolí lesních pramenišť ostřice (Carex pendula, C.remota a C. Sylvatica) a mokrýše (Chrysosplenium alternifolium a C. Oppositifolium), v horách i smrk ztepilý (Picea abies) a v bylinném patře Calamagrostis villosa a Equisetum sylvaticum. Ohrožení Narušení vodního režimu krajiny, vysekávání dřevin, mýcení, výsadba smrkových a jiných monokultur. Management Zachování přirozeného vodního režimu krajiny a přirozené dřevinné skladby porostů. Druhová skladba stromové a keřové patro: Acer platanoides javor mléč A. pseudoplatanus javor klen Alnus glutinosa olše leplavá Alnus incana olše šedá Fraxinus excelsior jasan ztepilý Prunus padus subsp. Padus střemcha obecná pravá Salix fragilis vrba křehká Sambucus nigra bez černý S. racemosa bez hroznatý Bylinné patro Aegopodium podagraria bršlice kozí noha Caltha palustris blatouch bahenní Cardamine amara řeřišnice hořká Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupatá 4

5 Chrysosplenium alternifolium mokrýš střídavolistý C. oppositifolium mokrýš vstřícnolistý Circaea alpina črovník alpský C.intermedia čarovník prostřední C.lutetiana čarovník pařížský Crepis paludosa škarda bahenní Equisetum sylvaticum přeslička lesní Festuca gigantea kostřava obrovská Filipendula ulmaria subsp. Ulmaria tuebník jilmový pravý Galium aparine svízel přítula Geum rivale kuklík potoční G. urbanum kuklík městský Glechoma hederacea popenec obecný Impatiens noli-tangere netýkavka nedůtklivá Leucojum vernum bledule jarní Lysimachia nemorum - vrbina hajní Ranunculus repens pryskyřník plazivý Stachys sylvatica čistec lesní Stellaria nemorum ptačinec hajní Dubohabřiny Struktura a druhové složení Lesy tvořené: habrem obecným (Carpinus betulus), dubem zimním (Quercus petraea s. Lat.), dubem letním (Q. Robur), v podúrovni stromového patra s častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) nebo babyky (Acer campestre). Složení porostů se liší podle způsobu obhospodařování a vlhkosti půdy. Keřové patro: v rozvolněných porostech zpravidla dobře vyvinuto v zapojenějších nebo přezvěřených lesích vzácnější Tvoří je druhy stromového patra a dále např. Corylus avellana, Crataegus laevigata, C. Monogyna a Lonicera xylosteum. Bylinné patro zpravidla druhy listnatých lesů (běžné v bučinách) Dactylis polygama, Melica nutans, Poa nemoralis, Viola reichenbachiana aj.) a dále relativně teplomilnější mezofilní lesní druhy, např. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, Convallaria majalis, Festuca heterophylla a Melampyrum nemorosum. Jaro před olistěním stromů aspekt s geofyty (např. anemone nemorosa, A. Ranunculoides a Corydalis spp.). Mechové patro nevýrazné, častěji Atrichum undulatum, Hypnum cupressiforme a Polytrichum formosum. Ekologie Živinami bohaté, hlubší půdy kyselých i bazických hornin na svazích a plošinách. V létě možnost vysýchání. Porosty v minulosti obhospodařovány jako lesy nízké a obnovovaly se z pařezových výmladků (pařezová výmladnost dubu a buku malá, proto v územích suprakolinního stupně možnost šíření habru. Dubohabřiny nadm.v. Od 450m, vzácněji až do 550m. Rozšíření Nížiny a pahorkatiny po celém území ČR, v J Čechách vzácně. Místy rozsáhlé porosty. Hercynské dubohabřiny 5

6 Struktura a druhové složení: Lesy s převahou habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. Robur) a častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata). Keřové patro nižší dřeviny stromového patra a dále Cornus sanguinea, Corylus avellana a Loincera xylosteum. Bylinné patro Hepatica nobilis, dále hájové druhy jako např. Anemone nemorosa, Hieracium murorum, Lathyrus vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Pulmonaria officinalis s. Lat. A Tanacetum corymbosum. Mechové patro vyvinuto spíše sporadicky. Ekologie: Živinami bohaté, hlubší půdy na svazích a plošinách v teplejších oblastech. Podloží od kyselých hornin krystalinika přes vápence a slínovce až po třetohorní a čtvrtohorní sedimenty. Těžší půdy zamokření. Rozšíření: Jeden z najčastějších typů přirozené vegetace v Českém středohoří, Mostecké pánvi, Pojizeří, Polabí, podhůří Orlických hor, okolí Prahy, Českém krasu, na Křivoklátsku, v okolí Plzně, údolí Otavy a střední Vltavy, na obvodech Železných hor, oblast jihovýchodního okraje Českého masivu od Znojma po Brno a v podhůří Drahanské vrchoviny a Rychlebských hor. Variabilita: Druhové složení bylinného patra proměnlivější v závislosti na vlhkosti a půdní reakci. Kromě typických porostů také přechodné porosty k tvrdým luhům, teplomilným doubravám, acidofilním doubravám a květnatým bučinám. Jižní Čechy na středním toku Otavy a Blanice - v porostech chybí habr obecný (Carpinus betulus) a dub zimní (Quercus petraea s.lat.), převládající dřeviny stromového patra - lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur). Ohrožení: Převod na jehličnaté kultury, přezvěření. Druhová kombinace stromové a keřové patro Acer campestre javor babyka Carpinus betulus habr obecný Cornus sanguinea svída krvavá Corylus avellana líska obecná Crataegus laevigata hloh obecný C. monogyna hloh jednosemenný Lonicera xylosteum zimolez pýřitý Quercus petraea s. lat. - dub zimní Q.robur dub letní Tilia cordata lípa srdčitá Bylinné patro Anemone nemorosa sasanka hajní Campanula persicifolia zvonek broskvolistý C. rapunculoides zvonek řepkovitý C. trachelium zvonek kopřivolistý Carex montana ostřice horská 6

7 Zdroj: Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí, Kateřina Šumberová, Jiří Sádlo, Zdenka Neuhaslová, Michal Hájek, Kamil Rybníček, František Krahulec, Andrea Kučerová, Jiří Kolbek, Štěpán Husák Katalog biotopů České republiky AOPK ČR, Praha LOKALITY A VYMEZENÍ ÚZEMÍ REVITALIZACE ALEJÍ V ŽANDOVĚ, PŘEHLED POZEMKŮ DATUM 11/2013 Parcelní číslo Výměra (m 2 ) Druh pozemku Vlastník Pozn: ostatní plocha Město Žandov rozsáhlé chráněné území 149/5 748 ostatní plocha Město Žandov rozsáhlé chráněné území 186/2 186 orná půda Město Žandov rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond ostatní plocha Město Žandov rozsáhlé chráněné území ostatní plocha Město Žandov rozsáhlé chráněné území trvalý travní porost Město Žandov rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond ostatní plocha Město Žandov rozsáhlé chráněné území 8/2 256 trvalý travní porost trvalý travní porost Město Žandov Město Žandov rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond K.Ú. HEŘMANICE, VALTEŘICE, RADEČ U HORNÍ POLICE 7

8 4. INVENTARIZACE DŘEVIN A NÁVRH OPATŘENÍ Cílem provedené inventarizace je zjištění níže uvedených parametrů. 1.1 Metodika lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy) číslo stromu určení taxonu (rod, druh případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou nebo pásmem, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) zdravotní stav (parametr, který popisuje stádium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) Zpracovaná inventarizace dřevin je popsána v sam. tabulkách v příloze dokumentace. 1.2 Technologie zásahů Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. V rámci ošetření dřevin na hodnocené lokalitě byly navrženy následující druhy řezu: ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ ŘEZ Odstranění suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelným statisticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstranění větví zavěšených či zlomených a další větve znamenající bezpečnostní riziko. ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ ŘEZ Zdravotní řez je komplexní opatření zaměřené, včetně zlepšení provozní bezpečnosti, především na zlepšení poměrů v koruně ošetřovaného jedince. V rámci zdravotního řezu z koruny ošetřovaného stromu odstraňujeme všechny odumřelé a odumírající větve, dále odstraňujeme nebo postupně redukujeme větve nadměrně zahušťující korunu, větve v souběhu, kodominantní výhony, větve s tlakovým větvením a poškozené neperspektivní větve. Jednodušší varianta - základní zdravotní řez má cíle i zásady stejné, ale týká se zpravidla větví o průměru 3 cm a více. Tento druh řezu byl navrhován i v případě, že strom sice nepředstavuje bezpečnostní riziko, ale do budoucna hrozí riziko vzniku nestabilního tlakového větvení. Aby se tomu předešlo, je nutné nyní upravit architekturu koruny a potlačit kodominantní výhon. OPRAVNÝ ŘEZ Řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve a tvarující korunu dle daného taxonu. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximální přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště. Opravný řez také zahrnuje začištění zlomů, odstranění pahýlů a opravu defektů koruny. 1.3 Technologie kácení KÁCENÍ DŘEVIN Ke kácení byly navrženy stromy odumírající, s rozsáhlým poškozením či souběhem defektů, Dále stromy neperspektivní, potlačené, vrůstající do okolních dřevin. U drobnějších dřevin, které nejsou 8

9 předmětem tohoto hodnocení, bude třeba realizovat pozitivní probírku a ponechat kvalitní jedince bez poškození kmínku, s dobře založenou korunou. Technologie je popsána v tabulkách, součástí je frézování pařezů a urovnání jámy. ZP Kácení ve ztížených podmínkách postupné nutnosti spouštění části kmene a koruny 5. ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU 1. Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost u většiny dřevin je zhoršená. Zejména TOPOLY A JAVORY ŘEZANÉ NA HLAVU jsou v kritickém stavu a to z následujících důvodů suché či zavěšené větve v korunách, hniloba baze, tlakové vidlice, poškození kmenů (vyvětvené koruny). Havarijní stav zejména starších dřevin je způsoben odumřelými celými částmi korun nebo dokonce celého stromu. Graf 1: Rozdělení dle perspektivy dřevin Hlavní riziko je v tom, že strom se může jevit jako vitální (nově vytvořené kořeny postačují pro jeho výživu), ale pod navážkou, nepropustným krytem či při nešetrném přerušení kořenů např. bagrem dochází k masivnímu rozvoji kořenové hniloby a tím velkému riziku statického selhání celého stromu. Tento popsaný stav se vizuálně velice obtížně zjišťuje. 2 PLÁN PÉČE Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou je zlepšení provozní bezpečnosti v celém prostoru. 2.1 Identifikace rizik V současnosti se na stromech v hodnoceném území vyskytují následující defekty, které je třeba řešit: 9

10 1. suché větve v korunách stromů. V lokalitě, zejména v období prázdnin, dojde ke zvýšenému pohybu osob, proto je provozní bezpečnost v místech pod dřevinami s mohutnými suchými větvemi v korunách, případně pod nestabilními smrky na kritické úrovni. Některé případy lze vyřešit řezem (základní zdravotní, bezpečnostní), některé stromy s rozsáhlými odumřelými partiemi je nutné pokácet (odumírající duby, nestabilní smrky). 2. rozsáhlé poškození kmene hniloba. U některých dřevin byla zjištěna poměrně rozsáhlá hniloba kmene. Pokud dřevní houba narušuje staticky nejvíce namáhané místo bázi kmene a kořenový systém, hrozí akutní nebezpečí vývratu či zlomu v těchto místech, v okolí napadených dřevin je provozní bezpečnost na kritické či havarijní úrovni!!! Provozní bezpečnost v jejich okolí lze zajistit pouze pokácením těchto dřevin nebo výraznou redukcí koruny. 3. nestabilní tlakové vidlice U několika dřevin se vyskytuje závažný růstový defekt tlaková vidlice. U dřevin v mladších věkových stadiích je možné redukovat jeden z kodominantních výhonů a zamezit tím dalšímu vývoji tlakového větvení. 4. potlačené, neperspektivní stromy Některé neperspektivní zastíněné dřeviny rostoucí v podrostu či těsném zápoji byly ponechány prozatím bez zásahu, výhledově by mělo dojít k jejich odstranění. Ty, které představují v současnosti bezpečnostní riziko nebo výrazně ovlivňují zdárný růst sousedních hodnotnějších dřevin, jsou navrženy ke kácení již nyní. 2.2 Návrh řešení Z hlediska další péče můžeme hodnocené dřeviny rozdělit do následujících skupin: a) stromy ke kácení jedná se o dřeviny, jejichž provozní bezpečnost nelze zajistit řezem (mají buď významná poškození s vlivem na stabilitu nebo usychají) nebo perspektiva jejich funkčního setrvání na stanovišti a estetická hodnota jsou minimální. Patří sem i dřeviny, které je nutné odstranit z kompozičních důvodů. Kácení je jednorázovou činností, která může být provedena v období vegetačního klidu. b) dřeviny navržené k ošetření provedení základního zdravotního či bezpečnostního řezu je dobré opakovat cca každých 5 let, v závislosti na dynamice prosychání či výskytu jiných defektů v korunách sledovaných jedinců. Součástí ošetření některých dřevin je i založení bezpečnostních vazeb do korun. Cílem ošetření je prodloužení funkčního setrvání stromů na dané lokalitě a zajištění provozní bezpečnosti. c) dřeviny ponechané bez zásahu zejména mladší vitální dřeviny, které v současnosti nepotřebují žádný zásah. Patří sem i dřeviny uprostřed porostů, které nezasahují nad 10

11 plochy s pohybem osob. U nich nehrozí riziko ublížení na zdraví či způsobení hmotné škody. d) probírka podrostu - deformované podrostové dřeviny budou odstraněny z důvodu uvolnění zápoje dřevin 3 ZÁVĚR Pro zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě - minimalizaci ohrožení zdraví návštěvníků, případně škod na majetku, je třeba nyní provést údržbu a kácení dřevin a pravidelně a systematicky v ní pokračovat. Ošetření dřevin by měla provést odborná arboristická firma. V následujícím období by měla i nadále probíhat pravidelná a koncepční údržba. Hodnocené dřeviny je potřeba i nadále pravidelně monitorovat. Zejména výsadby v Radči je nutno sledovat a po ujmutí výsadeb aleje ( a tím zachování krajinného rázu dle požadavku CHKO) navrhuji obnovu také druhé části. Příloha seznam technologií pro soupis prací. Seznam technologií při ošetřování stromů dle doporučené Sekce péče o dřeviny ISA, SZKT Kácení stromů Pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene do vzdálenosti 30m se složením na hromady nebo s naložením na dopravní prostředek odvozem. Je doporučeno, aby kácení stromů rostoucích mimo les vždy realizovala odborná aforistická firma pomocí proškolených pracovníků Číslo Kód dle Subkód Popis položky ceníkové systému položky Viridis SK Směrové kácení a SP PK ZP Směrové kácení s přetažením Postupné kácení bez nutnosti spouštění kmene a části koruny Kácení ve ztížených podmínkách postupné nutnosti spouštění části kmene a koruny b Odstranění pařezu Odstranění pařezu pokáceného stromu odfrézování až do hloubky 500mm. Včetně zasypání a urovnání jámy vzniklé frézováním. Subkód Popis položky Číslo ceníkové položky Kód dle systému Viridis -- Odstranění pařezu frézováním

12 Řez stromů Řez stromů realizovaný s využitím výškové techniky (hydraulických plošin či stromolezecká technika) spolu s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m a složením na hromady. Číslo Kód dle Subkód Popis položky ceníkové systému položky Viridis Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Odstraňují se -- především větve suché, vitálně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez a, 2b, 2c primárně řeší cíle řezu bezpečnostního. Opravný řez - řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní, zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximální přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště SP RB Redukční řez směrem k překážce Bezpečností řez - odstranění suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelným statisticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstranění větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statistické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních dřevin.) -- 3a, 3b, 3c 12