ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby

Transkript

1 Krev- složen ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby kmenové a progenitorové buňky regulace hemopoesy určeno výhradně pro přípravu pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Gartner L. et al., Junqueira C. a Carneiro J., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross M.H. a Pawlina W., Stevens A. a Lowe J., Cummings B. mikrofotografie R. Kraus, I. Těšík Ústav histologie a embryologie Doc.MUDr.Hana Brichová,CSc., BO

2 periferní krev je tekutý orgán suspense formovaných elementů (krvinky) a krevní plazmy objem krve je v průměru přibližně 5 l krev cirkuluje v uzavřeném systému, transportuje nutrienty, hormony, proteiny, ionty, odpadní produkty atd. reguluje tělesnou teplotu a účastní se regulace osmotické a acido-basické rovnováhy životnost (life-span) krevních buněk je různá podle druhu: 3 dny -120 dnů buňky jsou nahrazovány procesem hemopoesy formované elementy: erytrocyty-červené krvinky leukocyty- bílé krvinky: a) granulocyty: neutrofilní, eozinofilní a basofilní leukocyty b) agranulocyty: lymfocyty a monocyty trombocyty- krevní destičky krevní plazma

3 vzorek čerstvě odebrané krve Formované elementy destičky leukocyty se skládá erytrocyty Formované elementy = hematokrit

4 krevní plasma - nažloutlá tekutina složení: 90% voda, 9% organické sloučeniny (proteiny: albumin, α-,β-,γ- globuliny, fibrinogen, protein-komplement, aminokyseliny, glukosa, vitaminy, hormony, lipidy, lipoproteiny atd.),0,9% anorganické soli poměr plasmy a formovaných elementů = hematokrit 0,37-0,39 ženy 0,42-0,45 muži je- li krev odebrána z oběhového systému vytvoří se krevní sraženina- koagulum (obsahuje krevní elementy) a krevní serum hematokrit serum je čirá tekutina, ekvivalent plasmy bez fibrinogenu -proteinu, který je konvertován při srážení krve ve fibrin- a bez srážecích faktorů antikoagulancia: heparin, citrát sodný Leukocyty Erytrocyty

5 ke studiu krevních elementů připravujeme krevní nátěr, obarvený Pappenheimovou panoptickou metodou: užívá směsi barvení May- Grünwald a Giemsa-Romanovsky Tyčka Lüllmann- Rauch,2009

6 erytrocyty- bezjaderné bikonkávní elementy normální koncentrace: 4,0-5,2 milionů/ 1µl krve u ženy =10-12 litru 4,5-6,0 milionů/ 1µl krve u muže normální velikost: 7,2 µm x 2,1 µm normocyty (kapilára má průměr 5-8 µm) 0,5-1% tvoří retikulocyty, dozrávající erytrocyty 9 µm - makrocyty 6 µm mikrocyty výskyt nestejně velkých ery je anisocytosa výskyt deformovaných ery je poikilocytosa na povrchu plasmatické membrány je vytvořena silná glykokalyx, řetězce oligosacharidů glykoproteinů a glykolipidů vytvářejí determinanty pro A, B, AB a O krevní skupiny a pro MN životnost 120 dní- staré ery exprimují na své povrchové membráně faktory, které rozliší makrofágy sleziny, kostní dřeně a jater takové ery destruují zralé erytrocyty nemají organela, obsahují stroma a červené krevní barvivo hemoglobin

7 Erytrocyt obsahuje 33%ní roztok hemoglobinu hemoglobin (Hb) konjugovaný protein dvaα-polypeptidové řetězce řetězce se liší sekvencí aminokyselin dvaβ-polypeptidovéřetězce kovalentně vázané na skupinu hem (acidofilní) hem = feroprotoporfyrin - Fe ++ + globin= protein Hb se liší ve složenířetězců podjednotek HbA 1 (adult), HbA 2, HbF (fetal), abnormální HbS (sickle- srpkovitá anemie) obsahují rozpustné enzymy pro glykolysu obsah Fe ++ umožňuje vazbu O 2 a transport O 2 z plic do periferie tkání a CO 2 zpět po2 (parciální tlak kyslíku) v plicích je vysoký, ve tkáních je po2 nízký, váže se CO2 vazba s: O 2 oxyhemoglobin - reversibilní CO 2 karbaminohemoglobin- reversibilní CO karboxyhemoglobin - nevratná pevná vazba na hemoglobin

8 erytrocyty erytrocyt 7,2 x 2,1 bikonkávní terčík neutrofilní tyčka stavba buněčná membrána- receptory stroma- ghost hemoglobin Erythron pool zralých červených krvinek a jejich progenitorových buněk Erytropoetin hormon, který určuje množství tvorby červených krvinek podle potřeby O 2

9 membránový skelet erytrocytu umožňuje flexibilitu erytrocytu : zevní povrch membrány erytrocytu transmembránové proteiny vazebný protein- 3 plasmatická membrána vazebný vazebný protein-4.1 vnitřní síť Lüllmann-Rauch, 2009

10 leukocyty množství 5-9 tis. / 1µl krve = 10-9 polymorfonukleáry mají segmentované jádro mononukleáry- jádro je pravidelné, nesegmentované granulocytyagranulocyty- mají v cytoplasmě specifická granula (enzymy) nemají specifická granula leukogram - procentuelní zastoupení leukocytů v cirkulující krvi velikost (na krevním nátěru) granulocyty: neutrofilní 60-70% µm eozinofilní 2-5% µm basofilní 0,5-1% 10 µm agranulocyty: lymfocyty 25-30% 6-8 µm monocyty 3-8% µm

11 Neutrofilní granulocyty 60-75% µm segmentované jádro, cytoplasma eosinofilní granula: a)azurofilní, podobná lysosomům, obsahují kyselé hydrolázy a myeloperoxidázu b) specifická neutrofilní 0,2 0,8 µm obsahují alkalickou fosfatázu, fagocytiny a baktericidní substance funkce: vysoce motilní, fagocytující buňky chemotaxe vytvářejí pseudopodie

12 Eosinofilní granulocyty 2-5% µm dvoulaločné jádro cytoplasma eosinofilní granula : specifická eosinofilní obsahují kyselou fosfatázu, katepsin,ribonukleázu funkce: pohyb na podkladě chemotaxe jako odpověď na bakteriální produkty a složky komplementu eosinofil fagocytují komplex antigen-protilátka přednostně jsou přitahovány substancemi produkovanými heparinocyty (histamin, eosinofilní chemotaktický anafylaktický faktor ECF-A) a aktivovanými lymfocyty neutrofil

13 Basofilní granulocyty 0,5-1% 10 µm funkce:? prekursory tkáňových heparinocytů okamžitá hypersensitivní (anafylaktická) reakce N granula: velká specifická basofilní obsahují sulfonované proteoglykany, heparin, chondroitin sulfát, histamin a leukotrien 3

14 lymfocyt Lymfocyty 20-30% 6-8 µm T and B typ funkce: T buňky -řízená buněčná imunitní odpověď B buňky- humorální odpověď trasformace na plasmatické buňky produkce imunogloblinů jemné cytoplasmatické výběžky cytoplasma světlá, lehce basofilní, úzký lem granula: azurofilní, malé množství plasmocyt lymfocyt cytoplasma: basofilní, vyplněna cisternami GER jádro s loukoťovitě uspořádaným chromatinem produkují imunoglubuliny A,G,M

15 Monocyty 4-8% µm granula: jemná azurofilní, lysosomy jádro ledvinovité cytoplasma kouřově šedá, kouřově modrozelená funkce: velké, motilní, fagocytující buňky člen skupiny buněk monocytomakrofágového systému kmenové buňky mononukleárních fagocytujících elementů (odpovídají chemotakticky a opouštějí periferní krev)

16 trombocyty - krevní destičky množství tis./1µl krve fragmenty cytoplasmy 2-5 µm v průměru obalené buněčnou membránou (nese různé receptory) nemají jádro diferencují se z velkých buněk megakaryocytů oddělováním periferních úseků cytoplasmy trombocyt stavba hyalomera homogenní, obsahuje aktinová a myosinová mikrofilamenta a mikrotubulymarginální svazky mikrotubulů, otevřený tubulární systém chromomera- mitochondrie,vakuoly, systém tubulů a váčků ( Golgi komplex), α- granula- fibrinogen, tromboplastin, fvw a fviii, PDGF δ-granula (elektron-denzní), ADP, ATP, histamin, serotonin, Ca ++ λ- granula lysosomální enzymy glykogen Ca ++ a adenosin difosfát (ADP) zvyšují adhesní schopnost glykokalyx a zesilují přilnavost destiček při poškození povrchu cévní stěny trombocyty aglutinují, vytvářejí koagulum a uzavřou poškozené místo cévní stěny produkují tromboplastin, nutný pro přeměnu fibrinogenu na fibrin a vytvoření koagula

17 schema trombocytu plasmatická membrána trombocytu jamky marginální svazek mikrotubulů kanalikulární systém

18 Trombocyty- krevní destičky / 1µl, velikost 2 5 µm tvorba- fragmentace periferních částí cytoplasmy megakaryocytů, bezjaderné částice obalené buněčnou membránou, glykokalyx funkce: jsou esenciální pro normální hemostázu, agregace trombocyty cytoplasmatická granula: α granula, δ denzní granula, lysosomy, peroxisomy krevní destičky v obraze skenovacího elektronového mikroskopu v obraze trasmisního elektronového mikroskopu

19 proces srážení krve dochází k němu jen v místech, kde je poškozen endothel je podmíněno aktivací nejméně 13 plasmatických proteinů koagulačních faktorů membrána trombocytu a Ca++ (faktor IV) koagulace probíhá dvěma cestami: vnitřní a zevní konečná fáze je transformace protrombinu na trombin, enzym, který katalysuje konverzi fibrinogenu (faktor 1) na fibrinové monomery, které vytvoří síť krevní sraženiny zevní cesta: okamžitě po poranění cévy je uvolněn tkáňový tromboplastin vnitřní cesta: (pomalý nástup) von Willebrandův faktor a faktor VIII vytvoří komplex, který se váže na subendothelový kolagen na membránu trombocytů vyvolá agregaci destiček a jejich připojení ke kolagenu stěny cévní průřez trombocyty v různých funkčních stavech mikrotubuly otevřené kanálky volně plovoucí Lüllmann-Rauch, 2009 vwf adhese,aktivace fibrinogen kolagenní fibrila agregace

20 Hemopoesa - tvorba krevních elementů kostní dřeň vyplňuje prostory mezi trabekulami spongiosní kosti. Je tvořena nosnou sítí retikulárního vaziva jehož prostory jsou prostoupeny rozvětvenými sinusoidními kapilárami a vyplněny diferencujícími se a zralými krevními buňkami erytrocyty, granulocyty, monocyty, krevní destičky, lymfocyty se vyvíjejí v kostní dřeni Řez kostní dření, zalitou do parafinu, HE Nátěr z kostní dřeně, barvený dle Pappenheima trámec spongiosní kosti hemopoetické krevní ostrůvky tukové buňky

21 hustá síť sinusoidních kapilárploché endotelové buňky velké fenestrace ve stěně cévy nekompletní bazální lamina, obklopená neúplnou vrstvou výběžků retikulárních buněk a retikulárních vláken makrofágy- dlouhé výběžky hemopoetické krevní ostrůvky tukové buňky sinusoidní kapiláry (šipky) retikulární vazivo

22 hemopoesa (hematopoiesis, poiesis= vytváření) prenatální hemopoesa postupně se nachází ve stěně žloutkového váčku, v játrech a slezině a nakonec v kostní dřeni postnatální hemopoesa - kostní dřeň (medulla, myelon= dřeň) kostní dřeň dospělých a)červená kostní dřeň- v epifysách humeru a femuru, v plochých a krátkých kostechhemopoeticky aktivní tkáň, diferenciace a zrání krevních buněk b) žlutá kostní dřeň v dlouhých kostech dospělých není krvetvorná infiltrována tukovými buňkami schopnost diferencovat se zpětně v červenou kostní dřeň (rezervní kostní dřeň) stroma - síť retikulárního vaziva - stromální buňky: buňky retikulárního vaziva, tukové buňky, makrofágy, endotelové buňky, produkují růstové faktory v okách sítě retikulárního vaziva ležířady nezralých i zralých krevních buněk hemopoesa probíhá výhradně v extravasálním prostoru (mimo krevní cévy) prekursorové buňky jedné buněčné linie buněčné elementy červené a bílých řad a megakaryocytů vykazují zřetelné specifické morfologické charakteristiky lze je rozlišit na nátěru z kostní dřeně

23 podle Manuela Tavian, Bruno Peault, Int.J.Dev.Biol 49:243-50, 2005 prenatální hemopoesa začátek krevní cirkulace tvorba krevních buněk ve stěně žloutkového váčku žloutkový váček arteriální klastry první kolonizace jater druhá kolonizace jater kolonizace kostní dřeně dny kontrakce myokardu

24 původ krevních buněk všechny krevní buňky jsou odvozeny z jedné populace 1) pluripotentní hematopoetické kmenové buňky kostní dřeně nediferencované buňky, jsou schopny samovolného celoživotního sebeobnovování další mitósou vznikají 2) multipotentní progenitorové buňky 3) oligopotentní progenitorové buňky s již určenou diferenciací : CFU-S myeloidní progenitorové buňky- (colony forming unit- spleen) pro erytrocyty, granulocyty, monocyty, megakaryocyty CFU-Ly lymfoidní progenitorové buňky- (colony forming unit-lymphocyte) pro T a B lymfocyty za přítomnosti příslušného růstového faktoru bb. proliferují a diferencují se základním elementem hemopoesy je kmenová pluripotentní hematopoetická buňka pluripotentní hematopoetické buňky a progenitorové buňky jsou malé mají velké jádro s jemným chromatinem tenký lem basofilní cytoplasmy (podobají se lymfocytům)

25 erytropoesa-tvorba červených krvinek pluripotentní hemopoetická kmenová buňka kostní dřeně diferenciace progenitorových buněk CFU-E (colony forming unit- erytrocyty ) terminální diferencované prekursorové buňky (E1- E5 čísla stupně zralosti) diferenciace progenitorových buněk- mitotická aktivita odpovídá výši koncentrace cytokinu erytropoetinu / tvořen v ledvinách podle změn po 2 parciálního tlaku kyslíku/ erytrocyty se diferencují v erytropoetických ostrůvkách životnost dnů granulopoesa- tvorba bílých krvinek 1) vznik 3 unipotentních progenitorových buněk granulocytů odvozených od CFU-s CFU-Eo (colony factor unit-eosinofil) progenitor eosinofilnířady CFU-Ba progenitor basofilnířady CFU-NM společný progenitor pro neutrofilní leukocyty a monocyty z něj vzniká CFU-N (neutrofil) a CFU-M (monocyt) tyto se dále vyvíjejí ve 2) prekursorové buňky granulocytů- jsou histologicky podobné ve všech třech řadách (myeloblasty a promyelocyty)

26 proliferace proliferace mitosa mitosa diferenciace prolifeace diferenciace ostrůvek erytropoesy myeloblast ostrůvek granulopoesy