KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání. Petr Matějů

Transkript

1 KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání Petr Matějů 1

2 Otázky Co to je konkurenceschopnost? Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání Potenciál změny: lidské zdroje a dynamika vzdělání 2

3 Co to je konkurenceschopnost? Stručně k vývoji konceptu 3

4 David Ricardo On The Principles of Political Economy and Taxation (1817) konkurenceschopnost = komparativní výhoda (půda, kapitál, přírodní zdroje, pracovní síla) 4

5 K. Marx a B. Engels (Kapitál, 1867) Ekonomický vývoj určuje sociálně-ekonomické prostředí ( sociálně ekonomická formace ) + pracovní teorie hodnoty (role lidského kapitálu) 5

6 Joseph Schumpeter Capitalism, Socialism, and Democracy (1942) hnací silou konkurenceschopnosti je soukromé podnikání a podnikatelský duch 6

7 Jacob Mincer (* 1922) Gary Becker (*1930) (Nobelova cena 1992) teorie lidského kapitálu hnací silou ekonomického vývoje je lidský kapitál 7

8 Robert Solow (* 1924) (Nobelova cena za teorii ekonomického růstu 1987) hnací silou konkurenceschopnosti jsou endogenní faktory: technologický vývoj inovace lidský kapitál 8

9 Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations (1990) Konkurenceschopnost převážně na mikroekonomické úrovni diamond approach Vliv konkurenceschopnosti na mikro-úrovni na celkovou konkurenceschopnost systému (business competitiveness index BCI ) Důraz na vliv inovací a regional clusters 9

10 Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations Bohatství je založeno na tom, co je dáno Bohatství vzniká na základě volby národů či regionů 10

11 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) 11

12 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) 12

13 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Prosperita rozvinutých zemí závisí na inovacích Vysoká inovační kapacita je rovněž základním předpokladem pro vyrovnání se se zmenšujícím se podílem ekonomicky aktivní části populace Inovace jsou též klíčem k řešení mnohých sociálních problémů (zdravotní péče, životní prostředí, chudoba) 13

14 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Konkurenceschopnost je čím dál tím více spojena s vytvářením regionálních shluků (regional clusters) Regional cluster je shluk prostorově si blízkých firem a institucí navzájem propojených vztahy podobnosti a komplementarity 14

15 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Regional clusters jsou často objektem cílených vládních politik (vzdělání, alokace institucí výzkumu a vývoje, podpora investičních strategií, atd.) Regional clusters jdou daleko za hranice jednoho odvětví. 15

16 Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Příklad regional cluster 16

17 17

18 Peter.A. Hall and David Soskice Varieties of Capitalism: The Institutional Foundations of Comparative Advantage (2001) konkurenceschopnost = komparativní výhoda Hlavní faktory: firmy + prostředí (prostředí = kultura, historie, vláda, instituce, organizace, formální & neformální pravidla ) 18

19 Peter.A. Hall and David Soskice Dva ideální typy systémů z hlediska koordinace: LME (liberal market economies) CME (coordinated market economies) Tyto systémy jsou vnitřně konzistentní: přenos jednotlivých prvků mezi typy není bez rizik 19

20 Peter.A. Hall and David Soskice Vzdělávací systémy v LME jsou silně kompetitivní, zdůrazňují mobilitu směrem k nejvyššímu stupni (VŠ), střední vzdělání převážně obecné, nejslabší zůstávají bez kvalifikace Vzdělávací systémy v CMS jsou zaměřené spíše na kvalifikaci (vocational training), jsou méně kompetitivní, i nejslabší dostávají šanci, systémy VŠ málo otevřené a prostupné 20

21 Definice OECD a WCY Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva. 21

22 Je konkurenceschopnost ČR vážné téma? Není to pseudoproblém? 22

23 Vysoká konkurenceschopnost vede k hospodářskému růstu a k vyšší životní úrovni Vysoká konkurenceschopnost svědčí o životaschopnosti (efektivitě) sociálně ekonomického a politického systému Vysoká konkurenceschopnost přispívá k legitimitě politické elity (vlády), nízká konkurenceschopnost politickou elitu delegitimuje 23

24 Většina transformujících se zemí vykazuje nízkou konkurenceschopnost: Jaké jsou hlavní příčiny? Některé transformující se země dokázaly za posledních několik let konkurenceschopnost zvýšit. Co k tomu přispělo? Konkurenceschopnost ČR je slabá a má klesající tendenci. Jaké jsou hlavní příčiny? 24

25 World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane,

26 Celková konkurenceschopnost Nejlepší země jsou zde (WCY - IMD) Overall Competitiveness Pořadí země Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

27 Ekonomická výkonnost (WCY - IMD) Economic Perfomance Pořadí země Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

28 Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency Pořadí země Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

29 Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency Pořadí země Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

30 Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue Pořadí země Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko

31 World Economic Forum The global competitiveness report 31

32 World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál Potenciál růstu Inovační potenciál USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká republika Lotyšsko Polsko

33 Konkurenceschopnost vyspělých zemí závisí na inovační kapacitě 33

34 Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 34

37 Data potvrzují, že konkurenceschopnost České republiky je vážné téma a že existují vážné důvody se jejím vývojem a zdroji zabývat. 37

38 Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání? 38

39 DEFINICE VÝZNAMNÝCH INDIKÁTORŮ Konkurenceschopnost v oblasti lidských zdrojů faktor People (WCY) Funkční gramotnost (OECD) 39

40 Faktor Lidé World Competitiveness Yearbook Celkem 43 indikátorů pokrývajících kvalitu lidských zdrojů: dostupnost a kvalita vzdělání, kvalifikace, hodnoty, motivace... 40

41 Funkční gramotnost (Statistics of Canada, OECD) Znamená schopnost rozumět a použít informace v tištěné formě v denních situacích (doma, v práci a ve společnosti) a rozvíjet schopnost a znalosti jednotlivce. Literacy in the Information Age. Final Report of the International Adult Literacy Survey, OECD and Statistics Canada,

42 Základní vztahy 42

43 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) y = x R 2 = SLV UK POR IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI NOR USA CAN DEN FIN GDP per capita (1998, USD) CZ CHL HUN POL Rank in competitiveness factor "People" (quality of human World resources) Competitiveness Yearbook

44 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a celkovou konkurenceschopností Rank in overall competitiveness y = x R 2 = CZ POL CHL UK HUN POR SLV IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI CAN USA NOR FIN DEN Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 0 44 World Competitiveness Yearbook

45 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 POR CHL y = x R 2 = SLV HUN IRL SWI CAN BEL UK DEN USA NET NWZ GER FIN NOR SWE Rank in factor "People" CZ 35 POL Score in prose literacy 45 SIALS and World Competitiveness Yearbook

46 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 DEN SWI IRL HUN POR SLV CHL CZ POL FIN NOR CAN USA GER BEL UK SWE NET NWZ y = x R 2 = Rank in factor "People" Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook

47 4,5 Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education 4 3,5 3 2,5 2 1,5 y = x R 2 = DEN POR POL SWI CZ HUN IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN SWE Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook

48 Potenciál změny Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání 48

49 Čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání (2002) (součty pro relevantní věkové skupiny) 49

50 Populace s dosaženým terciárním vzděláním: srovnání kohort a let (2002) 50

51 Populace ve věku let s dosaženým terciárním vzděláním: vývoj

52 Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) ČR NĚMECKO FINSKO AUSTRÁLIE OECD Z veřejných zdrojů Ze soukromých zdrojů Celkem 52

53 Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání % ČR OECD 53

54 Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) Inequality ratio USA FIN POL CZR Age cohort 54

55 Závěry Konkurenceschopnost je konkurenční výhoda (být dobrý nestačí, je třeba být lepší ) Konkurenceschopnost ČR je nízká, dnes již i ve srovnání s některými post-komunistickými zeměmi Konkurenceschopnost ČR má spíše klesající tendenci 55

56 Závěry (pokračování) Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 56

57 Zvýšení konkurenceschopnosti ČR vyžaduje zásadní proměnu politik ovlivňujících: rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání) inovační proces (výzkum a vývoj) vznik a rozvoj regional clusters 57

58 58