Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Bojová umění

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Bojová umění Jméno a příjmení: Ondřej Bartoš Třída: 9. A Školní rok: 2011/2012 Garant / konzultant: Jan Froněk Datum odevzdání:

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... podpis 2

3 Obsah Úvod...4 Introduction...4 Vznik...5 Podstata...5 Pravidla...5 Sumo-相撲-(asi 712)...6 Turnaje...6 Strava...7 Konec...7 Kung-fu-功夫-(5.století)...7 Džiu-džitsu-柔術-(1532)...8 Judo-柔道-(1882)...9 Kodokan Judo...9 První princip...10 Druhý princip...10 Učí vzájemnému respektu mezi lidmi...10 Já a bojové umění Judo...10 Lukáš Krpálek Karate-空手道 -(1955) Vznik...12 Pás...12 Stupňování pásků...13 Všeumělci-(*velikáni)...14 Jackie Chan...14 Bruce Lee...14 Chuck Norris...15 Jean Claude van Damme...15 Závěr...16 The Conclusion Of The...16 Zdroje...16 Knižní publikace:...16 Internetové odkazy:

4 Úvod Druhů bojových umění je mnoho a stále přibývají. V bojových sportech jde nejčastěji o to, položit soupeře na jeho záda. Já jsem si toto téma vybral proto, že mám ke sportu velký vztah. Já sám jsem byl členem oddílu Judo Rožďalovice. Takže sám vím, jaké to je na sobě dřít a zdokonalovat se. Introduction There are many types of martial arts, and are constantly increasing. In combat sports is most often about it, ask the opponent on his back. I chose this topic because I got to sport a great reltionship. I myself was a member of the Judo Rožďalovice. So alone, I know what it's like to work hard and improve. 4

5 Vznik Dříve zahrnovaly bojová umění systém výcviku, který se nezabýval jen bojem, ale také duševní stránkou bojovníka. Bojová umění vytvořila jedinečnou trojici, složenou z boje, filozofie a náboženství a každou z nich museli vyznavači tohoto umění zvládnout. Jejich podstata totiž nespočívá jen ve vítězství nad protivníkem, ale ve vyrovnání se sebou samým a s vesmírem. Mistři těchto umění se snaží dosáhnout stejných cílů jako buddhisti, atd., ale postupují jiným způsobem. Svoji mentální a duchovní energii neusměrňují do meditace, ale zvolili si cestu dlážděnou útrapami, cestu, která vyžaduje velkou fyzickou námahu. Na této velké cestě učení se žák dostává za hranice fyzického boje a vstupuje do oblasti filozofie. Snaží se pochopit to, co Číňané pojmenovali jako tři největší hodnoty člověka, zem a nebe a zároveň odhalit, jak spolu tyto hodnoty souvisejí. Já sám si myslím, že se obrana proti útočníkovi využívala již před mnoha tisíci lety. Kdy ještě žili mamuti, a ty lovili pravěcí muži. Ale je to samozřejmě jen hypotéza. Jen dějiny samotné ví, kdo tuto bojovou éru začal. Podstata Skutečná podstata bojových sportů i umění spočívá především ve velkém respektu nejen k sobě samým, ale především i k protivníkovi. Bojové umění je soustava postupů nebo tradic, které učí, jak se chovat v boji s protivníkem. Může se jednat o boj beze zbraně, nebo o boj se zbraní, většinou se však jedná o zbraně tradiční (tyč, kopí, meč, tonfa) nikoliv o zbraně střelné. To, co odlišuje bojová umění odběžného rvaní, je ucelený systém bojových technik. Pravidla Pravidla bojových sportů se liší podle daného bojového sportu. Ale u každého je zakázáno udeřit do slabin, pokud si obránce ale například nesrazí při boji soupeřovu nohu do svého slabého místa. Ale například při učení sebeobrany venku ( tz. když učenec není na závodech), se naopak v některých bojových sportech přímo zaměřují na slabá místa u člověka. V každém bojovém sportu je nějaký trenér, a ten musí mít takovou autoritu, jako musí mít autoritu žák k učiteli ve škole. V bojových sportech je pod trestem vykřikování sprostých slov, ale hlavně urážek. V každém bojovém 5

6 sportu se používá nějaký hábit. Kimono, to je nejčastější oblek v bojových sportech. A k němu samozřejmě určitý barevný pásek. Který se uděluje za nové chvaty a zkušenosti ze závodů. Sumo-相撲-(asi 712) Sumo je sport, starý více než let a japonským národním sportem se stalo, během období Edo ( ). První zmínka o tomto sportu se však objevuje již v kronice Kodžiki z roku 712. Jedná se sport plný tradic, precizních pravidel a symbolů, ale především pevně daných obřadů. Turnaje Od roku 1958 se pořádá každý rok šest velkých turnajů. Ty se konají každý druhý měsíc ve čtyřech japonských městech. Délka turnajů činí od roku 1949patnáct dní. Na začátku spolu soupeří žáci, po nich následuje postup ve čtyřech nižších divizích. Aby zápasník postoupil z těchto do vyšší divize, musí dosáhnout poměru alespoň 4 vítězství ku 3 prohrám. Druhá nejvyšší divize se nazývá džúrjó a úplně nejvyšší makuuči. V těch zápasníci bojují jednou denně po celých 15 dní turnaje. Vítězem turnaje se stává zápasník divize makuuchi s nejvyšším počtem výher. 6

7 Strava První denní (a nejhojnější) jídlo celého dne se skládá z čankonabe, vysoce kalorické směsi z mořských chaluh, kuřecího, vepřového a rybího masa, tofu a zeleniny. Zápasníci jedí čankonabe společně s miskami rýže a zapíjejí vše pivem. Konec Obřad stříhání vlasů je obřad, kdy zápasník odchází do důchodu. Zápasník si na sebe oblékne své nejlepší kimono a s naolejovanými vlasy se posadí do středu zápasnického kruhu. Hlavní rozhodčí stojí u něj s pozlacenými nůžkami. Postupně přistupují přátelé, sportovní kolegové a osobnosti, kteří mu odstřihávají prameny vlasů. Kung-fu-功夫-(5.století) Kung-fu, je výraz, kterým se mimo Čínu souhrnně označuje široké spektrum čínských bojových umění se zbraní i beze zbraně, působících navenek jak tvrdě, tak měkce, jak agresivně, tak umírněně. Kung-fu a další podobné dálně-východní bojové techniky byly ovlivněny starověkým indickým bojovým uměním zvaným kalaripayattu (český přepis kalaripajattu). Původ kalaripayattu není zcela jasný. Podle některých japonských historiků bylo indické bojové umění dokonce ovlivněno i tradičním řeckým způsobem zápasu nazvaným pankration, který přinesl do Indie během svých výbojů Alexandr Veliký. Již předtím praktikovala indická válečnická kasta kšatrijů bojové umění, které se postupně vyvinulo v karapaito, jež se následně po staletích transformovalo v umění známé jako kalaripayattu. Kung-fu, se ve světě také nedávno proslavilo filmem Kung-fu panda. 7

8 Správně se slovo "kung-fu" (gong-fu) překládá jako dovednost získaná dlouhou a namáhavou prací. Je možné jej použít v souvislosti s libovolným řemeslem nebo uměním, například s uměním aranžování květin. Cílem kung-fu bylo naučit mnichy žít ve spojení ducha, duše a těla Tělesná schopnost mnichů však byla špatná a proto vytvořil Bodhidharma pohybové formy, které mnichům po hodinách meditací opět dodaly energii. Po generace byla tato cvičení zlepšována a rozšiřována; na jejich základě potom vznikly pohyby označované jako 5 zvířat ze Šaolinu drak, had, tygr, panter a jeřáb. Dlouhou dobu se mohli naučit Kung Fu pouze šaolinští mniši. Později, za vlády mandžuů, začal šaolinský klášter šířit toto umění i mezi rolníky, aby mohli bránit svá práva. Džiu-džitsu-柔術-(1532) Džiu-džitsu je známé svou dokonalostí a vytříbeností. Je to tradiční japonské bojové umění, jehož kořeny sahají až do devátého století. Důležitou roli hraje také technika a energie protivníka, která je pomocí džiu-džitsu využita proti němu samému. Pro účely džiu-džicu se používá většinou Judistické "těžší" kimono se silným lemováním límců pro trénování úchopů a hodů, neboť dochází ke značné námaze materiálu. Žáci jsou trénováni i pro situace, kdy jsou sami beze zbraně proti ozbrojenému protivníkovi. Je to obranné bojové umění, které využívá kopů, úderů, různých hodů k neutralizaci útočníka. Důležitou roli hraje také kinetická energie protivníka, která je pomocí džiu-džitsu využita proti němu samému. Je to také bojové umění i pro boj se zbraní. Žáci jsou trénování i pro varianty boje se zbraní proti neozbrojenému či ozbrojenému protivníkovi a hlavně pro situace, kdy jsou sami beze zbraně proti ozbrojenému protivníkovi. Důležitou složkou Džiu-džitsu je také atemi waza neboli cílené útoky na protivníkovy vitální body za účelem jeho ochromení např. oči, solar plexus, pohlavní orgány apod. Existuje přes 700 základních verzí japonského džiu-džitsu. Další styly vycházející z džiu-džitsu pak nalezneme po celém světě. Džiu-džitsu je také závodní sport. 8

9 Judo-柔道-(1882) Judo (japonsky: džúdó; doslova jemná cesta) je styl japonského bojového umění a velmi rozšířený úpolový sport. Judo, celý název Kodokan Judo, vzniklo z několika škol džiu-džitsu (angl. trans. jiu-jitsu), které vyučovaly sebeobranu neozbrojeného člověka v tehdejším pojetí. Sebeobrana řešila skutečné bojové situace, které vznikaly při boji muže proti muži. Jestliže jeden z bojovníků přišel v boji o svou zbraň, nastala situace, kdy musel bojovat o svůj život. Úspěšné provedení technik, pak končilo smrtí útočníka nebo jeho destruktivním poškozením tj. zlomeniny, vykloubeniny atd. Cílem Juda je mít možnost volby zda při úspěšně provedené obraně útočníka poraním nebo nad ním pouze získám kontrolu a vysvětlím mu marnost jeho počínání. Tomuto cíli odpovídá i skladba technik waza. Kolébkou juda je Japonsko. Kodokan Judo Založil profesor Džigoró Kanó (angl. Jigoro Kano) v roce Motivem ke studiu džiu-džitsu a jiných bojových technik byl úsek jeho života na střední škole, kde musel snášet mnohé fyzické násilí od silnějších spolužáků. Jeho poznání při studiu různých forem bojových umění u uznávaných mistrů pak přepracoval ve vlastní styl bojového umění (tehdy také nazývaného Kano-rjú-džiu-džitsu), který nazval Kodokan Judo, aby se odlišil od již existující školy džiu-džitsu, která se také jmenovala džúdó. Uznání nového stylu ostatními školami došlo po tzv. utkání pravdy mezi školami Kodokan a Tocuka, ve kterém Kanovi bojovníci vyhráli všech jedenáct utkání. Toto rozhodné a přesvědčivé vítězství zajistilo Kodokanu prvenství před všemi starými školami džiu-džitsu, a to nejen pokud jde o vnitřní náplň a morální působení nového systému, nýbrž i pokud jde o jeho praktickou cenu v boji. V roce 1964 se stalo judo olympijským sportem. V České republice se vznik juda datuje k roku 1919, kdy vysokoškolský sport zahájil první kurzy a na ně navázala armáda s kurzy sebeobrany. Dnes se dá říci, že české judo má ve světě dobrý zvuk. 9

10 První princip Kodokan Judo je tzv. měkká škola, kde proti síle útoku nejde síla obránce, ale obránce se snaží útoku vyhnout či jej odvést stranou (na rozdíl od např. Karate, kde jde síla obrany proti síle útoku). Dvě základní hesla juda jsou: Minimální úsilí maximální účinnost Sejrjoku zenj (angl. trans. Seiryoku-zenyo) a vzájemný prospěch Džita kjoej (angl. trans. Jita-kyoei). První princip znamená využívat co nejúčinněji svou sílu a umožňuje porazit i fyzicky silnějšího soupeře. Druhý princip Učí vzájemnému respektu mezi lidmi. Takto by mělo být správně postavené zápasiště. Na zápasišti jsou hodiny, dva judisté, tři rozhodčí, tatami, a tabulka na score. Já a bojové umění Judo Začínal jsem s tímto sportem v 13 letech. Dá se říct, že mě tento sport uchvátil. Jako každý začátečník jsem začínal s bílým páskem, již mám oranžový. Můj trenér, je zkušený, má už sedmý Dan. Což vypovídá o jeho kvalitách. Na tréninkách jsme často hodně zpocení, to je důkazem, že se na tréninku jen tak neflákáme. V tomto sportu často dochází ke zraněním, nejčastěji k zlomeninám rukou nebo pohmoždění nohou. Já jsem zatím žádnou zlomeninu nezažil, a jsem rád. Akorát na svých prvních závodech, v Jičíně, jsem špatně dopadl z chvatu 10

11 útočníka na palec na levé noze. Měl jsem pochroumanou chrupavku, a bolelo to jako čert. A mimochodem na těch závodech jsem skončil ve své kategorii poslední. Ale jak čas plynul dál, já jsem se zdokonaloval, a na závodech postupně vyhrával. Můj nejlepší úspěch je třetí místo v Polabské lize Kolín. Dále mám ještě jedno druhé místo z Neratovic. Rád bych se dočkal i nějakého poháru, přece jen je lepší. Jako první tréning si pamatuji, že jsme měli jen málo tatami, a bylo nás jako členů docela mnoho, takže po delší době trenér zařídil aby, jsme jich měli víc. A teď už jich máme dost přes celou tělocvičnu. Ano, Judo Rožďalovice (tj. náš název) se odehrává v tělocvičně naší školy. Lukáš Krpálek Judo- je také olympijský sport. Náš reprezentant Lukáš Krpálek je mistrem ve svém oboru, jednou se stal mistrem české republiky v Judu, a spoustu dalších významných úspěchů. Ale tento rok, 2012 se stal mistrem světa do 100 Kg a na olympiádu si s sebou poveze i značné obodování a respekt. Karate-空手道 -(1955) Karate- Všechna asijská bojová umění jsou úzce svázána s východními filosofiemi, zejména s buddhismem. Buddhismus vznikl v Indii, postupně se rozšířil po celé Asii a v tomto století silně ovlivnil i filosofické smýšlení západního světa. Indie byla v té době ostře kastovně rozdělená. Jak k jednotlivým vyšším kastám náležela různá privilegia, patřily k nim i povinnosti. 11

12 Mezi nejvýznamnější z nich patřilo i studium bojových technik a filosofických disciplín. Vznik Vlastní druh neozbrojeného boje vznikl též na Okinawě, což je jeden z ostrovů Rjúkjú. Tamní vládce (daimjó) zakázal prostému lidu nosit a používat jakékoliv zbraně. Vzhledem k útokům banditů a krutosti lenních pánů, byli obyvatelé Okinawy nuceni rozvinout techniku boje holýma rukama (popř. pomocí běžných denních pomůcek). Tuto techniku nazvali Te (ruka). Díky obchodnímu spojení s Čínou se okinawské Te dostalo pod vliv Kempo (Kempo je souhrnný název pro čínská bojová umění) a rozvinulo se v různé samostatné styly. Pás (obi)- se v dnešní podobě začal objevovat ve 14. až 15. století jako praktický doplněk samurajů. Nositel se od něj nikdy neodlučoval. Například pásek vyrobený z obnošených šatů rodičů nebo šatů mistra nebo vyčištěného menstruačního pásu žen. Symbolika odevzdávání pásu, zanikla asi před 200 lety ve prospěch označení pokročilosti techniky a zásluh reprezentující jen vnější stránku praxe, kterou žák předvádí a kterou při zkoušce prokazuje. V Judu je například mnoho barev pásků. 12

13 Stupňování pásků stupeň název pás 6. kyu roko-kjú bílý 5. kyu go-kjú žlutý 4. kyu ši-kjú oranžový 3. kyu san-kjú zelený 2. kyu ni-kjú modrý 1. kyu ik-kjú hnědý 1. dan šo-dan černý 2. dan ni-dan černý 3. dan san-dan černý 4. dan jon-dan černý 5. dan go-dan černý 6. dan roku-dan černý nebo červenobílý 7. dan šiči-dan černý nebo červenobílý 8. dan hači-dan černý nebo červenobílý 9. dan ku-dan černý nebo červený 10. dan džú-dan černý nebo červený barva 13

14 Všeumělci-(*velikáni) Jackie Chan (* 7. dubna 1954, Hong Kong) Je legendární rváč. Známe ho hlavně z filmů jako je například "Tenkrát na východě". Preferuji umění Kung-fu a také akrobacii. Za svůj život hrál ve více jak stech filmech. V Hongkongu uspořádal charitativní výstavu United Buddy Bears. Buddy Bears je socha pestře zmalovaného medvěda v životní velikosti, který se stal symbolem celosvětového míru, na kterého narazil v Německu při natáčení Around the World in 80 Days. Tato výstava v Hongkongu sklidila značný úspěch a výtěžek byl věnován UNICEFu. Výtěžek byl opět věnován na charitativní účely. Bruce Lee (27. listopadu 1940, San Francisco července 1973, Hong Kong) byl herec, mistr a popularizátor bojových umění. Věnoval se tréninku bojových umění, což ho později dovedlo na filmové plátno. Svou hereckou prací ovlivnil natáčení a popularitu soudobých akčních filmů. Krátce po své smrti se stal legendou a dodnes je znám jako nejvlivnější osobnost bojových umění 20. století. Tento obrázek nyní nelze zobrazit. 14

15 Chuck Norris (* 10. března 1940) Je známý americký akční herec, mistr bojových umění a mediální osobnost. Podporuje řadu republikánských politiků a jejich aktivit a kampaní. Stal se námětem stovek krátkých vtipů na téma jeho smyšlené dokonalosti. Tyto anekdoty, tzv. Fakta o Chucku Norrisovi, jsou ve skutečnosti satirickými faktoidy. Vtipy, které sám Chuck Norris označil za své nejoblíbenější. Jean Claude van Damme (* 18. října 1960) je belgický šampion bojových umění a herec známý zejména svým rozsáhlým seznamem akčních filmů. Pro svůj belgický původ v kombinaci přezdívku The s fyzickými Muscles from dispozicemi dostal Brussels (Svaly z Bruselu), ale bývá také nazýván Králem Belgičanů, pro jeho mezinárodní úspěšnou kariéru. Od roku 1984 si zahrál v 39 filmech, v roce 2009 dokončil třetí díl Univerzálního vojáka. 15

16 Závěr Toto téma, Bojová umění se mi vypracovávalo velmi dobře ze všech stránek. Bojová umění jsou především o tom, naučit člověka se prát. A být duševně i fyzicky zdatný. Vzal jsem si z těchto bojových sportů mnoho informací hlavně z historie. The Conclusion Of The This topic, martial arts I allocated very well from all the pages. Martial arts are about to learn the man fight. And to be mentally and physically strong. I took these combat sports information mainly from history. Zdroje Knižní publikace: Masatoshi Nakayoma, Fighters Publications, Best Karate 2 nakladatelství Ottovo, Encyklopedie- Dějiny světa Internetové odkazy: