ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM L/01 MECHANIK ELEKTROTECHNIK

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM L/01 MECHANIK ELEKTROTECHNIK

2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy Adresa školy Zřizovatel Ředitel školy Koordinátor pro tvorbu ŠVP Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava Střední škola průmyslová, technická a automobilní Jihlava, tř. Legionářů 1572/3, Jihlava kraj Vysočina Ing. Miroslav Vítů Ing. Miroslav Vítů vitu@ssptaji.cz Telefon Web Kód a název oboru vzdělání L/01 Mechanik elektrotechnik Název ŠVP Dosažený stupeň vzdělání Mechanik elektrotechnik střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma vzdělávání 4 roky, denní forma Platnost ŠVP od počínaje prvním ročníkem

3 Obsah: 1. Úvodní 2. Profil absolventa Popis uplatnění absolventa v praxi Očekávané kompetence absolventa Charakteristika školního vzdělávacího programu Popis celkového pojetí vzdělávání... 9 Charakteristika obsahových složek... 9 Všeobecné vzdělávání... 9 Odborné vzdělávání Organizace výuky Tabulka kompetencí Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Učební plán Rozvržení týdnů ve školním roce Učební osnovy předmětů Český jazyk Německý jazyk Anglický jazyk Občanská nauka Dějepis Matematika Fyzika Ekologie a chemie Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Technická dokumentace Elektrotechnika Elektronika Měření a diagnostika Číslicová technika Automatizace Odborný výcvik Popis materiálního a personálního zajištění výuky v daném ŠVP a oboru vzdělání Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP

4 2. Profil absolventa Základní identifikační údaje Název školy: Adresa školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Kód a název oboru vzdělání: Střední škola technická Jihlava Polenská 246/2, Jihlava Kraj Vysočina, Žižkova 57, Jihlava Mechanik elektrotechnik L/01 Mechanik elektrotechnik 2.1. Popis uplatnění absolventa v praxi Absolventi se mohou uplatnit při činnostech spojených s návrhy, výrobou, montáží, údržbou, oživováním, seřizováním, zkoušením, testováním, servisem, opravami a obsluhou elektrotechnických zařízení, elektrických strojů, přístrojů a rozvodných sítí, elektronických systémů z oblasti automatizace, měřící a regulační techniky, výpočetní techniky, elektronických zařízení spotřební elektroniky, elektronických sítí, při programování řídících systémů. Uplatnění absolventů je směřováno hlavně do pracovních pozic, které vyžadují jak dobrou teoretickou přípravu v elektrotechnice a elektronice, tak i odpovídající manuální zručnost. Možnými uplatněními absolventů jsou elektromechanik, mechanik elektronik, elektrotechnik, konstruktér, revizní technik, energetik, elektrodispečer, zkušební technik, servisní technik elektrických zařízení, opravář elektrických spotřebičů, výpočetní a spotřební elektroniky, programátor řídících systémů, technik elektronických zařízení, provozní technik, školící technik aj Očekávané kompetence absolventa Odborné kompetence a) Provádět elektroinstalační práce, navrhovat, zapojovat a sestavovat jednoduché elektrické a elektronické obvody, navrhovat a zhotovovat plošné spoje a obrábět různé materiály, tzn. aby absolventi: zhotovovali součásti podle výkresu ručním obráběním; zapojovali vodiče, elektrické rozvody, zásuvky apod.; používali běžné i speciální nářadí a měřicí přístroje; navrhovali, zapojovali a sestavovali jednoduché analogové i digitální elektronické obvody; orientovali se v katalogu elektronických součástek; měřili vlastnosti elektronických součástek a znali jejich schématické značky; navrhovali plošné spoje včetně využití výpočetní techniky; zhotovovali desky s plošnými spoji včetně osazení součástek a oživení desky; projektovali, sestavovali a zapojovali funkční celky složené z elektronických obvodů. b) Provádět montážní, diagnostické, opravárenské a údržbářské práce na elektrických a elektronických zařízeních a přístrojích, tzn. aby absolventi: vykonávali přípravné i finální práce při zhotovování mechanických dílců elektrických přístrojů, zařízení a různých montážních přípravků; řešili elektrické obvody, navrhovali a realizovali odpovídající náhradní zapojení těchto obvodů či zařízení, volili vhodné součástky; demontovali, opravovali a zpětně sestavovali mechanismy nebo části elektrických zařízení, elektromechanických přístrojů a dalších technických zařízení; rozlišovali druhy elektrických přístrojů a na základě diagnostikovaných hodnot prováděli jejich opravy; 4

5 osvojili si technologické postupy a bezpečnostní a hygienické normy. c) Provádět elektrotechnická měření a vyhodnocovat naměřené výsledky, tzn. aby absolventi: používali měřicí přístroje k měření elektrických parametrů a charakteristik elektrotechnických prvků a zařízení; volili nejvhodnější měřicí metodu pro měření na elektrotechnických a elektronických zařízeních a přístrojích; měřili elektrické veličiny a jejich změny v elektrických a elektronických obvodech a příslušných obvodových prvcích; analyzovali a vyhodnocovali výsledky uskutečněných měření a přehledně o nich zpracovávali záznamy; využívali naměřené hodnoty pro kontrolu a diagnostiku zařízení, k odstraňování jejich závad, uvádění do provozu, seřizování a provozní nastavení; plánovali revize a údržbu elektronických zařízení a navrhovali způsob odstraňování případných závad. d) Číst a tvořit technickou dokumentaci, uplatňovat zásady normalizace a graficky komunikovat, tzn. aby absolventi: rozuměli různým způsobům technického zobrazování; četli a tvořili různé druhy technické a elektrotechnické dokumentace s ohledem na normy v oblasti technického zobrazování; pohotově využívali normy a další zdroje informací při řešení elektrotechnických úloh; četli a vytvářeli elektrotechnická schémata, grafickou dokumentaci desek plošných spojů aj. produkty grafické technické komunikace používané v elektrotechnice. e) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. f) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb,zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). g) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí Klíčové kompetence absolventa a) Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, 5

6 ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky, uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný, s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky, využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí, sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. b) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky, uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace, volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). c) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat, formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata, dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii, zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.), vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování, dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce, dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě), chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení. d) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek, reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí, 6

7 mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí, adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní, pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly, podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých, přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. e) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu, dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie, uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých, zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě, chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje, uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních, uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu, podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání, uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám, mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze, mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady, umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání, vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle, znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků, rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických,administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. g) Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: správně používat a převádět běžné jednotky, používat pojmy kvantifikujícího charakteru, provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy, 7

8 nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení, číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.), aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru, efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích. h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, učit se používat nové aplikace, komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet, pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií, uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání Vzdělání je ukončeno maturitní zkouškou v souladu s platnou legislativou a doloženo vysvědčením o maturitní zkoušce, včetně protokolu o výsledcích maturitní zkoušky. Absolvent dosáhne středního vzdělání s maturitní zkouškou. Profilovou část maturitní zkoušky tvoří:, elektronika (ústní forma), automatizace (ústní zkouška) a soubor odborných předmětů (praktická zkouška). 8

9 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola technická Jihlava Adresa školy: Polenská 246/2, Jihlava Název ŠVP: Mechanik elektrotechnik Kód a název oboru vzdělání: L/01 Mechanik elektrotechnik Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma vzdělání: 4 roky, denní studium Platnost ŠVP: od Popis celkového pojetí vzdělávání Cílem vzdělávacího programu je připravit flexibilního absolventa, jehož prvotní profesionalizace je jak v oblasti všeobecného, tak v oblasti obecně odborného vzdělávání na takové úrovni, která umožňuje jeho další vzdělávání v různých specializačních či rekvalifikačních kurzech i další vzdělávání vedoucí k dosažení vyšší úrovně vzdělání. Podmínky k dosažení takto připraveného absolventa jsou dány především velkým podílem všeobecného vzdělávání, široce profilovaným základním odborným vzděláváním a cíleným rozvojem klíčových dovedností. Odborná složka vzdělávání má za úkol připravit specializované pracovníky pro pracovní činnosti související s instalací, návrhy, oživováním, opravami, provozem, diagnostikou, seřizováním a údržbou konkrétních elektronických systémů a zařízení. Cíle odborného vzdělávání jsou ve vzdělávacím programu orientovány na vlastní speciální problematiku, ale význam se přikládá i širokému odbornému základu umožňujícímu uplatnění absolventa i v dalších oblastech. Charakteristika obsahových složek Vzdělání poskytované střední odbornou školou má svou složku všeobecně vzdělávací a odbornou. Obě složky vzdělávání spolu souvisejí a prolínají se. Všeobecně vzdělávací složka má za úkol rozvíjet a utvrzovat všeobecné zásady humanity a mravnosti, rozvíjet intelektuální schopnosti a klíčové dovednosti, připravovat na práci s informačními zdroji. Odborná složka vzdělávání poskytuje širší odborný základ a především připravuje na budoucí povolání. Skupina povinných předmětů se dále člení na předměty základní, které obsahují učivo povinné pro všechny žáky a předměty výběrové, které volí škola s ohledem na zamýšlenou profilaci oboru. V souladu s jejich volbou škola volí i obsah učiva. Výběrové předměty obsahují učivo, které prohlubuje a rozšiřuje vědomosti pro zvolenou profilaci přípravy. Zařazení těchto předmětů do učebního plánu a jejich obsah je v kompetenci ředitele školy, který při jejich výběru přihlíží k situaci na trhu práce, k požadavkům úřadů práce, podnikatelské a výrobní sféry, popř. dalším skutečnostem. Nepovinné předměty zařazuje škola v souladu se zájmy žáků a podle svých možností. Nabídka může být rozšířena o další neuvedené předměty. Struktura vzdělávacího programu je vyjádřena učebním plánem. Všeobecné vzdělávání Všeobecné vzdělávání ve svých jednotlivých složkách formuluje cíle, které naplňují profil absolventa jak s ohledem na dosaženou úroveň vzdělání, tak na odbornou profilaci absolventa. Obsahové složky všeobecně vzdělávací části se skládají z následujících částí: 9

10 Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání se realizuje v mateřském jazyce a cizím jazyce a vede zejména ke kultivovanému ústnímu a písemnému projevu a samostatné práci s literaturou krásnou i odbornou výuka cizího jazyka navazuje na jazykové vzdělávání na základní škole. Společenskovědní vzdělávání Společenskovědní vzdělávání v sobě zahrnuje vzdělávání z vybraných oblastí psychologie, sociologie, politologie, etiky, filozofie a historie, vede k získání základních návyků k životu v demokratické společnosti, k rozvoji ekonomického myšlení, zejména ve vztahu k zodpovědnému přístupu ke všem hodnotám, je realizováno zejména v občanské nauce a dějepise. Matematicko-přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání se realizuje především v předmětu matematika, jejímž obsahovým jádrem jsou vybrané okruhy středoškolské matematiky zvláště důležité pro činnosti, na něž se žák ve vzdělávacím programu připravuje. Přírodovědné vzdělávání zahrnuje oblast fyziky, chemie a ekologie. Tato složka všeobecného vzdělávání akcentuje základní přírodovědné metody práce a vliv rozvoje těchto vědních disciplin na lidstvo a životní prostředí. Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání se podílí na formování estetického cítění žáků, jehož zdrojem jsou různé druhy umění (literatura, výtvarné umění, hudba, film apod.). Nejvýznamnější část estetického vzdělávání se realizuje ve výuce literatury v mateřském jazyce. Zdraví a rozvoj tělesné kultury Rozvoj tělesné kultury dbá o formování biologické a sociální stránky osobnosti žáka a o prohlubování mezilidských vztahů, působí se na upevňování jeho zdraví, na efektivní využívání volného času a uspokojuje se jeho zájem o pohybovou aktivitu. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Učivo v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky ICT a efektivně je využívali v průběhu studia, ve své praxi po absolvování školy i soukromém a občanském životě. Náplň této obsahové složky umožní žákům naučit se pracovat s příslušným základním a aplikačním programovým vybavením na uživatelské úrovni. Důraz je kladen také na dovednost pracovat s informacemi, i s využitím informačních a komunikačních možností sítě Internet. Klíčové dovednosti V oblasti klíčových dovedností jsou rozvíjeny žákovy dovednosti související s jeho přípravou na pracovní, osobní i společenský život. S ohledem na budoucí pracovní uplatnění absolventů je pozornost věnována zejména: - prezentaci běžných záležitostí písemnou i ústní formou posluchačům ve svém okolí, - čitelnému a přesnému zpracovávání běžných písemností, - přijímání osobní odpovědnost za plnění úkolů, - volbě postupů vhodných k objasnění a řešení zadaných problémů, - praktickému využívání matematických metod při řešení konkrétních příkladů a problémů a k přesnému a komplexnímu zaznamenávání a vedení číselných údajů, - vytváření uceleného přehledu o zdrojích informací, jejich účelu a vhodném způsobu jejich využívání a uchovávání, - bezproblémové práci s počítačem a jeho periferními zařízeními. 10

11 Odborné vzdělávání Odborné vzdělávání teoretického i praktického charakteru ve své vzdělávací a činnostní složce klade důraz zejména na: - práci s informacemi a s technickou dokumentací, používání technických norem, katalogů, návodů k obsluze, technických doporučení, schopnost porovnávat parametry a technickou úroveň studovaných uzlů, agregátů, zařízení a systémů, - čtení a kreslení technických výkresů a schémat strojírenského a elektrotechnického oboru, základní výpočty strojních a elektrotechnických součástí a funkčních obvodů, - elektrotechnická měření v rozsahu potřebném pro kontrolu a vyhledávání závad na elektronických zařízeních, - systémové technické myšlení, schopnost průhledu do mezioborových závislostí a vazeb, schopnost nalézat a uvědomovat si protínající fyzikální, technické a funkční synergické vztahy umožňující spolehlivé vyhledávání závad a diagnostiku ošetřovaných systémů, - znalost elektrotechnických předpisů, předpisů o bezpečnosti a hygieně práce a znalost zásad péče o životní prostředí. Klíčové dovednosti Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jedná se o klíčové dovednosti: komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednost řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace, dovednosti využívání informačních technologií včetně základů práce s osobním počítačem. Všechny jsou pro obor v podstatě stejně důležité pro jeho šíři odborného záběru. Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde se požadují samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka i v ostatních všeobecně vzdělávacích předmětech a odborných předmětech. Vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují. Pozornost je věnována i rozvoji klíčových dovedností vztahujících se k problematice personálních a interpersonálních vztahů, které jsou rozvíjeny jednak při výuce společenskoekonomické nauky, jednak tvorbu pozitivního sociálního klimatu ve škole, jednoznačně stanovenými požadavky na chování žáků i vyučujících, popř. prostřednictvím žákovské samosprávy apod. Usilujeme o to, aby se žáci uměli vyjadřovat přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných. Při rozvíjení personálních kompetencí vedeme žáky k tomu, aby byli schopni plánovat a řídit své učební procesy, spolupracovat s ostatními a pracovat jako členové týmu. Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné výchově a výchově ke zdraví. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu informační a komunikační technologie, měření, od 2. ročníku jsou aplikovány při řešení žákovských projektů (např. formou zpracování písemné dokumentace na PC o průběhu řešení žákovského projektu) a při grafických návrzích pro praktické využití v odborném výcviku. Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení odpovídajících dovedností v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení komplexně koncipovaných praktických úkolů simulujících reálné pracovní situace. V úkolech jsou integrovány a aplikovány poznatky především z oblasti matematiky, fyziky, chemie a návazně také z technického kreslení, elektrotechniky, elektroniky, číslicové techniky, měření a ekonomie. Úkoly mohou být žákům předkládány ve formě žákovských projektů, které obsahově navazují na učivo probrané v příslušných předmětech a mají postupně komplexnější a složitější charakter. Jejich zadávání a řešení probíhá počínaje 2. ročníkem. O přesnějším časovém vymezení rozhodují vyučující, kteří žákovské projekty zadávají. Téma každého žákovského projektu je řešeno zpravidla skupinou žáků (dle náročnosti a rozsahu řešení). 11

12 Témata projektů jsou volitelná žáky a konzultována s vyučujícími, důraz je kladen na převážně samostatnou práci skupiny a také na společné hodnocení realizovaného projektu. Stěžejní činnosti žáků při řešení projektů jsou zaměřeny na řešení problémových situací. Využitím projektové metody ve výuce dochází také k realizaci cílů z ostatních oblastí klíčových dovedností. Témata pro zadávané projekty mohou být volena v souladu s náplní odborného výcviku, kde si mohou žáci realizovat některé závěry řešených projektů v praxi Organizace výuky Příprava ve vzdělávacím programu je organizována jako čtyřleté denní studium pro žáky či jiné uchazeče, kteří ukončili povinnou školní docházku a řídí se platnými právními předpisy. Výuka ve třídách je doplněna odborným výcvikem ve specializovaných učebnách, laboratořích a dílnách OV. Studium je zakončeno maturitní zkouškou. Rozvrh hodin teoretické výuky a odborného výcviku je koncipován jako 14denní (odlišný v sudých a lichých týdnech), v tomto 14denním cyklu tvoří teorie 7 pracovních dní V 1. až 4. ročníku mají žáci čtyři dny v týdnu teoretickou výuku, jeden den praktická cvičení (daný poměr řeší rozvrh vyučovacích hodin, který je na škole připravován odlišně pro sudé a liché týdny). Teoretická výuka využívá předmětových i odborných učeben vybavených patřičnými pomůckami a didaktickou či výpočetní technikou Realizace praktického vyučování Praktické vyučování je realizováno v 1. až 4. ročníku, a to vždy jeden a půl dne v pracovním týdnu. Praxe se realizuje v dílnách SŠTJ (strojírenských i elektrotechnických), ve 3. a 4. ročníku lze využívat pro OV školicího střediska firmy Bosch Diesel. Na základě smluv mezi školou a partnerskými firmami lze realizovat část OV přímo u firem. Výuka těchto žáků je kontrolováno vedoucím učitelem OV Realizace klíčových kompetencí Vzdělávací program vede žáky k dlouhodobému cílenému osvojování klíčových dovedností, které jsou zaměřeny na integraci a následnou praktickou aplikaci jak poznatků a vědomostí obecně i odborně teoretického charakteru, tak i dílčích praktických dovedností, získaných v jednotlivých předmětech. Jde o komunikativní, personální a interpersonální dovednosti, dovednosti řešit problémy a problémové situace, numerické aplikace a dovednosti pracovat s informacemi včetně základů práce s osobním počítačem. Již od 1. ročníku přípravy se směřuje k realizaci jednotlivých cílů klíčových dovedností ve všech vyučovacích předmětech. Osvojování komunikativních dovedností probíhá především v českém jazyce a literatuře, kde je zvláštní důraz kladen na samostatné ústní i písemné projevy žáků. Stejně je tomu i ve výuce cizího jazyka. Samozřejmě i v odborných předmětech vyučující tyto dovednosti záměrně pěstují a zdokonalují. Sociální aspekty komunikativních dovedností, personální a interpersonální dovednosti jsou zohledněny především ve výchově k občanství (např. v tématech pojednávajících o sebepoznávání a sebevýchově, mezilidských vztazích, kde žáci aktivně a samostatně uvažují o této problematice - formou písemného zpracování vlastní úvahy na dané téma, v rámci různých skupinových diskusí, apod.). Obdobně probíhá realizace těchto dovedností i v tělesné a zdravotní výchově (např. při podrobném rozboru jednání jednotlivých žáků při kolektivní sportovní hře, rozboru chování drogově závislých atp.). Dovednost žáků řešit problémy a problémové situace rozvíjí vyučující zadáváním úloh způsobem, který vytváří problémové situace, přičemž žáky vede i k dovednosti a návyku pracovat s odbornou literaturou, s technickými normami apod., vyhledávat v nich informace, potřebné k řešení zadaného problému. Dovednosti pracovat s informacemi a pracovat uživatelským způsobem s osobním počítačem jsou realizovány především ve vyučovacím předmětu ICT. Vzhledem k uplatnění v profesi je od 2. ročníku přípravy zvláštní pozornost věnována dosažení výchovných a vzdělávacích cílů v oblasti numerických aplikací. Cíle numerických aplikací jsou realizovány průběžně při řešení 12