Transkript

1 Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Institut sociologických studií Disertační práce Možnosti a důsledky kombinace metod v sociologickém výzkumu se zřetelem na metody focus groups a internetového výzkumu Eva Veisová eva@veis.cz Konzultoval: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc. 2009

2 Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Praze dne Eva Veisová 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala prof. PhDr. Hynku Jeřábkovi, CSc., za odbornou pomoc při konzultaci disertační práce a za porozumění při využití netradiční kombinace výzkumných metod v rámci mezinárodního projektu International Social Justice Project ISJP (částečně financovaného z Výzkumného záměru FSV a FF UK). Děkuji také prof. PhDr. Petru Matějů, Ph.D., který mi umožnil využít pro účely disertační práce datový soubor z projektu ISSP 2006 Role vlády. Zavázána jsem rovněž svým kolegyním a kolegům ve výzkumné agentuře NMS, a svým přátelům, kteří věnovali svůj čas četbě mé práce, a poskytli mi tak kritické připomínky. Mé díky patří zejména Jiřímu Šafrovi. Za osobní podporu děkuji mé bližší i širší rodině, zvláště pak Ondřejovi, Matějovi a Viktorii. 3

4 Abstrakt Tato práce reaguje na vývoj metod v oblasti sociologických výzkumů, představuje kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu a kombinaci metod sběru dat a výzkumných strategií. Na konkrétních příkladech empirických výzkumných projektů ukazuje výhody a důsledky kombinace různých metod, a vytváří tak ucelený přehled informující o významné inovaci v oblasti metodologie sběru dat. Autorka se v práci věnuje popisu využití kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu, dále kombinaci různých metod při sběru dat v rámci kvantitativních výzkumů (v zahraniční literatuře termín Mixedmode Surveys ). Podává přehled vývoje kombinovaných technik sběru dat se zřetelem na výhody a slabá místa využití jednotlivých typů metod. V práci popisuje i metodologii provádění focus groups, přičemž autorka čerpá z aktuální reprezentativní literatury i ze své několikaleté praxe v používání této metody. Součástí práce je i popis využití internetového sběru dat a zároveň i popis českého prostředí z hlediska využití internetu, resp. možností a limitů internetového výzkumu v ČR. Část práce čerpá z praktických příkladů kombinace metod a výzkumných přístupů, přičemž podrobněji se věnuje kombinovanému empirickému šetření tématu korupce ve výzkumu v rámci mezinárodního projektu International Social Justice Project (ISJP). Popisuje výsledky výzkumu realizovaného metodou osobního dotazování, dále prostřednictvím internetového panelu a také metodou focus groups. Díky kvalitativní metodě skupinového dotazování focus groups, kterou autorka realizovala v rámci projektu ISJP, se právě korupce prokázala jako jedna z významných příčin vnímání nespravedlnosti v české společnosti. Dílčím výsledkem předkládané práce je i uvedení otázky vnímání korupce u veřejných činitelů v mezinárodním dotazníku projektu ISJP (zavedení otázky od r. 2006). Výstupem práce je materiál poskytující přehled nejnovějších inovací v oblasti metod sběru dat o kombinovaných technikách využívaných při sběru dat. Výsledky kvantitativních metod autorka navíc srovnává s výstupy kvalitativní metody focus groups. Disertační práce tedy na konkrétním příkladu prezentuje možnosti a limity kombinace metod sběru dat v sociologickém empirickém výzkumu. Text může nalézt uplatnění jako materiál pro výuku studentů metod sociologického výzkumu. 4

5 Abstract The presented thesis reacts to the current development of methods in the field of sociological research and introduces a combination of qualitative and quantitative research approach and combination of methods of data collection and research strategies. Using actual examples of empirical research projects, it shows advantages and consequences of combinations of various methods and provides thus an overall survey of important innovations in the field of data collection. The author describes the use of combination of qualitative and quantitative research approach, combination of various data collection methods within the sphere of quantitative research (referred to as Mixed-mode Surveys). She examines the development of combined techniques with respect to advantages and disadvantages of using individual types of methods and describes also the methodology of focus groups using topical representative literature and experience from her own several years of practice. A part of the thesis is also the description of internet data collection and the Czech environment from the point of internet usage. The thesis also draws from practical examples of combination of methods and research approach and gives detailed attention to corruption in combined empirical research within the International Social Justice Project (ISJP). It describes the representative research realized by the method of face to face interview combined with internet data collection via online access panel and a focus groups approach. Owing to the use of the qualitative methods of focus groups realized by the author in the ISJP project, corruption was proven as one of the major causes of injustice perception in the Czech society. A partial result of the presented thesis is also the introduction of the question of corruption perception of public officials in the international questionnaire of the ISJP project (introduced in 2006). The outcome of the thesis is a survey of the latest innovations in the field of data collection. The results of quantitative methods are compared by the author with the results of the qualitative method of focus groups. The dissertation thesis, on actual examples, presents the possibilities and limits of combination of these methods of data collection in sociological empirical research. The text can be also used as study material on methods of sociological research. 5

6 Obsah: 1. ÚVOD Námět a cíle Struktura práce KOMBINACE VÝZKUMNÝCH PŘÍSTUPŮ A METOD Kombinace výzkumných přístupů Charakteristika kombinování výzkumných přístupů Typologie kombinací výzkumných přístupů Triangulace další pohled na kombinaci výzkumných přístupů Kombinace metod ve výběrových šetřeních Typy kombinovaného výzkumného uspořádání v reprezentativních výzkumech Kontaktní fáze provedená různými technikami Sběr dat různými metodami Následná (upomínací) fáze jinými způsoby Důsledky použití různých způsobů v různých výzkumných fázích Problematika produkce různých odpovědní na identické otázky v rámci různých způsobů sběru dat Sjednocení designu Focus groups Focus groups - charakteristika Historie focus groups Důvody pro provedení focus groups Způsoby využití focus groups Realizace focus groups Analýza focus groups Internetový výzkum Internetová komunikace Aplikace mechanismů panelového výzkumu v prostředí internetu Aplikace focus groups prostřednictvím internetu Využívání internetu ve světě a v ČR Příklady kombinace výzkumných metod Stručné představení příkladů kombinace výzkumných přístupů a metod Podrobné představení příkladu kombinace metod v rámci výzkumného projektu Sociální spravedlnosti (ISJP) Důvody pro užití kombinace focus groups, osobního a online dotazování Porovnání spontánních výpovědí respondentů dle metod focus groups a online dotazování Specifika otevřených otázek v online výzkumu Porovnání vzorku respondentů osobního a online dotazování Porovnání odpovědí na uzavřené otázky v osobním a online dotazování ZÁVĚR LITERATURA: PŘÍLOHY Příloha 1: Terminologický slovník Příloha 2: Ukázky typů škál (vizuální forma) Příloha 3: Výstupy z SPSS Příloha 4: Dotazník osobní dotazování ISJP ČR 2006 (část dotazníku) Příloha 5: Dotazník ISJP online dotazování Příloha 6: Otázky z dotazníku ISSP ČR osobní dotazování Role vlády Příloha 7: Moderační scénář skupinových diskusí Příloha 8: Podklady pro převážení datových souborů Příloha 9: Oblasti korupce zmíněné ve focus groups a online výzkumu Příloha 10: Uzavřené otázky položené v online výzkumu Příloha 11: Schéma vývoje kombinovaného výzkumného projektu ISJP Příloha 12: Stručné představení mezinárodního projektu ISJP

7 Seznam obrázků: Obrázek 1: Tradiční kvantitativní nebo kvalitativní výzkumné uspořádání jednoproudé s využitím jedné metody TYP I A (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 2: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvantitativního výzkumného přístupu- TYP II A1 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 3: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvalitativního výzkumného přístupu- TYP II A2 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 4: Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP III (Monostrand Conversion Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 5: Paralelní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A1 (Concurrent Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 6: Sekvenční (postupné) víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 7: Plně kombinované víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A4 (Fully Integrated Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Obrázek 8: Vývoj technik sběru dat od 70. let do současnosti (zdroj: zpracováno dle Macer 2003) Obrázek 9: Schéma kombinovaného výzkumného uspořádání ve výběrových šetřeních (dle Dillman, de Leeuw) Obrázek 10: Ukázka HTML dotazníku použitého v online výzkumu Korupce a spravedlnost, 2007, zdroj: výzkumná agentura NMS Obrázek 11: Vstupní strana internetové panelové aplikace, 2007, zdroj: výzkumná agentura NMS Obrázek 12: September 11th - Sekvenční (postupné) víceproudé výzkumné uspořádání TYP II B Obrázek 13: Členství ČR v EU, masová média, interpersonální komunikace a utváření veřejného mínění - Sekvenční (postupné) víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A Obrázek 14: Telefonní operátor a nabídka služeb pro klienty a potenciální klienty plně kombinované víceproudé výzkumné uspořádání TYP IV A Obrázek 15: Finanční instituce a spokojenost klientů s úvěrovým procesem Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A Obrázek 16: Výzkumný projekt Sociální spravedlnost (International Social Justice Project) Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A Obrázek 17: Hierarchická clusterová analýza - Dendrogram Obrázek 18: Schéma vývoje kombinovaného výzkumného projektu ISJP

8 Seznam grafů: Graf 1: Penetrace internetu ve světě, Graf 2: Procentuální podíl uživatelů internetu podle pohlaví a věku v ČR, Graf 3: Procento domácností s připojením k internetu srovnání ČR a ostatní země, Graf 4: Porovnání struktury respondentů muži/ženy dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 5: Porovnání věkové struktury respondentů dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 6: Porovnání názoru na poměr veřejných činitelů zapletených do korupce dle tří převážených datových souborů: ISSP osobní dotazování 2006, ISJP osobní dotazování 2006, online výzkum Graf 7: Porovnání názoru na příčinu chudoby dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 8: Porovnání názoru na příčinu bohatství dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 9: Důvody nespravedlnosti dle metody sběru dat: IJSP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 10: Důležitost důvodů pro dosažení vysokého sociálního postavení dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum Graf 11: Míra souhlasu s výroky týkajícími se názorů na korupci, ISJP online výzkum Graf 12: Rozdělení respondentů dle metody Q faktorové analýzy v závislosti na věkových kategoriích, ISJP online výzkum Graf 13: Rozdělení respondentů dle metody clusterové analýzy v závislosti na věkových kategoriích, ISJP online výzkum Graf 14: Rozdělení respondentů dle dvou hard-typů přesvědčený skeptik a přesvědčený optimistický realista (metoda Q faktorové a hierarchické clusterové analýzy) v závislosti na věkových kategoriích, ISJP online výzkum Graf 15: Jak často Vy býváte požádán o pomoc v případě důležitých rozhodnutí ve prospěch konkrétního člověka?, ISJP online výzkum Graf 16: A znáte nějaké osoby, které byste mohl Vy požádat v případě důležitého rozhodnutí ve Váš prospěch?, ISJP online výzkum Graf 17: Oblasti, kde jste se setkali s korupcí, ISJP online výzkum

9 Seznam tabulek: Tabulka 1: Typy kombinovaných výzkumných přístupů (zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Tabulka 2: Typy kombinovaného výzkumného systému ve výzkumech Survey důvody pro použití kombinace metod a důsledky kombinace na kvalitu výzkumu (zpracováno dle de Leeuw, Dillman a Balden) Tabulka 3: Internetové výzkumy vymezení dle technologie a tématu výzkumu Tabulka 4: Kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody v online prostoru Tabulka 5: Primární zdroj informací o útocích 11. září v USA porovnání tří výzkumů (Hong Kong, Česká republika, Online populace) Tabulka 6: Oblasti výskytu korupce a její vnímání v kvalitativní (focus groups) a kvantitativní výzkumné fázi (OnlinePanel) Tabulka 7: Zkušenost s korupcí a typy odpovědí respondentů dle metody sběru dat focus groups a OnlinePanel, Tabulka 8: Faktorová analýza rotované řešení metoda Varimax Tabulka 9: Q-mode faktorová analýza výroků

10 1. Úvod 1.1. Námět a cíle Hlavním námětem této práce se stala má každodenní výzkumnická činnost. Kromě výuky sociologických metod výzkumu na ISS FSV UK, se již více než deset let věnuji výzkumu ve výzkumné agentuře, která se zabývá výzkumem trhu, online výzkumem a sociologickým výzkumem. Zde se velmi často setkávám s projekty, které propojují různé metody zejména kvalitativní a kvantitativní výzkumné přístupy. Kombinace metod, téma této práce, pro mne bylo zpočátku při realizaci výzkumů víceméně intuitivní záležitostí. Postupem času jsem si uvědomila, že v českém prostředí chybí systematizující metodologická práce reflektující nové trendy v oblasti kombinování metod sběru dat a výzkumného designu. Ráda bych proto, aby má práce přispěla k upřesnění typů kombinace včetně upozornění na možnosti a důsledky jejich používání. Základními předpoklady, se kterými jsem přistupovala k sepsání práce, byly objektivní podmínky, které v posledních letech proměňují charakter výzkumu snižující se návratnost a ochota obyvatel participovat na výzkumech, problémy s oslovením určitých sociálních skupin, využívání nových informačních technologií a v neposlední řadě stále větší důraz na efektivitu a komplexnost výzkumných zjištění v kombinaci s relevantními náklady. Ve své výzkumnické praxi se v posledních letech nejčastěji setkávám se dvěma metodami oblíbenými u zadavatelů, focus groups a internetovým výzkumem. U internetového výzkumu je důvod obliby zřejmý, je to zpravidla rychlost a přiměřené náklady, zatímco u focus groups jsou důvodem snadno srozumitelné výsledky a možnost klienta být u sběru dat přítomen osobně, i když za jednocestným zrcadlem. Obě metody mají svá omezení, o nichž se v práci zmiňuji. Záměrem této práce je reagovat na současnou situaci v oblasti sociologického výzkumu a poukázat na důsledky využití kombinace výzkumných přístupů a metod ve výzkumných šetřeních, včetně integračního výzkumu kombinujícího kvalitativní a kvantitativní výzkumné metody při studiu 10

11 jednoho fenoménu. Práce sleduje několik dílčích cílů. Prvním je představit nejnovější nejčastěji užívané metody v rámci kombinace metod skupinové diskuse (focus groups) a internetový výzkum. Druhým cílem je pak dokumentovat na konkrétních příkladech důsledky, které nastávají právě při použití kombinace metod. A konečně třetím cílem práce je ukázat vhodnost kombinace metod a kvalitativního a kvantitativního přístupu, ale také poukázat na důsledky použití kombinace které jsou jednak pozitivní, neboť přispívají ke snížení chyb ve výzkumu (chyba měření, návratnosti, pokrytí a výběru), jednak mohou být negativní, protože kombinace může při nekontrolovatelném použití způsobit nesprávnou interpretaci výstupů. 11

12 1.2. Struktura práce Základní typologii kombinací kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu 1 uvádím v kapitole 2.1. Kombinace výzkumných přístupů, kde představuji tři základní typy kombinací: 1) Kvalitativní nebo kvantitativní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání, 2) Kvalitativně-kvantitativní jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání, 3) Kvalitativně-kvantitativní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání. V další části, kapitole 2.2. Kombinace metod ve výběrových šetřeních, se věnuji kombinaci metod z pohledu chronologického postupu v rámci kontaktu s respondenty při výzkumných pracích začátek je kontaktní fází respondentů, následuje fáze sběru dat a posléze fáze upomínací. Oddíly 2.3. a 2.4. seznamují čtenáře s metodologií focus groups a metodologií internetového výzkumu včetně limitů jeho využití v České republice. Praktické ukázky projektů sdružujících různé metody (například osobní dotazování, telefonické dotazování, skupinové diskuse, hloubkové rozhovory, internetový výzkum) jsou představeny v kapitole 2.5. Příklady kombinace výzkumných metod. Nejprve stručně uvádím dva projekty vnímané jako historický exkurz (Lazarsfeldův Marienthal a Mertonův War Bond Drive), a dále představuji výzkumné projekty, na nichž jsem participovala stručně prezentuji čtyři projekty, dva z praxe ve výzkumu trhu, dva projekty nekomerčního výzkumu realizovaného v rámci doktorského studia, a podrobně se věnuji výzkumu Sociální spravedlnosti. Každý z projektů zasazuji do typologie, kterou definuji na začátku práce. V závěru práce shrnuji možnosti a důsledky kombinace metod a výzkumných přístupů. 1 V práci představuji v zásadě dvojí typologii kombinací 1) kombinaci kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod, které pro přehlednost označuji jako kvalitativní a kvantitativní výzkumný přístup, 2) kombinaci různých kvantitativních metod v rámci výběrových šetření. 12

13 2. KOMBINACE VÝZKUMNÝCH PŘÍSTUPŮ A METOD V této kapitole nejdříve představím základní typologii kombinace výzkumných přístupů, konkrétně kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumného designu. Poté se věnuji kombinaci metod ve výběrových šetřeních (označovaných anglickým termíne survey ), které využívají kombinaci metod sběru dat (např. telefonické, osobní, či online dotazování apod.) v rámci jednoho kvantitativního - výzkumného přístupu. Prezentuji rovněž v poslední době ve výzkumu často užívané metody skupinových diskusí (focus groups) a internetového výzkumu se zřetelem na limity jeho využití v České republice. Jako ukázku užití kombinovaných výzkumných strategii uvádím stručnou informaci o některých výzkumných projektech aplikujících jak kombinaci odlišných výzkumných přístupů tak kombinaci metod, a blíže se věnuji kombinaci a důsledkům kombinace výzkumného designu a metod v projektu výzkumu Sociální spravedlnosti, na kterém jsem participovala několik let osobně. 13

14 2.1. Kombinace výzkumných přístupů V této části se zabývám kombinací kvantitativních a kvalitativních výzkumných přístupů, představuji hlavní typologii kombinací se zřetelem na množství proudů využitých v rámci výzkumného uspořádání Charakteristika kombinování výzkumných přístupů O kombinovaném výzkumném uspořádání lze uvažovat ve dvou základních dimenzích: a) První dimenzí je použití jednoho ze dvou nebo obou výzkumných přístupů (kvantitativní nebo kvalitativní výzkumný přístup) b) Druhou dimenzí je množství rozličných výzkumných proudů (jedno či víceproudý výzkum proud obsahuje čtyři základní výzkumné fáze) 2. V první dimenzi je důraz je kladen na množství použitých výzkumných přístupů: a) monometodické výzkumné uspořádaní tedy takové, které využívá pouze jeden výzkumný přístup buď kvalitativní nebo kvantitativní ve všech výzkumných fázích, b) kombinované výzkumné uspořádání typ výzkumu, kdy kvalitativní a kvantitativní přístup je kombinován v jakékoliv výzkumné fázi 3. 2 V případě typologie kombinací výzkumných přístupů vycházím z Teddlie, Tashakkori, V práci se nevěnuji detailně charakteristice kvalitativního a kvantitativního přístupu, vycházím z předpokladu, že čtenář by měl být již s touto základní dichotomií seznámen. Nicméně je nutné poukázat i na nejednoznačnost vymezení těchto dvou přístupů, například Surynek uvádí: Okruhy metod a technik kvalitativního a kvantitativního výzkumu nelze přesně rozlišit, protože mnohé se, po případné lehké modifikaci využívají v obou typech výzkumu Hloubkové nestandardizované rozhovory jsou uplatňovány vždy v kvalitativním výzkumu a standardizované v kvantitativním, ale např. otevřená otázka ve standardizovaném rozhovoru má charakter kvalitativního zjišťování. (Blíže viz Nový a Surynek, 2006.) 14

15 Druhá dimenze je množství různých výzkumných proudů 4, tedy zda se jedná o: a) jednoproudé výzkumné uspořádání které využívá pouze jeden výzkumný proud, nicméně zahrnuje všechny fáze od konceptualizace po prezentaci výsledků, b) víceproudé výzkumné upořádání využívá více než jeden proud výzkumu; existuje více proudů studie a každá zahrnuje všechny kroky/fáze od konceptualizace po prezentaci výsledků. Dodejme, že krokem (etapou/fází) se rozumí část výzkumné studie: a) Fáze 1 - konceptualizace oblast abstraktních operací, která obsahuje formulaci výzkumného cíle, otázek atd. b) Fáze 2 a 3 - empirická fáze která se dělí na dvě metodologickou (fáze 2) a analytickou 5 (konkrétní pozorování a analýza fáze 3) c) Fáze 4 - formulace závěrů prezentace výsledků (abstraktní vysvětlení a porozumění), které mohou zahrnovat prezentaci teorií apod. 4 Proud je překlad anglického termínu Strand (Mono-strand x multi-strand). Proud obsahuje čtyři výzkumné fáze Fáze 1: Konceptualizace; Fáze 2: Empirická fáze metodologická; Fáze 3: Empirická fáze analytická; Fáze 4 Formulace závěrů (srov. Teddlie, Tashakkori, 2006). 5 Fáze empirická je dále dělena na metodologickou a analytickou zejména kvůli TYPU III, tj. situaci, kdy data např. sbíraná kvalitativně je možné kvantifikovat. Fáze formulace závěrů je anglickým termínem označována jako Inferential Stage, v dalších schématech zobrazující víceproudé výzkumné usořádání je tento krok ještě rozšířen o metafázi závěrů označený jako Meta Inference (srov. Teddlie, Tashakkori, 2006). 15

16 Na následujícím obrázku je prezentována terminologie fází výzkumu, jak je používá ve své typologii Teddlie a Tashakkori (2006). Obrázek 1: Tradiční kvantitativní nebo kvalitativní výzkumné uspořádání jednoproudé s využitím jedné metody TYP I A (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD: Fáze 1 Konceptualizace Výzkumný proud obsahuje vždy čtyři výzkumné fáze. Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů 16

17 Typologie kombinací výzkumných přístupů Kombinace výzkumných přístupů a jejich modifikace ve formě matice je představena v této kapitole. TYP II, TYP III a TYP IV jsou hlavní kombinovaná výzkumná uspořádání, tedy taková která využívají kombinaci kvalitativních a kvantitativních výzkumných přístupů. TYP II je nazýván víceproudé kombinované uspořádání, které se vyskytuje v paralelní (TYP II A) nebo sekvenční formě (TYP II B). Kombinace TYPU III je jednoproudé výzkumné uspořádání, které v rámci jednoho proudu kombinuje výzkumné přístupy. TYP IV je druh kombinace s nejvíce variantami TYP IV A víceproudé kombinované uspořádání, které má čtyři další subvarianty (1 paralelní, 2 sekvenční, 3 - Transformační, 4 Plně kombinované), a TYP IV B víceproudé kvazikombinované uspořádání (blíže viz následující tabulka). TYP I doplňuje tabulku do úplnosti, nejedná se o kombinaci, ale o využití buď tradičního kvantitativního nebo kvalitativního research designu. 17

18 Tabulka 1: Typy kombinovaných výzkumných přístupů (zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) Matice kombinací: Typologie kombinací výzkumných přístupů (kvantitativní x kvalitativní) Typ designu Výzkumné uspořádání využívající pouze jeden výzkumný přístup (kvantitativní nebo kvalitativní) Jednoproudé výzkumné uspořádání TYP I 6 Jednoproudé nekombinované výzkumné uspořádání : A) Tradiční kvantitativní design 7 B) Tradiční kvalitativní design Víceproudé výzkumné uspořádání TYP II Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání: A) Paralelní kombinovaný design 1. Kvantitativní + kvantitativní 2. Kvalitativní + kvalitativní B) Sekvenční kombinovaný design 1. Kvantitativní kvantitativní 2. Kvalitativní kvalitativní Kombinované výzkumné uspořádání využívající dva výzkumné přístupy (kvantitativní a kvalitativní) TYP III Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A) Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání: 1. Paralelní 2. Sekvenční 3. Transformační (Conversion) 4. Plně kombinované víceproudé výzkumné uspořádání B) Víceproudé kvazi-kombinované výzkumné uspořádání Typ IV obsahuje tři hlavní způsoby implementace kombinovaného výzkumného uspořádání (paralelní, sekvenční a model konverze/transformace), na které navazují otázky: Bude způsob sběru dat kvalitativní nebo kvantitativní probíhat současně, nebo postupně? Budou se data transformovat? V paralelním výzkumném uspořádání fáze výzkumu probíhají současně, zatímco v sekvenčním designu chronologicky, kdy jedna fáze navazuje na druhou. Třetí způsob implementace kombinovaného výzkumného uspořádání je použít model transformace/konverze. Tento způsob je ojedinělý právě pro kombinované výzkumné uspořádání a může mít tři podoby: a) Konverze/Transformace dat: sesbíraná kvantitativní data jsou konvertována do narativní podoby, aby mohla být analyzována kvalitativně a/nebo kvalitativní data jsou matice. B1. 6 V typu I se nejedná o kombinované výzkumné uspořádání, tento typ doplňuje pouze logiku 7 Kombinace metod ve výzkumech označovaných jako survey je v rámci typů: TYP II A1 a TYP II 18

19 převedena do číselných kódů, které jsou statisticky analyzovány. b) Převedení dat na kvantitativní (quantitizing): sesbíraná kvalitativní data jsou převedena do číselných kódů, které jsou statisticky analyzovány, c) Převedení dat na kvalitativní (qualitizing): sesbíraná kvantitativní data jsou konvertována do narativní podoby, aby mohla být analyzována kvalitativně. Podíváme-li se na monometodické výzkumné uspořádání, tedy takové, které využívá pouze jeden přístup buď kvantitativní nebo kvalitativní (u prvního typu se nejedná o kombinaci, u druhého ano) tabulka ukazuje dva typy TYP I Jednoproudé nekombinované výzkumné uspořádání, TYP II Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání. V případě TYPU I A se jedná o typ výzkumu, který využívá jednu metodu (schéma na obrázku Tradiční kvantitativní nebo kvalitativní jednoproudé výzkumné uspořádání) tento typ doplňuje tabulku do úplnosti, nicméně nereprezentuje kombinaci výzkumných přístupů 8. TYP II Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání má dvě formy paralelní, kdy současně probíhá výzkum kvantitativní a kvantitativní (či kvalitativní více metodami), a sekvenční formu, kdy po kvantitativním výzkumném uspořádání následuje kvantitativní uspořádání (analogicky pro kvalitativní). Všechny proudy jsou vždy buď kvantitativní nebo kvalitativní, jak ukazují následující dvě schémata. 8 Teddlie, Tashakkori uvádějí, že přesto tento typ je nejjednodušší a nevyužívá kombinace metod, i výzkum TYPu I A nebo B může být velmi detailní a komplexní, přestože bude využívat jednu metodu (např. etnografický výzkum). 19

20 Obrázek 2: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvantitativního výzkumného přístupu- TYP II A1 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 Kvantitativní Fáze 1 Konceptualizace PROUD 2 Kvantitativní Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Fáze 4 Formulace závěrů Meta Inference Pozn.: Užití čtverců označuje použití jednoho metodologického přístupu kvantitativní 20

21 Obrázek 3: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvalitativního výzkumného přístupu- TYP II A2 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 Kvalitativní PROUD 2 Kvalitativní Fáze 1 Konceptualizace Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Fáze 4 Formulace závěrů Meta Inference Pozn.: Užití oválů označuje použití jednoho metodologického přístupu kvalitativní 21

22 V případě jednoproudého kombinovaného výzkumného uspořádání, nyní přejděme k TYPU III Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání, což je nejjednodušší typ využití kombinace obou výzkumných přístupů (kvantitativních a kvalitativních) v rámci jednoho výzkumu, tedy takové zahrnující pouze jeden proud výzkumného postupu, ale už obsahujícího kombinaci kvalitativních a kvantitativních komponent. Teddlie a Tashakkori uvádějí, že často tento typ nebyl rozpoznán jako kombinované výzkumné uspořádání, proto také bývá nazýván jako kvazi-kombinovaný systém mnohdy vzniká během výzkumu samotného. Například v případě osobních hloubkových rozhovorů se výzkumník rozhodne některá data převést do kvantitativní podoby a analyzovat je statistickými metodami.) Obrázek 4: Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP III (Monostrand Conversion Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 Kvantitativní s jednou kvalitativní fází Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Pozn.: Různé barvy čtverců označují různé přístupy kvalitativní/kvantitativní 22

23 Nejkomplexnějším přehledem o využití kombinace kvalitativních a kvantitativních součástí výzkumného procesu v jakékoliv výzkumné fázi (konceptualizace, metodologické, analytické či ve fázi formulace závěrů) je varianta poslední TYP IV. V rámci typu TYP IV A rozlišujeme čtyři základní výzkumná uspořádání: 1. Paralelní kombinované uspořádání 2. Sekvenční kombinované uspořádání 3. Transformační kombinované uspořádání 4. Plně kombinované výzkumné uspořádání. Pro paralelní kombinované uspořádání TYP IV A1 jsou dány nejméně dva nezávislé proudy jeden kvalitativní a druhý kvantitativní. Po fázi sběru dat je ve čtvrté fázi přistoupeno k formulaci závěrů na základě prolnutí výsledků z obou proudů. Zároveň je možné pokládat explorativní a konfirmační otázky během sběrné fáze. Paralelní výzkumná uspořádání jsou, podle Teddlie a Tashakkori, poměrně náročná na provedení, zejména pro začínající výzkumníky, kteří pracují sami, a to z několika důvodů: - je nutné mít určitou míru expertních znalostí, aby bylo možné jednak simultánně a jednak odděleně zkoumat jeden fenomén při využití dvou různých metod; za druhé simultánní analýza kvalitativních a kvantitativních datových souborů a posléze jejich integrace do koherentní formy závěrů je složitá; za třetí se mohou vyskytnout určitá rozporuplná zjištění, která začínají výzkumník nemusí umět jednoznačně interpretovat, nebo na základě těchto odlišností může vyvodit nesprávné závěry. Paralelní kombinované výzkumné uspořádání je ideální pro využití v rámci vícečlenného týmu (blíže viz Teddlie a Tashakkori, 2006). Paralelní výzkumné šetření je jakékoliv, kdy dva výzkumné proudy probíhají současně, například současně probíhá osobní dotazování standardizovaní a hloubkové rozhovory. 23

24 Obrázek 5: Paralelní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A1 (Concurrent Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 Kvantitativní PROUD 2 Kvalitativní Fáze 1 Konceptualizace Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Fáze 4 Formulace závěrů Meta Inference Pozn.: Užití čtverců/oválů označuje použití jednoho přístupu kvantitativní / kvalitativní Sekvenční (postupné) kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 je takové, kde se alespoň dva výzkumné proudy vyskytují postupně (kvantitativní kvalitativní nebo kvalitativní kvantitativní). Závěry jsou formulovány na základě výsledků provedení jednoho proudu výzkumu, a na základě těchto zjištění je realizován druhý výzkumný proud. Konečné závěry 24

25 jsou utvořeny na základě výstupů z obou proudů. Druhý proud je realizován, aby buď potvrdil nebo nepotvrdil výsledky a zjištění z prvního výzkumného proudu, nebo poskytl vysvětlení či rozšířil znalosti ze zjištění v prvním proudu. Sekvenční kombinované výzkumné uspořádání odpovídá na explorační a konfirmační otázky chronologicky v předem daném pořadí. Tento typ kombinace je také náročný, nicméně není tak náročný jako paralelní uspořádání, neboť výzkumníkovi umožňuje jednodušeji udržet oba proudy odděleně a tok výzkumu je o něco pomalejší a lépe předvídatelný. Obrázek 6: Sekvenční (postupné) víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 Kvantitativní PROUD 2 Kvalitativní Fáze 1 Konceptualizace Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Fáze 4 Formulace závěrů Meta Inference Pozn.: Užití čtverců/oválů označuje použití jednoho přístupu kvantitativní/kvalitativní 25

26 Transformační výzkumné uspořádání TYP IV A3 je víceproudé paralelní uspořádání kombinující kvantitativní a kvalitativní výzkumné přístupy v jakékoliv fázi, s transformovanými daty (kvalitativně či kvantitativně) a analýza je prováděna oběma způsoby. V tomto designu jsou tedy například získána kvalitativní data, která jsou analyzována kvalitativně, a posléze jsou transformována na kvantitativní a analyzována kvantitativně. Plně integrované (Fully Integrated) kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A4 je takové, kde víceproudé paralelní výzkumné uspořádání kombinující kvalitativní a kvantitativní přístup je užito interaktivně, či lépe řečeno dynamicky, ve všech výzkumných fázích, jak ukazuje následující schéma. Obrázek 7: Plně kombinované víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A4 (Fully Integrated Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) PROUD 1 kvantitativní Fáze 1 Konceptualizace PROUD 2 kvalitativní Fáze 1 Konceptualizace Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 2 Empirická fáze Metodologická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 3 Empirická fáze Analytická Fáze 4 Formulace závěrů Fáze 4 Formulace závěrů Meta Inference Pozn.: Užití čtverců/oválů označuje použití jednoho přístupu kvalitativní/kvantitativní 26

27 Posledním způsobem kombinace je TYP IV B - kvazi-kombinované víceproudé výzkumné uspořádání, to je takové, kde například pouze v jedné výzkumné fázi je využito kombinace přístupů (například v paralelní kvazikombinované studii, mohou být sebrána a analyzována stručná kvantitativní data, která poskytují vhled na skupinu respondentů, kteří byli kvalitativně zkoumáni). Kombinované výzkumné uspořádání je založeno na sdružování výzkumných přístupů a výzkumných proudů obsahujících čtyři výzkumné fáze. Možnosti představených kombinací jsou založeny na čtyřech hlavních kritériích: Počet výzkumných přístupů (kvantitativní nebo kvalitativní), Počet výzkumných proudů v rámci výzkumné studie, Způsob implementace (paralelní, sekvenční, transformační), Stupeň integrace je třeba vnímat rozdíl mezi kombinovaným výzkumným uspořádáním (kde integrace kombinace výzkumných přístupů proběhne na více úrovních) a kvazi-kombinovaným výzkumným uspořádáním (kde jsou dány dva různé typy datových souborů, ale nedochází k doslovné integraci kombinace výzkumných přístupů ovlivňující výzkumné fáze). Představená typologie výzkumného uspořádání odpovídá pouze na některá kritéria a to jsou: počet použitých výzkumných přístupů (kvantitativní nebo kvalitativní), počet výzkumných proudů a fází, způsob implementace (jsou data sbírána sekvenčně nebo paralelně, budou data transformována), stupeň integrace (bude kombinované uspořádání využito v jedné fázi, napříč fázemi či budou využity jiné kombinace). Typologie neodpovídá na otázky týkající se priority použití výzkumných přístupů (zda je důležitější kvantitativní, nebo kvalitativní přístup), jaká je funkce studie (triangulace, komplementarita atd.) a jaká je teoretická perspektiva (zda výzkumné uspořádání je ovlivněno teoretickým předpokladem). 27

28 Triangulace další pohled na kombinaci výzkumných přístupů Kombinaci dvou metodologických přístupů (kvalitativní a kvantitativní) je rovněž možné označit termínem triangulace. Triangulaci lze definovat jako úsilí co nejvěrněji a nejkomplexněji popsat sledovaný fenomén (pomocí tzv. kvalitativních a kvantitativních výzkumných přístupů) - tedy využít dvě hlavní výhody triangulace rozšíření zjištěných poznatků použitím různých metod a/nebo validizaci zjištění kombinací více různých metod. Je třeba rovněž zdůraznit, že v českém kontextu je koncept triangulace různě interpretován a nazírán (např. Konopásek 2001). Jiným označením pro podobný přístup je pojem integrovaný výzkum, který využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumnou strategii (např. Loučková 2001). Oba dva uvedené postoje dále představím. Samotnou triangulací rozumíme použití a kombinování různých výzkumných přístupů v rámci studia jednoho fenoménu. Kombinováním více pozorovatelů, teorií, metod a empirických materiálů výzkumníci doufají, že překonají slabé stránky jednotlivých metod, jednoho pozorovatele a jedné teorie 9. V obecné rovině ke koexistenci dvou paradigmat Petrusek uvádí, že tradiční či konvenční sociologie pěstovaná jako akademická disciplína nebo jako aplikovaný výzkum se diferencovala do dvou paradigmat: analytického, jako faktová sociologie s výraznou konkrétně metodologickou či metodickotechnickou dominantou, a syntetického, jako teoretická sociologie s dominantou abstrahujících, generalizujících a spekulativních postupů. [Petrusek 1993: 11] Paradigmatická struktura se dosti často zjednodušuje do dichotomické podoby, obvykle do kontrapozice paradigmatu pozitivistického a 9 V zahraniční literatuře je možné se setkat s dělením na čtyři typy triangulace: datová triangulace (využití různých datových zdrojů z hlediska času, místa, lidí apod.); triangulace pozorovatelů (více pozorovatelů zkoumá stejný jev), teoretická triangulace (použití více teoretických pohledů pro interpretaci zkoumaného jevu) a metodologická triangulace (použití více metod). Metodologická triangulace je dle Harvey a MacDonald dále členěna na tři typy: a) jeden výzkumník používá dvě a více výzkumné techniky, b) dva nebo více výzkumníků využívají stejné výzkumné techniky, c) dva a více výzkumníků využívá dvě a více výzkumné techniky. [Harvey, MacDonald 1993] 28

29 antipozitivistického. Právě toto zjednodušení zdá se mi pro soudobou sociologii příznačné. [Petrusek 1993: 22] Petrusek uvádí několik příkladů střetu paradigmat, z nichž lze vybrat pro naše účely svár kvantitativní a kvalitativní sociologie, kdy kontradiktornost těchto dvou metodologických modelů podtrhl vstup počítačů do sociologie. Limit kvantitativní sociologie je ontologicky dán prostě tím, že to, co je nepočitatelné, do ní prostě nevstupuje některé sociální jevy je nemožné postihnout statisticky, zatímco u jiných jevů je naprosto absurdní se vyhýbat jejich kvantitativnímu popisu. [Petrusek 1993: 34-35] V zahraniční literatuře je princip kombinace dvou metod označován různě, např. jako kombinace kvalitativní a kvantitativní výzkumné metodologie, integrovaný (mixed-mode/combining/integrating of qualitative and quantitative research method) nebo bimodální výzkum (bimodal research). Seale popisuje techniku triangulace následujícím způsobem: Triangulace označuje soubor technik, které se původně objevily v rámci hrubě realistického paradigmatu. Ti, kteří mylně předpokládají nevyhnutelnou logickou souvislost paradigmatických pozic a konkrétních technik, se využívání triangulace pokoušeli omezit právě na toto paradigma. Osvícenější metodologové si uvědomili, že triangulace má svoje místo i v jiných paradigmatech. Dalším krokem v této logice, který by podle mého měli výzkumníci udělat, je prohlásit triangulaci za užitečný postup, jenž je relativně nezávislý na jakékoliv paradigmatické pozici. [Seale 2002] Triangulaci nevnímá jako neproblematickou Konopásek, který charakterizuje její princip následovně: v triangulaci jde o paralelní užívání různých druhů dat či různých metod při studiu jednoho a téhož problému...cílem triangulace je zkrátka očistit spolehlivé informace od nespolehlivých, získat validní a objektivní obraz studovaného objektu. Triangulace je základním metodologickým nástrojem, kterým mnozí kvalitativní sociologové chtějí překonat handicap 'měkkosti' dat, se kterými pracují, a držet tak krok s provozovateli 'správné vědy'. Nicméně také uvádí současný kritický pohled na triangulaci 10 : V současnosti je však princip triangulace některými badateli přehodnocován. Někteří se ho snaží zjemnit a přizpůsobit logice epistemologického relativismu (např. Erzberger, Prein 1994), jiní, s odkazem na dnešní 'krizi representace' v sociálních vědách a na logiku reflexivního přístupu k realitě, doporučují rezervovaný přístup k metodologii jako takové (k těm patří dnes i Norman K. 10 Kritický pohled na triangulaci například přináší také Massey (blíže viz Massey 1999), který hovoří o vhodných a nevhodných kombinacích použitých metod. 29

30 Denzin, tedy sociolog, s jehož jménem je klasické pojetí principu triangulace v kvalitativním výzkumu obvykle spojováno - k tomuto novějšímu stanovisku viz Denzin, 1989; 1994). [Konopásek 2001] Kombinacemi přístupů z jiného pohledu - pohled výzkumu sociální práce- se zabývá také Loučková, která rozlišuje ve výzkumu sociální práce tři strategie: 11 kvantitativní výzkumnou strategii (objektivnost a měření), kvalitativní výzkumnou strategii (subjektivitu a význam) a integrovanou výzkumnou strategii (interakci a systemickou dynamiku 12 ). Integrované strategie dále klasifikuje z hlediska jejich účelu (informování, komparování nebo zlepšení služeb s ohledem na perspektivu projektů, manažerů, praktiků či jiných uživatelů), jejich cíle faktografické (deskriptivní, diagnostické, hodnotící) nebo koncepční, jejich orientace (empirické nebo interpretativní), jejich metodologii (kvantitativní, kvalitativní nebo integrovanou) a s ohledem na jejich design (survey, dotazníkové interview, narativní studie, případová studie, případně experiment). [Loučková 2001] Integrované strategie podle Loučkové ve výzkumné práci vyžadují vědomosti, dovednosti a kompetence badatele obou jednostranných výzkumných strategií právě proto, aby mohly být reflektovaně a kompetentně použity. Vědomosti jsou sumou poznatků Jde o teoretickou základnu každého vědního oboru. Jsou získávány studiem odborné literatury apod. Dovednosti jsou prakticky získané poznatky, které jsou upevňovány opakováním určitých postupů, trénováním Umožňují kultivování schopností jedince, které se mohou rozvinout do kompetencí. Kompetence jsou schopnosti a dovednosti nelze je získat pouze studiem. Jedná se o předpoklady, které jsou pro provádění výzkumu nutné. Umožňují zvládání různých, i 11 Podle Loučkové (2001:320) se v současném sociálně vědním výzkumu objevují dva extrémy, které jsou kotveny v protichůdných epistemologických pozicích. Klasická kvantitativní strategie je známa rovněž jako hypoteticko-deduktivní, také pozitivistická či experimentální. Druhá oblast, kvalitativní strategie, jako naturalistická, kontextuální či interpretativní/konstruktivistická. Proč se jedná o extrémy? Prvním extrémem je za každou cenu používat v sociálně vědním výzkumu již osvědčené matematicko-statistické postupy. Takto se navíc lze vyhnout potenciálním problémům souvisejícím s akceptováním jiného přístupu. Zamlčeným předpokladem však bývá, že jiný výzkumný přístup (strategii) takto orientovaní badatelé neumějí. Druhým extrémem je vyhnout se všemu, co je spojeno s čísly: matematice, statistice a úlohám vedoucím k počítačovému zpracování I zde bývá zamlčenou skutečností, že takto orientovaní badatelé jiné postupy neovládají. 12 Ve výzkumné strategii, která respektuje okolnost, že předmětem společenských věd jsou lidé jako živé bytosti, je teorie budována v interakci mezi jevy a pojmy, mezi aktivitami a idejemi: samotná interakce je chápána jako dynamický systém. Existuje rozdíl mezi pevným systémem, který řídí nebo předkládá parametry jednání, a mezi systémem dynamickým. Pevný systém již není obhajitelný, neboť aktéři systému se chovají a jednají tak, že nejen reprodukují struktury uvnitř sytému, ale také je během jednání mění nejde o systematickou klasifikaci statistických, jednou pro vždy vymezených kategorií ale o systemickou dynamiku vztahů [srov. Loučková 2001 : ] 30

31 nepředvídaných výzkumných situací optimálním způsobem. Integrované strategie jsou budoucností výzkumných postupů v sociálních vědách. [Loučková 2001: 236] V případě představených kombinací výzkumných přístupů, by bylo žádoucí konsekvence mixování metod monitorovat či dokonce kontrolovat jejich vliv, nicméně se jedná o velice složitou úlohu na této úrovni kombinace. Jak ukáži v následující kapitole věnované výběrovým šetřením, u kvantitativních metod lze do určité míry sledovat a měřit důsledky kombinace metod sběru dat. 31

32 2.2. Kombinace metod ve výběrových šetřeních Kombinace výzkumných metod ve výzkumech typu survey (výběrová šetření) je v zahraniční literatuře označována pojmem mixed-mode survey [srov. Dillman 2003, de Leeuw 2007], z čehož vyplývá i podstata užití těchto metod, a to v rámci reprezentativního kvantitativního šetření, jehož cílem je poznání pravidelností a odhalení souvislostí 13. Kombinace různých metod sběru dat v rozsáhlých výběrových šetřeních je záležitostí několika posledních let či desetiletí (mezi období, kdy dochází k největšímu boomu výzkumných technologií patří polovina devadesátých let, kdy začíná být využíván internetový výzkum jako technika sběru dat; tomuto tématu se věnuji podrobněji v kapitole 2.4). Vývoj dnes používaných technik sběru datreprezentativního výzkumu shrnul Macer (2003). Podle něj se po mnoho let reprezentativní výzkumné šetření provádělo pouze dvěma způsoby osobním, nebo telefonickým dotazováním (začátek telefonického dotazování obecně datujeme k počátku 70. let, počátek telefonického dotazování s počítačem pak sahá k první polovině 80. let.). Technologický vývoj umožňuje dnešním výzkumníkům výběr z mnoha výzkumných metod, přičemž mnohé z nich se ve svém vývoji navzájem ovlivňují. Samotný výzkum za pomocí internetu se začal rozvíjet kolem roku 1996 v souvislosti s rozvojem u a webových prohlížečů [srov. Macer 2003]. Vývoj technik sběru dat z poslední čtvrtstoletí dokumentuje obrázek 2 (Bližší informace k jednotlivým technikám, resp. k vysvětlení zkratek názvů technik je uvedeno v příloze Terminologický slovník.). 13 Z hlediska typologie užívané v rámci této práci se jedná o typy využívající kombinaci metod v sekvenční nebo paralelní formě v rámci jednoho výzkumného přístupu kvantitativního konkrétně se jedná o typy: TYP I A1, TYP II A1 a TYP II B1. 32

33 Obrázek 8: Vývoj technik sběru dat od 70. let do současnosti (zdroj: zpracováno dle Macer 2003) Nezávislé na technologii Výzkumné techniky: Založené na technologii Internetový výzkum (CAWI) Výzkum prostřednictvím WAP technologie Samoobslužné dotazování s počítačem (CASI) Osobní dotazování s počítačem (CAPI) Osobní dotazování s počítačem mobilním malým přístrojem (MCAPI) Telefonické dotazování s počítačem (CATI) Samoobslužné telefonické dotazování IVR (TCASI) Telefonické dotazování Osobní dotazování časová řada

34 Mezi základní metody sběru dat, které je možno v reprezentativních výzkumech využít, patří: osobní, telefonické dotazování, dotazování poštou, IVR (Interactive Voice Response) a dotazování prostřednictvím internetu. Každý ze způsobů nabízí výhody, ale zároveň má i své limity a omezení. Důvodem výběru pro kombinovaný design je možnost využít silné stránky každého ze způsobu sběru dat. [srov. de Leeuw 2007] Dillman a Christian uvádějí, že osobní dotazování je nejflexibilnější metodou reprezentativních výběrových šetření. Lépe než ostatní metody obsáhne komplexitu, protože při osobním dotazování může být využito vizuálního i orálního způsobu komunikace. [Dillman, Christian 2003] Lze používat delší škály, delší otázky a nezanedbatelná je i možnost použití karet. Dotazník může být delší, navíc tazatel může zaznamenat i další údaje řeč těla a ostatní pozorovatelné proměnné (kupříkladu vybavenost domácnosti). Telefonické dotazování, které se začalo rozvíjet na počátku 70. let, způsobilo rovněž zásadní změny ve formulaci otázek. Škály byly zkrácen, délka otázek musela být uzpůsobena a otázky samotné byly zjednodušeny. Např. v případě osobního dotazování se můžeme ptát: Jste zcela spokojen, spíše spokojen, ani spokojen ani nespokojen, spíše nespokojen, zcela nespokojen?, zatímco u telefonického dotazování je nutné říci: Je zde škála od 1 do 5, kde 1 je zcela nespokojen a 5 zcela spokojen, jaké číslo byste si vybral Vy?. Metoda telefonického dotazování přinesla i zvýšení počtu filtrovacích otázek. Telefonický výzkum má také mnoho podobného s osobním dotazováním. Základem obou metod je orální komunikace. Otevřené otázky jsou stejně zaznamenávány a mohou být vždy tazatelem ještě podpořeny (follow-up probes). Obě metody také umožňují skrýt resp. nenabízet určité kategorie (např. nemám názor, nevím), ale zároveň umožňují takové odpovědi pouze tazatelem zaznamenat. Odmítnutí odpovědi může být zaznamenáno jako samostatná oddělená kategorie. IVR (Interactive Voice Response) výzkumy mohou užívat hlasovou technologii k rozpoznání mluvené řeči nebo vyžadují po respondentovi vkládání dat nebo symbolu na telefonu pomocí klávesnice. Tento způsob je ve Spojených státech často využívaný pro vysoce standardizované rutinní výzkumy, kde jsou respondenti vysoce motivováni odpovědět, jedná se např. zaměstnanecké a zákaznické výzkumy spokojenosti. V tomto případě je třeba 34