Institucionální a právní uspořádání EU a fungování vnitřního trhu

Transkript

1 Institucinální a právní uspřádání EU a fungvání vnitřníh trhu 5HP502 Nárdhspdářské rzhdvání Ing. Michaela Ševčíkvá 21. října 2008

2 Zakládaj dající smluvy Pařížská smluva ESUO (1951;1952) Římské smluvy (1957;1958) Smluva vzniku EHS Smluva vzniku EUROATOM Jedntný evrpský akt (1986;1987) Maastrichtská smluva (1992;1993) Smluva EU Smluva zalžení ES Amsterdamská smluva (1997;1999) Smluva z Nice (2001;2003) Lisabnská smluva (2007;2009????)

3 Instituce Evrpské Unie Evrpská kmise Rada EU Evrpská rada Evrpský parlament Evrpský sudní dvůr Evrpský účetní dvůr Výbr reginů Evrpský hspdářský a sciální výbr Evrpská centrální banka Evrpská investiční banka Evrpský mbudsman (Evrpský veřejný chránce práv) Evrpský inspektr chrany údajů

4 Evrpská kmise Sídl: Brusel Pčet členů: 27 kmisařů Funkční bdbí kmise: 5 let (mžnst znvujmenvání) Předseda: Jsé Manuel Barrs EK by měla pracvat ve prspěch evrpské integrace a být nezávislá na zájmech vlád států, které je delegvaly hájit zájmy Splečenství jak celku nadnárdní rgán, supranacinální charakter

5 Evrpská kmise II. Pravmci a základní funkce: Legislativní iniciativa pr sekundární nrmy - mtr legislativníh prcesu (nařízení, směrnice, rzhdnutí, stanviska,dpručení) Zabezpečení a dhled nad prváděním a ddržváním evrpskéh práva (strážce smluv, žalba na členský stát pr neplnění pvinnstí) Prvádění běžných plitik (např. chrana sptřebitele, SZP, plitika hspdářské sutěže ) Hlavní kntrlní subjekt v blasti evrpské sutěžní plitiky Rzhdvací pravmc u některých nrem sekundárníh práva (administrativní rzhdnutí, technické nrmy ) Navrhuje, spravuje a kntrluje rzpčet EU Reprezentace EU navenek a sjednávání smluv a dhd s třetími zeměmi Rzhdvání: prstá většina

6 Předsedvé EK Předseda Stát Obdbí Walter Hallstein SRN Jean Rey Belgie Franc Maria Malfatti Itálie Francis-Xavier Ortli Francie Ry Jenkins Velká Británie Gastn Thrn Lucembursk Jacques Delrs Francie Jacques Santer Lucembursk Rman Prdi Itálie Jsé Barrs Prtugalsk 2004-sučasnst

7 Rada EU Sídl: Brusel, Lucemburk, nefrmální zasedání v čl. státech Pčet členů: každý stát má v Radě EU jednh reprezentanta (většinu ministři zdpvědní za danu agendu) Funkční bdbí : x Předseda: představitel předsednické země (mění se p 6 měsících) Nestálý legislativní (zákndárný) rgán EU Reprezentuje zájmy čl. států EU Pravmci a základní funkce Schvalvání nrem sekundárníh práva Delegvání přijímání a prvádění právních nrem na EK Krdinace hspdářské plitiky států EU Rzhdvací pravmci ve II. a III. pilíři

8 Rada EU II. Frmálně existuje jedna Rada (v praxi se schází v různém slžení dle prjednávané agendy) V sučasné dbě 9 frmací Rady EU (všebecná rada, zemědělství a ryblv, finance, průmysl a bchd, zdravtnictví, šklství, živtní prstředí, justice a vnitr, dprava) Rada pr všebecné záležitsti (General Cuncil) ministři zahraničí Rada pr hspdářské a finanční záležitsti (ECOFIN) ministři financí Jumb Rada prjednávání agendy, která spadá pd více ministerstev Generální sekretariát administrativa, právní servis, tlumčení Generální tajemník Javier Slana COREPER (Výbr stálých zástupců) Jednání Rady jsu neveřejná Hlasvání: princip jednmyslnsti, kvalifikvaná většina, prstá většina

9 Rada EU III. rzdělen lení hlasů Německ, Francie, Itálie, Velká Británie 29 Španělsk, Plsk 27 Rumunsk 14 Nizzemsk 13 Belgie, Česká republika, Řeck, Maďarsk, Prtugalsk 12 Rakusk, Bulharsk, Švédsk 10 Dánsk, Irsk, Litva, Slvensk, Finsk 7 Kypr, Estnsk, Ltyšsk, Lucembursk, Slvinsk 4 Malta 3 CELKEM 345 Trjitá většina I. Kritérium vážené hlasvání 225 hlasů z celkem 345 II. Kritérium pčet států hlasujících pr návrh 50% III. Kritérium pčet byvatel ve státech hlasujících pr návrh 62%

10 Evrpská rada Sídl: stát, který předsedá Radě EU + setkání minimálně dvakrát rčně v Bruselu Vrchlný rgán EU nejvyšší představiteléčlenských států (hlavy států neb předsedvé vlád), kterým asistují ministři zahraničí, účastní se i předseda EK (ale bez hlasvacíh práva) Předseda: představitel předsednické země (nyní Niclas Sarkzy) Pravmci a základní funkce: Strategická rzhdnutí hledně vývje EU Knzultace a krdinace mezi představiteli čl. států Odpvědnst a rzhdvání v rámci II. a III. pilíře Hledání knsensu v případě neshdy v Radě EU Předsednictví Evrpské rady dvzuje se d předsednictví Rady EU, předsednická země jedná s MO a třetími zeměmi Rzhdvání: knsensus

11 Státy ty předsedajp edsedající Evrpské radě Obdbí Stát červenec - prsinec 2009 leden - červen 2009 červenec - prsinec 2008 leden - červen 2008 červenec - prsinec 2007 leden - červen 2007 červenec - prsinec 2006 leden - červen 2006 červenec - prsinec 2005 leden - červen 2005 červenec - prsinec 2004 leden - červen 2004 Švédsk Česká republika Francie Slvinsk Prtugalsk Německ Finsk Rakusk Velká Británie Lucembursk Nizzemsk Irsk

12 Evrpský parlament Sídl: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Pčet členů: 785 pslanců vlených přím (d rku 1979) Funkční bdbí parlamentu: 5 let (mžnst znvuzvlení) Předseda: Hans-Gert Pttering (vlen na 2,5 rku) EP by měl reprezentvat zájmy bčanů Všichni bčané EU mají práv vlit a být vleni v zemi, kde mají bydliště (i když nejsu bčany dané země) Splečné znaky pr členské státy: systém pměrnéh zastupení a termín knání vleb x různý pčet vlebních bvdů, minimální pčet hlasů pr vstup d EP Pslanci se sdružují d plitických klubů dle plitické rientace a idelgické spřízněnsti

13 Evrpský parlament II. Pravmci a základní funkce: Kntrlní funkce interpelace EK a Rady EU Přijímání legislativy (knzultace,splupráce, splurzhdvání, suhlas) Práv zřizvat vyšetřvací výbry Schvalvání slžení nvé EK a práv vyslvit ji nedůvěru Rzpčtvá pravmc (suhlas se schválením rzpčtu) Prpůjčvání Sacharvvy ceny

14 Plitické kluby v EP 1. Skupina Evrpské lidvé strany (Křesťanských demkratů) a Evrpských demkratů Skupina sciálních demkratů v Evrpském parlamentu Skupina Aliance liberálů a demkratů pr Evrpu Skupina Unie pr Evrpu nárdů Skupina Zelených/Evrpské svbdné aliance Skupina knfederace Evrpské sjedncené levice a Severské zelené levice Skupina Nezávislst/Demkracie 22 NI 8. Nezařazení pslanci 31 CELKEM 785

15 Evrpský účetní dvůr Sídl: Lucemburk Pčet členů: 27 auditrů Funkční bdbí : 6 let Předseda: Vitr Manuel da Silva Caldeira (na 3 rky) Nadnárdní charakter Nemá exekutivní pravmci může puze infrmvat jiné instituce Pravmci a základní funkce Kntrla hspdaření finančních prstředků ze splečnéh rzpčtu a řádnéh finančníh řízení Tvrba suhrnných výrčních zpráv (kntrla příjmů a výdajů)

16 Hspdářský ský a sciáln lní výbr Sídl: Brusel Pčet členů: 344 Funkční bdbí : 4 rky Předseda: Dimitris Dimitriadis (vlen na 2 rky) Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskvéh sektru a různých zájmvých skupin Názr výbru není pr rzhdvání EP a Rady EU závazný Pravmci a základní funkce Knzultativní a pradní rgán Rzhdvání: prstá většina

17 Výbr reginů Sídl: Brusel, Pčet členů: 344 Funkční bdbí : 4 rky Předseda: Luc Van den Brande (vlen na 2 rky) Zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, neziskvéh sektru a různých zájmvých skupin Názr výbru není pr rzhdvání EP a Rady EU závazný Pravmci a základní funkce Knzultativní a pradní rgán Strážce principu subsidiarity Rzhdvání: prstá většina

18 Evrpský mbudsman Nikifrs Diamandurs Sídl: Štrasburk Funkční bdbí: 5 let Kntrlní rgán EP EP h jmenuje na dbu svéh funkčníh bdbí Přijímá stížnsti a petice d bčanů prti jednání rgánů ES (ne ESD + ne prti aktivitám čl. států) Nemá exekutivní pravmc (pukazuje a upzrňuje)

19 Specializvané agentury Zřizuje je Rada EU rzvj na pčátku 90. let Agentury splečné zahraniční a bezpečnstní plitiky Evrpská branná agentura (EDA) Satelitní středisk Evrpské unie (EUSC) Ústav Evrpské unie pr studium bezpečnsti (ISS) Agentury pr splupráci plicejních a sudních rgánů v trestních věcech Evrpská jedntka pr justiční splupráci (Eurjust) Evrpská plicejní akademie (CEPOL) Výknná agentura Evrpské rady pr výzkum (ERC) Výknná agentura pr knkurenceschpnst a invace (EACI) Výknná agentura pr transevrpsku dpravní síť (TEN-T EA) Výknná agentura pr výzkum (REA) Výknná agentura pr vzdělávání, kulturu a audivizuální blast (EACEA) Výknná agentura pr zdraví a sptřebitele (EAHC) Výknné agentury

20 Agentury Splečenství Agentura Splečenství pr kntrlu ryblvu (CFCA) Evrpská agentura pr bezpečnst a chranu zdraví při práci (EU-OSHA) Evrpská agentura pr bezpečnst sítí a infrmací (ENISA) Evrpská agentura pr chemické látky (ECHA) Evrpská agentura pr léčiva (EMEA) Evrpská agentura pr letecku bezpečnst (EASA) Evrpská agentura pr námřní bezpečnst (EMSA) Evrpská agentura pr bnvu (EAR) Evrpská agentura pr řízení perativní splupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) Evrpská agentura pr základní práva (FRA) - dříve EUMC Evrpská agentura pr železnice (ERA) Evrpská agentura pr živtní prstředí (EEA) Evrpská nadace pr zlepšení živtních a pracvních pdmínek (EUROFOUND) Evrpské mnitrvací centrum pr drgy a drgvu závislst (EMCDDA) Evrpské středisk pr prevenci a kntrlu nemcí (ECDC) Evrpské středisk pr rzvj dbrnéh vzdělávání (Cedefp) Evrpský institut pr rvnst žen a mužů (ve fázi přípravy) Evrpský úřad pr bezpečnst ptravin (EFSA) Evrpský úřad pr dhled nad GNSS (GSA) Fndatin eurpéenne pur la frmatin (ETF) Odrůdvý úřad Splečenství (CPVO) Překladatelské středisk pr instituce Evrpské unie (Cdt) Splečný evrpský pdnik pr ITER a rzvj energie z jaderné syntézy (Fusin fr Energy) Úřad pr harmnizaci ve vnitřním trhu (chranné známky a vzry) (OHIM)

21

22 Právn vní systém m ES (EU) Kmunitární práv: 1)Primární práv 2)Sekundární práv 3)Terciární práv

23 Primárn rní kmunitárn rní práv Vytvářen přím členskými státy 1) Zakládající smluvy 2) Smluvy přistupení nvých členských států 3) Principy kmunitárníh práva a evrpský byčej 4) Prtkly a deklarace připjené ke smluvám Smluvy, které primární práv tvří mají charakter mezistátních smluv Prces tvrby primárníh práva: Navrhnut změnu může kterýkliv členský stát svlání mezivládní knference- nutnst přijetí nvé smluvy jednmyslně všemi členskými státy na zasedání Evrpské rady aby smluva vstupila v platnst je ptřeba, aby ji ratifikvaly všechny členské státy

24 Sekundárn rní kmunitárn rní práv Tvří h rgány ES na základě pravmcí dvzených d primárníh práva Představuje většinu acquis cmmunautaire 5 druhů sekundárních nrem: 1) Nařízení bezprstředně závazná a pužitelná ve všech členských státech, přímý dpad na bčany 2) Směrnice adresvána členským státům a její závaznst se mezuje na cíle, kterých má být dsažen 3) Rzhdnutí adresvána knkrétním subjektům (stát, jedntlivci, firmy), tzn. vztahují se na jedntlivé případy a jsu bezprstředně závazná 4) Stanvisk není závazný právní pramen, zahrnuje celkvé zhdncení situace 5) Dpručení není závazný právní pramen, zhdncení + rady pr další vývj

25 Evrpský sudní dvůr Sídl: Lucemburk Pčet členů: 27 sudců + 8 generálních advkátů Funkční bdbí : 6 let Předseda: Vassilis Skuris (vlen na 3 rky) Pravmci a základní funkce Dhled nad ddržváním práva uvnitř EU Psuzuje sulad jednání čl. států s kmunitárním právem (dzrčí žalba) Psuzuje sulad nrem evrpskéh sekundárníh práva s právem primárním (žalba na neplatnst, dpvědi na předběžné tázky na platnst kmunitárníh práva vznesenými vnitrstátními sudy) Pskytuje výklad acquis cmmunautaire (dpvěď na předběžnu tázku) Kntrla legality a dbré správy statních institucí Řeší spry pracvníků institucí EU

26 Sud první instance Sídl: Lucemburk Zalžen 1989 Pčet členů: 27 sudců Funkční bdbí : 6 let Předseda: Marc Jaeger (vlen na 3 rky) Psláním je usnadnit práci ESD Zabývá se zejména spry inicivanými sukrmými subjekty (jedntlivci, firmy, nestátní rganizace) - brátit se na něh mhu členské státy, fyzické i právnické sby

27 Vybrané mezinárdn rdní sudy Sud Vznik / Zakládající instituce Sídl Typy rzhdvaných sprů Mezinárdní sudní dvůr Evrpský sud pr lidská práva 1948 / OSN Haag 1959 / Rada Evrpy Štrasburg - spry stát v. stát - psudky interpretující mez. práv - NE: spry jedntlivec v. stát - spry jedntlivec / firma v. stát týkající se E. úmluvy lidských právech (většina případů) - vyjímečně i spry stát v. stát (pr nerespektvání Úmluvy jedním státem) - Kmise v. stát EU (dzrčí žalba) ESD 1953 / ES/EU Lucemburg -členský stát, instituce EU, jedntlivec / firma v. instituce EU (žalba na neplatnst sekundárníh práva) - dpvědi na předběžnu tázku plženu sudem / tribunálem státu EU - náhrada škdy způsbené ES / EU - dzrčí žalba vůči státu ESVO pr neplnění pvinnstí Sud ESVO 1994 / Smluva Evrpském hsp. prstru Lucemburg - mezistátní spry výklad Smluvy EHP - stanviska k výkladu Smluvy EHP na žádst dmácíh sudu - žalba na neplatnst patření (rzhdnutí) Dzrčíh úřadu ESVO Tribunál pr bývalu Jugslávii 1995 / Rezluce Rady bezpečnsti Haag - trestní stíhání jedntlivců za nejzávažnější zlčiny spáchané v kntextu rzpadu Jugslávie - NE: "trestní" stíhání států neb rganizací Mezinárdní trestní sud 20O3 / Mez. Smluva (tzv. Římský statut) Haag - trestní stíhání jedntlivců za nejzávažnější zlčiny dle mezinárdníh práva - NE: "trestní" stíhání států neb rganizací Mezinárdní tribunál pr mřské práv 1996 / Mez. Smluva (Úmluva OSN mřském právu) Hamburk - spry států neb mezinárdních rganizací

28 Idea splečnéh / vnitřníh / jedntnéh trhu Zalžení mntánní unie (ESUO): vytvření Splečenství uhlí a celi na principu splečnéh trhu Římské smluvy: vytvření celní unie a splečnéh trhu, kde je zabezpečen vlný phyb zbží, služeb, sb a kapitálu Jedntný evrpský akt: budvání vnitřníh trhu, který zahrnuje blast bez vnitřních hranic, v níž je zajištěn vlný phyb zbží, sb, služeb a kapitálu (d ) Maastrichtská smluva: vytvření prstru bez hranic, tzn. jedntnéh trhu Amsterdamská smluva: splečný i vnitřní trh

29 Bílá kniha Opatření k dknčen ení vnitřníh trhu EHS r Prgram pstupnéh dstraňvání překážek na vnitřním trhu Bílá kniha mapvala dsavadní existující bariéry vnitřníh trhu (napčítala 279 překážek a bariér) 3 kategrie: Materiální (fyzické) překážky Technické překážky Daňvé překážky Oblasti, které nebyly v Bílé knize upraveny: liberalizace telekmunikací, energie, zemníh plynu, sektru veřejných služeb, pštvních služeb, dknčení transevrpských sítí

30 Výsledky vnitřníh trhu a (ne)existence vnitřníh trhu Phyb zbží Phyb služeb Phyb sb Phyb kapitálu Prblémy dpsud: Dprava, energetika, veřejné zakázky, trh služeb, pjišťvnictví a bankvnictví, telekmunikace, dprava, vlný phyb pracvních sil, duševní vlastnictví

31 Děkuji za pzrnst Ing. Michaela Ševčíkvá