Migrační sklony pracovníků a studentů v oblasti IT

Transkript

1 Riziko odlivu kvalifikovaných odborníků z ČR do zahraničí Program Moderní společnost a její proměny T5-5 Výzkum v roce 2006 svazek II. Migrační sklony pracovníků a studentů v oblasti IT Terénní šetření Martin Lukeš Jana Vavrečková VÚPSV Praha 2006

2 Obsah A) POSTOJE IT PRACOVNÍKŮ K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI Úvod Metodika šetření Bližší údaje o výběrovém vzorku Profesní charakter dotazovaných IT pracovníků Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných IT pracovníků Výsledky šetření Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí Jazykové znalosti Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí Postoje IT pracovníků k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti Migrační potenciál IT pracovníků v ČR Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu Délka pracovní migrace Termín odchodu do zahraničí Cílové země zahraniční migrace IT pracovníků působících v ČR Důvody pro výběr cílové země Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy IT pracovníků Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost Motivy IT pracovníků pro práci v zahraničí Bariéry zahraniční migrace IT pracovníků Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky IT pracovníků pomýšlejících na práci v zahraničí Sociodemografické charakteristiky Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících IT pracovníků Charakteristiky zaměstnavatele B) POSTOJE STUDENTŮ IT K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI Úvod Metodika šetření Bližší údaje o výběrovém vzorku Charakteristiky spojené se studiem IT Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných studentů IT Výsledky šetření Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí Jazykové znalosti Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí Současné zaměstnání studentů IT Postoje studentů IT k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti Migrační potenciál studentů IT oborů v ČR Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu Délka pracovní migrace Cílové země zahraniční migrace našich IT studentů Důvody pro výběr cílové země Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy studentů IT Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost

3 3.4.2 Motivy studentů IT pro práci v zahraničí Bariéry zahraniční migrace studentů IT Sociodemografické, profesní a jiné charakteristiky studentů IT pomýšlejících na práci v zahraničí Sociodemografické charakteristiky Odborný a profesní charakter potenciálně migrujících studentů IT Charakteristiky studia

4 A) POSTOJE IT PRACOVNÍKŮ K ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ MIGRACI 1. Úvod V roce 2006 byl ve VÚPSV ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze realizován průzkum studentů a pracovníků působících v oboru informačních technologií v České republice. Tento výzkum byl součástí širšího výzkumu zaměřeného na riziko brain drain z ČR. Pracovníci a studenti v oboru IT byli spolu s lékaři vytipováni jako skupiny, u kterých je relativně dobrá možnost profesního uplatnění v cizině, a tudíž je potencionální riziko jejich odchodu za prací do zahraničí vysoké. Cílem průzkumu bylo zjištění jejich postojů a připravenosti k možné pracovní migraci do zahraničí. Dotazníkové šetření migrační připravenosti českých IT pracovníků (o studentech IT bude podrobně pojednáno v části C) navazovalo na dva poznatkové zdroje: 1. na rozsáhlé kvantitativní průzkumy migračního potenciálu České republiky, realizované v letech v souvislosti se vstupem ČR do EU a široce diskutovaným právem volného pohybu osob a pracovníků v prostoru zemí EU, 2. na kvalitativní průzkum sondáže postojů k zahraniční pracovní migraci českých IT pracovníků realizovaný v roce 2006 s vybranými experty z oboru informačních a komunikačních technologií. Šetření zaměřené na pracovníky IT sledovalo několik hlavních cílů: * 1) Zjistit, jak velká část IT pracovníků uvažuje o tom, že opustí ČR a bude pracovat alespoň na nějakou dobu ve svém oboru v zahraničí. 2) Určit, do jaké míry je odchod budoucích IT pracovníků reálný, tj. zda ti, kteří o migraci uvažují, se na odchod do zahraničí cíleně připravují; pokud ano, jaké kroky již v tomto směru učinili či hodlají učinit. 3) Zjistit, jaké jsou příčiny zamýšlené migrace, tj. pochopit motivaci těch, kteří o odchodu za prací do ciziny reálně uvažují. 4) Určit, které země jsou nejčastějším cílem migrace a proč. 5) Identifikovat faktory, které subjektivně působí proti migraci IT pracovníků do zahraničí a migraci tak brání. 6) Popsat, jak se od sebe liší skupina IT pracovníků uvažujících o migraci a těch, kteří o migraci neuvažují. * Tabulky a grafy vycházejí z terénního šetření. 4

5 2. Metodika šetření Dotazníkový průzkum zahraniční pracovní migrace IT pracovníků proběhl v měsících březen - říjen Předmětem se stali IT pracovníci v širokém spektru specializací (od programátorů, přes SW architekty až po IT obchodníky) z různých typů organizací (od IT firem, přes IT oddělení podniků a vysokých škol) s regionálním zastoupením v celé České republice, nicméně s výraznou převahou Prahy (83%). Dotazování probíhalo formou vyplnění elektronického dotazníku umístěného na internetu na adrese Informace o výzkumu (s žádostí o vyplnění dotazníku) byla uveřejněna na byly osloveny kontakty řešitelů v IT firmách a IT odděleních různých organizací, absolventi katedry informačních technologií VŠE, o spolupráci, tzn. předání svým eventuálním kolegům v práci, byli požádáni i studenti IT oborů z různých vysokých škol (viz část C). Celkem byly dotazníky vyplněny 276 respondenty. Podle údajů Českého statistického úřadu (Výběrové šetření pracovních sil, 2005) 1 pracovalo v ČR v roce 2005 necelých počítačových odborníků. Největší koncentrace byla v Praze, kde jich pracovalo přes dvacet tisíc, následoval Jihomoravský kraj s více než deseti tisíci IT pracovníky, poměrně hodně jich pracovalo i ve Středočeském kraji. Celkem 45% IT pracovníků mělo ukončené VŠ vzdělání. Výběrový vzorek si nečiní nároky na reprezentativnost; jedná se výlučně o sondáž postojů k zahraniční pracovní migraci u specifické, migračně rizikové skupiny vysoce kvalifikovaných odborníků. Jednalo se o anonymní dotazník, který obsahoval celkem tři bloky položek. Blok A zjišťoval údaje týkající se profesních charakteristik, tj. na jaké pozici respondenti pracují, v jaké firmě, zda mají zkušenost s pobytem v zahraničí a pokud ano, o jaký typ pobytu šlo, zda spolupracují s kolegy ze zahraničí a jaké jsou jejich jazykové znalosti. Blok C se týkal sociodemografických a dalších charakteristik IT pracovníků. Blok B byl věnován podstatě zkoumaného problému, tj. názorům, postojům a předpokladům respondentů k zahraniční pracovní migraci. 1 [ ] 5

6 2.1 Bližší údaje o výběrovém vzorku Profesní charakter dotazovaných IT pracovníků Respondenti byli nejčastěji zaměstnáni jako developeři či programátoři (24% z dotázaných). Dalšími častými pozicemi byly Project manager / IT manager (17%), systémový administrátor (11%), IT konzultant (11%) a analytik (10%). Další pozice již byly méně časté, přesný přehled je uveden v tabulce 1. T a b u l k a 1 Název pozice současného zaměstnání v IT (N=276) četnost relativní četnost (v %) developer/ programátor 67 24,3 project manager/ IT manager 46 16,7 (systémový) administrátor/ specialista 29 10,5 IT konzultant 29 10,5 analytik 28 10,1 jiné 20 7,2 SW architekt 14 5,1 Technical / Sales Support Specialist 14 5,1 IT ředitel/ CIO 11 4,0 obchodní ředitel (IT) 7 2,5 tester 4 1,4 obchodní zástupce/ prodejce (IT) 2 0,7 Account Manager/ Sales Manager (IT) 2 0,7 Web designer 2 0,7 KAM/ Senior Sales Manager (IT) 1 0,4 Dotazovaní působili nejvíce ve firmách, které vyvíjejí vlastní SW (30%) a u systémových integrátorů (19%). Pracovali ale také pro firmy mimo obor IT (18%) a dále pro prodejce SW (11%), telekomunikační firmy (11%) a další typy firem z IT oboru (11%). Nadpoloviční většina respondentů pracovala pro firmy ryze české (55%). Naopak 34% působila v české pobočce zahraniční firmy. Zbývajících 11% bylo zaměstnáno v české firmě se zahraniční účastí. Nejčastěji se jednalo o velké firmy nad 250 zaměstnanců (36%), dále o firmy střední s zaměstnanci (26%), malé firmy od 10 do 49 zaměstnanců (20%) a mikrofirmy (14%). Pouze 5% pracovalo mimo komerční sektor v organizacích nestátních, příspěvkových či rozpočtových. Respondenti v oboru IT pracovali nejčastěji 6-10 let (42%), 1-5 let (33%), event let (15%). Šest procent v IT pracovalo více než 15 let a naopak 4% méně než 1 rok. Dotazovaní v jiném než IT oboru pracovat spíše nechtějí. Devatenáct procent uvedlo, že určitě není ochotno pracovat v jiném než IT oboru, 42% k tomu spíše není ochotno. Naopak 27% by spíše a 12% určitě bylo ochotno pracovní nabídku z jiného oboru přijmout Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotazovaných IT pracovníků Průměrný věk respondentů dosáhl 29,90 roku (SD=5,87, medián 29 let). Nejmladšímu pracovníkovi bylo 21 a nejstaršímu 58 let. Devadesát pět procent z dotazovaných byli muži, 5% ženy. Pokud jde o národnost, 96% bylo české národnosti, 2% slovenské a 2% jiné. Respondenti byli nejčastěji svobodní se stálým partnerem (38%) nebo ženatí/vdané (37%). Svobodných bez stálého partnera bylo 23%, 3% bylo rozvedených. Nejčastěji respondenti neměli žádné dítě (75%), 9% mělo jedno dítě, 14% mělo dvě děti a 3% tři či více dětí. 6

7 T a b u l k a 2 Průměrný hrubý měsíční příjem za poslední rok včetně bonusů (N=267) četnost relativní četnost (v %) či méně Kč 19 7, Kč 58 21, Kč 58 21, Kč 47 17, Kč 49 18, Kč 23 8,6 více než Kč 13 4,9 Respondenti nejčastěji uváděli, že jejich současný hrubý měsíční příjem (včetně bonusů) je 20 až 40 tisíc Kč (43%). Poměrně velká část uváděla příjem mezi 40 a 70 tisíci (36% - podrobnější údaje viz tabulka 2). Dotazovaní očekávali, že pokud zůstanou v ČR, jejich finanční situace se nejspíše v následujících dvou letech trochu zlepší (56%), nezmění (21%) či se podstatně zlepší (17%). V případě odchodu do ciziny by nejčastěji očekávali, že se jejich finanční situace podstatně zlepší (47%) či se trochu zlepší (26%). Celkem 70% respondentů mělo ukončené vysokoškolské vzdělání (59% magisterského, 8% bakalářského a 4% doktorského stupně). Vyšší odborné vzdělání měla 2% respondentů a středoškolské s maturitou 27%. Pokud jde o vystudovanou vysokou školu, nejčastěji jí byla VŠE (54%), jiné pražské VŠ (24%) a vysoké školy z Brna (6%). Celkem 13 respondentů vystudovalo dvě vysoké školy. 7

8 3. Výsledky šetření 3.1 Zahraniční zkušenosti, jazyková vybavenost a mezinárodní spolupráce Předchozí studijní či pracovní zkušenosti v zahraničí Celkem 78 respondentů (28% z celkového počtu dotázaných) uvedlo, že má nějakou studijní či pracovní zkušenost ze zahraničí. Touto zkušeností byla nejčastěji krátkodobá stáž v rámci mezinárodní firmy, ve které respondent působí či působil (15% ze všech respondentů), odborné mimofiremní studium v zahraničí (10%), stálý pracovní poměr v oboru u jiné firmy (8%), jazykové mimofiremní studium (7%) či studentský pracovní pobyt (6%). Méně často to byl stálý pracovní poměr v rámci mezinárodní firmy, v jejíž české pobočce působil (4%), řádná pracovní smlouva mimo obor (3%) nebo jiné pracovní či studijní zkušenosti (viz graf 1). Nejčastějším místem získávání zahraničních zkušeností byly Spojené státy, Velká Británie, Německo a další země Evropské unie. USA byly nejčastější u studentských pracovních pobytů či odborného studia, Velká Británie u jazykových pobytů, Německo u práce v oboru pro jiné firmy a státy EU jako celek u krátkodobých stáží. G r a f 1 Předchozí studijní a pracovní zkušenosti v zahraničí (N=276) 20 Relativní četnost (v %) Krátkodobá stáž v rámci mezinárodní firmy Odborné studium (mimofiremní) Stálý poměr v oboru u firmy, v níž v ČR nepůsobil Jazykové studium (mimofiremní) Krátkodobá práce (studentské pobyty) Jiné Stálý poměr v oboru u firmy, v níž v ČR působil Řádná pracovní smlouva mimo obor U krátkodobých stáží byla délka pobytu nejčastěji 1 nebo 3 měsíce, u odborného studia 6 měsíců, u stálého pracovního poměru ve firmě v oboru 2 roky, u jazykového studia 1 měsíc a u studentských pobytů 3 nebo 4 měsíce Jazykové znalosti Ve vztahu k uplatnění se na zahraničním trhu práce hraje mimořádnou úlohu znalost světových jazyků. Z těchto důvodů zjišťoval dotazník jazykovou vybavenost IT pracovníků. Konkrétně pracovníci hodnotili svou znalost pěti základních světových jazyků (angličtina, němčina, francouzština, ruština, španělština - prostřednictvím čtyřstupňové škály - plynná znalost, aktivní znalost, pasivní znalost, neumím používat). Znalosti cizích jazyků prokázaly jasné vedoucí postavení anglického jazyka - celých 45% uvedlo, že umí angličtinu plynně a dalších 46% aktivně (více viz tabulka 3). S 8

9 velkým odstupem na druhém místě byla znalost němčiny - tam jen 4% dotazovaných uvedla, že ji umí plynně, 10% potom aktivně a 65% pasivně. S dalším velkým odstupem se potom umístily ruština, francouzština a španělština. Jiné jazyky byly minoritní (zanedbávali jsme vzhledem k podobnosti slovenštinu) - nějaký jiný jazyk uvedlo pouze 31 respondentů, z toho polštinu 11 a italštinu 8 pracovníků. T a b u l k a 3 Subjektivní hodnocení znalosti cizích jazyků (N=276) plynná znalost aktivní znalost pasivní znalost neumím používat anglický jazyk 45,3 45,7 9,1 0,0 německý jazyk 3,6 9,8 65,2 21,4 ruský jazyk 1,1 9,1 29,7 60,1 francouzský jazyk 1,4 1,1 10,5 87,0 španělský jazyk 0,7 1,8 8,3 89, Pracovní kontakty s kolegy v zahraničí Celkem 159 IT pracovníků (58% ze všech dotázaných) uvedlo, že má pracovní kontakty s kolegy z jiných zemí. Tyto kontakty jsou nejčastěji s kolegy z Německa (15%), Velké Británie (12%), USA nebo Kanady (10%) a z dalších evropských zemí (Slovensko, Nizozemsko, Rakousko, Francie, Irsko, Belgie), event. Indie (3%). Celkem bylo uvedeno 400 kontaktů z různých zemí, tzn. na jednoho pracovníka, který uvedl, že kontakty na kolegy do zahraničí má, připadají dvě až tři země. Z výsledků je vidět, že nadpoloviční většina všech dotázaných má v současnosti pracovní kontakt s kolegy v zahraničí, což je vysoké procento, které svědčí o mezinárodním působení jejich zaměstnavatelů a výrazném projevu globalizace v IT oboru. 3.2 Postoje IT pracovníků k pracovní migraci do zahraničí a související skutečnosti Migrační potenciál IT pracovníků v ČR Migrační potenciál IT pracovníků v ČR zjišťuje stěžejní otázka celého šetření: Pomýšlíte na to odejít pracovat do zahraničí? Podíl pozitivních odpovědí je poměrně vysoký. Na práci v zahraničí pomýšlí téměř každý druhý dotázaný IT pracovník (118 z dotázaných pracovníků, přesně 43%). Podívejme se nyní na tento výsledek podrobněji. Existují statisticky významné rozdíly (p<0.005) mezi pracovníky, pokud jde o zahraniční účast ve firmě, ve které pracují. Nejvíce o práci v zahraničí uvažují pracovníci působící v českých pobočkách mezinárodních firem. Stejně tak o práci v zahraničí uvažují nejvíce pracovníci velkých firem, naopak nejméně pracovníci z nekomerčních organizací. I zde jsou rozdíly statisticky významné (p<0.01). Další statisticky významné rozdíly jsou mezi těmi, kteří již mají zahraniční studijní či pracovní zkušenost, a těmi, kteří ji nemají. Pracovníci, kteří byli studovat či pracovat v zahraničí, o migraci uvažují významně více (p<0.01). O odjezdu do zahraničí také více uvažují ti, kteří v současné práci mají kontakt s kolegy ze zahraničí (p<0.005), v porovnání s těmi, kteří kontakt se zahraničními kolegy nemají. Zásadní rozdíl (p<0.001) panuje také mezi pracovníky s různou úrovní znalosti angličtiny. Pracovníci s lepší angličtinou o působení v zahraničí uvažují více. Poslední statisticky významný rozdíl se odvíjí od počtu dětí. Pracovníci s menším počtem dětí uvažují o práci v zahraničí významně více (p<0.05). Naopak žádné statisticky významné rozdíly nejsou u pohlaví, současného příjmu, rodinného / partnerského stavu, věku, nejvyššího ukončeného vzdělání či doby, po kterou pracují v IT. 9

10 3.2.2 Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu Při zahraniční migraci odborníků je důležité, do jaké míry je záměr odejít pracovat do zahraničí reálný. Míra reálnosti (pravděpodobnosti) migračního úmyslu IT pracovníků byla v dotazníku zjišťována kontrolní otázkou: Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů? Smyslem otázky bylo zjistit, zda se v případě deklarované zahraniční migrace jedná pouze o teoretický, zatím ničím nepodložený záměr či seriózně zvažovanou životní perspektivu. T a b u l k a 4 Učinil/-a jste již konkrétní kroky pro realizaci Vašich záměrů? (N=118) četnost relativní četnost (v % z uvažujících o migraci) relativní četnost (v % ze všech dotázaných) ne, není to aktuální 47 39,8 17,0 zatím ne, ale chystám se k tomu 40 33,9 14,5 ano, již jsem učinil konkrétní kroky 31 26,3 11,2 celkem ,0 Výsledky selektují migračně orientované IT pracovníky na tři významné skupiny. U 40% z těch, kteří řekli, že o práci v zahraničí uvažují, není migrace aktuální, neboť neučinili a ani aktuálně nechystají žádné konkrétní kroky. Je možné konstatovat, že tato skupina představuje jedince, pro které zatím zůstává práce v zahraničí v rovině vágních, teoretických úvah. Dalších 34% uvedlo, že kroky neučinilo, ale chystá se k tomu. Zástupci této kategorie bývají označováni jako migranti hypoteticko-pravděpodobní. Jde o migraci, která za určitých subjektivních a objektivních předpokladů může, ale i nemusí být v budoucnu realizována. Nakonec 26% již některé kroky učinilo - tam je migrace nejpravděpodobnější. Tito nejpravděpodobnější migranti tvoří 11% ze všech IT pracovníků, kteří vyplnili dotazník. V tomto případě lze předpokládat, že tito pracovníci v dohledné době s větší či menší pravděpodobností Českou republiku opustí. Skupinu jako celek lze dále diferencovat s ohledem na vykonané konkrétní kroky, které byly (nebyly) v souvislosti se zahraniční migrací podniknuty. Následující graf demonstruje frekvence kladných odpovědí. 2 2 Respondenti mohli zaškrtnout více variant (s ohledem na reálnost životní situace), proto absolutní hodnoty přesahují počty IT pracovníků, kteří již pro zahraniční migraci realizační kroky vykonali. 10

11 G r a f 2 Konkrétní kroky pracovní migrace (N=276) Hledání zaměstnání pomocí internetu Obstarání informací o možnostech zaměstnání Vyhledání pomoci u příbuzných, kolegů, známých Oslovení potenciálního zaměstnavatele Jiné Hledání zaměstnání prostřednictvím specializované agentury Podání žádosti o nezbytné formality k výjezdu relativní četnost (v % ze všech dotázaných) Těmito konkrétními kroky nejčastěji bylo hledání zaměstnání pomocí internetu (8% ze všech dotázaných, 20% ze všech, kteří o práci v zahraničí uvažují), obstarání informací o možnostech zaměstnání (8% ze všech dotázaných) a vyhledání pomoci u příbuzných a známých (6%). Čtyři procenta oslovila potenciálního zaměstnavatele a dvě procenta hledají zaměstnání prostřednictvím specializované agentury. Tři pracovníci (1%) již podali žádosti o nezbytné formality k výjezdu, resp. získali již vízum. Čím konkrétnější jsou zmiňované aktivity, tím nižší je počet IT pracovníků, který je realizoval. Strmou redukci migračního potenciálu z hlediska míry reálnosti dokumentují i následující údaje. Ptali jsme se na výsledky již učiněných kroků. 6 pracovníků již získalo příslib pracovního místa v zahraničí, 2 mají podepsanou pracovní smlouvu a 4 již zařízené bydlení v zahraničí (u dvou z těchto pracovníků jsou již dva konkrétní výsledky najednou). Celkem 10 IT pracovníků (tedy 4% ze všech respondentů) již je tedy prakticky jednou nohou v zahraničí. Závěr dotazníku tvořila kontrolní otázka o migračních záměrech IT pracovníků, tentokrát formulována nikoliv jako hypotetická úvaha, ale rozhodování o konkrétní, reálné životní situaci. Šlo o to, jak by se zachovali, kdyby jim byla nabídnuta v následujících měsících atraktivní práce v zahraničí. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 5. T a b u l k a 5 Přijetí atraktivní pracovní nabídky v zahraničí uvažující o migraci (N=116) neuvažující o migraci (N=158) relativní četnost (v %) relativní četnost (v %) rozhodně přijal 19,0 3,2 spíše přijal 63,8 19,6 spíše nepřijal 14,7 64,6 rozhodně nepřijal 2,6 12,7 Podle předpokladů by IT pracovníci, kteří uvažují o práci v cizině, atraktivní pracovní nabídku v drtivé většině rozhodně či spíše přijali (83 %). I v této skupině však 11

12 existuje více než desetina z nich, kteří se k nabízené možnosti staví zdrženlivě až záporně. Téměř dvě třetiny z této skupiny navíc nejsou pevně rozhodnuty a nabídku by přijaly spíše. Máme zde tedy opět důkaz poměrně značného počtu tzv. teoretických migrantů. Kontrolní otázka potvrzuje, že reálný migrační potenciál je výrazně nižší než migrační potenciál celkový. Na druhé straně existují IT pracovníci, kteří podle dotazníkového zjištění sice o práci v zahraničí neuvažují, nicméně v případě atraktivní nabídky by tuto možnost v zhruba v 23% případů spíše či rozhodně přijali. V dalším textu budeme zjišťované další parametry zahraniční migrace. Údaje se vztahují k celkovému migračnímu potenciálu, bez naznačených redukcí Délka pracovní migrace Dále jsme zjišťovali uvažovanou délku pracovní migrace. Toto zjištění je velmi důležité pro možnou otázku "odlivu mozků". Pokud se totiž jedná o úvahy o krátkodobé pracovní migraci, nejde o jev tak nebezpečný, neboť naši pracovníci se poté mohou vrátit do ČR s nově nabytým know-how. Naopak úvahy o migraci dlouhodobé či dokonce trvalé mohou znamenat reálný únik know-how do ciziny bez získání relevantní náhrady. Jsme si samozřejmě vědomi možného rozdílu mezi úvahami a poté realitou ovlivněnou průběhem skutečného pobytu v zahraničí. Nejčastěji respondenti uváděli, že plánují zůstat v zahraničí 1-2 roky (40% z těch, co o odjezdu uvažují, 17% ze všech respondentů). O práci v zahraničí na dobu 2-5 let uvažuje 21% z těch, co o odchodu přemýšlejí. Devatenáct procent respondentů zatím neví, jak dlouho by chtěli v cizině zůstat. Celkem 9% uvedlo, že pokud to bude možné, chtěli by v zahraničí zůstat natrvalo. Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulce 6. T a b u l k a 6 Uvažovaná délka pracovní migrace (N=119) četnost relativní četnost (v % z uvažujících o migraci) relativní četnost (v % ze všech dotázaných) méně než 1 rok 9 7,6 3,3 1-2 roky 48 40,3 17,4 2-5 let 25 21,0 9,1 déle než 5 let, ale ne natrvalo 3 2,5 1,1 bude-li to možné, tak natrvalo 11 9,2 4,0 zatím nevím 23 19,3 8,3 Nejpreferovanější deklarovanou délkou zahraniční pracovní migrace našich IT pracovníků v zahraničí je časové období od jednoho do dvou let (40% z těch, co o migraci uvažují) a období od dvou do pěti let (21 %). Zásadní je zjištění, že trvalou migraci deklarují 4 % ze všech dotázaných IT pracovníků. Toto číslo je varovné, neboť dosahuje více než dvojnásobný podíl než průzkumy potenciální zahraniční migrace u celkové české populace. Při podrobnějším třídění shledáváme, že 64 % deklarovaných trvalých migrantů (7 osob) již podniklo pro realizaci migrace některé konkrétní kroky, zbývajících 36% se na konkrétní kroky chystá. Nutné je však zohlednit, že počty respondentů jsou při těchto třídících analýzách již velmi nízké. Za zmínku snad stojí poměrně značný podíl potenciálních migrantů zatím nerozhodnutých (19 %). Jedná se o okruh osob, které zatím buď nemají svůj migrační úmysl konkretizován nebo počítají s tím, že délku svého pobytu přizpůsobí konkrétním zahraničním podmínkám. 12

13 3.2.4 Termín odchodu do zahraničí Termín zamýšleného odchodu z ČR je důležitým indikátorem vážnosti rozhodnutí odejít pracovat mimo mateřskou zem. Všeobecně platí, že čím vzdálenější je udávaný termín, tím větší bude hypotetičnost či mlhavost migračního záměru a naopak - s brzkým termínem jsou zpravidla spjaty i konkrétní realizační kroky. U odborníků s ambicí zastávat v zahraničí kvalifikované pracovní místo lze hypoteticky předpokládat, že seriózní úvaha reálného odchodu zahrnuje období přibližně do jednoho roku. Ptali jsme se proto potenciálních migrantů, v jakém časovém horizontu se chystají do zahraničí odejít. Výsledky jsou prezentovány v tabulce 7. T a b u l k a 7 Časový horizont odchodu (N=115) četnost relativní četnost (v %) během následujících 6 měsíců 4 3,5 v období od půl do 1 roku 14 12,2 za 1-2 roky 48 41,7 později 18 15,7 zatím nevím 31 27,0 Během příštích dvanácti měsíců plánuje odejít do zahraničí necelá šestina (15,7 %) o migraci uvažujících IT pracovníků. Více jak polovina (57 %) migračně kladně orientovaných IT pracovníků předpokládá práci v zahraničí buď v časovém horizontu jednoho až dvou let nebo později. O mlhavosti a neurčitosti migračního záměru svědčí procento zatím nerozhodnutých (27 %) Cílové země zahraniční migrace IT pracovníků působících v ČR Dále nás zajímalo, do jaké země je potenciální pracovní migrace nejčetnější. Respondenti byli požádáni, aby uvedli tři země, do kterých mají nejvýraznější úmysly odejít (součet tedy nedává 100%, nicméně ukazuje na preferenci zemí). Výsledek je prezentován v grafu 3. Z hlediska nefrekventovanějšího migračního cíle zaujímají jasnou prioritu anglicky mluvící země. Na prvních místech jsou s odstupem Velká Británie (63%) a Irsko (58%) následované USA/Kanadou (37%) a Austrálií/Novým Zélandem (36%). Velká Británie a Irsko jsou zřejmě oblíbeným cílem českých odborníků i díky bezproblémovému přístupu českých občanů na své trhy práce. S výrazným odstupem se pak umístily další státy Evropské unie. Nejčastěji bylo označeno Německo (12%), dále Rakousko, Švédsko, Nizozemsko a Španělsko. Jiné státy sehrávají méně významnou roli. 13

14 G r a f 3 Cílové země potenciální pracovní migrace relativní četnost (v % z potenciálních migrantů) _ Velká Británie Irsko USA, Kanada Austrálie, Nový Zéland Jiný stát EU Německo Rakousko Jiný stát světa Švédsko Nizozemsko Španělsko Japonsko SAE Švýcarsko Norsko Francie Island Indie Rusko Jiný stát Evropy Asijský stát Důvody pro výběr cílové země Důvody pro výběr cílové země byly zjišťovány otázkou: Z jakých důvodů jste si výše uvedené země vybral/-a? Výsledky jsou prezentovány na grafu 4. G r a f 4 Důvody pro výběr dané cílové země Mám příležitost pracovat ve svém oboru Možnost vysokého výdělku / lepší životní standard Znám tamní jazyk Možnost rozvíjet cizí jazyk Lepší podmínky pro práci 66 Odměňování iniciativity jedince 43 Už jsem tam byl a znám tamníi podmínky 39 Mám tam příbuzné a přátele 34 Je blízko ČR relativní četnost (% z potenciálních migrantů) V hierarchii důvodů pro výběr konkrétních zemí se jako velmi důležité jeví hned 5 hlavních důvodů. Na prvním místě je možnost pracovat ve svém oboru (73%) a možnost vysokého výdělku, a tím zajištění vyššího životního standardu (též 73%). Na třetím a čtvrtém místě jsou důvody spojené s jazykem. Pro 71% potenciálních migrantů je důvodem, že znají 14

15 tamní jazyk a pro stejné množství, že ho mohou dále rozvíjet. Dvě třetiny uvedly též lepší podmínky pro práci. Zbývající důvody je již možné považovat za méně důležité. Jako předposlední byl uveden důvod příbuzných a známých v dané zemi (nedůležitý pro 66% respondentů). Tím je verifikován poznatek získaný z průzkumu migračních postojů celkové české populace - příbuzní a přátelé nehrají při výběru cílové migrační země významnou roli a vytváření českých minorit v zahraničí je tudíž velmi vzácným jevem. Jako zcela a jednoznačně nejméně důležitý motiv byla uvedena blízkost země k České republice (nedůležitý pro 76% potenciálních migrantů). 3.3 Faktory ovlivňující migrační rozhodování, migrační motivy IT pracovníků Faktory migračního rozhodování a jejich důležitost Zahraniční pracovní migrace jak prostých občanů, tak vysoce kvalifikovaných odborníků je výsledkem celé řady vzájemně se ovlivňujících okolností. Jsou objektivního i subjektivního charakteru a váží se zpravidla k domácímu i zahraničnímu trhu práce, politické situaci v zemi, k rodinným, zdravotním vazbám atd. Jedná se o subjektivní rozhodování o výhodnosti či nevýhodnosti této životní perspektivy u konkrétního jedince. V rozhodovacím procesu hrají významnou úlohu faktory jako možnost odjet do zahraničí s partnerem, příp. rodinou, pracovní uplatnění manželky/a v cizině, jistota zaměstnání atd. V realizovaném šetření bylo respondentům předloženo deset různých variant vč. možnosti volné odpovědi, které migračně orientovaní IT pracovníci hodnotili prostřednictvím klasické čtyřstupňové hodnotící škály (velmi důležité, spíše důležité, spíše nedůležité, zcela nedůležité). Výsledky jsou prezentovány v grafu 5. Za nejdůležitější respondenti považují před odjezdem podepsanou pracovní smlouvu (velmi důležité pro 42% z potenciálních migrantů, spíše důležité pro 35%), dále přesné a podrobné informace o zemi, kam hodlají odjet (velmi důležité pro 27% a spíše důležité pro 51% potenciálních migrantů) a možnost odjet s rodinou či partnerem. Jako důležité a přibližně vyrovnané vnímají i sympatie vůči dané zemi a jejím obyvatelům, možnost navštěvovat několikrát ročně členy rodiny v ČR, politickou situaci v dané zemi a možnost sehnání zaměstnání i pro partnera. Jako spíše důležité jsou vnímány lepší vyhlídky pro děti a jediným nepodstatným faktorem jsou přátelé či kolegové v dané zemi, kteří by mohli poskytnout podporu v začátcích. To v zásadě potvrzuje, že čeští IT pracovníci v cizině pomoc od krajanů neočekávají a spoléhají výhradně sami na sebe. Jiné důvody byly uvedeny jen zřídka a v zásadě souvisí s motivy zahraniční migrace (viz následující otázka) Motivy IT pracovníků pro práci v zahraničí Mimo výše uvedené externí faktory souvisejících s prací v zahraničí jsme se tázali i na interní motivy k práci v cizině. Ty byly zjišťovány totožně jako u předcházející otázky, bylo posuzováno jedenáct předložených variant včetně možných odpovědí na volnou otázku. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 6. Nejdůležitějšími motivy na přibližně stejné úrovni bylo vyšší finanční ohodnocení (velmi důležité pro 55% z těch, co o práci v cizině uvažují), získání mezinárodního rozhledu a kontaktů (51%) a zlepšení cizího jazyka (52%). S odstupem, nicméně stále jako důležité pak byly vnímány větší možnosti odborného rozvoje, větší možnosti kariérového růstu po návratu do ČR a možnost naučit se pracovat se špičkovými produkty. Poměrně vyhraněné byly odpovědi u položky "nechci u nás platit zbytečně vysoké daně", kdy 35% vnímalo toto jako velmi důležitý motiv, naopak pro poměrně velkou část respondentů to nebylo důležité. Celkově byl tento motiv spíše důležitý, stejně jako motiv vyšší možnosti kariérového růstu v zahraničí. Naopak jako spíše nedůležité byly vnímány motivy 15

16 profesionálnějších pracovních vztahů a práce pro firmu s větší mezinárodní prestiží (oba pro více než 40% respondentů spíše nedůležité). Jiné motivy zahraniční migrace vyjádřené volnou odpovědí se vztahují převážně k nespokojenosti se situací na politické scéně v roce 2006 a přílišnou levicovou orientaci v ČR (celkem 6 respondentů). 16

17 G r a f 5 Důležitost faktorů pro odjezd do zahraničí na déle než 1 rok Před odjezdem podepsaná pracovní smlouva Přesné a podrobné informace o dané zemi Možnost odjet s rodinou / partnerem Sympatie chované vůči dané zemi a jejím obyvatelům Možnost navštěvovat členy rodiny v ČR Politická situace v dané zemi I manželka sežene práci/uplatnění Lepší výhlídky pro děti Příbuzní či kolegové v dané zemi, kteří mohou pomoci % 20% 40% 60% 80% 100% Velmi důležité Spíše důležité Spíše nedůležité Zcela nedůležité 17

18 G r a f 6 Motivy pro práci v zahraničí Vyšší finanční ohodnocení Získat mezinárodní rozhled a kontakty Zlepšit cizí jazyk Vyšší možnost odborného rozvoje v oblast činnosti Vyšší možnost kariérového růstu po návratu zpět do ČR Pracovat se špičkovými produkty a technologiemi Nechci u nás platit zbytečně vysoké daně V zahraničí je vyšší možnost kariérového růstu Profesionálnější pracovní vztahy Pracovat ve firmě s větší mezinárodní prestiží % 20% 40% 60% 80% 100% relativní četnost (v % z potenciálních migrantů) Velmi důležité Spíše důležité Spíše nedůležité Zcela nedůležité 18

19 3.3.3 Bariéry zahraniční migrace IT pracovníků Poslední otázkou, na kterou jsme se tázali všech respondentů bez ohledu na to, jestli plánují či neplánují pracovat v zahraničí, bylo, jaké faktory jim v odjezdu do zahraničí brání. Faktory bránící odjet do zahraničí byly uvedeny ve formě deseti variant a každá z nich byla posuzována podle míry vnímané závažnosti, a to prostřednictvím hodnotící škály - zásadně, do určité míry, velmi málo, vůbec ne. Kromě toho byla obdobně jako v předešlých případech respondentům ponechána možnost individuálního vyjádření postojů k uvedené otázce. U žádného z faktorů nepřevažovala odpověď "zásadně brání" (více viz graf 7). Jako nejvýznamnější faktory, které do určité míry práci v zahraničí brání, bylo identifikováno dobré pracovní uplatnění v ČR (27% zásadně, 50% do určité míry) a odloučení od rodiny (30% zásadně, 40% do určité míry). Další faktory brání už jen částečně nebo spíše málo a jsou jimi osamělost a nedostatek sociálních kontaktů, nesouhlas partnera a administrativní problémy spojené s prací v zahraničí a vysoké náklady spojené s prací v zahraničí. Jiné faktory už brání jen velmi málo nebo vůbec ne - jsou jimi obavy z jazykových problémů, to, že by pracovníci museli zřejmě přijmout horší místo, neznalost tamního prostředí, riziko, že propásnou výhodné příležitosti ve vlastní zemi a jako nejméně bránící faktor bylo to, že si na práci v zahraničí netroufají (pouze u 14% do určité míry). Při analýze migračních bariér je třeba zvážit, že jednotlivé faktory se vzájemně prolínají a mají zpravidla komplementární charakter. Přesto je možné konstatovat, že v paletě uváděných příčin preference práce v ČR dominují pouze dva základní motivy - dobré pracovní uplatnění doma a odloučenost od rodiny. Spokojenost s profesním životem má pro zahraniční migraci odborníků obecně zásadní význam, silný vztah IT pracovníků k rodině a domovu vůbec je shodný s migrační bariérou celé české populace. Na druhou stranu se ukazuje, že u IT pracovníků neplatí, že by znalost jazyka byla problémem. Naopak relativně velký význam je přisuzován psychologickým pocitům, jako je očekávaná osamělost a nedostatek sociálních kontaktů v zahraničí, stejně jako nesouhlasu partnera. Z individuálních vyjádření se nejčastěji objevovaly osobní důvody související se splácením hypotéky a úvěrů na bydlení, problematičtější výchovou menších dětí a vyjádření, že by se muselo jednat o opravdu lukrativní nabídku, aby se vzhledem ke slušné situaci u nás vyplatilo odejít do zahraničí. 19

20 G r a f 7 Faktory bránící odjezdu do zahraničí (N=270) Mám dobré pracovní uplatnění v ČR Odloučení od rodiny Osamělost a nedostatek sociálních kontaktů Nesouhlas partnera Administrativní problémy spojené s prací v zahraničí Zřejmě bych musel přijmout horší pracovní místo Vysoké náklady spojené s pobytem v zahraničí Obavy z jazykových problémů Nejsem tam doma, neznám to tam Riziko, že propásnu příležitosti doma Na práci v zahraničí si netroufám % 20% 40% 60% 80% 100% relativní četnost (v %) Zásadně Do určité míry Velmi málo Vůbec ne 20