CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Návykové látky mezi zlínskými skauty Téma práce: Návykové látky mezi zlínskými skauty Jan Chmelař Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská Olomouc

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracoval/a samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedl/a v seznamu literatury.. Děkuji mé vedoucí, magistře Závrské, za trpělivé vedení a cenné rady, bez kterých bych svou práci jen s obtížemi dokončil. 2

3 OBSAH ÚVOD 4 1. NÁVYKOVÉ/PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY Vymezení pojmů Drogová scéna České republiky od historie po současnost Rizikové faktory pro rozvoj návykového chování u dětí a mladistvých PREVENCE UŢÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK Úvodem o prevenci v ČR Primární prevence Co by mělo patřit do primárního preventivního působení? Prevence z hlediska věkových skupin SKAUTING Objekt výzkumu METODOLOGIE VÝZKUMU ANALÝZA Ritualizovaná marihuana Tabák a alkohol jako společenská norma 40 ZÁVĚR 46 POUŢITÉ ZDROJE 48 3

4 ÚVOD Drogy patří k jednomu ze specifických problémů dnešního světa. Mladí i starší lidé čím dál častěji utíkají k drogám jako prostředku zintenzivnění zábavy a bavení se, někteří z nich v nich nacházejí lék na zlomenou duši a na bolesti celého těla a i na duchovní bolest. Uţ léta se vede mezioborová diskuze, jak nejlépe nastavit systémy výchovy mladé generace tak, aby ve svém ţivotě nepotřebovala berličku návykové látky. Skauting patří k těm organizacím, které svou prací s dětmi a mládeţí zasahují velmi komplexně na pole primární drogové prevence. V první kapitole se zaměřuju na definici a vymezení pojmů týkajících se závislosti na návykových látkách. Rozebírám historický kontext uţívání psychoaktivních látek na českém území a důvody, které vedly první v západní Evropě a posléze i v Československu k vypracování modelů národní protidrogové politiky zahrnující vymezení legality a ilegality, zavedení sociálních a zdravotních sluţeb směřovaných pro potřeby drogově závislých, zapracování teoretických i praktických konceptů programu harm reduction atd. Ve stejné kapitole představuji čtenáři rizikové faktory u dětí a mladistvých, které mohou vést k určité formě návykového chování. Druhá kapitola je věnována protidrogové prevenci. Rozebírám všechny její úrovně, ale nejvíce pozornosti věnuji primárně zaměřeným aktivitám. Znovu se přikláním k diferenciaci podle věku a snaţím se vymezit potřeby kaţdé věkové kategorie, jejichţ případné nenaplnění je z hlediska primární drogové prevence rizikové. Třetí kapitola rozebírá skauting, jakoţto neziskovou organizaci mající na výchovu a vzdělání mládeţe v celosvětovém měřítku nemalý vliv. Snaţím se navázat na kapitolu o drogové prevenci a představuji organizaci spolu s jejím celistvým působením specifickými i nespecifickými metodami na výchovu mládeţe. Součástí kapitoly je i popis objektu výzkumu, oddílu s dlouholetou tradicí a širokou členskou základnou, do jehoţ ţivota jsem na jeden rok pronikl, abych vypozoroval, jaké specifika se pojí s uţíváním návykových látek ve skautském oddíle. V závěrečné podkapitole teoretické části se věnuji metodologickému ukotvení svého pozorování a představuji svou výzkumnou roli úplného participanta. Mezi hlavní cíle výzkumu patří zjistit, zda se na půdě skautského oddílu drogy vyskytují, jak je na ně nahlíţeno, a jestli podléhají určitým specifikám vycházejícím ze struktur skautingu a z filozofie jeho řízení a jeho existence. Skauting specificky integruje celou rozsáhlou plochu 4

5 základních preventivních aktivit, tak jak jsou definovány národní protidrogovou politikou. Motivem pro výzkum je zjistit úspěšnost předloţených metod vzdělávání mládeţe. 5

6 1. NÁVYKOVÉ/PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY 1.1. Vymezení pojmů Psychoaktivní látka je chemická substance, která je schopná proniknout hematoencefalickou bariérou do centrálního nervového systému a ovlivnit jeho funkce určitým, pro kaţdou konkrétní látku, specifickým způsobem. Rozdělení termínů návyková a psychoaktivní v nadpisu kapitoly má svůj smysl, neboť ne vţdy lze mezi oba termíny vloţit rovnítko. Psychoaktivní látky jsou i látky, které závislost nevyvolávají, neboť jejich efekt na psychiku není příjemný, nebo jeho nástup je dlouhodobý a tudíţ jej uţivatel ani nezaznamená. Do kategorie psychoaktivních léků nevyvolávající závislost můţeme zařadit například antidepresiva nebo antipsychotika. O návykovosti nemůţeme mluvit ani u mnoţství jedů, ať uţ syntetických, např. strychnin, nebo získaných z rostlin jako je třeba bolehlav. Do nerovového systému pronikají, ale výsledkem jejich působení je jeho poškození nebo smrt, která je často velmi nepříjemná a bolestivá. Jen některé látky se uţívají k rekreačním nebo léčebným účelům kvůli pozitivním účinkům na náladu i způsob vnímání a právě ony pro potřeby práce můţeme nazvat drogami (Kalina, K. 2003, st. 102). V medicíně můţe jít o látky s anestetickým účinkem, které se vyuţívají při operacích k celkové anestezii, nebo při menších zákrocích k lokálnímu umrtvení. Celková anestetika působí komplexní znecitlivění a v odpovídající dávce i bezvědomí, které bývá např. u ketaminu provázené silnými halucinogenními účinky. Vedle ketaminu se pouţívají a zneuţívají barbituráty, oxid dusný aj. (Bečková, 1999, 46) Další velkou skupinou jsou analgetické přípravky. Mezi psychoaktivní látky tlumící i ty nejsilnější bolesti patří opiáty jako je morfin, kodein, heroin a mnoho dalších přípravků. Analgetika vyvolávají vedle útlumu bolesti často i příjemnou povznesenou náladu, tlumí úzkosti a deprese a celkově uklidňují. Předávkování způsobuje zástavu dechu a srdečního oběhu (Bečková, 1999, st. 21). Nespočet psychoaktivních látek pouţívá i psychiatrická medicína. Ne ale všechny látky mají potenciál ke zneuţití. Ty, které jej mají, patří nejčastěji do skupiny takzvaných malých trankvilizérů. Jedná se o látky mající vliv na neurotické obtíţe psychiatrických pacientů. Tlumí úzkostné stavy, rozpouštějí strach, odstraňují panické ataky a celkově 6

7 zklidňují. V dnešní době mezi ně řadíme látky ze skupiny benzodiazepinů. Jsou často předepisovány i obvodními lékaři proti úzkosti a nespavosti. Jejich návykový potenciál ale většinou znemoţňuje dlouhodobé uţívání. Uţ po několika měsících pravidelného uţívání předepsaných dávek vzniká riziko silné psychické a fyzické závislosti, jejíţ léčba bývá jen zřídkakdy snadná a trvale úspěšná. Rozsah indikací k předpisu benzodiazepinů je velice široký. Nebezpečí tkví v rychlém a velice specifickém účinku léku a podcenění rizika plynoucího z jeho uţívání. Jedná se o nejvíce předepisované a zneuţívané psychiatrické látky v České republice. Ročně se předepíší miliony balení. Uţivatelé benzodiazepinů se v odborné literatuře dělí na dvě kategorie. V první jde o lidi, kteří léky uţívají na lékařský předpis a jedná se primární a často jedinou uţívanou drogu. Uţívání vede k rychlému exponenciálnímu rozvoji tolerance, která uţivatele nutí uţívat i desítky tablet denně. Ač jde o léky relativně bezpečné z hlediska předávkování, mají nespočet vedlejších účinků, které většinou postupně vedou u uţivatelů k selháváním v běţných denních aktivitách a ţivotních povinnostech. Malé trankvilizéry způsobují značné poruchy krátkodobé paměti, reakčního času, zbavují uţivatele motivace k řešení problémů a ve stavech intoxikace často vedou ke zmatenosti, ze které můţe pramenit agresivní chování k okolí i sobě samému. Druhou kategorií uţivatelů charakterizuje uţívání jiného druhu návykové látky, kdy jsou benzodiazepiny drogou doplňkovou. Diazepam bývá uţíván uţivateli opiátů k prohloubení jejich tlumivého účinku, závislí na heroinu v době nedostatku primární opiátové drogy uţívají nárazově někdy neuvěřitelné mnoţství tablet ke zmírnění odvykacích příznaků a tlumivý účinek psychofarmak bývá vyuţíván i uţivateli stimulačních drog, kdy pomáhá překonat paranoidně úzkostné stavy v době, kdy efekt stimulační drogy odeznívá (Minařík, 2005, drogovaporadna.cz, občanské sdruţení Sananim). Mezi tzv. stimulanty patří např. pervitin, kokain a také kofein s nikotinem. Účinek je závislý na podané dávce, narůstá euforická nálada, dostavuje se příval energie, mizí potřeba spát a jíst. Negativním účinkem bývá poškození kardiovaskulárního systému a rozvoj úzkostných aţ psychotických poruch (Svoboda a kol., 2012, st. 52). Typickým českým zástupcem psychostimulačních drog je pervitin, který je mimo jiné i nejrozšířenější tvrdou drogou u nás. Velice zajímavou kategorií návykových látek je skupina halucinogenních, resp. tzv. entheogenních drog. Sem patří LSD, psylocibinové houby a také marihuana. Účinkem můţe být stav rozšířeného vědomí, hluboké introspekce, objevují se mystické záţitky atd. Psychedelické neboli halucinogenní látky bývají rovněţ pouţívány v medicíně ve velice specifických indikacích. Uvedené látky jsou od nepaměti uţívány k náboţenským účelům, ke 7

8 kontaktu se světem duchů a bohů. V dnešní medicíně jsou vyuţívány např. při extrémním strachu ze smrti v rámci paliativní medicíny, neboť pod dozorem zkušeného terapeuta a průvodce mohou navodit uţivateli stav, který nelze nazvat subjektivně jinak neţ mystickým. Jejich vyuţití je i v hlubokých a jinými metodami nevyléčitelných depresivních a úzkostných stavech, kdy záţitek přesahující zkušenost běţného ţivota a vnímání zcela a razantně mnění pacientův pohled na celý ţivot ve všech jeho úrovních. V 60. letech se na poli psychiatrie rozmohl boom experimentálního pouţívání LSD a lysohlávek. (Leary, 2002) Nutno říct, ţe s nepopiratelnými pozitivními výsledky. Látky patřící do kategorie psychedelických drog se po kvalitativní i kvantitativní stránce zcela vymykají účinkům všech jiných drog. Nezpůsobují z pravidla závislost, nevedou k destrukci osobnosti samozřejmě pokud jsou uţívány správně a pod dohledem a výzkumy ukazují, ţe jejich uţití zásadně mnění nazírání člověka na svůj ţivot, případně na svůj hendikep. Zpětně i po letech po experimentálním poţití lidé udávají, ţe záţitek např. na LSD proţitý, patří minimálně k jedněm z nejintenzivnějších a nejduchovnějších záţitků jejich ţivota. Uţívání bez patřičné přípravy a zázemí je ale velmi nebezpečné, neboť efekt tak razantně měnící vědomí člověka, nemusí kaţdý zvládnout sám a vyskytují se případy, kdy uţivatelům efekt látky způsobil deprese a úzkosti, jeţ dříve neměli. Je rovněţ dokázané, ţe lidé s genetickou predispozicí k psychotickým onemocněním by halucinogenní drogy neměly uţívat, protoţe reálně hrozí probuzení doposud spící nemoci. 60. roky se nesly ve znamení právě masivního uţívání LSD a mu podobných látek mezi mládeţí téměř celého západního světa a samozřejmě byly zaznamenávány výše popsané účinky a vláda USA, a po ní i vlády dalších států, výzkum psychedelických látek na mnoho desetiletí zakázaly. O kategorii halucinogenních drog by šla napsat celá kniha a pro potřeby práce není třeba více uvádět. Co je nejdůleţitější, je fakt, ţe lidé uţívající typ drog patřící do téhle kategorie, jen málokdy patří k rizikovým uţivatelům potřebujícím sluţby drogových sluţeb (Groff, 2005, st. 58). Drţení návykových látek je ve většině zemí západního světa trestné. Samotné uţívání kriminalizované nebývá. Drogy se v odborných kruzích vedle mnoha dalšího dělí podle potencionální nebezpečnosti na měkké a tvrdé látky. Většinou to nemá co dělat s legalitou a ilegalitou konkrétních látek. Mezi měkké drogy se dneska řadí vedle kofeinu a nikotinu také marihuana a někdy i další halucinogeny, hlavně lysohlávky a MDMA známá jako extáze. Alkohol je v medicíně brán jako tvrdá droga způsobující silnou fyzickou závislost, smrtelný abstinenční syndrom a přímé fyziologické poškození orgánových soustav. Vedle něho se 8

9 k tvrdým drogám řadí pervitin, kokain a opiáty. Na samém vrcholu toxicity a nebezpečnosti stojí toluen a další mu podobné inhalační přípravky. (Vetešník, J. 2011, st. 152) Pojmem, který jsme doposud dopodrobna nerozebrali, je závislost na psychoaktivních látkách. K jeho vymezení zvolím nejběţněji pouţívanou metodu pomocí pojmů fyzické a psychické závislosti. Jde o rozdělení velmi staré a v dnešní době je zřejmé, ţe začíná být nedostačující, neboť rozlišit mezi tělesnou a psychologickou závislostí, není vţdy tak snadné. Příkladem uvedu psychostimulační drogy jako je pervitin a např. rovněţ kofein. O stimulantech se v odborných kruzích hovoří jako o látkách způsobujících silnou psychickou závislost ale nulovou závislost tělesnou. Přesto člověk, který po dlouhodobém uţívání svou drogu vysadí, zaţívá mnoho z příznaků z vysazení. Vedle deprese a úzkosti se objevuje potřeba spánku, silná únava, vlčí hlad a celková neschopnost jakékoliv aktivity krom spánku. U kofeinu a nikotinu jsou zmíněné příznaky mnohem mírnější, ale těţcí uţivatelé, kteří proţili typické příznaky odnětí jako u silnějších látek, existují. Nejde jen o chuť po droze, která je vedoucím ukazatelem psychologického návyku. Je zde mnoho dalších symptomů, které váţně nejsou tělesné? Oproti tomu u tlumivých a narkotických drog je tělesný odvykací symptom popsán dobře. Týká se léků na bolest opiátového typu heroin, kodein, tramal -, léků na spaní a na uklidnění diazepam, rohypnol, barbituráty a rovněţ alkoholu. Nejnebezpečnější projevy abstinenčního syndromu najdeme u uţivatelů tlumivých léků a alkoholu. Odvykání můţe být po dlouhodobém uţívání vysokých dávek i smrtelné. Opiáty vedle toho způsobují méně razantní, ale o nic méně nepříjemné symptomy. Jedná se ve slabších případech o příznaky podobné chřipce spojené s depresí, úzkostí a nespavostí. V silnějších případech se příznaky projevují v podobě silných bolestí celého těla, zvracením, panických atak a klidně i epileptických záchvatů. Abstinenční syndrom ovšem z pravidla je nepříjemný, ale neohroţuje ţivot. Je nutno zmínit, ţe tělesný návyk můţe být někdy prost návyku psychického a vysazení látky postupným sniţováním léku, je docela snadné a rychlé. Taková závislost se vyskytuje u pacientů s bolestí léčených opiáty. Ti většinou netouţí po euforickém proţitku a ani jej nezaţívají. Fyzickou závislost ovšem opiáty vyvolají dřív nebo později vţdy, uţívají-li se denně. Z textu vyplívá zásadní věc. Psychický návyk je mnohem nebezpečnější a méně zvládnutelný. Člověk můţe překonat abstinenční syndrom po heroinu, po pár měsících se srovnat a být i několik let čistý, ale touha, aneb psychický návyk je přítomen vţdy po celý ţivot a stačí málo, aby mu podlehl a propadl relapsu. Patologickou závislost na drogách poznáme podle přítomnosti symptomů psychické závislosti. Právě podle nich můţeme uţivatele nazvat/nenazvat narkomanem. (Kalina, 2003, st. 25) 9

10 Z historie víme, ţe kaţdá lidská společnost byla do určité míry prostoupena uţíváním návykových látek. Ve starověkém Egyptě bylo poprvé pouţíváno opium pro své bolest tišící účinky, jihoameričtí indiáni ţvýkali uţ před několika tisíci lety kokové listy, aby překonaly těţká období nedostatku potravy, a aby snesly tvrdou práci často ve vysokých nadmořských výškách And. Střední Amerika byla charakterizována aţ do příjezdu prvních Evropanů kultem mystických boţských hub, jejichţ moci vyuţívali šamani k vědění, léčení a ke kontaktu se světem boţstev. V severní Americe to byl tabák, který byl dobyvateli převezen do Evropy a stal se velice módní záleţitostí. Rovněţ první alkoholické nápoje se vyráběly uţ ve starověkém světě. (Gohlert, Kuhn, 2001 s. 18) Kaţdá společnost měla a má svou drogu. Výjimkou nejsou ani české země. V následující kapitole popíšu situaci našeho území a svým způsobem celého evropského kontinentu, jehoţ jsme čím dál větší součástí. Hranice se smazávají a drogová problematika se stává globálním problémem, v němţ právě Česká republika drţí svůj specifický prim Drogová scéna České republiky od historie po současnost 19. století znamenalo pro Evropu jistý průlom, co se drogové situace týče. Uţívaly se v podstatě všechny dnes běţně zneuţívané drogy, ač se tehdy týkaly převáţně ekonomicky zámoţnější části obyvatelstva. V intelektuálních kruzích se kouřilo opium a hašiš, niţší sociální třídy uţívali alkohol a tabák. Ke konci 19. století dochází k rychlému rozvoji vědění na poli farmacie, z opia se extrahují účinné látky jako morfin a kodein, z koky se daří získat účinnou substanci pojmenovanou kokain, vzniká injekční stříkačka a uţívání návykových látek dostává zcela nový rozměr. Na počátku 20. století vzniká ve švýcarských laboratořích heroin. Zpočátku je většina léčivých látek k dostání bez lékařského předpisu, uţívání kokainu vychvalují přední představitelé vědy např. Freud, heroin je k dostání ve formě sirupu proti kašli, na spaní a na bolest jako účinná a nenávyková náhraţka morfinu doporučována i malým dětem. (Zavřelová, 1995, st. 26) První vlna závislostí přichází do českých zemí s koncem první světové války. Zchudlí a zmrzačení váleční veteráni, stejně jako strádající obyvatelstvo propadá uţívání morfinu a alkoholu a situace nutí vlády jednotlivých států k prvním regulačním pravidlům a zákonům. Vzniká drogová problematika jako patologie společnosti. Vznikají první zákony na omezení dostupnosti narkotik, jejichţ normy přebírají do svého právního řádu vyspělé evropské státy. 10

11 Situace ale není snadná a záhy po konci doposud nejhorší války lidských dějin bují na evropském kontinentu a posléze na celém světě konflikt ještě horší a vraţednější. Drogy se stávají dopingem pro vojáky na frontu. Nacisté a japonští vojáci dostávají stimulační drogu, která potlačuje spánek, strach ze smrti a podněcuje zuřivost v boji. Později, v 70. letech, se v Československu podaří podomácku onu látku vyrábět z běţně dostupných léků a na svět přichází pervitin, v Německu nazýván dodnes příznačně Czeko. (Nešpor, 2003, st. 16) Od 50. let jsou západní vyspělé země zaplavovány drogami a ty se stávají pravým a závaţným patologickým jevem ve všech společenských vrstvách. Socialistický blok není vůči tomu nikterak imunní, ale oficiální politika existenci jakékoliv patologie popírá. A jinak tomu není ani v ČSSR. Hranice přesto nejsou nikdy tak těsně uzavřeny jak se zdá a drogové trendy pronikají i k nám a my je kopírujeme. Místo kokainu vyrábí tajné party v bytech po domácku pervitin z léků obsahujících efedrin, které jsou bez předpisu, místo heroinu vzniká oblíbená česká opiátová droga braun vyráběná z léků s obsahem kodeinu, které jsou rovněţ stále bez předpisu a objednáváním si specifických krmiv pro exotické ptáky se k nám znovu dostávají semínka marihuany. Drogová scéna roste, ač před listopadem představuje jen okrajový problém, který je většinou tvrdě potlačován policejní persekucí, vězněním uţivatelů bez jakékoliv přidruţené lékařské péče. O situaci 80. let názorně vypovídá kniha Radka Johna Memento (1986). Za socializmu více neţ nelegální drogy kvete uţívání drog legálních, jako je alkohol a psychoaktivní léky. Z nich byl velice oblíbený alnagon, coţ je lék proti bolesti obsahující opiát kodein, stimulační kofein a velice návykový uspávající fenobarbital, který je v dnešní době nahrazen méně nebezpečnými, leč stejně návykovými benzodiazepiny. Před listopadem neexistoval ţádný opravdový drogový trh, drogy se měnily mezi spřátelenými skupinami. Po rozpadu východního bloku uţ nic nebrání tomu, aby se celosvětový drogový trh vrhnul i k nám a situace se zásadně změnila. Jistě, i dříve by se k nám světové drogy mohly dostávat, neb poptávka byla, ale paradoxně chyběla nabídka, protoţe ze strany mezinárodních gangů chyběl zájem o tehdejší nekonvertibilní československou měnu. (Presl, 2005, st. 50) Po změně reţimu vedle sebe nastupují rychlé změny v pozitivním i negativním duchu. Negativní duch v sobě nese přísun doposud neobvyklých drog jako je heroin a s ním spojenou vlnu předávkování - a taneční drogy, které v 90. letech zaplavují drogovou scénu. Pozitivní změny se nesou na vlně neziskového sektoru, který rychle vytváří síť sociálních sluţeb pro drogově závislé a je schopný odpovídat na jejich potřeby. Státní i nestátní sektor začíná spolupracovat. Vládní strategie přináší program sniţování rizik harm reduction. 11

12 Vznikají programy na výměnu jehel, kontaktní centra, protidrogoví koordinátoři a později i specializovaná substituční pracoviště předepisující heroinově závislým metadon a jiné náhradní opiátové léky. (drogovaporadna.cz, Minařík, ze dne ) Staly jsme se součástí otevřené Evropy a vedle pozitiv se objevila i negativa. V 90. letech se objevuje mnoţství případů nakaţení virem HIV a hepatitidy C, vzniká tzv. rekreační drogová scéna spojená převáţně s uţíváním marihuany a tanečních drog mládeţí. Situace u nás se v posledních letech v podstatě podobá jiným zemím EU. Prakticky i legislativně. Ţijeme v zemi, která je v rámci celé evropské unie na prvních místech četnosti uţívání legálních i nelegálních látek. Kulturní tolerance k alkoholu je největším problémem, který brání úspěchu různých preventivních akcí, jeţ se zaměřují na omezení konzumace alkoholických nápojů u nezletilé populace. Tolerance k alkoholu je generačně předávaná, děti se setkávají s pitím u rodinných příslušníků a ani sami dospělí si často nejsou vědomi rizik a nebezpečí, která z uţívání alkoholu plynou. Je to dáno společenským klimatem, ve kterém se stále i v odborné literatuře alkohol vymezuje od pojmu droga. Titulky v médiích, kapitoly v učebnicích i slova odborníků často nadpisují text, který uvádějí slovy alkohol a drogy. Jakoby alkohol ani nebyl drogou v pravém slova smyslu. Kaţdým dnem se setkáváme na televizní obrazovce a na internetových stránkách s přemírou reklam na alkoholické výrobky, pití je prezentováno jako normální společenská činnost, která k člověku patří jako potřeba jídla. Ani na láhvi alkoholu se člověk nedočká byť sebemenšího varování, které by upozorňovalo na návykovost etanolu, na smrtelné riziko plynoucí z předávkování nebo z kombinování s ostatními látkami, např. i běţně dostupnými léky jako je paralen. Z toho vyplívá, ţe se Česká republika nachází na prvním místě vypitého alkoholu na obyvatele. V roce 2007 se jednalo o 10 litrů čistého lihu na kaţdého za rok (Kalina, 2008, st. 341). Aţ 80 % ţáků druhých stupňů základních škol uvádí, ţe se minimálně jednou napili alkoholu a 30% z nich zaţilo alespoň jedenkrát stav opilosti intoxikace alkoholem.(nešpor, 2003, st. 72) Česká republika drţí prvenství i v uţívání konopných drog. Podle výzkumu národního monitorovacího střediska pro drogovou problematiku provedeného v roce 2011 uţilo ve svém ţivotě alespoň jednou marihuanu 49,3% lidí ve věku 15 aţ 34 let (Běláčková, 2012, národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti). Pokud jde o věkovou kategorii ţáků druhého stupně základních škol, výzkumy uvádějí, ţe marihuanu ochutnalo zhruba 32% dětí. Opakovanou zkušenost s drogou uvedlo 50% z nich (Zeman, 2011, národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti). 12

13 Stejně tak tabákové drogy jsou u nás velice rozšířené mezi mladou populací, ač se zdá, ţe čísla v téhle oblasti podle vzoru západní Evropy pomalu klesají a kouření cigaret přestává být tak společensky bezproblémové a normální. Mezi ţáky ve věku 12 aţ 16 let na základních školách uvádí ochutnání tabáku zhruba 60% dětí. 25% z nich se hlásí k dennímu kouření cigaret. (www.demografie.info, z ) První zkušenosti s uţitím návykové látky jsou alarmující. Zhruba 30% dětí uvádějící zkušenost s legální drogou zaţívá první ochutnání ve věku pod 10 let. U marihuany se doba prvního experimentu datuje do lehce pozdějšího věku. 80% ţáků uvádí, ţe se poprvé k marihuaně dostali aţ po 12. narozeninách. Z výzkumů je patrné, ţe k uţívání drog mají blíţe děti, které nedokáţou konkrétně definovat náplň svého volného času, které tak říkajíc tráví své volno na vlastní pěst. (Kalina, 2008, st. 315) Evropský projekt školního průzkumu uţívání alkoholu a jiných drog ESPAD prováděl v letech 1995, 1999 a 2003 v České republice výzkum mezi ţáky středních škol, kterého se účastnilo osob. (Polanecký, 2004, st. 7) Výzkum se týkal pravidelnosti uţívání návykových látek mezi 15letými a 16letými studenty a druhem návykové látky. Výsledky ukázaly, ţe jakoukoliv zkušenost s alkoholem má 98% dotazovaných mladistvých. Pravidelných konzumentů máme mezi studenty 46%. Opakoval bych se, kdybych znovu uváděl výsledky průzkumů z českých škol. Výzkum ukázal hlavní trend, který je určitě pozitivní. U mladistvých klesá zájem o uţívání tvrdých drog, jako je heroin a pervitin, téměř nulová je potom prevalence uţívání kokainu, naopak narůstá uţívání marihuany a tanečních/halucinogenních drog jako je extáze a LSD. Problémem číslo jedna je u dětí a mladistvých alkohol. Klesá i počet injekčních uţivatelů drog, ač se rok od roku zvyšuje číslo vyměněných injekčních stříkaček v rámci terénní sociální práce. Je to paradox vysvětlitelný zvýšenou dostupností sociálních sluţeb, které jsou bezbariérové a přibliţují se více klientele závislých Rizikové faktory pro rozvoj návykového chování u dětí a mladistvých Karel Nešpor (2003, st. 15) rozděluje okolnosti zvyšující riziko návykového chování do čtyř kategorií. První z nich je dítě samo. Obecně zvyšuje sklon k uţívání drog duševní nemoc jako deprese nebo úzkostná porucha, poruchy chování a emocí, syndrom ADHD, dlouhá a bolestivá zranění, nemoci a fyziologické poškození nervové soustavy. Důleţitým 13

14 faktorem je vztah k sobě samému, míra sebevědomí, schopnost stavět se čelem stresovým situacím, sociální dovednosti a sociální příslušnost. Neméně důleţitá je i míra inteligence. Je vţdy důleţité s dítětem pracovat důsledně a komplexně, všímat si jeho chování a projevů emocí a nepodceňovat příznaky, které mohou ukazovat na jednu z výše uvedených poruch. Primární prevence je a zůstane nejúčinnější formou předcházení a odstraňování patologických projevů chování. Druhou kategorií, která můţe dítě přivézt k návykovým látkám je rodina a rodinné zázemí. Často se s problémy setkáváme v nějak nefunkčních rodinách. První příčinou budoucího rozvoje návykového chování můţe být citová deprivace a odtaţitost rodičů, které dítě zaţívá hned po narození a která déle trvá a projevuje se chladným a neosobním chováním, které dítěti znemoţňuje proţívat příslušnost k rodinné skupině a znemoţňuje mu mít po celé dětství a dospívání citové zázemí. Rodiče můţou dítě podceňovat nebo ho přeceňovat a klást na něj nereálné a nesplnitelné nároky, coţ vede k trestání a budování si pocitu u dítěte, ţe je neschopné a nikdy nenaplní očekávání lidí kolem sebe. Rodina můţe být místem, kde se návykové látky přímo uţívají a patří k rodinné kultuře. Takové děti se s účinkem drogy seznamují velice brzo a závislost vzniká ještě na prvním stupni základní školy. Drogy jsou rodiči nejen tolerovány, ale jejich uţívání můţe být přímo podporováno. Dítě se také můţe narodit do rodiny, kde je fyzicky a psychicky týráno, kde dochází k sexuálnímu zneuţívání a droga se pak stává útěkem z bolestné reality, lékem na bolavou duši a zraněné tělo. (Vágnerové, 2000, st. 50) Školní prostředí je definováno jako třetí samostatná kategorie. Pokud dítě nestíhá probíranou látku, prospívá jen s obtíţemi anebo jej třídní kolektiv nepřijímá mezi sebe, můţe se u něj vyvinout averze ke škole a ke všem institucím obecně. Následkem toho dochází k záškoláctví, k vyhledávání part se stejným zaměřením, kde je absence výplně volného času často důvodem k uţívání návykových látek. (Sikorová, 2011, st. 131) Pro dítě pubertální a adolescentní bývá nejdůleţitější vrstevnická skupina, která je pro nás poslední kategorií schopnou přivést člověka k uţívání drog. Můţe se jednat o příslušnost ke skupině, ve které se drogy uţívají přímo a patří k rituálům, na kterých skupina ţije, anebo můţe být dítě vrstevnickou skupinou odmítané, nechtěné a právě osamocenost a sociální vyloučenost můţou být motivem k uţívání, které na sebe bere často masku viditelného odporu proti společenským konvencím, proti všem a všemu. Dítě tím dává najevo svou bolest a doufá, ţe jeho volání o pomoc někdo vyslyší. (Nešpor, 2003, st. 80) 14

15 K výše uvedeným kategoriím můţeme přidat jednu všechny ostatní zastřešující. A jí je obecné společenské klima. To ono vytváří prostor pro návykové látky, tím, ţe jsou dostupné, levné, podléhají nízkému zdanění myslíme ty legální patří sem sociální napětí, ohroţení sociálním vyloučením, nízké vzdělání, chudoba a mnoho dalších faktorů. Protidrogová politika státu a nekompetentní lidé na vedoucích pozicích umoţňují rozvoj černého trhu s návykovými látkami, znemoţňují rozvoj dostatečné sítě sociálních sluţeb pro drogově závislé a sluţeb věnujícím se primární prevenci, tzn. kontrola rodin, vedení k aktivnímu ţivotnímu stylu, podpora integrace menšin a odstranění diskriminace a věnování zvýšené pozornosti návykovému chování u mladistvých. (Kalina, 2003, st. 92) Stanislav Grof spatřuje v návykovém chování a uţívání psychoaktivních látek převáţně zvrácenou touhu po transcendenci. Ve svých studiích poukazuje na prázdnost dnešní doby, co se týče rituálů, převáţně iniciačních obřadů, během kterých byl jedinec v přírodních kulturách za doprovodu celé společnosti provázen zásadními ţivotními změnami a přechody jako je např. dospívání, stárnutí, příprava na smrt a rovněţ vítání do ţivota a provázení celým dospívajícím procesem. Dítě potřebuje někam patřit a proţít určitou formu iniciace. Není těţké spatřit paralelu mezi různými obřady dospívání u přírodních kultur a národů a dnešní první intoxikací alkoholu, kdy je dítě vzato ze světa dětství do světa dospělosti. Pokud dítěti chybí doprovázení a pevné vazby v rodině a vrstevnické skupině, je velmi náchylné k propadnutí jednoduché cestě v podobě psychoaktivních látek. Grof stejně jako např. Frankl poukazuje na fakt, ţe za obrovskou svobodu dneška platíme vysokou daň v podobě absence odpovědnosti, bez které nemůţe svoboda být pravou svobodou. A odpovědnost se váţe ke smyslu, k Bohu, k transcendenci. Komu se nedostává duchovního, láskyplného prostředí a vedení v dospívání, je náchylný k závislosti, neboť drogy způsobují stavy změněného stavu vědomí a mohou velmi snadno ono prázdné místo Nitzcheho mrtvého boha zaplnit. 15

16 2. PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK 2.1. Úvodem o prevenci v ČR Preventivní aktivity sociálně patologických jevů se dělí do tří na sebe navazujících kategorií. Jde o primární, sekundární a terciální aktivity. Jelikoţ se celá práce nese v duchu primární prevence, kterou rozebírám na následujících stranách, je cílem kapitoly přiblíţit čtenáři zbylé dva okruhy, které navazují na primární aktivity, pokud primárně zaměřené působení selţe. (Hajný, 2001, st. 52) O sekundárně preventivních aktivitách můţeme zjednodušeně říct, ţe nastupují ve chvíli, kdy uţ určitý problém, v našem případě uţívání drog, nastal. Jde o to, jakým způsobem působit na uţivatele, aby přehodnotili svůj ţivotní styl a našli v sobě dostatek motivace k jeho změně, ať uţ aby drogy přestal úplně uţívat, nebo alespoň zmírnil rizika s jejich poţíváním spojených. (Pešek a kol. 2008, st. 23) Pro uţivatele se od počátku 90. let neustále rozvíjí systém pomoci, kde jednotlivé jeho sloţky nabízí pomoc podle indikátorů jako je hloubka závislosti, přítomnost motivace změnit se a její míra, ochota spolupracovat, úroveň tělesného a duševního poškození aj. Lidé pracující v sociálních a zdravotnických sluţbách musí mít na paměti, ţe léčba jakéhokoliv druhu látkové a rovněţ i nelátkové závislosti si vyţádá nezměrné úsilí klienta či pacienta a představuje nemalou fyzickou a psychickou zátěţ. Je většinou pravidlem, ţe problém v člověku uzrává po dlouhá léta a nedá se odstranit ze dne na den. Často si vyţádá dlouhodobé řešení a léčbu, někdy delší neţ byla doba, kdy se problematická situace v našem případě závislost vyvíjela. Za 20 let polistopadového vývoje u nás vyrostla síť sociálně zdravotnických sluţeb pro osoby závislé na drogách, které jsou sto poskytnout odbornou pomoc dle svého zaměření a individuálních potřeb klienta. Pro děti a mládeţ a také pro jejich rodiče existují telefonické poradenské linky, pedagogickopsychologické poradny a specializované poradny pro drogové závislosti. Na jejich základě se klienti mohou rozhodnout, jak chtějí svou situaci řešit dál. Drogová závislost je v čisté biologické rovině zdravotním problémem - nemocí se specifickým číslem pro diagnózu syndromu závislosti -a jako takový je řešen převáţně v psychiatrických ambulancích a k nim přidruţeným AT ambulancím a poradnám (alkoholicko toxikologickým). Některé jsou schopny zajistit komplexní péči o klienty kombinujíce medicínskou práci předepisování léků s psychologickou podporou, zprostředkovávají pobytové sluţby, poskytují ambulantní péči a poradenské sluţby a starají se i o vyléčené narkomany. Důleţitou sociální sluţbou 16

17 působící na poli sekundární prevence je kontaktní centrum, coţ je bezbariérová sluţba pro problémové uţivatele, která poskytuje své sluţby bezplatně. Je často spojena se street workem a realizuje sluţby jako výměna injekčních stříkaček, poradenství, testování na infekční choroby, zajišťuje komunikaci s úřady, poskytují hygienický a leckde i potravinový servis a mnoho dalšího. Je mnoho sluţeb a jejich popisu a výpisu by mohla být věnována celá samostatná práce. (Kalina, 2001, st. 82) Uvedu na závěr ještě několik příkladů sociálních zařízení a přesunu se k terciálnímu rozměru prevence. Vedle výše zmíněných sluţeb v nabídce protidrogové sítě v ČR najdeme různá doléčovací centra, detoxikační jednotky, terapeutické komunity, anonymní skupiny, azylové sluţby atd. Sekundární preventivní aktivity státních i nestátních subjektů směřují k odstranění problému. Terciální prevence oproti tomu spadá do vod programu zmírňování rizik harm reduction. Její filozofie počítá s tím, ţe jsou lidé, kteří uţívání drog nechtějí nebo z nějakých důvodů nemohou ukončit a nechtějí se léčit. Některé sociální a zdravotní sluţby se prolínají, co se týče aktivit, které pro své klienty vyvíjejí. Zmínil jsem sice výměnu injekčních stříkaček u sekundární prevence, ale odborně se řadí do prevence terciální. Záleţí vţdy ale na úhlu pohledu a nelze dělat jasnou dělící čáru mezi léčícím se klientem a klientem, co se svých problémů zbavit nechce. Výměna injekčního materiálu je toho dobrým příkladem. Stejně tak AT ambulance poskytující substituční léčbu pro osoby závislé na opiátech. Substituce metadonem nebo buprenorfinem můţe vést k postupnému sniţování dávek, aţ k úplnému vysazení, a nebo můţe nabrat formy paliativní péče, a v takovém případě ji lékař můţe předepisovat po celý ţivot klienta. Jak tedy chápat terciální úroveň prevence? Nejde v ní o odstranění problému ale o volbu menšího zla. A to jak pro společnost, tak pro jedince samotného. (Pešek a kol. 2008, st. 81) 2.2. Primární prevence O příčinách, které mohou vést u člověka k návykovému chování, uţ bylo napsáno mnoho. Kudrle (2003, st. 91) v mezioborové práci vydané úřadem vlády pro drogovou problematiku přikládá uţívání návykových látek bio spirito- psycho-sociální model. Patologické chování se jen málokdy dá popsat pomocí jediné sféry člověka, většinou se jedná o komplexní záleţitost. Stejně tak by byla chyba působit v programech prevence jen na jednu oblast. Kudrle se věnuje prevenci na všech jejich úrovních. Skauting v moţnostech svého 17

18 působení na člověka spadá do oblasti primární prevence. A věnuje se jí komplexně. Primární prevence se v odborné literatuře dělí na specifickou a nespecifickou oblast činností. (Milovský, M. a kol. 2010) Švarcová (2002, st. 112) uvádí zásadní body efektivní všeobecné specifické prevence. Patří mezi ně: 1. Program má začínat uţ v útlém věku 2. Program je interaktivní a je vedený v menší skupině 3. Program je nejlépe veden pro všechny děti ve škole, ve skautu a jinde 4. Program se orientuje na získávání sociálních dovedností 5. Program musí být šitý na míru místním specifikám 6. Program představuje pozitivní modely a vzory 7. Program nerozlišuje mezi legální a nelegální drogou 8. Program zahrnuje i sniţování dostupnosti návykových látek 9. Program musí být soustavný a dlouhodobý 10. Program je prezentovaný kvalifikovaně a důvěryhodně 11. V případě potřeby je program volen selektivně pro více potřebné jedince a skupiny Cílem specifických preventivních aktivit je zaměření se na konkrétní cílové skupiny, u kterých se snaţí předcházet rozvoji patologického, např. návykového chování, nebo jeho rozvoj alespoň omezit, či přesunout do vyššího věku. Je trendem dnešní doby, ţe se věková hranice prvního kontaktu s návykovou látkou relativně výrazně posouvá k niţšímu věku. Výzkumy naznačují skutečnost, ţe první ochutnání drogy se realizuje uţ na prvním stupni základní školy. Není výjimkou, ţe výzkum na druhém stupni základních škol odhalí skutečnost, ţe naprostá většina ţáků ochutnala alkohol. Situace se jistě liší podle lokalit, ve kterých se výzkumníci pohybují, ale jde-li o legální drogy jako tabák a alkohol, jsou čísla relativně vyrovnaná (Nešpor, 2003, st. 65). Z toho důvodu je potřeba začít s preventivními aktivitami dříve, nejlépe na prvním stupni základní školy. Mezi specifické metody patří vzdělávací a motivační aktivity realizované převáţně ve školách upevňující u dětí postoje a znalosti, které vedou ke zdravému ţivotnímu stylu. Informace by měly být komplexní. Dítě samo by mělo být schopno rozpoznat rizika a samo si říct NE proti uţívání návykových látek. Kampaně uţ dávno nebývají výrazně jednostranně negativní. S faktickými informacemi negativní stránka věci na povrch vypluje nenásilně sama. (Kudrle, 2003, st. 145) 18

19 Mezi nespecifické metody prevence patří všechny aktivity, které dítě vedou k harmonickému a zdravému rozvoji osobnosti od tělesné schránky aţ po duchovní část člověka. Nemají na první pohled ţádnou přímou souvislost se šikanou, xenofobií, návykovým chováním a jinými patologickými problémy. Jsou to právě nespecifické metody, které jsou nosným kamenem celého preventivního působení. U dítěte se jedná primárně o rodinu, školní a mimoškolní krouţky, které pomáhají dotvářet strukturu pracovního dne. Rozvíjí u dítěte jeho vlohy a talenty, posilují sebevědomí a vědomí odpovědnosti za své chování a celý ţivot. Sniţují obecně riziko rozvoje patologických forem chování. (Sikorová, 2012, st. 139) Nespecifické preventivní aktivity tvoří většinu náplně práce skautského oddílu na preventivním poli a zaslouţí si vlastní podkapitolu Co by mělo patřit do primárního preventivního působení? Primární znamená prvotní, základní nebo přední, zaměřuje se na situace, kde se problém ještě neobjevil, tedy na zdravou populaci. Rozlišujeme dvě základní oblasti, ve kterých můţeme preventivně působit. Jedná se o oblast biologickou a psychologickou (do které zařadíme i spirituální potřeby). Pyramida potřeb je dobře známá. Její základy tvoří základní biologické potřeby jako je jídlo a spánek, pocit bezpečí, potřeba uspokojení sexuálního pudu a tedy touha po slasti, která se manifestuje a uspokojuje různými prostředky. Můţeme směle říci, ţe jde v podstatě o potřebu změněného stavu vědomí. Nejen uspokojením sexuálního pudu, ale např. tancem, lovem, sportem, výtvarným uměním, zpěvem a tisíci jinými prostředky. Jsou to aktivní prostředky dosaţení slasti, které v moderní době často ustupují do pozadí pasivním prostředkům jak uspokojení dosáhnout. Sem patří televize, internetová kultura, virtuální realita a samozřejmě také drogy. V mládí je potřeba uspokojení zvlášť důleţitá a proto je nasnadě věnovat právě u dětí tolik pozornosti primární prevenci. Neméně důleţité jsou rovněţ základní psychické potřeby, které rozebírám více v následující kapitole, neboť se pojí k věkové diferenciaci dítěte. Stejně tak jsou zakomponovány do kapitoly rizikových faktorů rozvoje závislosti, takţe nyní pouze stručně pro propojení dvou zmíněných kapitol. (Fromm, 1997, st. 45) Za prvé je pro zdravý vývoj jedince důleţité určité mnoţství, kvalita a proměnlivost vnějších podnětů. Zjednodušeně řečeno, jde o to najít rovnováţnou plochu pro vyplnění volného času tak, aby se dítě nenudilo a zároveň aby nebylo přetěţováno. Nemálo mladých 19

20 lidí po droze sahá, protoţe nemá lepší vyuţití volného času. Někteří samozřejmě uţívají, aby svou výkonnost zvýšili a zvládli toho více. Prevence na téhle úrovni má vézt k dovednosti zorganizování si volného času, vyváţení práce a odpočinku a nabídky dostatečného mnoţství variant zaplnění volného času. (Bernard, 2011, st. 91) Za druhé v ţivotě potřebujeme určitý řád a stálost, podněty, učení, zpracováváme podle určitého klíče, kterému se dítě musí učit. Třetí důleţitou oblastí jsou vztahy, které dítě navazuje v podstatě uţ od prenatálního vývoje v postoji a citech matky k plodu. Jdou přes období raného dětství a potřeby zdravého rodinného prostředí přes dospívání a pevnou pozici ve vrstevnických skupinách, hledání si partnera aj. Bez naplnění vztahové oblasti nemůţe člověk dosáhnout pocitu ţivotní jistoty a klidu a celkový vývoj osobnosti bývá trvale narušen, ať uţ je problém v jakémkoliv věku dítěte. Platí, ţe čím dříve se problém objeví, tím hůře se odstraňuje. (Nešpor, 2003, st. 106) K předchozí oblasti se úzce váţe potřeba osobní identity, společenského uplatnění a pevného místa ve společnosti. Uvědomění si vlastní identity začíná útlým dětstvím a poruchy v jejím vývoji bývají statisticky velice závaţným faktorem vzniku drogové závislosti. Bez ní člověk nemá pocit otevřené budoucnosti a perspektivy, upadá od naděje k beznaději a do zoufalství, ţivot přestává dávat smysl a samotná existence se můţe začít zdát být zbytečnou. Drogově závislí od sebe odstřihávají budoucí perspektivy a ţijí pro konkrétní okamţik. Ne jako mystici a svatí, ale jako pseudo duchovně hledající a stále nenalézající. Člověk potřebuje sny, motivy svých jednání, potřebuje cíle a přání jako hnací faktory svého ţivota. Pokud si není jistý sám sebou, pokud dokonce není sám sebou, nemůţe je mít, chybí úrodná půda, ze které vyrůstají. Proto je velmi důleţité uţ od raného dětství budovat v dítěti pocit sama sebe, posilovat kladné stránky osobnosti, vlohy a talenty a vést k aktivnímu stylu ţivota, jinými slovy kloubit svobodu s odpovědností. A jaké jsou nejvíce rizikové faktory pro dítě? Rodina, vrstevníci, škola, sociální zázemí a dědičné faktory. (Groff, 2005, st. 185) 2.4. Prevence z hlediska věkových skupin Kaţdá epizoda vývoje a růstu dětské osobnosti je specifická a její podcenění a nenaplnění můţe vést v budoucnu k mnoha problémům. Kaţdá z nich je specifická potřebami, které dítě má, a které, jsou-li naplněny, vedou k harmonickému a zdravému vývoji aţ do dospělosti. Po určitou dobu vývoje zabezpečuje většinu potřeb dítěte rodina, a čím dřív 20

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe - pokračování

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Slovenská Členy

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_167 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 LEGALIZACE LEHKÝCH DROG Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: Název debaty: debata Jste pro legalizaci lehkých

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 45 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních

Více

Alkoholické nápoje a lidský organismus

Alkoholické nápoje a lidský organismus Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008

Drogová situace, výhledy a opatření. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, 23/1/2008 Drogová situace, výhledy a opatření MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Seminář Drogy hrozba dneška? Praha, NHÚ, Struktura prezentace Souhrn současné drogové situace v ČR (pro podrobnosti viz tištěná verze Občana

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence Miluše Stehlíková Petra Václavová OBSAH 1. Představení programu SPP 2. Popis třídy 3. Zakázka školy 4. Průběh setkání 5.

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Potřeby klientů: připomínky vítány

Potřeby klientů: připomínky vítány Potřeby klientů: připomínky vítány Evaluace služeb snižování rizik na taneční scéně Struktura příspěvku 1) Úvod 2) Východiska 3) Charakteristika programu 4) Cíle evaluace 5) Metodika evaluace 6) Analýza

Více

JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu

JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu JAK BOJOVAT PROTI ZÁVISLOSTEM aneb závislost není jen o drogách a alkoholu KONFERENCE Zlín 22. října 2015 PhDr. Lenka Svobodová svob.lenka@seznam.cz www.psycholog-svobodova.cz k zamyšlení: Proč dříve fungující

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 1 Charakteristika současné drogové

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Č í s l o P r o j e k t u Organizace Název projektu Celkové

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY

VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY VÝSTUP KLÍČOVÉ AKTIVITY Č. 5 CYKLUS PŘEDNÁŠEK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY 1. Název přednášky/semináře Komunikace v zátěžových situacích Stručná anotace - obecná pravidla komunikace, zásady jednání - komunikace

Více

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.26 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové:

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové: MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2010/2011 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 Kopřivnice ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Michaela Lukešová

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Návykové látky mezi zlínskými skauty Téma práce: Návykové látky mezi zlínskými skauty Jan Chmelař Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více