MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

2 2

3 Absolvent základní školy Sborník z pracovního semináe konaného dne ervna 2007 na Pedagogické fakult MU Editoi: Josef Maák a Tomáš Janík Brno

4 SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY ÍSLO 208 ADA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE 30 Publikace byla vydána s podporou Grantové agentury R v rámci projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy Editoi: prof. PhDr. Josef Maák, CSc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. Recenzenti: prof. PhDr. Štefan Švec, CSc. doc. PhDr. Stanislav Stelec, CSc. Copyright Masarykova univerzita, 2007 Centrum pedagogického výzkumu PdF MU ISBN

5 OBSAH OBSAH 5 ÚVODEM 8 I. OBECNÉ PROBLÉMY 9 KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE (Z. Helus) 10 STUDENT UITELSTVÍ UPROSTED PROMN ŠKOLNÍHO KURIKULA (V. Švec) 20 POZNÁVÁNÍ MYŠLENKOVÝCH PROCES ŽÁK JAKO PROSTEDEK ZVYŠOVÁNÍ ÚINNOSTI VYUOVÁNÍ (J. Skalková) 31 QUALITÄTSDISKUSSION UND GESAMTSCHULDEBATTE (R. Seebauerová) 35 ROLE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V ROZVÍJENÍ PERSPEKTIVNÍ ORIENTACE ŽÁK (N. Mazáová) 58 TI NÁMTY KE KURIKULU NA ZŠ: K METOD SPORU, K CITOVÉ VÝCHOV, K PROFESNÍ ORIENTACI (J. Sedlák) 66 II. ŠKOLA A ABSOLVENT ZŠ 69 K CHARAKTERISTICE ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY (J. Maák) 70 PROFIL ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY (M. Špánik) 80 ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY V TROJÍ PERSPEKTIV (P. Bauman) 85 5

6 MŽE ZÁKLADNÍ ŠKOLA VÝZNAMN OVLIVNIT ŽIVOT SVÝCH ABSOLVENT? (E. Dobšíková) 93 JAKÉ JSOU MOŽNOSTI A POTEBY ORIENTACE ABSOLVENTA NA DALŠÍ STUDIUM (M. Janda, J. Š áva) 101 PROFESNÍ ORIENTACE DOSPÍVAJÍCÍCH: ROLE RODINY A ŠKOLY (P. Hlao) 113 ABSOLVENT V ZRCADLE PIJÍMACÍCH TEST NA STEDNÍ ŠKOLY (M. Pelajová) 121 PRZKUM OEKÁVANÝCH VÝSTUP ABSOLVENTA ZŠ UITELI SŠ (S. Kašpárková, P. Vilímek) 125 III. ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY Z HLEDISKA VZDLÁVACÍCH OBOR A VYUOVACÍCH PEDMT 135 DOPAD KURIKULÁRNÍ REFORMY NA VZDLÁVACÍ OBOR ESKÝ JAZYK A LITERATURA (H. Mühlhauserová, V. Neužilová) 136 MATEMATICKÁ GRAMOTNOST ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY (R. Blažková) 140 ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY V KONTEXTECH HISTORICKÉHO VDOMÍ, VLASTENECTVÍ A EVROPANSTVÍ (K. Štpánek) 147 PRÍRODOVEDNÁ GRAMOTNOS AKO SÚAS PROFILU ABSOLVENTA 1. STUPA ZŠ (A. Wiegerová) 153 PÍSPVEK VÝUKY PÍRODOVDNÝCH PEDMT K ROZVOJI EŠENÍ PROBLÉM ŽÁKEM ZÁKLADNÍ ŠKOLY (A. Chupá) 160 POŽIADAVKY NA VEDECKO-TECHNICKÚ GRAMOTNOS ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY (M. Kožuchová, J. Pavelka) 168 6

7 PROFIL ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY V OBLASTI VÝTVARNEJ EDUKÁCIE (M. Pavlikánová) 179 VZTAH ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY K UMNÍ (V. Spousta) 187 TLESNÁ VÝCHOVA Z POHLEDU ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY (V. Mužík, T. Janík) 197 MAPING NÁZOROV UITEOV A ŠTUDENTOV UITESTVA 1. STUPA ZŠ NA POJMY POHYB A ZDRAVIE A ICH VZÁJOMNÚ SÚVISLOS (S. Kršjaková) 215 STOJÍ ESTETICKÁ A CITOVÁ VÝCHOVA NA OKRAJI ZÁJMU? (R. Rybá) 225 REÁLNÁ VYBAVENOST ABSOLVENTA ZŠ K PÉI O ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ (H. Horká, Z. Hromádka) 234 K PROBLEMATICE BEZPENOSTNÍHO VZDLÁVÁNÍ (K. Keller) 240 ZMNY V PREGRADUÁLNÍM VZDLÁVÁNÍ STUDENT OBANSKÉ VÝCHOVY V SOUVISLOSTI S PROMNOU KURIKULA V POROVNÁNÍ SE ZKUŠENOSTMI Z DALŠÍHO VZDLÁVÁNÍ UITEL (J. Skácelová, A. Skoupá) 245 K PROBLEMATICE VÝUKY EKONOMIE A SPOLEENSKÝCH VD NA PEDAGOGICKÝCH FAKULTÁCH (O. Králík) 254 SROVNÁNÍ AKTIVITY A STUDIJNÍHO PROSPCHU CHLAPC A DÍVEK VE VÝUCE OBANSKÉ VÝCHOVY NA ZŠ (L. Zormanová) 264 SEZNAM AUTOR 272 7

8 ÚVODEM Sborník píspvk z konference, která se konala ve dnech 20. a , navazuje na dívjší sborníky ke kurikulární problematice (Orientace eské základní školy, 2005, Problémy kurikula základní školy, 2006). Tímto sborníkem se uzavírá ešení výzkumného projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy, který probíhal v letech na Pedagogické fakult MU. Cílem výzkumného zámru bylo prohloubit znalosti o kurikulu a pispt k ujasnní a realizaci RVP ZV, a to zejména analýzou problém vztahujících se k obsahu vzdlávání na tomto stupni našeho školského systému. Do ešení výzkumného projektu se zapojili nejen ešitelé z PdF MU (pedagogové, psychologové a oboroví didaktici), ale též kolegyn a kolegové z jiných vysokých škol a také editelé, uitelé a metodití pracovníci z pedagogického terénu. Spolupráce poetného, teoreticky i prakticky zameného týmu byla velkým pínosem pro dosažené výsledky, protože dané otázky bylo možno sledovat na rzných úrovních a využít odborného zamení a zkušeností poetné skupiny vysoce kvalifikovaných odborník. Kurikulum pedstavuje složitý a dynamický jev, který se stále vyvíjí a promuje v souladu se stadii a formami, kterými prochází. Nebylo proto možné, abychom postihli všechny psobící faktory a peripetie zmn tak složitého fenoménu, proto jsme se soustedili jen na nkteré, z našeho pohledu nejzávažnjší. V závreném dílu naší kurikulární trilogie se autoi snaží zjistit, jak se mnohaletá práce základní školy, zejména psobením zprostedkovávaného uiva, promítá do rozhledu a postoj jejích absolvent. Nkteré studie zkoumají tuto problematiku v obecné rovin, jiné zjiš ují názory žáky a žák opouštjících základní školu nebo jejich celkovou úrove, kterou získali v jednotlivých vzdlávacích oborech a vyuovacích pedmtech. Z množství získaných údaj lze vytvoit pomrn výstižný obraz souasného absolventa základní školy, který koní jedno dležité životní období a vstupuje do nových spoleenských rolí. Nkteré údaje signalizují, že základní škola by mla posílit svj vliv na žáky v oblasti estetické a morální, poskytovat jim víc píležitostí k aktivním a samostatným projevm a dslednji je uvádt do praktického života. To jsou však nejen námty pro další výzkumy, ale pedevším výzvy ke konkrétní edukaní innosti. Tíletý výzkum skonil, ale práce na ešení naznaených problém pokraují v jiných formách. Je teba podkovat všem spolupracovníkm a všem, kdo naše výzkumné aktivity podporovali. Zvláštní dík patí též recenzentm, kteí upozornili na nkteré nedostatky píspvk, které sborník zahrnuje. Doufáme, že intenzivní pracovní nasazení poetného týmu ešitel pispje ke zkvalitnní naší pedagogické práce. Josef Maák a Tomáš Janík 8

9 I. OBECNÉ PROBLÉMY 9

10 KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE Zdenk Helus Anotace: Pojmy socializace a personalizace v souasném pojetí školního vzdlávání: jejich teoretický význam a praktické dsledky. Draz je kladen na potenciality žák úspšn se uit. Personalizace znamená strategické uplatování zetele k žákov kognitivní autoregulaci; rozvíjení jeho metakognitivních zpsobilostí; posilování jeho motivace sebeuplatnní; rozvíjení základních i specifických kompetencí žák produktivn se orientovat v komplexit úkolových situací; facilitujícímu pístupu uitele k využívání žákových vývojových i výkonových potencialit (vyjádeno v pojmu komplexní edukaní pée ). Aktualizace poznatk z uvedených oblastí psychologického bádání do strategií práce s uivem a do pojetí absolventa základní školy. Ilustrující rozvedení na vybraných výukových situacích. Abstract: Terms socialization and personalization in the contemporary conception of the school education: theoretical meaning and practical consequences. Stress upon the potentialities of student s succesfull learning. Trends toward personalization accentuate mainly: student s cognitive autoregulation; their metacognitive skills; their self-efficacy motivation; development of their basic and specific competences for productive orientation in the complexity of task situations; teacher s facilitating approach toward student s potentialities to develop and to achieve. Presented information from the fields of psychological research should be actualized in the context of teaching/learning and school situations. Klíovým slovem mého referátu bude pojem personalizace. Jde o pojem, který se v pedagogickém prostoru výrazn prosazuje v posledních nkolika málo letech, kdy se s rostoucím drazem hovoí o personalizovaném vyuování, personalizovém uení, personalizovaném kurikulu, i personalizované pedagogice. Vznikají monografie (nap. Lowe 2007), poádají se konference (Schooling for tomorrow The future of personalized learning, 2004) aj. Výchozí vyjasnní pojmu personalizace Pojmu personalizace porozumíme, vymezíme-li jej vi daleko bžnjšímu pojmu socializace (Helus 2007b). Pojem socializace, mající už tradin klíové postavení v sociální psychologii, kulturní antropologii a sociologii, se od devadesátých let dvacátého století zabydluje také v pedagogice stává se dokonce jedním z jejích základních koncept (hlavn v pedagogice nmecké viz nap. Gudjons 1995; Kron 1994) Zapojení pojmu socializace do systému 10

11 základních pojm pedagogiky má znaný význam: Poukazuje se tím totiž na zdánliv banální, ve skutenosti ale do dsledk stále ješt nedovedenou skutenost, že ve výuce nemá jít jenom o prosté osvojování znalostí, ale o takové osvojování znalostí, které se pojí s komplexním vytváením pedpoklad žáka/studenta zaleovat se a posléze i produktivn uplatovat ve spoleensko kulturním dní, tak, aby byl jeho spolutvrcem jako oban, pracovník, zorientovan se rozhodující a jednající osobnost. Nebo, z ponkud jiného úhlu nazírání, se poukazuje na to, že škola nemá být institucí prosté transmise pedávání kulturního ddictví v poznatkové podob, ale didakticky ztvárnným uvádním do životních situací, tak aby z nich žák erpal orientující zkušenosti nejen znalosti. Kurikulum je pak v této linii uvažování klíovým initelem sekundární, tzn. školní socializace. Je pro ni podstatné, že k socializaci primární/rodinné nco dležitého pidává, a to zejména soustavné, kurikulem projektované, ve výuce odborn ízené vzdlávání a spolu s ním i rozvoj píslušných psychických funkcí, respektive osobnostních charakteristik (Helus 2007a, s. 203). V poslední dob se ovšem stále astji setkáváme s požadavkem, aby k socializaní funkci školy/kurikula ješt pistoupila funkce další personaliza- ní. Znamená to, že ve výuce má jít o osobnost jedinec má být výukou rozvíjen jako osobnost. Být personalizován rozvíjen jako osobnost, pak mžeme chápat ve dvojím významu. Prvý klade draz na využívání potencialit uit se, úspšným uením zvládat vzdlávací požadavky a tím realizovat svou osobnost v širokém spektru jejích projev kognitivních, emocionáln prožitkových, moráln postojových. Klíovým pojmem jsou zde tedy potenciality, rozklenutí osobnosti jejich aktualizací ve výuce. Personalizace zde má do znané míry kvantitativní charakter je vyjádena mnohostí toho, co mže jedinec/žák dokázat, zvládnout, pochopit, vytvoit, pekonat, vyešit apod. Osobnost je zde množinou možností/potencialit, které se daí aktualizovat (Helus 2004, s. 94 an.). Druhý význam pojmu personalizace klade draz na autoregulaci jako jádro svébytnosti osobnosti. Na socializaci musí navázat, a v jistém smyslu ji má pekonat úsilí vychovatele/uitele, svit žákovi jeho život, konkrétn zodpovdnost za vzdlávací úspch, do jeho vlastních rukou. Vychovatel je zde v roli facilitátora, je aktérem sociální opory na cest žáka k sebeovládání. Napomáhá žákovi vytvoit si instance vlády nad sebou samým, psychické instance sebeízení k realizaci cíl, které jsou hodny sledování, protože mu otevírají cesty rozvoje, uplatnní, smysluplnosti. Personalizace zde má pedevším kvalitativní význam. Následn se ve svém referátu zamím hlavn na prvý z obou význam tedy na personalizaci jako využívání potencialit. 11

12 Ke konstituování personalizaního trendu v pedagogice V pedagogice má pojem personalizace samozejm své pedchdcovské zdroje. Jejich mezníky mžeme spojovat zejména: S reformní pedocentrickou pedagogikou, jmenovit s jejím drazem na respektování poteb dítte a respektování jeho svébytnosti. S humanistickou psychologií a pedagogikou, jmenovit s jejím drazem na interakci uitele a žáka, spoívající na vcítivé/empatické akceptaci žáka uitelem, skýtající základní podmínku pro aktualizaci žákových potencialit rstu a vzdlávací úspšnosti. S dosud probíhajícím boomem psychologického konstruktivizmu a jeho etnými prniky do didaktik. Jmenovit mjme na mysli draz na primární, sui generis tvoivý charakter dtského poznávání, projevující se mimo jiné v tvorb prekoncept, s nimiž dít vstupuje do výukového dní, aby je v nm nejen z vnjších, ale i z vnitních zkušenostních a prožitkových zdroj revidoval a gruntovn transformoval. (Vygotský v obdobné linii hovoil o petváení naivních pojm v pojmy vdecké snad by bylo dnes výstižnjší íci v pojmy reflektované, což se dje zejména práv vlivem sekundární, školní socializace.) Pro vlastní konstituování personalizaního trendu v pedagogice jsou ovšem tato velká hnutí spíše jen klimatotvorným pozadím. V popedí, jako bezprostedn psobící initelé, stojí bohatá paleta výzkum, které svými konkrétními, a v podstat i dobe aplikovatelnými zjištními poukazují na existenci potencialit žákova rozvoje a vzdlávací úspšnosti. Pedagogika a škola, pod jejich tlakem, stojí ped výzvou brát tyto potenciality v potaz, chápat je jako individuální i spoleenskou hodnotu zásadního významu a tudíž stavt se jejich aktualizaci do služeb. Profesionalita pedagoga by mla být v neposlední ad (ne-li dokonce v první ad) provována práv jeho zpsobilostí pracovat s potencialitami svých žák tak, aby se v co nejvtší míe aktualizovaly. Potenciality pedstavují možnosti rozvoje a výkonu, které mohou, ale z rzných dvodu pípadn nejsou, i dokonce nemohou být využity jsou nedisponibilní. Mezi základní charakteristiky dtství a mládí patí bohatství aktualizovatelných potencialit. Tímto bohatstvím máme na mysli i takové kvality potenciální osobnosti, jako je být š asten, vnímat lásku a sympatii druhých a odpovídat jim vlastními projevy láskyplnosti a sympatie; vyma- ovat se ze zúženého nahlížení na vci a události a opakovan se pokoušet nahlédnout je v širších a hlubších souvislostech; vyvinout úsilí ke kultivaci vlastního svérázu a být ušlechtilým zpsobem sám sebou; pijmout výzvy otevené budoucnosti a usilovat o vytené cíle; brát na sebe odpovdnost a dostát jí v konfrontaci s obtížemi. V popedí snah výukové/uební personalizace stojí ovšem v popedí potenciality úspšn se uit, realizovat vzdlávací úspšnost jako životní hodnotu a tím se trvale obohacovat a rozvíjet. 12

13 Personalizovat výuku znamená, klást si otázky: zda v daném pípad, u daného jedince jsou potenciality aktualizovány; pakliže nikoliv, pro je tomu tak; a jakými opateními, jakými postupy komplexní edukaní pée, lze tuto situaci napravit. A tato náprava znamená, že jedinec posléze a pece jen dokáže to, co za dosavadních, pro nj bžných podmínek nedokázal a dokázat ani nemohl; je tedy cestou pekonání limit pechodem do pole šancí uspt. To se samozejm týká v prvé ad jedinc školsky neúspšných ohrožených nebezpeím, že výuku nebudou chtít i moci konzumovat jako šanci svého rstu. Jde tedy o jedince tak i onak sociáln znevýhodnné, handicapované vzhledem ke škole, ohrožené sociálním vylouením s bolestivými dsledky pro jejich osobní biografii, ale i pro spolenost zainteresovanou na kvalit lidských zdroj. Týká se to ale také jedinc mimoádn nadaných, ohrožených nebezpeím, že jejich výjimená potencialita nebude aktualizována. A konec konc se to týká všech žák, ponvadž tématem potencialit poukazujeme na implicitní bohatství výbavy každého jedince, tak i onak ohroženého ztrátou tohoto bohatství nezpsobilostí rodiny, školy, výuky, kurikula, uitele dát se mu do služeb. Nevyužitelnost/nedisponibilitu potencialit zpsobují jednak initelé vnjší: Jako je napíklad integrovanost dítte do sociokulturní minority, která neumí nebo nechce je vybavit znaky, umožujícími participovat na rozvíjejích podntech a programech jmenovit na výuce. Podobn psobí socioekonomické faktory rodinného prostedí chudoba, nízké vzdlání rodi, omezený kulturní rozhled, absence vyšších aspirací na uplatnní i biografických perspektiv. Nevyužitelnost/nedisponibilitu potencialit zpsobují také initelé vnitní. Zpravidla vznikají na bázi pvodn vnjších konstelací psobících vliv, které se nežádoucím zpsobem transformují do psychických mechanizm vnitního znevýhodování. Jsou to zejména vnitní bloky a bariéry, jako je úzkost, rezignace, tzv. obrana ega apod. Personalizovat výuku tedy v zásad znamená reflektovat nad žákem pod zorným úhlem potencialit a práce s nimi, s cílem jejich co nejúinnjší aktualizace. Ilustrující pohled na výzkumy, orientující personalizaci výuky Uvedl jsem, že bezprostedním zdrojem konstituování personalizaního trendu je široká paleta výzkum, které se tak i onak k potencialitám a jejich blokování, i naopak využívání vztahují a jsou odrazovým mstkem pro konkrétní personalizaní konání. Pípadn výzkum, které inspirují komplexnjší strategie personalizované výuky. Tyto výzkumy lze rozdlit 13

14 do skupin, s drazem na jejich obsahové zamení. Ilustrativn zde piblížím ti takové skupiny, nkteré další jen heslovit pipomenu. Za prvé jsou to výzkumy orientované na kognitivní oblast, na potenciality úinného poznávání a uení se poznatkm, na vytváení vdní. Pozornost je jmenovit vnována zpsobilostem uit se uit, poznávat jak poznávat (tedy metakognitivním zpsobilostem a postupm jejich rozvíjení), plánovat své uení, monitorovat jeho prbh, využívat pedchozích zkušeností, formulovat otázky, vytváet dokumentaci, organizovat své uební innosti (co do asu, režimu, autozpevování), reflektovat a vytvá- et si efektivní styl poznávání a uení (Weinert, 1982). Specifické téma zde pedstavují poznatky, týkající se práce s chybou a neúspchem tak, aby neúspch neoslaboval sebevdomí a nevedl k úzkostem i rezignaci. Chyba se má oproti tomu vyjevovat ve svém kognitivním významu, tzn. stávat se zdrojem nahlédnutí problému v nových souvislostech, získání orientace, která dosud unikala. Je zdrazována dležitost petváení deficitní (využívání potencialit ztžující) orientace na chybu v orientaci na rozvoj innosti, která využívání potencialit napomáhá. Je prokázáno, že orientace na chybu, provázená strachem z ní a zobecnnou úzkostí ped špatným hodnocením, aktivizuje zpravidla deficitní tendence vyhýbat se úkolovému zadání, negativn ovlivuje volbu náronosti úkolu uícím se, chaotizuje dynamiku jeho uební innosti apod. Vedení žáka k práci s chybou (ve smyslu její detekce, interpretace, samostatné korekce), pístup k chyb v jejím kognitivním významu výrazn napomáhá využívání potencialit vzdlávací úspšnosti (Kuli 1971; Helus 2004, s. 98 an.). Významné jsou zde rovnž výzkumy, poukazující na zmnu paradigmatu v chápání schopností, jmenovit inteligence a razící cestu jejímu tzv. inkrementálnímu, neboli nárstovému pojetí tedy pojetí, nazírajícímu inteligenci kontextu vnitních i vnjších initel, ovlivujících její strukturu, využívání, obohacování apod. Pínosem jsou napíklad Sternbergovy koncepty úspšné inteligence a její triarchické výstavby, Gardnerova koncepce mnohaetné inteligence aj. Otevírá se zde široký prostor pro pátrání po potencialitách kognitivního vývoje a úspchu (viz nap. Sternberg 2001; Sternberg, Williams 2002, s. 24 an.). Za druhé jsou to výzkumy orientované na oblast komunikace. Jde zejména o zjištní, že velice úinným faktorem aktualizace potencialit je interpersonální vztah, založený (a) na uitelov pozitivní, vcítivé akceptaci žáka, (b) provázené eliminací hodnocení oslabujícího žákovu sebedvru smyslupln a úspšn se v innosti angažovat, (c) a na pesvdivém vyjádení úastného uitelova zájmu na vývoji a úspchu žáka, Tausch, Rogers a další prokázali svými široce založenými výzkumy, že tyto znaky výukové komunikace mezi uitelem a žákem napomáhají úspšnosti ve vybraných vyuovacích pedmtech, v déledobjším sledování (za spolu- 14

15 úasti dalších initel) dokonce podporují nársty inteligence, oslabují disciplinární problémy a mnohé jiné (viz nap. Tausch 2001, s. 535 an.). Významné jsou výzkumy orientované na petváení socializan navozených omezených jazykových kód v kódy rozvinuté. Ukazuje se, že nekvalitní osvojení jazyka, ve smyslu chudého slovníku, krátké a deformované stavby vty apod., výrazn limituje možnosti žáka (pípadn navzdory jeho vysoké inteligenci) rozumt uiteli, sledovat výuku a adekvátn verbáln reagovat. Klíem k využití potencialit uení a vzdlávání je pak náležité rozvinutí zpsobilosti operovat s jazykem patiné úrovn; jak pi naslouchání, tak v aktivním projevu (viz Helus 2007, s. 247 an.). Tetí skupiny výzkum, vztahujících se k využívání potencialit, pedstavují výzkumy objasující význam sebepojetí. A to jednak v jeho postojov a emocionáln posilující funkci a za druhé v jeho funkci regulativní. Závažným initelem blokování potencí bývají opakující se neúspchy, navozující tzv. sebeznehodnocující sebepojetí, nebo tzv. syndrom neúspšné osobnosti, pípadn syndrom nauené bezmocnosti. Tyto deficitní syndromy psobící ve vztahu se mnohdy stávají autonomizovaným faktorem selhávání. Jinými slovy, deficitní sebepojetí, navozené negativním hodnocením v minulosti, se autonomizuje jako samostatný initel selhávání, zavdávající píinu k dalším negativním hodnocením: Jedinec rezignuje, nepedpokládá možnost nápravy, vytváí si interpretace, které jej desaktivují. Základním pedpokladem využití potencialit je v tomto pípad posílení sebevdomí, respektive v pesnjším vyjádení vytváení aktivizujícího sebepojetí (viz Moschner 2001, s. 629 an.). Tuto problematiku, významnou pro využívání nebo naopak blokování potencialit, z ponkud jiného úhlu rozpracovává koncepce tzv. kauzálních atribucí, i kauzálních autoatribucí. Tímto smrem orientované výzkumy prokazují, že interpretace píin žákových uebních výsledk uitelem, pesnji eeno to, jaké píiny pipisuje jeho úspchu i neúspchu (tzv. kauzální atribuce), se mohou petváet v žákovy autoatribuce tedy v to, jak on sám vnímá a posuzuje píiny svého úspchu i neúspchu. Nauíli se žák takto nahlížet na sebe sama jako neschopného, málo inteligentního, bez šance zvýšit úrove svého výkonu, pak strm narstá pravdpodobnost, že jeho potenciality budou nevyužity, respektive blokovány. Znaného ohlasu se v poslední dob dostává výzkumm kladoucím draz na utváení zkušeností se sebou samým jako subjektem, ve významu já jako pvodce dj vedoucích k žádoucímu efektu. A. Bandura (1977) prokázal že jde o specifickou osobnostní charakteristiku, která má zcela zásadní význam pro aktualizaci potencialit v úkolových situacích a nazývá ji poci ovanou osobní úinností self efficacy (Hoskovcová 2006, s. 56 an.). Je záhodno a možno ji v jedinci utváet soustavným posilováním zkušeností se zvládáním úkolu, ale také prezentováním vzor exemplárn 15

16 zvládajících své úkoly, i posilováním kladné emocionality v úkolových situacích (tedy navozováním stav pohody well being) apod. V podobném duchu by bylo na míst pipomenout i výzkumy z oblasti vlivu pozitivních emocí na využívání potencialit viz napíklad projekty tzv. emocionálního kurikula (Bundy, Cornwell 2007); výzkumy z oblasti motivace viz nap. komparace vlivu perspektivní versus krátkodob úelové motivaní orientace na využívání potencialit (Pavelková 2002); z oblasti hodnotových orientací aj. Významné jsou v poslední dob i u nás prezentované výzkumy a projekty prokazující možnosti tzv. instrumentálního obohacování pi aktualizaci potencialit. Ukazuje se, že pomocí uritých cviení lze v zásad budovat, v osobnosti rozvíjet deficitní kognitivní funkce, eliminovat tak handicapy navozené kulturním i rodinným prostedím a disponovat jedince pro vyšší úrove participace na možnostech jeho rozvoje, které nabízí okolní svt, i konkrétn škola (viz nap. Málková 2007, zejména s ). Všem výše uvedeným poznatkm je spolené, že poukazují na žáka jako osobnost, která mže a má mít na své výuce vtší podíl, mže být úspšnjší, mže se lépe rozvinout, mže být š astnjší apod. Ovšem za pedpokladu, že škola opustí svou úzce transmisní funkci a obrátí pozornost na možnosti pomoci žákovi rozvinout v nm pedpoklady úspšnji do výuky vstupovat, úspšnji se uit prost lépe aktualizovat své potenciality. Že se stane školou, usilují ve výuce realizovat kurikulární strategie komplexní edukaní pée. Personalizace jako reformní trend širokého zábru Pedchozí pohled na zdroje, z nichž se konstituuje personalizaní trend v souasné pedagogice, by mohl vést k závru, že jde o trend výlun psychodidaktické povahy, fundovaný pedevším pedagogicko-psychologickými výzkumy posledních desetiletí. To by ale neodpovídalo skutenosti. Aspirace souasných protagonist personalizace jsou mnohem vtší. Dokládají to referáty, pednesené na již zmínné konferenci Personalized education/schooling for tomorrow, poádané OECD/CERI Jednotlivými referujícími byly vyleovány znaky, kterými se chce personalizaní trend legitimovat. Nkteré z nich nyní pipomenu (odkazuji pi tom jmenovit na referáty ministra Spojeného království pro edukaci D. Millibanda a profesora pedagogiky na Univerzit v Oulu/Finsko S. Järvela). Za prvé: personalizované uení je založeno na výchozí znalosti specifických pedpoklad každého individuálního žáka dosahovat úspchu, respektive na znalostech initel, kteí jeho uebnímu úspchu brání. Jedná se tedy o diagnostický pedpoklad praktikování personalizovaného uení jakožto uení šitého na míru. Odtud pak mají být vyvozeny individualizované plány postupu, tzn. plány napomáhající personalizovanému uení, neboli uení úinn využívajícímu potencialit žáka. 16

17 Za druhé: S oporou o diagnostické poznání je kladen draz na rozvoj kompetence jednotlivých žák uit se uit; tedy vytvoit si svj vlastní, jim odpovídající uební strategie a styly zvládání požadavk. A to jak obecn (v ranku základních kompetencí), tak ve vztahu k jednotlivým vyuovacím pedmtm, respektive ke specifikovaným úkolovým zadáním. Za tetí: Kurikulum má být projektováno tak, aby zahrnovalo možnosti volby žák rozvinout své osobní vzdlávací trajektorie, za které berou svou zodpovdnost, jejichž realizace jim pináší zadostiuinní. Nemají však vést k necitlivosti vi spoleným zájmm a ignorování možností skupinové souinnosti. Které ale také nevede k individualizaci na úkor spolených zájm a inností. Jednotlivé, osobní trajektorie se mají setkávat a napomáhat vzájemnému obohacení, respektování individuálních kompetencí umožujících participovat na spoleném ešení. Toto vše za tvrté nutn implikuje nové chápání školy, jejích partner a celého školsko politického kontextu. Škola se má profilovat jako organizace, která je všemi svými aktéry a systémem svého fungování úinn zainteresována na uskuteování své personalizující orientace. Tomu za páté musí samozejm odpovídat nové role a kompetence uitel, nové pojetí jeho profesionality. Závrem S pojmem personalizace se v souasné pedagogice, zejména v souvislosti s pojetím kurikula a výuky, pojí významný trend, který nelze opomenout. Jeho síla je v tom, že integruje výdobytky souasného pedagogicko-psychologického a psychodidaktického bádání, strategie školského managementu, práci s rodiovskou a další veejností, školsko politické rozhodování a nový pohled na pojetí profesionality uitel. Není vázán na uritou vyhrannou teoretickou koncepci, ale pod uritým úhlem poádá a využívá široké spektrum poznatk a impulz, týkajících se využívání potencialit vzdlávací úspšnosti. Jde o trend širokého reformního, respektive školsko transformaního zábru. Je to trend, který pipomíná náronost uitelské profese, kterou staví ped nové nároné úkoly. Mimochodem, na zmínné konferenci vystoupil s úvodním referátem ministr pro edukaci Spojeného Království a projevil jednak až pekvapivou expertnost v nároných tématech, tvoících souást personalizaního trendu; a za druhé projevil i velkou starost o všestranné zajištní uitelských kompetencí personalizaní projekt akceptovat a realizovat. Je otesné a zloinné, když u nás parlamentní experti vážn hovoí o snížení vzdlanosti uitel má prý postait pouhá maturita. Zejm vbec netuší, o v souasné pedagogice a škole jde a má jít. Vážené kolegyn, vážení kolegové as, ale možná ani úrove mé vybavenosti mn nedovolily pedestít Vám víc, než urité schéma profilování jednoho významného trendu, o kterém v budoucnosti blízké i vzdálen nepochybn 17

18 z rzných pramen ješt uslyšíme a do kterého se asi mnozí z nás zapojí. A jsem povinen dodat, že to, co jsem si Vám dovolil pedestít, bylo zpracováno v rámci výzkumného zámru VZ MSM Uitelská profese v mnících se požadavcích na vzdlávání. Literatura: BANDURA, A. Self efficacy. Psychol. Rev., 1977, ro. 84, s BUNDY, J.; CORNWELL, S. The emotional curriculum. London : Sage publications, GUDJONS, H. Pädagogisches Grundwissen. Bad Heilbronn : Klinkhardt, HELUS, Z. Dít v osobnostním pojetí. Praha : Portál, HELUS, Z. Sociální psychologie pro uitele. Praha : Grada, 2007a. HELUS, Z. Socializace, personalizace a individuace. In KRÁMSKÝ, D. a kol. Humanitní vdy dnes a zítra. Liberec : Katedra filosofie TUL/Nakladatelství Bor, 2007b, s HOSKOVCOVÁ, S. Psychická odolnost pedškolního dítte. Praha : Grada, JÄRVELÄ, S. Personalised learning New insights into fostering learning capacity. In Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD, 2005, s KRON, F. W. Grundwissen Pädagogik. München : Rinehardt, KULI, V. Chyba a uení. Praha : SPN, LOWE, H. Personalizing pupils learning. London : Sage publications, MÁLKOVÁ, G. Teoretická východiska a evaluace instrumentálního obohacování Reuwena Feuersteina. Disertaní práce. Praha : UK v Praze, Pedagogická fakulta, MILLIBAND, D. Choice and voice in personalised learning. In Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD, 2005, s MOSCHNER, B. Selbstkonzept. In ROST, D. H. (Hrsg.) Handwörterbuch Pädagogische Psychologie. Weinheim : Beltz, 2001, s PAVELKOVÁ, I. Motivace žák k uení. Praha : UK v Praze Pedagogická fakulta, Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD

19 STERNBERG, R. J. Úspšná inteligence. Jak rozvíjet praktickou a tvrí inteligenci. Praha : Grada, STERNBERG, R. J.; WILLIAMS, W. Educational psychology. Boston : Allyn and Bacon, TAUSCH, R. Personzentrierte Unterrichtung und Erziehung. In ROST, D. H. (Hrsg.) Handwörterbuch Pädagogische Psychologie. Weinheim : Beltz, 2001, s WEINERT, F. E. Selbstgesteuertes Lernen als Voraussetzung, Methode und Ziel des Unterrichts. Unterrichtswissenschaft, 1982, ro. 2,.1, s

20 STUDENT UITELSTVÍ UPROSTED PROMN ŠKOLNÍHO KURIKULA Vlastimil Švec Anotace: V diskusn pojatém píspvku se autor pokouší odpovdt na tyto otázky: 1. Jak lze charakterizovat vztah uitel kurikulum? 2. Které okolnosti zejména ovlivují situaci studenta uprosted kurikulárních zmn? 3. Jaké místo zaujímá pojem kurikulum ZŠ v pedagogické píprav budoucích uitel? 4. Jaké kompetence vyžadují od studenta uitelství zmny kurikula? 5. Postaují budoucímu uiteli pouze odborné a pedagogické znalosti? 6. Jak zapojovat budoucí uitele do promn školního kurikula? 7. Jak propojovat teorii a praxi? 8. Do jaké míry umožuje strukturované uitelské studium propojovat odbornou a pedagogicko-psychologickou složku? 9. Jaké otázky by mly být v souvislosti se zavádním RVP ZV do škol v popedí vzdlávání budoucích uitel? Abstract: In the paper presented to a discussion the author attempts to answer the following questions: 1. How can the relationship teacher curiculum be characterised? 2. What circumstances primarily influence the situation of a student amid curricular transformation? 3. What position is occupied by the term primary school curriculum in teacher training? 4. What competences are required of student teachers due to the curricular changes? 5. Is the knowledge of a subject and educational theory sufficient for future teachers? 6. How to involve future teachers into the process of school curriculum transformation? 7. How to combine theory and practice? 8. To what extent does the structured teacher training enable to link the subject specific and educationalpsychological component? 9. What questions are important in teacher education? Kontext tématu píspvku a jeho smysl Vzdlavatelé budoucích uitel mají v souasnosti ped sebou nároný úkol pipravit studenty na tvorbu a realizaci školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (ŠVP ZV). Tento úkol je o to složitjší, že vyžaduje v relativn krátkém ase promyslet a zaít uskuteovat pípravu student na kurikulární promny, které se netýkají pouze jejich obsahové, ale i procesuální dimenze. Lze sice navázat na dosavadní výsledky inovací uitelského vzdlávání, avšak pojetí Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (RVP ZV) vyžaduje zmnu pojetí pedagogické pípravy budoucích uitel (nejen zmnu obsahu pedagogických a psychologických pedmt, ale i metodického pístupu k jejich výuce). 20

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE

KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE Zden k Helus Anotace: Pojmy socializace a personalizace v sou asném pojetí školního vzd lávání: jejich teoretický význam a praktické d sledky. D raz je kladen

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 10/2009 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 1/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic

Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Tomáš Janík, Petr Knecht Klíová slova:

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Výhody modelu CAF pro zvyšov kvality veejn. pek, poradce. Trenín, n, 6. 4. 2006 Kvalita v samospráve

Výhody modelu CAF pro zvyšov kvality veejn. pek, poradce. Trenín, n, 6. 4. 2006 Kvalita v samospráve Výhody modelu CAF pro zvyšov ování kvality veejn ejné služby Vladimír Votápek pek, poradce 1 Tlak globalizace Firmy se dnes musí vyrovnávat vat s extrémn mním m tlakem globalizované konkurence a proto

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

krajské školící stedisko projektu

krajské školící stedisko projektu krajské školící stedisko projektu Cílem kurzu Intel - Vzdlávání pro budoucnost je vyškolit uitele tak, aby mohli vést projektovou výuku a efektivn integrovat poítae do stávajících uebních plán takovým

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 12/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

INFORMACE ZE ZAHRANINÍCH ASOPIS

INFORMACE ZE ZAHRANINÍCH ASOPIS INFORMACE ZE ZAHRANINÍCH ASOPIS Výbr lánk z nejnovjších zahraniních pedagogických asopis odebíraných Národní pedagogickou knihovnou Komenského. Plné texty lánk lze objednat v elektronické nebo papírové

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn r.. CZ.1.07/1.4.00/21.1559 to je název projektu, který zaíná realizovat od 1. bezna 2011 ZŠ Tyršova 913 ve Frenštát pod Radhoštm. Projekt byl schválen v

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#

Skupinová v!uka nadan!ch na Z Úvoz v Brn# Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem

Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními

Více

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 8/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu

Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Koncepce projektu Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Identifikaní íslo projektu. 414 Zkrácený název projektu : "Absolvent pro poteby prmyslu" 1. Úvod

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...)

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D. Ústav eského jazyka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) A modern presentation

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 4/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika 1. Bilingvismus a interkulturní komunikace / Monika Morgensternová, Lenka Šulová, Lucie Schöll [sic] Praha : Wolters Kluwer eská republika, 2011 -- 125 s. :. -- eština.

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 1/2012 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1

! #$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1 ! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA Rozdlovník za školní rok 2006/2007 Výtisk íslo 1: Odbor školství, mládeže a sportu KÚ ZK Výtisk íslo 2: Stední škola Kostka s. r. o. editel školy Výtisk íslo 3: Stední škola

Více

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika 1. ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou : píruka pro starostlivé rodie a zodpovdné uitele / Michal Goetz, Petra Uhlíková Praha : Galén, c2009 -- 160 s. :. --

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán

Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán Oborové předměty Právo Ekonomie Základy práva. Právo veřejné a soukromé. Ústavní právo. Občanské právo. Obchodní právo.

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 10/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více