Na vydání almanachu se podíleli:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Na vydání almanachu se podíleli:"

Transkript

1

2

3 Na vydání almanachu se podíleli: Bek Jaroslav, ornej Pavel, Dlouhý Miroslav, Duánek Karel, Hanzlík Karel, Hlavá ek Even, Holub Ji í, Hromádka Tomá, Hujer Ji í, Indra Zden k, Jaro Frantiek, Jur ková Marie, Kozáková Irena, Machá ková Vladka, Maková Nad da, Moravec Miroslav, Mrázková Petra, Pechar Old ich, Petrová Jana, Práil Petr, Rak t pán ml., Rydrych Ji í, Rys Frantiek, Sladký Ji í, Sojka Jaroslav, imá ek Vladislav, Táborský Milo, Vlá il Frantiek, iková Hana Úvodní slovo P írodní podmínky Geologická minulost ivotní prost edí Historie P ehled p edstavitel obce estní ob ané Radotína Známé osobnosti Památky a církev Mlýny na Radotínském potoce Doprava a spoje Pr mysl O radotínských kolách Kulturní innost Pohostinství Bará níci Sbor dobrovolných hasi Sport Zdravotnictví a charita Rozvoj v letech Zastupitelé M Praha-Radotín len ní m stské ásti D leité adresy

4 Váení spoluob ané a p átelé, a koliv obec Radotín, respektive nyní M stská ást Praha Radotín, je známou lokalitou s významnými p írodními památkami a dávnou historií, doposud se nenael nikdo, kdo by o ní zpracoval souhrnnou odbornou studii i vydal populárn nau nou publikaci. Vedení m stské ásti ve snaze odstranit tuto absenci rozhodlo se vydat nyní na p elomu v k 2. a 3. tisíciletí alespo jakýsi sborník almanach, který by Radotín p iblíil irí ve ejnosti. Dochází tím do jisté míry k realizaci snu, o jeho napln ní se sna- ilo n kolik generací místních nadenc. Na ja e roku 2000 byla ustanovena redak ní rada a jako p isp vatelé byli osloveni zejména lenové letopisecké komise Rady MZ Praha Radotín, dále starí pam tníci i zam stnanci Místního ú adu M Praha Radotín. Od samého po átku p íprav nebyl almanach, i vzhledem k ekonomickým a asovým monostem, chápán jako náhrada chyb jících v deckých studií. P esto se celý autorský kolektiv pokusil seriozn a objektivn obsáhnout co nejirí okruh r zných spole enských oblastí a zachytit nejd leit jí faktografické údaje zajímavé pro tená e. Auto i lánk erpali podklady pro své p ísp vky z r zných pramen, jakými jsou nap. zmínky o Radotínu v kronikách, archivech, katastrech, farních knihách, matrikách, nau né literatu e, pr vodcích, spisech místního ú adu a dalích materiálech. Jednotlivé p ísp vky jsou azeny tak, aby na sebe tematicky navazovaly. Celý almanach je rozd len prakticky do t í oddíl : první zahrnuje stru ný veobecný p ehled o naí m stské ásti, druhý podrobn ji rozvádí n které vybrané úseky ze ivota obce, t etí je v nován sou asnému správnímu len ní a podnikatelským subjekt m, v etn uvedení d leitých adres. Ve dopl ují dobové fotografie, plánky nebo mapy. A protoe by almanach t ko spat il sv tlo sv ta bez finan ní podpory sponzor, je pochopitelné, e v publikaci bylo ponecháno p ísluné místo i pro jejich reklamu. P ípravné práce k vydání a vlastní tisk sborníku trvaly zhruba dev t m síc, v jejich pr b hu bylo n kdy nezbytné vynaloit zna né úsilí k dosaení stanoveného cíle. P esto vichni zainteresovaní bez rozdílu p istoupili k daným úkol m s ohromnou váností a zodpov dností. Kadému, kdo se podílel, by jen nepatrn, na vydání sborníku, pat í proto veliké uznání a pod kování. Kone ným výsledkem práce celého kolektivu je tedy publikace, kterou dríte práv v rukou. Je skrytým p áním tv rc díla, aby byl jejich po in p ijat coby skromný dárek vem sou asník m i budoucím. Zárove v íme, e sborník pom e kadému tená i rozí it jeho obzor znalostí o Radotínu a krom toho p isp je k propagaci naí m stské ásti. Práv to bylo a jest hlavním posláním almanachu. Radotínský almanach 2000 str. 4 M stská ást Praha Radotín se rozkládá na levém b ehu eky Berounky nedaleko soutoku s Vltavou. Zem pisná poloha je dána pásmem severní í ky (padesátý poledník je blízko zmín ného soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicích) a 4 29 východní délky. Zastav né území Radotína leící v nadmo ské výce cca 200 a 300 m.n.m. (p esn vym ené nádraí je 204,549 m.n.m.) má tvar písmene "T" obráceného tak, e vodorovná, irí ást písmene, je umíst na v údolí Berounky a na jeho svazích poloených p eván k jihu. Svislá, uí ást písmene, sm uje severozápadn do úzkého údolí Radotínského potoka, který se p iblin uprost ed jihovýchodního okraje Radotína vlévá do Berounky. Hranice katastru na jihozápad a západ tvo í sou asn hranici hl. m. Prahy. Ro ní pr m rné hodnoty jsou u jednotlivých pozorování následující: slune ní svit 600 hodin (celková doba se stále sniuje), Pohled od Klapice na Radotín s ekou Berounkou vodní sráky 530 mm (s maximem 80 mm v ervenci), teplota 0 C. Hodnotu sráek dopl uje údaj o sn hové pokrývce; sníh se udrí okolo 40 dní a vrstva málokdy p esáhne 5 cm. Minimální teploty se dostávají pod bod mrazu pouze 80 dní v roce. Nejblií okolí Radotína má malebný krajinný ráz. Do katastru m stské ásti zasahuje východní okraj chrán né krajinné oblasti (CHKO) eský kras, její hranici na západ tvo í zhruba Radotínský potok. Na CHKO navazuje a n kde se s ní p ekrývá tzv. oblast klidu Radotínsko-chuchelský háj. Z ízením této oblasti v r. 990 je chrán n dosavadní ráz krajiny za hranicí CHKO v etn charakteru potoka i charakteru obytné zástavby, která nesmí být sídlitního charakteru. D sledkem reim platných v obou chrán ných oblastech je skute nost, e v dosahu m stské hromadné dopravy z stává stále str Radotínský almanach

5 Letecký pohled na údolí Radotínského potoka vlevo naho e obec Koso a pod ní erná rokle zachována p íroda, do ní se obyvatel centra Prahy m e dostat po 30 minutách jízdy ve ejným dopravním prost edkem. P íroda v okolí Radotína tedy p ispívá nejen ke zlepení ivotního prost edí v Radotín, ale umo uje i rekreaci obyvatel vnit ních ástí Prahy. Silnice sm rem na Lochkov, Cikánku a Zadní Kopaninu prochází hlubokým údolím Radotínského potoka mezi zalesn nými kopci. Údolí se vyzna uje výraznými krajinnými a geologickými útvary, z nich mnohé mají mezinárodní význam. Toto území leí na okraji eského krasu, take vápencové horniny se v n m st ídají s b idlicemi a n kde i s vyv elinami. Vzhledem k suchému a teplému podnebí, je zde panuje, vyskytují se tu suchomilné a vápnomilné rostliny, jich je tady více ne 00 druh. Jsou mezi mimi vzácné i ohroené druhy, nap. kavyl vláskovitý (vousy sv. Ivana), kost ava, kopytník evropský aj. Kavyl vláskovitý vousy sv. Ivana V ásti CHKO na katastru Radotína nebo v jeho sousedství jsou území r zného stupn ochrany, a to p írodní rezervace (PR), národní p írodní památka (NPP) a p írodní památka (PP). Je to ji zmín né Radotínské údolí (PR), kde na ploe 30 ha najdeme rostlinná spole enství skalních stepí, habrové doubravy a su ové lesy. Dále je to erná rokle (NPP), která je významným paleontologickým nalezit m a vyzna uje se na jiním svahu teplomilnou stepní a skalní kv tenou. Je zde i významný geologický profil-stratotyp, chrán ný UNESCO. Pomístní název této rokle, V Sudech, vznikl Radotínský almanach 2000 str. 6 Pohled na Slavi í údolí z Klapice podle tvaru skal v záv ru rokle, pod obcí Koso. Tém soub n s údolím Berounky leí Slavi í Vlnice chlupatá údolí (PR), v n m bývala krásná údolní louka, která je vak nyní zaplevelena invazivními rostlinami. V údolí z stává p kný dubový a habrový les. Konec údolí Radotínského potoka p ed zástavbou tvo í vrch Klapice (PR) s velmi bohatým bylinným spole enstvím a ípákovou doubravou. M eme zde nalézt i teplomilné houby. Na západním okraji Radotína, pod silnicí na T ebotov, se nalézá Sta kovka (PR), kde na prvohorních ordovických b idlicích roste doubrava (dub, d ín) a hnízdí zde více druh ptactva. Sta kovka a Klapice tvo í souvislý pás lesa jehli natého i listnatého. Radotínské skály (PP) tvo í mezinárodn významný geologický profil. Nacházejí se napravo podél silnice Radotín-Lochkov a jejich první výchoz je viditelný ji za k iovatkou ulic K Cementárn a Strá- ovské. Údolí Radotínského potoka mezi Radotínem a Zadní Kopaninou i p ilehlá údolí jsou nejen vyhledávaným cílem víkendových vycházek t ch, kte í hledají osv - ení v málo poruené p írod, ale jsou pravým rájem pro profesionální i amatérské botaniky, entomology, paleontology a geology, o em sv d í etné exkurze poslucha praských vysokých kol. Radotínské skály str Radotínský almanach

6 erná rokle vlevo Sudy, zcela vpravo ji za íná Klapice Radotín leí v rozsáhlém údolí, jeho p eváná ást je tvo ena mo skými sedimenty, ponejvíce pak vápenci a jílovitými b idlicemi. Dnes se procházíme po dn prastarého mo e, o jeho existenci není pochyb, za miliony a miliony let se mo ské usazeniny nahromadily do takové míry, e jet m eme sledovat desítky metr vysoké skalní výchozy, v nich se nacházejí sv dkové dob dávno minulých, kte í se a do dneních dn dochovaly v podob zkamen lin. Díky um le z izovaným odkryv m máme p ístupná jejich bohatá nalezit. Dobývání vápence se provádí stále ve velkém ploném m ítku kv li jeho t b a následnému zpracování v cementárn, v minulém století vak byla jeho t ba omezena na kamenickou innost, která pat í k Radotínu stejn neodmysliteln jako samotné lomy. Ostatn obojí spolu velmi úzce souvisí... Po pravé stran silnice sm rem do Koso e m eme v lese pozorovat veliké haldy erných vápenc, které jsou památkou na minulé století, kdy se zde tento materiál t il a ru n zpracovával na dla- ební kostky, po nich dodnes chodíme po celé Praze. Kamenická práce byla velmi namáhavá, kameníci pracovali jen s pomocí speciáln tvarovaných kladiv a to za kadého po así. Na lokalit si stav li p íst eky, které je chránily p ed nep ízní po así. Jejich emeslo je spojováno p edevím s minulým stoletím, ale kameníky bylo moné potkat jet p ed n kolika desítkami let, jak zru n opracovávali erný vápenec. Nejen erná rokle je sv dkem jejich innosti. V jednom vzdáleném lomu pod Koso í m eme na- Radotínský almanach 2000 str. 8 lézt desítky hrub opracovaných a roztípaných kostek. Kameníci ovem m li p i pe livém probírání sut jedine nou anci narazit na p ekrásné nálezy. Mnozí z nich si zajímavé zkamen liny schovávali i je dávali v dc m, kte í o této jedine né monosti v d li. Jak píe profesor Bou ek ve svých Geologických vycházkách do praského okolí o výprav do Radotína:... Z erných deskovitých vápenc se tu vyrábí známá erná chodníková mosaika. Zkamen liny získáme probíráním hald nebo koupí od d lník... Práv jim vd íme za mnohé cenné zkamen liny, které se jen díky jejich píli a zodpov dnosti zachovaly a slouí v dc m jako studijní materiál. Památka na kamenickou innost má vak i své negativní d sledky: i nyní toti m eme ve sbírkách narazit na velmi vzácné ásti rybovitých praobratlovc naporcovaných do formátu dlaebních kostek... erná rokle Jen málokterá lokalita v blízkém i dalekém okolí si vyslouila takovou popularitu jako práv erná rokle. Jde o komplex lom, které jsou tvo eny mo skými usazeninami typicky ernými vápenci. Tyto vznikaly pomalým ukládáním mo ského kalu a odum elých schránek mo ských ivo- ich, je obývali zdejí kraje p ed 400 milióny lety ve tvrté period starích prvohor, kterou nazýváme devon. Tehdy se zde nacházelo tropické mo e plné ivota. erná rokle je velmi významnou a bohatou lokalitou, o ní se u í studenti na geologických institucích po celém sv t. Je rovn významným hrani ním intervalem dvou spodnodevonských stup (tzv. stratotypem, za který byla oficiáln uznána v roce 958). V profilu je zachycena hranice stup lochkov a prag a to ve vrstv. 80. Krom typických obyvatel pramo- í zde ili také zástupci rybovitých praobratlovc, kte í jsou pojmenovány podle míst, kde byli nalezeni: Radotina a Kosoraspis. str Radotínský almanach Sudy Sud m podobné skalní útvary tvo í celý monument, který je dob- Sudy p i pohledu z údolí

7 e patrný dole od silnice sm rem do Koso e. V sutích zde, narozdíl od erné rokle, narazíme výhradn na edé vápence, nikoliv na erné. V lokalit jsou velmi rozlehlá su- ová pole, která se táhnou po obou stranách malé cesti ky. Po ní bychom se dostali a do Koso e, k domk m, které jsou postaveny na skalních masivech. Ze samotného vrcholu je p ekrásný pohled na celé radotínské panorama. Radotínský potok K Radotínskému údolí pat í neodmysliteln Radotínský potok, ale málokdo z nás ví, e v sob nese jednu velmi významnou geologickou zajímavost, která je patrná p edevím v zalesn ných ástech vlevo od výe zmín né silnice, v samotném centru spodnodevonských lokalit. Na dn potoka toti m eme nalézt spadlé v tvi ky, lístky a jiné ásti strom obalené bílým povlakem. Jde o tzv. travertin vápnitou hmotu, která se vylu uje z pramen obohacených uhli itanem vápenatým. Dno potoka je t mito bílými úlomky doslova poseto. Naproti st ednímu odbornému u iliti, nad potokem, je na pravé stran silnice ke Koso i za závorou dokonce malá studánka s pitnou vodou. hromadou suti se nachází mírn uklon ná skalní st na, na které byly patrné nahlou ené schránky hlavonoc usm rn né proudem. Díky hojné sb ratelské innosti jsou vak tyto jedine né a p ísn chrán né odkryvy zcela zavaleny. Paleontologové zde vrstvy íslovali a podle usm rn ní zji ovali podmínky v silurském mo i. Z Ortocerového l mku pochází nemalé mnoství velmi vzácných zkamen lin, originál, které jsou uchovány v depozitá ích Národního Muzea. Radotín je plný nejr zn jích geologických zajímavostí a fenomén a jako k takovému k n mu musíme p istupovat s náleitou úctou a respektem. Dbejme na ochranu jeho památek, které zde byli dlouho p ed námi, a d lejme ve proto, aby z staly i po nás. Ortocetrasový l mek, vpravo zkamen lí hlavonoci Radotínské údolí Ortocerový l mek Ortocerový l mek je jedno z mnohých významných nalezi v Radotínském údolí, které je tvo- eno silurskými usazeninami vápenci. Sv j zvlátní a vskutku neobvyklý název si vyslouil díky zdejím nejhojn jím zkamen linám Orthocer hlavonoc m s rovnou schránkou. Kdesi pod Radotínský almanach 2000 str. 0 str Radotínský almanach

8 Dlouhá léta, prakticky po celé 20. století, byl Radotín veobecn ve ejností vnímán díky existenci cementárny a továren jako nevzhledná a zapráená obec. A skute n tomu tak i bylo. Dokonce ani zbourání staré cementárny v roce 963 nezbavilo Radotín nálepky málo p italivé lokality, jeliko socialistické chápání stav lo pr mysl i výrobu v eb í ku hodnot daleko p ed ochranu ivotního prost edí. V tomto sm ru se popravd e- eno za al Radotín m nit k lepímu a v posledním desetiletí. Základní linie, kterou sleduje nyní místní samospráva, spo ívá toti v postupných, v místním rozsahu proveditelných opat eních, jimi se odstraní staré ekologické zát e a vytvo í se p edpoklady, aby kadý uv dom lý ob an mohl pe ovat o zdravé ivotní prost edí ve svém okolí. Kvalitu hlavních Radotínská cementárna (stará) byla svoji praností vyhláená sloek ivotního prost edí, tj. ovzduí, p dy a vody, dlouhodob sleduje a ovliv uje komise ivotního prost edí z ízená radou místního zastupitelstva. Po listopadu 989 byla provedena objektivní inventura stavu ivotního prost edí v Radotín. Jako první v Praze iniciovala práv nae rada místního zastupitelstva provedení odborn fundované ekologické studie, v jejím rámci byla vyhodnocena kvalita ovzduí. Analýzou vzork p dy z míst pokrývajících intravilán Radotína byla zjit na její kontaminace t kými kovy a byla vypracována studie vlivu ivotního prost edí na zdraví obyvatel, hlavn d tí. P estoe Radotín leí v dob e v tratelném, irokém údolí Berounky, orientovaném p iblin ve sm ru p evaujícího proud ní vzduchu, tedy ve sm ru jihozápadseverovýchod, byl výsledek studie neradostný. Bylo potvrzeno, e ovzduí ve v tin ástí Radotína je velmi siln zne it no. Krom dálkového p enosu zne it ní nej- Radotínský almanach 2000 str. 2 Rok NO 2 /ug/m 3 SO 2 /ug/m ,3 39, ,6 40, ,3 30, ,5 27, ,7 29, ,8 23, ,0 8, ,8 9, limitní hodnoty Nová cementárna stav na jako bezpraná foto z roku 972 gie cementárny a zvýením pracovní kázn zam stnanc poklesla emise prachu z tohoto závodu na /7 hodnoty r Úpravou spalování v cementá ských pecích se sníila emise oxid dusíku, avak na jejich obsahu v ovzduí centra Radotína se to prakticky neprojevilo, nebo vlivem oddalování stavby rychlostního silni ního okruhu, který by svedl dopravu ze sm ru od Plzn na Strakonice a áste n i na Brno, se zv tila hustota automobilového provozu v této m stské ásti. Práv ta v sou asné dob hlavn je zodpov dná více ovliv ovaly kvalitu ovzduí cementárna, státní statek, kotelny závod, podnik a domovní topení, kde se jako palivo pouívalo v devadesátých letech v tinou hn dé uhlí nebo sirnatý topný olej, a kone n té automobilová doprava. Pr b h hodnot ro ních pr m r (IHr) koncentrací oxid dusíku (vyjád ená kont. NO 2 ) a oxidu si i- itého v ovzduí v letech 99299, zji ovaných na stanici z ízené a provozované MÚ, ukazuje tabulka (stanice se nachází na k iovatce ulic VýpadováVráská). P echodem významného podílu lokáln vytáp ných domácností na istí tepelný zdroj (plyn, elekt ina) a likvidací kotelen pr myslových závod, vytáp ných uhlím, se postupn podstatn sníily emise oxidu si i itého (viz tabulka). Velkými investicemi do technoloza nem nící se obsah oxid dusíku v ovzduí st ední ásti Radotína (viz tab.). Byly zlikvidovány skládky nebezpe ného odpadu, obsahující t ké kovy, které d ív jí reim povolil umístit v chrán ném území erná rokle, v bezprost ední blízkosti achetského potoka. V m stské ásti nyní funguje dvojí systém sb ru tuhého odpadu. Magistrát hl.m.prahy zaji uje svoz domovního, velkoobjemového, nebezpe ného a separovaného odpadu (papír, sklo, plasty), m stská ást provádí sb r t íd ného odpadu do velkobjemových kontejner (d evo, kovy, bio). Tím zna n pokleslo riziko vzniku erných skládek. Informace o pohybu kontejner na ur itý typ t íd ného odpadu lze str Radotínský almanach

9 získat v místním m sí níku nebo v kadodenní relaci MÚ v kabelové televizi. Po et sb rných hnízd pro papír, sklo a plasty se neustále zv tuje. Výstavbou kanaliza ního sb ra- e, jím se p ipojil Radotín na praskou kanalizaci, a postupným budováním kanaliza ní sít v ulicích Radotína se odstra uje kontaminace p dy ze starých a asto net sných domovních jímek na odpadní vodu a sniuje se tak i zne- it ní Berounky, která ji v Radotín protéká 2. ochranným pásmem vodárny v Podolí. Dávno pry jsou asy, kdy m la Berounka tak istou vodu, e v hloubce 70 cm byl vid t sebemení kamínek. Nyní, vlivem intenzifikace pr myslu, podstatn zv teného objemu odpadních vod z domácností a nedostate né kapacity mnohých isti ek odpadních vod, se kvalita vody v Berounce zna n zhorila ve srovnání se stavem p ed 70 lety. V Radotín je ve vech ukazatelích horí kvalita vody ne kvalita Vltavy v Podolí. Fyzikální a chemická istota odpovídá stupni III IV, mikrobiologická stupni IV V, tedy voda velmi zne it ná. P esto v ní rybá i b n uloví nap. kapry, cejny, okouny a ob as i tiku, sumce nebo parmu. Berounka od lávky sm rem ku Praze Na b ezích vod je ke spat ení dokonce i ondatra a norek. V Radotínském potoce, který je oproti Berounce ist jí, ijí pstruzi. Pozornost zaslouí i malá lokalita Zd, která je hnízdit m vodního ptactva. U vodních ploch lze vid t nap. led á ky nebo volavky. Celé území Radotína je zásobováno pitnou vodou z ve ejného vodovodu, jeho provozovatelem jsou Praské vodárny, take kontrolovaná kvalita pitné vody je stejná jako v jiných m stských ástech. Radotín poskytuje svým obyvatel m dobré podmínky pro zdravé bydlení, nebo asi 2/3 jeho obyvatel ijí v rodinných nebo malopodlaních domech s dostate nou plochou zelen ve svém okolí. Lesy na západním a severním okraji Radotína jsou soukromým majetkem. Jejich vlastník v nuje zeleni pat i nou pozornost a jednotlivé úseky pokozených porost jsou postupn nahrazovány novou výsadbou. Spole n s malebným údolím Radotínského potoka umo ují lesy obyvatel m pot ebný pobyt pro rekreaci v p írod. V ní se návt vníci mohou setkat i s mén b nými ivo ichy, jako jsou nap. muflon, kuna skalní, jezevec, výr velký, jest áb, krahulík apod. Radotínský almanach 2000 str. 4 Jak sv d í etné archeologické vykopávky, bylo místo dneního Radotína osídleno ji od pradávna, co dokládá i odkryv pískovny nad obcí, kde v roce 1970 byly objeveny nálezy od mladí doby kamenné a po éru slovanského osídlení. V lokalit Na hraditi, na ploin nad skalou proti cementárn, jsou z etelné známky keltského opevn ní. Z doby st hování národ byl v Radotín objeven hrob, ve kterém byl nalezen aureus, zlatá mince ímského krále Arkadia, spolu se zlatou p ezkou. Rozsáhlé slovanské poh ebit z 9. století bylo odkryto p i stavb nové silnice z Lahovic do Radotína v r První písemná zmínka o Radotínu se sice váe ji k roku 993, kdy m l kníe Boleslav II. benediktínskému kláteru v B evnov darovat p i p íleitosti jeho zaloení desátek ze svého radotínského dvora, Falzum darovací listiny avak darovací listina je ve skute nosti pozd jím falzem ze 13. století a nelze proto dovozovat existenci Radotína k tomuto datu. Neoddiskutovatelným faktem je ale událost, e za uvedeného kníete dolo k vyvrad ní Slavníkovc, kte í vlastnili i krajinu Zbraslavska, a celý kraj se tak ocitl v majetku P emyslovc. Za první historickou zprávu dokládající existenci Radotína je tudí mono povaovat a listinu Vladislava II. (druhý eský král) v rozmezí let , v ní je uvedeno zaloení kostela Panny Marie ádu sv. Jana Jeruzalémského na Malé Stran a v ní je p ipomenut p ívoz a brod v Radotín p es Mi*. Dalí písemný údaj p ipomínající Radotín m eme najít ve Zbraslavské kronice, ve které se píe: Aby p ed Bohem od inil popravu svého ot íma, Závie z Falkntejna, rozhodl se roku 1291 král Václav II. zaloit kláter. Nejprve si vybral místo v Ostrov u Davle, ale pak plavíce se s opaty a p evorem po ece Mi se dostali do Radotína, aby obhlédli to místo, a kdyby se zdálo vhodné, aby tam za ídil stav- *) Dnes eka tekoucí kolem Radotína se nejmenuje Me, ale Berounka. Tento název není tém v bec znám a do 18. století, kdy k novému názvu dolního toku eky Me od Plzn a k soutoku s Vltavou p isp la nejvíce mapa Müllerova z roku str Radotínský almanach

10 bu klátera. Kone n se jim zalíbilo p ed ostatními místo zvané Zbraslav. 10. srpna 1292 v zakládající listin zbraslavského klátera cisterciák je ji zmínka o Radotínu jako majetku klátera. V té dob v Radotín z ejm stával i mení kostel, který praský biskup eho postoupil na ádost Václava II. v roce 1298 zbraslavskému kláteru. Nejstarí popis radotínské obce máme z roku Je psán latinsky a vyplývá z n j, e je zde les, který pat í obci, 1 kr ma, 2 mlýny a p ívoz. Do asný konec slávy zbraslavského klátera u inily husitské bou- e byl celý zpustoen a vydrancován, Radotín jako sou- ást klátera byl vyplen n a spálen. V té dob p eel Radotín do rukou drobných lechtic. V roce 1499 dal král Vladislav II. Jagellonský Janovi VI., opatu cisterciátského klátera na Zbraslavi nejstarí esky psané privilegium k výrob papíru. V královské listin se uvádí: Item dáno jest povolení královské mlyná i velebného opata zbraslavského, aby tý mlyná atuov starých, které k d lání papíru p íslu- ejí, jinak ze zem voziti a prodávati nedopút l, ne sám aby je kupoval a papier, z nich pro uitek zem eské d lal. Je to první historicky doloená zpráva o výrob papíru u nás. Opat Jan pov il touto výrobou Ho ejí mlýn* v Radotín, který se od té doby jmenoval Hadrový, nebo U Hadru, a toto p ejmenování p elo i do gruntovních knih. Také p íjmení n kterých mlyná se uvádí jako Hadr. Poslední Jagellonec Ludvík vrátil zbraslavskému kláteru vekeré zápisné statky, mezi nimi byl samoz ejm i Radotín. V roce 1541 byla vydána Kronika eská Václava Hájka z Libo- an. Byla to v té dob velmi tená kniha. Hájek v ní sd luje i pov st o vzniku Radotína, jak léta 840 Rod, bratr Zbraslavuov, d m velký nad ek, je Me zove, dal jemu od svého jména jméno Radotín. A Radotín se u Václava Hájka objevuje jet jednou, a to v pov sti, jak Horymír v roce 847 na svém koni emíku k Radotínu pospíchá. Pov st o Horymírovi se dostala do Jiráskových Starých pov stí eských, vydaných v r Pov sti se etly ve vech obecných kolách, a jak emík uhán l k Radotínu, si snad kadý ze koly pamatoval... V archivu radotínské letopisecké komise je uloena práce, nazvaná Lidé v Radotín, která sleduje radotínské grunty, chalupy a mlýny i se jmény jejich majitel ji od r. 1587, a dle uvád ných p edpis úrok svatoji ských a svatohavelských lze poznat, který z grunt i mlýn pat il mezi nejv tí a také nejbohatí. P ila t icetiletá válka a na samém jejím konci utrp l Radotín zna né kody. Kdy po vestfálském míru v roce 1648 byla vypracována zpráva o stavu dvorc a vesnic zbraslavského kláterního panství, dozvídáme se, e p edele bylo gruntovních sedlák 7 a chalupník 2, vechny od lidu nep átelského vyplen ny. T ch 7 sedlák toliko 1 vola taného a 7 krav mají, slepice 3 a 3 ku ata. Ani jedny tverce není zaseto na zimu. B hem n kolika let byla stavení znovu postavena. Dokumenty vykazují 7 sedlák, 2 chalupníky, 3 mlýny a 1 panskou hospodu. Soupis poddaných podle víry z r *) Ho ejí mlýn je zajímavý tím, e ve stráni nad ním se jet v polovin 19. století stýkaly hranice 3 kraj : Rakovnického, Berounského a Kou imského. Radotínský almanach 2000 str. 16 Nové a zaniklé koryto Berounky ukazuje, e tehdy v Radotín ilo 38 ob an. V roce 1713 byl místodritelským patentem na ízen nový soupis pozemk a obyvatel. Po et grunt a chalup se nem ní, objevují se jen nová jména domka.v první polovin 18. století se za zbraslavského opata Budecia stav l nový kostel. Mezi roky , za vlády Marie Terezie, dolo v Radotín k povinnému a definitivnímu p e- íslování dom a také k povinné kolní docházce. Syn a nástupce Marie Terezie Josef II., který panoval jen v letech , pokra oval v reformách své matky. Bohulibým po inem Josefa II. byl patent o zruení nevolnictví z roku Jeho dal- ím reformním aktem byl Josefinský katastr, v d sledku eho se v Radotín vym ovaly pole, louky a dostávala se katastrální ísla. Radotín má v té dob krom kostela 27 dom, mezi nimi: 7 starých historických grunt, 3 chalupy, 7 primitivních dome k, p ívoz, kovárnu, pastouku, hospodu, starou faru a kolu. V obci jsou 2 ezníci, 2 evci, hrn í, hajný, p ívozník. Po et obyvatel se blíil t em stovkám. Za vlády Josefa II, byl mimo jiné, v roce 1785 zruen zbraslavský kláter. K zajímavému p írodnímu úkazu pro Radotín podstatnému dolo v roce Do té doby se eka Berounka za Radotínem prudce ohýbala doprava a do Vltavy se vlévala pod Zbraslavským zámkem. P i velké povodni v roce 1799 si vak prorazila nové rameno, které se vlévalo do Vltavy a u Lahovic, jako dnes. Ve snaze zabránit dalím katastrofám a povodním dal nový majitel zbraslavského panství kníe Bed ich Öttlingen z Wallersteinu za státní podpory p evést v roce 1829 eku do nového koryta. Mrtvé, zakrn lé rameno této staré Berounky z stalo pod Zbraslavským zámkem a dostalo se mu jméno Kr ák. Spolu s okolní nivou je dnes p írodní památkou. Jet do první poloviny 19. století byl Radotín malou, bezvýznamnou vesni kou. Dom i obyvatel p ibývalo minimáln. V etn koly a kostela m l jen 36 dom a 301 obyvatel. Revolu ní rok 1848 se p ehnal i Radotínem. Do ela ozbrojeného lidu z Radotína a okolí se postavil radotínský rodák Josef Machá ek, sedlák, revolucioná, pozd ji po- Pohlednice k odhalení pam tní desky na dom Josefa Machá ka str Radotínský almanach

11 slanec zemského i íského sn mu, který v polovin ervna táhl v ele iku na pomoc Praze. V jet nedohotovené novostavb jeho domu se také vyráb ly patrony pro boj proti Windischgrätzovi. Vak mu jeho spolurodáci odhalili v roce 1898 pam tní desku na jeho dom. P ipome me, e jmenovaný Josef Machá ek byl vagrem here ky Otýlie Sklená ové-malé a otcem dvoj at, z nich Rézinka byla onou známou nenapln nou láskou básníka Jana Nerudy. Ve 2. polovin 19. století Radotín po íná oívat. V r bylo zapo ato se stavbou eské západní dráhy ze Smíchova do Plzn a 14. ervence roku 1862 byl provoz na této trati slavnostn zahájen. Po eleznici byl v Radotín z ízen i potovní ú ad. V roce 1866, kdy proti sob vál- ila rakouská a pruská vojska, byla Praha pruskými vojsky okupována, Radotínu se vak okupace vyhnula. Léta sedmdesátá jsou prvním, zcela nesm lým základem pro rozvoj pr myslového Radotína. V r se povoluje stavba cementárny, v r byl slavnostn poloen základní kámen p i výstavb cukrovaru, v téme roce se na míst staré koly staví nová budova, stav jí se silnice z Radotína do okolních obcí. Vznikají i první spolky nejprve Spolek dobrovolných hasi v roce 1886, o dva roky pozd ji, dne byl zaloen Sokol radotínský, hned za Sokolem následovalo Bratrstvo radotínské a okolní podp rný spolek d lnický a v roce 1891 Národní jednota poumavská. Jejím posláním byla morální a hmotná podpora eských menin v Poumaví. Její lenové byli i prvními ochotníky v Radotín. V r p ichází do Radotína první praktický léka MUDr. Bohumil Vodenka. Byl i dlouholetým starostou Sokola. Kon í devatenácté století a k roku 1900 Radotín u není malou, bezvýznamnou vesni kou s 36 domy s dokovými st echami... Má 4 továrny, za íná spolkový ivot a v obci je 60 nových dom. Celkový po et dom je 102, obyvatel pak ji S nástupem nového století se výrazn zlepily podmínky pro vzd lávání mladé generace se otevírá nová budova obecné koly a slavnostní atmosféra zasahuje celou obec. V roce 1905 byla otev ena na Zbraslavi m anská kola. Do té doby docházel pramalý po et ák z Radotína do smíchovské m anky. Monost chodit na Zbraslav vyuilo mnoho radotínských ák a áky. 1. íjna 1907 bylo zahájeno ve erní vyu ování pokra ovací koly pro u n ze závod a od ivnostník. V roce 1914 byla otev ena lékárna. A do té doby ekala nemocného i leny jeho rodiny strastiplná odysea za získáním p edepsaného léku na Zbraslav, nebo do Koí. Dostupnost léku té ovliv ovala krom zna né vzdálenosti i asto rozvodn ná Berounka. A tak jen díky usilovné práci obecního zastupitelstva a poslanecké intervenci se Radotín kone n do kal své lékárny. Události první sv tové války se nevyhnuly ani Radotínu. Mnoho otc a syn narukovalo do armády na pole vále ná a n kte í z nich se ji nevrátili. Na pam padlých voják v letech byl dne odhalen v parku pomník, na n m jsou do kamenné desky vytesána jména 52 ob tí. Za první republiky byl 27. listopadu 1923 zaveden do Radotína elektrický proud z ve ejné sít. Dne byla otev ena Radotínský almanach 2000 str. 18 novostavba Masarykovy m anské koly. Do pov domí vech, kdo studovali D jiny d lnického hnutí, dostal se Radotín v souvislosti s ne astnou událostí Na ní se brzy um le vyp stoval mýtus o Radotínu jako d jiti krvavých Rudých letnic 1930, kdy Masaryk nechal st ílet do nevinného komunistického pr vodu. Pomník padlých v I. sv tové válce z r. 945 K této události bylo vydáno mnoství materiál, v nich jsou uvád ny r zné po ty zast elených d tí (od t í do sedmi to podle stupn otrlosti vydavatele publikací i pohlednic). Podle soudního protokolu, který má letopisecká komise ve svém archivu, lo o jediný výst el etníka, ohroeného kameny, které na n j házeli ú astníci pr vodu. P itom dolo paradoxn ke t em zran ním: jedna ú astnice utrp la pr st el b icha s poran ním tenkého st eva s nitrob iním krvácením, druhá ú astnice utrp la st elné poran ní ruky s rozt ít nou kostí, t etí pr st el boku. K zajímavé rozporuplnosti dolo i p i pozd jím ozna- ení události, která byla nazvána Rudými letnicemi, a koliv se odehrála o Velikonocích a nikoli o svátcích svatoduních. V roce 1932 byla otev ena nová sokolovna, v roce 1933 postaven svatostánek eskobratrské církve evangelické, v roce 1934 skon ena výstavba vodovodu. Rozvoj Radotína se dá sledovat i na r stu po tu dom, kterých je 367 v roce 1926 a v roce 1936 ji 736. Velká ást staveb jsou domky vilového typu. Po et obyvatel je ve stejných letech zhruba 3000, resp T ká léta druhé sv tové války dopadla na Radotín v podob 13 spoluob an popravených nebo umu ených v koncentra ních táborech a dalích 55 radotínských ob- an, kte í se stali ob tí rasového pronásledování. Kv tnová revoluce 1945 postihla Radotín hlavn v jejím záv ru, kdy skupina pancé- ové divize SS v rámci zamýleného proniknutí do vnit ní Prahy obsadila ve er 7.5. p evánou ást Radotína a b hem následujícího dne se pokusila revolu ní jednotka v obci s podporou ety Vlasovc zaúto it a N mce z Radotína vytla it. V t chto bojích padlo celkem 22 bojovník, jejich jména byla p ipojena k památníku ob tí 1. sv tové války na nám stí Osvoboditel. Záznamy v kronice obce z doby budování socialismu jsou nedbale vedeny a p eván se omezují pouze na pln ní socialistických závazk nebo procentuální ú ast ob an ve volbách str Radotínský almanach

12 Zástavba vilového typu V letech bylo postaveno cementárenské sídlit (dnes e ené staré). V roce 1960 byl zahájen provoz v nov vybudované cementárn v údolí pod Lochkovem. V roce 1963 mohla tak být k velké úlev a pot e vech radotínských ob an i okolních obcí zruena stará cementárna. Dne je Radotín pový- en na m sto a od roku 1971 má i sv j znak. Od se stává sou ástí hlavního m sta Prahy. V roce 1980 má Radotín 1209 dom a 6366 obyvatel. Na míst staré cementárny bylo koncem osmdesátých let vybudováno nové panelové Nové sídlit sídlit v etn obchodního centra, v posledním desetiletí 20. století byly kolaudovány dalí objekty. V roce 2000 má Radotín 1503 domy (59 v majetku m stské ásti, 27 drustevních, 1417 soukromých) a 7012 obyvatel. Pro zajímavost uvádíme i nyn j- í v kové sloení ob an v následujícím rozmezí: 0 10 let let let let let a více let 156 Radotínský almanach 2000 str. 20 Rychtá i 1540 Jan Válek 1587 Jaro epel Mat j Jirák 1618 imon Palaka Martin Janda ka Jakub t rba 1624 Ond ej Kohel 1661 Jan Jirák 1694 Pavel Naypauer 1722 Václav Pavlaus Vysko il 1730 Jan Zuna 1738 Jan t rba Machá ek 1761 Václav Valtr Vojt ch Drchota 1774 Jan Bejlek Václav Rozenkranz 1789 Vojt ch Machá ek Jan Machá ek st. Starostové Jan Machá ek ml Josef Schneiberg Václav Mare Alois Haman Mat j Drchota Václav Drchota Antonín íha Frantiek Ejem Bohumil Haman Ferdinand Svoboda Václav Mare Frantiek Rys Frantiek Maek P edsedové NV 1945 Miroslav oufek Frantiek Leetický Jaroslav Fiala Mat j Veselý Bohumil Procházka Josef Cibulka Miroslav íma Ji í Posluný Starostové 1990 Petr Bartík 1990t.. Ji í Holub str Radotínský almanach

13 28. zá í 1899 jmenován Václav Schmied, ídící u itel v Radotín, po dvacetip tiletém p sobení na zdej- í kole. V kv tnu 1903 jmenován Jeho Jasnost kníe Ji í z Lobkovic, nejvyí marálek království eského. Po roce 1945 dva radotíntí rodáci za své zásluhy ve II. sv tové válce: generál Josef Ejem, velitel praské posádky a plukovník Antonín upá ek, velitel m sta Brna. N kte í dalí ob ané byli v d sledku zm n politických reim estnými ob any jen krátce, jejich lenství bylo zrueno: Dr. Edvard Bene; president SR (zrueno ) Václav Kopecký, ministr SR, jen mluvil na slavnosti v Koso i (zrueno ) Klement Gottwald, prezident SR (zru- eno ) Radotínský almanach 2000 str. 22 Známé osobnosti se vztahem k Radotínu * P ipome me jet n kolik známých jmen, která byla nebo jsou s Radotínem svázána pevným poutem: Jaroslav B ezina operní zp vák, radotínský ob- an. Josef Frais spisovatel, autor n kolika novel, román a muzikál, radotínský ob an. Vilém Heckel fotograf a horolezec. Ne se p est hoval do sousedních ernoic, proil v Radotín adu let. Drahomíra H rková here ka, radotínská ob anka. Alois Jirásek známý spisovatel, autor ady román a povídek. S oblibou jezdíval do arbochova mlýna na Cikánce. Otomar Korbelá herec, v Radotín m l na Lahovské chatu. Libue K epelová klavíristka, radotínská ob anka. Frantiek K ivá ek herec, n kolik let bydlel v Radotín. Anna Máchová klavíristka, profesorka AMU, radotínská ob anka. Jarmila Novotná slavná operní a koncertní p vkyn. asto jezdívala do Radotína za svou sestrou a Radotín si zvykla povaovat za sv j druhý domov. Ota Pavel spisovatel a noviná. Ve svých znamenitých povídkách nám p iblíil svého povedeného tatínka, za ním dojíd l do Radotína, kde svého asu bydlel. Milan Peroutka bubeník, len hudební skupiny Olympic, dlouhá léta radotínský ob an. Na a Prchalová here ka, manelka Fr. Viceny, radotínská ob anka. t pán Rak hudební skladatel, profesor a kytarista, v Radotín proil prakticky celý dosavadní ivot a v radotínském kulturním st edisku ob as vystupuje s koncerty i vypráv ním pro své spoluob any. Klement Slavický hudební skladatel, patron naí hudební koly, která nese jeho jméno. Prof. Jan abrula profesor francouztiny, p sobil na universit v Boloni, v Praze a dosud v Ostrav, mezinárodn uznávaný francouzský lingvista, získal ocen ní Rytí estné legie, radotínský ob an. Boena Veleková loutkohere ka, která po dvacet let prop j ovala za prof. Skupy sv j hlas Máni ce, kamarádce Hurvínka. Radotínská ob anka. Frantiek Vicena herec, radotínský ob an. *) Do vý tu byla namátkov za azena známá jména pouze ze sv ta um ní. str Radotínský almanach

14 Je bohuel smutnou skute ností, e v naí m stské ásti se nedochovalo mnoho historických památek, na kterých by oko návt vníka mohlo spo- inout. Mimo kostela, o n m je e níe, stojí za zmínku nejstarí ást obce, kde domy p i o- íslování v roce 770 byly ozna eny nejniími popisnými ísly, které pak byly p evád ny i na postupn rekonstruované i jinak p estavované domy a do dneních dob. D m p. stojí na k iovatce Karlické ulice a nám. Osvoboditel p vodn od roku 596 grunt edivých, pak Jaro, pozd ji Nebeských. Bývalá svobodnická usedlost s vejsadní kr mou, o ní je zmínka ji v roce 432. Jednopatrová budova z roku 882 p ízemní kravín a ezárna, patro obytné. íslo popisné 2 bylo p vodn na kovárn z roku 7 5, která stá- D m p. 6, grunt Havlovský vala na grunt p. a pozd ji byla p emíst na na náves, p iblin do míst, kde je dnes pomník padlým ve sv tových válkách. Po odstran ní kovárny bylo p. 2 umíst no na mení obytné budov selské usedlosti p.. Jedná se o p vodní stavbu a ve své podob je tudí nejstar- ím dochovaným domem v Radotín. Nyní není vyuíván. p. 3 a 4 jsou dále na Karlické ulici, ale p estavba dom je ji z p elomu 9. a 20. století. Ze staré zástavby, která byla situována v míst podél bývalého mlýnského náhonu (dnes horní strana parku), si p ipome me: íslo popisné 5 byl grunt Jaroovský, od roku 826 v majetku Drchot. Z p vodního domku zbylo jen stavení, p ízemní domek se títem do nám stí. Dnes je zde bazar Antik. V roce 876 byla p istav na patrová budova s íslem 5a, které bylo pozd ji dáno p. 44, co je nyní budova kulturního st ediska s názvem U koruny. D m p. 6 byl grunt Havlovský, od roku 584 terbovský, od roku 722 do roku 850 byl v majetku Machá k, pozd ji Drchot a Soj- Radotínský almanach 2000 str. 24 k. Stavba sou asného domu je z roku 848 a ve sklep je propojen se sousedním domem p. 6a, skute ným rodným domkem národn obrozeneckého revolucioná e Josefa Machá ka. Zde jsou dubové dve e z poloviny 8. století. V míst p. 7 je prostor po zbo- ených budovách. P vodn tu stála Va kovská chalupa. Pouze d ív jí hospodá ské stavení vzadu na dvo- e je zna n zrekonstruovanou budovou. íslo popisné 8 grunt Bydovských prod lal v minulosti velké p estavby postupn a na dnení autoopravnu. Dalí památky se ji vztahují k církevní historii. Církev ímskokatolická První písemná zmínka o radotínském kostele se datuje dnem 24. kv tna 298, kdy svou listinou král Václav II. poádal biskupa praského eho e o postoupení kostel sv. Havla na Zbraslavi, dále v Radotín kostela farního a kostela chuchelského kláteru zbraslavskému, kteréto ádosti biskup vyhov l dopisem ze dne. srpna tého roku. Radotín pak z stává majetkem klátera zbraslavského a do válek husitských. Dalí strohá zmínka je a z roku 353, kdy jako farní kostel platil 6 a p l groe desátku papeského. Bern tato byla tohoto roku zvýena na 30 gro pololetních pravd podobn pro bohaté nadání kostela. Vdy v této dob platily okolní kostely daleko nií poplatky (Zbraslav 24, Mokropsy 2, T ebotov 9, Mníek, Dob ichovice a Zlíchov po 8 groích). Písemné doklady nám zachovaly jména nejstarích duchovních správc katolických od r. 347 (první byl He man) a po války husitské. Z roku 380 je dochován zápis, e p i vizitaci, vykonané toho roku arcijáhnem, byl shledán a zapsán soubor nalezených kostelních v cí (mení knihy s notami, altá, missál, graduál, k í jaspisový st íbrem obloený s k i ály v rozích, kalich st íbrný, dva ornáty a p ísluenství). Války husitské p eruily záznamy o kn ích a první zápis se objevuje a v polovin 6. století s adou jmen utrakvistických fará, po ínajících v r. 532 fará em Vojt chem a ukon ených v r. 582 fará em Janem Ko ínkem. Od té doby není o kostelu, fa e a fará ích radotínských ádných zpráv a do r. 630, kdy opat zbraslavský Ji í Urat koupil Roblín a T ebotov a radotínský kostel p ivt lil jako filiální k t ebotovskému. Jet L.P. 653 je radotínský kostel uvád n jako farní, p ísluný ke kláteru s filiálními kostely ernoice, Mod any, kaple Chuchle, sv. Havla nad Zbraslaví a roku 695 jet Mokropsy a T ebotov. V dalích letech pat il ji k T ebotovu, kde kláter m l v majetku té dv r a tento stav trval a do r. 9 7 matriky radotínské byly zaloeny v r T ebotovtí kaplani docházeli do Radotína vyu ovat náboenství, obstarávat k ty, oddavky, poh by me svatá zde bývala pouze jednu ned li v m síci. P vodní fara, obydlí a ú adovna fará e radotínského se nacházela v pozd jím dom p. 24, a to zejména v dob p edb lohorské. Budova byla v dob t icetileté války zcela zni ena. V sedmdesátých letech 7. století byla sice n jak opravena, ale po zruení farností chátrá a v první polovin 8. století se stává majetkem mlýna p. 2. Mlyná Mat j Berounský ji nechal strhnout a znovu postavit a jeho dcera Marie Anna po svém s atku za hrn í e Václava astného v roce 753 se s rodinou do domku nast hovala. Domek pak byl dlouhá léta str Radotínský almanach

15 v drení rodin hrn í n kdy i s velkým "H" uvád ných, pak v n m bydleli radotíntí u itelé a jejich vdovy a naposledy zde byla výroba cementového zboí a obydlí Frantika enka po zruení v roce 948 je tu par ík v blízkostí MÚ. Od zá í 9 7 byl t ebotovský kaplan Jind ich Ullík jmenován expositurou pro samostatnou duchovní správu v Radotín bydlel ale ve vlastním, po rodi ích zd d ném domku. Dnení faru dal postavit a patron kostela Cyril Barto z Dobenína v r. 927 na záduním pozemku u kostela. Pak jet následovalo 6 duchovních správc a do r. 952, kdy do budovy fary po odchodu posledního fará e Karla Pietsche do Prahy-Podolí je zde umíst na Druina kolní mládee a od do Radotína pouze zajíd l administrátor t ebotovské farnosti P. Zden k Wágner, od zá í 979 je op t na fa e Jar. lapák a od listopadu 980 p iel dosavadní duchovní správce P. Ev- en Hlavá ek. V záv ru stru ného p ehledu d jinných událostí p ipome me generální vizitace v etn udílení sv. bi mování v radotínském kostele: Jeho Eminence Kardinál Lev Skrbenský z H ít Kostel sv. Petra a Pavla Radotínský almanach 2000 str. 26 Vnit ek kostela sv. Petra a Pavla Jeho Eminence Kardinál Dr. Karel Kapar, arcibiskup praský Jeho Eminence Mons. Dr. Josef Beran, arcibiskup praský a primas eský. Kostel Sv. Petra a Pavla O nejstarím vzhledu kostela nic nevíme, ani není známo, jak vypadal. Z p vodní stavby zbyl pouze malý klenutý presbytá, ale jeho vzhled sou asné renesan ní podob neodpovídá. Není té zaznamenáno, kdy byl v minulosti opravován, soudí se jen, e to bylo za opata Tomáe Budecia v letech Nyn jí kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v první polovin 8. století (snad v letech ) jet p ed zruením zbraslavského klátera v r Byl postaven vedle bývalého kostela, z n ho byla pozd ji upravena kostnice v roce 878, jak vypravovali pam tníci. Kolem kostela býval p vodn h bitov. Mezi h bitovem a kolou (byla v p. 23) stávala a do r. 8 2 d ev ná zvonice. V téme roce byla p istav na ke kostelu v ni- í, ne známe dnes. Kostel sám je jednoduchá barokní stavba, v r nákladn opravená, jak potvrzuje nápis v pr elí ve výklenku v plastickém renesan ním orámování. Nad oknem je z kamene tesaný znak öttlingenský p ed opravou tam býval znak klátera zbraslavského. Presbytá má klenbu plackovou, hlavní oltá je barokní, zd ný, s nanáenou tukovou ornamentikou. Uprost ed vidíme na plátn malovaný barokní obraz Lou ení sv. Petra a Pavla p ed smrtí od malí e F.X.Balka. Vít zný oblouk je segmentový, po stranách bo ní oltá e zd né s nanáenými tukami, s obrazy sv tc na evangelní stran sv. Jan Nepomucký, v oblacích kle- ící, andílky nesený, na epitolní stran sv. Prokop v opatském roue s k íem v levici a v pravici et z s áblem v lidské podob. Lo, v rozích seikmená, má obdélníkový p dorys. Na st n visí kopie Veronesova obrazu Klan ní král. K titelnice z let ného sliveneckého mramoru byla po ízena v roce 927, její alpakové ví ko se sokou sv. Jana K titele pochází z roku 934. Do dlaby jsou zabudovány dva náhrobní kameny, kryjící krypty dobrodinc kostela. Mení z r. 745 na pam radotínského ezníka pana Daniela Najpaura (zem. 740), v tí z r. 754 na pam mlyná e bludského pana Ji ího Kotaky a jeho manelky paní Lidmily (zem. r. 763). str Radotínský almanach

16 Varhany pocházejí z dílny Karla Schiffnera z r. 88. Jet do r. 9 7 na v i visely t i zvony: Nejv tí z r. 663 (byl puklý, a proto znovu p elit r. 846), o váze 3 2 kg s nápisem: Tento zvon k záduí Radotínskému náleející lit jest ke cti a chvále Boí a blahoslavené P. Marie a sv. Petra a Pavla léta pán 663 a chronogramem: MVta DIV alta sonans VoX VoCe XVLta (Dlouho n mý jsi p ijal vzneený hlas, tím hlasem jásej) památný zvon byl p i první rekvizici dne 3. dubna 9 7 spolu s dal- ím, nejmením zvonem, svren s v e. Pádem se ádný z nich nerozbil, byly dopraveny na nádraí, kde je tra mistr pan Fleisig ofotografoval. Po válce byl velký zvon vrácen z praského skladit a znovu zav en na v, ale jeho osud se po p tadvaceti letech opakoval, a to na Zelený tvrtek dne 2. dubna 942, kdy byl znovu zrekvírován, a na své místo se ji nikdy nevrátil. Nejmení zvon o váze 76 kg z roku 765 m l nápis: Johann Georg Kühner goss mich in Prag 765 po svrení s v e v r. 9 7 se na své místo ji té nikdy nevrátil. Zvon prost ední velikosti o váze cca 50 kg je z r Je opat en nápisem: K v tí sláv Boha, sv. Tomáe ap., n. Jana Nepomuka zlitej zvon tento nákladem Tomáe Jelínka. Visel na v i radotínského kostela od r. 942 osi ele a do r. 985, kdy jej sou asný duchovní správce nechal p emístit do kostela v T ebotov, nebo náhradou získala v radotínského kostela t i zvony z kostela sv. Kate iny v Chot- i, kde jim hrozilo z ícení i se zna n zchátralou v í. Tyto t i zvony jsou zasv ceny sv. Kate in, sv. Václavu a sv. Barbo e a pocházejí z r Ji v r. 907 se projednávala monost z ídit na v i hodiny, ale ani patronát, ani obec je nemínily svým nákladem opat it. V samém záv ru druhé sv tové války po átkem kv tna 945 dolo k p est elkám i v Radotín a m.j. byl n kolika ranami zasaen i kostel, uvnit dokonce vybuchla pancé ová p st. V letech byla provedena áste ná oprava okna nov zasklena, stopy po st elách zahlazeny, oltá ní obrazy vy it ny a opraveny, kazatelna znovu z ízena. Na opravu v e dolo a v roce 949, byla obloena m d nou krytinou. V báni pod k íem bylo objeveno pouzdro se spoustou zajímavých dokument, pocházejících z doby zvýení kostelní v e v roce 88 a následné opravy v roce 925. Pam tní listina tehdejího správce P. Ferdinanda Pura doplnila staré dokumenty a v íjnu bylo ve znovu zaletováno do zinkového pouzdra, aby po dalích dlouhých 45 letech p i dalích opravách byly staré dokumenty dopln ny sou asnými upomínkami a vloeny do nových, tentokráte z m d ného plechu zhotovených pouzder, kde budou ekat na budoucí generace... H bitov býval u kostela a do r. 880, o tom sv d í i n kolik po- kozených pomník u kostelní zdi. Nový h bitov mezi kolami a ekou byl vysv cen 6. ervna 88. O jeho rozí ení se jednalo ji v roce 929, povoleno bylo a v roce 936 a provedeno a v r Kolumbárium pro ukládání uren bylo z ízeno koncem edesátých let. Nejnov jí ást h bitova p i t ebotovské silnici za Velkým hájem byla z ízena v r Církev eskobratrská evangelická Vznikla 8. prosince 9 8 slou- ením eských evangelík, potla- ených po Bílé ho e v roce 620 a rozd lených toleran ním paten- Radotínský almanach 2000 str. 28 eskobratrská evangelická modlitebna K bylo v obci podle náboenského vyznání domácích cizích celkem ímskokatolického evang. augsburského izraelského 9 9 celkem obyvatel K bylo v obci podle náboenského vyznání ímskokatolického 066 evangelického 66 církve eskoslovenské 208 izraelského 38 bez vyznání 969 tem r. 78 na dv v tve: augsburskou a helvetskou V dob slou ení bylo v Radotín jen n kolik rodin v tinou helvetského vyznání. Po r. 92 p ibyli noví lenové a bohosluby pro n konal nejblií fará ze Smíchova scházívali se u Haman v p. 26. Od r. 923 se bohosluby konaly v zasedací síni obecního ú adu. D leitým mezníkem v dalím vývoji církve byl rok 933, kdy byla v tehdejí Blahoslavov ulici postavena modlitebna. Roku 936 získala darem domek p. 79 pro byt duchovního. Církev eskoslovenská husitská Vznikla 8. ledna 920, kdy 40 kn í se odlou ilo od církve ímskokatolické. V Radotín byl sbor zaloen r. 92. * * * Po druhém vatikánském sn mu ( 9625) se za al v církevním sv t prosazovat ekumenismus, to jest úsilí po jednot vech k es an. Od té doby zvolna dochází k postupné spolupráci církví i v jednotlivých státech a obcích. Také v Radotín byly v letech n kolikrát spole né bohosluby vech t í církví, kdy shromád ní se konala st ídav v eskobratrském a katolickém kostele. str Radotínský almanach

17 Radotínský potok pramení v obci Ptice a v Radotín pod kostelem se vlévá do Berounky. Stále jet je údolím krásných mlýn. Kdysi se jich uivilo na 22 kilometrech od pramene k ústí 2. St ední ást potoka, Radotínské údolí, pat í k nejzajímav jím praským krasovým útvar m, nyní je to chrán ná krajinná oblast eský kras. Dokladem toho je jeskyn Pod V jí- em, ve skalnaté stráni, asi 200 m od soutoku Mlýnského a Radotínského potoka. Dnes u mlýny v radotínském údolí neklapou svým charakteristickým zvukem. P esto vak ivot tu nezanikl. O sobotách a ned lích, v lét na celé týdny, p ijíd jí noví majitelé nejen za odpo inkem, ale aby té dali starým stavbám nový ivot, zachránili je pro budoucnost. Tam, kde za íná osada Cikánka, která ji pat í k Radotínu, stojí mlýn, od pramene potoka ji trnáctý, v katastru obce Radotín je první. (Do samotné m stské ásti Radotín pat í celkem osm mlýn ). Válcový mlýn Václava Kaliny se zahradou Radotínský almanach 2000 str. 30 Je to mlýn od pradávna zvaný Rutice. V roce 860 koupil mlýn Frantiek pa ek. D dicové mlýna prodali tento 300 let starý mlýn Pavlu a Jan Kunstovým. Na konci osady Cikánka stával válcový mlýn Václava Kaliny, k n mu pat ila velká zahrada. V dob výstavby cementárny Lochkov mlýn pustne, cementárna stále víc a více ohlodává okolní skály, a v roce 985 je mlýn s celým p ísluenstvím srovnán se zemí. Tém v sousedství Kalinova mlýna byl Na Cikánce postaven mlýn arboch v. Mlyná arboch se ve sv tové válce choval k ob an m velmi p átelsky a velkoryse, co se nep ízniv projevovalo na jeho hospodá ství. O jeho kulturní úrovni sv d í fakt, e jej jako svého p ítele navt voval Mistr Alois Jirásek. Mlyná Josef arboch byl n kolik let v koncentra ním tábo e. V roce 958 byl mlýn zbo en, protoe bylo t eba pro novou cementárnu rozí it nové lomy. Od tohoto místa se dále na Radotínském potoce rozkládá radotínská cementárna. Aby mohla být vybudována, musel vzít za své i krásný Mak v mlýn P ední Maek. Byl v provozu do roku 958. V tomto roce byl zbo en. arboch v mlýn Poslední ty i mlýny se rozkládaly v samé obci Radotín. p. 2 U Hadr, pozd ji zván Brouch v, zbývající t i se jmenovaly jednodu- e Ho ejí (pozd ji U Böhm ), Prost ední (D dk v), a Dolejí (Broulím v). O Brouchov mlýnu se zápisy zmi ují ji roku 499, za t icetileté války byl zcela rozmetán. Nový mlýn byl postaven a roku 684. Zde se nemlelo obilí, nýbr staré hadry, které slouily k výrob papíru. Proto byl zván Hadrový nebo U Hadr. První zmínka o Ho ejím i Böhmov mlýn je z roku 432. Poslední majitel mlýna Dr. Dukát zrekonstruoval v objektu pilu, která byla po roce 948 znárodn na a v areálu vybudována Strojn traktorová stanice. Mlýn Prost ední, D dk v, byl zván té Fará ský nebo Panský. V soupise povinností je vykazován v roce 598. Na po átku 20. století koupil Prost ední mlýn mlyná Karel D dek. Celý objekt koupil starosta spo itelního spolku, radotínský kupec Bohumil Haman a p estav l ho na obytný d m. Dolejí mlýn, Broulím v, existoval ji v dob p edhusitské. Stál na samém konci Radotínského potoka. Po roce 9 0 byl vlastníkem mlýna pan Kleinert s manelkou. Mlýn byl v provozu jet n jaký as. Po zruení mlýna objekt koupil Antonín Vichr a ídil zde výrobu kovozboí. Koncem první sv tové války objekt koupil pan Broulím a vybudoval zde smaltovnu. str Radotínský almanach

18 Jet p ed 250 lety vedla Radotínem jediná komunikace cesta z Prahy na Lochkov, do Radotína, p ívoz p es Mi, na Zbraslav-Ban, Jílovit a dále. V roce 742 p i obléhání Prahy francouzskou soldateskou byl ve zbraslavském kláte e umíst n táb francouzské armády. Pro snadn jí spojení s Prahou vylámali Francouzi skálu pod Zlíchovem a pod dnením Barrandovem v místech, kde skály dosahovaly a t sn k Vltav. Tím vznikla nová cesta z Prahy kolem Vltavy na Zbraslav a zanikla stará obchodní cesta p es Radotín. Od lahovického mostu byla z ízena silnice do Radotína a pozd ji její prodlouení do ernoic. Silnice k T ebotovu byla postavena v r. 882 a nahradila do té doby nesjízdný úzký úvoz. Nyn jí silnice podél trati do Chuchle byla celá dokon ena a roku 9 4, i kdy postupn byla uvád na do provozu ji od roku 9. Odbo ka od lochkovské silnice k Cikánce byla postavena v roce 9 2. Stavba C. a K. eské západní dráhy byla povolena v roce 859 a postavena v r Zestátn na byla roku 884. P vodní jednokolejná tra z Prahy k Berounu a dále byla rozí ena na dvoukolejnou v roce 906. V padesátých letech naeho století dolo k rozí ení trati od Prahy výstavbou tzv. Mostu inteligence pro nákladní dopravu k odleh ení nádraí Smíchov Jednokolejná tra na dobové fotofrafii a Vrovice na pravý b eh Vltavy. Doprava po n m byla zahájena v roce 964. Radotínské nádraí, postavené r. 862, bylo n kolikrát rozi ováno ( 897, 903). Aby se umonil bezpe ný p echod p es nádraní koleje, ji v r. 909 se podala ádost o jeho povolení. K jeho postavení vak nikdy nedolo a p i posledních úpravách byl vybudován podchod pod kolejit m s p ístupem na perony. Také m stek na Radotínský almanach 2000 str. 32 Radotínské nádraí roku 9 8 p echodu u hostince U Portlandu byl p edm tem ádostí v letech 9 2 i 9 3 a náhradou tam byl z ízen alespo vedlejí ra k pro p í. Nádraní budova byla také n kolikrát p istavována a k poslední nákladné úprav dolo na podzim 947. V roce 973 prob hla elektrifikace eleznice. N které radotínské podniky a závody byly i dosud jsou propojeny svými vle kami s hlavním nádra- ím. Poslední velkou stavbou se stala koncem padesátých let vle ka do lochkovské cementárny i s velkým kolejit m, které tak vlastn zp sobilo rozí ení radotínského nádraí. K minulosti ji pat í úzkokolejná tra staré radotínské cementárny, po ní se dováel vápenec z lom severozápadn od obce. Vedla p iblin v místech dnení Ledvicstr Radotínský almanach

19 A roku 979 za al jezdit m stský autobus ké ulice. Dnes ji p ipomíná pouze název ulice U Dráky. Pro dobré spojení Radotína s Prahou po eleznici nebyly dlouho zavád ny autobusové linky. V roce 940 umo oval spojení radotínských ob an s Prahou n kolikrát za den autobus, který m l kone nou stanici p ed restaurací Na Vini kách v té dob se hovo ilo o budoucím spojení s Prahou trolejbusy, ke kterému ve vále ných dobách ji nedolo. Po roce 945 byly z Radotína zavedeny linky SAD do T ebotova, Roblína a Vonoklas. V roce 956 vyjel autobus poprvé z Radotína do Lochkova, o sedm let pozd ji jezdil ji do Slivence a na Smíchov. D le- ité bylo i dopravní spojení s Mod- any a Komo any od roku 959. A byl Radotín p ipojen k hlavnímu m stu Praze v roce 974, m stské autobusy za aly do Radotína jezdit a v roce 979, kdy do Radotína poprvé p ijela linka. 244, která tehdy jezdila po trase LihovarLahoviceSídlit (staré) Radotín. Dále vznikly linky. 246 (Hlubo epyfilmové ateliéry BarrandovLochkovNádraí Radotín) a. 245 (Nádraí BraníkMod anyzbraslavnádraí Radotín s vybranými spoji k cementárn ). V roce 98 vznikla linka. 256 pro obsluhu Cikánky, pozd ji pak linka. 65, která jezdí a na Jiní M sto. V roce 986 autobusy p estaly projíd t Výpadovou ulicí mezi Horymírovým nám stím a P etínskou. Od roku 99 zajíd jí n které spoje linky. 256 na Lahovskou. Nejnov jí linkou na území M stské ásti Praha Radotín je v rámci systému Praské integrované dopravy od. kv tna 996 linka. 3 3, která spojuje Radotín s okolními obcemi okresu Prahazápad (Koso, T ebotov, Chote, Roblín, ernoice). Radotín je té zastávkou autobus linek PrahaStraice a PrahaJince. Potovní ú ad byl v obci z ízen v roce 869, telegraf funguje od r. 89 a telefonní linka od r V r. 9 3 byla pak povolena i druhá telefonní linka. V posledních letech 20. století dolo v oblasti telekomunika ního spojení k velikému pokroku a Radotín je ji pln telefonizován. Doru ování zásilek ob an m do dom vak z stává v tradi ní podob, pouze tvá e listono jsou jiné. K t m d ív jím pat ili nap. Hejduk, Morstein, Podzemský i Spilka. Radotínský almanach 2000 str. 34 Teprve sedmdesátá léta devatenáctého století jsou prvním, zprvu velmi nesm lým za átkem rozvoje pr myslového Radotína. V r. 87 se povoluje na míst starého ufní kova gruntu (zhruba Cukrovar dnení nové sídlit ) stavba CE- MENTÁRNY. Ta se pozd ji stala jakýmsi symbolem Radotína, avak v edesátých letech 20. století byla vymíst na mimo zastav nou ást obce. V r. 872 byl poloen základní kámen k výstavb cukrovaru (v prostoru sou asných St EZ). V té dob byla postavena té vápenná pec, kterou p ipomíná dnes ulice U Vápenky. Krátkou dobu ( ) p sobí v obci továrna MARSANO- PRAGER, prádelna písku pro sklárny Inwald na Smíchov. Koncem století ve zrueném Dolejím mlýn (mezi potokem a ulicí V. Balého) vzniká první kovozpracující dílna s vlastním elektrickým proudem a vyrábí elezné postele, umyvadla, poli ky na nádobí, san a pod. ve zatím nesmaltované. Z ní pozd ji vznikla SMALTOVNA První eská továrna ových tít pana V. Broulima. Za átkem 20. století zavládl v Radotín nebývalou m rou stavební ruch i p i výstavb ady továren a továrni ek. Nejznám jí je firma JANKA na výrobu ventilátor a sb ra prachu, která byla v r. 908 z ízena na míst d ív jí prádelny písku. V r. 908 byla zaloena eská spole nost pro pot eby polních úzkorozchodných drah, ze které postupn vznikla firma FERROVIA s dalím programem výroby zabezpe ovacího za ízení pro eleznice. str Radotínský almanach

20 V r. 944 se stala majetkem TATRY. Od roku 9 0 firma VINDY (vpravo od ulice Na Betonce proti sídliti) vyráb la a exportovala prvot ídní t locvi né ná adí (po smrti zakladatele p evzal továrnu jeho syn ing. Otakar Vindy, který ale sklízel v tí slávu na poli sportovním). Po první sv tové válce úpravou zem d lských prostor Ejemova statku (mezi potokem a novým sídlit m) vznikla v roce 922 ASTA akumulátorka výrobna akumulátor a r zných svítidel. Ve t icátých a ty icátých letech v Radotín úsp n p sobila firma pana Jindry FOTOFON (pozd ji Montání hala fy Janka Dobová reklama bývalé u ilit Janka) na výrobu pohlednic. Úpravna zví ecích k í pana Maxe enka byla roku 939 prodána továrníkovi Pantoflí kovi, který zde vybudoval výrobnu PANTOF na podvozky k letadl m. V její tradici pokra uje nyní podnik TECHNOMET- RA. Po druhé sv tové válce se stal Radotín pr myslovou obcí, které dominovaly zejména ty i z výe uvedených podnik : Cementárna, Janka, Technometra a Tatra. V edesátých letech spustil výrobu stavebních hmot podnik PREFA (dnes Praské pivovary). V devadesátých letech n které závody ukon ily svoji innost nebo p ely na jinou produkci. Objevily se i nové podnikatelské subjekty, které svou novou tradici teprve rozvíjejí. Radotínský almanach 2000 str. 36 I o po átcích kolství v Radotín se m eme jen dohadovat, nebo nemáme ádné zápisy. Kolem roku 350 se staré materiály t ebotovské fary zmi ují o kanto ích radotínských bez dalích bliích informací. První známou kolní budovou byla záduní chalupa na míst dneního dvora místního ú adu. Zde bydlel od r. 7 5 první u itel, jen zastával i funkci kostelnickou. Sv tnice, jí obýval, slouila i za sí k vyu ování a do roku 820. Nejstarí radotínská kola Kdy pak místnost tato pro 525 dítek ji nesta ovala, p istav ly se dva pokojíky pro u itele a d ív jí sv tnice byla p em n na v u ebnu a indelová chalupa ta nazvána kolou. V r. 853 u byla ze koly nejbídn jí chatr. Teprve v roce 873 je dostavena kola nová, je stála v t sné blízkosti indelové chalupy. Je to budova sou asného MÚ ( p. 23). Byla z ízena z okresních pen z za zlatých. Ne byla k 5. zá í slavnostn otev ena, vyu ovalo se v p. 5, tj.v sále hostince U eské koruny za ro ní nájem 50 zlatých. V nové kole zprvu existuje jen jedna t ída, od byli áci rozd leni do dvou a jet pozd ji do p ti t íd. Místo stavby bylo dosti kritizováno, protoe bývalo i dvakrát za rok odd leno od v tí ásti obce rozvodn ným potokem, patná byla i kvalita budovy samé. Povinná kolní docházka se rozi uje ze 6 na 8 let, po et kolní mládee se vude rázem zv til. Vezmeme-li v úvahu té prudký rozvoj pr myslu a nár st obyvatelstva v Radotín (v r továrny, 944 obyvatelé) a e do Radotína chodily i d ti z ernoic a samot v údolí Radotínského potoka, nelze se divit, e brzy bylo nutné postavit mnohem v tí kolu. Dne vítá áky nová obecná kola s t locvi nou a bytem pro u itele, která po etných úpravách a opravách slouí dodnes ák m Z. Cena tehdy vy- la na K. Celkem 303 áci byli rozd leni takto:.t. 54 d ti, str Radotínský almanach

Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018. Zpracováno pro obec Anenská Studánka

Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018. Zpracováno pro obec Anenská Studánka Obec Anenská Studánka MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE ANENSKÁ STUDÁNKA NA OBDOBÍ 2016-2018 Zpracováno pro obec Anenská Studánka Schváleno na veřejném zasedání zastupitelstva obce dne 12.02.2016.. Růžena

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

N zvy ulic v DaËicÌch

N zvy ulic v DaËicÌch N zvy ulic v DaËicÌch První oficiální rozdělení a pojmenování ulic města pochází z 80. let 19. století. Ulice měly svá jména samozřejmě již před tím, ale oficiálně pojmenovány byly až na zasedání obecního

Více

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici

Vyřizuje: Tel.: Fax: E-mail: Datum: 6.8.2012. Oznámení o návrhu stanovení místní úpravy provozu na místní komunikaci a silnici M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O ODBOR STAVEBNÍ ÚŘAD, oddělení silničního hospodářství nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko Pracoviště: nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko Město Blansko, nám. Svobody

Více

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007

HOSPODAŘENÍ OBCE LUŠTĚNICE ZA ROK 2007 č. 1 / únor 2008 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou první číslo našeho Zpravodaje v roce 2008, ve kterém bychom Vás rádi informovali o dění v naší obci v uplynulých i nadcházejících měsících.

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 185/2015 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 160 ze dne 09.03.2015 Smlouva o spolupráci při revitalizaci Kostnického náměstí s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, akciová společnost

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor dopravy Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor dopravy Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor dopravy Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Č. j.: 122062/2013 Sp.zn.: S - JMK 122062/2013/OD/Jí Brno 12.12.2013 V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A R O Z H O D N U T

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA ÚŘAD MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 4/2000 Změněna vyhláškou č. 13/2005 s účinností od 15.12.2005!!! Změněna vyhláškou č. 2/2006 s účinností od 2.5.2006!!! Změněna vyhláškou č. 12/2006

Více

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu.

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu. KČT Hlinsko pořádá 14. května 2016 autobusový zájezd Neratov Šerlich (Panské Pole Šerlich) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími sčítáními

Více

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI číslo odhadu 023 11 Ex PZ objednávka odhadu ze dne 20.4.2011 místní šetření proběhlo dne 27.4.2011 za účasti bez účasti povinného jméno a adresa objednatele odhadu Mgr. Ing.

Více

Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav

Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav 15.4.2007 Ponechal Lukáš, Hromková Lucie 1 Obec Nosislav leží v okolí řeky Svratky na hranici Ždánického lesa a Dyjskosvrateckého úvalu.

Více

Městský úřad Bučovice Odbor správních agend - oddělení dopravy Jiráskova 502, 685 01 Bučovice

Městský úřad Bučovice Odbor správních agend - oddělení dopravy Jiráskova 502, 685 01 Bučovice Městský úřad Bučovice Odbor správních agend - oddělení dopravy Jiráskova 502, 685 01 Bučovice Tel.: 517 324 436 IČO: 00291676 Email: knapek@bucovice.cz ID DS: td3be8p Vyřizuje: Ing. Jiří Knápek Naše zn/čj:

Více

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ

DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ DRAŽEBNÍ ŘÁD PRO DRAŽBU NEMOVITOSTÍ Článek 1. Základní ustanovení Tento Dražební řád stanoví organizaci a průběh dražby nemovitostí (dále jen dražba) realizované soudním exekutorem při provádění exekucí

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1. Článek 1 - Úvodní ustanovení

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1. Článek 1 - Úvodní ustanovení DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA STARÁ ROLE Č.1 Článek 1 - Úvodní ustanovení 1.1 Domovní řád upravuje podmínky a způsob užívání domu, bytů, nebytových prostor a společných částí domu v domech Bytového družstva

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek

ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek Č. j.: MUPI/2016/15997/Hrn /UZ-015 Ev. č.: PUP/028/2016/Hrn - OOP/stan Vyřizuje: Ing. Jaroslav Hrneček Telefon: 382 330 111, 382

Více

1. Obsah územního plánu

1. Obsah územního plánu 1. Obsah územního plánu a) Vymezení řešeného a zastavěného území obce Změna č. 2 se týká jednoho katastrálního území obce Podolanka a části Cvrčovice o celkové výměře řešeného správního území 330 ha. Obec

Více

Markéta 6/2005. 1. Něco končí a něco začíná

Markéta 6/2005. 1. Něco končí a něco začíná Markéta 6/2005 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři mobil: 776 887 907; tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz 1. Něco končí a něco

Více

Domovní řád. Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1

Domovní řád. Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1 Domovní řád Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1 Dne: 24.3.2014 Dne: 31.3.2014 1 / 7 Domovní řád Za účelem zabezpečení pořádku a čistoty v domech, k zajištění podmínek řádného užívání

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0861-039/2015 NEMOVITÁ VĚC: Bytová jednotka č. 1359/9 s příslušenstvím pozemky Katastrální údaje : Kraj Plzeňský, okres Plzeň-město, obec Plzeň, k.ú. Bolevec Adresa

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Zápis z jednání č. 01 Městského zastupitelstva ze dne 17.01.2000

Zápis z jednání č. 01 Městského zastupitelstva ze dne 17.01.2000 Město Králíky Zápis z jednání č. 01 Městského zastupitelstva ze dne 17.01.2000 Přítomní členové MZ: Ing. Zima, ing. Tóth, PaedDr. Krsek, pí Ettelová, p.zezulka ing.rýc,, ing. Danielová, p.juránek,, MUDr.Bartáková,

Více

Městský úřad Veselí nad Moravou odbor Stavební úřad

Městský úřad Veselí nad Moravou odbor Stavební úřad Městský úřad Veselí nad Moravou odbor Stavební úřad tř. Masarykova 119, pracoviště tř. Masarykova 119, PSČ 698 01 Spisová značka: S-MVNM/25558/2015 SÚ Veselí nad Moravou 10.11.2015 Č.j.: MVNM/35255/2015

Více

Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.: 11/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. listopadu 2001, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů Změna: 405/2004 Sb. Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965

Více

ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek

ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek ODBOR DOPRAVY Velké náměstí 114/3 pracoviště Budovcova 207 397 19 Písek Č. j.: MUPI/2015/14143/Hrn/UZ-020 V Písku dne: 13.04.2015 Vyřizuje: Ing. Jaroslav Hrneček Telefon: 382 330 603, 382 330 555 E-mail:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0945-123/2015 NEMOVITÁ VĚC: Zahrádkářská chata včetně příslušenství a pozemků Katastrální údaje : Kraj Karlovarský, okres Karlovy Vary, obec Šemnice, k.ú. Šemnice

Více

POKYNY Č. 45. Část I Zápis nové stavby jako samostatné věci

POKYNY Č. 45. Část I Zápis nové stavby jako samostatné věci Český úřad zeměměřický a katastrální POKYNY Č. 45 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 20.12.2013 č.j. ČÚZK 25639/2013-22 pro zápis nové stavby, zápis vlastnického práva k nové stavbě a zápis

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013 Zastupitel Miroslav Sládek V Písku dne:05.09.2013 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 19.09.2013 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Žádost občanského sdružení Buddies Písek o.s. o podporu Města Písek

Více

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ

VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ PROVOZNÍ ŘÁD VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU OBCE HŘEBEČ Provozovatel : Obec Hřebeč Vymezení plochy víceúčelového sportovního areálu: pozemková parcela č. 1106/1,1106/7 Každý návštěvník je povinen seznámit

Více

o místních poplatcích

o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška města Nejdek č. 4 / 2008 o místních poplatcích Město Nejdek na základě usnesení zastupitelstva č. ZM/197/9/08 ze dne 10.4. 2008 v souladu s ustanovením 14 odst. 2 zákona č. 565/1990

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

SČR 11. Název materiálu: Závěrečná zpráva projektu Greenway

SČR 11. Název materiálu: Závěrečná zpráva projektu Greenway Podklady na zasedání ZM dne: 25.09.2014 SČR 11. Název materiálu: Závěrečná zpráva projektu Greenway Předkládá: Ing. Tomáš Hocke Vypracoval: Ing. Tomáš Hocke Zúčastní se projednávání v ZM: Ing. Jiří Lukeš

Více

ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY

ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY ZMĚNA Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NEHVIZDY NEHVIZDY 03/2011 ÚPRAVA 03/2012 ARCHDAN A.D.O. PRAHA SEZNAM PŘÍLOH : Textová část Odůvodnění Grafická část A. Výkres základního členění území 1:5000 B. Hlavní výkres

Více

Technická zpráva. 1. Identifikační údaje

Technická zpráva. 1. Identifikační údaje Technická zpráva 1. Identifikační údaje Stavba : Břeclav bez bariér I. etapa, bezpečnost v dopravě pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace SO 101 Místo stavby : Břeclav Katastrální území : Břeclav

Více

Znalecký posudek č. 5741 181/2014

Znalecký posudek č. 5741 181/2014 Ing. Bc. Ewa Hradil, znalec 765 02 Otrokovice, Moravní 6224 mobil: +420 603 35 45 98 Znalecký posudek č. 5741 181/2014 o obvyklé ceně nemovitostí bytové jednotky č. 4562/15 v budově čp. 4562 na pozemku

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 3870-5/16 NEMOVITÁ VĚC: Rodinný dům č.p. 47 na pozemku p.č. 335 s pozemkem p.č. 335 a pozemky p.č. 336/1, 336/2 Katastrální údaje : Kraj Jihomoravský, okres Brno-venkov,

Více

DOMOVNÍ ŘÁD. Článek l Úvodní ustanovení

DOMOVNÍ ŘÁD. Článek l Úvodní ustanovení DOMOVNÍ ŘÁD Článek l Úvodní ustanovení Domovní řád upravuje podmínky a způsob užívání bytů, nebytových prostorů a společných částí výše uvedeného domu (dále jen dům ) včetně organizačních pravidel. Domovní

Více

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -.

Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. Škol (MŠMT) P 1-04 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství a škol v přímé působnosti MŠMT za 1. -. čtvrtletí 2010 Pokyny a vysvětlivky pro vyplnění Do nadpisu výkazu

Více

OPATOVIČTÍ TÍ HASIČI SLAVÍ 130 LET TRVÁNÍ SPOLKU

OPATOVIČTÍ TÍ HASIČI SLAVÍ 130 LET TRVÁNÍ SPOLKU OPATOVIČTÍ TÍ HASIČI SLAVÍ 130 LET TRVÁNÍ SPOLKU 1881-2011 Sestavil Josef Matěásko podle kroniky Boleslava Půlpána 1 1881 skupina nadšenců ů a zodpovědných občanů svolává na den 31.7.1881 do hostince v

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části

Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části Městská část Praha - Ďáblice Rada městské části 102. zasedání dne 11. 8. 2014 USNESENÍ č. 505/14/RMČ k Investičním požadavkům do rozpočtu HMP pro rok 2015 a dále Rada po projednání I. souhlasí s Investičními

Více

Ovoce do škol Příručka pro žadatele

Ovoce do škol Příručka pro žadatele Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu

Více

Shrnutí investic a oprav v roce 2015

Shrnutí investic a oprav v roce 2015 Shrnutí investic a oprav v roce 2015 1) Ve druhé polovině roku 2015 byla zahájena výstavba základní technické vybavenosti pro 7 rodinných domů v lokalitě u hřbitova Na Čechách. Stavbu provádí firma Jaroš

Více

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu,

účetních informací státu při přenosu účetního záznamu, Strana 6230 Sbírka zákonů č. 383 / 2009 Částka 124 383 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova

Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova Průzkum dopravy v ulicích Pod Vinohrady a Havlíčkova Město Kuřim Zodpovědný řešitel: Ing. Martin Smělý Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav pozemních komunikací prosinec 211 1. Identifikační

Více

Rozpis pohotovostních služeb stomatologů

Rozpis pohotovostních služeb stomatologů List občanů Krouny, Čachnova, František, Oldřiše, Rudy a Rychnova 4/2014 Z obsahu: Obecní úřad informuje... 2 4 Upozornění pro vlastníky nemovitostí... 4 5 Výňatek z vyhlášky o poplatku za odpad 5 7 Společenská

Více

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady )

Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro sportovní a zájmové organizace (dále jen Zásady ) Město Slaný na základě ustanovení 85 a 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydává Zásady o poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města Slaného pro

Více

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013 Zápis ze schůzky zástupců obce s domovními důvěrníky Zahájení v 16.00 hod. Účast: na sále Kulturního domu v Rudolticích domovní důvěrníci, popř. zástupci: dne 7. října 2013 o přítomni: Eva Chládková, Jana

Více

Zápis. z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ.

Zápis. z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ. Zápis z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ. Přítomni: p. Fischer, Bc. Nekolný, Mgr. Janík, MUDr. Forstová, p. Fořt, p. Brom - tajemník města, JUDr. Marková

Více

V Y H L Á Š K A E 27/96 města Čelákovic. Čl. I

V Y H L Á Š K A E 27/96 města Čelákovic. Čl. I V Y H L Á Š K A E 27/96 města Čelákovic o čistotě ve městě a ochraně životního prostředí Městské zastupitelstvo v Čelákovicích na svém zasedání dne 7. 12. 1995 schválilo v souladu se zákonem ČNR 410 /

Více

Komentář k rozpočtu na rok 2016

Komentář k rozpočtu na rok 2016 Komentář k rozpočtu na rok 2016 Rozpočet obce je finanční plán, který slouží k finančnímu a hospodářskému řízení obce. Rozpočet obce je sestaven na jeden kalendářní rok a je zpracován v návaznosti na schválený

Více

Informace občanům obce Svésedlice

Informace občanům obce Svésedlice Informace občanům obce Svésedlice 9/2015 Dotace pro JSDH Svésedlice V letošním roce se opět podařilo uspět při čerpání dotace na vybavení JSDH (jednotka sboru dobrovolných hasičů) Svésedlice. Z dotačního

Více

SKP Jihlava. Poslání a cíl naší práce

SKP Jihlava. Poslání a cíl naší práce Poslání a cíl naší práce Posláním našeho azylového domu je poskytnutí celkového hmotného zaopatření a sociálně psychologická pomoc lidem, kteří se vlivem různých životních situací ocitli na pokraji lidské

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 0774-210/2014 NEMOVITÁ VĚC: Podíl 1/2 rodinného domu včetně příslušenství a pozemků Katastrální údaje : Kraj Středočeský, okres Praha-východ, obec Kostelec nad Černými

Více

R O Z H O D N U T Í. ú z e m n í r o z h o d n u t í o u m í s tění stavby

R O Z H O D N U T Í. ú z e m n í r o z h o d n u t í o u m í s tění stavby Městský úřad Radnice, stavební odbor náměstí Kašpara Šternberka 363, Radnice Č.j: MěÚ/522/2013-6 Radnice, dne: 8.8.2013 Vyřizuje: Jan Kotva E-mail: jan.kotva@mesto-radnice.cz Telefon: 371 740 816 Stavebníci:

Více

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Obecně závazná vyhláška Města Březnice, o místních poplatcích č. 1/2012 Zastupitelstvo města Březnice se na svém zasedání dne 11. 12. 2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o

Více

Obce KAČICE Obecně závazná vyhláška č. 4/2014

Obce KAČICE Obecně závazná vyhláška č. 4/2014 Obce KAČICE Obecně závazná vyhláška č. 4/2014 O VEŘEJNÉM POŘÁDKU V OBCI Zastupitelstvo obce Kačice se na svém zasedání dne 20. 08. 2014 usnesením č. 43/2014 usneslo vydat na základě ustanovení 10, 35,

Více

RODINNÉ CENTRUM BLANSKO. Výroční zpráva 2009

RODINNÉ CENTRUM BLANSKO. Výroční zpráva 2009 RODINNÉ CENTRUM BLANSKO Výroční zpráva 2009 Výroční zpráva 2009 2/24 Základní informace Motto naší činnosti: Domov je místo, kam můžeš přijít a nikdo se tě neptá, proč jsi přišel. Aby člověk našel ve své

Více

Zápis č. 1/2014. ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech

Zápis č. 1/2014. ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech Zápis č. 1/2014 ze zasedání zastupitelstva obce, které se konalo dne 29. 1. 2014 od 18.00 hod na OÚ v Tuklatech Přítomni: Petr Jenšovský, Mgr. Vladimír Libovický, Ing. Ivan Franc, Monika Petrisková, Simona

Více

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí

REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí REVOLVINGOVÝ FOND Ministerstva životního prostředí ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Malé školní arboretum učíme se v oživlé zahradě Konečný příjemce: Základní škola a Mateřská škola Kamenice, okr. Jihlava,

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012

Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012 Závěrečný účet hospodaření města Počátky za rok 2012 K 1. lednu 2012 mělo město Počátky k dispozici tyto finanční prostředky: 1/ Základní účty volné prostředky GE Money Bank Oberbank KB Česká spořitelna

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY

NÁVRH ZADÁNÍ. pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY NÁVRH ZADÁNÍ pro zpracování změn č.3.územního plánu sídelního útvaru NĚMČIČKY OBSAH: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších

Více

VÁŠ DOPIS ZN./ZE DNE Č. J., SPISOVÁ ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 18.05.2015 OD/633/15/LK Ing.Koubek / 301 24.06.2015 R O Z H O D N U T Í

VÁŠ DOPIS ZN./ZE DNE Č. J., SPISOVÁ ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 18.05.2015 OD/633/15/LK Ing.Koubek / 301 24.06.2015 R O Z H O D N U T Í Vypraveno dne: VÁŠ DOPIS ZN./ZE DNE Č. J., SPISOVÁ ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 18.05.2015 OD/633/15/LK Ing.Koubek / 301 24.06.2015 R O Z H O D N U T Í povolení uzavírky silnice a nařízení objížďky

Více

Městský úřad Lipník nad Bečvou Stavební úřad

Městský úřad Lipník nad Bečvou Stavební úřad Městský úřad Lipník nad Bečvou Stavební úřad náměstí T. G. Masaryka 89, 751 31 Lipník nad Bečvou Spisová značka: MU/15129/2011/SÚ Lipník nad Bečvou, dne 13.10. 2011 Č.j.: MU/19587/2011/ Skartační znak:

Více

DOMOVNÍ ŘÁD. DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6

DOMOVNÍ ŘÁD. DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6 DOMOVNÍ ŘÁD DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6 Družstvo Tobrucká 713, družstvo Tobrucká 713/25, 160 00 Praha 6 IČO: 25148826, tel: 235363485, mob: 602 941235, e-mail: tobrucka713@seznam.cz

Více

Článek 1. ZÁVAZNOST VYHLÁŠKY

Článek 1. ZÁVAZNOST VYHLÁŠKY Obecně závazná vyhláška města Lanškroun o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání

Více

Městský úřad Březnice Stavební úřad

Městský úřad Březnice Stavební úřad Spis: Číslo jednací: Vyřizuje: Telefon E-mail: 2109/2015/SÚ 2109/2015/MUBREZ/SU-5 Ing. Novotná 318 403 172 stavebni@breznice.cz Městský úřad Březnice Stavební úřad Náměstí 11, 262 72 Březnice Březnice

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

Obec Blížejov Zastupitelstvo obce 346 01 Blížejov čp. 151. Obecně závazná vyhláška obce Blížejov. č. 2/2009 kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE

Obec Blížejov Zastupitelstvo obce 346 01 Blížejov čp. 151. Obecně závazná vyhláška obce Blížejov. č. 2/2009 kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Obec Blížejov Zastupitelstvo obce 346 01 Blížejov čp. 151 Obecně závazná vyhláška obce Blížejov č. 2/2009 kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE Zastupitelstvo obce Blížejov se na svém zasedání dne 5.11.2009

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3924-47/2014

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3924-47/2014 ZNALECKÝ POSUDEK č. 3924-47/2014 O ceně nemovitostí, tj. budovy če.58 rod.rekr stojící na parcel č. 161/10 (LV č.412), zapsané na LV č.399 pro obec Lipoltice, k.ú.sovoluská Lhota, část obce Sovoluská Lhota

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Přírodověda Sesuvy v Českém středohoří

Přírodověda Sesuvy v Českém středohoří Sesuvy v Českém středohoří Martinská stěna u obce Čeřeniště Jan Klimeš, Tomáš Marek Exotické kouzlo krajiny Českého středohoří zanechá chladným jen málokterého návštěvníka a prakticky každý ví, že za jeho

Více

Strategie rozvoje obce Nová Ves 2011-2016

Strategie rozvoje obce Nová Ves 2011-2016 Strategie rozvoje obce Nová Ves 2011-2016 - zpracováno na základě veřejné diskuse Zpracoval: Miroslav Pokorný Strategie rozvoje obce Nová Ves pro období 2011-2016 Tento materiál je výchozím podkladem pro

Více

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby Městský úřad Brušperk K Náměstí 22, 739 44 Brušperk stavební úřad č.j. : SÚ/328/817/2011/Če Miroslav Vala č.j. : SÚ/330/1248/2011/Če Jana Valová vyřizuje: Ing. Jiřina Čermáková Krátká 648 e-mail : cermakova@brusperk-mesto.cz

Více

Moderní usedlost NÁVŠTĚVA

Moderní usedlost NÁVŠTĚVA NÁVŠTĚVA Moderní usedlost Majitelé navštíveného domu se rozhodli splnit si sen přestěhovat se z města na venkov, hospodařit a postavit dům, který bude nejen jejich domovem, ale i oblíbeným místem pro setkání

Více

PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ

PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ PALETOVÉ REGÁLY SUPERBUILD NÁVOD NA MONTÁŽ Charakteristika a použití Příhradový regál SUPERBUILD je určen pro zakládání všech druhů palet, přepravek a beden všech rozměrů a pro ukládání kusového, volně

Více

Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka

Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka Metodický list je věnován všem druhům daní, které patří do daňového systému ČR mimo daně z příjmů. Této dani je věnován samostatný

Více

Rekonstrukce Svinovských mostů v Ostravě dopravní terminál

Rekonstrukce Svinovských mostů v Ostravě dopravní terminál Rekonstrukce Svinovských mostů v Ostravě dopravní terminál Ing. Tichý Jiří, VŠB-TU Ostrava, Ing. Navrátilová Margita, Ostravské komunikace, a.s. Dopravní uzel Svinov, zprvu jen uzel železniční dopravy,

Více

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní

M ě s t s k ý ú ř a d Odbor stavební a vodoprávní M ě s t s k ý ú ř a d K u ř i m Odbor stavební a vodoprávní Jungmannova 968, 664 34 Kuřim SPIS. ZN.: S-MK/232/12/OSVO/Le Č.J.: MK/232/12/OSVO VYŘIZUJE: Ing. Lekešová TEL.: 541422314 E-MAIL: lekesova@radnice.kurim.cz

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. podle ustanovení 25 odst. 3 a ustanovení 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů.

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. podle ustanovení 25 odst. 3 a ustanovení 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů. Praha: 21.1.2013 Číslo jednací: 158251/2012/KUSK Spisová značka: SZ_024786/2012/KUSK/7 Vyřizuje: Ing. Jaroslava Wolfová l.638 Značka: OŽP/Wo Dle rozdělovníku Stanovení změny ochranného pásma II. stupně

Více

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA VEŘEJNÉ DOBROVOLNÉ DRAŽBY podle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA VEŘEJNÉ DOBROVOLNÉ DRAŽBY podle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA VEŘEJNÉ DOBROVOLNÉ DRAŽBY podle zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů Dražebník, navrhovatel a vlastník předmětu dražby: Město Louny, IČ: 00265209, Mírové

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

-1- N á v r h ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy -1- I I. N á v r h VYHLÁŠKY ze dne 2009 o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Domovní fond Olomouckého kraje zahrnoval podle sčítání lidu,

Více

Městská část Praha - Ďáblice Zastupitelstvo městské části

Městská část Praha - Ďáblice Zastupitelstvo městské části Městská část Praha - Ďáblice Zastupitelstvo městské části 20. zasedání dne 24.09. 2014 USNESENÍ č. 176/14/ZMČ k plánu investičních akcí MČ Praha Ďáblice z rozpočtu HMP pro rok 2015 Zastupitelstvo městské

Více

rozhodnutí: Podle 59 odst. 2 správního řádu se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje.

rozhodnutí: Podle 59 odst. 2 správního řádu se odvolání zamítá a napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně se potvrzuje. Praha Čj. 33 398/2005-603/III. vyř. Na základě odvolání (rozkladu) podaného dne 2. 8. 2005, paní xxxxxxxxxxxxxxxxx, bytem xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx, podle 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním

Více