První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu Jiří Patoka & Lukáš Kalous. Abstrakt

Transkript

1 První nález raka říčního (Astacus astacus) v kvadrátu 5562 Jiří Patoka & Lukáš Kalous Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra zoologie a rybářství, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, Česká republika, patoka@af.czu.cz Abstrakt Rak říční (Astacus astacus) patří mezi původní evropské druhy. Je to zároveň nejrozšířenější druh raka na území ČR. Pod záštitou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR probíhá intenzivní mapování rozšíření tohoto druhu. Některé kvadráty síťové mapy zatím nejsou podrobně prozkoumány a je pravděpodobné, že menší lokální populace raků doposud nebyly mapovateli zaznamenány. Proto zveřejňujeme nález populace raka říčního v rybníku nedaleko potoku Olešnice, což je zároveň první nahlášený nález tohoto druhu v kvadrátu 5562, respektive v kvadrantu 5562d. Klíčová slova: raci, původní druhy, rozšíření, Česká republika 1. Úvod V České republice probíhá intenzivní mapování rozšíření původních i nepůvodních druhů raků. Jak uvádí Chobot (2006), mapování výskytu jednotlivých druhů raků provádí především externí pracovníci v součinnosti s regionálními pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Mapování organizované AOPK ČR navázalo na Akci rak, která započala v roce 1986 pod záštitou Českého svazu ochránců přírody a první objektivní výsledky přinesla v roce 1990 (Holzer, 1994). Mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů (BioLib) na základě těchto dat doplněných o záznamy externích spolupracovníků na svých webových stránkách uveřejňuje aktuální síťové distribuční mapy vybraných ohrožených, málo známých, či invazních druhů (např. Chobot et al., 2013b). V současné době výskyt raka říčního pokrývá síťovou mapu ČR ze 46 % (Chobot et al., 2013a, Obr. 1). Rak pruhovaný (Orconectes limosus, Rafinesque, 1817) je rozšířen na 7 % mapy, rak kamenáč (Austropotamobius torrentium, Schrank, 1803) na 5 %, rak bahenní (Astacus leptodactylus Eschscholtz, 1823) na 5 % a rak signální (Pacifastacus leniusculus, Dana, 1852) pouze na 1 %. Rak říční je tedy plošně jednoznačně nejrozšířenějším druhem raka v ČR. Některé kvadráty síťové mapy ale nejsou zatím podrobně prozkoumány. Proto zveřejňujeme výsledek 278

2 našeho náhodného pozorování raka říčního v kvadrátu, kde dosud nebyl objeven. 2. Materiál a metody Lokalita: U chaty Včelín poblíž obce Bakov (GPS N E ) v katastru Řešetovy Lhoty se nalézá malý rybník o rozloze 0.01 ha (Obr. 2). Rybník má dno částečně tvořené kamenným záhozem a je vybudován na pravém břehu potůčku, který se u obce Třtice vlévá do potoku Olešnice, což je přítok Úpy. Na břehu rybníku roste rákos a vrby, které kořenovým systémem zasahují do vody. Z vodních rostlin je zastoupen především leknín bílý. Lokalita leží v kvadrantu d kvadrátu 5562 podle KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas). Metoda odlovu: Při brodění a hydrobiologickém odlovu byl jako lovná pomůcka použit cedník, kterým se osmičkovitými pohyby kroužilo pod vodní hladinou. Dále byla vizuálně a hmatem identifikována ústí račích nor v březích. Zvolená metoda vychází z metody lovu do ruky, která se běžně používá při lovu raků v mělkých vodách (např. Brewis and Bowler, 1983; Patoka et al., 2013). Odlov byl proveden v odpoledních hodinách. Měření délky těla: Celková délka těla byla měřena posuvným měřidlem s přesností 1 mm od špičky rostra po konec telsonu při nataženém abdomenu. Obr. 1: Mapa výskytu raka říčního (Astacus astacus) na území České republiky - stálý výskyt - pozorován do roku 2000 Zdroj: 279

3 3. Výsledky V ponořeném kořenovém systému vrby rostoucí na břehu byla objevena ústí několika nor. Při hydrobiologickém odlovu vodních bezobratlých pro výukové účely byli náhodně odloveni dva samci raka říčního o celkové délce těla 8,8 cm (Obr. 3) a 4,3 cm. Menší jedinec byl odloven mezi kameny na dně, větší jedinec byl odloven mezi kořeny břehové vegetace poblíž ústí nory. Dále byl nalezen fragment svlečeného krunýře - část hlavového štítu a pravé klepeto o celkové délce 3,9 cm. Délka daktylu byla 2,5 cm. BAKOV Obr. 2: Černou šipkou je označen rybníček u chaty Včelín poblíž obce Bakov, kde byli nalezeni raci říční (Astacus astacus) Zdroj: maps.google.com 4. Diskuze a závěr Nález raků říčních (Astacus astacus) v kvadrantu 5562d je prvním záznamem o výskytu tohoto druhu v uvedeném kvadrátu (Obr. 4). Již v roce 2005 byl výskyt raka říčního nahlášen v kvadrátech 5462 a Výskyt raků v těchto oblastech je klasifikován jako stálý (Chobot et al., 2013b). Náš nález tedy spojuje tato území do většího celku. 280

4 Obr. 3: Samec raka říčního (Astacus astacus) Foto Jiří Patoka Kamenité dno rybníku a bohatá břehová vegetace s kořeny zasahujícími do vody nabízí velké množství potenciálních úkrytů. Vzhledem k tomu, že byli odloveni jedinci různých velikostních kategorií a bylo nalezeno několik větších nor, lze předpokládat výskyt početnější věkově a velikostně diferencované populace raků říčních. Jelikož v rybníku není nasazena početná rybí obsádka, není na raky vyvíjen predační tlak. Pravděpodobně proto byli alespoň někteří jedinci aktivní i přes den. Nevyřešenou otázkou je původ nalezené populace. V potoku Olešnice, na který je rybník napojen, není rak říční evidován. Proto je pravděpodobné, že raci byli do rybníku nasazeni člověkem a byli translokováni z původního místa výskytu. Také je ovšem možné, že se v Olešnici raci říční vyskytují ve fragmentovaných populacích a díky tomu doposud unikli pozornosti externích mapovatelů tohoto druhu. 281

5 Obr. 4: Dosud neobsazený kvadrát 5562 s nově objevenou populací raka říčního (Astacus astacus) je na mapě označen černou tečkou Zdroj: V dotčeném kvadrátu byl v roce 2005 zaznamenán výskyt raka pruhovaného (Orconectes limosus), který je považován za stálý. Rak pruhovaný je vektorem infekčního onemocnění zvaného račí mor. Tato choroba je pro raka říčního ve většině případů letální (Kozubíková et al., 2009). Proto je nutné zabránit přenosu infekce na lokality obývané původními evropskými druhy raků. Proto navrhujeme podrobně prozkoumat potok Olešnici a toky v okolí a prověřit možný výskyt chráněného raka říčního a invazního raka pruhovaného na dalších lokalitách v kvadrátu Poděkování Tato práce vznikla jako součást řešení projektu TAČR TD financovaného Technologickou agenturou České republiky. 282

6 6. Použitá literatura Brewis J. M. & Bowler K. 1983: A study of the dynamics of a natural population of the freshwater crayfish, Austropotamobius pallipes. Freshwater Biology. 13 (5) Chobot K. 2006: Mapování raků v AOPK ČR. Ochrana Přírody. 61 (2) Chobot K., Pavlíčko A. & Štambergová M. 2013a. Mapa rozšíření Astacus astacus v České republice. In Zicha O. (ed): Biological Library BioLib. Citováno Dostupné na: Chobot K., Pavlíčko A. & Štambergová M. 2013b. Mapa rozšíření Astacus leptodactylus v České republice. In Zicha O. (ed.): Biological Library BioLib. Citováno Dostupné na: Holzer M. 1994: Akce rak a umělý odchov raka říčního. Sborník ze semináře Ochrana biodiverzity malých vodních toků. ZO ČSOP Vlašim Kozubíková E., Filipová L., Kozák P., Ďuriš Z., Martín M. P., Diéguez- Uribeondo J., Oidtmann B. & Petrusek A. 2009: Prevalence of the Crayfish Plague Pathogen Aphanomyces astaci in Invasive American Crayfishes in the Czech Republic. Conservation Biology. 23 (5) Patoka J., Římalová-Kadlecová K., Bílý M. & Koščo J. 2013: Frequency of new marble-colored morph in wild population of Austropotamobius torrentium (Decapoda: Astacidae). Biologia. 68 (4)