U MichelskÈho lesa 366, Praha 4 tel.: prospektrum@iol.cz I»O:

Transkript

1 TIRÁŽ Vyd v, tiskne a objedn vky vy izuje: PROSPEKTRUM Æ spol. s r.. o. U MichelskÈho lesa 366, Praha 4 tel.: prospektrum@iol.cz I»O: RedakËnÌ rada: JUDr. Ladislav Derka Prof. JUDr. Jan DÏdiË JUDr. Ing. Jan Huöek (p edseda) JUDr. Tom ö Pohl JUDr. Lygie Sn öelov JUDr. ZdenÏk ätencl JUDr. Miloö Tomsa, CSc. OdpovÏdn redaktorka: Doc. JUDr. PhDr. Ilona Baûantov, CSc. Prospektrum, spol. s r. o. Smotlachova 580/, Praha 4, telefon: prospektrum@iol.cz ZruöenÌ p edplatnèho je moûnè pouze pìsemnï ke konci roënìku do 5. listopadu, jinak platì p vodnì objedn vka automaticky i pro dalöì rok. AutorskÈ pr vo k Ëasopisu vykon v vydavatel. P etisk a jakèkoli jinè öì enì a uûitì Ë sti nebo celku vëetnï za azenì do elektronickè datab ze je moûnè pouze s v slovn m souhlasem vydavatele. P ÌspÏvky jsou anonymnï recenzov ny redakënì radou. OBSAH Old ich ÿeh Ëek POSTAVENÕ A ODPOVÃDNOST»LENŸ PÿEDSTAVENSTVA AKCIOV SPOLE»NOSTI... 2 Dana Ondrejov OCHRANA HOSPOD ÿsk SOUTÃéE A ÑN RODNÕ äampioniì ñ» ST I.: VMEZENÕ TZV. N RODNÕCH äampionÿ A JEJICH POSOUZENÕ Z HLEDISKA SOUTÃéNÕHO PR VA 7 Z ROZHODOVACÕ PRAXE I.... II.... III. Auto i: Mgr. Old ich ÿeh Ëek PF UK Praha JUDr. Dana Ondrejov, Ph.D. PF MU Brno; Vä Newton College, Brno JUDr. Ji Ì Chudoba VrchnÌ soud v Praze JUDr. Ladislav Derka Vrchni soud v Praze Cena ËÌsla 20,- KË RoËnÌ p edplatnè vëetnï DPH a poötovnèho na rok ËinÌ,- KË»Ìslo vych zì 30.. Registrov no pod ËÌslem MK»R E 6020 MI» ISSN

2 Old ich ÿeh Ëek PostavenÌ a odpovïdnost Ëlen p edstavenstva akciovè spoleënosti. Povinnosti Ëlen p edstavenstva, povinnost loajality a pèëe dnèho hospod e Povinnost loajality a povinnost pèëe jsou povinnosti, kterè jsou pro postavenì Ëlen p edstavenstva urëujìcì. DalöÌ povinnosti Ëlen p edstavenstva z nich vypl vajì a lze je tak pokl dat (pouze) za jejich konkretizaci.»lenovè p edstavenstva jsou povinni starat se v z sadï o vöechny z leûitosti spoleënosti. Tomu odpovìd öì e povinnostì, kterè jsou jim uloûeny z konem. P i jejich plnïnì si musì po- ËÌnat s urëit m standardem. Ten je v pr vnìch dech jednotliv ch st t charakterizov n r zn m zp sobem. Nap Ìklad jako roveú pèëe, kterou lze poûadovat od norm lnì zodpovïdnè osoby ve stejnè funkci a za stejn ch okolnostì ) anebo jako pèëe dnèho a svïdomitèho vedoucìho (ß 93 odst. nïmeckèho akciovèho z kona). ObchodnÌ z konìk ve O 2 svèm ustanovenì ß 94 odst. 5 stanovì, ûe Ëlen p edstavenstva je povinen p i spr vï z leûitostì spoleënosti postupovat s pèëì dnèho hospod e. Povinnost Ëlena p edstavenstva jednat s pèëì dnèho hospod e plyne z obecnè povinnosti loajality Ëlena p edstavenstva v Ëi spoleënosti. Tuto povinnost lze dovodit z obecn ch z sad, na kter ch je postaven obchodnì z konìk, ale takè z pojmu pèëe dnèho hospod e. Jak uv dì S.»ern, princip loajality platì obecnï v kaûdèm soukromopr vnìm vztahu, tedy i v r mci obchodnì spoleënosti. 2) ZodpovÏzenÌ ot zky, co je to povinnost loajality, n m z roveú odpovìd na ot zku, v jakèm z jmu se m Ëinnost Ëlena p edstavenstva uskuteëúovat.»len p edstavenstva je povinen jednat vûdy v nejlepöìm z jmu a ku prospïchu spoleënosti a tomuto z jmu d vat p ednost p ed z jmem vlastnìm. J. DÏdiË k tomu poznamen v : ìod Ëlena p edstavenstva se tudìû vyûaduje, aby jednal v z jmu akciovè spoleënosti a nikoli jen urëitèho akcion e, nebo dokonce ve vlastnìm z jmu Ëi v z jmu t etì osoby, a vyûaduje se po nïm, aby se aktivnï se z jmy spoleënosti seznamoval.î 3) Je moûnè pozorovat urëit rozdìl mezi pohledem na ìz jem spoleënostiî v angloamerickèm pr vnìm systèmu a evropsk m pojetìm tohoto institutu. V angloamerickèm pojetì je z jmem spoleënosti to, co zvyöuje cenu akciì; lze tak Ìci, ûe z jem spoleënosti je totoûn se z jmem akcion (kte Ì coby investo i majì z jem na maxim lnìm zhodnocenì sv ch vklad ). V tomto p ÌpadÏ hovo Ìme o tzv. teorii ìshare holdersî. O tuto myölenku se takè opìr zn mï rozhodnutì NejvyööÌho soudu st tu Michigan [Dodge v. Ford Motor Co., 204 Mich. 459, 70 N.W. 668 (Mich.99)], ve kterèm byl posuzov n z mïr Henryho Forda I. nevypl cet dividendu, ale investovat finanënì prost edky tak, aby bylo moûno snìûit cenu

3 vyr bïn ch automobil, kterè by se pak staly dostupnïjöìmi. Soud konstatoval, ûe tento z - mïr lze sice povaûovat za ìobecnï chv lyhodn î, nicmènï ûe jde o ìvelkorysost na kor majetkov ch pr v jin chî, tj. (minoritnìch) akcion. Evropsk pohled vych zì z tzv. teorie ìzainteresovan ch osobî (teorie ìstate holdersî). Ta stojì na myölence, ûe z jmem spoleënosti nenì pouh z jem jejìch akcion, ale jde o spoleën z jem vöech osob zainteresovan ch na Ëinnosti spoleënosti. TÏmi jsou takè zamïstnanci spoleënosti, jejì vï itelè, z kaznìci, ale t eba i mìstnì komunita Ëi st t (jako v bïrëì danì). V evropskèm ch p nì je tak kladen vïtöì d raz na ìetickou rovinuî. AËkoliv lze v souëasnè dobï sledovat jist p Ìklon k angloamerick m p edstav m (kterè se jevì jako pragmatiëtïjöì) i v EvropÏ, lze p edpokl - dat, ûe v öe uveden p Ìpad by mohl b t v tuzemsk ch podmìnk ch rozhodnut zcela odliönï. PÈËe dnèho hospod e je kvalita pèëe, se kterou musì loaj lnì Ëlen p edstavenstva vykon vat svou Ëinnost. NenÌ-li Ëlen p edstavenstva ke spoleënosti loaj lnì, nejedn -li tedy v z - jmu spoleënosti, nem ûe b t povaûov n ani za dnèho hospod e. PoruöenÌ povinnosti loajality m ûe mìt v znam i pro n stup trestnïpr vnì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva. NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne 6. srpna 2006, sp. zn. 8 Tdo 940/2006 od vodnil opr vnïnost trestnìho postihu Ëlena statut rnìho org nu spoleënosti tak, ûe obvinïn nejen ûe nejednal v r mci uz konïn ch obchodnï pr vnìch pravidel, ale pr vï zcela v rozporu s nimi sledoval toliko sv j osobnì prospïch a odpovïdnost za vzniklou ökodu odmìtal, trestnï pr vnì normy na jeho Ëin proto plnï dopadajì. Jedn nì v rozporu se z jmem spoleënosti je t eba spat ovat i v tom, jak konstatoval NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne 24. Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 52/2006, ûe opr vnïn subjekt (v tomto p ÌpadÏ p edseda p edstavenstva) nepodal n vrh na zah jenì konkursnìho ÌzenÌ, aëkoliv k tomu byl povinen bez zbyteënèho odkladu potè, co se o p edluûenì Ëi insolvenci spoleënosti dozvïdïl. Povinnost loajality je z konem podrobnïji rozvedena do povinnostì, kterè ji blìûe konkretizujì. Jde zejmèna o z kaz zneuûìv nì v konu funkce k vlastnìmu prospïchu nebo k prospïchu jin ch, od spoleënosti odliön ch osob, povinnost zachov vat mlëenlivost o d vïrn ch informacìch a skuteënostech, jejichû prozrazenì t etìm osob m by mohlo p ivodit spoleënosti ökodu, povinnost respektovat z kaz konkurence vypl vajìcì ze z kona a stanov (pop. ze smlouvy o v konu funkce) a z kaz vnit nìho obchodov nì. Jedn se ale i o z kaz vyuûìv nì (obchodnìch) p ÌleûitostÌ spoleënosti ve sv j prospïch (Ëi ve prospïch jin ch, od spoleënosti odliön ch osob) a z kaz zneuûìv nì jejìho majetku. Jak jiû bylo naznaëeno v öe, öì e povinnostì Ëlen p edstavenstva je znaën ; odpovìd postavenì p edstavenstva jako statut rnìho, ÌdÌcÌho a v konnèho org nu spoleënosti. Je vöak z ejmè, ûe nenì dost dob e moûnè poruöovat nïkterou z povinnostì, kterè na Ëleny p edstavenstva klade z kon a p itom jednat loaj lnï s pèëì dnèho hospod e. Je t eba zd raznit, ûe poûadavek d slednèho jedn nì v z jmu spoleënosti platì bezv jimeënï. I v p ÌpadÏ, kdy je urëit osoba prosazena do p edstavenstva vahou hlas urëitèho akcion e nebo akcion, nenì moûnè p isvïdëit p edstavï, ûe by v tomto org nu mohla p sobit jako jak si jejich z stupce a prosazoval zde jejich z jmy, kterè by byly v rozporu O 3

4 se z jmem spoleënosti. StejnÏ tak v p ÌpadÏ, kdy ve spoleënosti se st tnì ËastÌ byl urëit kandid t zvolen Ëlenem p edstavenstva pomocì hlas v drûenì st tu, je povinen jednat v z - jmu spoleënosti a nikoli prosazovat z jmy st - tu, kterè by mohly z jmu spoleënosti odporovat. To musì, podle mèho n zoru, platit i v p ÌpadÏ, kdy se Ëlenem p edstavenstva stane st tnì zamïstnanec v reûimu st tnì sluûby.»len p edstavenstva, kter poruöuje povinnost mlëenlivosti nebo se dopouötì konkurenënìho jedn nì nenì ke spoleënosti loaj lnì a nevykon v tak svou p sobnost s pèëì dnèho hospod e. Je ovöem takè moûnè, ûe Ëlen p edstavenstva zp sobì spoleënosti ökodu ìjenî sv m nedbal m Ëi neprofesion lnìm jedn nìm. 4) V tomto p ÌpadÏ nemusì dojìt k poruöenì samotnè povinnosti loajality, ale doch zì k poruöenì povinnosti pèëe dnèho hospod e tìm, ûe pèëe poskytovan spr vï z leûitostì spoleënosti nenì poskytov na v dostateënè kvalitï. Za krok spr vn m smïrem lze pokl dat ustanovenì druhèho odstavce ß 27 konsolidovanè verze n vrhu novèho obëanskèho z kona. (Kdo p ijme funkci Ëlena org nu pr vnickè osoby, zavazuje se, ûe bude funkci vykon vat s pot ebn mi znalostmi, peëlivï a s nezbytnou loajalitou. Kdo p i v konu funkce zjistil nebo musel zjistit, ûe nenì s to jednat s touto pèëì, a nevyvodì z toho pro sebe d sledky, dopouötì se nedbalosti.) 5) Toto ustanovenì by mïlo zakotvit, ûe poruöenìm pèëe dnèho hospod e je mj. i situace, kdy urëit osoba p ijme funkci Ëlena org nu nebo v nì setrv v, byù musì vïdït, ûe na ni znalostmi nebo z jin ch d vod O 4 nestaëì. 6) K tïmto z vïr m se dopracovala uû i prvorepublikov judikatura. 7) 2. Standard pèëe ObchodnÌ z konìk ve znïnì ËinnÈm do 3. prosince 2005 stanovil pro Ëleny p edstavenstva povinnost n leûitè pèëe. UstanovenÌ ß 66 odst. 2 obchodnìho z konìku, kterè mimo jinè obecnï upravuje vztah mezi spoleënostì a Ëlenem jejìho statut rnìho org nu, odkazuje na pravu mand tnì smlouvy. UstanovenÌ ß 567 odst. obchodnìho z konìku pak stanovì, ûe mandat je povinen postupovat p i za izov nì z leûitostì s odbornou pèëì. Mezi tïmito pojmy je t eba striktnï rozliöovat. Povinnost n leûitè pèëe vych zì ze subjektivnìho kritèria n leûitè pèëe. V tomto p ÌpadÏ je urëit osoba povinna starat se o cizì z leûitosti a majetek stejnï peëlivï, jako o z - leûitosti a majetek vlastnì. Toto kritèrium se ale v souëasnè dobï jevì jako nevhodnè. Jestliûe nïkdo peëuje o vlastnì z leûitosti a majetek nedbale, neporuöil svou povinnost n leûitè pèëe ani v p ÌpadÏ, kdyû stejn m zp sobem postupoval v Ëi z leûitostem a majetku cizìmu. To je takè d vod, proë byla povinnost tèto pèëe nahrazena povinnostì pèëe dnèho hospod e. Jde o povinnost spravovat cizì z leûitosti a majetek s pèëì, kterou by jim vïnoval objektivizovan pr mïrn dn hospod. Odborn pèëe je pak pojmem, kter jde jeötï d le. Povinnost odbornè pèëe je povinnostì k pèëì, kterou spr vï cizìch vïcì vïnuje profesion l vybaven pot ebn mi znalostmi a schopnostmi. V zahraniëì se lze setkat s p Ìstupem, kter vych zì z pr mïrnè pèëe dnèho hospod e, ke kterèmu ale p id v subjektivnì hledisko. M -li nïkdo zvl ötnì zkuöenosti, znalosti nebo vlastnosti, je povinen je p i spr vï cizìch z leûitostì pouûìt. Takto pojatou povinnost pèëe o cizì z leûitosti a majetek by ñ i kdyû se znaën mi obtìûe-

5 mi - bylo moûno dovodit i z ustanovenì ß 66 odst. 2, ß 567 odst. a ß 94 odst. 5 obchodnìho z konìku. P i extenzivnìm v kladu tïchto ustanovenì by bylo moûnè dojìt k n zoru, ûe ËlenovÈ p edstavenstva jsou povinni vykon - vat svou p sobnost s pèëì dnèho hospod e, kter je ìzost enaî povinnostì pèëe odbornè. K tomuto z vïru je moûnè uvèst n sledujìcì: Odbornou pèëì se, jak jiû bylo uvedeno, rozumì profesion lnì pèëe; Ëlen statut rnìho org nu by v p ÌpadÏ stanovenì (pouze) povinnosti k tèto pèëi musel b t profesion lem ve vöech oborech, se kter mi p ich zì do styku ñ tj. tedy nap. profesion lnìm ËetnÌm Ëi pr vnìkem. ÿ dn hospod oproti tomu nemusì b t nutnï odbornìkem ve vöech oblastech svè Ëinnosti; nemusì nutnï disponovat veöker mi pot ebn mi odborn mi znalostmi, schopnostmi Ëi dovednostmi. 8) MusÌ ale b t schopen vëas rozpoznat, kdy je t eba vyuûìt sluûeb kvalifikovanè osoby, jak vypl v mimo jinè z rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne 8. Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 224/2006 (viz nìûe). Jestliûe ale Ëlen p edstavenstva urëitè odbornè znalosti, schopnosti Ëi dovednosti m, zahrnuje, jak zd razúuje I. ätenglov, v kon funkce s pèëì dnèho hospod e i vyuûitì tïchto znalostì, schopnostì Ëi dovednostì ve prospïch spoleënosti. 9) Jestliûe tak neuëinì, nevykon v svou p sobnost s pèëì dnèho hospod e a odpovìd spoleënosti za ökodu, kter jì tìmto jeho (ne)jedn nìm vznikne. 3. PÈËe dnèho hospod e a podnikatelskè riziko äv carsk doktrìna se dopracovala k n zoru, ûe povinnost Ëlen p edstavenstva dnï peëovat o z leûitosti spoleënosti zahrnuje takè ìpovinnost jìt kup edu a iniciovat, povinnost snaûit se a odv ûitî. 2 S obdobn m pohledem na tuto problematiku se lze setkat i v NÏmecku.»len p edstavenstva je tak dle tïchto p edstav povinen nejen ke konzervativnì spr vï, ale oëek v se od nïj i urëit odvaha jìt do rizika. K. Eli ö k tomu uv dì: ìnepad tedy na v hu jen profesionalita p i v konu funkce (vybavenost ËlovÏka urëit mi odborn mi znalostmi a dovednostmi), ale se stejn m d razem i peëlivost v konu, s nìû je nutnè varovat se zbyteënèho nebo neodpovïdnèho riskov nì, ale stejnï tak i p ehnanè zkostlivostiöî 0) NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne 8. Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 224/2006 konstatoval, ûe pojem pèëe dnèho hospod e lze ch pat tak, ûe dn hospod ËinÌ pr vnì kony t kajìcì se obchodnì spoleënosti odpovïdnï a svïdomitï a stejn m zp sobem rovnïû peëuje o jejì majetek, jako kdyby ölo o jeho vlastnì majetek. Takov pèëe tedy nepochybnï zahrnuje pèëi o majetek akciovè spoleënosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla ökoda na majetku jeho bytkem Ëi znehodnocenìm, ale takè aby byl majetek spoleënosti zhodnocov n a rozmnoûov n v maxim lnì moûnè mì e, jak je moment lnï dosaûiteln. V pojetì NejvyööÌho soudu»r je tak povinnost pèëe dnèho hospod e spr vnï vnìm na nejen jako povinnost opatrovat, ale takè spravovat svï en majetek. Toto rozhodnutì by ñ snad ñ mohlo otevìrat cestu k v öe uvedenèmu zahraniënìmu pojetì povinnosti pèëe Ëlena p edstavenstva. Tuto moûnou tendenci lze, podle mèho n zoru, vysledovat takè v rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne. b ezna 2006, sp. zn. 94/2005-I, ve kterèm se uv dì, ûe p estoûe z kon explicitnï nestanovì odbornè a profesnì poûadavky kladenè na Ëlena statut rnìho org nu, lze ze z sad, na kter ch spoëìv a v dobï sp ch nì Ëinu obvinïn mi spoëì- O 5

6 val obchodnì z konìk, tedy z platnè pr vnì pravy (srov. ß odst. 2 obchodnìho z konìku) dovodit poûadavek nezbytnè mìry pèëe vynaloûenè p i plnïnì povinnostì Ëlena statut rnìho org nu, tedy pèëe dnè, obez etnè, preferujìcì co nejlepöì plnïnì pot eb a z jm spoleënosti. V aktu lnì pr vnì pravï je tato pèëe obecnï oznaëov na za pèëi dnèho hospod e. Co nejlepöì plnïnì pot eb a z jm spoleënosti, kam bezpochyby pat Ì takè snaha o ìzhodnocov nì a rozmnoûov nì majetku spoleënosti v maxim lnì moûnè mì e, jak je moment lnï dosaûiteln î (srov. shora uvedenè rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r, sp. zn. 5 Tdo 224/ 2006) nenì bez urëitè mìry rizika moûnè. O 6 4. Povinnosti Ëlen p edstavenstva a kodexy Corporate Governance»len m p edstavenstva lze doporuëit p idrûet se p i jejich Ëinnosti pravidly stanoven mi nïkter m z renomovan ch kodex Corporate Governance (kodex dobrè spr vy a ÌzenÌ spoleënostì). A to i p i vïdomì jejich pr vnì nez vaznosti. Jedn se o tzv. ìsoft lawî. NicmÈnÏ urëit Ë st ustanovenì kodex Corporate Governance nalezla svè vyj d enì v pr vnìch norm ch a povinnosti z nich vypl vajìcì jsou tedy pro Ëleny p edstavenstva z vaznè. Je ale takè moûnè, ûe stanovy spoleënosti odk ûì na urëit kodex Corporate Governance. (V tomto p ÌpadÏ stanovy vystupujì jako tzv. blanketnì norma.) V takovèm p ÌpadÏ se tento konkrètnì kodex st v jejich souë stì a jako takov je pro Ëleny p edstavenstva z vazn. Lze (s urëit m zjednoduöenìm) Ìct, ûe Corporate Governance je systèm, prost ednictvìm kterèho jsou spoleënosti Ìzeny a spravov ny. Je moûno upozornit zejmèna na OECD Principles of Corporate Governance z roku 999 (po revizi z roku 2004), na nichû stojì n rodnì kodexy Corporate Governance. V»eskÈ republice jde o jiû v p edchozìm textu zmi- Úovan Kodex spr vy a ÌzenÌ spoleënostì vypracovan KomisÌ pro cennè papìry. 2) 5. OdpovÏdnost Ëlen p edstavenstva akciovè spoleënosti OdpovÏdnost Ëlen p edstavenstva je t eba rozliöit na odpovïdnost obchodnïpr vnì (upravenou v obchodnìm z konìku) a na odpovïdnost ostatnì podle jin ch pr vnìch p edpis. Jde o odpovïdnost obëanskopr vnì (uplatúujìcì se nap. v p ÌpadÏ bezd vodnèho obohacenì Ëlena p edstavenstva na kor t etì osoby), ale takè trestnïpr vnì a spr vnïpr vnì (nastupujìcì v p ÌpadÏ sp ch nì trestnèho Ëinu, resp. p estupku Ëi jinèho spr vnìho deliktu). V n sledujìcìm textu bude pojedn no o (obecnè) obchodnïpr vnì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva v Ëi akciovè spoleënosti, kter je, podle mèho n zoru, pro jejich pr vnì postavenì urëujìcì. 6. ObchodnÏpr vnì odpovïdnost v Ëi akciovè spoleënosti Vztah mezi obchodnì spoleënostì a osobou, kter je Ëlenem jejìho statut rnìho org - nu, je vztahem, kter se spravuje obchodnìm z konìkem. OdpovÏdnostnÌ pr vnì vztah, kter vznikne poruöenìm povinnosti vypl vajìcì ze z kladnìho pr vnìho vztahu mezi akciovou spoleënostì a Ëlenem jejìho p edstavenstva, je tak takè vztahem obchodnïpr vnìm. Dle ustanovenì ß 757 obchodnìho z konìku se pro odpovïdnost za ökodu, zp sobenou poruöenìm povinnostì stanoven ch obchodnìm z konìkem, uplatnì ustanovenì ß 373 a n sl. obchodnìho z konìku o n hradï ökody. OdpovÏdnost, kter je zde konstruov na, je odpovïdnostì objektivnì ñ odpovïdnostì za v -

7 sledek, podmìnkou jejìhoû vzniku nenì zavinïnì 3) ñ nikoli ovöem absolutnì, ale p ipouötïjìcì liberaci (zproötïnì) prok z nìm okolnosti vyluëujìcì odpovïdnost. [Nap. nïmeck pr vnì prava (ß 93 odst. 2 nïmeckèho akciovèho z kona) vych zì ze subjektivnì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva. Ke vzniku odpovïdnosti dle nïmeckèho pr va postaëì zavinïnì ve formï nedbalosti. MÏ Ìtkem tèto nedbalosti (poûadovan mìra opatrnosti), je opatrnost dnèho a peëlivèho vedoucìho. P Ìpady, kdy Ëlen p edstavenstva jedn protipr vnï, nikoli ale zavinïnï, lze proto povaûovat za zcela v jimeënè. Lze tak konstatovat, ûe mezi Ëesk m a nïmeck m p Ìstupem k danè z leûitosti nelze shledat z sadnì odliönost.] 7. OdpovÏdnost za dn v kon Ëinnosti V p ÌpadÏ odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva nicmènï nejde odpovïdnost za v sledek ch pat jako odpovïdnost za v sledek jejich Ëinnosti, ale jako odpovïdnost za dn v kon tèto Ëinnosti (coû vypl v z povahy pr vnìho pomïru Ëlena p edstavenstva a spoleënosti, ale i z ustanovenì ß 66 odst. 2 obchodnìho z konìku). Tuto koncepci vystihuje druh vïta ß 93 odst. nïmeckèho akciovèho z kona: ìnejde o poruöenì povinnosti, jestliûe Ëlen p edstavenstva mohl p i p ijìm nì podnikatelskèho rozhodnutì rozumnï p edpokl dat, ûe jedn na z kladï p imï en ch informacì ku prospïchu spoleënosti.î Jak uv dì P.»ech, cìlem (tèto) novelizace (nïmeckèho akciovèho z kona) je zakotvit v z konï prostor pro podnikatelskou vahu, ohlednï nìû rozhodovacì subjekty nenesou riziko odpovïdnosti za chyby, kter ch se dopustì. 4) Je si totiû t eba uvïdomit, ûe riziko je bïûn a z roveú nezbytn souë st podnik nì. Bez nïj by nebyl p edstaviteln dalöì hospod sk r st spoleënosti. A nelze neû souhlasit, ûe vedenì spoleënosti se sotva pustì do novèho projektu, jakkoliv perspektivnìho, bude-li vïdït, ûe p Ìpadn nezdar p jde k tìûi blahobytu a ûivotnì rovnï jejich vlastnìch rodin. 5) V nïmeckè pr vnì vïdï je poukazov no na moûnost vyuûìt p i posuzov nì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva takè americkou judikaturu. 6) 8. LiberaËnÌ d vod a liberace, omezenì a vylouëenì odpovïdnosti, solid rnì odpovïdnost OdpovÏdnosti se Ëlen statut rnìho org nu zprostì, jestliûe prok ûe, ûe svoji povinnost poruöil proto, ûe mu v jejìm splnïnì zabr nila okolnost pro nïho nep ekonateln, kterou nevyvolal a o nìû vëas nevïdïl ani vïdït nemohl (ß 374 obchodnìho z konìku). Ovöem ustanovenì ß 373 a ß 374 obchodnìho z konìku nemajì ñ vzhledem k ustanovenì ß 263 obchodnìho z konìku ñ kogentnì povahu a je tedy moûnè dohodnout odchylnè vymezenì tèto okolnosti. Ve smlouvï o v konu funkce je tak moûno liberaënì d vod vymezit odliönï anebo takè sjednat, ûe odpovïdnosti za ökodu se zprostit nelze a dohodnout tak absolutnì objektivnì odpovïdnost. Avöak omezenì anebo vylouëenì odpovïdnosti Ëlena p edstavenstva za ökodu (vëetnï sjedn nì subjektivnì odpovïdnosti, kterè je t eba jinak povaûovat za p ÌpustnÈ) moûnè nenì. Takov to smlouva nebo ustanovenì stanov by ñ vzhledem k ustanovenì ß 94 odst. 5 obchodnìho z konìku byly absolutnï neplatnè. UvedenÈ ustanovenì ß 94 obchodnìho z - konìku takè zakotvuje solid rnì odpovïdnost Ëlen p edstavenstva za ökodu, kterou zp sobili poruöenìm pr vnìch povinnostì p i v konu svè p sobnosti (tu by nicmènï bylo moûno do- O 7

8 vodit i z ustanovenì obchodnìho z konìku o mand tnì smlouvï). K solid rnì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva viz nìûe. 9. PodmÌnky vzniku odpovïdnosti UstanovenÌ ß 94 odst. 5 obchodnìho z - konìku je speci lnì pravou odpovïdnosti za ökodu. V ot zk ch tam neupraven ch je t eba postupovat podle ustanovenì upravujìcìch obecnou obchodnïpr vnì odpovïdnost. K n stupu odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva za ökodu je nezbytnè, aby byla naplnïna objektivnì str nka deliktu. Ke vzniku odpovïdnostnìho pr vnìho vztahu je nutnè, aby byly naplnïny podmìnky uvedenè v ustanovenì ß 373 a n sl. obchodnìho z konìku, tedy poruöenì povinnosti Ëlenem p edstavenstva, vznik ökody a p ÌËinn souvislost (kauz lnì nexus) mezi poruöenìm povinnosti a vznikem ökody. O 8 0. Posuzov nì pèëe dnèho hospod e P i rozhodov nì o tom, zda Ëlen p edstavenstva poruöil nebo neporuöil svou povinnost jednat s pèëì dnèho hospod e, posuzuje soud nutnï jeho Ëinnost zpïtnï. A v tom pr vï tkvì znaën problèm. Protoûe, jak pìöe T. Richter, nejistota ohlednï toho zda obchodnì rozhodnutì Ëlen spr vnìch rad (p edstavenstev) nebudou v budoucnu p ehodnocov na z hlediska jejich obchodnì ìspr vnostiî (tedy nikoli z hlediska toho, zda byla p ijata v nejlepöìm z jmu akciovè spoleënosti, bez konfliktu s jin m z jmem), spojen s potenci lnì osobnì majetkovou odpovïdnostì Ëlen spr vnìch rad, povede buô k tomu, ûe majetnè osoby nebudou v bec ochotny zast vat funkce ve spr vnìch rad ch akciov ch spoleënostì, anebo k tomu, ûe spr vnì rady budou p i svèm rozhodov nì p ehnanï konzervativnì, s vysokou averzì k riziku. 7) Ve vyspïl ch pr vnìch dech se jako ochrana proti tomuto zpïtnèmu hodnocenì obchodnìch rozhodnutìch p edstavenstva (spr vnì rady) uplatúuje tzv. pravidlo obchodnìho sudku (business judgement rule). American Law Institute v ß 4.0 odstavci c) sv ch z sad ÌzenÌ a spr vy spoleënostì (Principles of Corporate Governance) formuloval toto pravidlo n sledovnï: ì»len org nu nebo editel, kter p Ìjme podnikatelskè rozhodnutì v dobrè vì e, dostojì svè povinnosti, pokud () nem na p edmïtu rozhodnutì osobnì z jem, (2) m o nïm informace, jeû co do rozsahu rozumnï pokl d za adekv tnì vzhledem k okolnostem, a (3) je racion lnï p esvïdëen o tom, ûe rozhodnutì je v nejlepöìm z jmu spoleënosti. Pravidlo podnikatelskèho sudku platì ovöem, jak zd razúuje P.»ech, pouze pro kritèrium vhodnosti, resp. ekonomickè Ëi obchodnì opodstatnïnosti. Podnikatelsk sudek (diskrece) se nep ipouötì v ot zce z konnosti. 8) Pravidlo podnikatelskèho sudku se, jak je ostatnï patrno z jeho vymezenì, uplatnì pouze p i posuzov nì povinnosti pèëe. Povinnost loajality jìm nijak korigovat nelze. Jak tenk je vöak hranice mezi ekonomicky Ëi obchodnï nevhodn m, resp. riskantnìm rozhodnutìm, kterè je (mïlo by b t) kryto pravidlem podnikatelskèho sudku a rozhodnutìm postiûiteln m normami trestnìho pr va, ukazuje ñ mimo jinè ñ skutkov podstata trestnèho Ëinu p edluûenì (ß 256c trestnìho z kona). V odstavci pìsm. e) se totiû stanovì, ûe: ìkdo, byù i z vïdomè nedbalosti, si p ivodì p edluûenì tìm, ûe Ö e) uëinì nad r mec obvyklèho podnikatelskèho rizika obchod nebo operaci, kter nen leûì k jeho pravidelnè podnikatelskè Ëinnosti nebo je v hrubèm nepomïru k jeho majetkov m pomïr m, bude potrest n odnïtìm svobody aû na jeden rok nebo z kazem Ëinnos-

9 ti nebo penïûit m trestem.î [V n vrhu novèho trestnìho z kona jde o skutkovou podstatu trestnèho Ëinu zp sobenì padku ñ ustanovenì ß 9 odstavec pìsm. e), jehoû dikce je tèmï identick : ìkdo, byù i z hrubè nedbalosti, si p ivodì platebnì neschopnost nebo p edluûenì tìm, ûe Ö e) uëinì nad r mec obvyklèho podnikatelskèho rizika obchod nebo operaci, kter nen leûì k jeho pravidelnè podnikatelskè Ëinnosti nebo je v hrubèm nepomïru k jeho majetkov m pomïr m, bude potrest n odnïtìm svobody aû na jeden rok nebo z kazem Ëinnosti.î] DomnÌv m se, ûe vzhledem k z sadï subsidi rnì lohy trestnìho pr va by nemïly mìt normy trestnìho pr va, resp. trestnïpr vnì postih, mìsto tam, kde je moûno vyuûìt norem a postihu soukromopr vnìho. M m proto zato, ûe uvedenou skutkovou podstatu je t eba povaûovat za nep Ìpadnou.. D kaznì b emeno UstanovenÌ ß 94 odst. 5 obchodnìho z - konìku ve svè druhè vïtï stanovuje, ûe je-li spornè, zda Ëlen p edstavenstva jednal s pèëì dnèho hospod e, nese d kaznì b emeno o tom, ûe s touto pèëi jednal, tento Ëlen p edstavenstva. 9) (ShodnÏ je tomu v nïmeckèm pr vnìmu du: povinnost vynaloûit opatrnost dnèho a svïdomitèho vedoucìho se presumuje, a to spoleënï se zavinïnìm.) Z kon tak p en öì d kaznì b emeno ze spoleënosti na Ëlena p edstavenstva. Toto ustanovenì je zvl ötnìm ustanovenìm k ustanovenì ß 20 obëanskèho soudnìho du, ze kterèho vypl v, ûe osoba, kter se dom h svèho pr va, musì oznaëit d kazy pot ebnè k prok z nì sv ch tvrzenì, tedy nèst d kaznì b emeno. P edmïtnè ustanovenì obchodnìho z konìku je moûno vnìmat jako spr vnè a logickè, neboù moûnost spoleënosti prok zat Ëlenovi p edstavenstva poruöenì jeho povinnosti (unèst d kaznì b emeno) by byla Ëasto z visl na ochotï p edstavenstva zp Ìstupnit pot ebnè dokumenty a poskytnout nezbytnè informace (kterè by mohly slouûit v ÌzenÌ o n hradu ökody jako d kazy). Toho by nepochybnï bylo Ëasto velice tïûkè dos hnout. 20) P enos d kaznìho b emene je tak moûno vnìmat jako velmi v znamn prost edek ochrany spoleënosti (a jejìch akcion ) p ed protipr vnìm jedn nìm Ëlen jejìho statut rnìho org nu. V ÌzenÌ o n hradu ökody musì spoleënost oznaëit Ëlena p edstavenstva, kter ökodu poruöenìm sv ch povinnostì zp sobil a prok zat v öi ökody. P ÌËinnou souvislost, resp. jejì neexistenci musì, podle mèho n zoru, prokazovat Ëlen p edstavenstva. 2) Jestliûe Ëlen p edstavenstva prok ûe, ûe jednal s pèëì dnèho hospod e a ûe tedy svou povinnost neporuöil, chybì jeden ze znak objektivnì str nky deliktu a zjiöùov - nì (dokazov nì) p ÌËinnÈ souvislosti mezi jedn nìm Ëlena p edstavenstva a vznikem ökody postr d v znam. Pokud ale Ëlen p edstavenstva d kaznì b emeno stran svè povinnosti jednat s pèëì dnèho hospod e neunese, je na nïj pohlìûeno tak, ûe s pèëì dnèho hospod e nejednal. V takovèm p ÌpadÏ m moûnost prok zat, ûe mezi jeho protipr vnìm jedn nìm a vznikem ökody nebyla p ÌËinn souvislost; tedy ûe p ÌËinou vzniku ökody byla jin okolnost neû jeho protipr vnì jedn nì. Prokazov nì p ÌËinnÈ souvislosti spoleënostì by mohlo narazit na obdobnè obtìûe jako v p ÌpadÏ prokazov nì protipr vnìho jedn nì Ëlena p edstavenstva. Takov to poûadavek by byl, domnìv m se, v rozporu se smyslem p ÌsluönÈho ustanovenì z kona. [Takovouto obtìû- O 9

10 nou situacì by nap. mohlo b t prokazov nì p ÌËinnÈ souvislosti mezi neodbornou person lnì politikou p edstavenstva a vznikem ökody v d sledku neschopnosti spoleënosti dnï plnit svè smluvnì z vazky.] O 0 2. Solid rnì a kolektivnì odpovïdnost, z pis ze zased nì p edstavenstva a jeho v znam pro odpovïdnost Ëlen p edstavenstva P edstavenstvo, jakoûto kolektivnì org n, projevuje v li ve formï usnesenì p ijìman ch na sv ch zased nìch. ObchodnÌ z konìk stanovì, jak jiû bylo uvedeno v öe, solid rnì odpovïdnost Ëlen p edstavenstva. Jde vöak o solid rnì odpovïdnost jen tïch Ëlen p edstavenstva, kte Ì zp sobili spoleënosti poruöenìm sv ch povinnostì ökodu. Nejde tedy v û dnèm p ÌpadÏ o kolektivnì odpovïdnost vöech Ëlen tohoto org nu. Z kon, jak pìöe K. Eli ö, v danèm p ÌpadÏ respektuje fakt, ûe odpovïdnost musì b t vztaûena ke konkrètnì osobï, takûe nekonstruuje solid rnì odpovïdnost vöech Ëlen p edstavenstva, ale jen tïch z nich, kte Ì v Ëi spoleënosti poruöili svè povinnosti do tè mìry, ûe to zp sobilo ökodliv n sledek. 22) UstanovenÌ obchodnìho z konìku stanovìcì solid rnì odpovïdnost Ëlen p edstavenstva se uplatnì jak v p ÌpadÏ, kdy spoleënosti vznikla ökoda rozhodnutìm p edstavenstva v r mci obchodnìho vedenì (Ëi v r mci ìzbytkovèî p sobnosti p edstavenstva), tak i v p ÌpadÏ, kde ke ökodï doölo v d sledku jedn nì jmènem spoleënosti v Ëi t etìm osob m. Jakkoli by v druhèm uvedenèm p ÌpadÏ jednal za p edstavenstvo jen nïkter jeho Ëlen (nïkte Ì ËlenovÈ), je odpovïdnost za zp sobenou ökodu d na opït u vöech Ëlen, kte Ì poruöili svè povinnosti. Tedy vöech tïch, kte Ì nesou odpovïdnost za p ijetì rozhodnutì p edstavenstva, kterè potè bylo za p edstavenstvo jmènem spoleënosti projeveno navenek V tèto souvislosti je pot eba takè p ipomenout rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne 5. dubna 998, sp. zn. Tz 43/998. AËkoliv se toto rozhodnutì prim rnï t k trestnïpr vnì odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva, domnìv m se, ûe z vïry zde uëinïnè lze povaûovat za obecnè a tedy vyuûitelnè i v p ÌpadÏ obchodnïpr vnì odpovïdnosti Ëlen statut rnìho org nu. NejvyööÌ soud»r uvedl: ìv tèto souvislosti je vöak t eba konstatovat, ûe pokud by skuteënï ve vïci rozhodovalo p edstavenstvo akciovè spoleënosti jako kolektivnì statut rnì org n, nevyluëuje to obecnï individu lnì trestnì odpovïdnost jednotliv ch Ëlen takovèhoto kolektivnìho org nu, kte Ì se na zmìnïnèm rozhodnutì podìleli... V praxi bude p ich zet v vahu p edevöìm trestnì odpovïdnost s p ihlèdnutìm k stupni nebezpeënosti Ëinu pro spoleënost (ß 3 odst. 2, 4 trestnìho z kona) zejmèna u inici tor takovèho kolektivnìho rozhodnutì Ëlen kolektivnìho org nu, kte Ì se na rozhodnutì prokazatelnï podìleli (hlasovali pro nï), a potè i u realiz tor takovèho kolektivnìho rozhodnutì, kter mi jsou zpravidla statut rnì org ny, pop. dalöì org ny p ÌsluönÈ spoleënosti a zejmèna vrcholovì manaûe i (nez konnè, resp. protiz konnè rozhodnutì kolektivnìho org nu, kterè dokonce naplúuje znaky trestnèho Ëinu, je nem ûe zavazovat).î ObchodnÌ z konìk stanovì ve svèm ustanovenì ß 95 odst. povinnost po izovat o pr bïhu zased nì p edstavenstva a o jeho rozhodnutìch z pisy. Podle ustanovenì druhèho odstavce tohoto paragrafu musì b t v z pise jmenovitï uvedeni ti ËlenovÈ p edstavenstva, kte Ì hlasovali proti jednotliv m usnesenìm p edstavenstva, jakoû i ti, kte Ì se hlasov nì

11 zdrûeli. Pokud nenì prok z no nïco jinèho, platì, ûe neuvedenì ËlenovÈ hlasovali pro p ijetì usnesenì. DomnÌv m se, ûe vedle tïchto poûadavk je takè nutnè uvèst, kte Ì ËlenovÈ p edstavenstva se zased nì Ëastnili, resp. ne Ëastnili. 23) Tyto poûadavky jsou velice d leûitè pr vï v ot zce odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva za ökodu. Pro urëenì toho, kter Ëlen p edstavenstva svou povinnost poruöil a kter nikoli, je totiû moûno pouûìt pr vï z pis ze zased nì p edstavenstva. Z nïj by mïlo vypl vat, jestli jednotlivì ËlenovÈ p edstavenstva jednali loaj lnï s pèëì dnèho hospod e nebo nikoli. V p ÌpadÏ, ûe se Ëlen p edstavenstva zased nì v bec ne ËastnÌ, ale tato skuteënost nenì v z pise uvedena, nastupuje vyvratiteln domnïnka, ûe hlasoval pro p ijetì usnesenì. V p ÌpadÏ, ûe Ëlen p edstavenstva sice hlasoval proti p ijetì urëitèho usnesenì (nebo se hlasov nì zdrûel), ale tato skuteënost nebyla v z pise poznamen na, nastupuje opït vyvratiteln domnïnka, ûe hlasoval pro p ijetì p ÌsluönÈho usnesenì. Je p itom z ejmè, ûe ti ËlenovÈ p edstavenstva, kte Ì skuteënï hlasovali pro p ijetì usnesenì, jehoû realizacì vznikla spoleënosti ökoda, nebudou mìt velkèho z jmu dosvïdëovat ostatnìm Ëlen m skuteënosti, kterè by je solid rnì odpovïdnosti s nimi zproöùovali. Je tak p edevöìm v z jmu jednotliv ch Ëlen p edstavenstva, aby dbali na dodrûenì v öe uveden ch obsahov ch n leûitostì z pisu, resp. aby jejich naplnïnì vyûadovali. Z d vodu ochrany Ëlen p edstavenstva jednajìcìch s pèëì dnèho hospod e je t eba d t za pravdu I. ätenglovè, ûe pokud nïkter ze Ëlen p edstavenstva poû d o zaps nì svèho opaënèho n zoru, m pr vo, aby byl jeho opaën n zor zaznamen n, neboù i vyslovenì takovèho n zoru je souë stì pr bïhu zased - nì. 24) Tento n zor vych zì z myölenky, ûe nenì moûno akceptovat p edstavu, podle kterè by Ëlen p edstavenstva, kter proti urëitèmu usnesenì p edstavenstva neprotestoval, nebo ho dokonce nap. aktivnï p ipravoval a na zased nì p edstavenstva podporoval, byl odpovïdnosti za ökodu automaticky zproötïn jen tìm, ûe se p i meritornìm hlasov nì (alibisticky) zdrûel nebo hlasoval proti. Toto stanovisko lze dovodit i z v öe uvedenèho rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r, sp. zn. Tz 43/ UplatnÏnÌ n roku na n hradu ökody N roku na n hradu ökody se spoleënost nem ûe p ed poruöenìm povinnosti vzd t (ß 94 odst. 5 a ß 386 odst. obchodnìho z konìku). Ovöem potè, co byla povinnost poruöena a pr vo na n hradu ökody jiû vzniklo, je samoz ejmï p ÌpustnÈ, aby jej spoleënost (vzhledem k jeho soukromopr vnì povaze) neuplat- Úovala. NicmÈnÏ nenì moûnè, aby se spoleënost n roku na n hradu ökody vzdala usnesenìm valnè hromady. 25) Nesouhlas spoleënosti se z vïry org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ, ûe spoleënost utrpïla nïjakou jmu, nem û dn v znam pro p Ìpadn trestnïpr vnì postih Ëlen p edstavenstva. V tomto p ÌpadÏ, tedy tehdy, jestliûe se poökozen necìtì b t poökozen m, je nicmènï, jak pìöe T. Sokol, velmi zpochybnïna d vodnost trestnì represe jako subsidi rnìho prost edku. 26) NejvyööÌ soud»r vyslovil v usnesenì ze dne 30. Ëervna 999, sp. zn. 2 Cdon 680/97 z vïr, ûe fyzick osoba, jeû je statut rnìm org nem pr vnickè osoby ñ podnikatele (ß 3 odst. obchodnìho z konìku), nem pr vo jednat jmènem tèto pr vnickè osoby ñ podnikatele ve sporu, kter s nì vede. V rozsudku ze dne 7. listopadu 998, sp. zn. 2 Cdo /98 O

12 pak uv dì, ûe z ustanovenì ß 4 odst. 2 z konìku pr ce, jeû vyluëuje, aby jinèho zastupoval ten, jehoû z jmy jsou v rozporu se z jmy zastupovanèho, lze analogicky dovodit, ûe statut rnì org n nem ûe jednat jmènem spoleënosti, jsou-li jeho z jmy v rozporu se z jmy spoleënosti. [AËkoliv je od. ledna 2007 Ëinn nov z konìk pr ce, kter p edmïtnè ustanovenì nep ebìr, lze podle mèho n zoru uveden z vïr dovodit i z ustanovenì ß 2 novèho pracovnìho kodexu (resp. z ustanovenì ß 22 odst. 2 obëanskèho z konìku, na kterè je odkazov no). DomnÌv m se proto, ûe zmïnu stanoviska NejvyööÌho soudu»r v tèto z leûitosti nelze oëek vat.] Soulad tohoto n zoru s Ël. 9 odst. PrvnÌ smïrnice Rady EHS Ë. 68/5/EHS ze dne 9. b ezna 968 (d le jen ìprvnì smïrniceî) 27) konstatoval Evropsk soudnì dv r ve svèm rozsudku ze dne 6. prosince 997 ve vïci C- 04/96, Kooperative Rabobank ìvecht en Plassengebiedî BA v Erik Aarnoud Minderhoud. V tomto rozhodnutì uvedl, ûe Ël. 9 odst. prvnì smïrnice dopad pouze na omezenì zp sobilosti spoleënosti, jak ji n rodnì prava rozdïluje mezi jejì p ÌsluönÈ org ny, a nezahrnuje problematiku z jmovè kolize, v nìû se ocit statut rnì org n Ëi jeho Ëlen v Ëi spoleënosti z d vodu osobnìch okolnostì na jeho stranï. P edstavenstvo tedy pr vo na n hradu ökody, v p ÌpadÏ, ûe jde o ökodu zp sobenou Ëlenem (Ëleny) p edstavenstva, jmènem spoleënosti uplatnit nem ûe. M m zato, ûe rozpor se z jmy spoleënosti je nutno shledat u vöech Ëlen p edstavenstva, tedy nikoli jen u tïch nebo O 2 u toho, proti komu by mïlo b t ÌzenÌ vedeno. A to mimo jinè proto, ûe to, zda a kte Ì ËlenovÈ p edstavenstva odpovìdajì spoleënosti za ökodu, m ûe vyjìt najevo aû v pr bïhu p ÌsluönÈho ÌzenÌ. A nenì moûnè p ipustit, aby se (aû) v pr bïhu ÌzenÌ nap Ìklad uk zalo, ûe za ökodu spoleënosti neodpovìd ûalovan Ëlen p edstavenstva, ale naopak ten, kter ho jmènem spoleënosti ûaluje. ObchodnÌ z konìk ve svèm ustanovenì ß 82 odst. pìsm. c) umoûúuje akcion m uveden m v ustanovenì ß 8 odst. tohoto kodexu, aby v Ëi dozorëì radï vznesli z vazn poûadavek na vym h nì n hrady ökody v Ëi provinivöìmu se Ëlenovi p edstavenstva. Takov to poûadavek m ûe b t usnesen i na jedn nì valnè hromady. Dle obchodnìho z konìku v p vodnìm znïnì akcion i spoleënosti toto pr vo nemïli. ZmÏnu v tomto ohledu p inesla aû novela obchodnìho z konìku proveden z konem Ë. 42/996 Sb. Tato novela, podle mèho n zoru, znamenala a znamen v znamn posun v ot zce uplatúov nì n roku na n hradu ökody v Ëi Ëlenovi (Ëlen m) p edstavenstva. DomnÌv m se totiû, ûe dozorëì rada (resp. jì urëen Ëlen) nem ûe bez uvedenèho podnïtu, tedy z vlastnì iniciativy, p Ìsluönou ûalobu podat. M m zato, ûe v p ÌpadÏ, kdy spoleënost nem ûe, vzhledem k vylouëenì jednatelskèho opr vnïnì vöech Ëlen jejìho statut rnìho org - nu, jednat osobnï, je t eba, aby pod nì p ÌsluönÈho n vrhu bylo ìlegitimizov noî relevantnìm procentem spoleënìk. A to proto, ûe ÌzenÌ o n hradu ökody by mohlo b t ze strany spoleënosti vnìm no jako nevhodnè, poökozujìcì ji v oëìch jejìch obchodnìch partner, ale i ve ejnosti. Vym h nì n hrady ökody z vlastnìho podnïtu dozorëì rady by tak mohlo b t v rozporu se z jmem spoleënosti. K tomuto kroku je tedy, soudìm, moûno p istoupit jen tehdy, jestliûe z jem na ochranï majetkov ch pr v (minoritnìch) spoleënìk

13 p ev ûì nad p Ìpadn m (mlëky vyj d en m) z jmem spoleënosti (aù uû z jakèhokoliv d vodu) n hradu ökody na Ëlenech p edstavenstva nevym hat. V opaënèm p ÌpadÏ, tj. v p ÌpadÏ, jestliûe nenì z konem poûadovan podnït vznesen, nenì û dn ze Ëlen dozorëì rady zp sobil spoleënost v danè vïci zastupovat a ÌzenÌ proti Ëlenovi (Ëlen m) p edstavenstva, iniciovanè kter mkoli z nich, musì b t soudem zastaveno (vïc bude odmìtnuta). K v öe uvedenèmu z vïru mne vede i jinè hledisko. DozorËÌ rada je totiû povinna dohlìûet na v kon Ëinnosti p edstavenstva. PoruöenÌ povinnosti a vzniku ökody m vëas zabr nit. Jestliûe by byla p Ìsluön ustanovenì obchodnìho z konìku vykl d na tak, ûe je dozorëì rada povinna podat ûalobu na provinivöì se Ëleny p edstavenstva z vlastnì iniciativy (a postup podle ustanovenì ß 82 odst. pìsm. c) obchodnìho z konìku by mïl mìsto jen v p ÌpadÏ, kdy tak dozorëì rada neuëinì), vedlo by to, domnìv m se, ke znaënï problematick m z vïr m. Z konn poûadavek, aby ËlenovÈ dozorëì rady z vlastnìho podnïtu iniciovali ÌzenÌ o n hradu ökody proti Ëlenovi (Ëlen m) p edstavenstva, by znamenal nutnost p iznat pochybenì v jejì kontrolnì Ëinnosti. S urëitou nads zkou je moûnè Ìct, ûe by to bylo obdobnè, jako poûadovat, aby pachatel trestnèho Ëinu s m tento Ëin ozn mil policii. K vym h - nì n hrady ökody Ëleny dozorëì rady se - v souvislosti s pr vï uveden mi (proti)argumenty - vyj d ila i nïmeck koment ov literatura. Zde se objevuje n zor, ûe tento (rozumïj nïmeck ) systèm, kter svï uje uplatnïnì n roku (na n hradu ökody) dozorëì radï Ö se ukazuje Achillovou patou nïmeckèho Corporate Governance. 28) NenÌ-li poûadavek, kter byl uëinïn v souladu s ustanovenìm ß 82 odst. pìsm. c) obchodnìho z konìku vyslyöen, mohou (menöinovì) akcion i uplatnit pr vo na n hradu ökody sami (ß 82 odst. 2 obchodnìho z konìku). NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne. Ëervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000 v tèto souvislosti uvedl, ûe jestliûe valn hromada rozhodla o vïci, o kterè v r mci svè p sobnosti rozhodovat nem ûe, neboù do jejì p sobnosti takovè rozhodov nì nepat Ì, nem takovè rozhodnutì û dnè pr vnì Ëinky ani v r mci spoleënosti, natoû ve vztahu ke t etìm osob m. TakovÈ Ëinky by nemïlo Ö rozhodnutì o tom, ûe valn hromada odvol v z konnè zmocnïnì akcion, uveden ch v ß 8 odst. obchodnìho z konìku podat ûalobu podle ß 82 odst. 2 obchodnìho z konìku. 4. OdpovÏdnost Ëlen p edstavenstva a z sahy valnè hromady (dozorëì rady) S problematikou odpovïdnosti Ëlen p edstavenstva za ökodu zce souvisì ot zka z sah valnè hromady, resp. dozorëì rady, do Ëinnosti p edstavenstva.»len p edstavenstva neodpovìd za ökodu, kter vznikne spoleënosti tìm, ûe plnil pokyn valnè hromady (ß 94 odst. 4 obchodnìho z - konìku). Tento pokyn m ûe b t i nevhodn, nesmì se ale jednat o pokyn ìzniëujìcìho charakteruî. 29) Jestliûe vöak jde o pokyn, kter je v rozporu s pr vnìmi p edpisy nebo stanovami, nem ûe se Ëlen p edstavenstva poukazem na nïj zprostit odpovïdnosti za ökodu vzniklou jeho splnïnìm. Takov to pokyn by byl nicotn ; nenì se tedy vlastnï ani na co odvol vat. Pokyn valnè hromady je vûdy v rozporu s pr vnìm p edpisem, jestliûe se t k obchodnìho vedenì spoleënosti (ß 94 odst. 4 t etì vïta obchodnìho z konìku). NicmÈnÏ je t eba vnì- O 3

14 mat rozdìl mezi tìmto pokynem a jin mi pokyny valnè hromady odporujìcìmi pr vnìm p edpis m nebo stanov m. Pokyn, kter m valn hromada zasahuje do obchodnìho vedenì, je pokynem pro p edstavenstvo nez vazn m. SplnÏnÌ takovèhoto pokynu m ûe spoleënosti zp sobit ökodu, ale m ûe b t takè pro spoleënost prospïönè. V p ÌpadÏ vzniku ökody se ËlenovÈ p edstavenstva sice nemohou zprostit odpovïdnosti poukazem na v zanost pokynem valnè hromady, ale jestliûe dan pokyn sami povaûovali za vhodn a jednali p itom s pèëì dnèho hospod e, nejsou za vzniklou ökodu odpovïdnì. Pokud jde ale o jinè pokyny valnè hromady, kterè jsou v rozporu s pr vnìmi p episy (stanovami), jsou je ËlenovÈ p edstavenstva povinni neuposlechnout a neprovèst. M ûe jìt nap. o pokyn, jehoû splnïnìm by doölo k poruöenì p edpis soutïûnìho pr va. OdpovÏdnost za ökodu, kter by spoleënosti vznikla v d sledku zaplacenì pokuty uloûenè adem pro ochranu hospod skè soutïûe, by byla d na u tïch Ëlen p edstavenstva, kte Ì by realizaci takovèhoto pokynu v p edstavenstvu prosadili.»lenovè p edstavenstva neodpovìdajì spoleënosti za ökodu ani v p ÌpadÏ, jestliûe dozor- ËÌ rada vyuûije svèho opr vnïnì a p edstavenstvu zak ûe urëitè jedn nì jmènem spoleënosti nebo neudïlì p edstavenstvu p edchozì souhlas k urëitèmu pr vnìmu konu v p ÌpadÏ, kdy to vyûaduje z kon nebo stanovy a v d sledku tohoto postupu vznikne spoleënosti ökoda. Za ni budou spoleënosti odpovìdat ti ËlenovÈ dozorëì rady, kte Ì p ÌsluönÈ rozhodnutì dozorëì rady prosadili. O 4 Pokud ale spoleënosti vznikne ökoda spoleënou ËinnostÌ obou org n (nap. dopustì ñ li se p edstavenstvo deliktu se souhlasem dozor- ËÌ rady), odpovìdajì za nì provinivöì se ËlenovÈ obou org n (tedy ti, kte Ì nejednali loaj lnï s pèëì dnèho hospod e) solid rnï. 5. Z vïr PostavenÌ p edstavenstva jakoûto org nu, kter hraje ìv ûivotïî akciovè spoleënosti zcela z sadnì a v mnoha ohledech rozhodujìcì roli, odpovìdajì poûadavky kladenè na jeho Ëleny. Vûdy musì jìt o plnï odpovïdnè profesion ly, znalè nejen sv ch pr v, ale p edevöìm sv ch povinnostì. Je t eba d raznï varovat p ed jen form lnìm fungov nìm tohoto org nu, resp. p ed jen form lnìm v konem funkce ze strany jeho Ëlen, se kter m se m ûeme nïkdy setkat v praxi. TÌm, kdo je odpovïdn za ÌzenÌ a spr vu akciovè spoleënosti je p edstavenstvo, resp. jeho ËlenovÈ. Jestliûe p edstavenstvo tuto p sobnost ve skuteënosti nevykon v anebo nevykon v s tou pèëì, ke kterè je povinno, musì jeho ËlenovÈ poëìtat s tìûiv mi d sledky, kterè mohou dopadnout na jejich hlavy. Pozn mky. ) American Law Institute, Principles of Corporate Governance, 994, ß )»ern, S.: ObchodnÌ pr vo. Akciov spoleënost. 3. dìl, Praha, ASPI 2006, s ) In DÏdiË, J. a kol.: ObchodnÌ z konìk. Koment,. vyd nì, I. dìl, Praha, Polygon 2002, s ) Lze souhlasit s T. Dvo kem (in Dvo k, T.: Akciov spoleënost a Evropsk akciov spoleënost. Praha, ASPI 2005, s. 53), ûe je t eba, aby si kaûd uchazeë o funkci Ëlena p edstavenstva uvïdomil poûadavek profesion lnìho v konu tèto funkce, resp. s n zorem, ûe kaûd Ëlen p edstavenstva musì

15 b t vûdy opravdov m profesion lem. K tèto ot zce se vyj d il i NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne 23. Ëervence 2003, sp. zn. 7 Tdo 07/2003, ve kterèm uvedl: ìje tedy z ejmè, ûe podnikatelem nem ûe b t kaûd, ale toliko ten, kdo m k tomu pot ebnè schopnosti, znalosti a p edpoklady. Pokud se tedy obvinïnì nechali zvolit za Ëlena, resp. mìstop edsedu p edstavenstva akciovè spoleënosti, p evzali tìm na sebe takè odpovïdnost za plnïnì sv ch z konn ch povinnostì z toho vypl vajìcìch a tèto odpovïdnosti se nemohou zbavit tvrzenìm Ö ûe nebyli schopni Ìdit spoleënost pro nedostatek zkuöenostì.î ObdobnÏ, jak pìöe I. ätenglov (in ätenglov, I. ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z konìk. Koment. 0. vyd nì. Praha, C. H. Beck 2005, s. 738), pèëe dnèho hospod e zahrnuje i povinnost Ëlena statut rnìho org nu rozpoznat, ûe je nutn odborn pomoc speci lnï kvalifikovanèho subjektu, a zajistit takovou pomoc. S tìmto n zorem se ztotoûnil i NejvyööÌ soud»r (rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne 8. Ìjna 2006, sp. zn. 5 Tdo 224/2006). 5) ParagrafovanÈ znïnì n vrhu na webu Za pozornost stojì i v slovn formulace povinnosti loajality. 6) D vodov zpr va k ß 27 odst. 2 konsolidovanèho n vrhu novèho obëanskèho z kona. 7) Ve sbìrce rozhodnutì NejvyööÌho soudu»sr (po adatel F. V ûn ) lze v trestnì adï nalèzt hned t i rozhodnutì, kter pravdïpodobnï poslouûila tv rc m n vrhu novèho obëanskèho z kona jako inspirace. V prvnìm z nich (z roku 933, ve sbìrce pod Ë. 4867) byl vysloven n zor, ûe pokud nïkdo na sebe vezme funkci Ëlena p edstavenstva, nem ûe se zbavit svè odpovïdnosti za nedostatky v ËetnictvÌ tìm, ûe sv mi znalostmi na v kon funkce nestaëì. JeötÏ jednoznaënïji se prvorepublikov NejvyööÌ soud vyj d il v rozhodnutì z roku 935 (5620), kdyû konstatoval, ûe jiû v tom je nedbalost, vezme-li nïkdo na sebe funkci Ëlena dozorëì rady, aë vì, ûe ji nebude moci zast - vat, neb na to sv mi znalostmi nestaëì. V rozhodnutì z roku 937 (6079) pak uzav el, ûe pokud dan funkcion sezn, ûe na svoji funkci sv mi znalostmi nestaëì, m rezignovat a nesetrv vat v dotëenè funkci. 8) Lze nicmènï souhlasit s n zorem I. ätenglovè (in ätenglov, I.ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z konìk. Koment.. vyd - nì. Praha, C. H. Beck 2006, s. 745), ûe urëitou odbornou kvalifikaci opravúujìcì jej k p ijetì funkce Ëlena p edstavenstva, kter vöak se nemusì bezprost ednï t kat p edmïtu podnik nì spoleënosti, vöak nepochybnï mìt musì. 9) In DÏdiË, J.ñ ätenglov, I.ñ»ech, P.ñ K Ìû, R.: AkciovÈ spoleënosti. 6. vyd nì. Praha, C. H. Beck 2007, s )»ech, P.: PÈËe dnèho hospod e a povinnost loajality. Pr vnì r dce, 2007, Ë. 3, s. 5, s odkazem na Bˆckli, P.: Schweizer Aktienrecht: mit Fusionsgesetz, Internationalen Rechnungslegungsgrunds tzen IFRS, Bˆrsengesellschaftsrecht, Konzernrecht und Corporate Governance, 3. vyd nì, Z rich, Schulthess Juristische Medien 2004, s ) In Eli ö, K.ñ BartoöÌkov, M.ñ Pokorn, J. a kol.: Kurs obchodnìho pr va. Pr vnickè osoby jako podnikatelè. 5. vyd nì. Praha, C. H. Beck 2005, s ) Srovnej nap. Baûantov, I. ñ Hraba, Z. (eds): Corporate Governance ñ aktu lnì problèmy teorie a podnikovè praxe. Praha, Prospektrum ) ObjektivnÌ odpovïdnost b v naz v na odpovïdnost za protipr vnì stav, za v sledek, viz Gerloch, A.: Teorie pr va. 2. rozöì enè vyd - O 5

16 nì. Dobr voda: VydavatelstvÌ a nakladatelstvì A.»enÏk, 200, s )»ech, P. PÈËe dnèho hospod e a povinnost loajality. Pr vnì r dce, 2007, Ë. 3, s. 2. Jde o promìtnutì pravidla podnikatelskèho sudku (business judgement rule), kterè klade rozhodujìcì d raz na tvorbu rozhodnutì, resp. na jeho p Ìpravu. Jak pìöe P.»ech ve v öe cit. dìle: ìobsah rozhodnutì samotnèho ztr cì na v znamu, pokud ovöem rozhodnutì neodporuje z jinèho d vodu pr vnìm p edpis m (tzv. princip legality: protipr vnì jedn - nì pravidlo business judgement nekryje).î 5) Kock, M. ñ Dinkel, R.: Die zivilrechtliche Haftung von Vorst nden f r unternehmerische Entscheidungen. Neue Zeitschrift f r Gesellschaftsrecht, 2004, no. 0, s ) Kropff, G. ñ Semler, J. M nchener Kommentar zum Aktiengesetz. DÌl 3., 2. vyd nì, Mnichov, C. H. Beck 2004, s. 453 an. 7) Richter, T.: Kuponov privatizace a jejì vlivy na spr vu a financov nì Ëesk ch akciov ch spoleënostì, Praha, NakladatelstvÌ Karolinum 2005, s. 5. 8)»ech, P.: PÈËe dnèho hospod e a povinnost loajality. Pr vnì r dce, 2007, Ë. 3, s. 8. 9) Je p itom t eba souhlasit s n zorem vysloven m v rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne 23. listopadu 2005, sp. zn. 5 Tdo 43/2005, ûe je nepochybnè, ûe p edstavenstvo akciovè spoleënosti, stejnï jako jinè podobnè org ny, musì p i rozhodovacìm procesu zohlednit celou adu r zn ch okolnostì, p iëemû za bïûnèho stavu vïcì nelze poûadovat stoprocentnì spr vnost a bezchybnost jakèhokoli rozhodnutì. O 6 20) Problematikou pr va na informace a obtìûì p i jeho realizaci se mj. zab val NejvyööÌ soud»r ve svèm rozhodnutì ze dne 3. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 400/200. 2) OdliönÏ Pohl, T.: OdpovÏdnost statut rnìho org nu obchodnì spoleënosti za ökodu. Bulletin advokacie 2006, Ë. 6, s ) Eli ö, K.: K nïkter m ot zk m odpovïdnosti reprezentant kapit lov ch spoleënostì. Pr vnìk, 999, Ë. 4, s ) ShodnÏ Rada, I.: JednatelÈ s.r.o a p edstavenstvo a. s. 2. doplnïnè a aktualizovanè vyd nì, Praha, Linde 2004, s ) In ätenglov I. ñ PlÌva, S.ñ Tomsa, M. a kol.: ObchodnÌ z konìk. Koment. 9. vyd nì. Praha, C. H. Beck 2004, s ) NejvyööÌ soud»r dovodil (rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 29 Odo 540/2004, jakoû i rozhodnutì NejvyööÌho soudu»r ze dne. Ëervna 2000, sp. zn. 32 Cdo 500/2000), ûe rozhodnutì o tom, ûe se spoleënost vzd v n roku na n hradu ökody, nepat Ì do p sobnosti valnè hromady, a proto nem û dnè pr vnì Ëinky. 26) Sokol, T.: OdpovÏdnost Ëlen statut rnìch org n dle trestnìho pr va. Pr vnì r dce, 2007, Ë. 3, s ) PrvnÌ smïrnice Rady EHS ze dne 9. b ezna 968 o koordinaci ochrann ch opat enì, kter jsou na ochranu z jm spoleënìk a t etìch osob vyûadov na v Ëlensk ch st tech od spoleënostì ve smyslu Ël. 58 druhèho pododstavce Smlouvy, za Ëelem dosaûenì rovnocennosti tïchto opat enì (68/5/EHS). 28) Kropff, G., Semler, J. M nchener Kommentar zum Aktiengesetz. DÌl 3., 2. vyd nì, Mnichov : C. H. Beck, 2004, str ) S.»ern (In»ern, S.: ObchodnÌ pr vo. Akciov spoleënost. 3. dìl, Praha, ASPI 2006, s. 259.) se k tèto ot zce vyjad uje v p ÌpadÏ pokyn ovl dajìcì osoby v Ëi osobï ovl danè v r mci smluvnìho koncernu, kdyû pìöe: ìz ovl dacì smlouvy sice vypl v pr vo ÌdÌcÌ

17 osoby udïlovat i nev hodnè pokyny, ale nezakl d moûnost udïlovat pokyny protipr vnì ani pr vo zniëit Ìzenou spoleënost.î DomnÌv m se, ûe tento n zor se uplatnì obdobnï i v p ÌpadÏ pokyn a z sad dle ustanovenì ß 94 odst. 4 obchodnìho z konìku. Dana Ondrejov Ochrana hospod skè soutïûe a Ñn rodnì öampioniì ñ I. Ë st VMEZENÕ TZV. ÑN RODNÕCH äampionÿì A JEJICH POSOUZENÕ Z POHLEDU SOUTÃéNÕHO PR VA I.. VODEM TakzvanÌ n rodnì öampioni p edstavujì aktu lnì problèm v adï evropsk ch st t, ale takè v r mci EvropskÈ unii (d le rovnïû ìeuî) jako celku a rovnïû po celèm svïtï, neboù n - rodnì öampioni se vyskytujì nejen v ekonomicky vyspïl ch zemìch, ale takè v zemìch rozvojov ch. Politikou n rodnìch öampion se rozumì vl dnì politika spoëìvajìcì v podporov nì n - rodnìch spoleënostì (n rodnìch öampion ) p sobìcìch ve specifick ch, v znamn ch ñ tzv. strategick ch Ëi tradiënìch odvïtvìch st tu a v jejich ochranï p ed p evzetìmi (zejmèna tzv. nep telsk mi p evzetìmi ñ st ty p evzetì spoleënostì zahraniënìmi konkurenty naz vajì Ëasto jako tzv. nep telsk p evzetì, vïtöinou se vöak jedn o nep telsk p evzetì ve vztahu k managementu cìlovè spoleënosti a politik m danèho st tu a o p telsk p evzetì ve vztahu k akcion m cìlovè spoleënosti, jeû dost vajì v hodnè finanënì nabìdky od z jemce o p evzetì) zahraniënìmi spoleënostmi (d vodem vytvo enì takovèho celku vöak m ûe b t rovnïû zachov nì ûivotaschopnosti ìupadajìcìî spoleënosti, tedy spoleënosti, kter by bez pomoci st tu pravdïpodobnï zanikla; je nutnè si vöak uvïdomit, ûe z nik nefungujìcì spoleënosti nep edstavuje vûdy negativnì d sledek pro ekonomiku a spot ebitele, ale mnohdy spìöe naopak). V tèto souvislosti se hovo Ì takè o ochranï tzv. n rodnìho st Ìbra. V nïkter ch st tech vöak tato pravidla neplatì pouze pro tzv. strategick odvïtvì, ale takè pro ryze komerënì odvïtvì. Tzv. strategick m pr myslov m odvïtvìm se pro Ëely tohoto p ÌspÏvku rozumì takovè pr myslovè odvïtvì, kterè je pro dan st t v znamnè z pohledu zabezpeëov nì sluûeb, kterè jsou svou povahou sluûby obecnèho hospod skèho z jmu nebo se tïmto svou povahou vel- O 7

18 mi blìûì (nap. zajiöùov nì dod vek energie). Za strategickè pr myslovè odvïtvì je nïkdy povaûov n takè pr mysl hutnick Ëi ocel sk. Tzv. tradiënìm pr myslov m odvïtvìm se pro Ëely tohoto p ÌspÏvku rozumì takovè pr myslovè odvïtvì, kterè m v danèm st tï svou dlouholetou tradici a stalo se pro dan st t charakteristickè (nap. v roba hodinek Ëi Ëokol dy ve äv carsku, bankovnictvì v Lucembursku i zmìnïnèm äv carsku, farmaceutick pr mysl ve Francii, automobilov pr mysl ve ävèdsku apod.). AËkoliv lze toto pr myslovè odvïtvì za adit rovnïû mezi tzv. komerënì odvïtvì, na zachov nì tradiënìho pr myslovèho odvïtvì m st t vïtöì z jem zejmèna s ohledem na ìproslulostî, kterou takovè odvïtvì danèmu st tu p in öì (opomeneme-li vöak souëasnou negativnì ìproslulostî zp sobenou uzav enìm urëit ch pr myslov ch odvïtvì vstupu novè konkurence a protisoutïûnìmi podporami n - rodnìch öampion ). SouËasnÏ vöak m ûe b t tzv. tradiënìm pr myslov m odvïtvì takè tzv. strategickè pr myslovè odvïtvì, neboù i toto m ûe mìt (a Ëasto takè mìv ) na zemì danèho st tu dlouholetou tradici. Tzv. tradiënì pr myslovè odvïtvì, byù za urëit ch podmìnek spad jak do kategorie tradiënìho, tak komerënìho pr myslovèho odvïtvì, je nutno od obou uveden ch kategoriì odliöit. Tzv. komerënìm pr myslov m odvïtvìm se pro Ëely tohoto p ÌspÏvku rozumì tzv. klasick obchodnì odvïtvì nemajìcì specifika odvïtvì strategickèho. Jedn se nap Ìklad o potravin sk, farmaceutick, automobilov pr mysl apod. SpoleËnosti p sobìcì v komerënìm odvïtvì neuspokojujì sluûby, kterè jsou sv m O 8 charakterem tzv. sluûby obecnèho hospod skèho z jmu Ëi sluûby tïmto se velmi blìûìcì. Politika n rodnìch öampion spoëìv rovnïû ve snaze vl d potlaëit spojov nì velk ch n rodnìch pr myslov ch podnik se zahraniënìmi spoleënostmi a br nit zahraniënìm spoleënostem ve vstupu do ìn rodnìchî spoleënostì (k tomuto pojmu blìûe d le v textu). Podstatou tèto politiky je tedy diskriminace zahraniënìch spoleënostì ve vztahu ke spoleënostem n rodnìm, ale rovnïû diskriminace mal ch, mènï v znamn ch spoleënostì ve vztahu ke spoleënostem velk m, strategick m Ëi tradiënìm. Tzv. n rodnì öampioni mohou vzniknout p irozenou cestou (vhodnou ekonomickou strategiì se z urëitè spoleënosti stane skuteën ìvìtïzî v r mci soutïûe v urëitèm pr myslovèm odvïtvì, nap Ìklad Microsoft) nebo umïle (v d sledku tzv. politiky n rodnìch öampion ñ tj. podporami a ochranou st tu). Tento p ÌspÏvek bude v dalöìm vych zet z pojetì n rodnìch öampion jako subjekt, kte Ì jsou st tem podporov ni a vyjìm ni ze soutïûnìch pravidel, nikoliv z pojetì n rodnìch öampion jako skuteën ch ìvìtïz î v r mci hospod sko-soutïûnìho kl nì. V souvislosti s politikou n rodnìch öampion se uûìv pojm jako ekonomickè vlastenectvì, ekonomick nacionalismus, patriotismus, protekcionismus (ochran stvì), n rodnì monopoly, ochrana zamïstnanosti, ochrana n - rodnì bezpeënosti, ìoddïlenìî n rodnìch trh, postavenì ìtradiënìho dodavateleî Ëi ochrana tzv. strategick ch Ëi tradiënìch odvïtvì. N rodnì öampioni p edstavujì podle jejich zast nc n rodnï motivovan z jem jednotliv ch st t na vytv enì ekonomicky siln ch subjekt, kterè by byly schopny obst t v evropskè i svïtovè konkurenci, coû by mïlo zajistit vyööì mezin rodnì konkurenceschopnost n rodnìch spoleënostì v mezin rodnì hospod skè soutïûi, ochranu pracovnìch mìst a zvy-

19 öov nì v voz. Zast nci politiky n rodnìch öampion tuto oznaëujì takè za projev tzv. obrannèho mechanismu st t zp sobenèho tìm, ûe silì o dnè fungov nì jednotnèho evropskèho trhu ìtlaëìî na v konnost n rodnìch ekonomik, coû vyvol v snahy st tu zasahovat do ekonomiky za Ëelem zvyöov nì hospod skèho r stu a konkurenceschopnosti n rodnìho hospod stvì. Ve skuteënosti p edstavuje politika n rodnìch öampion obranu st tu proti ìovl dnutìî n rodnìch podnik zahraniënìmi spoleënostmi a p ed ztr tou vlivu politickè moci na chod n - rodnìch spoleënostì. Vl dy si tìmto chtïjì zachovat moc ovlivúovat urëitè spoleënosti, coû je re lnè u n rodnìch spoleënostì spìöe neû u spoleënostì zahraniënìch Ëi ìnadn rodnìchî. Podniky spojenè pod politick m tlakem Ëi podniky vl dou chr nïnè a podporovanè budou mìt vûdy k vl d m a politick m stran m ìblìûeî neû ty, kterè si od politiky drûì urëit odstup. Politici se snaûì vytvo it n rodnì öampiony takov ch rozmïr, kterè ztïûujì jejich p evzetì a tyto z st vajì ve vlastnictvì tuzemsk ch subjekt, nejlèpe ve vlastnictvì st tu Ëi s jeho v znamn m podìlem. Na druhou stranu vöak tito n rodnì öampioni mohou b t paradoxnï p evzati pouze zahraniënìmi spoleënostmi, neboù v tuzemsku vïtöinou nenì spoleënost, kter by byla s ohledem na hodnotu a velikost n rodnìho öampiona schopn tohoto zìskat. Politika n rodnìch öampion nep edstavuje zcela novou politiku, kter by se d Ìve ve svïtï nevyskytovala, nicmènï v poslednìch nïkolika letech jejì v znam (zejmèna v EvropÏ) znaënï vzrostl. Vznik ìnovodobèî politiky n rodnìch öampion v EvropÏ je spjat s nejistotou, kterou mïlo dajnï zp sobit otev enì n rodnìch trh nov m Ëlensk m st t m po rozöì enì EvropskÈ unie v roce St vajìcì ËlenskÈ st ty EvropskÈ unie se ob valy p Ìchodu zahraniënìch spoleënostì na n rodnì trhy a s tìm souvisejìcì ztr ty pracovnìch mìst. Politika n rodnìch öampion je tak urëit m projevem nacionalistick ch tendencì a do jistè mìry urëitou spont nnì reakcì na novï vzniklou situaci po rozöì- enì EvropskÈ unie, kdy se kvalitativnï zmïnila konkurence po rozöì enì EvropskÈ unie (konkurence je mnohem tvrdöì) a tomu bylo (je) podle vl d zast vajìcìch politiku n - rodnìch öampion pot eba Ëelit pr vï vytv enìm a ochranou n rodnìch öampion. Projekt s n zvem ìn rodnì öampioniî iniciovala Francie v roce 2004 v souvislosti s p Ìpadem Alstom. Evropsk komise (d le rovnïû ìkomiseî) uloûila Francii povinnost spoëìvajìcì v nutnosti nalèzt zahraniënìho partnera pro francouzskou spoleënost Alstom. Francie musela prodat svè st tnì podìly ve spoleënosti Alstom zahraniënìm investor m a Francie tak zaëala hledat investory ze zemï, kter by jì byla ìp telskyî naklonïna. To by Francii umoûnilo, aby i nad le vykon vala alespoú nep Ìmou kontrolu nad spoleënostì Alstom. Obr tila se tedy nejprve na NÏmecko s n vrhem na vytvo enì spoleën ch siln ch podnik, kterè by mïly silnè postavenì v EvropÏ i ve svïtï. ObÏ zemï tìm chtïly p edejìt hrozbï p evzetì jejich v znamn ch spoleënostì kapit lovï siln mi konkurenty, zvl ötï z USA a Japonska. Z tohoto ìspoleënèhoî projektu nakonec seölo, nicmènï Francii i NÏmecko myölenka vytv enì a podporov nì n rodnìch öampion zaujala a oba st ty se tèto politiky ujaly samostatnï a ìpo svèmî. Politiku n rodnìch öampion zast v z evropsk ch st t p edevöìm NÏmecko (Deutsche Post AG, nïmeckè bankovnictvì) a Francie O 9

20 (Danone, France TÈlÈcom, Suez a Gaz de France, Alstom, lèctricitè de France, Aventis, Renault), nicmènï v poslednì dobï se k tèto politice hl sì (aù uû mènï Ëi vìce ofici lnï) st - le vìce evropsk ch st t, jako nap Ìklad It lie (italskè bankovnictvì), äpanïlsko (Endesa), Lucembursko (Arcelor), Polsko Ëi Irsko (Aer Limbus). Z ostatnìch st t jsou to nap Ìklad SpojenÈ st ty americkè (General Electric) a p edevöìm rozvojovè st ty (zejmèna P kist n, Malajsie, Thajsko, Korea Ëi Mexiko). Tento seri l se zamï Ì na posouzenì n rodnìch öampion zejmèna ve vztahu k hospod skè soutïûi, a to jak obecnï, tak se zamï enìm na d sledky pro hospod skou soutïû v Evropsk ch spoleëenstvìch a zejmèna v»eskè republice. O 20 II. VMEZENÕ POJMU ìn RODNÕ äampionî PrvnÌ problèm vyvst vajìcì ohlednï n rodnìch öampion je ot zka samotnèho vymezenì pojmu. Za ìöampionaî (champion) lze obecnï oznaëit nïkoho, kdo je p ebornìkem, vìtïzem, nejlepöìm jedincem ve svèm oboru. ) V raz ìöampionî je uûìv n zejmèna ve sportu v r mci sportovnì soutïûe, sportovnìho boje a proto je analogicky pouûìv n takè jako ìvìtïzî ve smyslu hospod skè soutïûe, neboù i zde se jedn prim rnï o vyj d enì urëitèho mìsta v r mci soutïûe (v konkurenënìm boji) ñ aù uû vìce Ëi mènï ìfair playî. äampionem ve smyslu politickèm vöak velmi Ëasto neb v spoleënost nebo spojenì, kterè jsou tïmi nejlepöìmi pro spot ebitele, soutïûitele Ëi hospod skou soutïû, ale spoleënost, jeû je nejlepöì podle n zoru politik. RozhodujÌcÌ tedy nenì objektivnì ekonomick racionalita (efektivnost), ale spìöe politick prospïönost a ìst tnì p Ìsluönostî. Naopak öampionem ve smyslu hospod sky soutïûnìm by mïla b t spoleënost, kter dos hla vysokèho podìlu na trhu spïön mi inovacemi nebo sniûov nìm n klad a cen, coû obecnï svïdëì to o tom, ûe na trhu existuje zdrav konkurence, kter je ku prospïchu spot ebitel. Shoda v oznaëenì urëitè spoleënosti za ìöampionaî v uvedenèm smyslu a ve smyslu politickèm je vöak jen zcela v jimeën. V raz ìöampionî by mïl oznaëovat nejlepöìho ìhr Ëeî na dom cìm trhu a r doby takè v zahraniëì, coû v p ÌpadÏ posuzovan ch n rodnìch öampion nenì pravda. VymezenÌ pojmu ìöampionî neoznaëuje ve skuteënosti to, co se pod tìmto ìskr v î, tedy nikoliv öampiona jako ìvìtïzeî v r mci urëitè soutïûe, ale jedince, kter je spìöe ìvìtïzemî nad principy volnè hospod skè soutïûe a ekonomickou prospïönostì a efektivitou. P Ìvlastek ìn rodnìî (national) ve v razu ìn rodnì öampionî obecnï vyjad uje vztah öampiona ke st tu, kter politiku n rodnìch öampion zast v. V souëasnè dobï doch zì velmi Ëasto k tzv. p eshraniënìm f zìm nebo k vytv enìm spoleën ch podnik (joint ventures). Takto vytvo- enè subjekty potè podlèhajì pouze jednomu pr vnìmu du a rozdïlenì osob na zahraniënì a tuzemskè (n rodnì) je potè nev znamnè. Vznikne-li takovou f zì n rodnì öampion, je to skuteënï öampion ìn rodnìî? NabÌzÌ se ot zka, zda m potè p Ìvlastek ìn rodnìî v bec nïjak v znam. ProblÈm vöak vyvst v ohlednï vymezenì kritèria, kdy lze urëit subjekt oznaëit za ìn - rodnìî. TÏchto kritèriì se nabìzì hned nïkolik, ani jedno vöak nelze povaûovat za obecnï p ijìmanè. ñ ìn rodnìî ve smyslu sìdla SÌdlo spoleënosti dnes st le vìce ztr cì na v znamu, 2) neboù velmi Ëasto je uvedeno pou-