TROJE UMĚNÍ POD JEDNOU STŘECHOU 1/2014. učitelské noviny. Brněnské soukromé gymnázium je svého druhu ojedinělé. týdeník pro učitele a přátele školy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TROJE UMĚNÍ POD JEDNOU STŘECHOU 1/2014. učitelské noviny. Brněnské soukromé gymnázium je svého druhu ojedinělé. týdeník pro učitele a přátele školy"

Transkript

1 založeny /2014 ročník leden učitelské noviny týdeník pro učitele a přátele školy TROJE UMĚNÍ POD JEDNOU STŘECHOU Brněnské soukromé gymnázium je svého druhu ojedinělé PATŘÍ MUSLIMSKÝ ŠÁTEK DO ČESKÉ ŠKOLY? ŠKOLSKÝ ROZPOČET 2014: MILIARDA DO PLATŮ OPRAVDU AGRESIVITA RODIČŮ STOUPÁ? ČŠI: MATEŘINEK HODNOCENÝCH NA VÝBORNOU UBYLO cena 39 Kč

2 Úvodník 3 OBSAH Dobrá a špatná zpráva 4 6 Téma týdne PATŘÍ MUSLIMSKÝ ŠÁTEK DO ČESKÉ ŠKOLY? Islám by letos mohl získat v našem vzdělávacím systému větší vliv. 7 Analýza ŘEDITEL ŠKOLY VERSUS JEJÍ ZŘIZOVATEL Názory nejen od kulatého stolu. 8 9 Zeptali jsme se ŠKOLSKÝ ROZPOČET 2014 Miliarda do platů, 100 milionů na dostavby škol Profil TROJE UMĚNÍ POD JEDNOU STŘECHOU Brněnské soukromé gymnázium je svého druhu ojedinělé. 12 Jak to vidí Libor Mikulášek: DEJTE NÁM ŠACHOVÉ HODINY! 13 Odborníci radí Vladislava Coufalová: K ČEMU JE (NEJEN) ŘEDITELI ŠKOLY NEBO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ INSPEKČNÍ ZPRÁVA? Reflexe BŘIDLICOVÝ PLYN NADĚJE, NEBO ZHOUBA Změní převratná inovace v energetice českou ekonomiku? 18 Sonda PES POD LAVICÍ Mají školy podmínky pro integraci žáků? 19 Sonda OPRAVDU AGRESIVITA RODIČŮ STOUPÁ? Sonda ZA ODKLADY ŠKOLNÍ DOCHÁZKY STOJÍ ZEJMÉNA LOGOPEDICKÉ VADY Výroční zpráva ČŠI: mateřinek hodnocených na výbornou ubylo. Mám pro vás dvě zprávy a jak to tak bývá, jedna je dobrá a druhá špatná. Kterou byste chtěli slyšet dřív? Odhaduji, že dobrou, do nového roku se má vcházet s pozitivní myslí. Tak tedy dobrou zprávou je, že rozpočet pro letošní rok nebude horší než loňský. Dokonce by mělo být pár korun navíc na platy, nic moc, ale každá koruna dobrá. Ani peněz na ONIVy by nemělo ubýt, je dobře, že ředitelé nebudou muset čtyřikrát obracet každou korunu jako třeba přede dvěma lety. Když se navíc podíváme na výhledy do dalších dvou let (i když, jsou to jen výhledy, věřit se jim může pouze do určité míry), zdá se, že stabilita by mohla mít trochu delší trvání. Jak pro rok 2015, tak pro rok další by objem prostředků na platy měl růst o procento. Dr. Z. Matušková z MŠMT, s níž jsme o letošním rozpočtu školství hovořili, upozorňuje, že pro rok 2015 se sice plánuje částka nižší, ale je to způsobeno započítáním snížení sociálního a zdravotního pojištění o dvě procenta, které vyplývá z jiných právních předpisů. Takže stabilita, tedy nepokles v absolutních číslech, to byla ta zpráva dobrá. Tato stabilita a nerůst může být ovšem i zprávou špatnou. Když totiž porovnáme vývoj školského rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, zjistíme, že náš podíl na HDP mírně klesá. Nezbývá, než v této souvislosti připomenout dnes už fousatý slib ministryně školství za ČSSD Petry Buzkové, že se přiblížíme šesti procentům, jak je tomu ve státech, se kterými bychom se chtěli srovnávat. Je otázka, jestli se současná opět částečně sociálně demokratická vláda pokusí tuto vizi resuscitovat. V koaliční dohodě se dnešní triumvirát stran pokoušejících se o vládní angažmá (tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL) se třemi slovy ( všestranná podpora vzdělání ) ve svých prioritách zmiňuje i o školství. A pak v ní najdeme další prohlášení, která se dobře čtou. Třeba: Vzdělávání nesmějí být do cesty stavěny žádné institucionální, zákonné nebo sociální bariéry. Ekonomické bariéry, které leckdy a leckde dosahují mohutnosti čínském věže, autoři cudně nezmínili. Nebo: Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný. V rozpočtu se na to zatím nepamatuje zaplatí to obce jako zřizovatelé mateřinek nebo pomůže nový plánovaný rozvojový program? Když se v koaliční dohodě říká: Posílíme kontrolu úrovně vzdělávání, jak to koresponduje s třímilionovým škrtem v rozpočtu ČŠI, který se zřejmě projeví ve snížení financí na cestovné? Ještě dvě věty stojí zato citovat: Podle ekonomických možností státu se zasadíme o zvyšování mezd zaměstnanců ve školství včetně nepedagogických pracovníků Zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele, který bude propojen s motivačním ohodnocením učitelů. Ano, kariérní řád se připravuje. Je ale dobré připomenout, že jeho zavedení nutně potřebuje víc peněz na platy. Ani výhled na rok 2015, ani na rok 2016 s takovou změnou ale nepočítá. Peníze jsou určitě důležité, ale přiznejme si, že nejsou všechno. Proto třeba v Tématu týdne najdete rozbor situace, se kterou se může vyrovnávat každá škola patří muslimský šátek, hidžáb, do třídy a do vyučování? A jaká pravidla mohou a mají školy nastavit? Učitelé chemie, fyziky nebo třeba biologie by zase mohli přivítat informace o aktuální situaci při těžbě břidlicových plynů. Konečně, tímto tématem v Reflexi UN se kruhem vracíme zase k penězům, protože tato těžba a používané postupy proti sobě staví jednak investory, kteří pochopitelně očekávají zisk, a lidi, kteří v místě plánované těžby bydlí a bojují o zachování přírody a čistého životního prostředí. Radmil Švancarar 22 Zrcadlo praxe PŘI SAUNOVÁNÍ V MATEŘINCE JE POTŘEBA, ABY DĚTI DODRŽOVALY DŮLEŽITÁ PRAVIDLA Kaleidoskop Dopisy Učitelské noviny, týdeník pro učitele a přátele školy Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883 Uzávěrka čísla Kresba: Václav Hradecký

3 4 Téma týdne TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA PATŘÍ MUSLIMSKÝ ŠÁTEK DO ČESKÉ ŠKOLY? Islám by letos mohl získat v našem vzdělávacím systému větší vliv V minulém roce se v regionálním školství objevily dva případy, v nichž jako kontroverzní prvek figurovalo nošení muslimského šátku, respektive islám. Jakkoliv obě kauzy spojuje stejný problém, samotná jejich povaha je už ale zásadně odlišná. Před rokem se Iva Špírková, učitelka mateřské školy v jihočeském Lišově, rozhodla i mezi děti nosit jeden z typů muslimských šátků, takzvaný hidžáb (viz box). Začala být označována za muslimskou fundamentalistku, která svým malým svěřencům vnucuje islám. Škola proto byla atakována i výhružnými telefonáty, maily a SMS. Avšak většina rodičů dětí se za učitelku postavila s tím, že jim, ani jejich ratolestem pokrývka hlavy nepřekáží. Vyšlo najevo, že I. Špírková patří už sedm let k nejoblíbenějším učitelkám této mateřinky, což neovlivnila ani změna v jejím odívání. A především: mladá učitelka o svém záměru přestoupit na islám řekla vedení školy i rodičům ještě před tím, než si hlavu zahalila do hidžábu. Navíc se prý neobjevil ani nejmenší náznak toho, že by čerstvá konvertitka snad chtěla někoho z předškoláků nábožensky ovlivňovat. Zanedlouho po zahájení studia na Střední zdravotnické škole v Praze v Ruské ulici ho dvě zahraniční muslimky (Somálka a Afghánka) ukončily údajně proto, že jim ředitelka této školy Ivanka Kohoutová zakázala do školy nosit hidžáb. Dívky případ medializovaly s tím, že jsou omezována jejich práva, a to na náboženské vyznání a vzdělání. I. Kohoutová zveřejnila na webových stránkách školy (viz box) své vyjádření k dané kauze. V něm mimo jiné uvádí, že ještě před nástupem obou dívek ke studiu s nimi podrobně probírala hygienické předpisy ve zdravotnictví, včetně nošení pokrývek hlavy, které řeší i školní řád dané školy. Nastávající studentky s těmito požadavky souhlasily, a to i s vyjádřením, že jim v rámci studia nečiní žádný problém zdržet se nošení jakéhokoliv šátku zakrývajícího vlasy a že jim postačí, když jej budou moci mít na ramenou. (Studentky v Událostech ČT tvrdily, že ředitelce řekly, že šátky si sundají jen při praxi v nemocnici.) Hned v prvních dnech školního roku však obě dívky pravidla porušily šátky měly na hlavách. Reakcí jedné ze studentek na dotaz ředitelky, proč vzájemnou dohodu nedodržela, bylo pouze předání žádosti o ukončení studia. Bronislav Ostřanský Druhá ze studentek začala poté předpisy respektovat a ve studiu pokračovala. I ona však po dvou měsících studium ukončila. Rozhodující je školní řád O vyjádření k danému problému a vůbec k tématu užívání s náboženstvím spjatých symbolů jsme požádali tiskový odbor ministerstva školství, jehož odpověď v plném znění předkládáme: Provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení upravuje školní řád každé školy. Školní řád vydává ředitel školy, a kromě jiného také v souladu se školským zákonem upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky. Na vyjádření názoru týkajícího se provozu školy, obsahu a formy vzdělávání a dalších podrobností má právo také zákonný zástupce. Co se týče pedagogů všichni zaměstnanci školy jsou povinni dodržovat školní řád a další vnitřní předpisy školy, které můžou stanovit další podrobnosti ohledně výuky a s ní souvisejících záležitostí. Foto: Petr Husník S danými kauzami a vůbec s problematikou islámu v naší společnosti, zvláště pak ve školách jsme se obrátili na jednoho z našich předních odborníků v této věci, a to islamologa z Orientálního ústavu Akademie věd ČR Bronislava Ostřanského: Vyjádření zveřejněné na webových stránkách školy mi přijde jako naprosto korektní. Jestliže si daná instituce stanoví nějaká pravidla, má právo očekávat, že budou dodržována a na jejich dodržování také trvat. Něco jiného by však bylo, pokud by škola takováto pravidla stanovena neměla a teprve ve chvíli, kdy by se problém s praktikováním určitého náboženského zvyku objevil, snažila by se daného studenta nějak omezit. Nepřijatelné by také bylo, kdyby na veřejné škole bez udání racionálního důvodu bylo třeba dovoleno nosit židovskou jarmulku, ale muslimský šátek již ne. Koneckonců jde jen o strategii, která je v muslimských zemích vůči jinověrcům běžně praktikována, a to většinou ještě mnohem přísněji, byť v obráceném gardu. V některých muslimských zemích musejí i ženy, které nevyznávají islám, respektovat právě třeba požadavek na zakrytí vlasů. Problém okomentovala také Klára Popovová, koordinátorka výzkumného a vzdělávacího projektu Muslimové očima českých školáků, která studuje religionistiku a učitelství pro střední školy na Filozofické fakultě UK: Myslím si, že pravidla stanovená ve školním řádu by se měla respektovat. Nicméně otázkou je, jestli by daná škola postupovala stejně, pokud by na ní chtěla studovat jeptiška Myslím si, že by se tedy mělo vždy alespoň zvážit, zdali není možné učinit výjimku v situaci, kdy zakrytí vlasů je součástí identity daného člověka. V každém případě chápu, že prakticky žádná škola nemůže vyjít vstříc studentce, která by chtěla studovat v nikábu (viz box). Potřebujeme právní úpravu? V médiích se v souvislosti s oběma kauzami objevila řada nepřesností i nesmyslů. Je paradoxní, že islám je v našich médiích na jednu stranu marginálním tématem, na druhou stranu veřejnost prokazatelně přitahuje, což je patrné především z diskuzí na internetu. V některých médiích se například uvádělo, že hidžáb je znamením islámského radikalismu, což je pomýlené, říká B. Ostřanský.

4 Téma týdne 5 Otázkou také je, jestli zahalování žen v islámu je především náboženskou nebo spíše kulturní či sociální záležitostí. Podle doktora Ostřanského nelze oddělit jedno od druhého a obecně formulovaný náboženský imperativ je předmětem nejrůznějších interpretací. V Koránu se doslova píše, aby ženy zahalovaly své ozdoby a aby se chovaly cudně. A protože toto vyjádření je vágní, muslimové se přou, jak má vypadat optimální zahalení muslimské ženy. Existuje tedy pestrá škála výkladů od nejpřísnější varianty, kterou je burka, až po liberální a zároveň nejrozšířenější pojetí, jímž je hidžáb. A existuje i islámská menšina, jež dokonce tvrdí, že muslimka vůbec žádný šátek mít nemusí. V každém případě však platí, že pokud se muslimská žena nechová cudně, jakékoliv zahalení postrádá smysl, vysvětluje B. Ostřanský. I v některých muslimských zemích mohou být veřejné instituce, které se brání proti tomu, aby ženy nosily nikáb, protože daná osoba je v něm samozřejmě prakticky neidentifikovatelná. Takováto situace nastala například před patnácti lety v Egyptě. Univerzita zakázala studentkám v nikábu vstup na akademickou půdu. Tyto studentky se bouřily a nařízení označovaly za protislámské. Naopak škola zase tvrdila, že protislámské je nošení nikábu. Nakonec to dopadlo tak, že zahalené studentky mohly na univerzitu vstupovat jen zvláštním vchodem, kde procházely policejní kontrolou, kterou tvořily výhradně ženy, ilustruje B. Ostřanský. Nejznámějším případem nošení muslimských šátků, a to jakéhokoliv druhu, je situace ve Francii. Jsou však i další evropské země, které zakazují nebo jinak legislativně upravují (rozhodnutí je většinou na dané instituci) nošení nikábu nebo burky na veřejnosti, a to Itálie (už od roku 1975), Holandsko, Dánsko, Německo nebo Velká Británie. U nás žádná takováto právní úprava neexistuje. Chápu Francouze, že přijali zákaz nošení burky i nikábu na veřejnosti. Jako krajnost je toto zahalení vnímáno i mezi mnohými muslimy. Myslím si ale, že obdobná právní úprava není v České republice nutná, a to nejen proto, že kauz, jež souvisejí s muslimským zahalováním, bylo u nás poměrně málo, ale i kvůli tomu, že náš právní systém je v oblasti náboženských svobod liberální. A pokud snad některý muslim žijící v naší zemi tvrdí, že zdejší právní řád mu znemožňuje naplno praktikovat islám, jde o naprosto nesmyslné tvrzení, míní B. Ostřanský. Jedno náboženství řada výkladů Podle posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 se k Ústředí muslimských obcí přihlásilo téměř 1500 lidí, další bezmála 2000 napsaly do kolonky náboženství islám. Ve skutečnosti tu ale muslimů žije podstatně víc. Islámská nadace v Brně odhaduje jejich počet na 20 až 30 tisíc. Většina z nich pochází z arabských zemí a velká část k nám doputovala za dob socialismu (v rámci pomoci tehdejším spřáteleným režimům) ze Sýrie, Iráku, Egypta nebo Libye. Typickým muslimem žijícím v ČR je Arab mající medicínský diplom nebo titul inženýra. Brno je u nás hlavním duchovním centrem muslimů především proto, že v nedalekém Vyškově kdysi mnozí z nich studovali armádní vysokou školu. Po roce 1990 pak následoval příchod muslimů ze zemí bývalého SSSR a někdejší Jugoslávie. Podle mých informací má velká část muslimů žijících na našem území poměrně zdrženlivý vztah k oficiální muslimské reprezentaci. Zahraniční finanční podpora v současné době totiž plyne zejména ze Saudské Arábie a tam je výklad islámu spíše rigidnější. To ale neznamená, že s takovýmto výkladem musí souhlasit většina muslimů v České republice, uvádí B. Ostřanský. Přestože spolu se Slovenskem u náš žije nejméně muslimů v Evropě, odpor vůči nim je zde poměrně velký. B. Ostřanský příčinu spatřuje ve zkresleném obrazu, jejž podávají média: Vůbec se nedivím, Foto: Steve Evans Foto: Steve Evans Foto: Khashayar Elyassi Foto: Giorgio Montersino Foto: Christiaan Briggs Zdroj: muslimove.cz, foto: Martin Pokorný burka zahaluje celé tělo i obličej, a to včetně očí, přes něž je průhledná mřížka (Pákistán, Afghánistán, Bangladéš, Spojené arabské emiráty, Indie) nikáb kromě úzké obdélníkové mezery na úrovni očí zakrývá celou tvář a dosahuje na hruď nebo až na úroveň lýtek (Sýrie, Egypt, Saudská Arábie a státy kolem Perského zálivu) čádor dlouhý, často černý oděv, který kromě vlasů, krku a hrudníku zakrývá i další části těla až po kotníky (Írán, Afghánistán) burkini koupací oděv zahalující kromě obličeje a dolní části nohou celé tělo hidžáb vyjma tváře zakrývá celou hlavu i krk, někdy také hruď (Indonésie, Turecko) a bývá součástí školních uniforem Zdroj: Wikimedia Commons

5 6 Téma týdne že lidé, kteří mají představu o islámu jen na základě zpravodajství a amerických filmů, islám nesnášejí nebo se ho bojí. Na základě svého studia i pobytu v islámských zemích však vím, že většina muslimů o sobě hovoří jako o lidech středu islámská etika doporučuje zlatou střední cestu, nikoliv krajnosti. Známým faktem však je, že přímo v Koránu nalezneme několik formulací, které jasně inspirují k nenávisti a šíření džihádu, tedy svaté války. Korán není teologickou sumou, ani právním manuálem, a proto se vždy vyžaduje interpretace. Lidé, kteří tíhnou k extremismu, argumentují vybranými pasážemi Koránu, liberální muslimští intelektuálové ho ale vykládají v širším kontextu. Například na jednom místě v Koránu se píše o ozbrojeném boji proti nevěřícím, ale na jiném se uvádí, že boj připadá v úvahu až tehdy, pokud muslimům bylo ukřivděno. Pravdou tedy je, že nelze jednoznačně prohlásit, která interpretace islámu je ta správná. Avšak pro každého stoupence daného směru je jím přijaté podání absolutní, analyzuje doktor Ostřanský. Islám v našem školství V tomto roce se bude jednat o státní přiznání takzvaných rozšířených práv, a to právě pro muslimskou komunitu. Islám je v České republice sice registrovaným náboženstvím od roku 2004, avšak na rozdíl od tradičních náboženských subjektů, zejména pochopitelně křesťanských církví, nemá rozšířená práva. Mezi ně patří i právo vyučovat danou věrouku na veřejných školách nebo právo zřizovat školy církevní. A možná je jen náhodou, že právě od ledna se rozjíždí již zmíněný projekt Muslimové očima českých školáků. Projekt jsme v základní části orientovali do výuky průřezových témat, dále pak nabízíme pracovní listy pro hodiny češtiny, případně cizích jazyků. Školy si vyučovací hodinu na základě našich podkladů mohou připravit buď samy, nebo ji mohou zrealizovat naše lektorky. Další úrovní je dvouhodinový program založený především na didaktických hrách na tři vybraná témata: Ženy v islámu, Muslimové v Čechách a Kritické čtení. Ve třetí úrovni projektu nabízíme rozšiřující programy ve spolupráci s Městkou knihovnou v Praze. Témata budou ještě konkretizována, ale půjde například o problematiku zahalování žen nebo besedu s konvertitkou k islámu. Účast na těchto doplňujících programech však již předpokládá základní znalost toho, co představuje muslimská kultura. Naše nabídka je určena především pro žáky středních škol, ale ministerstvo školství, s nímž jednáme o záštitě, nás požádalo, abychom projekt nabídli i žákům vyšších ročníků základní školy, informuje K. Popovová. Osvětové fázi projektu předcházel výzkum. Do další fáze se K. Popovová pustila zejména v důsledku svého zklamání z podoby výuky o islámu na některých gymnáziích, včetně nekvalitních informací uváděných v učebnicích: Naším cílem není přesvědčit žáky, že náš obraz o islámu je bližší realitě než informace předkládané médii. Jde nám jen o to, aby žáci nad předloženými informacemi kriticky přemýšleli a názor si pak vytvořili sami. Chceme, aby se například zamysleli nad tím, že mnoho muslimů také odsuzuje představu o islámu, jakou jsme si vytvořili my na základě informací o terorismu, zneužívání žen a agresivitě, a pokud by islám takový byl, ani sami muslimové by s ním nechtěli mít nic společného. Vyjádření ředitelky SZŠ Ruská k odchodu muslimských studentek: Muslimové očima českých školáků: muslimove.cz Zdroj: Wikimedia Commons Zdroj: muslimove.cz, foto: Martin Pokorný Rozšíření islámu (více než 10 %). Tmavě zelená barva znázorňuje oblasti s většinovým zastoupením sunnitů a červená šíitů.

6 TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ ILUSTRACE: VÁCLAV JOHANUS Analýza 7 ŘEDITEL ŠKOLY VERSUS JEJÍ ZŘIZOVATEL Názory nejen od kulatého stolu Bylo to před lety až příliš jednoduché řešení. Odvětvové řízení sice ředitelé vítali, však si ho taky klíči vycinkali, ale stěžovali si, že ministerstvo nedokáže dohlédnout na to, aby všechny školské úřady pracovaly, jak mají. Oceňovali práci jen několika z desítek existujících. Není nic snazšího, padlo tehdy rozhodnutí shora, tak školské úřady zrušíme. Ředitelé nebudou mít co kritizovat a ještě si zavážeme obce, které by rády dostaly školy do svého hájemství. Stalo se. Kritika ale nezmizela. Jen jejím cílem už nebylo ministerstvo školství. Že si zastupitelé leckdy nevědí se svými školami rady, že jejich informovanost o potřebách rezortu se případ od případu liší, se ví už dlouho. O rozdílném přístupu jednotlivých radnic ke školám nemluvě. Někde si je hýčkají, jak mohou. Jinde si hrají na všemocné vládce, pro které se školy změnily ve vazaly. Už proto se dalo předpokládat, že kulatý stůl SKAV vyvolá velký zájem nejen pedagogické veřejnosti. Jako téma prosincového setkání organizátoři stanovili výmluvné: Ředitel školy versus zřizovatel. Vidí kvalitu školy stejně? A přišlo překvapení. Navzdory naléhavosti otázky i signálům z terénu, které se nastavením avením šestiletého funkčního období ředitelů zněkolikanásobily, byla účast oproti oti předcházejícím setkáním poměrně nízká. Jako by zainteresovaní ztráceli víru, že se jejich starostmi začnou odpovědní konečně zabývat. A tak se nakonec do debaty vešlo skoro všechno, co dnes leží ředitelům škol na srdci. Zejména těm zřizovaným obcemi, protože čím užší je zastupitelstvo, tím menší je naděje na to, že v něm bude člověk, který školství rozumí. Nekompetentní zásahy do chodu školy pak mohou mít (a leckdy i mají) nepříjemné následky. Jen to zdá se asi nikoho kromě pedagogů nebolí. Kvalita z různých stran O čem to mluvíte? Copak byl dodnes někdo schopný říct, co to kvalita vůbec je? A rázem jsme u prvního problému. I tam, kde vztahy mezi základní školou a radnicí fungují dobře, kvalitu obvykle každý hledá někde jinde. Učitelé v počtu úspěšných absolventů, zřizovatelé ze všeho nejdřív hodnotí, jestli jim škola přidělává nebo nepřidělává starosti. Zajímá je častěji, jak ředitel pečuje o školní budovu, než aby byli zvědaví, jak pod jeho vedením roste pedagogický sbor. Podle toho také své ředitele hodnotí. V asociaci se okamžitě vybaví rozhovory, které jste na toto téma kdy vyslechli. Hodnotí to, čemu rozumějí. Když nevidí do školské problematiky, přece se do ní nebudou navážet, ozývají se námitky. Oprávněně, protože odbor věnující se výhradně školství si může dovolit jen radnice ve větším městě. Buďte rádi, že vám mluví jen do toho, čemu rozumějí, nám se montují i do toho, o čem nemají ani páru, přihodí svoji trošku do mlýna méně šťastní ředitelé. Když se nedovedete se zřizovatelem domluvit, nemáte ve své funkci co dělat, opáčí jiný šéf školy. Od pohledu na kvalitu jsme sice o něco dál, ale i tady všechno souvisí se vším. Po dvou vlnách konkurzů Dodnes se vedou spory o to, jestli impuls k zavedení šestiletého funkčního období ředitelů vzešel z ministerstva školství nebo to byl výsledek tlaku zřizovatelů. Fakt je, že byl kolem nich velký rozruch, a ačkoli ČŠI tvrdí, že neobstála jen malá část ředitelů, nepříjemností přinesla první i druhá vlna dost. Důvod? Kromě výše zmíněného nedostatku informací (popřípadě osobních antipatií) je to konkurzní vyhláška umožňující úhybné manévry. Říká sice, že zřizovatel jmenuje ředitele na základě výsledků konkurzu, ale nezavazuje ho, aby vybral nejúspěšnějšího uchazeče. Prostor pro dohady (ale i jánabráchismus) se otevírá dokořán. Ne vždycky usedne do ředitelského křesla člověk, kterého konkurzní komise ocenila jako nejschopnějšího. Existují i případy, kdy zřizovatel jmenoval do čela školy pedagoga, který se konkurzu vůbec nezúčastnil. Kdyby vyhláška nařizovala zřizovateli, který odmítne jmenovat kandidáta z prvního místa, aby své rozhodnutí zdůvodnil, byly by i konkurzy věrohodnější, jsou přesvědčeni ředitelé. A jedním dechem připomínají chybějící kritéria pro výběr uchazečů. Obloukem se tak vracíme ke kvalitě, která je dodnes nepojmenovaná. Šest let nestačí Také na to ředitelé upozorňují. Za takovou dobu není možné odpovědně říct, jestli se řediteli podařilo posunout školu dopředu. Minimálně dva roky se ve své funkci orientuje, aby mohl nastavit vizi odpovídající realitě. Do života ji také neuvede za rok. Vzdělávat se musí on i pedagogický sbor... Šest let uběhne, sotva se stačí otočit. Aby mohl dotáhnout své představy co nejdál, snaží se být vůči svému zřizovateli loajální, bývá slyšet z řad ředitelů. Zároveň připomínají, že například v severských zemích ředitele ke konkurzům nikdo nezve, ale vědí, že je čeká cyklické hodnocení. Jeho účelem není ředitele vyděsit, ale poradit, jak kvalitu školy dál zlepšovat. Názorů na téma, které kulatý stůl předložil, je stejně jako zkušeností, jež přináší praxe. Každý si hledá svůj kousek pravdy. Když se snažíte dobrat té objektivní, zjistíte, že za střety se obvykle skrývají narušené osobní vztahy, ještě častěji možná nedostatek informací. Tohle je velký námět na debatu. V každém případě i na legislativní doladění.

7 8 Zeptali jsme se TEXT: RADMIL ŠVANCAR FOTO: PETR HUSNÍK TABULKA: MŠMT ŠKOLSKÝ ROZPOČET 2014 Miliarda do platů, 100 milionů na dostavby škol Schválení státního rozpočtu těsně před Vánoci vyřešilo nebezpečí rozpočtového provizoria. Co by tento stav pro školy znamenal? Na začátku roku by školství nic vlastně nepoznalo, jen by subjekty v regionálním školství dostávaly finanční prostředky každý měsíc, protože standardní dvouměsíční financování provizorium nepovoluje, vysvětluje vrchní ředitelka sekce financování MŠMT Zuzana Matušková. Proto MŠMT jednalo s kraji, jejichž prostřednictvím peníze do škol jdou, aby také byly připraveny přijmout mimořádná opatření pro distribuci těchto peněz. Pokud by ale provizorium bylo delší než dva tři měsíce, mohl by nastat problém ve financování například operačních programů, vysokých škol K tomu naštěstí nedošlo. tomu se odečítá skoro 18 milionů korun, které se musí škrtnout v tzv. organizačních složkách státu tedy v samotném ministerstvu školství, v rozpočtu ČŠI a Vysokoškolského sportovního centra. Není to mnoho, v některých jiných kapitolách státního rozpočtu to byly až stovky milionů korun. Po opakovaných úsporách předchozích let to přesto nebude v napjatých rozpočtech našich organizací jednoduché. Kolik z této úspory připadá na inspekci? V její kapitole se musí najít přes 3 miliony korun. I když to není rozhodující částka, musí se najít v provozních prostředcích, v nichž jsme velmi přísně šetřili už v minulých letech. Problém může být, že bude třeba méně peněz na cestovné a zajištění některých informačních a ekonomických systémů. Porovnejte rozpočet 2014 s roky předchozími Když jsme o rozpočtu hovořili před rokem, hodnotila jsem ho i v porovnání s rozpočty předcházejícími jako stabilní. A letos bych mohla tato slova zopakovat. V loňském roce nedošlo k žádnému vázání rozpočtových prostředků ani k omezení čerpání nároků, tedy nevyčerpaných finančních prostředků z předchozího roku. Letošní rozpočet školství se snaží od prvního návrhu, který připravovala již vláda premiéra Petra Nečase, tuto stabilitu držet. Stala se prioritní filozofií vlády. Dobré je, že stabilní je nejen rozpočet, ale stabilní je i vyrovnanost mezi jednotlivými úseky školského rozpočtu. Tato věc nebyla v letech 2011 a 2012 samozřejmostí. Tehdy se v některých položkách přidávalo, ale v jiných se muselo krátit, protože podstatná byla celková částka. Tak se stávalo, že v jednotlivých částech rozpočtu se otevíraly nůžky, dokonce se taková diference prohlubovala v rámci jedné části vzpomeňme několikaletý propad ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství na úkor poněkud se zvyšujících platů pedagogů, úroveň ONIV se tak dostala na kritickou míru. Loňský rok byl i z tohoto hlediska stabilizační a letos se podařilo hladinu rozpočtu udržet. Rozpočet připravila Nečasova vláda, úřednická vláda ho trochu změnila, pak dostala návrh poslanecká sněmovna. Jak se tedy rozpočet měnil? Nečasova vláda poněkud posílila rozpočet pro vědu a výzkum. Nejedná se o velikou částku, jde zhruba o 750 milionů korun, z toho přes 420 milionů korun bylo navýšeno v rámci rozpočtu a zbytek se přesunul z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí. Jde o peníze na vklady a příspěvky mezinárodním organizacím, tato změna je pouze organizační, ve financování koncových uživatelů se neprojeví. Vláda Jiřího Rusnoka přidala dvě procenta na posílení objemu prostředků na platy (včetně sociálního a zdravotního pojištění). V parlamentu pak byla načtena řada návrhů na změny školského rozpočtu, školským výborem třeba úspěšně prošly dva návrhy na navýšení objemu prostředků na platy o 1,5 miliardy korun, rozpočtový výbor je ale neschválil. A tak v rámci těchto poslaneckých návrhů bylo přijato pouze navýšení objemu finančních prostředků na platy v regionálním školství o 50 milionů korun, oproti Které položky může šetření ještě zasáhnout? Počítá se s tím, že se uspoří například v nákladech na energie. Jestliže tedy v předchozích letech nebyly vytvořeny podmínky pro toto šetření například preventivními úspornými opatřeními, mohou nastat problémy. Bude víc peněz pro regionální školství? Pokud porovnáme srovnatelné výdaje očištěné o finanční prostředky z programů Evropské unie, rozpočet regionálního školství je meziročně navýšen asi o jeden a půl miliardy korun. Je to přibližně 1,7 % celkového rozpočtu regionálního školství. Protože je v této částce i tzv. příslušenství, přímo do platů půjde něco málo přes miliardu korun. Průměrný rozpočtovaný plat v celém školství by měl být zhruba korun. Kolik se tedy dostane zaměstnancům na pásku? Půjde přibližně o 400 až 500 korun, ovšem bude to částka nenároková, bude skryta v mimotarifních částech platu, záviset bude i na tom, jakým způsobem budou kraje rozpočet jednotlivým školám rozepisovat. A rozpis rozpočtu by měl být z ministerstva školství připraven v průběhu ledna. V tomto okamžiku také není zřejmé,

8 Zeptali jsme se 9 Srovnání rozpočtu kapitoly 333 MŠMT v letech (údaje v tis. Kč) Schv. rozpočet bez podílu EU/FM ROK 2012 ROK 2013 ROK 2014 Schv. rozpočet vč. podílu EU/FM z toho vázání výdajů Schv. rozpočet bez podílu EU/FM Schv. rozpočet vč. podílu EU/FM Návrh rozpočtu bez podílu EU/FM Návrh rozpočtu vč. podílu EU/FM Výdaje celkem , , , , , , , vysoké školy , , , , , , ,000 v tom: výdaje mimo EDS/SMVS , , , , , ,000 výdaje na EDS/SMVS , , , , , , , výzkum, vývoj a inovace , , , , , , výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací , , , , , , ,015 v tom: mzdové výdaje včetně příslušenství pedagogové *) , , , , , , ,000 mzdové výdaje včetně příslušenství nepedagogové *) , , , , , podpora činnosti v obl. mládeže , , , , , , podpora činnosti v obl. sportu , , , , , , výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu EU a FM , , , , , ,917 mimo výzkum vývoj a inovace 7. ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu včetně EDS/SMVS , , , , , , ,474 *) Mzdové výdaje vč. příslušenství zvlášť na pedagogy a nepedagogy se sledovaly v závazném ukazateli pouze v letech 2012 a jestli nebude na tuto částku nebo na její část vypsán nějaký rozvojový program. Bolavým místem v regionálním školství jsou nejen platy, ale i už zmiňované ONIVy. Loni dostaly školy na tuto položku miliardu korun navíc a dostaly se tak na úroveň roku 2007 problém je ale v tom, že se z nich platí nemocenská. S čím mohou školy počítat letos? V ONIV je stejná částka jako loni, tedy trochu přes miliardu a půl korun. Nemocenská se z nich opravdu platí, pozitivní je ale to, že meziročně nespotřebovává více peněz, každý nárůst v celkové částce na ONIVy se tedy projeví v jejich skutečném zvýšení. Vnímám jako dobrou věc, že ONIVy neklesají, že se udržely na loňské úrovni. Je stabilizovaná i položka výdajů na vysoké školy? V podstatě ano, tato částka je sice o něco málo nižší, protože bylo potřeba zajistit spolufinancování operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Je to ale v podstatě půjčka, spolufinancování se využije v letošním roce a právě v rámci prioritní osy pro vysoké školy. Ty by naopak díky tomu mohly získat více než 280 milionů korun navíc. A oněch půjčených 50 milionů korun bude v roce 2015 zase do rozpočtu vysokých škol vráceno. V rozpočtu je ale meziročně částka pro vysoké školy při započtení financí z evropských programů nižší o 5 miliard korun Těchto pět miliard korun souvisí především s operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, je to podíl EU na tomto programu. Je to částka, která může být souvztažně navýšena ministerstvem financí i v průběhu roku Pro zahájení financování v tomto roce jsou vytvořeny zdroje v profilujících nárocích z nespotřebovaných výdajů za rok 2013, které budou činit více než 5 miliard korun. Na položku mládež a sport bude víc peněz než loni? Pro mládež bylo drobné zvýšení loni a v letošním rozpočtu je uchováno. Co se sportu týká, tato položka byla loni zvýšena poslaneckou iniciativou o 800 milionů korun a tato výše pro letošní rok zůstává. Pozorný čtenář tabulek ale v této položce najde třímilionové snížení jedná se ovšem o sumu, o které jsem už mluvila, o povinné snížení rozpočtu z titulu krácení běžných výdajů státních organizací, v tomto případě Vysokoškolského sportovního centra. Je to však problém, který bude nutné v průběhu roku řešit, snížení je směrováno na úřady a Vysokoškolské sportovní centrum není skutečným úřadem a scházející peníze například na cestovné by mohly mít pro některé sportovce fatální dopad. Počítá se letos s rozvojovými programy? V rozvojových programech MŠMT zachovává podporu inkluzivního vzdělávání a vzdělávání zdravotně postižených, myslí se zejména na zajištění asistentů pedagoga. Snažíme se podpořit i odborné vzdělávání zejména ve vybraných oblastech s ohledem na potřeby trhu práce, např. stáží a praxí apod. Novinkou je vyčlenění 100 milionů korun v rozpočtu kapitoly MŠMT na pomoc školám a obcím, které mají problém s umístěním žáků v souvislosti s demografickými změnami. Jde hlavně o mateřské školy a o základní školy. Je třeba ale ještě teď na začátku roku schválit pravidla pro tento investiční program, aby školy mohly tyto peníze použít například na dostavbu potřebných tříd i pro jejich dovybavení. Není to běžný titul, investiční výdaje jsou dnes záležitostí zřizovatele, ale podle situace v některých školách je zřejmé, že reforma veřejné správy zřejmě dostatečně tuto oblast neošetřila, že se zcela nepovedla. Předpoklad, že územní samosprávní celky budou mít dostatek prostředků na zafinancování reprodukce majetku, se nenaplnil. Chceme vytvořit předpolí zejména pro spolupráci obcí při zajišťování předškolního a základního vzdělávání. Jde v podstatě o podporu vzniku svazkových škol. Sto milionů korun Pro celou republiku to zase není tak velká částka. Tato částka má být pro letošní rok podle mě motivační, abychom zjistili zájem škol a obcí o tento program. Tím se získají informace o potřebě takové podpory, takového programu a v příštím rozpočtu se mohou hledat další prostředky na jeho zafinancování. Kdy bude program vypsán? Jde o investiční program, musí být schválen vládou, odhaduji, že bude vypsán v průběhu druhého čtvrtletí a obce a školy budou moci své projekty přihlašovat ve druhé polovině roku. Hovoří se o změnách, které by mohly letošní rozpočet ještě ohrozit? Nepříjemné by mohlo být omezení čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů, tedy nevyčerpaných finančních prostředků z předchozích let. Ministerstvo financí nepředpokládá, že by je uvolnilo už v lednu jako loni, měly by se uvolňovat až po schválení účetní závěrky. Jenže rozpočet školství s těmito nároky počítá například pro operační programy i pro regionální školství. Ale nechci předjímat. Doufám, že je budeme po závěrce moci v případě dobře zdůvodněných titulů alespoň částečně využít a že toto opatření významně naši kapitolu neovlivní.

9 10 Profil TEXT: PETR HUSNÍK TROJE UMĚNÍ POD JEDNOU STŘECHOU Brněnské soukromé gymnázium je svého druhu ojedinělé Je gymnáziem a současně uměleckou školou. Už první dojem nenechá na pochybách chodby plné nádherných obrazů a výtvarných děl rozličných žánrů, všudypřítomné stojany s plakáty zvou na divadelní představení a koncerty, v každé třídě stojí klavír... Aby tohle všechno do sebe zapadalo, dá pořádně zabrat. Foto: Petr Husník Dvacáté výročí Zakladatelem soukromého Gymnázia P. Křížkovského s uměleckou profilací, které sídlí ve vlastní budově v poklidné okrajové brněnské čtvrti Komín, je František Pospíšil. Jeho blízcí o něm vědí, jak moc se mu kdysi zajídalo marnit čas vyplňováním třídních knih a katalogových výkazů chtěl hlavně učit a třeba i učit trochu jinak. Východisko mu nabídl až pád komunismu, a tak jakmile to bylo možné, dal výpověď a založil si školu vlastní. Jak sám dnes s úsměvem říká, tehdy ani trochu netušil, že se právě tímto rozhodnutím vrhá do náruče úředničiny mnohonásobně objemnější... V roce 1991 jsem dostal velkou chuť otevřít školu, jejíž ideou bude vzdělávání pod jednou střechou, tedy přesněji vzdělávání všeobecné a zároveň umělecké. Nejprve téhož roku vznikla základní umělecká škola, abychom měli základ, z něhož budeme později růst. Gymnázium jsme otevřeli o dva roky později, vzpomíná F. Pospíšil, který jako absolvent konzervatoře měl pocit, že se mu na ni dostalo v jistém ohledu omezeného vzdělání. Proto chtěl pro sebe a později pro děti, které přijímal do své školy, něco víc. Komplexnost hodnocení Gymnázium se od ostatních lišilo už před dvaceti lety a svou jedinečnost si zachovává dosud; je určeno dětem ve věku od 11 do 19 let, které musejí zvládat nároky studia všeobecného gymnázia, výrazně rozšířeného o humanitní a umělecké obory hudební, výtvarný a divadelní. Foto: Petr Husník Zakladatel školy František Pospíšil Na pedagogické radě žáka hodnotí fyzikář či češtinář spolu s hornistou nebo klavíristkou. Dítě vidíme z různých úhlů, které už z principu systematicky ostatní školy tolik nezajímají to ale prosím neberte jako negativní vyjádření vůči kolegům z jiných škol. A právě komplexnost v hodnocení osobnosti žáka je jedním z důvodů, proč jsme takovou raritou. Musím zdůraznit, že naším cílem není konkurovat konzervatořím nebo výtvarným středním školám, tedy přímo vychovávat hudebníky, výtvarníky nebo divadelníky. My se snažíme připravit osobnosti, které se mohou uplatnit prakticky kdekoli. Důležitější než současný plod je pro nás strom: dnešní nadějný klavírista, který je současně nadaným biologem, jenž vystuduje medicínu to je jeden příklad uplatnění našich absolventů, z nichž se stávají profesionální umělci, právníci, učitelé. Lidé s širokým rozhledem a záběrem. Tak to má podle mě být, konstatuje F. Pospíšil. Odhaduje, že na dráhu profesionálního umělce se vydá kolem patnácti procent absolventů, ostatní úspěšně pokračují ve studiu na vysokých školách rozličných typů (hodně z nich prý vystuduje pedagogickou fakultu). Navzdory umělecké tváři školy ale pořád platí, že jde především o humanitní gymnázium, jehož výsledky v pohodě obstojí konkurenci jiných gymnázií, což mimo jiné dokazují i výsledky zdejších žáků u státních maturit.

10 Profil 11 Úskalí Napasovat hlubší uměleckou profilaci na rámcové vzdělávací programy není podle slov zřizovatele samozřejmě úplně jednoduché. Nicméně škole coby gymnáziu s uměleckou profilací se daří plnit základní normy RVP. Foto: archiv školy Ani po finanční stránce to prý nemá zrovna jednoduché, protože normativ pro gymnázia je obecně nízký a prakticky nezohledňuje vysoké náklady, které škola s osmi třídami (žáci se dělí podle zaměření) vydává na pokrytí potřeb svých unikátních zaměření. A známým faktem je, že právě umělecké středoškolské obory patří k těm nejnákladnějším. Proto musí vybírat školné, které se pohybuje kolem 24 tisíc korun ročně, přičemž škola uděluje různá stipendia a slevy na školném pro sociálně slabší studenty. Trojlístek Gymnázium P. Křížkovského patří ke školám, jimž rozhodně nechybí to, čemu se říká genius loci. Potkávají se tu kantoři, kteří by se jinde minuli, žáci žijí divadlem, festivaly, koncerty, výstavami. Souznění a harmonii cítíte na každém kroku, ani není třeba umělých evropských projektů zlepšujících klima ve třídě. Tady to klape takříkajíc samo. Asi ne nadarmo získal F. Pospíšil v listopadu z rukou hejtmana Michala Haška Cenu Jihomoravského kraje za práci s mládeží. V Brně se říká, že ocenění zřizovatele soukromé školy může znamenat jistý průlom v politickém nahlížení krajských středolevicových stran na existenci soukromých škol, které byly doposud spíše trpěny, než podporovány. No uvidíme. Ale zpátky k profilaci, kterou zdobí fakt, že nemine ve školním roce měsíc, aby v jeho průběhu několik žáků nezískalo nějakou cenu v prestižní národní či mezinárodní soutěži nebo olympiádě. A začněme třeba hudbou. Jak říká F. Pospíšil, toto zaměření zahrnuje hudební nauku a hru na hudební nástroj. Obé garantují nejen Z divadelního představení Osm žen interní učitelé, ale i pedagogové brněnské konzervatoře či Janáčkovy akademie múzických umění a také úspěšní sóloví hráči. Žáci se účastní interpretačních seminářů a velmi často také koncertují. Vrcholem snažení školy je vlastní komorní soubor Scholastici musici, v jehož repertoáru najdete skladby gotiky, renesance, baroka, klasické vokální a instrumentální, díla současných skladatelů i sbírku lidových písní. Studenti se s nimi dostali až do rozhlasu i televize. Výtvarné zaměření samozřejmě cílí k estetické kultivaci žáků, kteří by měli pěstovat výtvarné myšlení a výtvarný projev. Hlavní náplň výuky doplňují povinně volitelné předměty, které dál prohlubují individuální zájem žáků o ten který výtvarný obor. Od sexty jsou výtvarníci vzděláváni v semináři z dějin výtvarného umění. Žáci se ve škole aktivně věnují keramice, kresbě, malbě, počítačové grafice, textilní tvorbě či plastice. Foto: Petr Husník Tradicí výtvarníků jsou aukce jejich děl, které se pořádají zhruba každé dva roky. Obrazy prý nekupují jen nadšení rodiče, ale i veřejnost, která si je vědoma umělecké dospělosti mnoha vystavených kousků. Tyto prodejní výstavy jsou součástí školních koncertů, které se konají v několika prestižních místech Brna, například v Místodržitelském paláci, Besedním domě anebo v barokním sále Domu pánů z Kunštátu. A konečně divadelníci, kteří se věnují oboru buď v literárně-dramatickém, nebo hudebně-dramatickém zaměření. Co se prvního směru týče, jeho jedinečnost se odvozuje od umělecké výchovy a vzdělávání amatérského i profesionálního divadelního tvůrce. Literárně-dramatický obor se v kontextu gymnázia značně vyvíjel a proměňoval. Současná koncepce se orientuje spolu s prohlubováním komunikačních a tvůrčích dovedností studentů k rozvíjení osobité divadelní herecké, interpretační, scénické tvorby, uvedl F. Pospíšil. Druhý směr v podstatě dává žákům základy muzikálového herectví, které stojí a padá na tanci a zpěvu. Tím vším si žáci během studia projdou, aby mohli uspět třeba v přijímacím řízení na nějakou z hereckých fakult. Škola pečuje jak o růst jejich herecké osobnosti (jevištní projev a řeč), tak o rozvoj pěvecké techniky (výuka probíhá v individuálních lekcích, v ansámblech, ve sboru a v dalších předmětech souvisejících s oborem) a do třetice o pohybové schopnosti v taneční výchově. Třešinkou na dortu je pak školní Divadlo Na dlažbě, na jehož pódium se sbíhají nitky ze všech tří zaměření gymnázia žáci současní i ti bývalí, s nimiž vystupují jako hosté i profesionální herci.

11 12 Jak to vidí DEJTE NÁM ŠACHOVÉ HODINY! Na Poradenském dni Asociace pracovníků pedagogickopsychologických poraden v Praze na konci listopadu (ale i na dalších jednáních v poslední době) zaznívají komentáře a výklady k přímé činnosti pracovníků PPP, která prakticky není nikde specifikována. Platná poradenská vyhláška (72/2005 Sb.) jen v úvodu říká, že poradenské služby jsou poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Až do doby účinnosti nového školského zákona (564/2004 Sb.) a zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.) nebyli pracovníci PPP pedagogickými pracovníky. Podle zákoníku práce měli klasickou dovolenou 5 týdnů a neřešili přímou a nepřímou činnost. Stáli v rámci školské pracovněprávní legislativy poněkud stranou a až snahy o jejich zrovnoprávnění vedly k začlenění poradenských profesí psychologa a speciálního pedagoga do příslušných paragrafů zákona o pedagogických pracovnících v roce Konkrétně šlo o 2 zákona 563/2004 Sb., odst. 1: Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálněpedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb. Ve druhém odstavci stanovuje, že pedagogickým pracovníkem je vedle učitele i speciální pedagog (odst. d), psycholog (e) a nyní už i metodik prevence v PPP (i). Odhlédneme-li od toho, že činnosti prováděné pracovníky poraden a definované ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školství, nenazýváme výchovou a vzděláváním, a také od faktu, že PPP není škola, ani zařízení sociálních služeb, ale školské poradenské zařízení, lze si znění ustanovení 2 volněji vyložit jako přímou práci s dítětem, žákem nebo studentem, v případě nezletilého jedince také s jeho zákonným zástupcem, protože je nedílnou součástí poskytované poradenské služby. Na rozdíl od škol nemají sice poradny školní prázdniny a jsou školským zařízením s celoročním provozem, ale pro odborné pracovníky PPP kromě jiného znamenaly tyto změny sjednocení platových tabulek a dovolené ve stejné délce, jaká náležela pedagogům ve školách ( 213 ZP). Nikoho však nenapadlo, že nedůsledně provedené změny mohou přinést v budoucnu komplikace. Týká se to zejména Hlavy III Pracovní doba a přímá pedagogická činnost. Podle 22 (1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností. V době přímé práce je pracovník povinen být na pracovišti, místo a čas výkonu tzv. nepřímé práce si může určit sám (odstavec 3). Ředitelé poraden ve smyslu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací a přímé výchovné, přímé speciálněpedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti vedoucích pracovníků, stanovili svým pracovníkům z daného rozpětí hodin zpravidla horní hranici. Řídili se přitom zdravým rozumem a v dobré víře i úmyslem zákonodárce ve věci, která nebrala v potaz povahu práce poradenských pracovníků. Je samozřejmostí, že se v poradnách ustanovení odstavce 3, týkající se odlišného místa výkonu (nepřímé práce) neuplatňuje. Brání v tom povaha poradenské práce práce s osobními a citlivými údaji (zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Písemné výstupy (doporučení podpůrných a vzdělávacích opatření, zápisy do evidence a matriky školského poradenského zařízení atd.) jsou tedy vykonávány v rámci pracovní doby na pracovišti jako nepřímá práce. Jak je tedy ve skutečnosti chápána přímá práce poradenského pracovníka? A kdo je jeho objektem? Od samého vzniku PPP se o těch, kteří vyhledají poradenskou pomoc, mluví jako o klientech. Klientem se pak rozumí dítě, žák či student, o němž je v poradně vedena dokumentace. Těm je poskytována psychologická nebo speciál ně pedagogická péče (specifikovaná v poradenské vyhlášce č. 72/2005 Sb.). Jedná se o komplex činností počínaje projednáním a podepsáním informovaného souhlasu, přes vstupní pohovor, získávání anamnestických údajů, aplikaci testových metod a seznámením s jejich výsledky. Součástí je samozřejmě vyhodnocení a vypracování zprávy a doporučení, popř. navazující poradenská intervence, reedukace, metodická činnost apod. Problém je, že při práci s klientem nelze dost dobře oddělit část, kdy pracovník PPP hovoří s dítětem, žákem, studentem a kdy se zákonnými zástupci, zpravidla rodiči, popř. s oběma zároveň. Jak známo, v poradně nezvoní jako ve škole a pokud bychom skutečně chtěli oddělit přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání, potřebovali bychom šachové hodiny, kterými bychom odměřovali dobu přímého působení na vzdělávaného. Mnohem více by duchu poradenské práce prospělo, kdyby přímá práce byla vymezena obecněji a zahrnovala veškerou přímou poradenskou práci, tedy jak aplikaci diagnostických nástrojů, tak i komunikaci s rodiči nebo pedagogy v rámci intervence. Další otázkou je časové vymezení přímé práce. V manuálech testů jsou uvedeny limity zpravidla v časovém rozpětí. Závisí pak na schopnostech dítěte, v jakém čase splní ten který úkol. I kdyby si odborný pracovník přesně naplánoval sezení s klientem např. od 8 do 12:48 (tj. denní část ředitelem stanoveného rozsahu 24 hodin přímé práce), zřejmě nikdy se mu nepodaří stanovený čas dodržet. Ale prakticky to ani není nutné. Ředitel může plnění přímé činnosti kontrolovat (a také to dělá) podle počtu klientů a délky činností s nimi prováděných tak, jak jsou nastaveny v manuálech testů a činností. Požadavek, aby přímá činnost zahrnovala výhradně práci s dítětem, žákem nebo studentem, nejenže není v souladu s praxí, ale není ani dost dobře technicky proveditelný. Mechanická a nelogická aplikace právního předpisu na fungující praxi by přinesla více škody než užitku. Úprava legislativy v tomto smyslu je více než žádoucí. Libor Mikulášek, ředitel PPP Brno Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.

12 Odborníci radí 13 K ČEMU JE (NEJEN) ŘEDITELI ŠKOLY NEBO ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ INSPEKČNÍ ZPRÁVA? Inspekční zpráva je kolektivním dílem. Na samotném počátku procesu stojí celý tým inspektorů, jenž se snaží co možná nepřesněji a nejobjektivněji popsat aktuální situaci, v níž se daná škola či školské zařízení zrovna nachází. Příjemci zprávy jsou všichni ti, kteří jsou se školou nějak spjati zejména rodiče, zřizovatel, její učitelé, a samozřejmě především ředitel. Jakkoliv je inspekční zpráva pro něj určujícím dokumentem, nikdo mu nemůže přesně nařídit, jak s ní má naložit. Činnost a kompetence České školní inspekce jsou stanoveny 174 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s 174 odst. 4 školského zákona se inspekční činnost vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora. Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic ( 174 odst. 5 školského zákona). ČŠI dále provádí inspekční činnost na žádost právnických osob za účelem přiznání dotací (více 174 odst. 6 školského zákona). Inspekční zjištění musejí být využita k podpoře žáka Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených školským zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá inspekce ke schválení ministerstvu školství. Inspekční zjištění jsou průběžně konzultována s vedením školy, případně s pedagogickými pracovníky již v samotném průběhu inspekční činnosti. Po skončení inspekční činnosti na místě pak inspekční tým předběžné závěry z inspekce projedná komplexně s ředitelem školy/ školského zařízení, případně s širším vedením podle rozhodnutí ředitele. Řediteli školy/školského zařízení je oznámeno, že k inspekčním výstupům může podat ve stanovené lhůtě připomínky (inspekční zpráva) a námitky (protokol o kontrole). Ředitel školy/školského zařízení by měl s inspekčními zjištěními pracovat tak, aby opatření, která přijme, vedla ke zlepšení činnosti školy/školského zařízení. Právě při projednávání závěrů dochází ve spolupráci s vedením školy/školského zařízení ke společnému analyzování stavu, vyhodnocení inspekčních zjištění a hledání nejvhodnějších a nejefektivnějších cest k nápravě, ke zlepšení a zdokonalení vzdělávacího procesu. Proto je v závěrech inspekční zprávy po zhodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání uváděno, jaká má škola slabá místa, jaké jsou její příležitosti ke zlepšení, jaké jsou její přednosti, v čem je příkladem dobré praxe apod. Inspekční zjištění musejí být zaměřena a vztažena na podporu úspěšnosti žáka při vzdělávání. Ředitel školy by měl využívat závěry z inspekčních zjištění například na úrovni managementu školy (kompetence jeho zástupců a kompetence metodických orgánů). Projednání inspekčních závěrů a doporučení s dalšími zaměstnanci školy/školského zařízení se zpravidla odvíjí od charakteru a závažnosti inspekčních zjištění, místních specifik a od způsobu řízení školy. Zpráva má sloužit k přijetí účinných podpůrných opatření Inspekční výstupy mohou být v rámci procesu autoevaluace využívány jako zdroj zjištění z vnějšího hodnocení, nicméně stále jsou školy, které po přijetí nezbytných požadovaných opatření již s inspekčními výstupy dále nepracují. Jde většinou o školy, které takto postupují i v jiných oblastech hodnocení. Typické pro ně je, že například práci s výsledky žáků omezují na pouhou sumarizaci výsledků bez přijímání účinných podpůrných opatření. Inspekční výstupy jsou rovněž předávány zřizovateli. Pokud s nimi zřizovatel efektivně pracuje, na jejich základě hodnotí i manažerskou práci ředitele, pak v těchto případech mají zjištění uvedená v inspekčních zprávách a protokolech zpravidla velký vliv na zlepšení procesu vzdělávání. Řediteli nemůže nikdo přesně stanovit, jak s výstupy ČŠI pracovat Ředitel školy/školského zařízení je podle 164 odst. 1 písm. d) školského zákona povinen přijímat následná opatření ke zjištěním České školní inspekce. Další využití inspekčních zjištění je, při přihlédnutí k jeho zodpovědnosti za poskytování vzdělávání a školských služeb v souladu se školským zákonem a vzdělávacími programy a zodpovědnosti za úroveň vzdělávání a poskytovaných školských služeb ( 164 odst. 1 písm. b) a c), školského zákona), zcela v jeho kompetenci, a není tudíž možné řediteli školy přesně určovat, jakým způsobem s inspekčními výstupy pracovat. V rámci metodické činnosti České školní inspekce, která spočívá zejména v provádění vzdělávacího auditu s definováním silných i slabých stránek, včetně návrhů a doporučení ke zlepšení, však dochází k průběžné partnerské diskuzi inspekčního týmu a vedení školy s cílem stanovit společně nejvhodnější formy další práce. Zde totiž nelze opomíjet, že hodnotící činnost není možné zúžit jen za zjištění uvedená v inspekční zprávě, ale je třeba celý proces chápat komplexně, tedy včetně méně formálních metodických konzultací a diskuzí prováděných v průběhu inspekční činnosti. Vladislava Coufalová, ředitelka odboru inspekční činnosti ČŠI

13 14 Reflexe TEXT: PETR HUSNÍK BŘIDLICOVÝ PLYN NADĚJE, NEBO ZHOUBA Změní převratná inovace v energetice českou ekonomiku? Aniž si to možná uvědomujeme, břidlicový plyn jako poměrně nový světový energetický fenomén přímo, každodenně a stále silněji ovlivňuje náš život, potažmo celou ekonomiku. Sice se v Česku ještě nevytěžil ani kubík, přesto nám díky břidlicovému plynu zlevnila elektřina jeho těžba zejména v USA totiž významně ovlivnila globální pokles ceny uhlí. Opačnou stranou mince této příjemné zprávy je ale například avizovaný konec dolu Paskov a s ním spojená ztráta tisíců pracovních míst. Odborníci energetici, geologové a ekonomové se zatím přou, jestli jsme svědky počátku energetické revoluce, nebo překotné expanze bubliny, která zakrátko zase velmi rychle splaskne. Minulý týden se v hlavních zprávách objevila informace o končících zátěžových zkouškách nedávno dostavěné paroplynové elektrárny v Počeradech. Elektřiny se však prý od tohoto výkonného zařízení jen tak nedočkáme, protože při stávajících vysokých cenách zemního plynu, s nimž jdou ruku v roce klesající ceny uhlí, se jeho uvedení do provozu prostě nevyplatí. Možná se rozjede tak za šest sedm let a zatím bude sloužit jako záložní zdroj hlavně pro případ, že by došlo k odstávce či úplnému zastavení výroby v nějaké z dosluhujících uhelných elektráren. Původní představy elektrárenské společnosti ČEZ, majitele paroplynových Počerad, totiž překopal právě světový boom břidlicového plynu... Ale od začátku. Pionýři z USA Břidlicovou revoluci zahájila před několika lety v USA nová technologie tzv. frakování, která umožňuje těžbu zemního plynu (a ropy) z dosud nepřístupných neboli Nejznámnější ložiska břidlicového plynu v ČR. těžko prostupných ložisek. Počátky dobývání zemního plynu z břidlic však sahají mnohem hlouběji do historie, a to opět do Spojených států, kde se první vrt objevil roku podle některých pramenů roku 1821 ve státu New York. S průmyslovou těžbou se v Americe začalo až v 70. letech minulého století, doslova boom však nastal asi před deseti lety. Hlavně čistě! Ale zpátky ke zmíněnému frakování. A začněme, možná poněkud nečekaně, v Česku, které má k tématu břidlicového plynu také co říct. V uplynulých dvou letech totiž u nás o tomto způsobu těžby proběhly dosti bouřlivé diskuze zejména mezi zástupci obcí ležících v lokalitách, které byly několika zahraničními těžařskými skupinami vytipovány jako vhodné minimálně ke geologickému průzkumu (na Berounsku, Trutnovsku a Valašsku dokonce kvůli tomu vzniklo silné občanské uskupení STOP HF). Zdroj Česká televize Environmentální rizika potenciální těžby břidlicového plynu Základní faktory, které potenciálně ovlivňují životní prostředí (při nedodržení technologických postupů či v případě havárií) při těžbě: Vysoká spotřeba vody ve fázi štěpení (přeprava cisternami) a její přeprava na místo vrtů a jejich hydraulického štěpení zvýšené emise výfukových plynů. Ukládání vyčerpané vody s gely a propantovým pískem po hydraulickém štěpení v utěsněných odkalištích je potřeba zajistit monitoring hermetičnosti, zamezit průsakům. Používání výplachových a štěpících chemikálií (většina z nich je běžně používána při hloubení naftových vrtů). Zvýšená zátěž na dopravní komunikace (těžkotonážní auta, četnost jejich jízd, dopad na kvalitu komunikací, emise a kvalita ovzduší). Zdroj: Česká geologická služba Podle České geologické služby má těžba břidlicového plynu většinu postupů shodných s vrtnou činností klasického průzkumu a těžby ropy a plynu, liší se však technologií hydraulického štěpení (tedy frakování) nepropustných jílovcových vrstev, při kterém se využívá velké množství směsi písku a vody s příměsí chemikálií (asi 1 procento) vháněné pod velkým tlakem do dlouhých horizontálních vrtů. Jde tedy o poměrně masivní technologie měli bychom se proto obávat devastace české přírody, pokud by se i u nás v budoucnu začalo s těžbou? Geologové ve zprávě pro ministerstvo životního prostředí z roku 2011 uklidňují: Při dodržení technologické kázně lze provádět průzkum i těžbu NZPB (nekonvenční zemní plny z břidlic) bez poškození krajiny a po ukončení vrtných prací vrátit přírodní prostředí do původního stavu. Vlastní těžba pak může probíhat několik desítiletí bez konfliktu s ekologickými hledisky. Důležité je provádět projekty NZPB s důkladnou přípravou ekologických

14 Reflexe 15 opatření zohledňující lokální geologickou stavbu a aplikaci monitoringu. Tuto zprávu však kritici případného průzkumu a těžby zemního plynu z břidlic v Česku odmítli. O rok později přichází geologická služba s druhou, revidovanou zprávou, která detailně analyzuje možnosti i rizika těžby v lokalitách kolem Berounky (Český kras), na Trutnovsku, severní Moravě a jinde v Čechách. V této zprávě se můžeme dozvědět něco víc o konkrétních rizicích těžby, například: Vzhledem k tomu, že v rámci geologických prací při průzkumu ložisek tzv. nekonvenčního zemního plynu z břidlic může docházet podobně jako při průzkumu ložisek ropy a zemního plynu k nebezpečným jevům, jako je erupce kapalných médií, neplánované úniky plynů s nebezpečím výbuchu, kontaminace zvodněných horizontů apod., je při stanovení průzkumného území na tzv. nekonvenční zemní plyn z břidlic nutno klást důraz na speciální opatření, která musí žadatel o udělení průzkumného území na tzv. nekonvenční zemní plyn z břidlic, podobně jako u průzkumného území na ropu a zemní plyn, splnit... Problém je, že například Český kras nejsou neobydlené pláně o tisících hektarech, kde může do výše čnět les vrtných souprav jako ve Spojených státech. Něco takového si lze v české krajině jen těžko představit. A upozorňují na to ostatně i odborníci z České geologické služby. Princip těžby břidlicového plynu. Aktuální zpráva ze Spojených států říká, že tamní rekordní těžba ropy (nejvyšší za posledních 22 let) a plynu z břidlic začíná stále víc poškozovat rentabilitu výroby energií z jádra a uhlí (účty za elektřinu a vytápění Američanům klesají). V zámoří se ale ekonomicky přitažlivé břidlice rozpínají ještě dál. Firmy, které se specializují na nákladní dopravu nebo používají velké flotily nákladních automobilů, začínají přecházet z dieselu na zemní plyn (UPS, FedEx, PepsiCo, dokonce už 60 procent popelářských vozů v celé zemi atd.). Levný a dostupný plyn prý výrazně ovlivní poptávku po surové ropě a navíc jeho spalování v motorech je ekologičtější, poněvadž se při něm produkuje méně oxidu uhličitého a uhelnatého i siřičitanů. Zdroj Česká televize Loni v květnu tehdejší premiér Petr Nečas prozatím utnul vážnější debaty o průzkumu a těžbě, když po energetickém summitu EU prohlásil, že tato otázka není na pořadu dne. Předpokladem pro případný průzkum a těžbu z břidlic prý musí být přijetí odpovídající legislativy a zároveň dohoda s dotčenými obcemi. Dodejme, že moratorium Nečasovy vlády na průzkum bude platit ještě letos. Věž pro horizontální vrtání Marcellus Shale v Pennsylvánii. Spor o nehody Přestože jsou výhodou Spojených států, jak bylo řečeno, velká a řídce osídlená území, i tak si Američané žijící na dohled od vrtů stěžují hlavně na hluk a zápach z výfukových plynů od projíždějících nákladních automobilů (jen vybudování jednoho vrtu znamená přejezd asi tisícovky náklaďáků, samotný provoz zhruba jeden vůz denně). A taky na klesající hodnotu svých nemovitostí, případně na zhoršující se kvalitu podzemní vody. Na druhé straně některé expertní informace zveřejňované v médiích uvádějí, že dosud nedošlo k žádným velkým haváriím, které by nějak významně zasáhly životní prostředí. A vzhledem k tomu, že ve Spojených státech funguje zhruba 40 tisíc vrtů a ani v jednom případě nebyla podle některých expertů přímo potvrzena kontaminace podzemní vody, by mohlo jít o jeden z nejčistších způsobů dobývání nerostných surovin. Zdroj: Wikimedia Commons, foto: Ruhrfisch S tím však nesouhlasí nejen ekologové, ale zcela ani Evropská unie, která před časem vydala zprávu, v níž upozorňuje hned na několik rizikových faktorů. Předně na velký zábor půdy, pak na emise z činnosti důlních zařízení, na znečištění podzemích i povrchových vod v důsledku výbuchů nebo jejich rozlití, průsaky těžební kapaliny a konečně na nekontrolované vypouštění odpadních vod. Zkušenosti z USA ukazují, že dochází k mnoha nehodám, které mohou poškozovat životní prostředí a lidské zdraví. Porušení právních požadavků jsou zaznamenána u 1 2 procent veškerých povolení k těžbě. Řada těchto nehod je způsobena nesprávným používáním zařízení nebo jeho prosakováním. V blízkosti plynových vrtů je navíc zaznamenáno znečištění podzemních vod metanem, jež vede v krajních případech k výbuchům obytných budov, a chloridem draselným, což vede k salinizaci pitné vody, uvádí se ve zprávě Evropského parlamentu... Budeme v Evropě někdy soběstační? A teď z jiného úhlu pohledu. Z první zprávy České geologické služby plynou i jiná fakta, jež by mohla mít pro případné ano či ne těžbě rozhodující vliv ekonomický i geopolitický zisk. Geologové totiž uvedli, že případná těžba břidlicového plynu v Evropě, byť jeho zásoby nebyly dosud vrtným průzkumem ověřeny, by mohla starému kontinentu zajistit do značné

15 16 Reflexe míry soběstačnost v oblasti spotřeby zemního plynu na dalších zhruba 60 let. Evropa by tak získala kvalitní domácí zdroj zemního plynu, který by mohl být dodáván do existující sítě plynovodů bez nutnosti stavby dalších plynovodů, jako jsou například plynovody Nabucco, South Stream a v každém případě tak zabezpečila nepřetržité dodávky zemního plynu bez ohledu na politickou situaci a umělé zvyšování cen dodavateli či transportéry zemního plynu. Lídrem mezi evropskými zeměmi v přípravách na rozsáhlou těžbu břidlicového plynu je Polsko, které tímto krokem hodlá výrazně zmírnit svou energetickou závislost na Rusku a omezit spotřebu uhlí. Pře třemi roky Poláci hovořili o obřích zásobách zemního plynu z břidlic, dnes jsou jejich odhady střízlivější. Přesto je jich dost, aby na břidlicích postavili svou státní energetickou vizi. Nyní urychlují průzkumy (dosud do nich investovali v přepočtu asi 12 miliard korun) a plánují co nejdřív začít s těžbou. Také Ukrajina se snaží zmírnit energetickou závislost na sousedním Rusku. Loni uzavřela dva velké kontrakty na průzkum a využití tamních zásob plynu z břidlic. Ten první s firmou Shell představoval pro zemi dosud největší zahraniční investici a pro Evropu největší kontrakt na těžbu z břidlic. Do pěti let by oba kontrakty měly Ukrajině, která má podle odhadů třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, zajistit až 16 miliard kubíků plynu ročně, tedy zhruba třetinu její momentální spotřeby. Roulette, Pennsylvánie Zdroj: Wikimedia Commons, foto: Laurie Barr Průzkumné území Berounka je umístěno do vysoce rizikového území s mimořádně faciálně rozrůzněným horninovým prostředím, výrazným a doposud ne zcela jasným tektonickým porušením a intenzivním zvrásněním, které je extrémně zranitelné antropogenními zásahy. Přírodní charakter území (paleontologie, stratigrafie, flóra, fauna) je v celosvětovém měřítku unikátem a jeho narušením by vznikly nevyčíslitelné ztráty nejen pro Českou republiku. Organickou hmotou bohaté břidlice mají prokazatelně zvýšené obsahy uranu a těžkých kovů. Území má členitou morfologii, je intenzivně zkrasovělé, s předpokládaným oběhem podzemní vody zasahujícím do hloubek minimálně 500 m pod terénem, s řadou tektonických poruch zasahujících podstatně hlouběji. Chování takto extrémně variabilního a komplikovaného horninového prostředí při sebemenším negativním antropogenním zatížení nelze spolehlivě predikovat. (zdroj: Česká geologická služba) Dodejme, že těžbu povolili už ve Velké Británii, Rumunsku, Litvě a Turecku. Přímo zlaté zítřky břidlici vykreslila nedávno zveřejněná studie pro Mezinárodní sdružení producentů ropy a plynu. Podle ní by těžba zemního plynu z evropských břidlic mohla zvýšit ekonomickou produkci osmadvacítky do roku 2050 o 1,7 až 3,8 bilionu eur, navíc by prý do roku 2035 v souvislosti s těžbou mohlo vzniknout až 800 tisíc pracovních a do roku 2050 až 1,1 milionu míst. Pokud by se ale nechyl plyn ležet ladem, Evropa by tvrdě pocítila dopad až čtyřnásobně vyšší ceny energií oproti Spojených státům, což by vedlo ke dramatickému snížení konkurenceschopnosti starého kontinentů. Otázkou je, jestli budou Evropané schopni následovat Američany, jejichž ekonomický výkon předloni díky břidlicím vzrostl téměř o 2 procenta a příjmy domácností stouply o 2,5 procenta. Nicméně podle některých odborníků vysoká těžba z břidlic v USA i Kanadě možná zabrání tomu, aby Rusko a země Perského zálivu uměle zvyšovaly ceny dodávaného plynu. Splaskne bublina? Celé to však může být jen pouhá chiméra. Podle jiné skupiny odborníků se Evropa nikdy nemůže Spojeným státům vyrovnat, i kdyby těžba zemního plynu z břidlic byla sebeekologičtější. Zaprvé, zatím nikdo neví, jakými zásobami Evropa disponuje, respektive není známo, kolik se pod zemí skrývá vytěžitelného plynu za ziskovou cenu. Podle francouzského listu Les Echos takové zásoby jen zřídka přesahují míru návratnosti několika procent. I kdyby šlo průměrně o 10 procent což je spíše optimistická úroveň potenciální výroba břidlicového plynu v Evropě by nepřesáhla dohromady 1,3 bilionu krychlových metrů. V Evropě tak na 25 let výroby připadá necelých 5 procent roční spotřeby. Je to sice pouze velmi teoretický výpočet, ale má tu výhodu, že připomíná řádovou velikost. Podíl nekonvenčních plynů ve Spojených státech v roce 2012 tvořil 56 procent celkové spotřeby, píše Les Echos a dodává, že náklady evropských zemí na těžbu jsou a zřejmě i budou oproti USA velmi vysoké, a proto nelze očekávat, že břidlicový plyn bude někdy zázračným receptem, který Evropě pomůže překonat krizi. Někteří ekonomové navíc upozorňují na to, že nízké ceny amerického břidlicového plynu jsou dlouhodobě neudržitelné. Podle investičního bankéře Dietera Goldscheidera se jako první vždy otevírají nejdostupnější, a tudíž nejrentabilnější ložiska. Až se vyčerpají, bublina prý splaskne. Už 36 procent aktuálních vrtů hlásí pokles těžby. Jsme tedy svědky jen další zlaté horečky? Co dál Zatím se Evropa a spolu s ní i Česko musejí vypořádat s faktem, že Spojené státy díky rostoucí těžbě z břidlic vykazují přebytek uhlí, které pak za velmi nízkou cenu vyvážejí. Někteří experti tvrdí, že břidlicového plynu skýtá české podzemí maximálně 3 procenta naší spotřeby, a to prý za riziko ekologických škod snad ani nestojí. Těžba na vlastním území nám tedy trn z paty zřejmě nevytrhne. Naopak podle ekonomů budeme svědky problémů v českém důlním průmyslu. Objevují se sice zprávy, že ani ve Spojených státech nemá ještě plyn nad uhlím vyhráno, protože se plánuje přesun jeho těžby z podhorských oblastí do povrchových dolů, kde se prý těží až šestkrát levněji a může díky tomu plynu konkurovat, i tak ale budou USA vyvážet do Evropy dost laciného černého zlata na to, aby se smutný případ moravskoslezského dolu OKD Paskov anebo severočeských Počerad neopakoval i jinde v Česku. Na druhé straně ale také není zanedbatelný argument, který říká, že nižší ceny elektřiny, za něž můžeme zčásti poděkovat břidlicím, mohou české ekonomice postavené na průmyslu, a tudíž na vysoké spotřebě elektřiny, efektivně pomoci. Globální energetický vývoj v malé české kotlině asi těžko ovlivníme. Nicméně bude zajímavé sledovat, jak se s jeho dopady vypořádá nová vláda, která by měla letos schválit státní energetickou koncepci na následující čtvrtstoletí. Snad se tedy brzy dozvíme, jak dalece naši ekonomiku břidlicový plyn skutečně promění.

16 18 Sonda TEXT: RADMIL ŠVANCAR FOTO: TEREZA DUDÍKOVÁ PES POD LAVICÍ Mají školy podmínky pro integraci žáků? Může vodicí pes do školy? Je to dilema mezi požadavky hygieny, bezpečností a potřebou konkrétního žáka. I to byla situace, kterou řešili účastnici dvouletého projektu zaměřeného na podporu integrativního vzdělávání, který byl ukončen v závěru loňského roku v Praze. Miroslava Štréblová z Magistrátu hl. m. Prahy, odborná garantka projektu, připomíná zvyšující se požadavky na společné vzdělávání všech dětí na straně jedné, s tím související rostoucí počet žádostí o pedagogické asistenty ze škol a vedle toho existující funkční systém speciálního školství s pracovníky s vysokou odborností. O současném stavu této oblasti v Praze jsme hovořili s ředitelem VOŠ pedagogické a sociální, SOŠ pedagogické a gymnázia v Evropské v Praze 6 Pavlem Drtinou. Projekt neřešil cestu ke společnému vzdělávání běžných dětí s žáky ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, s problémy ve vzdělávání nebo v chování, ani s dětmi nadanými. Chtěli jsme pomoci pedagogům s integrací dětí se zdravotním postižením s vědomím toho, že možnosti integrace těchto dětí se liší nejen podle druhu příslušného postižení, ale dítě od dítěte, říká P. Drtina. Upozorňuje, že je zásadní rozdíl mezi integrací dítěte s mentálním a třeba s tělesným postižením. V obou případech je nutné vytvořit pro tuto integraci podmínky, ale ty jsou velmi odlišné. Jistě, vždy je nutné naplnit podmínky personální (odbornost učitele a jeho podporu), ale i technické (na jedné straně bezbariérovost, na straně druhé například speciální pomůcky) a ekonomické (schodolezy nebo výtahy jsou finančně náročná zařízení, bývá nutné zajistit i asistenta pedagoga, což je dlouhodobá ekonomická zátěž pro školu i pro krajský úřad, který většinou peníze na plat tohoto člověka schvaluje a alespoň částečně poskytuje). U nás v Praze 6 již dříve několik základních škol integrovalo děti například s tělesným postižením a muselo se ve spolupráci se zřizovatelem o bezbariérovost školy postarat, podobně i některé střední školy (třeba Gymnázium Jana Keplera) už mají tuto fázi za sebou, konstatuje P. Drtina. V Praze už pro rodiče není takový problém najít školu, která je schopna dítě se speciálními vzdělávacími potřebami integrovat, v menších městech a vesnicích ovšem může být situace podstatně horší. Zvlášť když je problematická dopravní dostupnost jiných škol. Někde to může být pro integraci i limitující. Ředitel Pavel Drtina Méně od státu, víc z magistrátu Zájem Prahy a jejího vedení o to, aby školy měly k žákům, kteří to potřebují, asistenty pedagoga, je dlouhodobě velký. Ale jako všude to omezuje nedostatek finančních prostředků. Před několika lety byla ale zpracována koncepce speciálního školství v hlavním městě a magistrát pak poskytoval skutečně hodně peněz na tuto péči, ke snižujícímu se státnímu příspěvku z MŠMT to bylo až 50 milionů korun ročně. Zřejmě právě proto se hlavní město do tohoto projektu pustilo. Byl připraven zejména pro běžné pedagogy, kteří prošli pregraduální přípravou již dříve, v době, kdy se na oblast speciální pedagogiky nekladl takový důraz. Ani o dysporuchách mnoho neslýchali, pokud se speciální pedagogice nevěnovali. Získali jsme v roce 2011 akreditaci MŠMT na program pro vzdělávání pedagogů v rozsahu 250 hodin. Šlo o vzdělávací program zaměřený na individuální integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních a středních škol. Zájem byl jak mezi pedagogy, tak mezi asistenty pedagoga, říká P. Drtina. Kromě teorie se účastníci seznámili s konkrétní prací s dětmi v poradně, speciálněpedagogických centrech i ve speciálních školách. Šlo z hlediska zaměření o různá SPC i různé speciální školy, účastníci tak získali rámcovou informaci nejen o práci s dítětem, které sami vyučovali, ale také o práci s žáky s jinými druhy zdravotního postižení. Absolventi se nestali speciálními pedagogy, tuto kvalifikaci může poskytovat pouze vysokoškolské vzdělání. Naprostá většina účastníků kurzu se dostala do speciální školy poprvé. Získali obrovské kvantum nových informací, které jim zatím scházely, navázali komunikaci s pracovníky z SPC i ze škol, dostali i metodické materiály. Udělali si minimálně představu o náročnosti práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a snad odhadnou, kdy je dobré obrátit se na odborníky, vysvětluje P. Drtina. Pokus a omyl je chybou Dnes už se učitelé se základy speciální pedagogiky setkávají při studiu, jiní se vzdělávají v rámci projektů, jako byl ten náš. V každém případě je ale pro tyto žáky i pro jejich učitele výhodou, když ve škole funguje speciální pedagog, který může při vhodně sestaveném rozvrhu individuálně či ve skupině pracovat například s dětmi se specifickými poruchami učení. Ostatní hodiny děti tráví v kmenové třídě se svými spolužáky, říká a dodává, že je vždy třeba zvažovat míru postižení a vhodnost toho kterého postupu pro to které dítě. Je přesvědčen, že speciální školství je potřebné zachovat i do budoucna pro žáky s těžším postižením. A bylo by dobře, kdyby se okolo těchto škol podařilo vytvořit jakási odborná konzultační centra, která by pomáhala v integraci i ostatním školám. Integrace musí být prospěšná jak pro dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, tak i pro děti ostatní. Musí být přijata i jejich rodiči, všemi. Musí to pochopit, musí vidět, že podmínky, které jsou vytvořeny pro práci s dětmi ve třídě, jsou dostatečné. Přijetí dítěte závisí i na klimatu třídy a školy. Integrace dítěte nemůže být pokus, jestli to vyjde, nebo ne. Protože v případě neúspěchu to dítě velmi často vnímá jako svoje selhání, což velmi nepříznivě ovlivňuje jeho vztah ke škole, k učitelům i konečně k sobě samému, varuje P. Drtina.

17 TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ ILUSTRAČNÍ FOTO ZE ZŠ V PRAZE-KUNRATICÍCCH: ROBERT KLEJCH Sonda 19 OPRAVDU AGRESIVITA RODIČŮ STOUPÁ? Možná to byla shoda náhod. V poměrně krátkém časovém úseku, kdykoli jsem se dostala do debaty s učiteli, stočila se řeč na problematické jednání s rodiči. Jsou agresivnější než dřív, učitel pro ně není autorita, jenom proto, že kdysi chodili do školy, všemu rozumějí... Kde byla v tu chvíli proklamovaná spolupráce s rodinou? Že nic není černobílé, ukázala namátková anketa UN mezi řediteli základních škol. Z pochopitelných důvodů pod příslibem anonymity. Názory v ní jsou v širokém spektru, ale určitě není možné nad nimi mávnout rukou. Do nějakých mimořádných konfliktů se při jednání s rodiči nedostávám. Jistě že jsou mezi nimi ti, kteří mají pocit, že by škola měla něco dělat jinak, ale v řádu roků jde o jednotlivce. Třeba když si někdo přijde postěžovat na učitelku, která učí jejich dítě. Když učila to starší, byla úplně jiná. Nenapadne je, že to může být i tím, že mladší dítě je jiné, než bylo to starší. Nechci stížnosti ani připomínky zlehčovat. Každý problém, který vyvstane, se snažíme řešit, minimálně o něm s rodiči hovoříme. Většinou dospějeme k vzájemné dohodě. Když agresivita narůstá v celé společnosti, škola se jí těžko vyhne. Vždyť se podívejte, co se děje jenom na politické scéně. Jako by se tu vytvářel jakýsi zvláštní kodex chování. V našem regionu bohužel došlo už k několika případům fyzického napadení učitelů. Otec ve škole zkopal učitelku tak, že byla víc než dva měsíce v pracovní neschopnosti. To všechno děti vidí a některé bohužel i napodobují. Spolupracujeme s městskou i státní policií. Pokud nastane problém, na jehož vyřešení nestačíme, volám jim. Bohužel někdy nic nezmůžou ani oni. Když se žáci dopustí jakékoli trestné činnosti ať už je to krádež nebo vážné ublížení nic nemůže být trestně řešeno. Děti jsou nezletilé, případ se prostě odloží. Maximálně ho můžeme projednat za přítomnosti rodičů, což v některých případech nic neznamená. Jsem přesvědčen, že bychom potřebovali také legislativní pomoc, o kterou bychom se mohli opřít. Myslím, že ji budeme potřebovat. Naše radnice ve snaze zvýšit počet obyvatel, aby dosáhla na větší dotace, zřídila ubytovnu a nastěhovala do ní občany, kteří se našemu způsobu života odmítají přizpůsobit. Brzy stoupla kriminalita, problémy se objevují i ve škole. S tím se pak těžko pracuje. Řekla bych, že obecně je život dneska náročnější. Rodiče nemají na děti čas a myslí si, že škola jejich absenci zachrání. Vlastně si k nám přicházejí stěžovat na svoji vlastní neschopnost. Pokud s nimi nedokážeme komunikovat, nemáme v ruce dostatečné argumenty, je zle. Proto se snažíme mít všechno dostatečně podložené. Ale není to vždycky snadné. Pravda je, že někdy jsou rodiče neústupní. Vidí jenom svoje dítě a odmítají, že by vina mohla být na jeho straně. Například když chtějí, abychom vyřešili rvačku, ke které došlo o přestávce. Učitel ve třídě nebyl, kluci mlčí. Ale rodiče chtějí disciplinární potrestání. Jsou ochotni kvůli tomu poslat do školy nejen školní inspekci, ale zřizovatele, kraj, finanční úřad. Kohokoli, kdo by to řediteli konečně ukázal. Podle mého mohou za neshody s rodiči vždycky učitelé a v první řadě ředitel. Zvlášť když je to ten typ, který každý problém zamete pod koberec a nic neřeší. Co si pak mají rodiče myslet? Co se stane ve škole, musí řešit škola, učitel, který je přímo u věci. Pokud možno ihned. Je nesmysl pozvat si rodiče a vykládat jim, co Pepíček předevčírem udělal, když Pepíček si už nic nepamatuje, nebo zatlouká a stačil si vymyslet důvěryhodnou historku. Tvrdím jediné: doma ať si dítě srovnají rodiče a ve škole kantoři. Obávám se, že to není jen otázka rodičů nebo učitelů, ale společnosti. Čech automaticky hledá negativa. Nedokážeme postavit svoje reakce, svoji činnost na tom, co se povedlo. Přiznávám, že jsem taky takový, ale vím o tom a snažím se s tím bojovat. Jdu na hospitaci a okamžitě vidím každou učitelovu chybu, místo abych v první řadě sledoval to dobré. Musím si v tu chvíli uvědomit, že učitel je normální člověk se svými plusy a minusy. Že jeho práce není jednoduchá. Po letech, co jsem ve funkci, si vážím každého, kdo je pečlivý, má k žákům dobrý vztah a snaží se pracovat co nejlépe. Po nikom nemohu chtít, aby byl ideální. Ale stejní jsou i rodiče. Ano, jsou daleko otevřenější, častěji se vyjadřují k práci školy. Jenže to jsme museli čekat, když jsme začali zdůrazňovat, že škola je službou. Dřív byla prostor netknutý, nic zvenku jsme si dovnitř nepouštěli, což asi dobře nebylo. Když chceme s rodiči víc spolupracovat, musíme si připustit, že i oni jsou rozdílní vysoce inteligentní, i ti na opačném konci společenského žebříčku. Důležité je, aby byl učitel při jednání s rodiči schopen povznést se nad osobní sympatie nebo antipatie. Vím, je to hodně těžké. Když vidím, že učitel přišel z jednání s rodiči celý špatný, říkám mu: Uklidni se, vydýchej to, je to tvoje práce. Prostě s sebou nese jednání se vstřícnými i s negativně založenými dospělými. Rozeber si jednání po kouskách, co se ti podařilo a co můžeš příště vylepšit. Ano, rodiče a veřejnost vstupují do prostoru škol daleko víc, než jsme byli zvyklí. Náš problém je, že spokojený rodič nám své pocity nesdělí, nespokojený ano. Často proto žijeme v představě, že se práce nedaří. Ale ono to tak není, jen ti nespokojení jsou víc slyšet.

18 20 Sonda TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA GRAF: ČŠI FOTO ZE ZŠ NOVOBORSKÁ, PRAHA: ROBERT KLEJCH ZA ODKLADY ŠKOLNÍ DOCHÁZKY STOJÍ ZEJMÉNA LOGOPEDICKÉ VADY Výroční zpráva ČŠI: mateřinek hodnocených na výbornou ubylo Podle šetření České školní inspekce nedošlo v minulém školním roce v našem regionálním školství k nějakým kritickým změnám: Převážná část mateřských škol byla vyhodnocena jako školy dosahující alespoň požadovaného stavu. U základních škol došlo ve většině posuzovaných oblastí dokonce ke zlepšení. Také naprostá většina středních škol dosáhla ve všech hodnotících kritériích minimálně standardní úrovně. Také v rozvoji předmatematických dovedností odhalili inspektoři nedostatky. Učitelky se často stereotypně zaměřují na číselnou řadu a opomíjejí třídění, porovnávání počtu, rozlišování tvarů podobných předmětů zrakem či hmatem nebo porovnávání předmětů tvarově odlišných. V mateřských školách chybí i cílená podpora tělesné zdatnosti dětí, cvičení zaměřená na správné držení těla a jiné vady. Dostatečná pozornost není věnována ani správnému způsobu sezení dětí při jídle či kreslení. Pohled společnosti na předškolní vzdělávání se mění stává se zásadní prioritou. To je samozřejmě správné, musí ale být zajištěny potřebné zdroje, bez nichž k podstatnému zlepšení situace dojít nemůže. Celý tento sektor je podfinancovaný. Obecně známý je nedostatek prostorových kapacit, ale také třeba větší počet logopedů nebo asistentů logopeda by byl jistě žádoucí, sděluje Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora pro inspekční činnost. Jedním z hlavních zjištění ČŠI v oblasti předškolního vzdělávání je totiž fakt, že narůstá počet dětí s různě těžkými vadami řeči a že v mateřských školách je zároveň nedostatečný počet školních logopedů a řečových preventistů. Pouze 15 procent sledovaných škol mělo k dispozici specialistu logopeda a ve 22 procentech mateřinek zajišťoval odbornou logopedickou péči externí pracovník. Celkem 76 procent školek uvádělo, že systematicky zařazují preventivní logopedická cvičení. Jejich činnost však nebyla v této oblasti natolik účinná, aby nárůst vad řeči snížila. Počty odkladů se nedaří významněji snížit Logopedické vady a poruchy řeči byly také nejčastější příčinou odkladů povinné školní docházky (34 %). V těsném závěsu následovaly poruchy pozornosti a soustředění (31 %). Poměrně vysoké procento dětí s odloženým nástupem do první třídy mělo celkový opožděný vývoj řeči (12 %) a nerozvinutou grafomotoriku (16 %). ČŠI konstatuje, že v předškolním vzdělávání se dlouhodobě nedaří výrazněji snížit podíl dětí s odkladem povinné školní docházky. Prozatím se tedy opatření mající vést ke snížení výskytu odkladů přijatá v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období a úpravou školské legislativy významně neprojevila. V posledních čtyřech letech se podíl dětí s odloženou povinnou školní docházkou nachází kolem hranice dvaceti procent. I když tento podíl dlouhodobě velmi mírně klesá, je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně vysoký. Nestačí jen číst Zdá se ale, že problémy v logopedické a vůbec řečové oblasti nespočívají jen v nedostatku příslušných odborníků. Také samotné učitelky mateřských mají podle zjištění inspekce v oblasti rozvoje řečových dovedností jisté rezervy. Učitelky prý věnují méně pozornosti nejen rozvoji takzvaných produktivních jazykových dovedností, tedy správné výslovnosti, celkovému mluvnímu projevu a vyjadřování ve větách, ale i receptivním jazykovým dovednostem, zejména vnímání a porozumění vyslechnutého textu. Podle ČŠI si význam dovedností, které předcházejí čtení a psaní, pedagogičtí pracovníci mateřských škol ne vždy dostatečně uvědomují. Učitelky sice u dětí podporují zájem o knihy, zejména o encyklopedie (a ve většině škol se pravidelně čte na pokračování), ale pokud se toto čtení zařazuje v době odpoledního odpočinku, zpravidla chybí aktivity bezprostředně po čtení. Jde o činnosti, které vedou k reflexi vyslechnutého textu. Velmi málo se například vyskytuje motivace k domýšlení pokračování vyslechnutého textu či k hodnocení postav. Problémy s učebními plány přetrvávají Jako hlavní problém v oblasti základního vzdělávání uvádí ČŠI nedostatky v řízení, a to zhruba u desetiny navštívených škol. (Analýza tohoto stavu se však ve výroční zprávě neobjevuje.) Ředitel školy má složitou pozici. Je zodpovědný jak za pedagogický proces ve škole, tak za hospodářský a administrativní chod školy. K tomu všemu mu chybí adekvátní podpora. Riziko nedostatků v některém z těchto segmentů řízení je pak mnohem vyšší než v situaci, kdyby škola neměla právní subjektivitu, komentuje O. Andrys. Přestože se trvale zvyšuje úroveň zpracování ŠVP, stále přetrvává jako největší problém v této oblasti kvalita zpracovaných učebních plánů, a to zejména pro druhý stupeň. Školám stále také činí problémy přehledné sestavení poznámek k učebnímu plánu, který zejména na druhém stupni slouží k jednoznačné vzdělávací nabídce v oblasti volitelných předmětů (včetně nabídky výuky druhého cizího jazyka). Částečně negativně se projevují snahy škol o profilaci tříd či skupin (tyto skutečnosti jsou v poznámkách k učebnímu plánu často nedostatečně vysvětleny nebo chybějí vůbec), problémem zůstává také nejasné a nepřehledné vyčíslení disponibilní časové dotace, uvádí se výroční zprávě ČŠI. Pestřejší nabídka předmětů je dána možnostmi učitelů Stejně jako v předešlých letech i v minulém školním roce přetrvávala snaha o navyšování základní časové dotace pro

19 Sonda 21 jednotlivé vzdělávací obory z disponibilních hodin u klíčových předmětů. Na prvním i druhém stupni šlo o český jazyk a matematiku, na stupni druhém pak byla většina těchto hodin použita k navýšení časové dotace cizího jazyka, a to mimo jiné i v souvislosti se zavedením standardů pro základní vzdělávání. Postupně ale ubývá pestrosti v nabídce volitelných vyučovacích předmětů. Podle ČŠI je to pravděpodobně způsobeno zejména vlivem personálního složení pedagogických sborů spíše než nedostatkem zájmu žáků. Zajímavější nabídka volitelných vzdělávacích obsahů si také vyžaduje vyšší nároky na organizaci i financování. Inspektorům se také nelíbí, že ve školách stále dominuje frontální výuka. Tuto skupinovou formu nejčastěji zaznamenali u předmětů ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, a to na prvním stupni. Individualizovaná výuka naopak převažovala v českém jazyce a matematice, což koresponduje s individuálním přístupem k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), který je nejvíce patrný právě v hlavních předmětech kurikula. Použitým formám práce pak odpovídaly i metody výuky. Asistentů pedagoga i školních psychologů je nedostatek ČŠI se v minulém školním roce zaměřovala zvláště na rovný přístup ke vzdělávání a inkluzivní vzdělávání. Rizika v rovném přístupu byla zjištěna v necelých třech procentech škol navštívených v rámci běžné inspekční činnosti. Strategii naplňování rovných příležitostí nad rámec ŠVP má zpracovanou sedmina běžných základních škol zahrnutých do tematického šetření. V navštívených základních školách byla posuzována také dostupnost a financování specializovaných pozic zaměřených na podporu žáků s SVP. Například asistent pedagoga pro sociálně znevýhodněné je přítomen přibližně v deseti procentech běžných základních škol, které navštěvují takzvaně sociálně znevýhodnění žáci. Finanční prostředky na jeho zajištění pocházejí nejčastěji z rozvojových programů MŠMT a krajů. Asistent pedagoga pro zdravotně postižené je k dispozici přibližně v polovině škol, které mají žáky se SVP. Zde je většinou financován krajem, v menší míře školou nebo z rozvojových programů MŠMT. Hlavní příčiny odkladu povinné školní docházky (v %) Sledované ukazatele Logopedické vady a poruchy řeči Psychika adaptace, soustředění Grafomotorika Celkový opožděný vývoj řeči Jiné Pracovní návyky Somatické problémy Škola příčinu nezná ADHD* 4,6 4,3 5,9 7,9 12,4 11,1 15,7 31,1 33, Podíl (v %) ADHD = hyperkinetická porucha (HKP) porucha pozornosti s hyperaktivitou. Ředitelé běžných škol uvádějí jako hlavní příčiny nedostatečné podpory inkluzivního vzdělávání kromě absence asistenta, psychologa nebo speciálního pedagoga materiální a architektonické nedostatky, například často chybějící bezbariérový přístup (přibližně v polovině případů). ŠVP jako hlavní problém ve středním školství Nejproblematičtější oblastí ve středním školství je kvalita ŠVP, zejména charakteristiky: obsahu a formy závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, realizace klíčových kompetencí, způsobů a kritérií hodnocení žáků a zabezpečení výuky žáků se SVP. Dále byly v nepořádku učební osnovy a učební plán, kde došlo oproti školnímu roku 2011/2012 k pětiprocentnímu nárůstu počtu škol, které mají tyto školní dokumenty v nepořádku. Naopak velmi dobře zpracované mají školy kromě formálních identifikačních údajů zejména uplatnění absolventa v praxi. Jako důvody nedostatků v ŠVP střední školy uvádějí zejména stálou absenci standardizovaného nástroje pro tvorbu a průběžnou modifikaci ŠVP, časté legislativní změny a obsah některých závazných kapitol (materiální podmínky, personální podmínky nebo spolupráce s partnery), které vyžadují pravidelnou aktualizaci. Obzvlášť složitou situaci mají velké sloučené subjekty vzniklé v rámci optimalizace sítě středních škol. Ty totiž musely sladit ŠVP vytvořené různými autorskými kolektivy pedagogických pracovníků za odlišných vzdělávacích podmínek. Vysoký počet ŠVP v těchto školách, které často integrují více než 10 oborů vzdělání (výjimečně i přes 30 oborů), komplikuje koordinátorům tvorby ŠVP a vedoucím pracovníkům účinnou kontrolu jejich souladu s příslušnými RVP.

20 22 Zrcadlo praxe Janeta Benešová, ředitelka MŠ Buková, Praha 3 PŘI SAUNOVÁNÍ V MATEŘINCE JE POTŘEBA, ABY DĚTI DODRŽOVALY DŮLEŽITÁ PRAVIDLA Mateřská škola Buková 26, jejímž zřizovatelem je Městská část Praha 3, má svoji vlastní saunu. Tradice saunování je v této škole velmi dlouhá, a tak si dovolujeme říci, že výchova malých saunařů zde má již tradici. Jít do sauny není jen tak. Víte třeba, že byste neměli jít bezprostředně po jídle? Že se během saunování nejí? Že minerály a tekutiny by tělo mělo doplnit až po saunování? Že se do sauny nechodí v plavkách? Že je nutné, aby došlo k důkladnému ochlazení organismu? Že je potom nutný odpočinek? Že se v sauně nehovoří nahlas a nesmíme se saunovat, pokud je naše nemoc v akutním stavu? Na tyto a jiné otázky již umí odpovědět i děti z mateřské školy, kde pravidelné saunování probíhá pro každou třídu jednou týdně. Obranný mechanismus je totiž saunováním nastartován a tento stav vydrží sedm dní. Saunovat častěji proto není nutné. Nutná je ovšem pravidelnost, která udržuje imunitní systém ve stavu schopném vypořádat se s množstvím útočících nemocí. Děti v mateřské škole vědí, co se děje s tělem v prohřívárně. Povídají si o tom, jak reagují vnitřní orgány na teplo a chlad. Vědí, co přináší pravidelný pohyb, opakování této gymnastiky vnitřních orgánů. My dospělí víme, jak důležité je posilování dýchacích cest právě pro astmatiky, kterých je v mateřské škole padesát procent. Sledujeme, jak posilujeme obranyschopnost dětského organizmu. Zjišťujeme, že nemocnost dětí se stoupajícím věkem klesá. Je to tím, že děti rostou a své malé nemoci si odbudou, nebo je saunováním opravdu otužujeme? Věříme že ano. Snižujeme nemocnost, vytváříme vztah k vodě, pěstujeme saunovací návyky. Při příchodu dětí do mateřské škol se zdravotní sestry přesvědčí, že děti nemají nemoc v akutním stadiu. Nesaunují se ani děti v chronicky těžkém stavu exematickém stejně jako rekonvalescenti. Hlídáme bradavice a moluska. Děti schopné saunování rozdělíme do čtyřčlenných až pětičlenných skupinek. Každé saunování začíná důkladným osprchováním. Se skupinkou vchází do prohřívací kabiny jedna zdravotní sestra, druhá drží dozor venku pro případ nevolnosti a nenadálé situace. Sauna je vyhřátá na 90 C a děti v ní setrvávají 5 až 7 minut podle věku, zkušeností a saunovací zralosti. Následuje ochlazení, které realizujeme formou sprchování nebo pobytu v bazénku. Voda by měla mít teplotu vodovodního řadu. Nejprve volíme teplejší a vzhledem k zlepšující se saunařské zkušenosti používáme vodu stále studenější. Cyklus opakujeme třikrát. Po každém saunování děti odpočívají na lehátkách při pohádce. Ven chodí děti za každého počasí a za každé situace. Tedy i po saunování. Je li dítě po sauně a odpočinku, zůstává ještě půl hodiny ve třídě při klidové hře či kreslení a pak odchází za ostatními ven. O každém saunování vedou zdravotní sestry záznam do Saunařského deníku. Víme tak, kolikrát dítě saunovalo, kolik dní bylo nemocné, kolikrát nesaunovalo a kolik dní v mateřské škole nebylo. Při Foto: z MŠ Buková, Praha 3 omluvě rodičů tak vždy žádáme, aby nám oznámili důvod nepřítomnosti. Pro co nejpřesnější výstupy je pro nás důležité vědět, zda dítě onemocnělo zánětem horních cest dýchacích, má zlomenou ruku či je nepřítomné z důvodu pobytu s babičkou na horách. Všechny tyto informace se snažíme zpracovávat a posléze na třídních schůzkách s nimi rodiče seznamovat. Záznamy prozrazují, že největší saunař dítě XY, které má největší účast na saunování, má téměř nulovou nemocnost. Naopak dítě s nejnižší docházkou do sauny, ať je to z důvodu chronické nemoci nebo nedochází do školy v den saunování, má nemocnost velice vysokou. Na první pohled je patrná mnohem menší nemocnost u dětí starších a mnohem větší počet odsaunovaných hodin. Snažíme se, aby se saunování dětem líbilo. Chceme, aby pro ně bylo zážitkem i relaxací. Nacházíme zde prostor pro jazykové hry, zpěv i povídání pohádek. Skupinka pěti dětí je po dobu jedné hodiny příjemnou změnou v jinak naplněné třídě. Školu navštěvuje 48 dětí. Téměř polovina má alergické problémy atopický ekzém, astma, pylové alergie, potravinové alergie. Potravinové alergie respektuje kuchařka, dohlíží zdravotní personál. Jsme schopni vařit pro děti, které reagují na mléko, vejce, mouku a jiné potraviny. Do skladby jídelníčku zařazujeme co nejvíce ovoce a zeleniny, rozličné druhy potravin, jako je amarantová, žitná, celozrnná mouka, pohanka, jáhly. Děti si samy připravují svačinky a obsluhují se při nalévání pití. Zastáváme tak názor, že co si sám připravím, lépe mi chutná. Saunováním a zdravým stravováním se snažíme o budování zdravého základu pro další život. K lidskému zdraví se snažíme přistupovat komplexně a s rozmyslem. Uvědomujeme si dopad našeho chování na zdraví, na životní prostředí. A to všechno jsou otázky, které mají na paměti pedagogové, zdravotníci, kuchařka i uklízečka. Jsou to především děti, ale samozřejmě i rodiče, které svým konáním ovlivňujeme. Děkuji všem kolegům za společnou týmovou práci a rodičům, že je naše působení na děti těší.

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ RADA KRAJE Z Á S A D Y pro stanovení tarifního platu, výše příplatku za vedení, pro poskytování osobního příplatku, zvláštního příplatku a odměn ředitelům škol a školských zařízení

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014

Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Úplné znění předpisu s vyznačením změn ve znění zákona č. 197/2014 Sb. ze dne 27. srpna 2014 Poznámka redakce: Změny jsou

Více

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát

Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát PROTOKOL O KONTROLE Čj. ČŠIH-106/14-H Kontrola dodržování právních předpisů a veřejnosprávní kontrola podle 174 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 561/2004

Více

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-B-6/10-B. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-B-6/10-B. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát Název školy INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-B-6/10-B Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2 Adresa: Kamenomlýnská

Více

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL

METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL projekt: Vzdělávání napříč KHK METODICKÉ MATERIÁLY STÁŽÍ STŘEDNÍCH ŠKOL autor Mgr. Stanislav Kutálek žadatel Českomoravská vzdělávací, s.r.o. Metodické materiály stáží středních škol Vypracoval: Mgr. Stanislav

Více

ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Platné znění části první zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013 vzdělávání na školní rok 2012/2013 Kritéria pro hodnocení 1) Znaky splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke vzdělávání Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací nabídce

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2009

Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem pro rok 2009 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajská metodika rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Základní škola nám. Curierových, Praha 1, náměstí Curierových 2 náměstí Curierových 2/886, 110 00 Praha 1 Identifikátor školy: 600 035 247

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325. 17. listopadu 1322, 293 01 Mladá Boleslav. Identifikátor školy: 600 049 221

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325. 17. listopadu 1322, 293 01 Mladá Boleslav. Identifikátor školy: 600 049 221 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325 17. listopadu 1322, 293 01 Mladá Boleslav Identifikátor školy: 600 049 221 Termín konání

Více

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Úplné znění Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Schváleno usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92,

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-508/07-R14. Dvořákova 37, 747 05 Malé Hoštice

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-508/07-R14. Dvořákova 37, 747 05 Malé Hoštice Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát Název školy/školského zařízení: Adresa: INSPEKČNÍ ZPRÁVA Identifikátor: 600 143 007 IČ: 709 993 68 Místo inspekce: čj. ČŠI-508/07-R14 Termín inspekce:

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005

Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005 Mateřská škola Těšetice, okres Znojmo, příspěvková organizace VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2005 Za organizaci : Jana Mikulášková, ředitelka školy Mateřská škola Těšetice IČO : 70988323 Mateřská

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Průvodce profilovou částí maturitní zkoušky Informace pro ředitele, učitele a žáky středních škol

Průvodce profilovou částí maturitní zkoušky Informace pro ředitele, učitele a žáky středních škol Průvodce profilovou částí maturitní zkoušky Informace pro ředitele, učitele a žáky středních škol 1) Které legislativní předpisy a pedagogické dokumenty vymezují pravidla pro určení nabídky profilové části

Více

2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005

2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.,

Více

Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb.

Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

Více

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009 Základní škola a Mateřská škola Strunkovice nad Blanicí 384 26 Strunkovice nad Blanicí 202 Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2009 Vydaná dne 20. dubna 2010 Schválená školskou radou dne..

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřské školy Suchdol nad Lužnicí

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. Mateřské školy Suchdol nad Lužnicí ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřské školy Suchdol nad Lužnicí a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

Hlavní město Praha. výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí. Příloha 1. vyhlašuje dne 8.

Hlavní město Praha. výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí. Příloha 1. vyhlašuje dne 8. Příloha 1 Hlavní město Praha vyhlašuje dne 8. ledna 2008 výzvu ke konzultaci projektových záměrů a k předkládání projektových žádostí 1. Identifikace výzvy Operační program Praha Adaptabilita Prioritní

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Zlín, Kvítková 4338 Kvítková 4338, 760 01 Zlín Identifikátor školy: 600114538 Vedoucí týmu: Mgr. Vladimír Řepňák Termín konání

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Střední Čechy Inspekční zpráva Základní škola Dalovice, okres Mladá Boleslav Dalovice 32, 293 01 Mladá Boleslav Identifikátor školy: 600 049 043 Zřizovatel: Obec

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIT-35/12-T. Společnost s ručením omezeným

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIT-35/12-T. Společnost s ručením omezeným Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIT-35/12-T Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Střední škola podnikatelská Bílovec s. r. o. Dukelská 458,

Více

4.3.2. Pracovní doba pedagogických pracovníků

4.3.2. Pracovní doba pedagogických pracovníků 4.3.2. Pracovní doba pedagogických pracovníků Daná problematika je jedna z nejvíce rozporuplných oblastí a současně třecích ploch mezi vedoucími a řadovými pedagogickými pracovníky ve školách a školských

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. 60. mateřská škola Plzeň, Manětínská 37. Manětínská 37, 323 00 Plzeň. Identifikátor školy: 600 069 036

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. 60. mateřská škola Plzeň, Manětínská 37. Manětínská 37, 323 00 Plzeň. Identifikátor školy: 600 069 036 Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA 60. mateřská škola Plzeň, Manětínská 37 Manětínská 37, 323 00 Plzeň Identifikátor školy: 600 069 036 Termín konání inspekce: 8. a 9. března 2006

Více

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR):

Školský zákon k financování školských zařízení (v kompetenci krajů, nikoli MŠMT ČR): Analýza koncepčních dokumentů - Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy krajských úřadů ve 14 krajích České republiky ve vztahu k pozici školských výchovných a ubytovacích zařízení domovů

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO KULTURNÍ OBLAST A OSTATNÍ konané dne 27.11.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni:

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát PROTOKOL O KONTROLE Čj. ČŠIS-2381/13-S Státní a veřejnosprávní kontrola podle 174 odst. 2 písm. d) a c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

Rozbor případného sloučení právních subjektů

Rozbor případného sloučení právních subjektů MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 21 Úřad městské části Odbor školství, kultury a místní Agendy 21 Staroklánovická 260 190 16 Praha 9 Rozbor případného sloučení právních subjektů vypracováno v dubnu 2012 I. Současný

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Hradec Králové, Mandysova 1434. Adresa: Mandysova 1434, 500 12 Hradec Králové. Identifikátor školy: 600 088 804

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Hradec Králové, Mandysova 1434. Adresa: Mandysova 1434, 500 12 Hradec Králové. Identifikátor školy: 600 088 804 Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Hradec Králové, Mandysova 1434 Adresa: Mandysova 1434, 500 12 Hradec Králové Identifikátor školy: 600 088 804 Termín konání

Více

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

Změna: 147/2011 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 7

Více

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST

TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST TEMATICKÉ SETKÁNÍ PRO SOCIÁLNÍ OBLAST konané dne 24.05.2013 na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně v rámci projektu Slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců JMK a jeho PO Přítomni: dle

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014

VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014 Mateřská škola Těšetice, příspěvková organizace, okres Znojmo IČO : 70988323 VÝROČNÍ ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY ROK 2014 Za organizaci : Mgr. Lea Šmikmátorová, ředitelka školy Mateřská škola Těšetice IČO

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1489/09-P. příspěvková organizace. Předmět inspekční činnosti

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1489/09-P. příspěvková organizace. Předmět inspekční činnosti Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1489/09-P Název školy: Základní škola Tachov, Hornická 1325, příspěvková organizace Adresa: Hornická 1325, 347 01 Tachov Identifikátor:

Více

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálně vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů

Více

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015

Čj.: ČŠIG-2500/14-G2 a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015 Seznam zkratek 1/5 Příloha č. 1 Prameny ke Kritériím hodnocení podmínek,

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Inspekční zpráva

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Inspekční zpráva ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát Inspekční zpráva Odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola, Hradec Králové, 17. listopadu 1212 PSČ 500 02 Identifikátor školy: 600 024

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Rozsah a forma vedení školní matriky

Rozsah a forma vedení školní matriky Vyhláška č. 364/2005 Sb. o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Jihomoravský inspektorát. Základní škola Židlochovice, okres Brno-venkov. Identifikátor školy: 600 111 334

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Jihomoravský inspektorát. Základní škola Židlochovice, okres Brno-venkov. Identifikátor školy: 600 111 334 Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Židlochovice, okres Brno-venkov Identifikátor školy: 600 111 334 Termín konání inspekce: 1. 2. březen 2006 Čj.: ČŠI 1032/06-12

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice. Komenského 256, 38732 Sedlice

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice. Komenského 256, 38732 Sedlice Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Sedlice, okres Strakonice Komenského 256, 38732 Sedlice Identifikátor školy: 650 055 551 Termín

Více

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění

Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění Poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb. v platném znění 1. Pravomoci a působnost ředitele školy Ředitel školy: Ing. Jiří Zajíček, jmenován dne 25.7.2000 dekretem Ministerstva školství, mládeže

Více

Podpora dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů v prostředí reálné praxe

Podpora dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů v prostředí reálné praxe Vyhlášení rozvojového programu ve vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Podpora dalšího vzdělávání učitelů odborných předmětů v prostředí reálné praxe Ministerstvo školství, mládeže a

Více

Organizační řád mateřské školy

Organizační řád mateřské školy Organizační řád mateřské školy A. Úvodní ustanovení Organizační řád mateřské školy upravuje organizační strukturu, zásady řízení, formy a metody práce školy, práva, odpovědnost a povinnosti pracovníků

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Přijímací řízení ke vzdělávání ve středních školách a konzervatořích pro školní rok 2012/2013 realizované ve školním roce 2011/2012

Přijímací řízení ke vzdělávání ve středních školách a konzervatořích pro školní rok 2012/2013 realizované ve školním roce 2011/2012 Přijímací řízení ke vzdělávání ve středních školách a konzervatořích pro školní rok 2012/2013 realizované ve školním roce 2011/2012 Právní předpisy Přijímací řízení ke vzdělávání ve středních školách a

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 01.09.2010. vedoucí oddělení školství a kultury finančního odboru podpis

Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 01.09.2010. vedoucí oddělení školství a kultury finančního odboru podpis Město Lanškroun Spisový znak: 51.4 Počet listů dokumentu: 5 Počet listů příloh: 16 Čj.: MULA 28233/2010 V Lanškrouně 18.08.2010 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 01.09.2010 Předkladatel:

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Pardubice, Josefa Ressla 2258. Josefa Ressla 2258, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Pardubice, Josefa Ressla 2258. Josefa Ressla 2258, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Pardubice, Josefa Ressla 2258 Josefa Ressla 2258, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí Identifikátor školy: 600 096 106 Termín

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma stávajícího systému financování

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

364/2005 Sb. VYHLÁŠKA

364/2005 Sb. VYHLÁŠKA 364/2005 Sb. - o dokumentaci škol a školských zařízení - stav k 10.3.2015 364/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2005 o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

1. Změnit filosofii školy a vytvořit pozitivní atmosféru pro žáky i zaměstnance.

1. Změnit filosofii školy a vytvořit pozitivní atmosféru pro žáky i zaměstnance. Koncepce rozvoje Koncepce rozvoje školy byla zpracována dle zadání konkurzního řízení na ředitele OA,SPgŠ a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Beroun. Koncepce vychází z dvacetiletého vývoje

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.

ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29. tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola. ZÁKLADNÍ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ A MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ 101 00 Praha 10, Moskevská 29 tel: 271 720 585 email: reditelka@logopedickaskola.cz Organizační řád Část I. - Všeobecná ustanovení Článek 1 Úvodní

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720. Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Svobodná a Mateřská škola Písek, Dr. M. Horákové 1720 Dr. M. Horákové 1720, 397 01 Písek Identifikátor školy: 600 062 112 Termín

Více

Školní řád Gymnázium, Rumburk, Komenského 10, příspěvková organizace

Školní řád Gymnázium, Rumburk, Komenského 10, příspěvková organizace Školní řád Gymnázium, Rumburk, Komenského 10, příspěvková organizace Obsah: A. Práva žáků B. Povinnosti žáků C. Práva zákonných zástupců žáka D. Povinnosti zákonných zástupců žáka E. Provoz školy F. Bezpečnost

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 ze dne 25. 5. 2015, č. j.: MSMT-40749/2014 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Ministerstvo školství,

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz

Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz PhDr. Drahomíra Jansová, psycholog, vedoucí PPP OK Šumperk Školský zákon č. 561/2004 Sb. v platném znění. Vyhl.č.

Více

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1029/09-12. Základní umělecká škola Znojmo. Předmět inspekční činnosti:

Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1029/09-12. Základní umělecká škola Znojmo. Předmět inspekční činnosti: Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát Název školy: INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1029/09-12 Základní umělecká škola Znojmo Adresa: Rooseveltova 21, 669 02 Znojmo Identifikátor: 600 003 736 IČ: 70 285

Více

ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2011

ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2011 ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ ŠKOLY V ROCE 2011 (na základě odst. 1/i 7 vyhlášky 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) Škola: Základní škola

Více

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2012

Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2012 Základní škola a Mateřská škola Strunkovice nad Blanicí 384 26 Strunkovice nad Blanicí 202 Výroční zpráva o hospodaření školy za kalendářní rok 2012 Vydaná dne 7. května 2013 Schválená školskou radou dne..

Více

Školní vzdělávací program Gymnázium Ječná 1.1. Úplnost a velikost školy, vybavení školy

Školní vzdělávací program Gymnázium Ječná 1.1. Úplnost a velikost školy, vybavení školy Školní vzdělávací program Gymnázium Ječná Gymnázium pro sluchově postižené je součástí komplexu škol Gymnázium, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené v Ječné ulici v Praze. Školy fungují

Více

Údaje o hospodaření školy v roce 2009

Údaje o hospodaření školy v roce 2009 Údaje o hospodaření školy v roce 2009 (na základě odst. 1/i 7 vyhlášky 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) Škola: Základní škola

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Ministerstvo financí č.j. MF - 45 931/2014/11. Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Ministerstvo financí č.j. MF - 45 931/2014/11. Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti Ministerstvo financí č.j. MF - 45 931/2014/11 G. Rozpočty územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti 1 OBSAH: 1. Úvod... 2 2. Hospodaření územních samosprávných

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL. Č. j. ČŠIZ-486/12 Z

Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL. Č. j. ČŠIZ-486/12 Z Česká školní inspekce Zlínský inspektorát PROTOKOL Č. j. ČŠIZ-486/12 Z o veřejnosprávní kontrole podle ustanovení 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

Více

Základní umělecká škola, Praha 7, Šimáčkova 16. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2013/2014

Základní umělecká škola, Praha 7, Šimáčkova 16. Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2013/2014 Základní umělecká škola, Praha 7, Šimáčkova 16 Výroční zpráva o činnosti školy ve školním roce 2013/2014 Praha 13. 10. 2014 I. Základní údaje o škole 1. Název školy: Základní umělecká škola, Praha 7, Šimáčkova

Více