ANALÝZA INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU SPOLEČNOSTI PROVOZOVÁNÍ MVE

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně ANALÝZA INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU SPOLEČNOSTI PROVOZOVÁNÍ MVE (Bakalářská práce) Autor: Ingrid LUŇÁKOVÁ Vedoucí práce: ing. Juraj DUBOVEC Kunovice, červen 2006

2 Zadání

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením ing. Juraja Dubovce, a že jsem uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Vracov, červen 2006

4 Děkuji panům ing. Jurákovi Dubovcovi a ing. Pavlu Pospíchalovi, Csc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce. Vracov, červen 2006 Ingrid Luňáková

5 OBSAH: Úvod Elektřina z obnovitelných zdrojů Elektřina z obnovitelných zdrojů Systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Podpora EU Základní pojmy Legislativa ve vztahu k MVE Základní právní předpisy ve vztahu k MVE Související daňová a účetní legislativa - základní právní předpisy Nutné technické předpoklady Financování investičního záměru Financování investičního majetku Investice z vlastních zdrojů samofinancování Cash flow a financování dlouhodobých investic Cizí zdroje pro financování dlouhodobých investic Analýza řešení investičního záměru Finanční analýza plánované investice Porovnání zhodnocení finančních prostředků Podmínky pro rozvoj výroby elektřiny MVE Metody hodnocení investičních příležitostí Analýza projektu MVE Nové Mlýny Technická specifikace MVE Nové Mlýny Analýza efektivnosti projektu Analýza výkonů a ceny Analýza projektu MVE Ivančice Technická specifikace MVE Ivančice Analýza efektivnosti projektu Analýza výkonů a ceny Vyhodnocení projektů Závěr Resumé Seznam příloh... 60

6 Úvod Výroba, služby, spotřeba domácností, technický rozvoj ve všech oblastech je v podstatě podmíněný dostupností elektrické energie. Spotřeba elektřiny je samozřejmostí a neustále stoupá. Avšak zdroje pro výrobu elektřiny nejsou neomezené a výroba elektřiny spalováním uhlí způsobuje značné znečištění životního prostředí. Alternativní zdroje, jako: energie vody, energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie příboje a přílivu oceánů, energie vyrobená spalováním biomasy nebo za pomocí tepelných čerpadel, jsou možností jak doplnit chybějící potenciál ve výrobě elektřiny a nezatěžovat životní prostředí. Každý zdroj pro výrobu elektřiny má své výhody i nevýhody. Při rozhodování o výběru jednotlivých zdrojů se posuzuje výška pořizovacích nákladů na technologie, dostupnost zdroje a ekonomická náročnost jeho získání, výkonnost zdroje, tedy především ekonomické ukazatele. Až v posledních desetiletích minulého století se dostává do popředí environmentální otázka. Po zkušenostech z první ropné krize v 70. letech minulého století jsou ekonomiky přístupnější k hledání a využívání alternativních zdrojů výroby elektřiny. Přesto však je pro ekonomické subjekty stále jednodušší využívat energii vyrobenou ze spotřeby fosilních paliv (ropa, plyn, uhlí) nebo radioaktivních surovin, než hledat jiné možnosti výroby energie. Důsledkem tohoto přístupu je také změna klimatu: oteplování - zabývají se jím různé mezinárodní organizace. Dle svého zaměření a možností informují veřejnost a uzavírají mezinárodní dohody o přijetí opatření na snížení znečišťování a vydávají dokumenty pro podporu omezení znečišťování a hledání alternativních zdrojů energie. (např. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu, Kjótský protokol, Bílá a Zelená kniha Evropské unie). Ekonomiky, které jsou hlavními znečišťovateli a spotřebovateli energií se brání omezovat své aktivity a investovat do ochrany životního prostředí, a preferují okamžitý zisk. Zapomínají na to, že svým chováním mohou v blízké době způsobit vyčerpání zdrojů, které vznikaly miliony let a otrávit životní prostředí. Připravují tak velké problémy budoucím generacím. Tuto situaci lze změnit i tím, že využijeme obnovitelné zdroje energie, které nám příroda nabízí. Jedním z možných způsobů je provoz malé vodní elektrárny. Subjekt, který chce investovat do MVE a tím i do naší budoucnosti potřebuje kvalitní ekonomické informace. Tato práce se věnuje některým důležitým ekonomickým otázkám. 6

7 1 Elektřina z obnovitelných zdrojů 1.1 Elektřina z obnovitelných zdrojů Vysoká životní úroveň obyvatel a snaha o její neustálé zvyšování v zemích s vyspělými ekonomikami vyžaduje také neustále zvyšování výroby. Zvyšování výroby s sebou nese zvyšování spotřeby energií. Zvyšování spotřeby energií dále způsobuje jak stále větší spotřebovávání zdrojů, tak stále větší znečišťování životního prostředí. Tento koloběh lidstvo netrápil, dokud si nezačalo uvědomovat, že zdroje nejsou nevyčerpatelné a příroda sama nedokáže uvádět do pořádku změny způsobené drancováním zdrojů. První energetické krize v 70. letech 20. století přinutily vyspělé světové ekonomiky zabývat se otázkou energetických zdrojů (především ropy) a přijímat opaření, která by umožňovala co nejlépe využívat stávající zdroje (dohody s členskými státy OPEC) a hledat zdroje nové. Paradoxně především státy skupiny G7 se soustředily především na budování zásob energetických zdrojů a posílení těžby na vlastním území, zatímco menší státy s vyspělými ekonomikami se soustředily na hledání nových technologií, které by zefektivnili již známé způsoby využívání obnovitelných zdrojů (vodní a větrná elektřina). Téma ochrany životního prostředí se dostalo do popředí v 70. a 80. letech minulého století, poté co si odpovědní lidé uvědomili jak rychle a ve velkém měřítku je možno poškodit životní prostor okolo nás, ať už to byly havárie obřích tankerů (např. Exxon Valdez), havárie v chemických továrnách (Indie) nebo havárie v jaderných elektrárnách (např. Černobyl). Dále se obrovským problémem ukázaly skladovací možnosti nebezpečného odpadu, který byl v mnoha případech neodpovědně ukládán a toxické úniky z tohoto odpadu působí jako časovaná bomba. Pro výrobu energií se používají v současné době v největší míře fosilní zdroje (jako je plyn, ropa, uhlí) a radioaktivní látky. Pro jejich využívání hovoří jejich široké rozšíření i podmínky, které jednotlivé ekonomiky vytvářejí pro jejich používání. Výroba energií, především elektřiny z obnovitelných zdrojů je v ČR i v ostatních zemích světa rozšířená méně než potenciál těchto zemí dovoluje. Výjimkou je Rakousko (vodní energie) a Island (geotermální energie). Souvisí to i s poměrně vysokými investicemi na vybudování výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů a poměrně nízkými zisky, které tato činnost nabízí. Rozšíření využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů musí být podporováno 7

8 vládou, která musí připravit legislativní podmínky pro větší rozšíření výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. V ČR není příliš velký potenciál pro využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Na našem území není mnoho oblastí, které by splňovaly podmínky pro provoz výroby větrné energie, sluneční energie, vodní energie. (viz. mapa - příloha č.1.) Další možné zdroje jako tepelná čerpadla, energie z bioplynu, a výroba energie z rychle rostoucích dřevin nejsou tolik závislé na místních podmínkách jako např. energie získávaná z vodních a větrných elektráren, ale vhodnost oblasti tam samozřejmě hraje svou roli. Tepelná čerpadla vzhledem k principu své funkce musí být doplněna jiným druhem zdroje energie, protože teplotní spád nezaručuje obvykle v průběhu roku dostatečný výkon. Energie získaná z bioplynu je zase závislá na dodávce materiálu, ze kterého se dá bioplyn rozkladem získat, tj. většinou živočišné exkrementy. Energie získaná z rychle rostoucích dřevin vyžaduje dostatečný přísun těchto dřevin, a plocha pro jejich pěstování není neomezená, protože zase zabírá plochu pro pěstování jiných zemědělských plodin. 1.2 Systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokračující prudký rozvoj výroby, spotřební způsob života a snaha o zvyšování životní úrovně obyvatel způsobuje neustálý nárůst spotřeby elektrické energie. Se zvyšováním spotřeby energie klesají zásoby fosilních zdrojů a roste znečištění životního prostředí. Proto vyspělé státy světa hledají nové zdroje a způsoby výroby elektrické energie a podporují iniciativy jednotlivých subjektů v této oblasti. S vysokými hodnotami látek působících na znečišťování ovzduší především emisemi CO2 se potýkají všechny vyspělé země. Výroba elektrické energie v ČR je založená především na spotřebě hnědého uhlí (cca 50 %). Rozvíjí se i podíl jaderné energetiky (cca 33 %). Jako zdroje slouží i černé uhlí (cca 7 %) OZE (cca 5 %) a zbytek tvoří kapalná a plynná paliva (údaje z roku 2005). 1 Původně řešil podmínky pro výkup elektrické energie z OZE zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, který stanovil povinnost držitele autorizace na rozvod elektřiny (dodavatele) vykupovat elektrickou 1 Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str.15. 8

9 energii z OZE ( 18, odst.1 a). Výkupní cena byla stanovována na základě zákona č. 526/1990 Sb., o cenách ( 18, odst. 4). Na základě tohoto zákona vydávalo Ministerstvo financí cenové výměry, které regulovaly cenu vykupované elektřiny formou věcného usměrňování ceny (viz. 6 zákona 526/1990 Sb.). Dále podporu výroby energie z OZE řešil dokument Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Tento program je vypracováván na každý rok. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006 je přístupný na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Upravuje účel, předmět a podmínky udělení dotace, dále termíny podání žádosti a náležitosti žádosti o dotaci. Podpora se člení do pěti částí: podpora energetického plánování a certifikace budov, podpora výrobních a rozvodných zařízení energie, podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, podpora poradenství, vzdělávání, propagace a informovanosti k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí a podpora specifických programů pro pilotní projekty, vzdělávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech. Dalším zákonem, který se zabývá, krom jiného, podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR, je zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje povinnost vykupovat elektrickou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů ( 25), zajišťuje výrobcům elektřiny z OZE přednostní připojení k distribuční nebo přenosové soustavě ( 31). Tento zákon zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydávání vyhlášek, které budou upravovat způsob výkupu elektřiny z OZE ( 25 a 98). MPO vydalo v souvislosti s tímto zákonem vyhlášku č. 252/2001 o způsobu výkupu elektřiny produkované z OZE, která upřesňuje povinný výkup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů včetně vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Stanovuje základní časový úsek pro výkup elektřiny 1 hodinu a časový úsek pro zúčtování výkupu 1 měsíc a stanovuje tiskopis (Měsíční výkaz o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů), který výrobce předkládá k vyúčtování provozovateli distribuční sítě. Od platí zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tento právní předpis uzákoňuje Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů ( 5). Tento program vypracovává Ministerstvo 9

10 průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí na čtyřleté období a schvaluje jej vláda ČR. Program vychází ze schválené Státní energetické koncepce, kterou zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu a schvaluje vláda, a dále z podkladů od ústředních správních úřadů. Jeho cílem je podpora snižování spotřeby energie, využití jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Financování programu je zajištěno z prostředků státního rozpočtu (SFŽP). Další legislativní předpisy vydává ERÚ, např. vyhláška ERÚ č. 438/2001, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, vyhláška ERÚ 439/2001, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů vloženého kapitálu v energetice. Dále především zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon upravuje způsob podpory, subjekty podpory, jejich práva a povinnosti. Podpora je stanovena odlišně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Výrobce vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů buď pro vlastní spotřebu nebo je povinen ji nabídnout k povinnému odkupu provozovateli regionální distribuční soustavy, který je držitelem licence na distribuci elektřiny a jehož soustava je přímo připojena na přenosovou soustavu. Provozovatel je povinen odkoupit vyrobenou elektřinu minimálně za ceny stanovené zvláštním právním předpisem (cenovým výměrem ERÚ). Podpora výroby elektřiny je buď ve formě poskytnutí minimální výkupní ceny nebo ve formě poskytnutí zeleného bonusu (např. při využití vyrobené elektřiny pro vlastní spotřebu nebo při výrobě společně z obnovitelného i neobnovitelného zdroje). Výkupní ceny jsou stanovovány před koncem kalendářního roku pro rok následující. Pro stanovení výše výkupní ceny elektřiny je důležité datum uvedení MVE do provozu nebo datum ukončení rekonstrukce MVE. V cenovém výměru ERÚ č. 10/2004 je definováno, co se považuje za rekonstrukci MVE. Cena vykupované elektřiny pro MVE uvedené nově do provozu nebo rekonstruované před a po stanoveném termínu je značně odlišná, viz příloha č. 3. Tyto ceny jsou stanoveny pro každý rok rozdílně a zvýhodňují nově zprovozněné, případně zrekonstruované MVE. 10

11 Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je zakotvena také v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který osvobozuje od daně (krom jiných zdrojů) příjmy z MVE do výkonu 1 MW v kalendářním roce v němž byla poprvé uvedena do provozu, případně zrekonstruována (pokud na ni nebylo již osvobození uplatněno) a v bezprostředně následujících pěti letech. V současné době je podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v ČR nastavena legislativně jako: - právo výrobce elektřiny z OZE na přednostní připojení k přenosové nebo distribuční soustavě, - povinnost provozovatele distribuční soustavy vykoupit elektřinu vyrobenou z OZE za stanovenou minimální cenu, - Energetický regulační úřad stanovuje minimální výkupní ceny elektřiny vyrobené z OZE, - Možnost získat dotaci na zřízení nebo rekonstrukci výrobny elektřiny z OZE, - Osvobození příjmu z výroby elektřiny z OZE (za splnění podmínek) od daně z příjmu 2. Současný systém znamená pro investory značnou nejistotu. Energetický regulační úřad stanovuje výkupní ceny na období jednoho roku. Investice do MVE jsou značné a jsou dlouhodobou záležitostí. Vzhledem k tomu, že výkupní ceny elektřiny jsou regulovány státem, nezaručuje systém tvorby cen investorovi jasný předpoklad dosažitelných příjmů v příštích letech. Prodej elektřiny je možný pouze určeným licencovaným subjektům a není zaručeno za jakou cenu bude elektřina v příštích letech vykupována. Rovněž rozdíl mezi cenou pro elektrárny nově uvedené do provozu a elektrárny, které jsou v provozu již několik let je značný. Například cena pro rok 2006 je pro MVE uvedenou do provozu po ,34 Kč/KWh, pro MVE rekonstruovanou po ,13 Kč/kWh, a pro MVE uvedenou do provozu před ,66 Kč/kWh. Cena pro nově zprovozněné elektrárny v roce 2006 je až o 41 % vyšší oproti ceně pro elektrárnu starší třeba o tři roky! Pokud vezmeme v úvahu roční produkci běžné elektrárny způsobuje tento rozdíl v ceně rozdíl v zisku MVE řádově ve statisících. 2 Dle: Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str

12 Dalším úskalím tvorby výkupní ceny elektřiny je stanovení podmínky rekonstrukce elektrárny pro dosažení vyšší výkupní ceny. Elektrárny, které jsou plně funkční a v provozu, nebudou pro zvýšení výkupní ceny provádět rekonstrukci, která podle právního předpisu (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004) musí být splněna ve všech bodech. Tato rekonstrukce vyžaduje řádově milionové investice a několikatýdenní odstávku zařízení. 1.3 Podpora EU Evropská unie stanovila rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie ve své energetické politice a iniciuje a podporuje tyto aktivity vlád svých členských států. Evropská směrnice 2001/77/EC požaduje, aby podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v roce 2010 v průměru 21 %. K naplnění tohoto cíle od nás požaduje dosažení 8 %. Podle studie ČEZ jsou tyto hodnoty dosažitelné: 3 Tabulka 1.1 Obnovitelné energetické zdroje ČR stav r OZE Celková hrubá spotřeba elektřiny z OZE Celková spotřeba energie z OZE Celková tuzemská spotřeba primární energie z OZE GWh % Pj GWh Pj GWh ktoe Pj Vítr 1 0,0 0,0 1 0, ,0 MVE 680 1,1 2, , ,4 Velké VE ,8 4, , ,2 Biomasa elektřina 200 0,3 0, , ,6 Geotermální elektřina 0 0,0 0,0 0 0, ,0 Fotovoltaika 0 0,0 0,0 0 0, ,0 Biomasa teplo , ,1 Teplo prostředí 31 0, ,1 Solární teplo 100 0,4 9 0,4 Biopaliva motorová 639 2,3 55 2,3 Celkem OZE , Celkem spotřeba energie Podíl OZE % 3,2 2,0 účinnost termického cyklu 20%, korekce zahrnutí energie potřebné k využití tepla prostředí 3 KOLEKTIV AUTORŮ. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha: ČEZ, (str. 31, tabulky str. 28) 12

13 Tabulka 1.2 Obnovitelné energetické zdroje ČR předpoklad r OZE Celková hrubá spotřeba elektřiny z OZE Celková spotřeba energie z OZE Celková tuzemská spotřeba primární energie z OZE GWh % Pj GWh Pj GWh ktoe Pj Vítr 930 1,4 3, , ,3 MVE ,6 4, , ,0 Velké VE ,7 4, , ,2 Biomasa elektřina ,2 7, , ,7 800 Geotermální elektřina 15 0,0 0,1 15 0, ,4 Fotovoltaika 15 0,0 0,1 15 0, ,1 Biomasa teplo , ,4 Teplo prostředí , ,0 502 Solární teplo 612 2, ,2 Biopaliva motorová , ,2 Celkem OZE , Celkem spotřeba energie Podíl OZE % 8,0 6,8 účinnost termického cyklu 25%, korekce zahrnutí energie potřebné k využití tepla prostředí V souladu s touto iniciativou byl přijat v ČR zákon číslo 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). 1.4 Základní pojmy Obnovitelnými zdroji energie se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. 4 4 Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) 13

14 Elektřinou z obnovitelných zdrojů se rozumí elektřina vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje, a také část elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v zařízeních, která využívají i neobnovitelné zdroje energie. 3 Hrubou spotřebou elektřiny v tuzemsku se rozumí vyrobená elektřina s připočtením dovozů a odečtením vývozů elektřiny. 3 Zeleným bonusem se rozumí finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, zohledňující snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje oproti spalování fosilních paliv, druh a velikost výrobního zařízení, kvalitu dodávané energie. 3 Malá vodní elektrárna se rozumí vodní elektrárna do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MW e. 5 5 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změněn některých zákonů (energetický zákon). 14

15 2 Legislativa ve vztahu k MVE Česká legislativa je značně rozsáhlá, spletitá a často se měnící. Tato práce si nedává za cíl postřehnout všechny právní a daňové předpisy, platné v ČR. Soustředí se pouze na stručný popis nejdůležitějších zákonů a právních předpisů z oblasti výroby a prodeje elektrické energie a z oblasti daňové a účetní legislativy pro podnikatele. 2.1 Základní právní předpisy ve vztahu k MVE 1) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen opravňuje ministerstvo k regulaci a kontrole cen a zařazování zboží do jednotného seznamu zboží s regulovanými cenami ( 2c). 2) Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, který stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, uzákoňuje Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů. Dále ukládá povinnost výrobcům a dovozcům opatřit elektrospotřebiče energetickými štítky a upravuje povinnost vypracování energetického auditu. 3) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. V zákoně jsou obecně i taxativně vymezeny obnovitelné zdroje energie: vodní energie, (do výkonu výrobny elektřiny 10 MW e ), sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa a bioplyn. (Tento zákon byl po úpravách opět vydán v úplném znění pod č. 91/2005 Sb. s účinností od ). Zákon rozděluje výkon státní správy v energetických odvětvích mezi ministerstvo, Energetický regulační úřad a Státní energetickou inspekci. V 17, odst. 6, písm. c) jsou popsány rozhodovací pravomoci Energetického regulačního úřadu, především rozhodování o udělení, změny a zrušení licence a regulace cen. 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektrickou energií. 5) Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 6) Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška MPO stanoví podle zákona č. 458/2000 Sb., na které výrobny se vztahuje povinný výkup elektřiny, způsob výkupu elektřiny, druhy zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a způsob stanovování množství vykupované elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovuje výrobnám elektřiny měsíční zasílání výkazu o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (vzor výkazu je uveden v příloze vyhlášky). 7) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Stanovuje, že povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nesmí být vydáno na dobu kratší než 25 let. Dále zákon kromě jiného upravuje povinnost subjektu, který má bezprostřední prospěch z vodního díla a není vlastníkem vodního díla podílet se na úhradě nákladů spojených s údržbou tohoto vodního díla a výjimky z této povinnosti. (vlastníkem vodního díla je správce vodního toku, a osoba oprávněná k nakládaní s vodami podle 8, v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle 101 a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve výrobnách do výkonu 5 MW. 8) Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen a činnosti operátora trhu, ve znění pozdějších předpisů. 9) Cenové rozhodnutí energetického regulačního úřadu č. 10/2004. Specifikuje a stanovuje ceny elektřiny a souvisejících služeb. Toto cenové rozhodnutí podrobně vymezuje nutné předpoklady, které je nutno splnit, aby byla oprava a rekonstrukce MVE uznána pro zatřídění do kategorie MVE uvedených do provozu či rekonstruovaných po a z tohoto důvodu mohla prodávat vyrobenou elektrickou energii za vyšší cenu. 10) Společné stanovisko Energetického regulačního úřadu a Statní energetické inspekce k problematice malých vodních elektráren uvedených do provozu od vzniklo pro ujasnění a upřesnění výkladu některých ustanovení platné legislativy na popud častých dotazů ze strany provozovatelů MVE. Specifikuje pojmy MVE uvedené do provozu od (nově zřizované výrobny a 16

17 stávající výrobny) a jednotlivé práce, které jsou zahrnuty pod pojem rekonstrukce zařízení výrobny. 11) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon si klade za cíl podpořit ochranu životního prostředí a ochranu klimatu, a vytvořit podmínky pro zvyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Předmětem podpory je výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené v zařízeních v ČR, využívajících obnovitelné zdroje. Podpora je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny, případně parametrů u biomasy. Zákon stanovuje provozovateli distribuční sítě nebo přenosové soustavy povinnost připojit výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů k přenosové či distribuční soustavě, pokud o to požádá, a splní stanovené podmínky. Dále zákon stanoví podmínky podpory, výkupu a evidence výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, podmínky stanovení výše cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů, vyhodnocování podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kontrolu a řešení správních deliktů. V tomto zákoně je rovněž stanoveno že úřad stanoví výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů na kalendářní rok dopředu. Děje se tak pravidelně na konci roku cenovým rozhodnutím ERÚ Energetického regulačního úřadu. 12) Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005. Cenové rozhodnutí jsou vydávány každoročně a stanovují aktuální výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. 2.2 Související daňová a účetní legislativa - základní právní předpisy Právní předpisy, uvedené v tomto odstavci, jsou označeny pouze číslem zákona v původním znění. Všechny zákony byli mnohokrát novelizovány a platné znění je nutné dohledat v příslušných změnách zákonů ve Sbírce zákonů ČR. Pro vyhledání aktuálního znění zákona doporučuji literaturu, která uvádí zákony v platném znění a je vydávána vždy po nějaké aktualizaci zákona. Tato literatura vychází např. v nakladatelství GRADA Publishing, a.s. v edici Daňové zákony každý rok ve znění k 1.1. nebo jako nepravidelné periodikum po každé změně zákonů v edici ÚZ nakladatelství Jiří Motloch Sagit a také v dalších nakladatelstvích. 17

18 Výroba elektřiny za pomocí energie získané z vody a její následná dodávka do distribuční sítě je druhem podnikání, které v ČR upravuje řada právních předpisů. 1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Výroba elektrické energie není živností podle živnostenského zákona. K výrobě elektrické energie je nutná licence podle zvláštního zákona. 2) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmu zahrnuje zdanění příjmů ze všech podnikatelských aktivit. Výroba elektřiny je tudíž také předmětem zdanění tímto zákonem. Zdanění výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má v zákoně zvláštní postavení. Je podporována především osvobozením příjmu z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy a dalších výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, v prvním roce uvedení do provozu a v pěti bezprostředně následujících letech, viz. 4, odst. 1 e). 3) Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Daň z nemovitostí je rozdělena do dvou částí daň ze staveb a daň z pozemků. Poplatníky daně z pozemků a daně ze staveb jsou vlastníci pozemků a staveb, případně osoby, které k nim mají právo užívání (pozemek či stavba ve vlastnictví státu). 4) Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti. Tyto daně upravují povinnosti poplatníků při darování, dědění a převodu nemovitosti. Určují, kdo je poplatníkem daně, sazby a způsob výpočtu daně, výjimky a osvobození. 5) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Výroba elektřiny podléhá zdanění daní z přidané hodnoty, kdy elektřina je považována za zboží. 6) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správu daní a poplatků vykonávají na území ČR finanční úřady. Tento zákon upravuje postup finančních orgánů i dalších orgánů státní správy při vyměření výběru a vymáhání daní. 7) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon o účetnictví upravuje vedení účetní evidence účetních jednotek 8) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 9) Zákon č. 40/1964 Sb.., občanský zákoník 10) Další zákony, vyhlášky a nařízení týkající se zaměstnanců, bezpečnosti a požární ochrany apod. 18

19 3 Nutné technické předpoklady Vodní elektrárny jsou specifickým zařízením, které pro svůj plynulý provoz vyžaduje určité minimální podmínky. Tyto podmínky jsou odvozeny především od přírodních podmínek dostatečně vydatný zdroj vody a existence vodního díla např. jezu. S tím souvisí rizika, která mohou negativně ovlivnit podnikání v této oblasti. Vydatnost vodního zdroje může v průběhu roku značně kolísat. V období sucha nesmí klesnout pod minimální hranici průtoku. Provozovatel musí spolupracovat se správcem vodního toku při stanovení průtoku ve vodním toku. Naopak v období, kdy je vody nadbytek (například v období tání sněhu nebo v období přívalových dešťů) může dojít k povodním a k náplavám bahna a odplaveného odpadu, kmenů stromů a pod., které mohou poškodit zařízení elektrárny. Při přípravě projektu je nutno s těmito přírodními podmínkami počítat a nastavit projekt tak, aby výkyvy průtoku co nejméně ovlivňovaly provoz elektrárny. Z toho vyplývá základní podmínka při rozhodování o investici do MVE správné umístění MVE. Vodní zdroj, který bude zásobovat MVE musí zajišťovat dostatečný průtok pro turbíny MVE. Vodní zdroje v ČR nejsou příliš vydatné, proto se na území ČR nenachází mnoho míst, vhodných pro umístění vodní elektrárny tak, aby výroba elektřiny z této elektrárny byla přijatelně výnosná. Přesto ještě není vodní potenciál ČR zcela využit. Český hydrometeorologický ústav poskytuje informace o vodních tocích, např.: průměrnou dlouhodobou výšku srážek na povodí, denní průtok nebo průměrný roční průtok daného toku. Na základě těchto údajů lze posoudit vhodnost dané lokality pro výstavbu vodní elektrárny z hlediska dostatečnosti vodního zdroje. Pro výrobu elektřiny z vody bylo zpracováno několik technologií. Pro efektivní využití vodního potenciálu konkrétního zdroje je nutné zpracovat projekt, specifický pro každou vodní elektrárnu. V projektu je nutné zvolit správnou technologii výroby, postup výstavby i volbu materiálů pro výstavbu elektrárny. Nesprávně nastavené parametry projektu nesou riziko, že elektrárna nenaplní očekávání investora. V ČR působí na trhu několik renomovaných výrobců zařízení elektráren i projekčních firem, které mají zkušenosti a jsou schopny předem odhadnout jak potenciál zdroje, tak vhodnou technologii a postup výstavby. V ČR je několik výrobců zařízení pro MVE, kteří jsou schopní zařízení nejen vyrobit, ale posléze také provádět opravy nebo rekonstrukce zařízení. Další firmy se zabývají projekční činností, poradenstvím v této oblasti nebo zpracováním energetických auditů apod. Např.: 19

20 Výrobci a dodavatelé zařízení MVE : ČKD Blansko Strojírny, a.s. ( ) ČKD Blansko Engineering, a.s. ( Ziromont s.r.o. ( Hydrohrom s.r.o. ( Mavel a.s. ( Strojírny Brno a.s. ( MVE technika spol. s r.o. ( Sies Ing. Josef Šístek ( ) Poradenství pro MVE, projekce, vývoj, energetický audit : HYDROPROJEKT CZ a.s. ( DEA Energetická agentura s.r.o. (chudoba@dea.cz) Ekowatt, občanské sdružení ( Enviros s.r.o. ( Egú Praha Engineering, a.s ( ENERGOTIS s.r.o. ( Aquatis a.s. ( Azol s.r.o. ( Seznam auditorů lze nalézt na adrese: Oficiální stránky MPO /dms_mpo/getfileinternet/23272/23470/_seznamosvedcenicz.html Asociace energetických auditorů Azol s.r.o. 20

21 4 Financování investičního záměru 4.1 Financování investičního majetku Investoři jsou právnické osoby nebo soukromé osoby, které vlastní volné finanční prostředky a hledají možnost jejich zhodnocení. Při rozhodování o investici má investor většinou více variant, ze kterých vybírá tu nejvýhodnější. Při výběru investice se investoři zaměřují na hledání optimálního poměru mezi výnosem z investice, rizikem, které je s investicí spojeno a likviditou (magický trojúhelník). Podniky vytvářejí zdroje pro financování ze své vlastní činnosti a opět je investují do své vlastní činnosti. Při rozhodování podniku o investici jde tedy většinou o opačný postup. Podnik ví o jakou investici se jedná a rozhoduje o nejvýhodnější formě financování. Pokud jde o investici větší a podniky nemají dostatek finančních prostředků, jsou nuceny hledat zdroje pro investování mimo podnik. Prostředky pro financování mohou podniky čerpat z interních i externích zdrojů. Při získávaní finančních prostředků z externích zdrojů musí podnik přesvědčit investory, že investovat do jeho projektu je pro investory výhodné. Proto se podniky snaží vytvořit takové podmínky, aby přilákaly investory. Při svém rozhodování se investoři snaží odhalit rizika, která jsou s investicí spojena. Provádějí analýzu hospodářských výsledků firmy za uplynulé roky i analýzu samotného investičního záměru, jak ve vztahu k dalšímu provozu společnosti, tak ve vztahu k situaci na trhu (např. druh investice, konkurence, zájem odběratelů a možnosti prodeje výrobků apod.) Dalšími kritérii výběru jsou: další náklady spojené s investicí, předpokládaný výnos z investice, způsob splácení investice a doba návratnosti. Podniky se při rozhodování o financování investice snaží získat finanční prostředky co nejlevněji a s co nejmenším rizikem. Financování investic má dlouhodobý charakter a jako takové je všeobecně dražší než krátkodobé financování. Pro financování dlouhodobých investic se používají dlouhodobé zdroje (zlaté bilanční pravidlo). Jako dlouhodobé zdroje financování tedy rozumíme např. emitované akcie a dluhopisy, podílové listy, finanční leasing, dlouhodobé úvěry, investiční dotace, zisk vytvořený činností podniku a odpisy. Dalším kritériem rozhodování je poměr vlastních a cizích zdrojů financování v podniku. Nelze přesně určit, kde se nachází správná hodnota poměru. Pro každý podnik je optimální hranice mezi vlastním a cizím kapitálem v jiné výšce. 21

22 Zvýšení podílu cizího kapitálu může pro podnik znamenat zlepšení rentability vlastního kapitálu (cizí kapitál je levnější než vlastní), a naopak přílišné zvýšení cizího kapitálu může snížit zisky plynoucí z investic (zvýšení úroků způsobí snížení zisku) finanční páka. Nutnost zachovat rovnováhu mezi vlastním a cizím kapitálem je třeba mít na paměti při výběru zdroje financování. Nejdůležitějšími kritérii při výběru jsou: náklady financování (jaké další finanční prostředky jsou spojeny se získáním prostředků na uskutečnění investice úroky, poplatky, dividendy apod.) doba financování (za jak dlouhou dobu je nutné získané finanční prostředky opět vrátit investorovi, včetně úroků apod.) nutnost a způsob zajištění získaných finančních prostředků další podmínky 4.2 Investice z vlastních zdrojů samofinancování. Základními vlastními zdroji dlouhodobého financování jsou: zisk vytvořený vlastní činností, a odpisy, případně tvorba rezerv. Zisk je jedním ze základních ukazatelů úspěšnosti hospodaření podniku. V různých zemích je zisk chápán různým způsobem. Jako hrubý zisk (gross income), čistý zisk (EBIT Earnings Before Interests and Taxes), zisk před zdaněním (EBT Earnings Before Taxes) nebo zisk po zdanění (EAT Earnings After Taxes) apod. V ČR se vytvořený hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) posuzuje: provozní, finanční, mimořádný a celkový. To jsou účetní kategorie rozdělení zisku. Dále je nutné brát v úvahu zdanění hospodářského výsledku daňový zisk. Hospodářský výsledek se pro účely zdanění upravuje. Navýší se o položky, které není možné z hlediska zákona uplatnit v nákladech a naopak sníží se o položky, které nejsou z hlediska daně z příjmu výnosem. Z takto upraveného hospodářského výsledku se teprve počítá daň z příjmu FO nebo PO. Vytvořený zisk po odečtení daně je zdrojem, který může podnik využít pro své další aktivity. V této souvislosti je nutné brát v úvahu ještě nároky majitelů podniku. Čistý zisk po zdanění je dále rozdělován statutárním orgánem společnosti. Část zisku může být převedena na úhradu dividend či podílů společníků nebo na naplnění různých podnikových fondů. Pouze zbylou část lze využít na investice. 22

23 Základním zdrojem financování investic podniku jsou odpisy. Při nákupu investičního majetku se jeho pořizovací cena neuplatňuje v nákladech okamžitě, ale je rozdělena do delšího období podle druhu a uplatňuje se v nákladech postupně (po dobu několika let). Část pořizovací ceny investičního majetku, která se každoročně uplatňuje v nákladech se nazývá odpis a součet všech uplatněných odpisů daného investičního majetku se nazývá oprávky. Rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami udává zůstatkovou cenu investičního majetku. Rozložením ceny investičního majetku do několika let je zohledněn charakter dlouhodobého majetku, nespotřebovává se ihned, ale postupně se opotřebovává. Opotřebení majetku je jak fyzické tak morální. Odpisy nemohou přesně vyjádřit opotřebení majetku. Může se stát, že majetek je již plně odepsán, přesto je funkční a používá se ve výrobě. Naopak ještě odepsán být nemusí a je již natolik fyzicky opotřebován nebo jeho technické parametry jsou již natolik zastaralé, že jej podnik nemůže při své činnosti využívat. V ČR je uplatňování odpisů legislativně upraveno jednak zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění (daňové odpisy) a dále zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, vyhláškou 500/2002 Sb. v platném znění a Českými účetními standardy (účetní odpisy). Účetní odpisy mohou být rozdílné od daňových nebo mohou být přizpůsobovány daňovým odpisům. Podle zákona o daních z příjmů je majetek nejdříve podle druhu zařazen do odpisové skupiny (1. 6. skupina), ze které se odvozuje doba odpisování (3-50 let). Zákon umožňuje uplatňovat odpisy stanovené podle dvou metod. První je lineární metoda rovnoměrné odpisy, při které se pořizovací cena vynásobí daným koeficientem a vydělí stem. V prvním roce je koeficient odlišný, v dalších letech je již stejný. Odpisy jsou tedy rovnoměrně rozděleny na celou dobu odpisování. Druhá je degresivní metoda zrychlené odpisy, při které se odpisy vypočítají v prvním roce jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu a v dalších letech jako podíl dvounásobku zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu, sníženého o počet let, po které již byl majetek odepisován. Při této metodě je v prvních letech používání investičního majetku v nákladech uplatněna vyšší částka odpisů než ke konci odpisové doby. Často jsou jako účetní odpisy uplatňovány lineární odpisy, které rovnoměrně rozloží náklady na dlouhodobý majetek a jako daňové odpisy zrychlené, které umožní snížit 23

24 daňový základ v prvních letech používání majetku. Tento způsob uplatnění odpisů umožňuje podniku vykazovat dobré účetní výsledky v prvních letech investice a zároveň optimalizovat daňový základ, což ocení především akcionáři a společníci. 4.3 Cash flow a financování dlouhodobých investic Tvorba zisku a odpisů je jenom jeden pohled na financování dlouhodobých investic a získávání zdrojů pro financování. Podnik může vytvořit zisk a přesto nemusí mít dostatek finančních prostředků pro své investice. Je to způsobeno metodou účtování výnosů a jiných aktiv. Např. při účtování o výnosech se do výnosů zahrnou i pohledávky, které dosud nebyly uhrazeny. Podnik tedy vytvořil zisk ale finanční prostředky ještě neobdržel. Dalším příkladem je účtování o zásobách, kdy podnik nakoupí zásoby, ale do nákladů se dostanou až v okamžiku jejich použití ve výrobě. Z těchto důvodů dochází k časovému nesouladu mezi tvorbou nákladů a výnosů, příjmem a výdejem finančních prostředků. Proto je důležitým kritériem při rozhodování o financování investičních záměrů podniku také vyhodnocení cash flow, tedy skutečného pohybu finančních prostředků ve firmě. 4.4 Cizí zdroje pro financování dlouhodobých investic Pokud podnik nemá dost volných finančních prostředků nebo i z jiných důvodů, může využít financování investic z cizích zdrojů. Mezi cizí zdroje můžeme zařadit emisi akcií a dluhopisů, finanční leasing, úvěry a půjčky, případně i dotace. Emise akcií se týká akciových společností. Emise nových akcií je často riziková, protože klade na podnik vyšší nároky při splácení závazků (dividendy), podnik musí udržovat vyšší likviditu. S emisí nových akcií jsou spojeny nemalé náklady (náklady emise CP a úrokové náklady). Obligace jsou úvěrovým CP, podnik získá finanční prostředky, které se zavazuje, včetně úroku, určitým způsobem splatit (např. v určitých předem stanovených termínech během splatnosti nebo na konci splatnosti). Náklady spojené s emisí i splácením dluhopisu lze zahrnout do nákladů (jsou často levnější než akcie) a majitel dluhopisu nezíská právo podílet se na rozhodování v podniku. Mohou je emitovat akciové společnosti i jiné druhy společností. Dalším zdrojem financování je finanční leasing. Jde o pronájem majetku, kdy majitelem dlouhodobého majetku zůstává po celou dobu leasingová společnost a nájemce platí předem dohodnuté splátky. Na konci leasingové doby nájemce odkoupí majetek za 24

25 zůstatkovou cenu a zahrne si jej do svého majetku. Při tomto druhu financování dochází k mnohem menšímu časovému nesouladu mezi výdejem peněz a uplatněním v nákladech. Cena leasingu však bývá obvykle vyšší než cena úvěru, zvláště pro firmy s dobrou finanční situací. Naopak oproti úvěru má výhodu v tom, že o závazcích z leasingu se neúčtuje přímo v účetnictví a leasing tedy nezvyšuje účetní zadluženost podniku. Úvěr jako forma financování je velmi oblíbený. Náklady úvěru jsou zahrnovány do nákladů podniku a o úvěru se účtuje v rozvaze na straně pasiv, zvyšuje tedy zadluženost podniku. Ne každý podnik je schopen dosáhnout na poskytnutí bankovního úvěru. Komerční banky vyžadují při rozhodování o poskytnutí úvěru dostatečné záruky schopnosti splácet úvěr, případně poskytnutí dostatečné zástavy a po poskytnutí úvěru nadále kontrolují vývoj finanční situace podniku. V ČR bylo v 90. letech minulého století poskytnuto mnoho vysoce rizikových úvěrů, které nebyly splaceny a následky těchto operací se přenášejí do ceny úvěrů ještě v současnosti. 25

26 5 Analýza řešení investičního záměru 5.1 Finanční analýza plánované investice Pro úspěšnou činnost je pro podnik velmi důležité znát nejenom současný stav firmy, ale také mít dostatek údajů k porovnání výsledků podnikání v čase. Výsledky podnikání jsou měřeny ustálenými ekonomickými ukazateli, pro jejichž výpočet jsou hodnoty čerpány z účetních dat firmy, především z rozvahy, výsledovky a cash flow. Tyto účetní sestavy jsou zpracovávány za určité období (např. měsíc, rok) podle potřeb firmy. Ukazatele, které se z těchto dat vypočítají jsou stavové, tzn. že ukazují hodnotu pouze k danému datu. Proto je důležité sledovat vývoj těchto ukazatelů a na jeho základě vyhodnocovat vývoj finanční situace uvnitř podniku. Další důležitou činností je sledování vývoje okolí firmy. Obecně jsou to vývoj konkurence v daném oboru, nabídky na trhu, vývoj poptávky odběratelů, vývoj nových výrobků apod. Pro obory které jsou licencovány a regulovány státem je velmi důležité sledovat vývoj legislativy a záměry státního plánování rozvoje uvedeného oboru dnes už i v kontextu záměrů celé Evropské unie. Z těchto údajů je potřeba předpokládat jak se bude vyvíjet trh v příštích obdobích. Znalost vývoje trhu je velmi důležitá pro plánování investičních projektů. Investice jsou střednědobou až dlouhodobou záležitostí, jejich životnost může být pět, deset i padesát let. Na tak dlouhou dobu je těžké předpokládat vývoj na trhu a proto investice nesou s sebou značné riziko. Každá výrazná změna legislativy a preferencí trhu může znamenat neúspěch. I s tím se při plánování musí počítat. Proto jsou kvalitní informace o trhu a jeho vývoji velmi důležité. Pro plánování v oblastech energetiky je třeba sledovat světový vývoj v kontextu dané oblasti (země) a daného oboru (tepelná, sluneční, atd. energie). Navíc je pro energetiku specifická státní regulace trhu která je podle mého názoru pro tuto oblast z hlediska stabilizace a dlouhodobého rovnoměrného zajištění přístupu k elektrické energii nezbytná. Provoz MVE je značně specifická činnost. Výrobce musí elektřinu dodávat do distribuční sítě, přičemž výkupní ceny jsou regulovány státem. Jsou vyhlašovány na konci kalendářního roku s platností na příští rok. Existuje tady značná nejistota výrobců v oblasti cenové politiky. Nelze plánovat ceny z hlediska dlouhého období. V praxi tedy výrobce vyrobí elektrickou energii a prodá ji do distribuční sítě za regulované ceny. Nemůže odprodat elektřinu jinému subjektu za smluvní cenu. Jiná situace nastane, když elektřinu 26

27 spotřebuje sám pro sebe. V tomto případě dostává zelený bonus. V každém případě vývoj cen neovlivňuje změna preferencí odběratele, jedná se v podstatě o monopolní určení ceny. Je třeba si ale uvědomit, že z hlediska dlouhodobého vývoje ceny, ceny energií neustále stoupají a z hlediska čerpání fosilních zdrojů je diverzifikace nezbytná a dlouhodobě perspektivní. Proto musí každý provozovatel pečlivě vážit současné vysoké pořizovací náklady a podle možností v souvislosti s legislativou získat zvýhodnění pro svůj projekt a pečlivě vážit, jak další investice ovlivní současný finanční stav v kontextu dlouhodobých finančních toků. Provozní náklady MVE jsou praktický dané, jsou určeny složitostí provozu zařízení (např. jestli má elektrárna automatické řízení zařízení, které snižuje mzdové náklady), dále od znečištění vodního toku (nutnost likvidace odpadu a případné opravy čistících zařízení) a také od velikosti povodní, které znamenají jednak nutnost oprav znečištěného zařízení vodní elektrárny a jednak riziko jeho poškození a následně provedení nutných oprav. Tyto náklady tedy vychází z technických možností MVE v kontextu jejího umístění na vodním toku. Zisk je obecně dán rozdílem výnosů a nákladů. Zisk MVE lze tedy ovlivnit zvýšením ročního výkonu elektrárny, nebo snížením nákladů. Maximální výkon elektrárny je daný jejím konstrukčním řešením a možností využití vodního toku. Pokud vodní tok skýtá dostatečné rezervy pro zvýšení výkonu, lze uvažovat o technické rekonstrukci, která může zvýšit výkon. Pokud výkon nelze technicky dále zvyšovat kvůli nedostatečné rezervě vodního toku. Musí se jít buď cestou zvyšování účinnosti zařízení, (soustrojí s vyšší účinností a lepší regulací), nebo snižováním nákladů lepší organizací provozu. Lze jej tedy ovlivnit např. kvalitním plánováním odstávek elektrárny na pravidelné prohlídky zařízení, (provádění těchto odstávek v době minimálních výkonů elektrárny a tím minimalizace ztrát příjmů za dané období, případně využití odstávek pro vykonání různých úkonů najednou) a tím zajištěním příznivých podmínek pro maximální výkon elektrárny. Snížení nákladů lze ovlivnit podobně jako v jiných oborech hledáním úspor v provozní činnosti a specificky snižováním možnosti povodňových škod. Při plánování investic berou podniky v úvahu zdroje, které mají ke svému podnikání k dispozici. Jsou to zdroje vlastní, pocházející z vlastního jmění podniku, z různých podnikových fondů a ze zisku dosaženého v minulosti, nebo zdroje cizí, pocházející z půjček, úvěrů, emise cenných papírů apod. Nelze stanovit poměr, v jakém by měly být vlastní a cizí zdroje. Tento poměr je otázkou rozhodnutí managementu každého konkrétního podniku, v závislosti na charakteru výroby, majetkové potřeby, nákladovosti 27

28 cizího a vlastního kapitálu a očekávaného výnosu z investice. Předmětem analýzy jsou MVE které jsou majetkem státního podniku Povodí Moravy, s.p. Investice na ně čerpá podnik z vlastních zdrojů. Rozhodnutí managementu uskutečnit investici je založeno na potřebě obnovit stávající majetek podniku nebo jej rozšířit. V obou případech musí existovat reálný předpoklad, že nová investice bude schopna vydělat do ní vložené finanční prostředky a ještě přinést finanční prostředky navíc. Při plánování investice je nejdříve nutné zpracovat investiční záměr, ve kterém se provede analýza důvodů potřeby investice, analýza trhu, analýza nákladovosti investice, analýza předpokládaných výnosů, které má investice přinést a možnosti financování investice. 5.2 Porovnání zhodnocení finančních prostředků Investice do termínovaného vkladu u banky. Investice do MVE Ivančice je cca 26 mil. Pokud se investor rozhoduje o výběru vhodné příležitosti pro investici, vybírá si tu nejoptimálnější variantu. Pro srovnání uvádím některé nabídky komerčních bank v ČR, pro uložení volných finančních prostředků. Pro srovnání výnosu jsem vybrala prostřední sazbu, kterou poskytuje KB 2,31 % p.a. Tabulka 5.1 Roční úrokové sazby termínovaných vkladů vybraných bank v Kč. Doba investice Citibank Komerční banka HVB bank 1 rok 1,49 1,42 1,5 2 roky 1,73 1,83 1,9 5 let 2,23 2,31 2,47 Zdroj [14-16]: internetové stránky bank, platné k Při investici 26 milionů Kč na 5 let budou výsledky tyto: * (1 + 0,0231) 5 = * (1,0231) 5 = Kč Při investici 26 mil. by tedy investor za 5 let získal 9,1 mil. Kč zisku. Pokud by byla daná částka investována při stejné úrokové sazbě na dobu delší (10, 15, 20, 25 let) při stejné úrokové sazbě budou výsledky tyto (v tis. Kč): 28