Kritické myšlení a jeho možné využití v matematice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kritické myšlení a jeho možné využití v matematice"

Transkript

1 Kritické myšlení a jeh mžné využití v matematice C t vlastně je Kritické myšlení? K čemu je ve výuce pužitelné? Jak je pužitelné ve výuce matematiky? Nevím, jestli budu mci na všechny tázky splehlivě a stprcentně dpvědět. Jak hlavní zdrj infrmací jsem vybrala webvé stránky bčanskéh sdružení Kritické myšlení 1. Kritické listy Občanské sdružení Kritické myšlení vydává Kritické listy (čtvrtletník pr kritické myšlení ve šklách). Některé články jsu k dispzici na internetvých stránkách, celé čísl je mžné získat bezplatně za členství v infrmační a nabídkvé síti RWCT 2 KM 3 (na adrese bčanskéh sdružení Kritické myšlení). V časpise se bvykle vyskytují tyt sekce (ne vždy a ne všechny): K úvaze (delší články, úvahy týkající se určitéh aktuálníh šklskéh tématu neb tématu, kterému se Kritické listy věnují blíže); Naše téma (příspěvky k aktuálnímu tématu). Některá témata KL: Řízení třídy/škly (nápady, jak reagvat na různé situace ve třídě, vytváření klimatu třídy a škly apd.), Čtenářství / čtenářská gramtnst, Envirnmentální výchva / Eklgie / Přírdpis, Hdncení, Jazyky, Knihvny, 1 Kritické myšlení,. s.; ZŠ Trávníčkva 1744, Praha 5, , 2 RWCT = Reading and Writing fr Criticle Thinking Čtením a psaním ke kritickému myšlení RWCT je jedním ze vzdělávacích prgramů, který přináší učitelům na všech stupních vzdělávání knkrétní praktické metdy, techniky a strategie. Pr prgram je zejména charakteristické prmyšlené a strukturvané využití čtení, psaní a diskuse k rzvíjení samstatnéh myšlení studentů, k pdnícení ptřeby i schpnsti celživtníh vzdělávání, tvřivéh přístupu k nvým situacím, schpnsti splupracvat a respektvat názry druhých. Prgram vyvinul Cnsrcium fr Demcratic Pedaggy, jehž členy jsu University f Nrthern Iwa, Hbart and William Smith Clleges, Orava Assciatin Prjekt Orava a Internatinal Reading Assciatin IRA. První setkání devíti zemí, jimž byl prgram nabídnut prstřednictvím nárdní Srsvy nadace, s americkými dbrvlnými lektry a s vedením prgramu se uskutečnil v červenci Česká republika se zapjila d první vlny zemí, které prgram přijaly. V dalších letech se pstupně přidávají nvé země ze střední a výchdní Evrpy, Asie a Afriky. V každé zemi půsbí dbrvlní lektři neb knzultanti. 3 KM = kritické myšlení 1

2 Multikulturní výchva, Muzea a vzdělávání, Psaní / dílny psaní, RVP / Kurikulum, Rdiče; C se děje u nás (infrmace prbíhajících kurzech a seminářích pd záštitu bčanskéh sdružení Kritické myšlení); C se děje jinde (infrmace prjektech a kurzech, které přádají jiné rganizace a stát); Představujeme lektry KM (rzhvry a články se základními infrmacemi činnsti lektrů Kritickéh myšlení); Pr lektry a lídry tvrby ŠVP (články vytváření ŠVP na šklách c jsu klíčvé kmpetence, jak je zabudvat d studijních plánů, jak zpracvat ŠVP p frmální stránce, zkušensti učitelů s tvřením ŠVP, nápady na využití alternativních metd výuky v nvých vzdělávacích plánech apd.); Lekce a kmentáře (nápady a náměty na knkrétní vyučvací hdiny všech předmětů s využitím alternativních metd práce prezentvaných Kritickým myšlením); Škla v literatuře (shrnutí bsahu vyšlých knižních titulů týkajících se šklskéh prstředí a jejich recenze); Přečetli jsme (infrmace knižních titulech, recenze); Máme jasn? (sekce vyučvací metdě E U R); Z redakční pšty (dpisy d čtenářů, reakce na publikvané články apd.); Nabídky (nabídky účasti na nejrůznějších kurzech a seminářích); Názr (dpisy a příběhy čtenářů, názry na událsti apd.); C se nevešl d KL (další články týkající se tématu, které se již nevešli d tištěných Kritických listů). Některá témata z Kritických listů Záznamy četbě, které se svědčily (Kateřina Šafránkvá, KL 24) V článku autrka nabízí různé metdy záznamu přečtenéh textu tak, aby byl správně pchpen, zreflektván a zhdncen. Vychází ze zkušensti, z práce s žáky víceletéh gymnázia. Mezi nabízenými metdami je Pdvjný deník (není blíže vysvětlen, v předchzích KL se tét metdě věnuje jiný článek, na internetu, bhužel, nedstupný), Před a p (záznam před četbu tm, c čtenář d knihy čekává, prč si ji vybral apd., a záznam p četbě, který 2

3 knihu reflektuje nejen vzhledem k tmu, c d ní čekával před přečtením), Dpis hlavnímu hrdinvi (suvislý text pátrající p příčinách hrdinva jednání, tázky a reflexe děje), Plakáty a Reklamy (základní infrmace titulu a tm, c se líbil či nelíbil), Kmixy a Obrázky (se základním bsahem děje, bsahující reflexi knihy). E U R; Učení ve třech fázích (Ondřej Hausenblas a Hana Kšťálvá, ve více číslech KL) V článcích autři čtenáře seznamují s třífázvým vedením vyučvací hdiny. Upzrňují na mžné chyby při práci a myly, které učitelé pvažují za správné, ale dprují myšlence KM. E = Evkace. Evkace je zárveň určitu mtivací žáků pr další práci. Využívá především Brainstrmingu. Žáci si mají vybavit již známé infrmace, pznatky a zkušensti s daným tématem. Pmáhá v zařazvání nvých pjmů d již existující systému žákvých zkušenstí. U = Uvědmění si nvé infrmace. Žáci mají ve druhé fázi více pracvat s nvými infrmacemi přicházejícími z vnějších zdrjů a prpjvat je s již známými infrmacemi, které si vybavili v první fázi. R = Reflexe. V pslední fázi mají žáci přijít na t, c nvéh se naučili, c nvéh si vůbec uvědmili, c se jim na nvých i starých infrmacích líbil neb napak nelíbil a c by se chtěli ještě naučit. Sučástí je také reflexe vyučvacíh prcesu (jak vnímali jedntlivé fáze hdiny, jak se při výuce cítili apd.). Autři naknec upzrňují na některé chyby, kterých se učitelé dpuštějí, zejména při reflexi: příliš spěchají (nenechají žákům tlik času, klik je na dknčení úklu ptřeba, práci urychlují), vykládají (učitelé hdně mluví a přitm žákům, i nechtěně, vkládají d hlavy myšlenky a pstupy, které sami preferují), kntrlují a vyrušují žáky při práci. Články týkající se matematiky 4 Využití textu Čtvrtý rzměr d třetice aneb Matematická mystika (Jarslava Škrbánkvá, KL 2) Jazyk, hry a čísla; Tvřivý přístup k základní matematice (Gerge Hunt, KL 3) Článek na příběhu malé dívky ukazuje rzdíly mezi tradiční výuku a výuku pdle zásad kritickéh myšlení. Při učení se násbků čtyř je dívka (imaginární hrdinka) nejprve v hdině, kde se násbilka předříkává nazpaměť a tradičně zadané příklady (k*4=?) se musí řešit v hlavě. P zamyšlení nad výsledky svých žáků se učitel přiklní k badatelské činnsti žáků tak, aby mhli lépe prniknut d světa násbení. V textu je zdůrazněn, že ve vyučvání matematice se mají hdiny zakládat na knstruktivistickém pjetí výuky a přebudvávání špatně vytvřených schémat žáků. Přitm musí být zhledněny tyt aspekty: nezařazvat žáky d skupin pdle výknu (snižvání mtivace, škatulkvání ), ale 4 U článků, které jsu dstupné na internetvých stránkách je uveden stručný bsah. 3

4 demkraticky; diskutvat prblémech mezi sebu (dstane se tak více nápadů víc hlav víc ví); přítmná má být fyzická akce a manipulace (mci si prblém sahat, vyřešit jej pmcí knkrétníh mdelu); zařazvat tevřené příklady (k řešení vede více cest, výzkumný ráz úklu); prezentvat matematiku jak každdenní pstup (pstupy pužívané v matematice se dají využít i v běžném živtě výzkumné metdy, každdenní pčítání); sbní zapjení žáků (zaujmut žáky natlik, aby pr ně byl vyřešení úklu hdntu). S matematiku d rzhlasu (Jarmila Tmčíkvá, KL 3) Článek je z rubriky Názr, ve kterém studentka 4. rčníku gymnázia ve Vítkvě vypráví návštěvě českéh rzhlasu šesti studenty a paní učitelku (natáčení hdiny matematiky). Jak pečvat rzmanitst mezi buducími matematiky (Paul Stang, KL 8) Opakvání učiva matematiky ve 4. rčníku gymnázia (Jarslava Škrbánkvá, KL 9) Článek ppisuje práci se studenty, kteří z matematiky nematurují, v čase předmaturitníh shnu. Autrka se zamyslela nad smyslem matematiky pr nematuranty a zadala jim netradiční úkl: Sepište, čem jsme se lets učili, c vám tt učiv přinesl užitečnéh a jakýkliv další kmentář, který vás napadne. Vezměte si na pmc své sešity, učebnice, sbírky, přehledy učiva matematiky. Studenti pjali práci různě. Někteří jen vypisvali vzrce a psali k nim kmentáře, jiní se snažili učiv ppsat vlastními slvy, připjit kmentář apd. Práce byly pr učitelku přínsem, nebť se d žáků, pr které matematika není přední záležitstí, dzvěděla, prč tmu tak je. P sepsání prací a jejich hdncení učitelku měli žáci mžnst přečíst si práce svých klegů. V průběhu práce dšl také k zpakvání učiva (alespň prlistváním učebnice a sepsáním th nejdůležitějšíh). Přetrvávající prblém šklní matematiky (Milan Hejný, KL 10) V článku autr připmíná prblém dnešní šklské matematiky papuškvání a vznik frmálních pznatků. Nejprve tereticky vysvětlí, jaký je pznatek frmální a nefrmální a pzději je i s jejich mžným vznikem ilustruje na příbězích z praxe. Námět na článek vychází z publikace Dítě, škla, matematika (Hejný, Kuřina, 2001). Autr připmíná důležitst knstruktivistickéh pjetí výuky matematiky (využití ilustrace na příkladech, dramatizace apd.). Prces matematickéh pznání autr vidí takt: mtivace spntánně přechází k separvaným mdelům, myšlenkvým krkem, jejž je mžné a ptřebné navdit vhdným edukačním 4

5 pstupem, se dspívá k mdelu univerzálnímu a dále k abstraktnímu pznatku a dále pět spntánním prcesem ke krystalizaci pjmu. V článku se vyskytují příběhy něklika žáků, kteří dspějí k nefrmálnímu neb frmálnímu pznatku, utvří si samstatně abstraktní mdel sčítání. Zvláštní pzrnst pak autr věnuje vytváření pjmu záprná čísla, jehž frmvání pvažuje za vhdné již d prvních rčníků základní škly. Na knkrétních případech ze své praxe ukazuje, jak je mžné pracvat se spntánně vytvřenými prblémy ve třídě k frmvání pznání záprných čísel. E U R v hdině matematiky (Jana Šafusvá, KL 10) Příspěvek je návrhem knkrétní (již vyzkušené) hdiny matematiky pr žáky 9. rčníku ZŠ (téma pdbnst) pdle metdy E U R. Průběh hdiny: Na začátku hdiny dstal každý žák jeden předmět, ve třídě byly vždy 2 pdbné předměty. Úkl zněl: vyhledej partnera tak, abyste měli předměty, které vykazují splečné znaky; ze stlku si vezměte kartičku; na kartičku napište všechny splečné znaky vašich dvu předmětů. Výsledná pučka: předměty mají stejný tvar, ale různu velikst. Vzniklé dvjice dstávají vlastní barevný papír, nůžky a vystřižený bdélník (phlednice, ftgrafie, bálka, ). Na zpětném prjektru je prmítán zadání: 1. Z barevných papírů vystřihněte dva mdely zadanéh bdélníka: a) dvakrát větší mdel; b) dvakrát menší mdel. 2. Změřte strany všech tří bdélníků a rzměry zapište d sešitu v přehledné tabulce: kratší strana delší strana půvdní bdélník nvý (zvětšený) bdélník nvý (zmenšený) bdélník 3. Ze změřených údajů vytvřte tyt pměry (ve tvaru zlmku) A. kratší strana nvéh zvětšenéh bdélníka / kratší strana půvdníh bdélníka delší strana nvéh zvětšenéh bdélníka / delší strana půvdníh bdélníka B. kratší strana nvéh zmenšenéh bdélníka / kratší strana půvdníh bdélníka delší strana nvéh zmenšenéh bdélníka / delší strana půvdníh bdélníka Na základě těcht výpčtů žáci s pmcí učitele frmulují pměr pdbnsti. Reflexe se d hdiny přím nevešla, ale žáci dstali dmácí úkl, ve kterém měli ze 5

6 zadaných rzměrů zjistit, zda jsu bdélníky pdbné. Hdina se žákům velmi líbila a vysce vlivnila jejich mtivaci k řešení dalších úlh. Jde v matematice nemyslet? (Filip Rubíček, KL 11) Autr jak abslvent kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení se zamýšlí nad mžným pužitím metd, se kterými se v kurzu seznámil, pr práci v hdinách matematiky (mdifikvaných kvůli specifičnsti matematiky). Přitm se pírá třífázvý mdel výuky (E U R). Metdy pr evkační část hdiny: matematická rzcvička; vlné psaní (Napište, c víte ); tvrba vět ze zadaných klíčvých slv; gemetrický ppis zadanéh bjektu (nejrůznější brazce a brázky slžené z gemetrických útvarů); gemetrická mzaika (v mzaice vybarvit ple pdle zadanéh klíče kupříkladu všechny lichběžníky zeleně apd.), ze které pak vznikne nějaký tematický brázek neb text; mdelvání bjektů (ze stavebnice, dstupných mdelů, papíru apd.); dmvské a expertní skupiny (třída sučasně pracuje ve dvjím rzdělení na zadaných úklech dvjíh rázu). Metdy pr reflexi: Pětilístek (není blíže vysvětlen, ale žáci zřejmě k ústřednímu pjmu připisují jeh vlastnsti). Naknec autr pznamenává, že pužívání daných metd ještě neznamená, že je učení knstruktivistické, přestže může řešit určité ptíže s frmalismem. Nejen matematika (Hedvika Vaškvá, KL 12) Článek je ukázku hdiny matematiky ve druhém rčníku ZŠ (kde autrka před tím vůbec nepracvala). Průběh hdiny: Žákům je vykládán příběh, při kterém pstupně skládají ldičku (vják > generál > hasič > myslivec > malíř > Rbin Hd = dknčení ldičky). Příběh se dknčí (buře a rztrhání ldičky až k tričku), ale hdina se na mři zastavuje. Žákům je předán příběh zvířátkách žijících v mři (manželé Chbtnicvi, jejich dcera a syn, ). Úklem je zjistit, klik živčichů v mři žije. Pužívá se metda dmvských a expertních skupin. Expertní skupina zjistí, klik je jejích živčichů (každá má jeden druh), dmvské skupiny pak spčítají, klik je živčichů celkem. 6

7 Každý žáček má naknec nakreslit mře s přesným pčtem zvířátek (je zárveň kntrlu výpčtu). Hrajeme si, neb se učíme? (Filip Rubíček, KL 14) Aut připmíná tři matematické hry, které je mžné využít ve vyučvání matematice. Ke každé uvádí pravidla (vypsaná jsu níže), její mžné pužití z hlediska metdy E U R a případné mdifikace (zde neuvádím). Hra SOVA (Jirtkvá, 2001) Hra má mnh různých mdifikací a je pužívána nejen ve vyučvání matematice. Rámcvá pravidla hry jsu jednduchá. Je dán subr bjektů, například subr mdelů, brázků neb názvů gemetrických těles či brazců. Hru hrají bvykle dva hráči. Jeden z nich si v mysli vybere jeden z bjektů. Úklem druhéh hráče je uhdnut tent bjekt pmcí tázek, na které lze dpvědět puze slvy an ne někdy. Hra TELEFON Žáci jsu d sebe dděleni zástěnu neb sedí zády k sbě tak, aby na sebe neviděli, ale přitm se dbře slyšeli. Oba mají k dispzici stejnu stavebnici, například sadu dřevěných kstek. Jeden žák sestaví ze stavebnice mdel a slvy jej ppíše druhému. Druhý žák pstaví mdel na základě jeh ppisu. V dalším kle si rle vymění. Kmunikaci lze ztížit tím, že druhý žák se nesmí th prvníh na nic ptát, může jeh ppis puze řídit slvy pčkej, zpakuj, nerzumím. Gemetrická etuda Gemetrická etuda je scénka, která je zalžena na persnifikaci gemetrických bjektů. Vybraní žáci herci scénku předem nacvičí a v hdině předvedu. Úklem žáků diváků je zjistit, které gemetrické bjekty ve scénce vystupují, a v následné diskusi své dpvědi zdůvdnit. Nárčnější je tvrba vlastní etudy (vhdná především pr starší žáky). Pr bližší pchpení následuje ukázka. Krychle a kule Kutálející se Kule narazí d stjící Krychle. Krychle: Au! Kam kukáš? Nevidíš, že tu stjím? Kule: Ale vidím. Jenm se neumím zastavit. Krychle: T jsem si všimla. Kule: Díky, že tu tak pevně stjíš. Knečně si trchu dpčinu. Krychle: Prsím, rád se stal. Kule: Ach, já nikde dluh nepstjím. Stačí, aby d mne někd strčil neb zafukal vítr a už mě t žene jinam. Krychle: Buď ráda. Pznáš svět. T já se nikam mc nepdívám. Kam mě pstaví, tam stjím. 7

8 Kule: Jak já bych ráda stála a ještě si mhla vybrat na které stěně. N j, když já žádnu nemám. Krychle: Víš, já mám ráda Člvěče, nezlb se. T si vždycky vezmu ty své puntíkvané šaty a kutálím se sem a tam. Ale pak mě blí vrchly. Nejsem na takvý phyb vůbec stavěná. Kule: Takvé prblémy já nemám. Nevím, jaké t je mít vrchly neb hrany. Krychle: (kýchne) Hepčík! Kule se kutálí pryč. Pčkej! Kam jdeš? Kule: (vlá z dálky) T bych také ráda věděla. RWCT v přírdvědných předmětech (Ondřej Hausenblas, KL 17) Článek je především zamyšlením a nabídku nápadů na využití metdy RWCT v přírdvědných předmětech, ke kterým matematika jistě patří. Činnsti, na které by se měli žáci pdle autra zaměřit, jsu: vymýšlení tázek (prč něc je, tak jak t je; jak se jev změní p změně pdmínek neb jiných parametrů apd.); tvření hyptéz; pakvané pkusy (pr věření dílčích hyptéz neb jinéh nápadu); pzrvání; uspřádání údajů (utvřit si systém ve vědecké činnsti); frmulace vysvětlení (prč tmu tak je zárveň se učí kmunikačním a prezentačním dvednstem; prpjení čtení, psaní a matematiky); tvření systému (zařazení nvých pznatků d systému již známých); hlubší prniknutí d prblému, vyvrácení mylných a pvrchních představ (na základě diskuse s klegy apd.); prpjení s aplikací získaných pznatků; splupráce ve skupinách; hdncení (práce své i svých klegů). Číselné sustavy mdelvá lekce pr matematiku (Hana Kšťálvá, KL 17) Autrka se inspirvala článkem G. Hunta a vytvřila schéma hdiny pdle pravidel E U R. Nejprve se věnuje evkaci. Nabízí prpjení s multikulturní výchvu (různá kultura různé zápisy čísel) a předkládá mnh tázek a úklů k mtivaci pr další práci. Dále zadá žákům úkl (na základě příběhu), který mají splnit. Na pustém strvě byl bjeven něklik dmrdých skupin, které patří ke kmeni Trinů. Mají jen tři prsty na každé ruce. Pčítají s pmcí prstů jedné ruky tak, že když jim prsty 8

9 nestačí, přecházejí d vyšší trjice. K zápisu užívají arabské číslice, které k nim už kdysi dávn přinesl zbludilý učenec. Lets byla bhatá úrda zlatých klasů a každá skupina jich vypěstvala určitý pčet. Nyní se sešli na shrmáždění, aby klasy přepčítali a zjistili, jaká byla úrda u jedntlivých skupin. Následuje ppis mnha linií výuky, nastalých situací a dplňující tabulky (pr převd z desítkvé d trjkvé sustavy). Čtenář je upzrněn na mžná úskalí nejen v zadání. K dispzici je také záznamvý arch pr reflexi. Gemetrie splečně a hru (M. Němcvá a M. Masjídkvá, KL 18) Autrky přibližují setkání se skupinu žáků a rdičů z dmácíh vzdělávání (předškláci až třetí třída). V blku se pstupně věnují různým hravým aktivitám (pznávání tvarů p hmatu, rzdělvání pdle shdných vlastnstí, ppis bjektů slžených z různých gemetrických útvarů, mdelvání krychle). Tématem je především čtverec a krychle a jejich vlastnsti, ale děti se jen tak mimchdem seznamují s gemetrickými pjmy, které, jak se ukazuje na knci lekce, nvě pužívají. Následuje také reflexe (kde je mžné krychli najít, jaké jsu její vlastnsti, vytvření živta básně krychle dplnění jaká krychle je, c má ráda, c nesnáší, čím může být). Pznámka k dílně Tvřivá škla činnstní učení matematice 1. až 3. rčníku ZŠ (K. Jančaříkvá, KL 21) Skládankvé učení v matematice (K. Sládkvá, KL 23) Autrka nabízí ukázkvu hdinu z 1. stupně ZŠ zaměřenu na tvrbu úlh s aplikací základních pčetních perací, ve které užívá metdy dmvských a expertních skupin. Žáci nejprve dstanu kartičku s brázkem (jgurt s rhlíkem, tričk, kartáček na zuby, puzzle, aut). Pdle něj se rzřadí d skupin (dmvské skupiny). Každá skupinka navrhuje témata, kterých by se mhla úlhy týkat (pdle th, c mají na brázku), dkud nepadne návrh nakupvání. Pak dstane každé dítě lístek se zadáním. Rdina Adamcva (tatínek Aleš, maminka Andrea, dcera Anička a syn Adam) jela nakupvat. červeně: Kupili 4 jgurty p 6 Kč, 3 jgurty p 8 Kč, 8 rhlíků p 2 Kč a 2 balíčky žvýkaček p 10 Kč. mdře: Tatínek s Adamem si kupili trička. Tatínkv stál 180 Kč a Adamv byl 60 Kč levnější. zeleně: Celá rdina si kupila nvé kartáčky na zuby. Pr děti stály p 22 Kč a pr rdiče byly 12 Kč dražší. ranžvě: Rdiče ještě kupili dětem puzzle a pexes. Pexes stál 23 Kč a byl 167 Kč levnější než puzzle. 1. Klik krun stál celý nákup? 2. Klik krun dstali nazpět, jestliže platili tisícikrunu? 9

10 3. Mhli si ještě něc kupit v restauraci? Vymyslete, c si kd z rdiny dal a za klik. Klik ještě utratili? Nyní se žáci rzřadí d skupin pdle barev (expertní skupina) a snaží se vymyslet na svu dpvěď tázku, c mají spčítat, a úlhu spčítat. P prběhlé kntrle výsledků se žáci přemístí pět d dmvských skupin a dpvídají na knečné tázky. Brzy děti přijdu na t, že v zadání chybí údaje nutné k dknčení třetíh úklu. Dmýšlí si tedy ceny výrbků a přitm pčítají. V reflexi se hdntí vymyšlené tázky z první části, reálnst vymyšlených cen výrbků a prvnávají se s cenami stejných výrbků jiných skupin, skupinvá práce. Semináře přádané bčanským sdružením Kritické myšlení Kurz Jak vyučvat pdle ŠVP metdy aktivníh učení, 24 hdin Kurz zaměřený na metdy aktivníh učení vychází ze základníh kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Prpjuje metdy aktivníh učení s cíleným a systematickým rzvíjením klíčvých kmpetencí a s hdncením práce a pkrku žáků, přináší inspiraci, jak sklubit výuku věcnéh bsahu předmětů s rzvíjením kmpetencí. Důležitu sučástí kurzu je práce s třífázvým mdelem prcesu učení, který pmáhá při plánvání a realizaci výuky a učení. Kurz je určen jak zájemcům, kteří se ještě s metdami aktivníh učení v pjetí.s. KM neseznámili, tak těm, kteří již pršli některu z kratších verzí kurzu. Za účast v kurzu, splnění dvu úklů ze čtyř a za vedení prtflia z kurzu účastník získá Osvědčení abslvvání kurzu. Kurz je akreditván MŠMT. Kurz je hrazen z prjektu Rvnváha, šklní prgramy pr znalsti, živtní dvednsti a funkční gramtnst. Prjekt Rvnváha je financván z Evrpskéh sciálníh fndu, ze státníh rzpčtu ČR a z rzpčtu magistrátu hlavníh města Prahy. Kurz Jak vyučvat pdle ŠVP metdy aktivníh učení, 70 hdin Kurz Jak vyučvat pdle ŠVP vychází ze základníh kurzu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, který bhacuje přístupy veducí k realizaci vlastních šklních prgramů. Seznámí účastníky se základními metdami aktivníh učení, s rámcem pr plánvání výuky (třífázvý mdel prcesu učení E U R), s hdntícími pstupy, s tím, jak jsu metdy aktivníh učení prpjeny s klíčvými kmpetencemi. Důležitu slžku kurzu je práce s infrmacemi a s rzvíjením čtenářské a funkční gramtnsti žáků. Lektry kurzu jsu lidé s dluhletými zkušenstmi s využíváním metd aktivníh učení ve své škle a s tvrbu a věřváním šklníh vzdělávacíh prgramu. Jak lektři prgramu Čtením a psaním ke kritickému myšlení pracují již řadu let. Kurz prběhne v partnerské škle prjektu Rvnváha ve Fakultní základní škle Chlupva, která je metdickým a tréninkvým centrem prgramu RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení) a která je zárveň piltní šklu VÚP. Sučástí kurzu bude mžnst náslechu ve výuce lektrů. Kurz je akreditván MŠMT a úspěšní účastníci získají svědčení abslvvání kurzu. Kurz 10

11 je hrazen z prstředků prjektu Rvnváha, který je financván Evrpským sciálním fndem, státním rzpčtem České republiky a Magistrátem hlavníh města Prahy. Efektivní vzdělávání dspělých kurz lektrských dvednstí O.s. Kritické myšlení vás srdečně zve d lektrskéh kurzu, který se kná v rámci prjektu Rvnváha šklní prgramy pr znalsti, dvednsti a funkční gramtnst. Prjekt Rvnváha je financván pr pražské učitele a pražské škly z prstředků Evrpskéh sciálníh fndu, státníh rzpčtu České republiky a Magistrátu hlavníh města Prahy. Kurz je určen těm, kd mají zkušensti s metdami aktivníh učení ve své práci, ať už jak učitelé neb začínající lektři. Hlásit by se měli ti, kd pravdu zamýšlejí využít nabyté dvednsti v praxi šklních krdinátrů tvrby ŠVP neb jeh slžek (např. EVVO apd.) neb lektrů dalšíh vzdělávání učitelů pr refrmu. Účast je pdmíněna tím, že zájemce pracuje alespň z 50% svéh pracvníh času v Praze. Pčet míst je mezen na 15 účastníků. V kurzu chceme vyšklit 15 nvých lektrů, kteří budu půsbit jak lektři na pdpru prbíhající refrmy vzdělávání buď ve svých sbrech (jak krdinátři), neb jak lektři dalšíh vzdělávání učitelů zaměřenéh na dvednsti ptřebné pr realizaci refrmy. Kurz bude zaměřen na becné dvednsti pr vzdělávání dspělých a vedení seminářů, dílen, tréninků, především pr učitele. Bude se zabývat psychlgickými aspekty práce lektra, sbnstní typlgií účastníků kurzů a c z ní vyplývá pr lektrvu práci, lektrskými dvednstmi pr fázi přípravy, realizace i zpracvání výstupů kurzu. Dstatek času bude věnván praktickému výcviku a přípravě vlastní lektrské činnsti účastníků. Kurz je naplánván na 96 hdin. Ty jsu rzděleny d smi dvudenních blků (8 x 12 hdin). Základní kurz RWCT pr mimpražské Kurz je určen zájemcům, kteří nepracují v Praze neb nejsu učiteli. V kurzu budu prbírány základní metdy prgramu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, a prt je vhdný pr ty zájemce, kteří se s prgramem dsud blíže neseznámili neb si chtějí jeh základy zpakvat. Orientační bsah kursu Třífázvý mdel řízenéh učení jak rámec pr aktivní učení žáků; přístup pedaggickéh knstruktivismu a pedaggiky zaměřené na dítě; Pržitkvé učení Klbův učební cyklus; Metdy práce (nejen) s textem ve všech předmětech: pslední slv patří mně, INSERT, tabulka INSERT, učíme se navzájem, čtení s tázkami, pdvjný deník, trjitý zápisník, řízené čtení, čtení s předvídáním, sbní záznamy z četby, interpretativní tázky, čtenářské kluby, skládankvé čtení, interaktivní přednáška, argumentativní esej; 11

12 Další aktivizační metdy: brainstrming, myšlenkvá mapa clustering, pětilístek, diamant, pšta, kmeny a křeny, vlné psaní, kstka, T graf, Vennvy diagramy, třífázvý rzhvr, 4 1 3, srvnávací tabulka; Slžitější kperativní strategie: skládankvé učení expertní skupiny, dmvské skupiny, diskusní pavučina, debata, turnaje týmů; Blmva taxnmie tázek a kgnitivních cílů; Šest myslitelských klbuků E. de Bn (pdle zájmu účastníků); Vyhdncvání a hdncení jak sučást učení: prtfli, sady kritérií pr kvalitní práci, Uznání / Otázka, ppisný jazyk; Práce s cíli učení a výuky, plánvání lekcí mířících na dsažení cílů v blasti naučné i v blasti sciálních dvednstí (tzv. klíčvé kmpetence); Práce s vlastní četbu účastníků; Úvd d přemýšlení kmpetencích a šklním vzdělávacím prgramu. Jak budu účastníci v kursu pracvat: Kurs je pstaven na pržitkvém učení, tzn. účastníci si vše sami vyzkušejí a pržijí v ukázkvých hdinách. P nich bude následvat pedaggická reflexe a analýza hdin a činnstí. Praxe bude zasazena d teretickéh rámce. V rámci kursu bude věnván čas na t, aby si účastníci naplánvali, jak využijí nvé pznatky a dvednsti ve vlastních hdinách. Plány a reflexe budu knzultvány v celé skupině jak před realizací, tak p ní. Další akce (nejen d.s.) Kritickéh myšlení Mim níže uvedené akce uvádí bčanské sdružení na svých internetvých stránkách dkazy na prjekty, semináře, knference a jiné akce přádané jinými institucemi. Všechny mají splečné téma: kritické myšlení a invativní pjetí šklství. Klub kritickéh myšlení D Klubu zveme abslventy kurzů RWCT KM nejen z Prahy. Jedenkrát měsíčně se sejdeme a strávíme pěkné dpledne s nápady d výuky neb prací na svém sbnstním růstu. Nápady si přineseme sami, další inspiraci nám nabídnu lektři KM a blízkých prgramů neb pedaggik (Mntessri, Freinet). Obsah práce v Klubu vlivní sami klubisté. Letní škly Kritickéh myšlení Letní škly jsu přádány pr abslventy kurzů Kritickéh myšlení, případně jiných invativních prgramů. Dále se zde ttiž rzvíjí témata prezentvaná na těcht kurzech. Certifikace lektrů a učitelů KM Abslventi základníh kurzu RWCT mají mžnst získat Certifikát vynikajícíh učitele RWCT. Bližší pdmínky jsu k dispzici na internetvých stránkách. 12

13 Shrnutí aneb C je t tedy kritické myšlení? Z předchzích shrnutí a ukázek je nasnadě, že kritické myšlení je pdle.s. Kritické myšlení výuka jistým způsbem invativní, nvá. Vychází z metd RWCT. Hlavními znaky kritické výuky jsu: zapjení žáků ve výuce (participvat na výukvých cílech, aktivní účast na hdině); skupinvá práce (pracvat na bázi partnerství, respektvat práci jiných, správně hdntit apd.); třífázvý mdel hdiny (evkace uvědmění si významu nvé infrmace reflexe); práce s textem (rzbr, četba s przuměním, ); správná práce s chybu (mít práv udělat chybu a pučit se z ní, pravit si ji); správná a důsledná práce s pchvalu (pchválen by měl být každý); využití aktivních metd výuky; reflexe (práce učitele i žáků, učitelem i žáky); respektvání individuálních ptřeb žáků (na základě bližšíh pznání jejich sbnsti a ptřeb, přizpůsbení výukvých metd a tempa práce). Osbně ve mně práce členů a lektrů Kritickéh myšlení vyvlává djem, že by jejich sdružení měl mít pněkud jiný název (kupříkladu Šklní invace, neb Učíme nvě apd.). Někmu se asi zalíbil prgram RWCT a převzal z něj část názvu a využívané metdy, které se snaží aplikvat dále, nejen na čtení a psaní. V textech Kritických listů se najdu všechny mžné i nemžné metdy práce s žáky, nápady na hdiny, pkyny k sebereflexím a reflexím. Pkud by tradiční výuka byla pjímána puze jak pasivní příjem infrmací tiše a nehnutě sedících, nic nevěducích žáků, d vševěducíh učitele, pak je slv kritické (z názvu Kritické myšlení) suhrnem všeh, c je k tradiční výuce pačné, a myšlení znamená, že má učitel nad svu prací přemýšlet. Odtud pak spjení Kritické myšlení. Je ale pravdu mžné všechn a vždy vyučvat netradičně, tedy kriticky? Nikde jsem hlubší úvahu nad tut myšlenku nenašla. Stejně se pak prjevuje kritická výuka v matematice. Z námětů a článků, které se v KL sešly, si představuji hdinu, ve které si budu děti hrát, bjevvat, přitm jen tak mimchdem pčítat. Navíc by se měl pracvat pdle pravidel knstruktivismu, aby nic nepadl na žáky shůry. Přím z metd RWCT se pr výuku matematiky vycházet nedá (jak připmíná autr jednh článku), je třeba je mdifikvat. Inspiraci k práci je mžné brát z ukázek hdin publikvaných v Kritických listech (bhužel je většina z 1. stupně ZŠ), ale přinejmenším stejné mnžství infrmací lze vyhledat v dbrných didaktick matematických publikacích (25 kapitl z didaktiky matematiky, Dítě, škla, matematika aj.). Kritické myšlení v tmt hledu nepřináší nic nvéh Snad jen neustálým pakváním třífázvéh mdelu výuky dcílí určitéh zamyšlení, především c se závěru hdiny týče (reflexe), ale i ten někdy 13

14 v ukázkvých hdinách z časvých důvdů chybí (jak t v byčejných hdinách ve škle bývá). Ddatek aneb C je kritické myšlení pdle mne Osbně, jak jsem výše zmínila, bych Kritické myšlení neviděla jak myšlení kritické, ale nvé pjetí výuky 5. Kritické myšlení je, pdle méh názru, myšlení, které nás nutí zamyslet se nad přicházejícími infrmacemi. Dnešní dba je dbu infrmační. Infrmací k nám prudí velké mnžství a my si z nich musíme umět vybrat. Ale na základě čeh? T, že nám někd řekne, že je něc pravda, ještě neznamená, že t pravda je. Příchzí infrmaci musíme nejprve prvnat s dsavadními zkušenstmi a s jinými zdrji. Nesmíme sebu nechat manipulvat, každu infrmaci musíme zvážit na váhách pravdy a pravděpdbnsti. T je, pdle mne, kritické myšlení. 6 Kritické myšlení v matematice by se pak aplikval na situacích z běžnéh živta, které si žádají matematické vědmsti, aby mhly být věřeny. Matematika je ttiž pslední dbu brána jak něc pdřadnéh, c stejně nikh nebaví, a ne každý je schpen se matematice naučit. Je tedy dbrým prstředkem k manipulaci s lidmi, pr které jsu čísla něčím psvátným, prtže jim přádně nerzumí. Příklady úlh, které bych si v tét suvislsti představvala, uvádím níže. Příklad 1: Starsta Myšína na pslední schůzi zastupitelstva tvrdil: Přátelé, ptřebujeme nvé zaměstnance našeh becníh úřadu. Je t pvlání dbře placené a perspektivní. Rk c rk je platvé hdncení našich úředníků větší. Vtm vykřikl pan Hra (starstův dluhletý dpůrce): Nemáte pravdu. Je tmu právě napak. Kd má pravdu a čí argumenty jsu pádnější? Průměrné mzdy byvatel Myšína a zaměstnanců becníh úřadu za psledních 10 let uvedené v Myších tlarech. Příklad 2: rk průměrná mzda byvatel Myš ína průměrná mzda zaměstnanců becníh úřadu Anička se vydala d bchdu nakupit. V bchdě našla také své blíbené bnbny. Spčítala si, že jí stále zbývá více než dvacet krun. Jedn balení bnbnů stál 5,50 Kč, ale byla na ně akce, kdy k sbě byl přidělán 5 balíčků a stály 23,50 Kč. Už už měla bnbóny v kšíku, když tu si všimla, že jedntlivá balení jsu p 75 g. kdežt v balení s 5 kusy má balíček 60 g. Je stále výhdné,aby si kupila balení v akci? 5 Ani slv nvé se sem příliš nehdí, prtže předkládané metdy nejsu na časvé se tak úplně nvé. 6 V ppisech RWCT se uvádí také tent úkl kritickéh myšlení (http://www.ikars.cz/nde/2030/print), ale v Kritických listech není nijak patrný

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Tvorba elektronického herbáře

Tvorba elektronického herbáře Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků - Gymnázium Cheb Tvrba elektrnickéh herbáře Autr kurzu: Mgr. Mirslava Vaicvá Vyučvací předmět: Bilgie a infrmatika Rčník: Kvarta smiletéh studia gymnázia, ppř.

Více

SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV

SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV SYLABUS KURZU HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VAV Klíčvá aktivita: 10 Rzvj kmpetencí při hdncení výsledků VaV Kurz: Hdncení výsledků VAV Cílem kurzu je získání přehledu sučasných i buducích přístupech, psaných i nepsaných,

Více

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD Cíle kurzu: Účastník získá ptřebné infrmace a prakticky si svjí metdy, tipy a triky k efektivnímu

Více

Vzdělávání odborných pracovníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické školy Brno, Ibsenova 1

Vzdělávání odborných pracovníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické školy Brno, Ibsenova 1 Vzdělávání dbrných pracvníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické škly Brn, Ibsenva 1 přádané IPPP ČR, Nvbrská 372, Praha 9 v rámci prjektu ESF Invace a věřvání ŠVP piltní škly Cíl: zvýšení dbrných kmpetencí

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Projekt SIPVZ. "Použití videokonferenčního systému ve výuce vybranných předmětů" 7. prosince 2005 byla slavnostně otevřena učebna s VKS.

Projekt SIPVZ. Použití videokonferenčního systému ve výuce vybranných předmětů 7. prosince 2005 byla slavnostně otevřena učebna s VKS. Prjekt SIPVZ "Pužití videknferenčníh systému ve výuce vybranných předmětů" 7. prsince 2005 byla slavnstně tevřena učebna s VKS. Cíl prjektu: Cílem prjektu je vytvření hardwarvých a sftwarvých pdmínek pr

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Studijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník:

Studijní předmět: Základy teorie pravděpodobnosti a matematická statistika Ročník: Studijní předmět: Základy terie pravděpdbnsti a matematická statistika Rčník: 1 Semestr: 1 Způsb uknčení: zkuška Pčet hdin přímé výuky: 2/2 (přednáška/ seminář) Pčet hdin kmbinvané výuky celkem: 8 Antace

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

Písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky školní rok 2013/2014

Písemné zkoušky společné části maturitní zkoušky školní rok 2013/2014 Písemné zkušky splečné části maturitní zkušky šklní rk 2013/2014 Učebny: 4A (MAT,ANJ, ČJL) 4.E (ANJ, ČJL,NEJ) učebna Chemie (MAT PUP SPUO-1,, ANJ SPUO-1, ČJL PUP SPUO-1, NEJ PUP SPUO-1) Žáci jsu pvinni

Více

MINIBANKA PROJEKTŮ. (Materiály pro malý seminář)

MINIBANKA PROJEKTŮ. (Materiály pro malý seminář) MINIBANKA PROJEKTŮ (Materiály pr malý seminář) SEZNAM PROJEKTŮ 1) 2) 3) Putvání medvídka kl světa Dětská encyklpedie dmácích zvířat Škla bez hranic 1. st. 4) 5) 6) Škla pdprující zdraví Změny klimatu můžeme

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Pomáháme učitelům učit finanční témata

Pomáháme učitelům učit finanční témata Pmáháme učitelům učit finanční témata Daniel Kzák ředitel splečnsti TERRA-KLUB,.p.s. 10. 5. 2012 Situace v českém šklství Finanční a eknmická tematika je v psledních letech nvě zařazvána d systému výuky

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Informační ikony v MarushkaDesignu

Informační ikony v MarushkaDesignu 0 Infrmační ikny v MarushkaDesignu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury Manuál Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury S s = 62 370 mm 2 210 mm A4 Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

F4 Marketing a publicita projektu

F4 Marketing a publicita projektu Prjektvý manažer 250+ Kariéra prjektvéh manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrjů F4 Marketing a publicita prjektu V tmt tématu bude pzrnst věnvána zvláště těmt bdům: Kmunikační strategie prjektu.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škla a mateřská škla, Blížkvice, kr. Znjm příspěvkvá rganizace OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.. 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠD. 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015

Přednášky Teorie řízení Tereza Sieberová, 2015 LS 2014/2015 -černě přednášky -červeně cvičení různě přeházené, pdle th, jak jsme pakvali, datum dpvídá přednáškám PŘEDNÁŠKA 10.2. C je t řízení? Subjektivní, cílevědmá činnst lidí Objektivně nutná Pznává a využívá

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

Majetek a zdroje krytí, inventarizace, pracovní list

Majetek a zdroje krytí, inventarizace, pracovní list Název škly Čísl prjektu Název prjektu Klíčvá aktivita Dstupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, rčník, br: Tematická blast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa,

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM NÁZEV PROJEKTU: P 1.1 Barevný pdzim P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM ROČNÍK, PRO KTERÝ JE PROJEKT URČEN: 1. 5. PŘEDMĚTY, V NICHŽ SE PROJEKT REALIZUJE: Čj, Pk (Přv), Vv, Pč, Tv PŘEDPOKLÁDANÁ ČASOVÁ DOTACE: 1 měsíc

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Univerzita Karlva v Praze Pedaggická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Student si může vybrat z nabídky vypsaných témat a dtazem u příslušnéh vyučujícíh

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK Mirslava ČERNOCHOVÁ Viktr FUGLÍK Katedra infrmačních technlgií a technické výchvy Pedaggická fakulta Univerzity Karlvy v Praze ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA Jak zvýšit zájem žáků jejich učení? Malstranský palác,

Více

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU

PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU PŘÍPRAVA, ORGANIZACE A REALIZACE PROJEKTU Příprava a realizace barevných dnů je rzdělena d všech tříd v MŠ. Každá třída připravuje jeden barevný den. Děti se střídají v jedntlivých třídách a každý den

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Základní škla Mravský Berun, kres Olmuc Charakteristika vyučvacíh předmětu praktické činnsti 1. stupeň Vyučvací předmět praktické činnsti má na 1. stupni časvu dtaci 1 hdinu týdně. Vzdělávací blast tht

Více

Koordinátorem EVVO pro školní rok 2015/16 byla stanovena Mgr. Bc. Lenka Martinková.

Koordinátorem EVVO pro školní rok 2015/16 byla stanovena Mgr. Bc. Lenka Martinková. Akční plán pr šklní rk 2015/16 Charakteristika akčníh plánu Akční plán vychází ze Šklníh plánu EVVO a je sestavván vždy na 1 šklní rk. Nedílnu sučástí je vyhdncení akčníh plánu. Krdinátr EVVO Krdinátrem

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

1. hodina informační schůzka

1. hodina informační schůzka Kružek chvu hldavců Obecně k rganizaci Kružek je rganizván v rámci škly. Má samstatnu místnst chvatelství, ve které se nachází jedntlivé kutky živých zvířat. Pr naše účely jsu v jedné části vystaveny

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

ČERVENEC Prázdninové čtení na pokračování Veselé letní zpívání Malé sportovní hry

ČERVENEC Prázdninové čtení na pokračování Veselé letní zpívání  Malé sportovní hry ČERVENEC Prázdninvé čtení na pkračvání Tradicí se stal prázdninvé čtení na pkračvání, které získal blibu u všech psluchačů Sluníčkvéh rádia. V letšním rce padla vlba na Zdeňka Jirtku a jeh humrný rmán

Více

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář)

OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hodinová dotace: 4 vyuč. hodiny na každý seminář) OBSAH VZDĚLÁVACÍCH SEMINÁŘŮ (Hdinvá dtace: 4 vyuč. hdiny na každý seminář) PŘEHLED SEMINÁŘŮ: Oblast: Právní vzdělávání Pracvní práv v kntextu nvely bčanskéh zákníku. Přehled důležitých změn vyplývajících

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Výroční zpráva. Základní škola Rakovského v Praze 12. Rakovského 3136/1, 143 00 Praha 4 - Modřany

Výroční zpráva. Základní škola Rakovského v Praze 12. Rakovského 3136/1, 143 00 Praha 4 - Modřany Výrční zpráva Základní škla Rakvskéh v Praze 12 Rakvskéh 3136/1, 143 00 Praha 4 - Mdřany za šklní rk 2014/2015 Část A Základní údaje škle 1. Název škly: Základní škla Rakvskéh v Praze 12 2. Sídl: Rakvskéh

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakvice Šklní vzdělávací prgram ŠD Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Knkrétní cíle vzdělávání... 3 3. Délka a časvý plán vzdělávání... 3 4. Frmy vzdělávání...

Více

Zpráva o činnosti projektu Výtvarný kroužek za období 2014 a cíle projektu pro rok 2015

Zpráva o činnosti projektu Výtvarný kroužek za období 2014 a cíle projektu pro rok 2015 STUDENTSKÁ UNIE ČVUT K LUB SIL ICO N H IL L Zikva 4, 166 36 Praha 6 Zpráva činnsti prjektu Výtvarný kružek za bdbí 2014 a cíle prjektu pr rk 2015 Autr dkumentu: Martina Jarlímkvá, Michala Pruzvá - 17.11.2013

Více

Cvičení s virtuálními trenéry

Cvičení s virtuálními trenéry Cvičení s virtuálními trenéry Filip Hanzl hanzlf1@fel.cvut.cz Katedra pčítačvé grafiky a interakce 12.5.2009 XP39VR Cíle (dkud kam) Fyzická cvičení s instruktrem Předvedení cviků Kntrla správnéh prvedení

Více

ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY Č. 2

ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY Č. 2 ZÁPIS Z VALNÉ HROMADY Č. 2 Občanské sdružení Míst jednání Waldrfské sdružení Ostrava (WSO) ZŠ Waldrfská Ostrava (ZŠWO) Datum jednání 20.10. 2011, 16.00 18:00 Předmět jednání Valná hrmada 1. AGENDA VALNÉ

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Informatika a výpočetní technika

Informatika a výpočetní technika Infrmatika a výpčetní technika Charakteristika předmětu Charakteristika předmětu Infrmatika a výpčetní technika Vyučvací předmět Infrmatika a výpčetní technika vychází ze vzdělávací blasti Infrmační a

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Témata v MarushkaDesignu

Témata v MarushkaDesignu 0 Témata v MarushkaDesignu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...5-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme práci

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín

2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, profesory a absolventy Gymnázia Olomouc-Hejčín 2. Kulatý stůl aneb veřejná debata mezi vedením, studenty, prfesry a abslventy Gymnázia Olmuc-Hejčín Datum: 23.6.2012 Čas: 14:30 16:30 Míst: BUHV1, Gymnázium Olmuc-Hejčín, Tmkva 45 Prgram: 1. Úvdní slv

Více

Co JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM

Co JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM C je, k čemu je a jak se pracuje s GISem C JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM Ve sdělvacích prstředcích se stále více mluví tm, že žijeme v "infrmačním věku JJ. Na infrmace se nahlíží jak na klíč k

Více

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách Rekuperace rdinnéh dmu v Přestavlkách Pjem: Rekuperace, nebli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch d budvy předehřívá teplým dpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku dveden

Více