na pozemních komuni kacích v MS Bolina

Transkript

1 4 METODIKA PRÁCE Aplikace pachových repelentů byla provedena v honitbě MS Bolina, která se nachází cca 60 km jihovýchodně od Prahy ve Středočeské pahorkatině nedaleko Vlašimi. Aplikace pachových repelentů a monitoring probíhal od března do listopadu v letech 2012 a 2013 na komunikaci II. třídy č. 112 a na místní železnici. Silnice č. 112 byla rozdělena na 3 úseky o celkové délce 4,2 km, kde byly umístěny tzv. pachové ploty (Hagopur, Hukinol, Kornitol atd.) a každý týden (převážně o víkendu) byla provedena pěší pochůzka v obou směrech, kde se zaznamenávali všichni nalezení usmrcení živočichové. Sledovány byly parametry jako: kde se po srážce živočich nacházel, zda na vozovce, nebo mimo ni (do 50 m od vozovky), druh živočicha, jeho stáří, stáří nálezu, druh porostu či plodiny pozemku, kde došlo k nálezu a řada dalších informací. Úsek železnice byl rozdělen na dva úseky o celkové délce 3,3 km, kde byly zjišťovány stejné informace jako u komunikace č Po skončení sledovaného období došlo ke zpracování a vyhodnocení dat a k návrhu dalších opatření. Mortalita živočichů se vyhodnocovala pomocí statistického testu Chí-Kvadrát (Test dobré shody). K vyhodnocování byl použit softwarový produkt Oriana 3.2. a MS Excel. Testy byly provedeny na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky byly porovnány s daty o úhynech živočichů z roku 2011, kdy zde monitoring také proběhl a žádná mitigační opatření zde aplikována nebyla. 5 VÝSLEDKY 5.1 Monitorované komunikace Monitorované území se nachází v kategorii II. (území zvýšeného významu) z hlediska výskytů a monitoringu velkých savců (Hlaváč, Anděl, 2001). Monitoring byl prováděn na komunikaci II. třídy č. 112 od křižovatky s komunikací III. třídy č až po křižovatku s komunikací III. třídy č Celková délka monitorované komunikace je 4,2 km. Tento úsek jsem rozdělil na 3 podobně dlouhé úseky. Úsek č. I se nachází v nadmořské výšce od 453 do 470 m n. m., začíná na křižovatce komunikace II. třídy č. 112 s komunikací III. třídy č a končí značkou obce Bolinka. Komunikace vede z poloviny podél oborní zdi obory firmy Sellier & Bellot z jedné strany a lesem a polem ze strany druhé. Druhá polovina úseku prochází intravilánem obce Bolinka. Úsek č. II se nachází v nadmořské výšce od 470 do 504 m n. m., začíná bezprostředně za značkou obce Bolinka a končí na vrchu Bučina. Tento úsek prochází téměř bezlesím a intravilánem obce Bolina. Úsek č. III se nachází v nadmořské výšce od 485 do 504 m n. m. a začíná na vrchu Bučina a končí na křižovatce s komunikací III. třídy č Tento úsek prochází z větší části lesem a zbylá část poli a loukami. Monitoring byl prováděn i na železniční trati č. 222 Vlašim Trhový Štěpánov v úseku naší honitby o délce 3,3 km. Tento úsek jsem rozdělil na 2 podobně dlouhé úseky. Úsek č. IV se

2 nachází v nadmořské výšce od 430 do 455 m n. m. a začíná na kraji honitby označeném železničním patníkem 25,1 a končí na křižovatce s místní komunikací mezi Bolinkou a Římovicemi. Úsek č. V se nachází v nadmořské výšce od 435 do 458 m n. m., začíná na křižovatce místní komunikace mezi Bolinkou a Římovicemi a končí na okraji honitby u železničního patníku s hodnotou 28,4. Obr. 9: Výškový profil monitorované části komunikace II. třídy č. 112 (Zdroj: Kůta, 2011) Monitoring jsem prováděl pravidelně 1krát týdně, převážně o víkendu. Komunikaci II. třídy č. 112 jsem procházel oběma směry a úsek železniční tratě vždy také oběma směry. Další informace o úhynech jsem čerpal od členů MS Bolina, oborníka Ing. Jaroslava Vaníčka, členů rodiny a známých. Hlavními sledovanými druhy byli srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), zajíc polní (Lepus europaeus) a bažant obecný (Phasianus colchicus). Dále jsem zaznamenával všechny nalezené zástupce zvěře i ostatních živočichů. Obr. 10: Mapa monitorovaných úseků I IV II V III (Zdroj:

3 5.1.1 Vytíženost sledované komunikace Využil jsem výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, které provádělo Ředitelství silnic a dálnic. Dle tohoto sčítání byla mnou sledovaná komunikace č. 112 zatížena průměrně vozidly za 24 hodin. Z tohoto počtu zaujímala těžká motorová vozidla 639, osobní a dodávková vozidla a jednostopá motorová vozidla 33. Protože další pravidelné celostátní sčítání dopravy bude až v roce 2015, provedl jsem si sčítání sám v dubnu Postupoval jsem podle metodiky Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích (TP 189). Stanovení odhadu ročního průměru denních intenzit bylo provedeno přepočtem intenzity dopravy získané během průzkumu pomocí přepočtových koeficientů, které zohledňují denní, týdenní a roční variace intenzit dopravy. Výpočtem bylo zjištěno: těžká motorová vozidla 652, osobní a dodávková vozidla a jednostopá motorová vozidla 49. Celkem tedy 3 181, což by znamenalo nárůst oproti roku 2010 o 5 %. Obr. 11: Mapa intenzity dopravy dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 (Zdroj: Dopravní nehody způsobené zvěří dle policejní statistiky Na portálu Policie ČR je možné si vyhledat konkrétní úsek silnice a vyfiltrovat si dopravní nehody, které byly způsobeny střetem se zvěří. Za posledních 10 let do 31. března 2014 policie ČR v monitorovaném úseku silnice č. 112 eviduje 4 nahlášené dopravní nehody. Ke třem nehodám došlo v noci a k jedné za soumraku. Třikrát se jednalo o srážku zvěře s osobním automobilem a jednou s nákladním. Vždycky se jednalo o přímý úsek vozovky, kde ke srážce došlo. Ani v jednom případě nedošlo ke zranění posádky vozidla, jen ke hmotné škodě. Ke dvěma nehodám došlo v lednu a k jedné v květnu a prosinci

4 Obr. 12: Mapa nehod způsobených zvěří v monitorovaném území za posledních 10 let (Zdroj: ) Dle mapy samostatný kroužek označuje místo nehody z 18. ledna Vhledem k tomu, že se na jedné straně komunikace č. 112 nachází oborní zeď, před kterou jsou vysázené jírovce, lze se domnívat, že se sem zvěř vydala právě na kaštany a cesta zpět se jí stala osudnou. Místo, kde se nachází ostatní tři kroužky, je místo, kde je komunikace obklopena lesem a kde je i pravidelný migrační tah zvěře. Jedinců zde sražených je však nepoměrně více, než uvádí policejní statistiky. Ze 4 hlášených dopravních nehod se jistě nenechají dělat velké závěry, ale pokud tyto nehody bereme jako pomyslnou špičku ledovce v počtu srážek zvěře s dopravou, tak tato místa jistě zasluhují pozornost, měla by zde být provedena patřičná opatření ke snížení počtu srážek, a tím i snížení škod na zvěři, majetku a zdraví občanů. 5.3 Způsob zaznamenání úhynů K záznamu monitoringu mortality jsem si vytvořil tabulku v MS Excel 2013, kde jsem zaznamenával tyto informace: datum nálezu, počasí (oblačnost, teplota, vítr), úsek, kde k nálezu došlo (nejenom označení úseku I až V, ale i s uvedením přesného místa vůči definovaným bodům), druh živočicha (případně pohlaví), přibližný věk živočicha, pokud lze odhadnout, stáří nálezu ve dnech, vzdálenost sraženého živočicha od komunikace v metrech (případně na vozovce, mezi kolejnicemi apod.), druh pozemku, kde k nálezu došlo (pole, les, TTP, intravilán obce), druh plodiny na poli (jetel, řepka_strniště, ječmen_ozim apod.) či převládající dřevina lesního porostu (smrk, javor apod.), nadmořská výška a poznámka (např. jméno nálezce živočicha, osobní dodatečný nález barvy apod.). 5.4 Výsledek monitoringu Vlastní pozorování mortality živočichů na pozemních komunikacích proběhlo během devíti měsíců v roce 2011 až 2013, a to od 1. března do 30. listopadu. V tomto období jsem provedl

5 každý rok 40 převážně víkendových pochůzek v obou směrech komunikace II. třídy č. 112 v celkové délce 1008 km (4,2 x 2 x 40 x 3 = 1008) a 40 pochůzek na železniční trati č. 222 v celkové délce 792 km (3,3 x 2 x 40 x 3 = 792). Za 24 měsíců provádění monitoringu jsem nachodil km. Seznam nalezených živočichů přehledně zpracovaný do tabulky i do grafu, doplněný autentickými fotografiemi a popisem naleznete níže v této práci. Obr. 13: Místa, na kterých došlo k nálezu jedince hlavních sledovaných druhů před opatřením Hlavní monitorované druhy Nejvíce osudným úsekem pro hlavní monitorované druhy zvěře co do počtu byl úsek č. I následovaný úsekem II., třetí v pořadí byl úsek č. III, čtvrtý úsek č. IV a pátý úsek č. V. Pokud bychom hodnotili podle vyčíslené škody na zvěři, tak by pořadí úseků bylo jiné. Největší škoda na zvěři vznikla v úseku II, poté v úseku III, třetí největší škoda v úseku I, poté IV a V. Více v kapitole Ekonomické ztráty na zvěři. Prvenství úseku II potvrzuje i sražený kňour mimo dobu monitorování. (Zdroj: Tab. 3: Mortalita hlavních sledovaných druhů živočichů podle úseků Počty jedinců hlavních druhů podle úseků Úsek I Úsek II Úsek III Úsek IV Úsek V Celkem Zajíc polní Srnec obecný Bažant obecný Prase divoké Celkem

6 Prase divoké (Sus scrofa) se mi prokazatelně zahynulé v důsledku střetu s dopravním prostředkem v monitorovaném období nalézt nepodařilo, ale došlo ke sražení tříletého kňoura v úseku č. II. Kňour vážil 90 kg a k nehodě byla přivolána policie a zástupce MS Bolina. Škoda dle Sazebníku minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku (déle jen sazebník), (Havránek 2010) je Kč. Zvěřina z kňoura byla z větší části zužitkována pro potřeby MS. Srnec obecný (Capreolus capreolus) 17 prokazatelně zahynulých jedinců v důsledku provozu na pozemních komunikacích, z toho 3 srnčata, 5 srnců a 9 srn. V březnu 2011 se jednalo o dvě sražené srny na II. a III. úseku. V dubnu 2011opět nalezená srna na úseku č. II, která v sobě měla dva normálně vyvinuté plody cca měsíc před kladením. Dalším prokazatelně sraženým kusem byl v květnu 2011 srnec v úseku č. III. Jednalo se o ročního srnce (bulkaře). V červnu 2011 jsem nalezl přední srnčí běh cca 1 m od vozovky. Na vozovce ani v jejím okolí jsem nenalezl barvu ani žádné jiné známky po střetu s vozidlem, ani kadáver. Pravděpodobně se jedná o běh ze srnčí zvěře, která zahynula na právě sklízeném jetelišti. O způsobu, jak se běh ocitl 1 m od vozovky, mohu jen spekulovat. V září 2011 sražené srnče na úseku č. IV na kolejích. V říjnu 2011 sražena 1 srna v úseku č. II, nehoda nahlášena policii a zvěřina zčásti zužitkována. V listopadu 2011 v úseku č. II sraženo srnče. Celkem tedy 4 jedinci v úseku č. II, 2 jedinci v úseku č. III a 1 v úseku č. IV za rok V srpnu 2012 sražena srna (odhad věku dle opotřebení chrupu na 10 let) na úseku č. II. Zvěřina zužitkována pro potřeby sdružení. V srpnu 2012 byla sražena další srna v železničním úseku IV. V září 2012 sražen srnec v úseku č. V a nalezen při sklizni brambor. V září 2012 bylo sraženo srnče v úseku I. a k nehodě byla přivolána policie. V listopadu sražena srna v úseku III. a o dva dny později nedaleko v témže úseku sraženo srnče. Je dosti pravděpodobné, že se jednalo o srnče hledající mrtvou matku. Celkem tedy 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec v úseku č. II., 2 jedinci v úseku č. III a po jednom jedinci v úseku č. IV a V. V červnu 2013 sraženo srnče (odhad věku 3 týdny) na železničním úseku IV. V srpnu 2013 po říji byl sražen srnec v úseku č. III. V říjnu 2013 sražena stará srna v úseku II (odhad věku podle opotřebení chrupu odhadnut na 10 let). V listopadu 2013 byla sražena srna v úseku III (odhad věku podle opotřebení chrupu odhadnut na 5 let). Celkem tedy 1 jedinec v úseku č. II, 2 jedinci v úseku č. III. a 1 jedinec v úseku č. IV. Průměrná vzdálenost nálezu sraženého jednice je 4 m od vozovky, případně od kolejnice. Nejdelší vzdálenost byla 20 m od vozovky. Nejvíce kadáverů bylo nalezeno v září a listopadu a nejméně v červenci. Rozdělení sražených jedinců dle biotopů ukazuje Obr

7 Obr. 14: Rozdělení sražených jedinců srnce obecného dle biotopu Na obrázku 15 je dospělá sražená srna, kterou jsem nalezl v úseku II. Přestože na první pohled tělo srny není nijak významně devastováno, tak po stažení kůže je vidět hematom téměř přes celé tělo. Obr. 15: Sražená srna v úseku č. II, kterou jsem nalezl , v příkopu 4 m od vozovky (Zdroj: Kůta, 2012) Bažant obecný (Phasianus colchicus) 4 jedinci prokazatelně zahynulí v důsledku střetu s vozidlem. Jednalo se vždy o dospělé kohouty. Dva byli nalezeni v úseku č. I v intravilánu obce Bolinka a dva v úseku č. II. V roce 2013 nebyl nalezen žádný jedinec. V roce 2011 a 2012 se lze důvodně domnívat, že se jednalo o jedince vypuštěné v sousední honitbě. Na obrázku 14 je sražený kohout bažanta obecného v úseku č. II, kterého jsem nalezl u kukuřičného pole, 2 m od vozovky

8 Obr. 16: Sražený bažant obecný (kohout) v úseku č. II, 2 m od vozovky (Zdroj: Kůta, 2011) Zajíc polní (Lepus europaeus) 29 jedinců prokazatelně zahynulých v důsledku střetu s dopravním prostředkem za celé tři roky. V březnu (za všechny roky) nalezeno 7 jedinců, z toho 4 v úseku č. I, 2 jedinci v úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. III. V dubnu byli nalezeni 3 jedinci, z toho 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec v úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. V. V květnu byl nalezen pouze 1 jedinec v úseku č. I. V červnu 3 jedinci v úseku č. I a 2 jedinci v úseku č. II. V červenci 1 jedinec v úseku č. I. a 1 jedinec v úseku č. III. V srpnu 2 jedinci nalezeni v úseku č. I, 1 jedinec na úseku č. II a 1 jedinec v úseku č. IV. V září 1 jedinec v úseku č. I, 1 jedinec v úseku č. IV a 2 jedinci v úseku č. V. V říjnu nalezen 1 jedinec v úseku č. I. V listopadu nalezeni 2 jedinci v úseku č. II. U 1 jedince v úseku č. V nebylo zcela zřejmé, zda zahynul v důsledku smykování, nebo v důsledku střetu s vlakem, ale do monitoringu jsem jej zahrnul. Průměrná vzdálenost nálezu sraženého jedince je necelý metr od vozovky, případně od kolejnice. Ve většině případů jedinec zůstal ležet přímo na vozovce, nebo mezi kolejnicemi. Nejdelší vzdálenost byla 10 m od vozovky, ale to byla výjimka. Nejvíce kadáverů bylo nalezeno v březnu a nejméně v květnu a říjnu. Ve 21 případech z 29 se jednalo o mladé jedince, do stáří půl roku

9 Obr. 17: Sražený zajíc polní v úseku č. II, kterého jsem nalezl v příkopu 2 m od vozovky (Zdroj: Kůta, 2011) Tab. 4: Mortalita hlavních sledovaných druhů živočichů Hlavní druhy živočichů za období 2011 až 2013 Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem Zajíc polní Srnec obecný Bažant obecný Prase divoké Obr. 18: Mortalita hlavních sledovaných druhů Na obrázku 19 je znázorněn u vybraných živočichů poměr biotopů, ve kterých byli sráženi. Například u zajíce je patrné, že pouze 2 jedinci byli sraženi v lese, 12 v intravilánu obce a 15 na poli

10 Obr. 19: Mortalita vybraných druhů živočichů v různých typech prostředí Ostatní sledované druhy živočichů Ježek (Erinaceus europaeus a E. concolor) 61 nálezů úsek č. I (36 nálezů), úsek č. II (10 nálezů), úsek č. III (7 nálezů), úsek č. IV (3 nálezy), úsek č. V (5 nálezů). Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) 36 nálezů úsek č. I (18 nálezů), úsek č. II (12 nálezů), úsek č. III (3 nálezy), úsek č. IV (2 nálezy), úsek č. V (1 nález). Veverka obecná (Sciurus vulgaris) 14 nálezů úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II (1 nález), úsek č. III (6 nálezů), úsek č. V (1 nález). Kuna skalní (Martes foina) 7 nálezů úsek č. I (3 nálezy), úsek č. II (2 nálezy) a úsek č. IV (2 nálezy). Lasice kolčava (Mustela nivalis) 4 nálezy všechny v úseku č. I. Lasice hranostaj (Mustela erminea) 4 nálezy všechny v úseku č. I. Liška obecná (Vulpes vulpes) 3 nálezy úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález), úsek č. III (1 nález). Tchoř tmavý (Mustela. putorius) 1 nález úsek č. I. Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) 1 nález úsek č. I. Kuna lesní (Martes martes) 1 nález úsek č. III. Vydra říční (Lutra lutra) 1 nález úsek č. IV

11 Obr. 20: Sražená liška obecná (lišče) v úseku č. II, které jsem nalezl Tab. 5: Mortalita ostatních druhů živočichů (Zdroj: Kůta, 2012) Ostatní druhy živočichů za období 2011 až 2013 Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem Ježek (oba druhy) Kočka domácí Veverka obecná Kuna skalní Lasice kolčava Lasice hranostaj Liška obecná Tchoř tmavý Králík domácí Kuna lesní Vydra říční Obr. 21: Mortalita ostatních druhů živočichů

12 Těžko vysvětlitelnou událostí pro mne zůstává nález tří kun skalních během 3 dní ( ) v roce 2011, přestože to byly jediné kuny skalní, co jsem v daném roce nalezl. Každá z těchto tří kun se nacházela v jiném úseku. Obr. 22: Sražená kuna skalní v úseku č. IV, kterou jsem nalezl (Zdroj: Kůta, 2011) Obr. 23: Sražený ježek v úseku č. II, kterého jsem nalezl (ještě nedošlo k posmrtné křeči) (Zdroj: Kůta, 2011) Obojživelníci a plazi Skokan hnědý (Rana temporaria) 550 nálezů úsek č. I (171 nálezů), úsek č. II (106 nálezů), úsek č. III (268 nálezů), úsek č. IV (4 nálezy), úsek č. V (1 nález). Slepýš křehký (Anguis fragilis) 39 nálezů úsek č. I (11 nálezů), úsek č. II (10 nálezů), úsek č. III (18 nálezů). Ještěrka obecná (Lacerta agilis) 24 nálezů úsek č. I (15 nálezů), úsek č. II (4 nálezy), úsek č. III (5 nálezů). Ropucha obecná (Bufo bufo) 20 nálezů úsek č. I (4 nálezy), úsek č. II (10 nálezů), úsek č. III (6 nálezů). Užovka obojková (Natrix natrix) 12 nálezů úsek č. I (8 nálezů), úsek č. II (1 nález), úsek č. III (3 nálezy). Skokan zelený (Rana esculenta) 11 nálezů úsek č. I (4 nálezy), úsek č. II (1 nález), úsek č. III (6 nálezů)

13 Kuňka obecná (Bombina bombina) 2 nálezy oba v úseku č. I. Obr. 24: Sražená kuňka obecná v úseku č. I, kterou jsem nalezl Tab. 6: Mortalita obojživelníků a plazů (Zdroj: Kůta, 2013) Obojživelníci a plazi za období 2011 až 2013 Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem Skokan hnědý Slepýš křehký Ještěrka obecná Ropucha obecná Užovka obojková Skokan zelený Kuňka obecná Obr. 25: Mortalita obojživelníků a plazů

14 5.4.4 Ptáci Kos černý (Turdus merula) 49 nálezů úsek č. I (24 nálezů), úsek č. II (10 nálezů), úsek č. III (13 nálezů), úsek č. IV (1 nález), úsek č. V (1 nález). Neidentifikovatelný pěvec 46 nálezů úsek č. I (22 nálezů), úsek č. II (15 nálezů), úsek č. III (9 nálezů). Vrabec polní (Passer montanus) 45 nálezů úsek č. I (27 nálezů), úsek č. II (17 nálezů), úsek č. III (1 nález). Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) 22 nálezů úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II (5 nálezů), úsek č. III (11 nálezů). Červenka obecná (Erithacus rubecula) 20 nálezů úsek č. I (7 nálezů), úsek č. II (6 nálezů), úsek č. III (7 nálezů). Sýkora koňadra (Parus major) 18 nálezů úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II (7 nálezů), úsek č. III (5 nálezů). Drozd kvíčala (Turdus pilaris) 8 nálezů úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález), úsek č. III (6 nálezů). Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) 7 nálezů všechny v úseku č. III. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) 4 nálezy úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II (2 nálezy). Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) 4 nálezy úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II (2 nálezy). Sýkora modřinka (Parus caeruleus) 3 nálezy úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II (1 nález). Stehlík obecný (Carduelis carduelis) 3 nálezy úsek č. I (1 nález), úsek č. II (2 nálezy). Strakapoud velký (Dendrocopos major) 3 nálezy úsek č. II (2 nálezy), úsek č. III (1 nález). Skřivan polní (Alauda arvensis) 3 nálezy úsek č. II (1 nález), úsek č. II (2 nálezy). Zvonek zelený (Carduelis chloris) 2 nálezy v úseku č. I. Puštík obecný (Strix aluco) 2 nálezy v úseku č. I. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) 2 nálezy úsek č. I (1 nález), úsek č. II (1 nález). Kur domácí (Gallus gallus f. domestica) 1 nález v úseku č. I. Koroptev polní (Perdix perdix) 1 nález v úseku č. V. Holub domácí (Columba livia f. domestica) 1 nález v úseku č. II. Drozd zpěvný (Turdus philomelos) 1 nález v úseku č. II

15 Obr. 26: Sražená červenka obecná v úseku č. I, kterou jsem nalezl (Zdroj: Kůta, 2013) Obr. 27: Sražený drozd kvíčala v úseku č. III, kterého jsem nalezl Obr. 28: Mortalita ptáků I. část (Zdroj: Kůta, 2013)

16 Obr. 29: Mortalita ptáků II. část Tab. 7: Mortalita ptáků Ptáci za období 2011 až 2013 Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem Kos černý Neidentifikovatelný pěvec Vrabec polní Zvonohlík zahradní Červenka obecná Sýkora koňadra Drozd kvíčala Pěnice černohlavá Ťuhýk obecný Hrdlička zahradní Sýkora modřinka Stehlík obecný Strakapoud velký Skřivan polní Zvonek zahradní Puštík obecný Vlaštovka obecná Kur domácí Koroptev polní Holub domácí Drozd zpěvný

17 5.4.5 Hlodavci Hraboš polní (Microtus arvalis) 75 nálezů úsek č. I (20 nálezů), úsek č. II (23 nálezů), úsek č. III (29 nálezů), úsek č. IV (2 nálezy), úsek č. V (1 nález). Myš domácí (Mus mutulus) 39 nálezů úsek č. I (18 nálezů), úsek č. II (19 nálezů), úsek č. III (1 nález), úsek č. V (1 nález). Krtek obecný (Talpa europaea) 18 nálezů úsek č. I (6 nálezů), úsek č. II (10 nálezů), úsek č. III (2 nálezy). Rejsek obecný (Sorex araneus) 11 nálezů úsek č. I (1 nález), úsek č. II (6 nálezů), úsek č. III (4 nálezy). Hryzec vodní (Arvicola terrestris) 8 nálezů úsek č. I (2 nálezy), úsek č. II (4 nálezy), úsek č. III (2 nálezy). Myšice lesní (Apodemus flavicollis) 7 nálezů úsek č. I (1 nález), úsek č. III (6 nálezů). Netopýr večerní (Eptesicus serotinus) 2 nálezy úsek č. I (1 nález), úsek č. III (1 nález). Tab. 8: Mortalita hlodavců a netopýrů Hlodavci a netopýři za období 2011 až 2013 Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Celkem Hraboš polní Myš domácí Krtek obecný Rejsek obecný Hryzec vodní Myšice lesní Netopýr več Obr. 30: Mortalita hlodavců a netopýrů Mimo výše uvedené druhy ještě uvedu pro dokreslení nalezené zástupce hmyzu a bezobratlých bez uvedení počtu nálezů: chroust obecný, střevlík fialový, bělásek zelinný, hrobařík obecný,

18 vážka čtyřskvrnná, bělásek řepkový, potemník moučný, čmelák, babočka kopřivová, perleťovec, okáč, babočka admirál, babočka paví oko, zavíječ, babočka kopřivová, vosa obecná, včela medonosná, píďalka, pásovka, hlemýžď zahradní atd. K neobvyklým nálezům patří nález kapra obecného v úseku III. a nález začínajícího zemního lesního požáru v úseku II. Naštěstí přivolaní hasiči začínající lesní požár zničili v zárodku. 5.5 Statistické zkoumání normality Většina získaných dat jednotlivých nalezených živočichů nevykazuje signifikantní statisticky významnou odchylku od normálního rozdělení. Příkladem jsou data skokana hnědého a hraboše polního, kde data vykazují signifikantní statisticky významnou odchylku od normálního rozdělení. Ze statistického neparametrického testu Chí-Kvadrát tedy vyplývá, že v časovém období březen až listopad nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům kadáverů skokana hnědého a hraboše polního stejně pravidelně. U skokana hnědého byl Chí-Kvadrát = 10,73333; sv = 1; p = 0,0004. U skokana hnědého může být statisticky významná odchylka způsobená sezónní migrací na zimoviště, ale bylo by nutné toto tvrzení ověřit dalším pozorováním. U hraboše polního byl Chí-Kvadrát = 11,10781; sv = 3; p = 0,0204. U hraboše polního je také poměrně výrazný sezónní výkyv, jehož příčiny mi nejsou zcela známé. Jako příklad použití programu Oriana uvádím vyhodnocení normality pomocí statistického testu Chí-Kvadrát na souboru ptáků. Z obrázku 31 vyplývá, že v časovém období březen až listopad nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům sražených ptáků stejně pravidelně. Největší mortalita byla zaznamenána od května do července s těžištěm v červnu. Statisticky významná odchylka může být způsobená velkým množstvím narozených mláďat, která se často stávají obětí dopravy. Obr. 31: Mortalita ptáků (celkem) listopad prosinec 25% 20% 15% leden únor říjen září 10% 5% 25% 20% 15% 10% 5% 5% 10% 15% 20% 25% 5% 10% 15% březen duben srpen červenec 20% 25% červen květen

19 Jako druhý příklad uvádím vyhodnocení normality u zvonohlíka zahradního. Na obrázku 32 je vidět, že od března do listopadu nedocházelo v jednotlivých měsících k nálezům sražených zvonohlíků stejně pravidelně. Největší mortalita byla zaznamenána od června do července s těžištěm v červnu. Statisticky významnou odchylku od normálního rozdělení vykazuje mortalita zvonohlíka zahradního v měsíci červenci. Odchylka může být způsobena malou obezřetností mláďat a jejich nezkušeností. Obr. 32: Mortalita zvonohlíka zahradního listopad prosinec 25% 20% 15% leden únor říjen září 10% 5% 25% 20% 15% 10% 5% 5% 10% 15% 20% 25% 5% 10% 15% březen duben srpen 20% 25% květen červenec červen 5.6 Ekonomické ztráty na zvěři Finanční ohodnocení ztrát, které vznikají střety zvěře a vozidel, lze stanovit velmi obtížně, protože dochází nejen k hmotným škodám, které lze vyčíslit, ale utrpení poraněné zvěře a utrpení lidí lze jen těžko kvantifikovat. Přesto jsem při kalkulaci ekonomické ztráty na zvěři využil Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku. Tento sazebník vychází z kalkulace nákladů na uvedení věci (honitby) do původního stavu, tj. kalkulace nákladů na vrácení obdobného jedince daného druhu zpět do honitby. Prase divoké (Sus scrofa) 0 Sražený kňour v úseku II. (27. prosince 2011) nebyl mezi ekonomické ztráty započítán, přestože vzniklá škoda byla Kč, protože ke střetu došlo až po období prováděného monitoringu. Srnec obecný (Capreolus capreolus) 9 x srna + 3 x srnec + 5 srnče = 9 x Kč + 3 x Kč + 5 x ,- Kč = Kč Zajíc polní (Lepus europaeus) 29 x Kč = Kč Kuna skalní (Martes foina) 7 x Kč = Kč Liška obecná (Vulpes vulpes) 3 x Kč = Kč Bažant obecný (Phasianus colchicus) 4 x Kč = Kč Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) 4 x Kč = Kč

20 Kuna lesní (Martes martes) 1 x Kč = Kč Vydra říční (Lutra lutra) 1 x Kč = Kč Tchoř tmavý (Mustela putorius) 1 x Kč = Kč Koroptev polní (Perdix perdix) 1 x Kč = Kč Ztráty celkem = Kč Je nutné si uvědomit, že jsou zde vyjádřeny ekonomické ztráty za ¾ roku 2011 až 2013 a že by ztráty za celé 3 roky činily Kč. Pro výpočet nemonitorované ¼ roku jsem vzal průměrnou hodnotu z monitorovaných ¾ roku. Dále je nutné si uvědomit, že jsou zde uvedeny ekonomické ztráty jedinců prokazatelně nalezených a že se nejedná o čísla získaná pouhým odhadem. Obr. 33: Ekonomické ztráty na zvěři od do až 2013 vyjádřené v procentech Srnec ob. Tab. 9: Ekonomické ztráty na zvěři podle úseků za celé sledované období Zajíc polní Ekonomická ztráta na zvěři podle úseků v tis. Kč za roky 2011 až 2013 Bažant ob. Prase divoké Hrdlička zahradní Koroptev polní Kuna skalní Kuna lesní Liška ob. Vydra říční Tchoř tmavý Celkem I 13,9 54,6 6,2 0 6,4 0 14,4 0 4,8 0 4,8 105,1 II 84,4 31,2 6,2 0 6,4 0 9,6 0 4, ,6 III 88,0 7, ,8 4, ,4 IV 41,9 7, , ,8 0 64,1 V 15,9 11, , ,8 Σ 244,1 113,1 12,4 0 12,8 3,2 33,6 4,8 14,4 4,8 4,8 448,0 5.7 Navržená opatření Na základě provedeného monitoringu a zjištění míst, kde dochází k nejčastějším střetům, a tudíž k největším ztrátám na živočiších, jsem vytipoval nejrizikovější úseky. Tyto rizikové úseky jsem se rozhodl ošetřit pachovým ohradníkem, především silniční úsek č. II a III

21 v nepřehledných místech v zatáčkách a terénních zlomech, tj. v místech, kde zvěř ani řidič nemá dostatek času na potřebnou reakci k zabránění střetu. Zde jistě platí pravidlo vidět a být viděn. Obr. 34: Části silničních úseků, kde byl instalován pachový ohradník Jedno z nekritičtějších míst přechodu zvěře tvořené mírnou zatáčkou, kde vozidla často jedou 90 km/h a kde bývá často lán kukuřice, takže zvěř končí přímo pod koly. Nebezpečné místo pro zvěř, nepřehledná zatáčka z jedné strany opatřená svodidlem, za kterým přechází zvěř. Bohužel zvěř nemá dostatek času vyhnout se vozidlu, které zde často má již rychlost 90 km/h. Nebezpečné místo pro zvěř tvořené mírnou zatáčkou, kde vozidlo vjíždějící do lesa nemá dostatek času na spatření zvěře a adekvátní reakci. Nebezpečné místo pro zvěř, terénní zlom na vrchu Bučina. Nebezpečné místo pro zvěř, rovný úsek tvořený terénním poklesem, muldou, která vozidlo zvěři skryje ze zorného pole a nabízí málo času na reakci. Nebezpečné místo pro zvěř, dvojitá nepřehledná zatáčka přes zrekonstruovaný most přes Zdislavský potok. Tímto úsekem se ale bohužel nechá projíždět poměrně vysokou rychlostí 80 km/h, což zvěři bývá osudné. Pachový ohradník jsem nainstaloval po obou stranách komunikace, ale tak, aby zvěř měla volná místa pro přecházení přes komunikaci. Celková délka úseku č. III činí 1,3 km a pachový ohradník byl instalován na 0,8 km. Dále jsem ošetřil rizikové části silničního úseku č. II. Úsek č. II má délku 1,1 km a prochází intravilánem obce Bolina. Pachový ohradník v tomto úseku byl instalován především v zatáčce mezi obcemi Bolina a Bolinka a v dalších nepřehledných částech o celkové délce 0,7 km. Úsek silnice č. I jsem se rozhodl neošetřit z důvodu, že se větší část nachází v intravilánu obce Bolinka (1,0 km) a zbývající část úseku č. I (0,6 km) kopíruje oborní zeď a mohlo by dojít k ovlivnění chování oborní zvěře. V úsecích č. IV a V, které reprezentují železnici v honitbě, jsem nainstaloval pachové ohradníky jen v úseku č. IV, a to v jedné nepřehledné části, kde přechází les v louku a dochází zde k pravidelným srážkám. Celková délka úseku č. IV je 1,7 km a pachový ohradník byl nainstalován na 0,3 km. Celková délka komunikace s aplikovaným pachovým ohradníkem činí 1,8 km a z toho 0,7 km prochází lesem. Rozhodoval jsem se, zda použít pachové ohradníky či ohradníky optické (odrazky), ale z ekonomického hlediska se příznivěji jeví ohradníky pachové. Dle dostupných přípravků na trhu jsem vybral přípravky Hagopur, Kornitol, Armacol a Hukinol. Jednotlivé části úseků jsem ošetřoval až 5x ročně a vždy tak, aby na konkrétním místě byl aplikován jiný přípravek, aby nedošlo k návyku zvěře. Neznamená to, že na každém kolíku by byl aplikován jiný repelent, ale vždy na části úseku o délce několik set m byl jeden druh repelentu a na vedlejším jiný

22 Obr. 35: Aplikace prostředku Hagopur na úseku č. III (Zdroj: Kůtová, 2013) 5.8 Ekonomická náročnost opatření Náklady spojené s aplikací pachového ohradníku jsou vyčíslené v tabulce 10. Jedná se o náklady minimálně nutné pro aplikaci pachového ohradníku a nezahrnují v sobě náklady na pořízení dřevěných kolíků, na které byla aplikována pěna s repelentem, nezahrnují dopravní náklady na rozvoz kolíků a jejich instalaci. Do nákladů nejsou zahrnuty náklady na pohonné hmoty automobilu nutné k rozvozu kolíků a náklady na čas věnované tomuto opatření a celému aplikovanému výzkumu. Finanční prostředky byly mé vlastní, i když jsem se opakovaně snažil získat dotaci z KÚ Středočeského kraje i z Odboru životního prostředí města Vlašim. Tab. 10: Ekonomická náročnost opatření Minimální náklady na pachové ohradníky v letech 2012 a 2013 Prostředek Počet Cena za kus Celkem v Kč HAGOPUR pěna Montážní pěna HAGOPUR koncentrát HAGOPUR Čistič pistole HAGOPUR Aplikační pistole Armacol 0,5 l Kornitol 1 l Hukinol 0,5 l Gumové rukavice Ochranné pomůcky apod Celkem

23 6 DISKUSE Dle výzkumu prováděného na trati mezi Trhovým Štěpánovem a Benešovem u Prahy (Janovský a Čech 2001), kam také mnou monitorovaný úsek spadá, vyplývají tato zjištění. Prvotně je nutno říci, že se jedná o železniční trať dlouhou 33 km, která protíná řadu velmi odlišných biotopů a umožňuje ucelenější pohled na celou problematiku. Mnou monitorovaný úsek v rámci honitby MS Bolina tvoří jen 3,3 km, což je 1/10 úseku, který výše uvedení autoři sledovali. První průzkum na této trati byl proveden v zimním období v roce a skládal se z několika pochůzek po trati a analýzy kosterních nálezů zvěře sražené vlakem. Z vyhodnocení vyplynulo, že nejohroženějšími druhy zvěře jsou zejména srnec obecný a zajíc polní. Zajícovití byli sraženi ve 32 %, sudokopytníci ve 22 % (v naprosté většině případů srnec obecný), šelmy v 18 %, ptáci v 10 %, hmyzožravci ve 4 % a plazi ve 2 % případů. Mé zjištění, které vychází ze 120 pochůzek v průběhu 3 x 9 měsíců, je takovéto. Nalezl jsem pouze 37 sražených živočichů (nepočítám-li kosterní nálezy), z toho jsem jich 23 zařadil do skupin výše citovaných autorů. Z vyhodnocení vyplynulo, že nejohroženějšími druhy zvěře jsou zejména srnec obecný a zajíc polní, ale nejčastěji nalezeným živočichem byl ježek. Hmyzožravci (ježek) byli sraženi ve 35 %, zajícovití (pouze zajíc polní) ve 22 %, sudokopytníci (pouze srnec obecný) v 17 %, šelmy (2 kuny skalní a 1 vydra říční) ve 13 %, ptáci (2 kosi černí a 1 koroptev polní) ve 13 % a plazi v 0 % případů. Dále Jankovský a Čech (2001) uvádějí, že nálezy tělesných zbytků byly vázané na takové úseky, kde trať netvoří příliš výraznou výškovou bariéru, ať již svým náspem, či zářezem. I v mnou monitorovaném úseku byly kadávery nalezeny v místech, kde železniční trať netvořila výraznou bariéru a živočichové ji byli v těchto místech zvyklí přecházet. Na výrazněji převýšených a křovinami často zarostlých místech byly nacházeny naopak hojné kadávery bažantů. V mém případě nebyl nalezen žádný sražený bažant, což je ale dáno téměř nulovým stavem této zvěře. Především v lesních úsecích existuje množství frekventovaných srnčích ochozů protínajících zde zařízlou železniční trať, kosterní zbytky nebyly na těchto křižovatkách ani v jejich blízkosti nikdy nalezeny. Veškeré nálezy usmrcených kusů srnce obecného a zajíce polního spadaly do otevřených rovinatých úseků trati, v jejichž bezprostřední blízkosti zvířata dlouhodobě přetrvávala. Zde jsem dospěl ke stejným závěrům. V místě, kde je okolo tratě les a trať ještě vede ve skále vystříleném korytu a kde srnčí zvěř má místa, kudy pravidelně přetahuje, jsem také nenalezl žádné sražené živočichy ani zvěř. Naopak v přehledném úseku vedoucím mezi poli jsem našel sraženého srnce obecného, zajíce polního i vydru říční. K nejčastějším srážkám zvěře dochází podle zaměstnanců ČD v nočních hodinách. V květnu 2006 byl proveden opět další výzkum trati mezi Trhovým Štěpánovem a Benešovem u Prahy. Vyhodnocením druhého průzkumu byl zjištěn nárůst mortality srnce obecného (Jankovský

24 a Čech 2008). Výsledkem výše zmíněných výzkumů je fakt, že nejohroženější zvěří v ČR v důsledku liniových staveb je zajíc polní, po kterém následuje srnec obecný. Zajímavý výzkum proběhl na železniční trati Plzeň Horažďovice předměstí v době od do Bylo zjištěno, že na této 50 km dlouhé trati bylo z celkového počtu 60 ks sražené zvěře 46 % srnčí a 17 % zaječí (Mach 2010). Ze získaných dat dále vyplývá, že mortalita zvěře na jednokolejné trati (dlouhé 36 km) činí 52 % a na dvoukolejné trati (dlouhé 24 km) činí 48 %. Na základě tohoto zjištění není možno jednoznačně souhlasit s výrokem, že běžná jednokolejná trať nepředstavuje pro velké savce žádnou podstatnou bariéru, kterou představují pouze vícekolejné tratě o velikosti větší nebo rovné 100 km 2 (Anděl et al. 2005). Z tohoto pohledu i mnou monitorovaná málo frekventovaná jednokolejná trať tvoří bariéru pro velké savce a především pro zvěř srnčí skýtá reálné riziko střetu, protože na náspech často nachází takové spektrum bylin, jako nikde jinde, a ráda se zde paství. Z dotazníku, který byl určen řidičům motorových vozidel a který vyplnilo 672 řidičů (Mrtka a Borkovcová 2011), vyplývají tyto zajímavé informace. Každého z řidičů se dotazovali na počet jím najetých km a sražených zvířat za posledních pět let, tedy v rozmezí let , na území ČR. Takto byly získány údaje o 573 ks sražených savců na základě 59,9 mil. najetých km, což představuje 0,12 % průměru všech najetých km v ČR za posledních 5 let. Tato data naznačují, že ročně dojde k srážkám se zajícem polním (33,9 %), srážkám se srncem obecným (26,4 %), s kočkou domácí (19,9 %), s oběma našimi ježky (6,1 %), s oběma kunami (4,8 %), s liškou obecnou (4,6 %) a k srážkám s divokým prasetem (4,2 %). V mnou provedeném monitoringu na silniční komunikaci II. třídy č. 112 bylo nalezeno 24 zajíců polních (18,2 %), 13 jedinců srnce obecného (9,8 %), 33 jedinců kočky domácí (25,0 %), 53 jedinců obou druhů ježků (40,2 %), 6 jedinců obou druhů kun (4,5 %), 3 jedinci lišky obecné (2,3 %) a 0 jedinců prasete divokého (0 %). Zatímco pořadí nejčastěji sražených živočichů dle Mrtky a Borkovcové (2011) je následující: zajíc polní, srnec obecný, kočka domácí, ježci, kuny, liška obecná a prase divoké, z mé práce vyplývá jiné pořadí: ježci, kočka domácí, zajíc polní, srnec obecný, kuny, liška obecná a prase divoké. Při porovnání obou souborů dat je největší rozdíl u střetů s ježky, a to 34,1 %. Takový rozdíl může být zapříčiněn rozdílným způsobem získání dat, protože ne každý řidič (hlavně nákladních vozidel) si všimne, že přejel ježka. Při pěší pochůzce se kadáver ježka hůře přehlíží, protože po střetu zůstává většinou přímo na vozovce. Podobné sledování provedli i Anděl a Hlaváč (2008). Ti zjistili největší mortalitu u zajíce polního a dále u obou druhů ježků, což je opačné pořadí než mortalita těchto druhů zjištěná na základě mého pozorování

25 Také se výrazně liším s průzkumem, který provedl Hlaváč (2008), který během 13 měsíců zdokumentoval ks nalezených obratlovců. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců (54 %), za nimiž následovali ptáci (25 %), obojživelníci (17 %) a plazi (4 %). V mém průzkumu jsem během 3 x 9 měsíců zdokumentoval ks nalezených obratlovců. Z tohoto počtu bylo nejvíce obojživelníků (48 %), za nimiž následovali savci (27 %), ptáci (19 %) a plazi (6 %). Na tomto místě je třeba si uvědomit, že výzkumy Anděla a Hlaváče (2008), Hlaváče (2008) i Mrtky a Borkovcové (2011) obsáhly různé přírodní podmínky a jejich výsledky se vztahují na celou ČR, kdežto můj výzkum obsáhl jen regionální podmínky v rámci jedné honitby Vlašimska. Také se výrazně liším od výzkumu Kořínka (1995), který v průběhu tří let na úseku silnice středního Polabí dlouhé 3,5 km nalezl 181 jedinců obratlovců. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců, a to 61,3 %, následovali ptáci s 35,9 %, obojživelníci s 2,2 % a plazi s 0,6 %. Rozdíl může být zapříčiněn rozdílnými podmínkami, ať se jedná o nadmořskou výšku, členitost terénu, strukturu a členitost biotopů v okolí komunikace apod. Výsledky mého pozorování v tomto směru potvrzuje Mrtka (2008), který provedl podobný výzkum v podmínkách Havlíčkobrodska mezi obcemi Krátká Ves, Počátky a Jitkov. Výzkum byl proveden na 53,6 km silničních komunikací I., II. i III. třídy. Nadmořská výška těchto úseků se pohybovala od 500 do 600 m n. m. Co se týká druhového složení, tak nejvyšší mortalita byla výpočtem na základě monitoringu zjištěna u obou druhů ježků (40,3 %). Poté následoval zajíc polní (13,7 %), krtek obecný (12,9 %) a kočka domácí (9,2 %). Přibližně stejná mortalita byla zjištěna u srnce obecného (8,1 %), kuny skalní (8,1 %) a lišky obecné (7,8 %). V mnou provedeném monitoringu na silniční komunikaci II. třídy č. 112 bylo nalezeno 53 ježků (35,6 %), 33 jedinců kočky domácí (22,1 %), 24 jedinců zajíce polního (16,1 %), 18 jedinců krtka obecného (12,1 %), 13 jedinců srnce obecného (8,7 %), 5 jedinců kuny skalní (3,4 %) a 3 jedinci lišky obecné (2,0 %). Nejvíce se liší můj výzkum u počtů sražených koček domácích, a to o 13 %, ale u ostatních živočichů je rozdíl do 6 %. Výsledky mého pozorování v tomto směru potvrzuje také Reichholf (1999), který provedl podobný výzkum v Německu, kdy sledoval dva úseky na státní silnici vedoucí z Mnichova do Pasova. Nadmořská výška těchto dvou úseků se pohybovala od 350 do 650 m n. m., což koresponduje s nadmořskou výškou mnou sledovaného území, která se pohybuje od 453 do 504 m n. m. Z tohoto hlediska se tedy jedná o přibližně stejné přírodní podmínky. Na základě svého výzkumu Reichholf (1999) zjistil, že největší mortalita na jím sledovaném území je u ježků, dále u zajíce polního a kočky domácí, takže dospěl k obdobnému výsledku jako moje pozorování

26 Dle studie Burnand et al. (1985) u zajíce polního korespondují hojné střety s dobou hlavního honcování a s počátkem doby lovu této zvěře. Z mého monitoringu lze potvrdit, že střety v době hlavního honcování jsou častější, ale nelze potvrdit, že střety jsou vyšší počátkem doby lovu této zvěře. Ztráty na populacích srnčí zvěře mají dvě maxima, jedno v dubnu a květnu, tedy v období vymezování teritorií samců a kladení srnčat, a druhé v říjnu, kdy je zvěř rušena lovem. Z mého monitoringu lze potvrdit, že ztráty na srnčí zvěři mají dvě maxima, jen to druhé v mém případě spadá do měsíce září konce lovu srnců. K nejčastějším střetům s divokými prasaty dochází v říjnu a listopadu, kdy jde o souběh lovu, rozpadu rodinných tlup a migrací mladých kusů. V období mého monitoringu ke střetu s prasetem divokým nedošlo, ale v prosinci mimo dobu monitoringu jeden tříletý kňour sražen byl. Podobně argumentuje Hrouzek (2010), že z hlediska vegetačního období dochází ke střetu s drobnou zvěří nejčastěji brzy na jaře, kdy v okolí vozovek, vlivem teplotní inverze, raší nejdříve rostlinný pokryv a dále v létě, kdy v bezprostředním okolí silnic dozrávají semena a plody planých druhů rostlin, bylin či keřů. Z klimatického hlediska dochází nejčastěji ke střetům v období po deštích či bouřce, kdy především bažantí slepice vodí kuřátka na otevřené plochy, aby rychleji oschla. V zimním období tmavý asfaltový podklad na rozdíl od okolního prostředí přitahuje víc sluneční paprsky a jeho povrch vyzařuje víc tepla než okolní prostředí a zvěř se k němu chodí vyhřívat. Kromě toho zvěř láká i prosolené okolí silnic. 7 ZÁVĚR Předkládaná diplomová práce sleduje vliv automobilové a železniční dopravy na mortalitu živočichů a vyhodnocuje efektivitu aplikovaného mitigačního opatření. Aplikace pachových ohradníků a monitoring byly prováděny v honitbě MS Bolina, která se nachází cca 60 km jihovýchodně od Prahy ve Středočeské pahorkatině nedaleko Vlašimi. Usmrcení jedinci byli dokumentováni na základě vlastního pozorování, případně pozorování členů MS Bolina a ostatních důvěryhodných zdrojů. Zjištěná data zpracovává tato práce. Monitoring proběhl během 24 měsíců v letech 2011 až 2013, vždy od března do listopadu. V roce 2011 bez aplikovaného opatření a v letech 2012 a 2013 s aplikovaným opatřením. Celkově bylo nalezeno a zdokumentováno živočichů, kteří uhynuli následkem střetu s dopravním prostředkem. Co se týká druhového složení, tak nejvíce bylo nalezeno jedinců skokana hnědého (550 ks), hraboše polního (75 ks), obou druhů ježků (61 ks), kosa černého (49 ks), neidentifikovatelných pěvců (46 ks), vrabce polního (45 ks), slepýše křehkého (39 ks), myši domácí (39 ks), kočky domácí (36 ks), zajíce polního (29 ks), ještěrky obecné (24 ks), zvonohlíka zahradního (22 ks), ropuchy obecné (20 ks), červenky obecné (20 ks), krtka obecného (18 ks), sýkory koňadry (18 ks), srnce obecného (17 ks), veverky obecné (14 ks), užovky obojkové (12 ks), skokana zeleného (11 ks), rejska obecného (11 ks), drozda kvíčaly (8 ks), kuny skalní (7 ks), hryzce vodního (8 ks), myšice lesní (7 ks), pěnice černohlavé (7 ks), lasice kolčavy (4 ks), bažanta obecného (4 ks), lasice hranostaje (4 ks), ťuhýka obecného (4 ks),

27 hrdličky zahradní (4 ks). Po 3 jedincích bylo nalezeno: lišky obecné, sýkory modřinky, strakapouda velkého, skřivana polního a stehlíka obecného. Po 2 jedincích bylo nalezeno: kuňky obecné, zvonka zeleného, puštíka obecného, vlaštovky obecné a netopýra večerního. Po 1 jedinci bylo nalezeno: tchoře tmavého, králíka domácího, kuny lesní, vydry říční, kuru domácího, koroptve polní, holuba domácího a drozda zpěvného. Jedince prasete divokého jsem v monitorovaném období nenalezl. Nutno říci, že se jedná o data z ¾ roku 2011 až 2013 pokud bychom chtěli roční úhyn, tak by byl o ¼ vyšší. Do monitoringu byli zahrnuti jen prokazatelně nalezení jedinci a jedná se o čísla skutečných nálezů. Druhá věc je, kolik živočichů opravdu zahyne v průběhu roku na pozemních komunikacích a které tento monitoring nepostihl. Nejrizikovějším úsekem co do počtu nalezených jedinců (nejenom zvěře) byl úsek č. I, dále úsek č. III následovaný úsekem č. II. Všechny tyto úseky jsou silniční. Čtvrtý v pořadí byl úsek č. IV a poslední úsek č. V. Oba tyto úseky jsou železniční. Celkové vyčíslené ztráty na zvěři činily Kč. Pokud provedeme přepočet na celé roky, tak se jedná o částku Kč. Největší ekonomické ztráty na zvěři byly v úseku č. II ( Kč), dále v úseku č. III ( Kč), na třetím místě je úsek č. I ( Kč). Největší ekonomická ztráta vznikla na srnčí zvěři ( Kč) a zvěři zaječí ( Kč). Na základě provedeného monitoringu a analýzy dat jsem vytipoval nejrizikovější úseky komunikace II. třídy č. 112 procházející honitbou HS Bolina, kde dochází k největším ztrátám, ať co do počtu jedinců, tak i do výše ekonomické ztráty. Jedná se o části úseků č. II a č. III, kde jsem se rozhodl nainstalovat pachové ohradníky. Celková navržená délka ošetřeného úseku byla 1,5 km a z toho 0,6 km prochází lesem. Rozhodoval jsem se, zda použít pachové ohradníky, či ohradníky optické (odrazky), ale z ekonomického hlediska se příznivěji jeví ohradníky pachové. Dle dostupných přípravků na trhu byly použity přípravky Hagopur, Kornitol, Armacol a Hukinol. Tyto přípravky jsem kombinoval, aby nedošlo k návyku zvěře. Instalace ohradníků proběhla v březnu Po dvou letech opatření došlo k poklesu počtů sražených živočichů i zvěře oproti roku 2011, kdy opatření nebylo aplikováno. Ztráta na zvěři za období březen až listopad v roce 2011 činila 185 tis. Kč, v roce ,1 tis. Kč a v roce ,9 tis. Kč, z čehož vyplývá, že ztráta na zvěři v době aplikovaného opatření poklesla o 107 tis. Kč za oba roky, což je na 71 % původní ztráty. Pokud analogicky vezmeme v úvahu pouze hlavní druhy zvěře (srnec, zajíc, prase a bažant), tak ve sledovaném období roku 2011 ztráta na těchto druzích činila 156,2 tis. Kč, v roce ,3 tis. Kč a v roce ,1 tis. Kč, z čehož plyne, že ztráta na těchto druzích při aplikovaném opatření poklesla o 99 tis. Kč za oba roky, což je na 63 % původní ztráty. Aplikovaná opatření vedla ke snížení ekonomických ztrát na zvěři v průměru za rok o 53,5 tis. Kč na 71 % původních ztrát. U hlavních druhů opatření vedla ke snížení ztrát v průměru za rok o 49,5 tis. Kč na 63 % původních ztrát. Pokud uvážím investici do opatření v hodnotě 15 tis. Kč, tak stále je zde ochráněná zvěř v hodnotě 92 tis. Kč. Do ceny opatření nejsou započítané náklady na kolíky, cestovní náklady a čas, který jsem tomuto výzkumu věnoval

28 Otázkou zůstává, zda lze toto brát jako dobrý výsledek, když výrobce např. Hagopuru uvádí snížení mortality až o 70 % a v mém případě se jednalo jen o 30 %. Výsledek považuji za dobrý, ale pro efektivnější využívání pachového ohradníku je nutné objektivně zhodnotit faktory, které zapříčinily právě tento výsledek. Negativním faktorem v roce 2012 byla uzavírka komunikace III. třídy č mezi Bolinou a Zdislavicemi. Objížďka trvala od do , tzn., že 4 z 9 měsíců byla objízdná trasa vedena přes úsek č. II a č. III. Vzhledem k tomu, že všechna srnčí zvěř byla sražena až po , a to 3 kusy v úsecích č. II a č. III, nechá se důvodně předpokládat, že zmíněná uzavírka měla zásadní negativní vliv na srnčí zvěř. Negativní dopad na účinnost opatření mělo to, že v roce 2013 proběhla pouze jedna seč příkopů, a to 30. a 31 srpna, takže zvěř mohla před sečí přijít nepozorována ke krajnici vozovky (neplatilo pravidlo vidět a být viděn) a řidič ani zvěř neměli čas na reakci a mohlo dojít snáze ke srážce. Pokud by byla tráva a případně náletové dřeviny pravidelně vysekávány, tak by se určitě snížilo riziko střetu, protože by se zpřehlednila místa přiléhající ke komunikaci. Jedna seč za rok přináší i to negativum, že při seči ne všechny kolíky s pěnou a repelentem jsou dobře viditelné a došlo k posekání těchto kolíků. Po této seči jsem musel obnovit 40 % všech aplikovaných kolíků, ačkoliv mám Vyjádření k instalaci pachového ohradníku od KSÚS Středočeského kraje (viz příloha 1), že dané opatření mohu provozovat. Negativní zkušenost s krádeží kolíků s repelentem jsem za dva roky nezaznamenal. Další negativum spatřuji ve špatném managementu holé srnčí zvěře, kde se zašetřují i staré kusy a ty právě vzhledem ke svému věku mají větší predispozici být sraženi na komunikaci, což jsem si mohl v průběhu monitoringu opakovaně ověřit (z 9 sražených srn bylo 5 ve stáří okolo 10 let). Účinnost opatření v roce 2013 se jeví jako efektivnější než v roce 2012, což může být zapříčiněno i již nasbíranými zkušenostmi ve střídání přípravků. Nutno dodat, že pachové ohradníky jsou užitečné, ale nárůst motorismu se musí řešit jako celospolečenská otázka se zainteresováním co největšího počtu dotčených organizací včetně pojišťoven, státní správy, subjektů hospodařících na přilehlých pozemcích apod. Stejně tak by měly existovat dotační pobídky, ať od pojišťoven nebo od státní správy, k aplikaci ochranných opatření a i legislativní rámec by měl lépe řešit tuto problematiku. Místní myslivci jsou těmi, kteří vědí, kde jsou největší migrační tahy zvěře a kde je riziko střetu se zvěří největší, proto je třeba jejich znalosti nabídnout veřejnosti. Veřejnost často nemá představu, o jak vysoké počty uhynulých živočichů se jedná, a často tuto aktivitu ani příliš kladně nehodnotí, protože nevidí všechna ta rozbitá auta a všechnu sraženou zvěř. Přesto si myslím, že instalace pachových ohradníků může být dobrou PR aktivitou myslivců. Nutné je se nenechat odradit a pokračovat v práci, která má smysl. V roce 2014 pokračuji v ochraně komunikace pachovými ohradníky a testu českého repelentu