Vše nejlepší v novém roce 2009

Transkript

1 ekonomické vzdělání na dobré adrese II. ČÍSLO, PROSINEC 2008 DISTRIBUCE ZDARMA ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA Vše nejlepší v novém roce 2009 Vybíráme z obsahu Interview s rektorem Jak se studuje Vietnamcům? LOGO? LOGO!!! Na návštěvě v Hyundai a KPMG

2 Vážení kolegové a přátelé Ekonomické fakulty, dovolte mi, abych Vás v předvánočním čase pozvala na vánoční punč v Divadélku pod věží, který se koná dne v hodin. Atmosféru blížících se Vánoc bych ráda využila pro neformální setkání pracovníků a spolupracovníků fakulty. K dotvoření vánoční nálady přispěje vystoupení pěveckého sboru Chorus Ostrava při Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava. Těším se na setkání s Vámi. Dana Dluhošová děkanka DĚKANKA EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA A NADAČNÍ FOND KARLA ENGLIŠE PŘI EKONOMICKÉ FAKULTĚ VŠB-TU OSTRAVA VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA 10. reprezentační ples pátek 6. února 2009 hotel ATOM OSTRAVA zahájení plesu ve hodin PROGRAM Slavnostní zahájení plesu, taneční pár Viktor Polášek a Dita Drábková, Taneční studio Ostrava Hudba ve všech prostorách hotelu Atom Kouzelník YVO ZYDEK Hraje skupina Vize a cimbálová muzika Ondřejnica Diskotéka Pavel Stein Tombola Vstupenky v hodnotě 300,- Kč (v ceně vstupenky zahrnuta večeře) lze zakoupit v místnosti E 813 (Havlíčkovo nábřeží) u Markéty Ficelové tel.: , marketa.fi celova@vsb.cz od 5. ledna 2009 vždy do hod. TĚŠÍME SE NA VÁS S MODERÁTORY PLESU MICHALEM PISTOLASEM A LUCIÍ HAJDOVOU. Bližší informace na

3 Editorial Obsah Lidé 4 Interview s rektorem 8 Vedoucí kateder, jak je neznáte 10 Zpověď desetibojaře Data 11 Čísla hovoří - Jak se vám líbilo první číslo? Zrcadlo 12 Diář 14 Jak se studuje Vietnamcům? Objektiv 18 V centru zájmu - LOGO? LOGO!!! 22 Verdikt 23 Ze zákulisí - CHORUS Ostrava 24 Nobelova cena za ekonomii Ostrava!!! 25 Bazaly očima sparťana Na cestách 26 Pohlednice z Portugalska Osudy Včerejší úspěch je zapomenut. Nastupuje syndrom druhé desky. Té vinylové. Již mnohokrát se stal první počin vrcholem, na který se podruhé nepodařilo vystoupat. Kolekce hitů mnoha zpěváků či skupin, se kterou u posluchačů prorazili, se jim stala koulí u nohy, kterou se už nepodařilo sundat. Všechny další desky pak byly poměřovány hodnotou té prvé. Proto řada kritiků opatrně hodnotí debut a spiklenecky přidává: uvidíme, s čím přijdou příště. I my jme zaznamenali shovívavé přijetí, které téměř vždy doprovázely komentáře: A budete mít o čem psát v následujících číslech? Nevyčerpali jste všechna témata? Udržíte nastavenou úroveň? Odpovídáme upřímně, nevíme. Ale doufáme, že jsme prvním číslem neřekli poslední slovo. Do redakce přibyli noví členové, spustili jsme nové webovské stránky a časopis jsme rozšířili o novou rubriku a další čtyři strany. Redakce má i svou mailovou schránku a redakční místnost (E 705). Ale to nejcennější, co jsme získali, je Vaše důvěra. Důvěra ve smysl tohoto projektu. Svědčí o tom odpovědi ve výzkumu, ústní reakce či kliknutí na webu. Zároveň s důvěrou přichází odpovědnost. Odpovědnost nepodlézt laťku, kterou jsme si sami nastavili. Odpovědnost vydat časopis v termínu, který jsme stanovili. Odpovědnost být přitažlivý pro inzerenty, aby byl časopis ekonomicky soběstačný. Odpovědnost být kritický, ale zůstat objektivní. Doufejme, že nás tato odpovědnost v Novém roce nebude svazovat. Klasik zpívá. ještě, že člověk nikdy neví, co ho čeká. Je v tom cítit tragičnost, ale možná i naděje, kam nás zavedou naše další osudy. Snad budou Sokolské v příštím roce svítit na cestu jasné hvězdy. Vojtěch Spáčil Z příštího čísla Rozhovor s prorektorem prof. Gottvaldem o veletrhu Kariéra+, trhu práce a uplatnění absolventů Vedoucí kateder, jak je neznáte Pohlednice z Belgie Jak se studuje ERASMUS studentům? Jak sedm statečných zvládlo zkouškové období? 28 7 statečných Editor Vojtěch Spáčil Kariéra 30 Na návštěvě v Hyundai 31 Na návštěvě v KPMG 32 Ex post Kavárna 33 Fejeton 34 Kdo je kdo 34 Bilance roku 34 Tipy na vánoční dárky pro Ostravaky Sokolská 33 Časopis EkF VŠB TUO redakce@sokolska33.cz info@sokolska33.cz Redakce Tereza Baroňová, Lukáš Bencalík, Lucie Blahutová, Simona Janíková, Petr Jonák, Tereza Kolářová, Martin Konušík, Petra Krbová, Aleš Lokaj, Helena Marková, Eva Mináriková, Eliška Prátová, Tereza Pudlová, Hana Šůstková, Martin Tulinger, Jan Valošek Fotograf Jiří Zerzoň, Jiří Matoulek Grafický design, produkce Radoslav Duračka MD Communications, s.r.o. Uzávěrka 10. prosince 2008 Příští číslo vyjde 25. února 2009 Copyright 2008 ISSN Vydavatel Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava Sokolská třída Ostrava 3

4 Rozhovor Vojtech Spáčil, Petr Jonák prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc. rektor VŠB-TU Ostrava Životopis současnost rektor VŠB-TU Ostrava prorektor pro vědu a zahraniční styky, statutární zástupce rektora rektor VŠB-TU Ostrava, předseda Vědecké rady VŠB-TU Ostrava profesor v oboru Silnoproudá elektronika (1991) vedoucí katedry elektroniky a el. pohonů FSE VŠB, proděkan fakulty FSE docent, zástupce vedoucího katedry el. strojů a pohonů FSE VŠB habilitoval na FSE VŠB v oboru Silnoproudá elektronika (1980) absolvent externí aspirantury na Fakultě elektrotechnické VUT (1974) absolvent Fakulty elektrotechnické VUT, obor Výroba, rozvod a užití el. energie (1964) autor 9 vysokoškolských skript autor více než 80 článků v časopisech a sbornících člen čtyř vědeckých rad Pane rektore, stojíte v čele univerzity druhé nejdelší období ze všech poválečných rektorů. Poprvé jste byl demokraticky zvolen v roce 1990, kdy mnozí ze současných studentů nenavštěvovali ani mateřskou školu. Můžete říci, jak vypadala situace na univerzitě před 18-ti lety, kdy jste se poprvé ujal funkce rektora? Situace po prvních demokratických akademických volbách skutečně nebyla jednoduchá. Architekti ekonomické reformy se strefovali do hypertrofi e těžkého průmyslu a kritizovali jeho energetickou náročnost. Rovněž tehdejší mírotvorné úvahy a snahy prezidenta Havla vedly k útlumu zbrojního průmyslu, který tvoří poptávku po těžkém průmyslu. Tradičním průmyslovým oborům, jako je hornictví a hutnictví, se nedávala velká šance. Mladý člověk, který hledá kariérní možnosti, reagoval přirozeně a svou perspektivu začal vidět v jiných oborech. Začal klesat počet přihlášených studentů, ale panické chování zavládlo i mezi studenty hornicko-geologické nebo hutnické fakulty, kteří najednou zvažovali, zda má smysl pokračovat ve studiu relativně obtížných oborů na těchto fakultách bez perspektivy zaměstnání. Jak v této situaci reagovalo vedení univerzity? Jak bylo možné zabránit pokračování tohoto nepříznivého trendu? Vize, kterou jsem tehdy prosazoval v akademických volbách na rektora, se opírala o studium materiálů, které jsem měl možnost vidět z hlediska transformace města Pittsburgu. Toto tradiční americké ocelářské město prošlo podobnou konverzí, kterou bylo potřeba realizovat v Ostravě. Rovněž jsme měli možnost nahlédnout do kuchyně transformací, které se odehrávaly v Porýní-Vestfálsku a okrajově i Alsasku-Lotrinsku. Všechny tyto modely byly založeny na tom, že jestliže chtěli v těch tradičně průmyslových regionech nastartovat novou budoucnost, museli investovat do rozvoje vysokých škol a výzkumu. První Pithartova česká vláda tuto myšlenku akceptovala a bylo vydáno vládní usnesení č. 245/1991, ve kterém byl stanoven cíl přebudovat tuto univerzitu jednostranně orientovanou na těžký průmysl na vysokou školu s polytechnickým a ekonomickým zaměřením. Toto vládní usnesení však nikdo z veřejné správy nějak zvlášť nerespektoval, nebylo podpořeno fi nančními prostředky a rozhodnutí o vzniku dalších fakult byla oddalována. Po rozdělení Československa jsme usilovali o zřízení dopravní fakulty, která do té doby fungovala pro celou federální republiku na Slovensku. Nakonec však ke čtyřem fakultám (hornicko-geologické, hutnické, strojní a elektro a fakultě ekonomické) přibyly v polistopadové době další tři. Byli jsme asi jedinou vysokou školou v republice, která začala zakládat technické fakulty, protože jsme jednak byli vázáni uvedeným usnesením, byť bez poskytnutí adekvátních fi nančních prostředků, a jednak jsme byli přesvědčeni, že Ostravsku prostě zůstane průmyslový charakter. Takže v roce 1991 vznikla fakulta elektrotechniky a informatiky, v roce 1997 byla 4 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

5 Rozhovor Tomáš Čermák Střední Evropa měla na vysoké úrovni zavedený model pětiletého studia v logistickém schématu teoretický základ, oborové zaměření a specializace. Pro studium strukturované je nutné doplnit profesně orientovaného bakaláře a zvýraznit význam celoživotního vzdělávání. založena stavební fakulta a v roce 2002 fakulta bezpečnostního inženýrství. Ambice vysokých škol zakládat nové fakulty a obory jsou samozřejmě velké. Jak složité bylo přesvědčit Akreditační komisi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o smysluplnosti a připravenosti k rozšíření univerzity o další fakulty? Naší výhodou bylo, že zárodky pro všechny fakulty ležely v již existujících fakultách. Akreditační komise musela vzít v úvahu skutečnost, že jsme měli už vybudovaná pracoviště a že jsme byli připraveni z hlediska prostorového, materiálního i personálního. Fakulta elektrotechniky a informatiky se při svém vzniku opírala o tři elektrotechnické katedry, které byly součástí fakulty strojní a elektro. Fakulta stavební mohla využít zkušeností z existujících oborů hornicko-geologické fakulty, které se zabývaly geotechnikou, měřičstvím a zakládáním staveb a výstavbou v podzemí. Fakulta bezpečnostního inženýrství byla koncipována na podkladu dlouhodobě existujícího oboru Technika požární ochrany a Bezpečnost průmyslu. Připravenost byla ve všech případech na takové úrovni, že fakulty byly akreditovány na první pokus. Samozřejmě, že potom bylo nutné, aby vedoucí nově vzniklých pracovišť získali pedagogy z jiných univerzit a odborníky z praxe a zároveň doplňovali pedagogický sbor z mladých doktorandů. Jak vypadala situace na původních čtyřech fakultách? I tyto fakulty prošly změnami. Hutnická fakulta se přejmenovala a především rozšířila svůj původní profi l o oblast materiálového inženýrství. Hornicko-geologická fakulta se začala více zabývat oblastí likvidace odpadů a otázkou ochrany životního prostředí. Rovněž na Ekonomické fakultě vzniklo mnoho nových oborů. Byly také zavedeny dva celouniverzitní obory Nanotechnologie a Mechatronika, na jejichž fungování se podílí více fakult. Oprávněnost všech těchto změn je možné vidět na počtu studentů. Jestliže v akademickém roce 1990/91 studovalo univerzitu 8569 studentů, v letošním akademickém roce 2008/09 to je už studentů. Je pozitivní, že univerzita zaznamenala tak bouřlivý rozvoj z hlediska počtu studentů. Nevede však tento prudký nárůst ke snížení kvality absolventů? Je třeba konstatovat, že model exkluzivního vzdělávání, který fungoval až do konce 80. let, se nyní opouští v celé republice i Evropě a je nahrazován modelem masového vzdělávání. Jestliže existuje vůle otevřít vysoké školy většímu počtu zájemců, tak je jasné, že jde o zásadní změnu vůči předchozímu systému. Boloňská deklarace, která nabídla model strukturovaného studia na bakalářské a navazující magisterské programy, však počítala s tím, že pouze jistý podíl studentů bude pokračovat v navazujících magisterských programech. Na naší univerzitě, stejně jako na jiných vysokých školách, chce pokračovat ve studiu téměř 100 % bakalářů, což samozřejmě vede k tomu, že cíle strukturovaného modelu nejsou naplněny. Čím si vysvětlujete takový zájem o magisterskou úroveň studia? Problém je v tom, že zatímco v západních zemích je bakalář akceptován jako absolvent vysokoškolského studia, u nás je vnímán jako neumětel, který nemá na to, aby vystudoval titul inženýra. Tuzemské fi rmy se na trh pracovních sil dívají tak, že jestliže si mohou vybrat mezi bakalářem a inženýrem, tak raději zvolí inženýra. Takže přístupem zaměstnavatelů je dána motivace studentů studovat inženýrské obory. Naopak globální společnosti, které vstupují na tuzemský trh, raději zvolí bakaláře, protože mu mohou dát nástupní plat o tři tisíce nižší. Navíc se domnívají, že bakalář je tvárnější a přizpůsobivější, neboť mu chybí pocit inženýra, který si myslí, že musí měnit svět. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 5

6 Rozhovor Tomáš Čermák Ale není zájem o magisterskou úroveň dán i charakterem bakalářského studia, které zůstává pořád příliš teoretické a nepřipravuje bakaláře pro okamžité uplatnění v praxi? Je pravda, že skladba strukturovaných studijních programů kopíruje v mnoha případech původní pětileté inženýrské studium, neboť jednak si katedry chtějí udržet svou existenci zařazením co největšího počtu předmětů už do bakalářského stupně a navíc je tady tendence k co největší specializaci a výuce co do největší hloubky. To je velmi odlišné od amerického modelu, který se vyvíjel zcela přirozeně. Proč by se měl student úzce specializovat na nějakou oblast, když nemá zajištěné, že v té oblasti bude pracovat? Takže student absolvuje ne příliš specializované bakalářské studium, pak nastoupí do práce a pokud tato práce bude vyžadovat nové znalosti či vědomosti, které mu původní vysoká škola nezajistila, zapíše se ke studiu na jiné škole. Nebo už v dalším studiu pokračovat nebude, protože to charakter práce nevyžaduje a není třeba být rekvalifi kován. Střední Evropa měla na vysoké úrovni zavedený model pětiletého studia v logistickém schématu teoretický základ, oborové zaměření a specializace. Pro studium strukturované je nutné doplnit profesně orientovaného bakaláře a zvýraznit význam celoživotního vzdělávání. Myslíte, že trend rostoucího počtu studentů bude pokračovat, že můžeme v budoucnosti očekávat ještě více studentů? Rozhodně existuje společenský tlak na zvyšování počtu vysokoškolských studentů. Otázkou je, co se všechno do vysokoškolského vzdělávání počítá, protože kromě prezenční formy bude mít rostoucí význam i celoživotního vzdělání či kombinované studium, včetně negraduálních kursů. Je zřejmé, že každý z typů vysokoškolského studia plní jinou funkci a požadavky dodržet kvalitu. Kvalita prezenčních studentů bude jistě nesouměřitelná se studenty, kteří si přicházejí z praxe doplnit vzdělání. Pedagog nemůže očekávat od studentů kombinovaného studia stejnou hloubku teoretických znalostí. Tito studenti se však primárně nepřišli znovu učit matematiku či fyziku, ale potřebují dostat znalosti a dovednosti ve specializovaných předmětech, aby je mohli aplikovat v praxi. Druhá nebo třetí šance, jak se tento typ studia označuje, vyžaduje zcela jiný pedagogický přístup a to rozhodně není jednoduchá role pro vysokoškolského učitele. Jaký je Váš názor na školné? Já jsem byl v 90. letech nepřítelem školného, protože jsem si říkal, že se tím znemožní přístup studentů ke vzdělání. Dnes, tak jak vzdělávací systém expanduje, se ukazuje, že přijetí školného je nezbytné. Navíc fi rmy, které nejvíce přispívají do státního rozpočtu, zároveň kritizují stav, kdy školy nepřipravují dost absolventů přírodovědních a technických oborů. Tady se ukázal jako nejvhodnější australský model, který spočívá v tom, že u oborů, které jsou pro ekonomiku nejužitečnější, stát zaplatil 80 % školného za studenty. Vzhledem k tomu, že všichni studenti mají odložené školné a platí až dosáhnou po absolutoriu určité výše platu, může pro talentované studenty znamenat studium těchto státem dotovaných oborů velký přínos a spokojenost je na straně státu, průmyslu i studentů. Než bude přijato školné, myslíte, že by bylo dobré regulovat počet přijímaných studentů na vysoké školy? Domnívám se, že současný stav je neudržitelný. Létající profesoři, kteří garantují až 10 studijních programů, jsou toho dokladem. Akreditace studijních programů v aktuální podobě musí být přehodnocena na akreditaci institucí s různou úlohou ve vzdělávacím systému. V rámci Evropy se připravuje klasifi kace univerzit. V současném systému se ztrácí talentovaní studenti, kterým stačí jejich průměrný výkon na to, aby zvládli požadavky studia. Chybí zde diferencovaný přístup, který se uplatňuje v USA, kde studenti projdou přijímacími testy a podle kategorie výsledků mají možnost si vybrat školu. Od podprůměrné až po prestižní, kde se sice platí vyšší školné, ale její absolvování studentovi pomůže k vysoce perspektivní kariéře. Evropský vzdělávací prostor si vynutí podobné změny. Řídit vysokou školu s více než zaměstnanci a studenty není jednoduché, jak se odreagujete, když přijdete domů a máte volný čas? Musím říci, že největší relaxace pro mě představuje poslech vážné hudby. Pustit si hudbu pro mě znamená odstřihnout se od všech problémů. Rád chodím na koncerty Janáčkovy fi lharmonie, mám rád i klasické opery od Verdiho či Pucciniho. Vy sám hrajete na nějaký hudební nástroj? Hrál jsem na klavír, ale bylo to jen pro vlastní potěchu. Dědeček z maminčiny strany byl dirigentem a matka se domnívala, že geny přeskočí ob generaci. Takže jsme s bratrem chodili na hodiny klavíru. Bohužel ani já, ani bratr, jsme dědečkův talent nezdědili. Často jste pane rektore vídán v tenisovém areálu, věnujete se ještě i jiným sportům? Rád jezdím na hory, takže v zimě lyžuji jak na sjezdovkách, tak na běžkách. Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho zdraví a osobní pohody do nového roku. 6 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

7 Čísla mého života manželka děti vítězství v demokratických volbách na rektora let ve vedení univerzity (rektor, prorektor) let zaměstnán na VŠB-TUO (VŠB) Rozhovor Tomáš Čermák Obr. 1: Vývoj počtu studentů na VŠB-TU Ostrava (2008) Obr. 2: Počet studentů 5 TOP českých vysokých škol (2007) Obr. 3: Podíl TOP 5 českých vysokých škol na celkovém počtu studentů VŠ (2007) Zdroj : MŠMT Zdroj : MŠMT Zdroj: VŠB-TUO ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 7

8 Anketa Vojtěch Spáčil Vedoucí kateder, jak je neznáte 10 stejných otázek jsme tentokrát položili vedoucím kateder. Ne všem, ti další se na Vás těší v příštím čísle. Doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. Vedoucí katedry evropské integrace od roku Přednáší předměty Řízení rozvojových projektů v EU, Projektový management a Konkurenceschopnost EU. 1. Na poli u sedláka v období kolektivizace vesnice (odměna byla v naturáliích). 2. V mládí: příprava je základ úspěchu, v poslední době: nesnaž se pochopit věci, které se pochopit nedají, je to zbytečné plýtvání tvou energií. 3. Rád předávám nové poznatky ostatním. Ale akademická činnost není jen přednášení. 4. Zásadovost, vytrvalost, profesionalita, skromnost a pokora. 5. Krabičku poslední záchrany. 6. S přibývajícími životními zkušenostmi je toho adrenalinového stále méně a bývám spíše nad věcí. Ale může to být nečestné jednání nebo když mě někdo předjíždí zprava. 7. Ve dvou. Štěstí je nebýt sám. 8. Krátkodobě bez připojení k internetu a přístupu k informacím, dlouhodobě bez vody. 9. Tím, kým jsem byl před příchodem na vysokou školu (projektovým manažerem). 10. Jízda na kole přírodou bez aut, domů a ostravského ovzduší. Ing. Iveta Ratmanová, Ph.D. Vedoucí katedry fi nancí od roku Přednáší předměty Daně podnikatelských subjektů a Daňová soustava v ČR. 1. Loupání cibule v konzervárnách Seliko. 2. Nikdy neříkej nikdy. 3. Mám možnost předávat své znalosti a zkušenosti. 4. Odvaha, zásadovost a zodpovědnost. 5. Zápalky a nůž. 6. Pocit bezmocnosti. 7. Ve společnosti svých blízkých a přátel. 8. Dle okolností. 9. Architektem. 10. Poslech hudby. Doc. PhDr. PaedDr. Milan Sekanina, CSc. Vedoucí katedry ekonomické žurnalistiky od roku Přednáší předměty Dějiny národního hospodářství a Hospodářské dějiny ČSR a ČR. 1. Sázení stromků. 2. Buď slušný k lidem, když jdeš nahoru, mohl bys je potkat, až půjdeš dolů. 3. Rád se podílím o získané poznatky. 4. Poctivost (ve všem). 5. Nůž a vodu. 6. Arogantní chování. 7. Posezení s milou a hezkou paní uprostřed babího léta. 8. Poezie. 9. Knězem. 10. Dobré červené víno. 8 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

9 Vedoucí kateder, jak je neznáte 1. Moje první práce 2. Rada, na kterou si často vzpomenu 3. Proč mě baví přednášet 4. Vlastnosti, kterých si vážím na lidech 5. Co bych si vzal na opuštěný ostrov 6. Co mi spolehlivě zvedne adrenalin 7. Ideálně strávený víkend 8. Věc, bez které bych se neobešel 9. Čím bych chtěl být, kdybych nebyl VŠ pedagogem 10. Tip pro zlepšení nálady JUDr. Bohuslav Halfar Vedoucí katedry práva od roku Přednáší předměty Právo a Trestněprávní ochrana ekonomiky. 1. Letní brigáda vedoucí na pionýrském táboře. 2. Všechno je jinak. 3. Proč předpokládáte, že mě to baví? Ale vážně. Tvrdím, že přednáška je dramatický útvar, tak asi proto, že rád veřejně prokazuji svoji mnohomluvnost a zřejmě i vlastnost předvádět se. Především však pro dobrý pocit, když cítím, že se přednáška vydařila a něco ze svých znalostí a zkušeností (tu a tam i frků) jsem předal posluchačům. Samolibosti asi hoví i občas projevený příznivý ohlas ze stran studentů. 4. Charakter, spolehlivost, smysl pro humor. 5. Manželku, oba své kluky, pivečko (ne nutně v uvedeném pořadí). 6. Blbost (hloupost), neodbornost, neschopnost, Edison. 7. Žádoucí odpověď: laskání se s právní normou ve vědecké knihovně. Pravda: golfíček, knajpička, vše s rodinou a pohodovými přáteli po ruce. 8. Brýle. 9. Rentiérem. 10. Plnotučné pivo, starý dobrý bigbít, svíčková. Ing. Eva Moravcová, CSc. Vedoucí katedry systémového inženýrství od roku Přednáší předměty Operační výzkum A i B; Operační analýza, Nástroje strategického managementu, Systémové metodologie a teorie organizace, Projektování aplikací A i B. 1. Brigáda na studijním oddělení HGF, po vysoké škole Výzkumný ústav ekonomiky paliv a energetiky. 2. Motto mého otce, které platí i pro vztahy s lidmi: Quidquid agis, prudenter agas et respice fi nem. (Volně přeloženo. Cokoli děláš, dělej s rozvahou a mysli na konec). 3. Vždy mne bavilo učit tam, kde cítím zájem a mám pocit, že studentům něco dávám. 4. Slušnost, přímočarost, zodpovědnost. 5. Křesadlo a nůž. 6. Neupřímnost, podrazy, nesmyslná byrokracie. 7. Hory a slunce. 8. Bez mnoha věcí se můžeme obejít. Chyběl by mi domov. 9. Floristkou. 10. Knihy Roberta Fulghuma. Ing. Jan Ministr, Ph.D. Vedoucí katedry aplikované informatiky od roku Přednáší předměty Počítačové sítě, Softwarové inženýrství, Objektově orientované modelování a Modelování informačních systémů. 1. Analytik-programátor v Hutních montážích Ostrava. 2. Poradí ti sice každý, ale ne vždy správně. 3. Rád předávám své zkušenosti mladým a chytrým lidem. 4. Opravdové přátelství, smysl pro čest a pracovitost. 5. Jachtu, abych se z něho dostal. Pokud by to nešlo, tak knihy, které jsem si sice v poslední době koupil, ale nestačil přečíst. 6. Když mi někdo začne lhát. 7. Se svou rodinou při nějaké sportovní aktivitě (jachtinq, lyžování, cyklistika, plavání, turistika). 8. Počítač s internetem. 9. Profesionálním jachtařem. 10. Sport, posezení s přáteli. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 9

10 Zpověď desetibojaře Kariéra desetibojaře netrvá věčně. Takže, i když mi stále nechybí sportovní ambice, začal jsem přemýšlet, co budu dělat po ukončení atletické kariéry. V žádném případě bych nechtěl trénovat, ale baví mě podnikat ve sportu či organizovat sportovní akce. Při svém sportování jsem stihnul vystudovat gymnázium a nástavbu v oboru informatika, ale vzhledem k tomu, že jsem se již pustil do podnikatelských aktivit, stále více si uvědomuji potřebu studia na vysoké škole. Na Ekonomické fakultě VŠB TU studuji prvním rokem obor sportovní management. Doporučení ke studiu jsem dostal od svých ostravských známých. Obor je jediný svého druhu v České republice a struktura předmětů nejvíce odpovídá tomu, co jsem hledal a co hodlám v budoucnosti využít. Vzhledem k tomu, že ještě stále aktivně sportuji, tak jsem si vyřídil individuální studijní plán a díky vedení Ekonomické fakulty mám možnost využít individuálních konzultací s vyučujícími. Tato sezóna nedopadla úplně podle mých představ. I špatné sezóny jsou k něčemu dobré. Nemůžete mít jenom dobré sezóny. Vezmete-li si jiné sportovce, tak většina z nich měla více špatných sezón, než já. Na mě to naštěstí padlo až v době, kdy už jsem měl všechno vyhrané. Nicméně přesto se budu snažit o to, aby ta příští sezona opět patřila k těm nejlepším. V nadcházející sezóně bych se rád opět vrátil na desetibojařský trůn. Pokud mi vydrží zdraví, chci vyhrát březnové halové mistrovství Evropy v Turíně i srpnový světový šampionát v Berlíně, kde budu obhajovat prvenství. Přípravu na novou sezónu jsem již zahájil. Čtrnáct dní jsem byl v Tatrách. Výborně jsem si zatrénoval a jsem naprosto spokojen. V prosinci odlétám na měsíc do Afriky. Tentokrát ale k moři. Honza Železný mi doporučil jedno atletické centrum. V nové sezóně budu mít více času na přípravu. Již byla dokončena výstavba sportovního centra v Praze-Vokovicích, do kterého jsem investoval. Sportovní centrum mě natolik zaměstnávalo, že jsem špatně regeneroval. Nyní si celé centrum pronajal Robert Změlík (olympijský vítěz v desetiboji z Barcelony 1992) a já se mohu soustředit na nadcházející sezónu i onu regeneraci, která je v mých letech dost podstatná. RS sportcentrum, které vlastním, je moderní víceúčelový objekt určený pro sportovní a regenerační aktivity. V zařízení se nachází golfové centrum s nejmodernějšími golfovými simulátory, multifunkční hřiště na míčové hry, šest tenisových kurtů s různými povrchy a regenerační centrum s vířivkami, saunou, masáží, solárii a Hypoxi studiem na odbourávání tuků. Centrum nebude veřejně přístupné, ale bude mít klubový charakter a bude nabízené fi rmám a organizacím. Robert Změlík převzal i má marketingová práva od Sport Investu. Když jsem si vyslechl jeho záměr, rozhodl jsem pro spolupráci s ním. Známe se už dlouho, Robert byl desetibojařem stejně jako já, prožil si vrchol i pád během kariéry a nyní má i obchodní zkušenosti. Bude mi pomáhat vyvarovat se chyb, jež sám udělal. Uvědomil jsem si, že jeho nabídka je nejlepší a myslím, že všechno bude fungovat. Roman Šebrle 10 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

11 Čísla hovoří Jak se vám líbilo první číslo? Tab. 1 Hodnocení článků prvního čísla Tab. 2 Nejoblíbenější články prvního čísla Zdroj : Výzkum mezi studenty EkF (103 respondentů) Zdroj : Tab. 3 Hodnocení názvu časopisu Tab. 4 Celkové hodnocení prvního čísla Zdroj: Výzkum mezi studenty EkF (103 respondentů) Zdroj : Výzkum mezi studenty EkF (103 respondentů) ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 11

12 Rozhovor Diář Stručný přehled událostí na fakultě Ředitel Oddělení inovací vzdělávání britské Open University Niall Sclater ŘÍJEN celostátní konference katedry aplikované informatiky (152) pořádána ve spolupráci s Českou společností pro systémovou integrací - ČSSI, European University Information Systems - EUNIS na téma Informační technologie pro praxi Konference se zúčastnilo celkem 47 účastníků, z toho 5 ze zahraničí. Na konferenci zaznělo celkem 25 příspěvků, které přednesli především zástupci softwarových fi rem a českých, slovenských a polských univerzit. Mezi nejzajímavější patřily příspěvky: New Information and Communication Technology Security Standards - prof. Ing. Petr Doucek z VŠE Praha, Tvorba ontologie pro podporu procesů v krizovém řízení - RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D. MU Brno a Implementace systému strategického řízení a řízení výkonnosti s podporou Balanced Scorecard - Ing. Alexandr Toloch a Ing. Petr Vítek, ATTN Consulting s.r.o. a Deloitte Advisory s.r.o ročník mezinárodní konference Silesian Moodle Moot 2008 a 2. ročník mezinárodní konference Slunečnice 2008 hotel Prosper Čeladná - na konferencích se sešlo 88 účastníků, z toho 17 ze zahraničí (Slovensko, Spojené království, Polsko, Norsko) a bylo předneseno 44 příspěvků. Hlavní zvané přednášky na obou konferencích přednesl ředitel Oddělení inovací vzdělávání britské Open University, Niall Sclater. Přednesl rozbor situace na OU a uváděl důvody, proč Moodle využívá studentů. Na Konferenci Slunečnice se zabýval přístupností vzdělávání pro tzv. elearners. Všechny články obou sborníků a prezentace příspěvků jsou přístupné online na stránkách a LISTOPAD seminář pořádaný katedrou ekonomie (114) u příležitosti 100. výročí narození J. K. Galbraitha ( ) Institucionální ekonomie a její pedagogizace. Na tři desítky účastníků semináře diskutovaly témata pojednávající o institucionální ekonomii a o přínosu J. K. Galbraitha (poradce několika amerických prezidentů včetně J. F. Kennedyho, kritik americké ekonomiky zaměřené na konzum, intelektuální guru levicově orientovaných myslitelů) této ekonomické disciplíně. Semináře se mj. zúčastnila i řada cizích i domácích odborníků v čele s prof. Sojkou (z Fakulty sociálních věd UK), prof. Šímou (z Národohospodářské fakulty VŠE), prof. Jurečkou či prof. Varadzinem (z Ekonomické fakulty VŠB-TUO) přednáška izraelského velvyslance Jaakova Levyho na téma Ekonomický systém Palestiny. Seminář pořádaný katedrou ekonomie u příležitosti 100. výročí narození J. K. Galbraitha Izraelský velvyslanec Jaakov Levy v rozhovoru s vedením Ekonomické fakulty přednáška Prof. PhDr. Petra Mareše, CSc. z MU Brno na téma Exkluze v prostoru: Diskurs a realita v rámci Klubu regionalistů přednáška Ing. Ladislava Glogara, výkonného ředitele Moravskoslezského automobilového klastru na téma Soudobé ekonomické a manažerské postupy 12 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

13 Diář O Den otevřených dveří fakulty byl velký zájem především mezi studenty středních škol v odvětví automobilového průmyslu mezinárodní vědecký seminář Regionální disparity jejich pojetí, klasifi kace a měření, který se uskutečnil jako součástí řešení a prezentace výsledků výzkumného úkolu WD Regionální disparity v územním rozvoji České republiky jejich vznik, identifi kace a eliminace. Tento výzkumný úkol je koordinován katedrou regionální a environmentální ekonomiky (118) EkF VŠB TU Ostrava a fi nančně podporován v rámci výzkumného programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Více informací lze získat na přednáška Mgr. Miroslavy Žilkové a Mgr. Hany Kavánkové z Úřadu vlády ČR na téma Praktické aspekty příprav českého předsednictví v Radě EU přednáška JUDr. PhDr. Petra Koláře, Ph.D. z Parlamentního institutu, Vysoká škola CEVRO Institut a Mgr. Jana Kusta z Parlamentního institutu na téma Lisabonská smlouva: Co nového by měla přinést? Den otevřených dveří univerzity pro ředitele a výchovné poradce středních škol pořádaný v rámci projektu Tvá univerzita Tvá budoucnost přednáška JUDr. Michala Illnera ze Sociologického ústavu AV ČR na téma Regionální elity v krajích ČR v rámci Klubu regionalistů Den otevřených dveří fakulty pro studenty středních škol v průběhu listopadu se v rámci celostátního projektu RedBull Doodle Art shromáždily kreativní obrázky, které studenti nakreslili o přestávkách a ve výuce. Studentka 1. ročníku NaS oboru Marketing a obchod EkF Lucie Chmelová se umístila na třetím místě. PROSINEC mini projekt studentské komory AS EkF Bezpečně studiem. Na podporu dne boje proti AIDS byly rozdáno 2000 kondomů od sponzora Pepino přednáška Ing. et Ing. Ondřeje Dusílka, odborného referenta odboru rozvoje, Univyc, a.s. na téma Finanční integrace v měnové unii přednáška Ústředí velkých podniků a bank a regionální rozvoj prof. Kern, Dr. Malinovský, Dr. Sucháček z katedry regionální a environmentální ekonomie v rámci Klubu regionalistů vánoční punč paní děkanky EkF předvánoční setkání hostů, pedagogů a zaměstnanců fakulty v klubu Parník vědecká rada EkF LEDEN přednáška prof. PhDr. Jiřího Musila, CSc. z Fakulty sociálních věd UK Praha na téma Aktuální problémy proměny měst v sociologické perspektivě v rámci Klubu regionalistů ÚNOR reprezentační ples Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava se uskuteční ve všech prostorách hotelu ATOM Ostrava Celodenní seminář Rozbor udržitelného rozvoje území a jeho využití v územním plánování a při tvorbě strategických dokumentů v rámci Klubu regionalistů ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 13

14 Jak se studuje Vietnamcům? Sonda do minoritní skupiny, která zvyšuje pestrost fakulty Petra Krbová Eva Mináriková Tento článek má za cíl přiblížit Vám názory a postoje několika vietnamských studentů studujících na Ekonomické fakultě VŠB TUO. Během získávání podkladů a informací o Vietnamu jsme zjistily, jak málo o této zemi víme. Je to skutečně země s velice dlouhou historií, neustále obhajující svou vlastní identitu a svébytnost, kterou musela vybojovávat v mnoha válečných konfl iktech. Na druhou stranu se jedná o skutečně exotickou destinaci, ve které bychom si uměly představit svou dovolenou. Pro nás, Evropany, je velmi těžké rozlišit jméno Vietnamce a správně ho oslovit. Nejčastějším způsobem rozlišení křestního, středního jména a příjmení je následující: první část jména je obvykle příjmení, následuje střední jméno (midname) a jako úplně poslední se píše křestní neboli rodné jméno. Vietnamci se nejčastěji rozlišují podle křestního a středního jména, protože mnoho z nich má stejné příjmení. Nejčastějším příjmením ve Vietnamu je Nguyen (asi 40 % populace), následuje Tran a Le. Vietnamština používá stejně jako čeština diakritiku, pomocí níž se rozlišují jednotlivá jména (vřele doporučuji vietnamstina). Nespornou výhodou Vietnamců při učení češtiny a jiných jazyků psaných latinkou je to, že na počátku 20. století přijali latinizovaný zápis vietnamštiny, tzv. chu quoc ngu. Tento zápis postupně vytlačoval znakové písmo, i když na počátku jeho uvedení byl přijímán velmi negativně. Vietnamští studenti se stali součástí spektra studentů na Ekonomické fakultě VŠB TUO. Mohli bychom je rozdělit do dvou skupin. První skupina je tvořena již novou generací Vietnamců, kteří se v ČR buď narodili nebo se do ČR přistěhovali jako malé děti. Tito Čechovietnamci (i když jak jsem pochopila z internetových diskuzí a blogů, tento pojem nemají rádi) jsou plnohodnotnou součástí české společnosti, znají českou kulturu, její tradice a ovládají češtinu jako svůj druhý jazyk. Mnoho z nich zažívá pocit rozdvojenosti, protože neví, kam má patřit, ke které skupině (Češi nebo Vietnamci) se má zařadit. Tou druhou skupinou jsou Vietnamci, kteří přijeli do České republiky za účelem studia. Často se potýkají s neznalostí češtiny, a tím i neschopností porozumět jednak přednášejícím, dále pak svým spolužákům a nakonec situacím v běžném životě mimo školu. Vzhledem k tomu, že přicházejí z diametrálně odlišné kultury, je pro ně adaptace do českého prostředí určitě náročná. Na to, jak se jim v ČR líbí, jak se jim studuje, ale i na vietnamské svátky a zvyky, jsme se ptaly šesti vietnamských studentů Ekonomické fakulty VŠB TUO. Ptali jsme se studentů Dung, 4. ročník Thuy Lien, 2. ročník Hoa, 2. ročník Hien, 3. ročník Thao, 3. ročník Thang, 4. ročník Česko a Vietnam jako dvě rozdílné země Pohnutky, proč oslovení studenti přijeli studovat do Evropy a vybrali si právě Českou republiku, jsou různé. Nejvíce zmiňovaným důvodem byla vyšší kvalita výuky a podmínek studia v Evropě, a konkrétně v České republice. Úroveň kultury a vzdělanosti je podle nich v Evropě vyšší. Mnoho studentů tady má jednoho nebo více příbuzných, takže nejsou odkázáni jenom sami na sebe, ale mají tady jakýsi dohled a jistotu pomoci ze strany rodiny. Když se měli vyjádřit k tomu, co jim po příjezdu způsobilo největší šok, tak se opravdu shodli. Byla to zima, sníh a studené počasí. Kromě toho samozřejmě jazyk, češtinu považují za skutečně těžkou a náročnou řeč, ať už se jedná o gramatiku nebo výslovnost. Hlavní rozdíly mezi ČR a Vietnamem jsou podle nich hlavně v úrovni ekonomické vyspělosti obou zemí. (Pozn.: Až 70 % práceschopného obyvatelstva Vietnamu je zaměstnáno v zemědělství. I když podíl zemědělství na HDP díky ekonomickým reformám (povolení soukromého podnikání, uvolňování domácího i zahraničního obchodu) postupně klesá, stále tvoří 20,1 % HDP. Úroveň HDP/1ob. (725 USD) dosud řadí Vietnam mezi rozvojové země. Reformní politika se projevuje v relativně vysokém tempu růstu HDP. Pro rok 2008 se předpokládá 6,5 %.). Dopravní situace ve Vietnamu je taky výrazně jiná než v ČR. Vietnam je doslova zaplněn motorkami na ulicích, nerespektují se dopravní pravidla, z čehož vyplývá i pocit, že je o moc hlučnější než Česko. Většina Vietnamců nemá zdravotní pojištění a zdravotní péče je na nízké úrovni. Lidé těžko získávají práci a když ji mají, tak za velmi nízkou mzdu. Toto všechno vnímají jako rozdílnosti oproti České republice. Český národ hodnotí jako moderní, přátelský a veselý. Najde si podle nich čas na zábavu a pracuje méně než národ vietnamský. Na některých Češích je prý znát, že nemají rádi cizince, a setkali se u nich i s projevy rasismu. Češi podle nich nepřisuzují takový význam rodině (myšleno rodičům a sourozencům), jak je to obvyklé ve Vietnamu, kde je rodina posvátnou hodnotou, děti si váží svých rodičů a ctí je. 14 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

15 Jak se studuje Vietnamcům Studium Všichni vietnamští studenti navštěvovali před studiem na Ekonomické fakultě kurz češtiny, který trval 6 až 9 měsíců. Někteří se češtině věnovali ještě před příjezdem do ČR asi 3 měsíce. Jazykový kurz jim pomohl zorientovat se v češtině jako v jazyku, byly to však jen základy a když přišli s češtinou do styku v běžném životě, poznatky získané v kurzu jim pomohly jen velmi málo. Proto museli překonat tuto bariéru a naučit se komunikovat i rukama a nohama. Skutečné porozumění přichází až postupně dennodenní komunikací ve škole. České spolužáky a pedagogy hodnotí velmi kladně, jsou podle nich přátelští, vždy ochotní pomoci a poradit. Samozřejmě občas se potkávají i s rasismem a předsudky. Ale jak bylo zdůrazněno, ne na fakultě, spíše v životě mimo školu. Studium samotné je podle oslovených studentů zajímavé, příjemné a líbí se jim propojení teorie a praxe. Zpočátku nebyli zvyklí zpracovávat seminární práce do jednotlivých předmětů a prezentovat je, ale postupně se to naučili. Život mimo školu Mnoho vietnamských studentů bydlí na kolejích, někteří u příbuzných nebo přímo s vlastní rodinou a jiní mají zase pronajatý byt. Z toho a samozřejmě z vlastních zálib vyplývá, že každý tráví svůj volný čas trochu jinak. Poslouchají hudbu, sportují, sedí u počítače, spí anebo pořádají vietnamské párty. Ty jsou velmi populární. Ale taky chodí na brigády, do práce nebo se připravují do školy. Většina vietnamských studentů žije v rámci vlastní vytvořené komunity přátel, případně rodiny a pravidelně nenavštěvují nějaká centra pro Vietnamce, i když ta v Ostravě samozřejmě existují. Výjimkou jsou vietnamské svátky, kdy většinou pořádají společenské večírky a slaví je podle vlastních tradic. Někteří se rovněž snaží organizovat odborné akce s cílem obeznámit českou veřejnost s vietnamskými lidmi, s jejich zvyky, tradicemi, hodnotami, ale i Vietnamem jako zemí. Oni sami popisují Vietnam skutečně hezky a s láskou. Vietnam je tajuplná země, kterou svět zná z amerických fi lmů a válečných her jako dějiště bojů. Je to ale země s exotickými lesy, s hodně ostrovy, mořem, nádhernými dlouhými plážemi, vysokými a krásnými horami a výbornou kuchyní. Vietnam je země úsměvů, přátel a příležitostí. Velmi zajímavé byly odpovědi na otázku, jestli chtějí po ukončení studia zůstat žít a pracovat v České republice. Takto se vyjádřila Hien: Já osobně bych se po ukončení studia ráda vrátila zpátky do Vietnamu pracovat a žít se svou rodinou. Nikdy jsem si nepředstavovala, že tu budu celý život nebo celé desetiletí. Našla jsem tu pro sebe kousek nebe a měla bych se vrátit zpět do reality. Jelikož Vietnam nás potřebuje! A přála bych si, abychom měli brzo silnou ekonomiku i vysokou životní úroveň, jakou máte zde v ČR. Vzorek šesti studentů není samozřejmě nijak statisticky významný, ale překvapilo mě, že polovina se chce vrátit do Vietnamu. Myslím, že když skončím školu, vrátím se do Vietnamu, protože to je místo, kde jsem se narodil. Miluji Vietnam, říká Hoa. Na druhou stranu je to pochopitelné, pocházejí z úplně odlišné kultury s jinými tradicemi a možná i hodnotami. S jednou takovou tradicí, náboženstvím, souvisí rovněž slavení Vánoc. Většina Vietnamců (asi 50 %, toto číslo se však liší podle jednotlivých zdrojů) vyznává buddhismus, tudíž Vánoce neslaví. Existuje však velká skupina Vietnamců, která patří ke křesťanským církvím (katolíci asi 8 mil., protestanti asi 200 tis.), žijící hlavně na jihu země. Ti v první svátek vánoční (25. prosinec je ve Vietnamu taky státním svátkem) chodí do kostela na mše a oslavují Vánoce podobně jako jiní křesťané na světě. Ve Vietnamu jsou důležitější jiné svátky. Nejvýznamnějším a největším svátkem je Tet, jenž označuje začátek Nového lunárního roku. Ten vychází z čínského lunárního kalendáře. Jde o pohyblivý svátek, podobně jako u nás Velikonoce, a slaví se někdy mezi 21. lednem a 20. únorem. Letošní Lunární nový rok připadá na 27. ledna Tet jsou rodinné svátky obvykle trvající více dní, které se podobají našim Vánocům. Je to příležitost na setkání s rodinou a dalšími příbuznými. Mnoho Vietnamců se ze zahraničí vrací domů do Vietnamu. Před Lunárním novým rokem vietnamské domácnosti navštěvují hřbitovy a zvou své zesnulé předky, aby tento svátek oslavili spolu s nimi. Každá domácnost má své rituály, například 7 dní před Tet se do okolních jezer a řek pouštějí ryby symbolizující trojici bohů rodinného krbu, kteří se vydávají na cestu do nebe. Na Nový rok se vracejí zpátky na zem, což je obrovský důvod k oslavě. Jejich cestu doprovázejí bubny a jiné nástroje, které jim mají zpříjemnit návrat ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 15

16 Jak se studuje Vietnamcům Vietnam jako země Oficiální název: Vietnamská socialistická republika (Viêt Nam Công Hòa Xa Hni Chu Nghiã) Rozloha: km 2 Obyvatelstvo: asi 85,262 mil. (v roce 2007) Hlavní město: Hanoj, vietnamsky Ha Noi Územní členění: 63 provincií Oficiální jazyk: vietnamština (angličtina, francouzština, čínština, khmérština a další jazyky horských oblastí) Měna: 1 vietnamský dong (VND) Náboženství: buddhismus, katolicismus, protestantismus, islám Časové pásmo: GMT/UTC + 7 hodin Doména:.vn a odehnat zlé duchy. Jedná se skutečně o významný den, kdy by se ve vietnamských domácnostech nemělo nadávat, zametat, šít a mnoho dalších věcí a rodina by měla pozvat jako první návštěvu bohatého muže s několika dětmi, protože to podle tradice přináší štěstí. Podobně jako u nás o Vánocích vietnamské domácnosti zdobí stromeček. Zpravidla je to strom kumkvaty (malý pomerančovník), větvičky meruněk nebo broskvoní. S tímto svátkem se pojí tradiční pokrm banh chung nebo banh trung, který musí mít každá vietnamská domácnost. Tradičně se připravuje doma, ale Vietnamci žijící v ČR ho nakupují již uvařený. Je to balíček lepkavé rýže, plněný tučným vepřovým masem a fazolemi, zabalený do velkých zelených listů Rong z vietnamského stromu, který se musí vařit minimálně 12 hodin. Mezi další svátky patří náš Nový rok, 30. duben jako Den osvobození Saigonu, 1. květen jako Svátek práce a 2. září jako Národní den. Zajímavé myšlenky studentů Ve Vietnamu si mladí lidé váží starších, svých rodičů. Kdežto v ČR tato úcta už dávno neexistuje. Myslím si, že pro mě a pro všechny vietnamské studenty, které znám, je život v ČR a studium na VŠB ohromný, nový a je to pro nás opravdu zajímavá zkušenost. Nejdříve jsme byli v tomto městě ztracení, ale potom jsme poznali městskou dopravu, knedlo vepřo zelo, pivo a hlavně českou kulturu. Lidé jsou zde přátelští a snaží se porozumět (řeč těla byla skutečně užitečná). Proto všem moc děkuji za pomoc. Kdybych o vás měla napsat něco záporného, týkalo by se to mládeže. Jejich názory a myšlenky někdy nedokážu pochopit. Omlouvám se, jestli jsem se někoho dotkla, ale přiznám se, že se mi moc nelíbí, například co si myslíte o svých rodinách. Ale nebylo by to úplně férové, jelikož se to týká pouze některých osob a nemůžeme celou generaci soudit tak, jako by byli všichni stejní. Ale zkuste mi odpovědět na otázku, co je pro Vás v životě nejdůležitější? Myslím si, že málokdo by hned řekl: Moje rodina, mí rodiče a sourozenci. Já to tak ale cítím. Moje motto zní, že život má význam tehdy, když žijete pro někoho druhého. Máme ještě takovou uzavřenou komunitu, a tak se snažíme organizovat více akcí jako například Den Vietnamu, Galerie s tématem o vietnamských lidech, přírodě, tradicích, apod., kde bychom mohli Čechům ukázat o Vietnamu více, než jen padělky na vietnamských tržnicích. Historie Na území současného Vietnamu již ve třetím století př.n.l. existovala sofi stikovaná kultura Dong Son. Od prvního do desátého století n.l. bylo území Vietnamu pod čínskou nadvládou (kromě jižní části ovlivňované Indií), která ovlivnila Vietnam v oblastech kultury, vzdělání, práva a státní správy. Čínská nadvláda ofi ciálně skončila v roce 938 n.l. a následovalo téměř 900 let nezávislosti, která byla ovšem neustále ohrožována vojenskými výpady Číny. Na konci 19. století (1884) se vlády nad Vietnamem chopila Francie, jejíž koloniální nadvláda skončila až příchodem druhé světové války a okupací Vietnamu Japonskem. Po válce se k moci dostala komunistická strana v čele s vůdcem Ho Či Minem, která odmítla pokračování koloniální nadvlády Francie a tím se Vietnam ocitl v další válce, po jejímž skončení rozdělily Ženevské dohody z roku 1954 území Vietnamu podél 17. rovnoběžky na dvě části komunistický sever a jih, kde Česko vietnamský slovníček Česky Vietnamsky Výslovnost Dobrý den Xin chao Cin čau Děkuji Cam on Kám ern Prosím Lam on Lám ern Nashledanou Tam biet Tam bí-et Jak se máte? Cau khoe khong? Káw cháir chon? Studium Hoc tap Hok táp Přednáška Tiet giang Tí-et dán duong dú-on Cvičení Tiet bai tap Tí-et baj tap Ekonomická fakulta Khoa kinh te Cho kin té vznikla Vietnamská republika (podporována USA). Toto rozdělení vyvolalo vzápětí ozbrojený konfl ikt, do kterého v roce 1964 zasáhly svou vojenskou přítomností Spojené státy americké mezi severem, podporovaným Čínou a Ruskem, a jihem, za kterým stály USA. Válka trvala do roku 1973, kdy byla v Paříži podepsaná dohoda o ukončení války. Ve Vietnamu se však bojovalo dál až do roku 1975, kdy vznikla Vietnamská socialistická republika. V roce 1978 vpadla vietnamská armáda do Kambodže kvůli roztržkám na vietnamsko-kambodžských hranicích a později do Laosu, kde si svůj vliv zachovala až do rozpadu SSSR. V roce 1979 Vietnam musel ještě bránit severní pohraniční části svého území proti čínskému útoku. Po rozpadu sovětského bloku nastartovala vietnamská vláda hospodářskou reformu a obnovila diplomatické styky s USA. 16 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

17 Jak se studuje Vietnamcům Myslím si, že pro mě a pro všechny vietnamské studenty, které znám, je život v ČR a studium na VŠB ohromný, nový a je to pro nás opravdu zajímavá zkušenost. Nejdříve jsme byli v tomto městě ztraceni, ale potom jsme poznali městskou dopravu, knedlo vepřo zelo, pivo a hlavně českou kulturu. Lidé jsou zde přátelští a snaží se porozumět, proto všem moc děkuji za pomoc. Klima Klimatické podmínky jsou zásadně odlišné od podnebí v ČR, protože Vietnam leží v subtropickém a tropickém pásmu. Průměrná roční teplota se pohybuje na jihu okolo 27 C a na severu okolo 21 C (pro srovnání v roce 2007 byla průměrná roční teplota v ČR 9,1 C). V hlavním městě Hanoji se teploty v pro nás zimních měsících prosinec a leden pohybují kolem 17 až 18 C, ale kupříkladu na jihu země v Ho Či Minově Městě teplota po celý rok kolísá mezi 31 až 34 C. Vietnamská kuchyně neznamená, že jídlo v ní bude kvalitnější a lepší, protože Vietnamci obecně velmi rádi jedí a potrpí si na kvalitu jídla. Velmi často se stravují v pouličních restauracích a stáncích. Kromě typických vietnamských restaurací lze ve Vietnamu najít také čínské a francouzské, což vyplývá především z historických souvislostí (čínská nadvláda a francouzská kolonizace). Velmi oblíbená je vietnamská nudlová polévka Com, podobná naší hovězí polévce, rýžové nudle Pho a jarní závitky. Vzhledem k tomu, že Vietnam je zemí rýže, dá se nalézt téměř v každém jídle. Velmi populární je i speciální rybí omáčka Recepty vietnamských studentů Jasmínová rýže od Hien Rýži vodou propláchněme jemně, abychom nevyplavili mnoho vitamínů. Zalijeme vodou, přivedeme k varu. Teď to nejdůležitější! Ve chvíli, kdy se rýže začne vařit, stáhneme plamen na úplné minimum, rýži pořádně promícháme, přiklopíme a necháme 10 minut opravdu jen probublávat. Neodklápět pokličku! Po deseti minutách stáhneme ze sporáku, odklopíme, rýži pořádně načechráme vidličkou, aby se promíchala a znovu přiklopíme a necháme 5 minut odpočívat. Pokud dodržíte přesně tento postup, budete mít rýži přesně jako z naší restaurace, kde ji vaří ve speciálních hrncích elektrických. Vietnamská kuchyně je velice pestrá. Základem je vařená rýže, ochucená zelenina, různé druhy omáček a kořeněné maso. Neodmyslitelnou součástí stravování jsou ryby a mořské plody. Vzhledem ke klimatickým podmínkám se ve Vietnamu daří pěstování i exotických druhů ovoce jako je pomelo, jack fruit, durian, dračí oči. Restaurace jsou ve Vietnamu velmi úzce specializované na nudle, na palačinky, na polévky, apod. Kompletní menu se dá najít pouze ve větších a dražších restauracích. Dražší restaurace ale obvykle noc mam, která se vyrábí fermentací ryb i po několik měsíců. Její použití dodává vietnamské kuchyni speciální chuť a vůni. Ve Vietnamu je k dostání relativně kvalitní a chutné pivo vařené místními regionálními pivovary. Vietnamci rádi pijí čaj i kávu, která se vaří hodně silná a sladká, často oslazená kondenzovaným mlékem, které tvoří až 40 % kávy. Banh Trung od Thuy Lien Lepkavou rýži (rýže namočená minimálně na jeden den) dáme na list Rong (nebo bambusový list) do tvaru čtverce. Na rýži položíme zelené fazole a na ně do středu vepřové maso. Potom zase fazole a lepkavou rýži. List zabalíme, položíme do hrnce, zalijeme vodou a vaříme 12 hodin. Speciální kuřecí maso od Dunga Na pánvi rozpálíme olej, přidáme najemno nakrájenou cibuli a orestujeme. Přidáme nakrájené kuřecí maso, posypeme zázvorem a osolíme. To je vše. ~ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 17

18 V centru zájmu Lucie Sobková, Vojtěch Spáčil LOGO? LOGO!!! V našem centru zájmu se ocitlo logo!!! Ne logo firmy nebo výrobku, ale města. Hodně dlouho čekali obyvatelé Ostravy na moderní logo, ale přijetí návrhu, který byl poprvé veřejně prezentován před třemi měsíci, nebylo bezproblémové a jednoznačné. Tato rubrika nemá za cíl definitivně rozhodnout, zda je logo funkční či ne, to zřejmě určí až čas. Chceme však přispět do diskuse k danému tématu. Nejdříve však trochu teorie. Corporate Design Corporate Design je souhrn především vizuálních, ale také textových a zvukových prvků, které jsou pro fi rmu typické a nezaměnitelné a které mají strategickou funkci (1, s. 85). Podstatnější jsou však vizuální prvky. Pokud systém Corporate Design defi - nujeme jako souhrn vizuálních, textových a zvukových prvků, pojem vizuální styl označuje pouze jednu složku systému Corporate design, a to vizuální. V publikaci (2, s. 7) je dále vysvětleno, že se nedá říci, že by nějaký subjekt nekomunikoval prostřednictvím Corporate Designu. I když nemá tento systém zpracován, vždy nějakou vizuální podobu má. Je tedy zapotřebí rozlišovat mezi jednotným vizuálním stylem jako aktivitou v řízené formě používající principy jednotného vizuálního stylu a vizuálním stylem v neřízené formě. Základním principem Corporate Designu je zvýšení identifi kace subjektu pro veřejnost. Tedy vytvořit pro určitou značku sadu natolik unikátních a nezaměnitelných vizuálních, ale také textových a případně i zvukových atributů, které ji pomohou jednoznačně se odlišit, a to především od svých konkurentů. Kvalita Corporate Designu má ze všech čtyř subsystémů Corporate Identity (Corporate Design, Corporate Communication, Corporate Culture a Product) nejsilnější dopad na Corporate Image (2, s. 9). Vizuální styl Vizuální styl je způsob kombinace značky, barevnosti, typografi e a dalších grafi ckých prvků v jakékoliv formě vizuální prezentace (2, s. 34). K vizuálnímu stylu se dá přistoupit různými způsoby. Styl může být založen na přesně defi novaných pravidlech pro práci s grafi ckými prvky jsou přesně stanovena pravidla o velikosti a umístění grafi ckého prvku, veškeré poměry, vzdálenosti apod. Obecný přístup styl volné hry je naopak volnější a říká pouze, co má být umisťováno, ale již nepředepisuje kam. Nabízí tak širší pole pro kreativní řešení jednotlivých aplikací, na druhou stranu ale vyžaduje daleko větší míru citu a zkušenosti grafi ka, který bude aplikace na základě defi novaných pravidlech v budoucnu připravovat. Oba tyto přístupy jsou možné, a dokonce mohou existovat vedle sebe jako rovnocenné formy vizuální prezentace. Principy vizuálního stylu jsou pak kodifi kovány v grafi ckém manuálu. Hlavním úkolem grafi ckého manuálu je přesně defi novat a kodifi kovat principy vizuální prezentace. Musí být vnímán jako závazná norma a musí také být důsledně kontrolováno jeho dodržování. Manuál je souhrn pravidel a proto je třeba, aby splňoval určitá kritéria: přehlednou strukturu, systematičnost, srozumitelnost a jednoznačná pravidla, věcnou i systémovou správnost, rozsahovou správnost, praktičnost a otevřenost. Značka Základním stavebním kamenem vizuální prezentace je grafi cká značka (logo, logotyp). Značka je zástupným symbolem, který slouží jako určitá forma podpisu subjektu (2, s. 17). Značka, to je jméno, symbol, barva, design a jejich kombinace pro takovou identifi kaci výrobků nebo služeb prodejce nebo i skupiny prodejců, která je bude odlišovat od zboží a služeb konkurentů (3, s. 59). Jejím hlavním úkolem je identifi kace subjektu. Značka musí splňovat určitá kritéria. Musí refl ektovat fi lozofi i organizace a zároveň splňovat podmínky funkčního a estetického hlediska. Funkční hledisko klade důraz na čitelnost, aplikovatelnost, zapamatovatelnost a identifi kovatelnost značky. Estetické hledisko pohlíží na značku pod úhlem výtvarné nadčasovosti, a tím pádem její užitné trvanlivosti, kvality typografi e, kvality a míry stylizace a barevnosti řešení. Další kritéria, ke kterým je třeba přihlédnout, jsou vztah k nabídce produktů nebo služeb subjektu, originalita, informativní a emotivní potenciál a další. Obr.1 Značka obrazová, typografi cká a kombinovaná (shora, dolů) 18 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

19 LOGO? LOGO!!! Emocionální aspekty značky jsou odvozovány od životního stylu a hodnot akceptovaných lidmi a představují základ pro budování vztahů s jednotlivými zákazníky (3, s. 60). Značky obvykle rozdělujeme do tří skupin, a to podle jejich tvarové struktury: značky obrazové, typografi cké a kombinované (viz. Obr. 1) I když se podaří vytvořit téměř dokonalou značku, dříve či později je potřeba přistoupit k redesignu značky. Ke změně značky je vhodné přistoupit zpravidla ve třech případech. Stal-li se subjekt součástí jiného celku nebo v případě, kdy se zásadně mění situace na trhu a v případě, kdy značka zestárne a přestane vyhovovat aktuálním estetickým hodnotám veřejnosti nebo cílové skupiny. Příklad řešení vizuálního stylu Barevnost Typická barevnost hraje při identifi kaci komunikace subjektu nejdůležitější úlohu. Určité barevné kombinace nesou jasnou informaci, kdo je původcem komunikace (např. kombinace červené a bílé je v oblasti nealkoholických nápojů jasným projevem Coca-Coly). Proto je nezbytně nutné hledat barevné kombinace v dané komoditě neotřelé. V některých případech je však identifi kace barevnosti a oboru naopak žádoucí (např. zelená pro lékárny). Barvy mají i další významy (psychologie barev), ke kterým je třeba v některých případech přihlédnout. Firemní barvy můžeme rozdělit na základní a doplňkové. Základní barevnost zpravidla vychází ze značky a jsou to většinou jedna až tři barvy. Někdy je základních barev více, ale to pak znesnadňuje identifi kaci a zvyšuje výrobní náklady. Pro pestrost komunikace a širší barevné možnosti jsou defi novány i barvy doplňkové. Ty musí být vždy v souladu s barvami základními a jejich užití nikdy nesmí narušit roli základních barev. Reference 1. KŘÍŽEK, Z.; CRHA, I. Jak psát reklamní text. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN KOTYZA, M.; KAFKA, O. Corporate identity set. 2. vyd. Praha: Kafka Design, s. 3. PELSMACKER, P.; GEUNES, M.; VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MD communications, s.r.o. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 19

20 LOGO? LOGO!!! Rozhovor s Mgr. Pavlou Bittnerovou, vedoucí oddělení prezentace a vztahů s veřejností, Statutární město Ostrava Proč se přistoupilo ke změně vizuálního stylu města Ostravy? Především Ostrava v současné době žádný jednotný vizuální styl nemá, jediným jednotícím prvkem je heraldický znak, jehož používání by však mělo být spojeno spíše s ofi ciálními záležitostmi. Město je třeba vnímat jako fi rmu, které poskytuje služby, má své cílové skupiny a bezprostředně působí na více než 300 tisíc obyvatel. A vizuální styl může být prostředníkem k vytvoření a rozvíjení pozitivního vztahu k městu. Město však neoslovuje pouze své obyvatele, ale i obyvatele jiných měst ČR i zahraniční návštěvníky. Zejména obyvatelé České republiky, kteří Ostravu nikdy nenavštívili, trpí stereotypními náhledy, které vytvořil předchozí politický systém. Hesla Černá Ostrava nebo Ocelové srdce republiky zanechaly hlubokou jizvu v povědomí tuzemské populace a je těžké ji přesvědčit, že se tato představa se současnou realitou Ostravy dost podstatně míjí. Zajímavé je, že tyto bariéry se neobjevují u zahraničních návštěvníků, kteří přijíždějí bez předsudků. Proč bylo pro tvorbu loga a vizuálního stylu vybráno pouze jedno grafi cké studio? Potřeba vytvořit nový vizuální styl není nová. Již před třemi roky byla vyhlášena veřejná soutěž, která však skončila neúspěšně bez nalezení vhodného řešení. Do soutěže se tehdy nepřihlásilo žádné ze skutečně špičkových tuzemských grafi ckých studií. Proto padlo před rokem rozhodnutí o oslovení Studia Najbrt, s. r. o., formou výzvy jednomu zájemci. Vedení města znalo práci grafi ckého studia a domnívalo se, že je vhodným kandidátem pro tvorbu vizuálního stylu města. Jak probíhala spolupráce s grafi ckým studiem Najbrt? Smlouva byla podepsána začátkem letošního roku a poté probíhala přípravná fáze, kdy Aleš Najbrt i pracovníci studia komunikovali s mnoha představiteli a obyvateli města, blíže se seznamovali s Ostravou a snažili si vytvořit ucelený dojem. Je ovšem třeba konstatovat, že pan Najbrt Ostravu znal, neboť se mimo jiné podílel na vizuálním stylu hudebního festivalu Colours of Ostrava a rovněž spolupracoval na albu Jarka Nohavicy, takže to nebyl pohled Pražáka, který přijel objevovat Ostravu. Studio Najbrt zpracovalo a předložilo 6 návrhů, ze kterých byl vybrán jeden a ten byl prezentován a téměř jednomyslně schválen na zastupitelstvu města Ostravy Jaké budou další kroky při zpracování vizuálního stylu města? Obyvatelé prozatím viděli pouze logo, které se nyní snažíme prezentovat ve sportovních zařízeních, jako jsou Bazaly, ČEZ Aréna a Sareza, ale stále pokračují práce na tvorbě vizuálního stylu. Takže informace, že město zaplatilo 1,8 mil. za logo, je nepřesná, neboť součástí řešení je rovněž manuál jednotného vizuálního stylu, který řeší desítky záležitostí - od úředních tiskopisů, přes propagační tisky a reklamní předměty, navigační systémy ve městě až třeba po sladění nových grafi ckých prvků s heraldickým znakem Ostravy. Manuál budeme mít k dispozici na jaře příštího roku, což ale neznamená, že během několika následujících dnů převlékneme Ostravu do nového stylu. Je to běh na dlouhou trať a je to také otázka peněz. Nové logo a jednotný vizuální styl je základem, který podpoří image města. Věřím také, že časem tři vykřičníky, které dnes mnohé provokují, budou fungovat i samostatně s okamžitou evokací Ostravy, tak jako ona pověstná fajfka, která symbolizuje známou značku, aniž by bylo nutné vypisovat Nike. Vykřičník jako emoční interpunkční znaménko je hojně využíván také v zahraničí. Objevil se také v jednom z návrhů pro logo České republiky. 20 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA