MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta
|
|
- Simona Blažková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta
2 2
3 Absolvent základní školy Sborník z pracovního semináe konaného dne ervna 2007 na Pedagogické fakult MU Editoi: Josef Maák a Tomáš Janík Brno
4 SBORNÍK PRACÍ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY ÍSLO 208 ADA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE 30 Publikace byla vydána s podporou Grantové agentury R v rámci projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy Editoi: prof. PhDr. Josef Maák, CSc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed. Recenzenti: prof. PhDr. Štefan Švec, CSc. doc. PhDr. Stanislav Stelec, CSc. Copyright Masarykova univerzita, 2007 Centrum pedagogického výzkumu PdF MU ISBN
5 OBSAH OBSAH 5 ÚVODEM 8 I. OBECNÉ PROBLÉMY 9 KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE (Z. Helus) 10 STUDENT UITELSTVÍ UPROSTED PROMN ŠKOLNÍHO KURIKULA (V. Švec) 20 POZNÁVÁNÍ MYŠLENKOVÝCH PROCES ŽÁK JAKO PROSTEDEK ZVYŠOVÁNÍ ÚINNOSTI VYUOVÁNÍ (J. Skalková) 31 QUALITÄTSDISKUSSION UND GESAMTSCHULDEBATTE (R. Seebauerová) 35 ROLE ZÁKLADNÍ ŠKOLY V ROZVÍJENÍ PERSPEKTIVNÍ ORIENTACE ŽÁK (N. Mazáová) 58 TI NÁMTY KE KURIKULU NA ZŠ: K METOD SPORU, K CITOVÉ VÝCHOV, K PROFESNÍ ORIENTACI (J. Sedlák) 66 II. ŠKOLA A ABSOLVENT ZŠ 69 K CHARAKTERISTICE ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY (J. Maák) 70 PROFIL ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY (M. Špánik) 80 ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY V TROJÍ PERSPEKTIV (P. Bauman) 85 5
6 MŽE ZÁKLADNÍ ŠKOLA VÝZNAMN OVLIVNIT ŽIVOT SVÝCH ABSOLVENT? (E. Dobšíková) 93 JAKÉ JSOU MOŽNOSTI A POTEBY ORIENTACE ABSOLVENTA NA DALŠÍ STUDIUM (M. Janda, J. Š áva) 101 PROFESNÍ ORIENTACE DOSPÍVAJÍCÍCH: ROLE RODINY A ŠKOLY (P. Hlao) 113 ABSOLVENT V ZRCADLE PIJÍMACÍCH TEST NA STEDNÍ ŠKOLY (M. Pelajová) 121 PRZKUM OEKÁVANÝCH VÝSTUP ABSOLVENTA ZŠ UITELI SŠ (S. Kašpárková, P. Vilímek) 125 III. ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY Z HLEDISKA VZDLÁVACÍCH OBOR A VYUOVACÍCH PEDMT 135 DOPAD KURIKULÁRNÍ REFORMY NA VZDLÁVACÍ OBOR ESKÝ JAZYK A LITERATURA (H. Mühlhauserová, V. Neužilová) 136 MATEMATICKÁ GRAMOTNOST ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY (R. Blažková) 140 ABSOLVENT ZÁKLADNÍ ŠKOLY V KONTEXTECH HISTORICKÉHO VDOMÍ, VLASTENECTVÍ A EVROPANSTVÍ (K. Štpánek) 147 PRÍRODOVEDNÁ GRAMOTNOS AKO SÚAS PROFILU ABSOLVENTA 1. STUPA ZŠ (A. Wiegerová) 153 PÍSPVEK VÝUKY PÍRODOVDNÝCH PEDMT K ROZVOJI EŠENÍ PROBLÉM ŽÁKEM ZÁKLADNÍ ŠKOLY (A. Chupá) 160 POŽIADAVKY NA VEDECKO-TECHNICKÚ GRAMOTNOS ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY (M. Kožuchová, J. Pavelka) 168 6
7 PROFIL ABSOLVENTA ZÁKLADNEJ ŠKOLY V OBLASTI VÝTVARNEJ EDUKÁCIE (M. Pavlikánová) 179 VZTAH ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY K UMNÍ (V. Spousta) 187 TLESNÁ VÝCHOVA Z POHLEDU ABSOLVENTA ZÁKLADNÍ ŠKOLY (V. Mužík, T. Janík) 197 MAPING NÁZOROV UITEOV A ŠTUDENTOV UITESTVA 1. STUPA ZŠ NA POJMY POHYB A ZDRAVIE A ICH VZÁJOMNÚ SÚVISLOS (S. Kršjaková) 215 STOJÍ ESTETICKÁ A CITOVÁ VÝCHOVA NA OKRAJI ZÁJMU? (R. Rybá) 225 REÁLNÁ VYBAVENOST ABSOLVENTA ZŠ K PÉI O ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ (H. Horká, Z. Hromádka) 234 K PROBLEMATICE BEZPENOSTNÍHO VZDLÁVÁNÍ (K. Keller) 240 ZMNY V PREGRADUÁLNÍM VZDLÁVÁNÍ STUDENT OBANSKÉ VÝCHOVY V SOUVISLOSTI S PROMNOU KURIKULA V POROVNÁNÍ SE ZKUŠENOSTMI Z DALŠÍHO VZDLÁVÁNÍ UITEL (J. Skácelová, A. Skoupá) 245 K PROBLEMATICE VÝUKY EKONOMIE A SPOLEENSKÝCH VD NA PEDAGOGICKÝCH FAKULTÁCH (O. Králík) 254 SROVNÁNÍ AKTIVITY A STUDIJNÍHO PROSPCHU CHLAPC A DÍVEK VE VÝUCE OBANSKÉ VÝCHOVY NA ZŠ (L. Zormanová) 264 SEZNAM AUTOR 272 7
8 ÚVODEM Sborník píspvk z konference, která se konala ve dnech 20. a , navazuje na dívjší sborníky ke kurikulární problematice (Orientace eské základní školy, 2005, Problémy kurikula základní školy, 2006). Tímto sborníkem se uzavírá ešení výzkumného projektu GA R 406/05/0246 Obsahová dimenze kurikula základní školy, který probíhal v letech na Pedagogické fakult MU. Cílem výzkumného zámru bylo prohloubit znalosti o kurikulu a pispt k ujasnní a realizaci RVP ZV, a to zejména analýzou problém vztahujících se k obsahu vzdlávání na tomto stupni našeho školského systému. Do ešení výzkumného projektu se zapojili nejen ešitelé z PdF MU (pedagogové, psychologové a oboroví didaktici), ale též kolegyn a kolegové z jiných vysokých škol a také editelé, uitelé a metodití pracovníci z pedagogického terénu. Spolupráce poetného, teoreticky i prakticky zameného týmu byla velkým pínosem pro dosažené výsledky, protože dané otázky bylo možno sledovat na rzných úrovních a využít odborného zamení a zkušeností poetné skupiny vysoce kvalifikovaných odborník. Kurikulum pedstavuje složitý a dynamický jev, který se stále vyvíjí a promuje v souladu se stadii a formami, kterými prochází. Nebylo proto možné, abychom postihli všechny psobící faktory a peripetie zmn tak složitého fenoménu, proto jsme se soustedili jen na nkteré, z našeho pohledu nejzávažnjší. V závreném dílu naší kurikulární trilogie se autoi snaží zjistit, jak se mnohaletá práce základní školy, zejména psobením zprostedkovávaného uiva, promítá do rozhledu a postoj jejích absolvent. Nkteré studie zkoumají tuto problematiku v obecné rovin, jiné zjiš ují názory žáky a žák opouštjících základní školu nebo jejich celkovou úrove, kterou získali v jednotlivých vzdlávacích oborech a vyuovacích pedmtech. Z množství získaných údaj lze vytvoit pomrn výstižný obraz souasného absolventa základní školy, který koní jedno dležité životní období a vstupuje do nových spoleenských rolí. Nkteré údaje signalizují, že základní škola by mla posílit svj vliv na žáky v oblasti estetické a morální, poskytovat jim víc píležitostí k aktivním a samostatným projevm a dslednji je uvádt do praktického života. To jsou však nejen námty pro další výzkumy, ale pedevším výzvy ke konkrétní edukaní innosti. Tíletý výzkum skonil, ale práce na ešení naznaených problém pokraují v jiných formách. Je teba podkovat všem spolupracovníkm a všem, kdo naše výzkumné aktivity podporovali. Zvláštní dík patí též recenzentm, kteí upozornili na nkteré nedostatky píspvk, které sborník zahrnuje. Doufáme, že intenzivní pracovní nasazení poetného týmu ešitel pispje ke zkvalitnní naší pedagogické práce. Josef Maák a Tomáš Janík 8
9 I. OBECNÉ PROBLÉMY 9
10 KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE Zdenk Helus Anotace: Pojmy socializace a personalizace v souasném pojetí školního vzdlávání: jejich teoretický význam a praktické dsledky. Draz je kladen na potenciality žák úspšn se uit. Personalizace znamená strategické uplatování zetele k žákov kognitivní autoregulaci; rozvíjení jeho metakognitivních zpsobilostí; posilování jeho motivace sebeuplatnní; rozvíjení základních i specifických kompetencí žák produktivn se orientovat v komplexit úkolových situací; facilitujícímu pístupu uitele k využívání žákových vývojových i výkonových potencialit (vyjádeno v pojmu komplexní edukaní pée ). Aktualizace poznatk z uvedených oblastí psychologického bádání do strategií práce s uivem a do pojetí absolventa základní školy. Ilustrující rozvedení na vybraných výukových situacích. Abstract: Terms socialization and personalization in the contemporary conception of the school education: theoretical meaning and practical consequences. Stress upon the potentialities of student s succesfull learning. Trends toward personalization accentuate mainly: student s cognitive autoregulation; their metacognitive skills; their self-efficacy motivation; development of their basic and specific competences for productive orientation in the complexity of task situations; teacher s facilitating approach toward student s potentialities to develop and to achieve. Presented information from the fields of psychological research should be actualized in the context of teaching/learning and school situations. Klíovým slovem mého referátu bude pojem personalizace. Jde o pojem, který se v pedagogickém prostoru výrazn prosazuje v posledních nkolika málo letech, kdy se s rostoucím drazem hovoí o personalizovaném vyuování, personalizovém uení, personalizovaném kurikulu, i personalizované pedagogice. Vznikají monografie (nap. Lowe 2007), poádají se konference (Schooling for tomorrow The future of personalized learning, 2004) aj. Výchozí vyjasnní pojmu personalizace Pojmu personalizace porozumíme, vymezíme-li jej vi daleko bžnjšímu pojmu socializace (Helus 2007b). Pojem socializace, mající už tradin klíové postavení v sociální psychologii, kulturní antropologii a sociologii, se od devadesátých let dvacátého století zabydluje také v pedagogice stává se dokonce jedním z jejích základních koncept (hlavn v pedagogice nmecké viz nap. Gudjons 1995; Kron 1994) Zapojení pojmu socializace do systému 10
11 základních pojm pedagogiky má znaný význam: Poukazuje se tím totiž na zdánliv banální, ve skutenosti ale do dsledk stále ješt nedovedenou skutenost, že ve výuce nemá jít jenom o prosté osvojování znalostí, ale o takové osvojování znalostí, které se pojí s komplexním vytváením pedpoklad žáka/studenta zaleovat se a posléze i produktivn uplatovat ve spoleensko kulturním dní, tak, aby byl jeho spolutvrcem jako oban, pracovník, zorientovan se rozhodující a jednající osobnost. Nebo, z ponkud jiného úhlu nazírání, se poukazuje na to, že škola nemá být institucí prosté transmise pedávání kulturního ddictví v poznatkové podob, ale didakticky ztvárnným uvádním do životních situací, tak aby z nich žák erpal orientující zkušenosti nejen znalosti. Kurikulum je pak v této linii uvažování klíovým initelem sekundární, tzn. školní socializace. Je pro ni podstatné, že k socializaci primární/rodinné nco dležitého pidává, a to zejména soustavné, kurikulem projektované, ve výuce odborn ízené vzdlávání a spolu s ním i rozvoj píslušných psychických funkcí, respektive osobnostních charakteristik (Helus 2007a, s. 203). V poslední dob se ovšem stále astji setkáváme s požadavkem, aby k socializaní funkci školy/kurikula ješt pistoupila funkce další personaliza- ní. Znamená to, že ve výuce má jít o osobnost jedinec má být výukou rozvíjen jako osobnost. Být personalizován rozvíjen jako osobnost, pak mžeme chápat ve dvojím významu. Prvý klade draz na využívání potencialit uit se, úspšným uením zvládat vzdlávací požadavky a tím realizovat svou osobnost v širokém spektru jejích projev kognitivních, emocionáln prožitkových, moráln postojových. Klíovým pojmem jsou zde tedy potenciality, rozklenutí osobnosti jejich aktualizací ve výuce. Personalizace zde má do znané míry kvantitativní charakter je vyjádena mnohostí toho, co mže jedinec/žák dokázat, zvládnout, pochopit, vytvoit, pekonat, vyešit apod. Osobnost je zde množinou možností/potencialit, které se daí aktualizovat (Helus 2004, s. 94 an.). Druhý význam pojmu personalizace klade draz na autoregulaci jako jádro svébytnosti osobnosti. Na socializaci musí navázat, a v jistém smyslu ji má pekonat úsilí vychovatele/uitele, svit žákovi jeho život, konkrétn zodpovdnost za vzdlávací úspch, do jeho vlastních rukou. Vychovatel je zde v roli facilitátora, je aktérem sociální opory na cest žáka k sebeovládání. Napomáhá žákovi vytvoit si instance vlády nad sebou samým, psychické instance sebeízení k realizaci cíl, které jsou hodny sledování, protože mu otevírají cesty rozvoje, uplatnní, smysluplnosti. Personalizace zde má pedevším kvalitativní význam. Následn se ve svém referátu zamím hlavn na prvý z obou význam tedy na personalizaci jako využívání potencialit. 11
12 Ke konstituování personalizaního trendu v pedagogice V pedagogice má pojem personalizace samozejm své pedchdcovské zdroje. Jejich mezníky mžeme spojovat zejména: S reformní pedocentrickou pedagogikou, jmenovit s jejím drazem na respektování poteb dítte a respektování jeho svébytnosti. S humanistickou psychologií a pedagogikou, jmenovit s jejím drazem na interakci uitele a žáka, spoívající na vcítivé/empatické akceptaci žáka uitelem, skýtající základní podmínku pro aktualizaci žákových potencialit rstu a vzdlávací úspšnosti. S dosud probíhajícím boomem psychologického konstruktivizmu a jeho etnými prniky do didaktik. Jmenovit mjme na mysli draz na primární, sui generis tvoivý charakter dtského poznávání, projevující se mimo jiné v tvorb prekoncept, s nimiž dít vstupuje do výukového dní, aby je v nm nejen z vnjších, ale i z vnitních zkušenostních a prožitkových zdroj revidoval a gruntovn transformoval. (Vygotský v obdobné linii hovoil o petváení naivních pojm v pojmy vdecké snad by bylo dnes výstižnjší íci v pojmy reflektované, což se dje zejména práv vlivem sekundární, školní socializace.) Pro vlastní konstituování personalizaního trendu v pedagogice jsou ovšem tato velká hnutí spíše jen klimatotvorným pozadím. V popedí, jako bezprostedn psobící initelé, stojí bohatá paleta výzkum, které svými konkrétními, a v podstat i dobe aplikovatelnými zjištními poukazují na existenci potencialit žákova rozvoje a vzdlávací úspšnosti. Pedagogika a škola, pod jejich tlakem, stojí ped výzvou brát tyto potenciality v potaz, chápat je jako individuální i spoleenskou hodnotu zásadního významu a tudíž stavt se jejich aktualizaci do služeb. Profesionalita pedagoga by mla být v neposlední ad (ne-li dokonce v první ad) provována práv jeho zpsobilostí pracovat s potencialitami svých žák tak, aby se v co nejvtší míe aktualizovaly. Potenciality pedstavují možnosti rozvoje a výkonu, které mohou, ale z rzných dvodu pípadn nejsou, i dokonce nemohou být využity jsou nedisponibilní. Mezi základní charakteristiky dtství a mládí patí bohatství aktualizovatelných potencialit. Tímto bohatstvím máme na mysli i takové kvality potenciální osobnosti, jako je být š asten, vnímat lásku a sympatii druhých a odpovídat jim vlastními projevy láskyplnosti a sympatie; vyma- ovat se ze zúženého nahlížení na vci a události a opakovan se pokoušet nahlédnout je v širších a hlubších souvislostech; vyvinout úsilí ke kultivaci vlastního svérázu a být ušlechtilým zpsobem sám sebou; pijmout výzvy otevené budoucnosti a usilovat o vytené cíle; brát na sebe odpovdnost a dostát jí v konfrontaci s obtížemi. V popedí snah výukové/uební personalizace stojí ovšem v popedí potenciality úspšn se uit, realizovat vzdlávací úspšnost jako životní hodnotu a tím se trvale obohacovat a rozvíjet. 12
13 Personalizovat výuku znamená, klást si otázky: zda v daném pípad, u daného jedince jsou potenciality aktualizovány; pakliže nikoliv, pro je tomu tak; a jakými opateními, jakými postupy komplexní edukaní pée, lze tuto situaci napravit. A tato náprava znamená, že jedinec posléze a pece jen dokáže to, co za dosavadních, pro nj bžných podmínek nedokázal a dokázat ani nemohl; je tedy cestou pekonání limit pechodem do pole šancí uspt. To se samozejm týká v prvé ad jedinc školsky neúspšných ohrožených nebezpeím, že výuku nebudou chtít i moci konzumovat jako šanci svého rstu. Jde tedy o jedince tak i onak sociáln znevýhodnné, handicapované vzhledem ke škole, ohrožené sociálním vylouením s bolestivými dsledky pro jejich osobní biografii, ale i pro spolenost zainteresovanou na kvalit lidských zdroj. Týká se to ale také jedinc mimoádn nadaných, ohrožených nebezpeím, že jejich výjimená potencialita nebude aktualizována. A konec konc se to týká všech žák, ponvadž tématem potencialit poukazujeme na implicitní bohatství výbavy každého jedince, tak i onak ohroženého ztrátou tohoto bohatství nezpsobilostí rodiny, školy, výuky, kurikula, uitele dát se mu do služeb. Nevyužitelnost/nedisponibilitu potencialit zpsobují jednak initelé vnjší: Jako je napíklad integrovanost dítte do sociokulturní minority, která neumí nebo nechce je vybavit znaky, umožujícími participovat na rozvíjejích podntech a programech jmenovit na výuce. Podobn psobí socioekonomické faktory rodinného prostedí chudoba, nízké vzdlání rodi, omezený kulturní rozhled, absence vyšších aspirací na uplatnní i biografických perspektiv. Nevyužitelnost/nedisponibilitu potencialit zpsobují také initelé vnitní. Zpravidla vznikají na bázi pvodn vnjších konstelací psobících vliv, které se nežádoucím zpsobem transformují do psychických mechanizm vnitního znevýhodování. Jsou to zejména vnitní bloky a bariéry, jako je úzkost, rezignace, tzv. obrana ega apod. Personalizovat výuku tedy v zásad znamená reflektovat nad žákem pod zorným úhlem potencialit a práce s nimi, s cílem jejich co nejúinnjší aktualizace. Ilustrující pohled na výzkumy, orientující personalizaci výuky Uvedl jsem, že bezprostedním zdrojem konstituování personalizaního trendu je široká paleta výzkum, které se tak i onak k potencialitám a jejich blokování, i naopak využívání vztahují a jsou odrazovým mstkem pro konkrétní personalizaní konání. Pípadn výzkum, které inspirují komplexnjší strategie personalizované výuky. Tyto výzkumy lze rozdlit 13
14 do skupin, s drazem na jejich obsahové zamení. Ilustrativn zde piblížím ti takové skupiny, nkteré další jen heslovit pipomenu. Za prvé jsou to výzkumy orientované na kognitivní oblast, na potenciality úinného poznávání a uení se poznatkm, na vytváení vdní. Pozornost je jmenovit vnována zpsobilostem uit se uit, poznávat jak poznávat (tedy metakognitivním zpsobilostem a postupm jejich rozvíjení), plánovat své uení, monitorovat jeho prbh, využívat pedchozích zkušeností, formulovat otázky, vytváet dokumentaci, organizovat své uební innosti (co do asu, režimu, autozpevování), reflektovat a vytvá- et si efektivní styl poznávání a uení (Weinert, 1982). Specifické téma zde pedstavují poznatky, týkající se práce s chybou a neúspchem tak, aby neúspch neoslaboval sebevdomí a nevedl k úzkostem i rezignaci. Chyba se má oproti tomu vyjevovat ve svém kognitivním významu, tzn. stávat se zdrojem nahlédnutí problému v nových souvislostech, získání orientace, která dosud unikala. Je zdrazována dležitost petváení deficitní (využívání potencialit ztžující) orientace na chybu v orientaci na rozvoj innosti, která využívání potencialit napomáhá. Je prokázáno, že orientace na chybu, provázená strachem z ní a zobecnnou úzkostí ped špatným hodnocením, aktivizuje zpravidla deficitní tendence vyhýbat se úkolovému zadání, negativn ovlivuje volbu náronosti úkolu uícím se, chaotizuje dynamiku jeho uební innosti apod. Vedení žáka k práci s chybou (ve smyslu její detekce, interpretace, samostatné korekce), pístup k chyb v jejím kognitivním významu výrazn napomáhá využívání potencialit vzdlávací úspšnosti (Kuli 1971; Helus 2004, s. 98 an.). Významné jsou zde rovnž výzkumy, poukazující na zmnu paradigmatu v chápání schopností, jmenovit inteligence a razící cestu jejímu tzv. inkrementálnímu, neboli nárstovému pojetí tedy pojetí, nazírajícímu inteligenci kontextu vnitních i vnjších initel, ovlivujících její strukturu, využívání, obohacování apod. Pínosem jsou napíklad Sternbergovy koncepty úspšné inteligence a její triarchické výstavby, Gardnerova koncepce mnohaetné inteligence aj. Otevírá se zde široký prostor pro pátrání po potencialitách kognitivního vývoje a úspchu (viz nap. Sternberg 2001; Sternberg, Williams 2002, s. 24 an.). Za druhé jsou to výzkumy orientované na oblast komunikace. Jde zejména o zjištní, že velice úinným faktorem aktualizace potencialit je interpersonální vztah, založený (a) na uitelov pozitivní, vcítivé akceptaci žáka, (b) provázené eliminací hodnocení oslabujícího žákovu sebedvru smyslupln a úspšn se v innosti angažovat, (c) a na pesvdivém vyjádení úastného uitelova zájmu na vývoji a úspchu žáka, Tausch, Rogers a další prokázali svými široce založenými výzkumy, že tyto znaky výukové komunikace mezi uitelem a žákem napomáhají úspšnosti ve vybraných vyuovacích pedmtech, v déledobjším sledování (za spolu- 14
15 úasti dalších initel) dokonce podporují nársty inteligence, oslabují disciplinární problémy a mnohé jiné (viz nap. Tausch 2001, s. 535 an.). Významné jsou výzkumy orientované na petváení socializan navozených omezených jazykových kód v kódy rozvinuté. Ukazuje se, že nekvalitní osvojení jazyka, ve smyslu chudého slovníku, krátké a deformované stavby vty apod., výrazn limituje možnosti žáka (pípadn navzdory jeho vysoké inteligenci) rozumt uiteli, sledovat výuku a adekvátn verbáln reagovat. Klíem k využití potencialit uení a vzdlávání je pak náležité rozvinutí zpsobilosti operovat s jazykem patiné úrovn; jak pi naslouchání, tak v aktivním projevu (viz Helus 2007, s. 247 an.). Tetí skupiny výzkum, vztahujících se k využívání potencialit, pedstavují výzkumy objasující význam sebepojetí. A to jednak v jeho postojov a emocionáln posilující funkci a za druhé v jeho funkci regulativní. Závažným initelem blokování potencí bývají opakující se neúspchy, navozující tzv. sebeznehodnocující sebepojetí, nebo tzv. syndrom neúspšné osobnosti, pípadn syndrom nauené bezmocnosti. Tyto deficitní syndromy psobící ve vztahu se mnohdy stávají autonomizovaným faktorem selhávání. Jinými slovy, deficitní sebepojetí, navozené negativním hodnocením v minulosti, se autonomizuje jako samostatný initel selhávání, zavdávající píinu k dalším negativním hodnocením: Jedinec rezignuje, nepedpokládá možnost nápravy, vytváí si interpretace, které jej desaktivují. Základním pedpokladem využití potencialit je v tomto pípad posílení sebevdomí, respektive v pesnjším vyjádení vytváení aktivizujícího sebepojetí (viz Moschner 2001, s. 629 an.). Tuto problematiku, významnou pro využívání nebo naopak blokování potencialit, z ponkud jiného úhlu rozpracovává koncepce tzv. kauzálních atribucí, i kauzálních autoatribucí. Tímto smrem orientované výzkumy prokazují, že interpretace píin žákových uebních výsledk uitelem, pesnji eeno to, jaké píiny pipisuje jeho úspchu i neúspchu (tzv. kauzální atribuce), se mohou petváet v žákovy autoatribuce tedy v to, jak on sám vnímá a posuzuje píiny svého úspchu i neúspchu. Nauíli se žák takto nahlížet na sebe sama jako neschopného, málo inteligentního, bez šance zvýšit úrove svého výkonu, pak strm narstá pravdpodobnost, že jeho potenciality budou nevyužity, respektive blokovány. Znaného ohlasu se v poslední dob dostává výzkumm kladoucím draz na utváení zkušeností se sebou samým jako subjektem, ve významu já jako pvodce dj vedoucích k žádoucímu efektu. A. Bandura (1977) prokázal že jde o specifickou osobnostní charakteristiku, která má zcela zásadní význam pro aktualizaci potencialit v úkolových situacích a nazývá ji poci ovanou osobní úinností self efficacy (Hoskovcová 2006, s. 56 an.). Je záhodno a možno ji v jedinci utváet soustavným posilováním zkušeností se zvládáním úkolu, ale také prezentováním vzor exemplárn 15
16 zvládajících své úkoly, i posilováním kladné emocionality v úkolových situacích (tedy navozováním stav pohody well being) apod. V podobném duchu by bylo na míst pipomenout i výzkumy z oblasti vlivu pozitivních emocí na využívání potencialit viz napíklad projekty tzv. emocionálního kurikula (Bundy, Cornwell 2007); výzkumy z oblasti motivace viz nap. komparace vlivu perspektivní versus krátkodob úelové motivaní orientace na využívání potencialit (Pavelková 2002); z oblasti hodnotových orientací aj. Významné jsou v poslední dob i u nás prezentované výzkumy a projekty prokazující možnosti tzv. instrumentálního obohacování pi aktualizaci potencialit. Ukazuje se, že pomocí uritých cviení lze v zásad budovat, v osobnosti rozvíjet deficitní kognitivní funkce, eliminovat tak handicapy navozené kulturním i rodinným prostedím a disponovat jedince pro vyšší úrove participace na možnostech jeho rozvoje, které nabízí okolní svt, i konkrétn škola (viz nap. Málková 2007, zejména s ). Všem výše uvedeným poznatkm je spolené, že poukazují na žáka jako osobnost, která mže a má mít na své výuce vtší podíl, mže být úspšnjší, mže se lépe rozvinout, mže být š astnjší apod. Ovšem za pedpokladu, že škola opustí svou úzce transmisní funkci a obrátí pozornost na možnosti pomoci žákovi rozvinout v nm pedpoklady úspšnji do výuky vstupovat, úspšnji se uit prost lépe aktualizovat své potenciality. Že se stane školou, usilují ve výuce realizovat kurikulární strategie komplexní edukaní pée. Personalizace jako reformní trend širokého zábru Pedchozí pohled na zdroje, z nichž se konstituuje personalizaní trend v souasné pedagogice, by mohl vést k závru, že jde o trend výlun psychodidaktické povahy, fundovaný pedevším pedagogicko-psychologickými výzkumy posledních desetiletí. To by ale neodpovídalo skutenosti. Aspirace souasných protagonist personalizace jsou mnohem vtší. Dokládají to referáty, pednesené na již zmínné konferenci Personalized education/schooling for tomorrow, poádané OECD/CERI Jednotlivými referujícími byly vyleovány znaky, kterými se chce personalizaní trend legitimovat. Nkteré z nich nyní pipomenu (odkazuji pi tom jmenovit na referáty ministra Spojeného království pro edukaci D. Millibanda a profesora pedagogiky na Univerzit v Oulu/Finsko S. Järvela). Za prvé: personalizované uení je založeno na výchozí znalosti specifických pedpoklad každého individuálního žáka dosahovat úspchu, respektive na znalostech initel, kteí jeho uebnímu úspchu brání. Jedná se tedy o diagnostický pedpoklad praktikování personalizovaného uení jakožto uení šitého na míru. Odtud pak mají být vyvozeny individualizované plány postupu, tzn. plány napomáhající personalizovanému uení, neboli uení úinn využívajícímu potencialit žáka. 16
17 Za druhé: S oporou o diagnostické poznání je kladen draz na rozvoj kompetence jednotlivých žák uit se uit; tedy vytvoit si svj vlastní, jim odpovídající uební strategie a styly zvládání požadavk. A to jak obecn (v ranku základních kompetencí), tak ve vztahu k jednotlivým vyuovacím pedmtm, respektive ke specifikovaným úkolovým zadáním. Za tetí: Kurikulum má být projektováno tak, aby zahrnovalo možnosti volby žák rozvinout své osobní vzdlávací trajektorie, za které berou svou zodpovdnost, jejichž realizace jim pináší zadostiuinní. Nemají však vést k necitlivosti vi spoleným zájmm a ignorování možností skupinové souinnosti. Které ale také nevede k individualizaci na úkor spolených zájm a inností. Jednotlivé, osobní trajektorie se mají setkávat a napomáhat vzájemnému obohacení, respektování individuálních kompetencí umožujících participovat na spoleném ešení. Toto vše za tvrté nutn implikuje nové chápání školy, jejích partner a celého školsko politického kontextu. Škola se má profilovat jako organizace, která je všemi svými aktéry a systémem svého fungování úinn zainteresována na uskuteování své personalizující orientace. Tomu za páté musí samozejm odpovídat nové role a kompetence uitel, nové pojetí jeho profesionality. Závrem S pojmem personalizace se v souasné pedagogice, zejména v souvislosti s pojetím kurikula a výuky, pojí významný trend, který nelze opomenout. Jeho síla je v tom, že integruje výdobytky souasného pedagogicko-psychologického a psychodidaktického bádání, strategie školského managementu, práci s rodiovskou a další veejností, školsko politické rozhodování a nový pohled na pojetí profesionality uitel. Není vázán na uritou vyhrannou teoretickou koncepci, ale pod uritým úhlem poádá a využívá široké spektrum poznatk a impulz, týkajících se využívání potencialit vzdlávací úspšnosti. Jde o trend širokého reformního, respektive školsko transformaního zábru. Je to trend, který pipomíná náronost uitelské profese, kterou staví ped nové nároné úkoly. Mimochodem, na zmínné konferenci vystoupil s úvodním referátem ministr pro edukaci Spojeného Království a projevil jednak až pekvapivou expertnost v nároných tématech, tvoících souást personalizaního trendu; a za druhé projevil i velkou starost o všestranné zajištní uitelských kompetencí personalizaní projekt akceptovat a realizovat. Je otesné a zloinné, když u nás parlamentní experti vážn hovoí o snížení vzdlanosti uitel má prý postait pouhá maturita. Zejm vbec netuší, o v souasné pedagogice a škole jde a má jít. Vážené kolegyn, vážení kolegové as, ale možná ani úrove mé vybavenosti mn nedovolily pedestít Vám víc, než urité schéma profilování jednoho významného trendu, o kterém v budoucnosti blízké i vzdálen nepochybn 17
18 z rzných pramen ješt uslyšíme a do kterého se asi mnozí z nás zapojí. A jsem povinen dodat, že to, co jsem si Vám dovolil pedestít, bylo zpracováno v rámci výzkumného zámru VZ MSM Uitelská profese v mnících se požadavcích na vzdlávání. Literatura: BANDURA, A. Self efficacy. Psychol. Rev., 1977, ro. 84, s BUNDY, J.; CORNWELL, S. The emotional curriculum. London : Sage publications, GUDJONS, H. Pädagogisches Grundwissen. Bad Heilbronn : Klinkhardt, HELUS, Z. Dít v osobnostním pojetí. Praha : Portál, HELUS, Z. Sociální psychologie pro uitele. Praha : Grada, 2007a. HELUS, Z. Socializace, personalizace a individuace. In KRÁMSKÝ, D. a kol. Humanitní vdy dnes a zítra. Liberec : Katedra filosofie TUL/Nakladatelství Bor, 2007b, s HOSKOVCOVÁ, S. Psychická odolnost pedškolního dítte. Praha : Grada, JÄRVELÄ, S. Personalised learning New insights into fostering learning capacity. In Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD, 2005, s KRON, F. W. Grundwissen Pädagogik. München : Rinehardt, KULI, V. Chyba a uení. Praha : SPN, LOWE, H. Personalizing pupils learning. London : Sage publications, MÁLKOVÁ, G. Teoretická východiska a evaluace instrumentálního obohacování Reuwena Feuersteina. Disertaní práce. Praha : UK v Praze, Pedagogická fakulta, MILLIBAND, D. Choice and voice in personalised learning. In Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD, 2005, s MOSCHNER, B. Selbstkonzept. In ROST, D. H. (Hrsg.) Handwörterbuch Pädagogische Psychologie. Weinheim : Beltz, 2001, s PAVELKOVÁ, I. Motivace žák k uení. Praha : UK v Praze Pedagogická fakulta, Schooling for tomorrow/the future of personalized learning. EDU/CERI/CD/RD
19 STERNBERG, R. J. Úspšná inteligence. Jak rozvíjet praktickou a tvrí inteligenci. Praha : Grada, STERNBERG, R. J.; WILLIAMS, W. Educational psychology. Boston : Allyn and Bacon, TAUSCH, R. Personzentrierte Unterrichtung und Erziehung. In ROST, D. H. (Hrsg.) Handwörterbuch Pädagogische Psychologie. Weinheim : Beltz, 2001, s WEINERT, F. E. Selbstgesteuertes Lernen als Voraussetzung, Methode und Ziel des Unterrichts. Unterrichtswissenschaft, 1982, ro. 2,.1, s
20 STUDENT UITELSTVÍ UPROSTED PROMN ŠKOLNÍHO KURIKULA Vlastimil Švec Anotace: V diskusn pojatém píspvku se autor pokouší odpovdt na tyto otázky: 1. Jak lze charakterizovat vztah uitel kurikulum? 2. Které okolnosti zejména ovlivují situaci studenta uprosted kurikulárních zmn? 3. Jaké místo zaujímá pojem kurikulum ZŠ v pedagogické píprav budoucích uitel? 4. Jaké kompetence vyžadují od studenta uitelství zmny kurikula? 5. Postaují budoucímu uiteli pouze odborné a pedagogické znalosti? 6. Jak zapojovat budoucí uitele do promn školního kurikula? 7. Jak propojovat teorii a praxi? 8. Do jaké míry umožuje strukturované uitelské studium propojovat odbornou a pedagogicko-psychologickou složku? 9. Jaké otázky by mly být v souvislosti se zavádním RVP ZV do škol v popedí vzdlávání budoucích uitel? Abstract: In the paper presented to a discussion the author attempts to answer the following questions: 1. How can the relationship teacher curiculum be characterised? 2. What circumstances primarily influence the situation of a student amid curricular transformation? 3. What position is occupied by the term primary school curriculum in teacher training? 4. What competences are required of student teachers due to the curricular changes? 5. Is the knowledge of a subject and educational theory sufficient for future teachers? 6. How to involve future teachers into the process of school curriculum transformation? 7. How to combine theory and practice? 8. To what extent does the structured teacher training enable to link the subject specific and educationalpsychological component? 9. What questions are important in teacher education? Kontext tématu píspvku a jeho smysl Vzdlavatelé budoucích uitel mají v souasnosti ped sebou nároný úkol pipravit studenty na tvorbu a realizaci školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (ŠVP ZV). Tento úkol je o to složitjší, že vyžaduje v relativn krátkém ase promyslet a zaít uskuteovat pípravu student na kurikulární promny, které se netýkají pouze jejich obsahové, ale i procesuální dimenze. Lze sice navázat na dosavadní výsledky inovací uitelského vzdlávání, avšak pojetí Rámcového vzdlávacího programu pro základní vzdlávání (RVP ZV) vyžaduje zmnu pojetí pedagogické pípravy budoucích uitel (nejen zmnu obsahu pedagogických a psychologických pedmt, ale i metodického pístupu k jejich výuce). 20
ESKÝ JAZYK A LITERATURA
ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný
VíceMultimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace
CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu
VíceZákladní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34
Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky
VíceVýbr z nových knih 2/2011 pedagogika
Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;
VíceDoplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu
Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:
VíceU ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:
Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika
VíceStrategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010
Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje
VíceMarta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná
VíceVýbr z nových knih 6/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální
Více3. Charakteristika ŠVP
3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení
VíceMATEMATIKA MATEMATIKA
PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková
VíceVýbr z nových knih 3/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)
VíceVýbr z nových knih 10/2009 psychologie
Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221
VíceKURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE
KURIKULUM JAKO INITEL ŽÁKOVY PERSONALIZACE Zden k Helus Anotace: Pojmy socializace a personalizace v sou asném pojetí školního vzd lávání: jejich teoretický význam a praktické d sledky. D raz je kladen
VíceFinální verze žádosti (LZZ-GP)
8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu
VíceVÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE
Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceDotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí
Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání
VíceZápis z prbžného oponentního ízení
Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
VíceEkologická výchova ve vzd lávacích dokumentech a v eduka ním procesu
Ekologická výchova ve vzdlávacích dokumentech a v edukaním procesu kolní environmentální vzdlávání, výchova a osvta kola jako instituce poznání a pochopení ekologických souvislostí - uvdomní si rizik z
VíceVzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina
Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina
VíceDOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání
DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do
VíceVýbr z nových knih 12/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III
VíceKriteria pro hodnocení a klasifikaci žák Základní školy Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy
Kriteria pro hodnocení a klasifikaci žák Základní školy Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy 1 Obecné zásady pro hodnocení a klasifikaci žák Pi hodnocení a pi prbžné i celkové klasifikaci
VíceINSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová
eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:
VíceSnížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby
Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních
VíceVýbr z nových knih 11/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),
VíceTematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle
Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu
VíceBezpenost a hygiena práce
Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly
VíceBezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora
Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní
VíceVýbr z nových knih 12/2011 pedagogika
Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7
VíceZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch
PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace
Více16. Výtvarná výchova
16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení
VíceVýbr z nových knih 3/2011 pedagogika
Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum
VíceŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání
ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,
VíceCharakteristika p edm tu
Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný
VíceStanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost
VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 10/2009 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VícePlán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007
Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných
VíceVýbr z nových knih 5/2011 pedagogika
Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)
Více7 Školní družina. Cíle školní družiny:
7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má
VícePrezová témata z pohledu zempisu. Pavel ervený
Miscellanea Geographica 12 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2006 s. 29-34 Prezová témata z pohledu zempisu Pavel ervený cervenyp@seznam.cz Katedra geografie, Západoeská univerzita v Plzni, Veleslavínova
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 1/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VíceSBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY
Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.
Více1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)
1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových
VíceDalší vzdlávání pracovník škol a školských zaízení
PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný
VíceDlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015
Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství
VíceRoní plán pro 1.roník
Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o
VíceFRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace
FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné
VíceVýhody modelu CAF pro zvyšov kvality veejn. pek, poradce. Trenín, n, 6. 4. 2006 Kvalita v samospráve
Výhody modelu CAF pro zvyšov ování kvality veejn ejné služby Vladimír Votápek pek, poradce 1 Tlak globalizace Firmy se dnes musí vyrovnávat vat s extrémn mním m tlakem globalizované konkurence a proto
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
VíceVzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví
Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova
VícePedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic
Pedagogický výzkum a kurikulární reforma eské školy Educational research and the reform of school curriculum in the Czech Republic Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Tomáš Janík, Petr Knecht Klíová slova:
VíceINSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:
INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo
VícePodklady pro ICT plán
Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina
VíceKONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS
KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální
VíceSbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována
METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných
VíceVýbr z nových knih 2/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009
VíceVyužití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem
Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními
VíceSoubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním
VícePersonalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás
Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem
VíceTvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová
Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT
VíceINFORMACE ZE ZAHRANINÍCH ASOPIS
INFORMACE ZE ZAHRANINÍCH ASOPIS Výbr lánk z nejnovjších zahraniních pedagogických asopis odebíraných Národní pedagogickou knihovnou Komenského. Plné texty lánk lze objednat v elektronické nebo papírové
VíceRADA EVROPY VÝBOR MINISTR VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB
RADA EVROPY VÝBOR MINISTR DOPORUENÍ. R (99) 4 1 VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB (Pijato Výborem ministr 23. února 1999 na 660. zasedání zástupc ministr)
VíceEfektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold
Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba
Vícee s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD
e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec
Víceseminá pro školský management jaro 2010
Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání
VíceSkupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#
Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy
Více8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci
8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou
VíceEKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy
EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy
VíceŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky
ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v
VíceSTAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ
STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 12/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VíceKURIKULUM V PROMĚNÁCH ŠKOLY
Centrum pedagogického výzkumu PdF MU Program konference KURIKULUM V PROMĚNÁCH ŠKOLY Konference se koná pod záštitou děkana PdF MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc. 20. 21. 6. 2007 Pedagogická fakulta MU v Brně
VíceZdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o
VíceÚvodník. Globalizace: výzva a ešení
OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a
Víceaj.) a ekonomiky firmy v jejich celistvosti. A tímto nástrojem jsou práv vhodn sestavené manažerské simulátory 1.
Obdobn, jako inženýi, kteí staví mosty za mnoho milion, i manažei by analogicky mli svá dležitá rozhodnutí podrobovat pedbžnému testování tak, aby tím minimalizovali eventuální rizika a nechtné dsledky.
VíceHlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském
Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 8/2010 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VíceŠkolní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31
Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,
Víceeská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti
eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080
VíceVýbr z nových knih 3/2012 pedagogika
Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika 1. Bilingvismus a interkulturní komunikace / Monika Morgensternová, Lenka Šulová, Lucie Schöll [sic] Praha : Wolters Kluwer eská republika, 2011 -- 125 s. :. -- eština.
Vícekrajské školící stedisko projektu
krajské školící stedisko projektu Cílem kurzu Intel - Vzdlávání pro budoucnost je vyškolit uitele tak, aby mohli vést projektovou výuku a efektivn integrovat poítae do stávajících uebních plán takovým
VíceVýbr z nových knih 4/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika 1. ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou : píruka pro starostlivé rodie a zodpovdné uitele / Michal Goetz, Petra Uhlíková Praha : Galén, c2009 -- 160 s. :. --
VíceInformace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007
Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ
Více8. Deskriptivní geometrie
8. Deskriptivní geometrie 337 Volitelný pedmt - dvouletý Vzdlávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdlávací obor: Matematika a její aplikace Vyuovací pedmt: Deskriptivní geometrie 1. Charakteristika
Více"Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit" Sokrates
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU Pojetí školního vzdlávacího programu Vize školy: "Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit" Sokrates Školní vzdlávací program
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 1/2012 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VícePravidla pro organizaci studia na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
Publikováno z 2. léka?ská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Pravidla pro organizaci studia na 2. léka?ské fakult? Univerzity Karlovy Pravidla pro organizaci studia na 2. lékařské
Více1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model
1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních
VíceINFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 4/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny
VíceInovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu
Koncepce projektu Inovace studijních program strojních obor jako odezva na kvalitativní požadavky prmyslu Identifikaní íslo projektu. 414 Zkrácený název projektu : "Absolvent pro poteby prmyslu" 1. Úvod
Více$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???
Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-
Více