Portrét NAĎA JOHANISOVÁ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Portrét NAĎA JOHANISOVÁ"

Transkript

1 Portrét NAĎA JOHANISOVÁ Michal Bernard PETICE HLAS OBČANŮ Matouš Šimek VYDRY ŠKOLOU POVINNÉ

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: , , web: Poradna: Po 9 13 h. (především energetika), Út h. (především všeobecné poradenství), St 9 13 h. (především ochrana přírody a krajiny) ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU Třeboň, Jateční 311 Tel (M. Šimek ), web: Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (M. Pacovská ) Poradna: Út a Čt h., St 9 12 h. DŘÍPATKA Prachatice, Rumpálova 402 Tel , , web: Poradna: Po a Čt 16 18h. EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS Tábor, Převrátilská 330 Tel: , fax: , web: Poradna: St a Čt h. FLORIANUS Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: , web: Poradna: Út h., Čt h. INKANO Písek, Píseckého 131 Tel.: , web: Poradna: Po 8 12 h., h. ROSA České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: , web: Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9 12 h. a St, Čt h. ŠÍPEK Český Krumlov, tř. Míru 144 Tel , , web: ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA Strakonice, Husova 380 Tel.: , , web: Poradna: Po Pá h. SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI VÁM NABÍZÍ: OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK, BIOVÍNO POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY OTEVÍRACÍ DOBA: ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO KAGOR PO PÁ 8,30 18,00 VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB SO 8,30 12,00 BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS Bližší informace VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ na tel. č , MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY ECOVER A SODASAN KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY ) JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách, která vzniká v rámci projektu, podpořeného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR, prostřednictvím MŽP ČR. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. Vydává: Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC Partnerské organizace projektu: Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj Adresa redakce: KRASEC, Rosa, Senovážné nám. 9, České Budějovice Odpovědná redaktorka: Zdenka Jelenová Redakční rada: Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová Vladimír Molek, Jan Nový Sazba a grafická úprava: MADART, Vodňany (www.madart.cz) Tisk: TISKÁRNA HEMALA, Písek Evidováno: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E Krasec č. 7 vyjde: 4/2007 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Předplatné: viz objednávka na zadní straně obálky, info: tel , Inzerce a výměnná reklama: tel , Velké foto na obálce Antonín Schubert KRASEC 2007 ISSN

3 EDITORIAL Z OBSAHU Milé čtenářky a čtenáři, Motiv na obálku dnešního čísla jsme hledali dlouho. Nakonec se nám povedlo vybrat fotografii myslím typicky zimní tedy vzhledem k letošnímu průběhu tohoto období Kromě toho měl motiv vody ilustrovat tematické stránky, které měly být věnovány nesmyslnému plánu na výstavbu více než dvou stovek přehrad, jenž dlouho posazovalo ministerstvo zemědělství. V Jihočeském kraji tak mělo být chráněno ha pro budoucí možnou výstavbu 19 přehradních nádrží. Například nádrž Český Krumlov (hráz vysoká 64 m) by znamenala likvidaci říčního fenoménu Vltavy až nad Rožmberk, nádrž Dívčí Kámen s hrází 53 metrů by zatopila stejnojmenný hrad, klášter Zlatou Korunu i část Blanského lesa Těsně před uzávěrkou hlavních textů pro toto číslo naštěstí dorazila dobrá zpráva viz str. 15, a tak jsme většinu připravených rozhořčených názorů k tématu nakonec pružně nahradili například neméně kritickým článkem O. Syrovátky (str. 14), který se ostatně též týká problémů s vodou a oteplováním. Celkově se časopisem prolíná především otázka pocitu globální zodpovědnosti a lokální odpovědi nás, jednotlivců, na ni hlavně o tom je rozhovor s Naďou Johanisovou a její předmluva ke knize A. Pelíška, návštěva u Ekologického právního servisu nebo esej Jiřího Gutha. Povídá mi před pár dny jeden známý: No, jo, když ona je ta ekologie taková smutná, ne? Dost jsem o tom přemýšlela. Že by při praktických ochranářských akcích legrace chyběla, to tedy ne, nejen Naďa na ně ráda vzpomíná Asi ten dojem vyplývá z témat, kterým se zelení převážně věnují. Hrozící energetická krize, problémy s oteplováním planety ani rozšiřující se páchnoucí skládka za městem moc podnětů ke smíchu neskýtají (Zato kolem Temelína, to je situace k popukání viz Úlet na str. 19). Ale, jak dokládá Tip pro optimisty na str. 18, smysl pro humor nemusí vskutku důsledného ekospotřebitele opouštět ani při myšlenkách zdánlivě nejčernějších. Třeba se nakonec přece jen ukáže, že Všechno je jinak Přeji Vám příjemné počtení a s případnými reakcemi se na nás obracejte nejlépe přes: ZDENKA JELENOVÁ POHLEDEM EDVARDA SEQUENSE Vzít či nevzít? Úžasné, dvojí zelená síla! Konečně si můžeme koupit Zelenou energii ze zaručeně obnovitelných zdrojů za pouhý desetník navíc. A u dodavatele, společnosti ČEZ, ještě můžeme požádat o podporu našeho projektu pomáhající čisté energii. Poptávka po financování projektů zaměřených na ochranu životního prostředí trvale převyšuje nabídku. Proto inzeráty nabízející peníze na energetické projekty z účtu Zelené energie mohly u neznalých vzbudit zájem. Zdánlivě vše vypadá opravdu skvěle, ale při bližším ohledání se nám svěží jarní orosená zeleň s beruškami a rosničkami na reklamách začne měnit ve svinibrodskou až hnědou. ČEZ sám přiznává, že drtivá většina nabízené tzv. zelené energie nepochází z nových obnovitelných zdrojů, nýbrž z desítky let starých velkých vodních elektráren, které zničily kilo- foto archiv foto Jan Voběrek foto ZOO Ohrada KDO NEJVÍC ZNEČISŤOVAL JIŽNÍ ČECHY? STR. 9 Žádná firma nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let Edvard Sequens PORTRÉT: Naďa Johanisová STRANA nestydět se sám před sebou. Jako svatý Kryštof, který nese na ramenou Ježíška, tak podobně přenést tu svou duši přes řeku života, aby si člověk nepřestal sám sebe vážit. To pro mne bylo nejdůležitější za komunismu stejně jako dneska. Zdenka Jelenová ODCIZOVÁNÍ DĚTÍ PŘÍRODNÍMU PROSTŘEDÍ STRANA 20 Na rozdíl od dětí v předškolním věku, u žáků pátých tříd už bylo ovlivnění antropocentrickým směrem velice patrné. Uvedu jeden příklad. Postřehneme pohyb zvířete v lese a řekneme: Co to tam je? Nikoli Kdo tam je. Ve veškeré naší oficiální legislativě jsou živočichové pouze věci Emilie Strejčková AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC zprávy od partnerských organizací 4 5 Roman Kössl Nové vzdělávací centrum 6 Matouš Šimek Český sen netýkavky žlaznaté 7 Vladimír Molek Bouřlivé jednání v Lišově 8 PORTRÉT NAĎA JOHANISOVÁ: Člověk musí nejdřív skočit, síť se objeví! Vítězslav Dohnal Místní referendum 12 PODZIMNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU Právní poradna I Vaříme s Líbou II NEJEN pro děti III Na Kleti nově VI Zdenka Jelenová Paragrafy na zeleno 13 Oldřich Syrovátka Nepravděpodobné vítězství nad přehradní lobby? 15 Naďa Johanisová Příběh Františka Vrzáka 16 Jiří Guth Radikalita pro každý den (a pro každého) 17 PANORAMA tipy na webové stránky, nové výrobky, knihy OHLASY DOPISY Ad: O dvou kampaních 21 FEJETON Ireny Vackové 22 DÁREK PRO PŘEDPLATITELE: leták Natura 2000 příležitost pro jižní Čechy metry říčních údolí. Další část pak z přídavku biomasy k uhlí v kotlích vyžilých hnědouhelných elektráren a jen mizivé procento z opravdu čistých malých zdrojů. Tomu se říká etiketní podvod Jde o jiný produkt, než jaký je dostupný na otevřeném trhu s elektřinou v zahraničí, a nikdy by nemohl dostat evropský standard čisté elektřiny EU- GENE. Pravý účel dnešní Zelené energie je ozelenění image našeho dominantního výrobce a dodavatele proudu. Většina elektřiny ČEZ přitom nadále pochází z uhelných elektráren či atomových reaktorů, které za sebou zanechávají krajinu převrácenou naruby povrchovými doly, vysoké exhalace oxidu uhličitého a desítky tun vysoce radioaktivních odpadů. Proto ani podpora projektů od takové firmy není v pořádku. Rozhodně ji nechtějí čerpat organizace dodržující psaná či nepsaná etická pravidla, která sponzorství od velkých znečišťovatelů (ale též z peněz vydělaných na zbrojení, porušování lidských práv, apod.) vylučují. Autor pracuje jako energetický poradce v Calle. Pozn.: svinibrodská zeleň = octan-tris(arsenitan) měďnatý syntetická barva, velmi jedovatá, má jasně sytý modrozelený tón a dobře kryje. 3

4 4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Dobrovolníci ze SEATu aneb Za Třeboňsko krásnější a my budeme šťastnější. Devět dobrovolníků z firmy Import Volkswagen Group s.r.o., Divize SEAT přijelo koncem listopadu do Třeboně, aby svou prací podpořili Český nadační fond pro vydru. Společně jsme v pátek čistili les a sbírali klestí, a jako odměnu, kromě pocitu z dobře vykonané práce, získali palivové dříví od Městských lesů a rybníků. Po namáhavém výkonu byly všem účastníkům předány čestné řády za zásluhy a statečnost ČNF pro vydru Za účasti téměř všech píseckých středních škol spolupořádal KRA- SEC v Písku panelovou diskusi Kulatý kruh vody zdroje života. Mezi odborníky, které INKANO a Společnost pro dobré soužití česky a německy mluvících zemí pozvaly, byli ing. Almer ze Zdravotního ústavu, ing. Šatra z MÚ Písek, p. Anděl ze Strany zelených, MUDr. Rohrichová z Hygienické stanice a ing. Vondrák z VaK JČ. Diskusi moderoval R. Ouředník a účastníci se nejprve vyjádřili k zadržování vody v krajině výstavbě přehrad. Všichni přítomní odmítli další velká vodní díla. Zelenou naopak dali malým vodním elektrárnám. V otázce vrtání nových studní se objevily rozdílné postoje, zatímco jedna strana poukazuje na příliš vysoké náklady, jiní tu vidí pojistku pro případ znehodnocení povrchových zdrojů. V březnu se bude konat podobná diskuse na téma ovzduší. INKANO Devět studentů z wroclavské univerzity přijelo v listopadu na tři dny do Českého nadačního fondu pro vydru získat informace a navázat kontakt pro další spolupráci při ochraně a výzkumu vydry říční. S Třeboňskem, jeho rybníky a přírodou se seznámili při celodenní exkurzi. Nebyla nouze o pěkná ptačí pozorování: orla mořského jsme viděli třikrát, krásný byl pohled na 70 bílých volavek bílých či na hejno táhnoucích hus velkých a cenné je zejména pozorování více než 300 exemplářů lžičáka pestrého na Záblatském a Ponědražském rybníku. Spatřit vydru se při rozbřesku u Staré řeky bohužel nepovedlo. ČNF pro vydru foto ČNF pro vydru PETR DRAHOŠ, náměstkyní O anketě s náměstkyní Přestože se Calla ani Rosa nyní dopravním otázkám nevěnuje v žádném dlouhodobém projektu, cítíme dopravu jako důležité téma. Proto se každý rok zapojujeme do organizace budějovického Dne bez aut, k němuž připravujeme Zelený čtvrtek, infostánek na náměstí apod. Loni jsme vymysleli dopravní anketu, o niž občané projevili velký zájem, popsali své problémy a do velkoformátové mapy vyznačili řadu problémových míst (viz Krasec č. 5). Připomínky jsme zaslali na českobudějovický magistrát k dalšímu využití. Poté se uskutečnila schůzka s paní náměstkyní Popelovou, která má na starosti mj. dopravu. Paní náměstkyně vypočítala úspěchy budějovické dopravní politiky a pak se vypořádala s hlavními připomínkami z ankety. Pro cyklisty např. slibuje lepší propojení Suchého Vrbného, sídliště Máj a Nemanic s centrem města, a průjezdnost Průmyslové ulice po cyklostezce. Ovšem cyklopruhy v centru města (Na Sadech, Lannova třída) zřejmě hned tak nebudou, a to z důvodu zvláštního výkladu zákona o pozemních komunikacích dopravní policií jízdní pruh prý musí mít šířku alespoň 2,5 m. Ovšem v Plzni nebo Břeclavi kupodivu nemusí asi tam platí jiný zákon Policie též brání zřízení přechodu pro chodce přes Rudolfovskou třídu v blízkosti Jeronýmovy ulice (u zastávek MHD), ačkoliv je přecházení kvůli hustému provozu v těchto místech velmi nebezpečné. Realizaci cyklostezky na Dlouhém mostě mimo vozovku pro změnu blokuje postoj architekta, který nechce připustit žádné úpravy zábradlí (pro cyklisty nízkého). Dále jsme hovořili o nutnosti regulace individuální automobilové dopravy v centru města a o situaci chodců, kteří musí stále někde čekat na to, až na pár sekund blikne zelená Zde jsme příliš nepořídili, neboť chodci prý zdržují auta i MHD. V běžných centrálních zácpách to ovšem vypadá spíše tak, že jak auta tak chodce zdržují zase jen auta, kterých je prostě moc! Bohužel jsme nedostali žádnou nabídku spolupráce (účast v komisi apod.), ani příslib financování dopravních grantů (pouze v rámci obecného grantu na EVVO). I tak lze setkání hodnotit pozitivně ještě čekáme na vyjádření odboru architektury, který podněty z ankety obdržel. Odpověď bude zveřejněna na Autor pracuje jako poradce v ekoporadně Calla. Boleticích Vědci a vojáci v Boleticích VLADIMÍR MOLEK, Padesát účastníků měl dvoudenní seminář Příroda ve Vojenském újezdu Boletice v Jenišově u Horní Plané, v bezprostřední blízkosti Vojenského újezdu Boletice. Seminář pořádala Calla pod záštitou Správy NP a CHKO Šumava, za účasti ředitele Aloise Pavlíčka. Nabitý program obsahoval devatenáct referátů a exkurzi do vojenského prostoru. Ta byla sice omezena vojenskou činností, takže jsme nemohli navštívit nejatraktivnější lokality, ale přesto umožnila nahlédnout do zákulisí unikátní přírody. Hlavním cílem byla výměna odborných názorů, zkušeností a identifikace oblastí, které nejsou prostudovány a kam by měl směřovat další výzkum. Referáty ze semináře budou publikovány ve sborníku NP Šumava Silva Gabreta a některé projekty a studie jsou již postupně realizovány. Území VÚ Boletice představuje v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních stanovišť a lokalit významných druhů. Následkem specifického režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury. V současné době je koexistence vojenských aktivit a biologických hodnot prakticky v souladu a při pokračování tohoto vztahu si lze reálně představit zachování ochranářsky významných specifik. Je ovšem třeba řešit celou řadu dílčích problémů. Území dnes patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Výsledky přírodovědných bádání jsou však rozptýlené, chybí subjekt, který by je shromažďoval a poskytoval z nich podklady pro praktickou ochranu přírody. Chybějí informace ze srovnatelných zahraničních lokalit. Garantem ochrany přírody ve VÚ Boletice je ministerstvo obrany, které však nemá dostatečné metodické kapacity k řešení reálných problémů v ochraně přírody. Výrazně chybí těsnější spolupráce civilních a armádních složek. Účastníci semináře proto mimo jiné navrhli: ujasnit kompetenční vztahy v ochraně přírody a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí, stanovit územní priority ochrany přírody a začít připravovat Plán péče. Autor pracuje jako poradce v ekoporadně Calla. foto Calla

5 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Komunitní škola Komunitní škola na venkově ZUZANA GUTHOVÁ, Na 25 zájemců o problematiku venkovských komunitních škol se sešlo na semináři, který uspořádala Rosa v prostorách krajského úřadu v Českých Budějovicích. Komunitní zaměření pomáhá zdůvodnit existenci malé školy v prostředí, kde ekonomika provozu zpravidla argumentuje pro zrušení školy. Škola v obci je přitom výrazným limitem dalšího rozvoje v místě a rozvoj jejích dalších funkcí může být pro budoucnost venkova klíčový. Zrušením školy přichází malá obec zpravidla o to nejcennější o možnost formování vztahu dítěte k místu, kde žije, ke komunitě, vrstevníkům, ale také o prostory, využitelné i pro další činnosti. Zkušenosti prokazují, že děti z malých škol nejsou znevýhodněny co se týče vědomostí při vstupu do škol vyšších stupňů, a naopak bývají vybaveny lépe sociálně, neboť v malotřídkách zpravidla starší děti pomáhají mladším. Komunitní školy venkovského typu v odpoledních hodinách nabízejí své kapacity pro vzdělávání a volný čas všem obyvatelům obce. Přebírají tak úlohu v systému celoživotního vzdělávání, které je jinak v odlehlých obcích prakticky nedosažitelné. Ve škole se mohou konat třeba kurzy angličtiny, počítačových dovedností, základů podnikání, výuka řemesel apod. Kurzy bývají orientovány na osobnostní rozvoj, kultivaci vztahů, znalosti podporující podnikání na venkově a specifické dovednosti využitelné na venkově (manažeři venkova, orientace ve finančních zdrojích apod.). Vloni založená Národní síť venkovských komunitních škol vydala pro podporu zakládání podobných škol manuál, který je k dispozici na Rose, popřípadě u autora (E-counsulting, s.r.o., Třebíč). V elektronické podobě je ke stažení na kde lze získat i další informace o síti. Dalším typem je komunitní škola sídlištního typu, která je orientována více na rozvoj volnočasové nabídky. I pro tento typ komunitních škol existuje metodická podpora a zkušenosti z realizovaných programů. Těmto školám bude věnován seminář Komunitní škola II v pátek 23. března. Zájemci se zde seznámí s programem o. p. s. Nová škola, s principy waldorfské pedagogiky a s praktickými zkušenostmi z plzeňské komunitní školy. Odpoledne pak absolvují lekci komunitního plánování s veřejností. Přihlášky a informace v ekoporadně Rosa. Autorka je ředitelkou Rosy budoucnosti O domech budoucnosti DANIELA DVOŘÁKOVÁ, Na konci listopadu se v ekocentru Šípek konal seminář o výstavbě nízkoenergetických domů, pořádaný ve spolupráci se společností Ekowatt z Českých Budějovic. Zúčastnili se jej nejen architekti a projektanti, ale především mladí lidé, kteří chystají vystavět si své hnízdečko s cílem šetřit kromě rodinného rozpočtu i životní prostředí. Ing. Karel Srdečný přítomné poutavě seznámil se zákonitostmi výstavby úsporného domu. Promítal nákresy různých typů rodinných domů a ukazoval rozdíly mezi domy úspornými a domy, které zatím vidíme všude kolem. Dostalo se nám například vysvětlení, že k vytápění a svícení lze využít sluneční energii na elektřinu ji lze přeměnit pomocí fotovoltaických panelů na domě. Z článků lze sestavit zdroj pro miniaturní spotřebič (kalkulačka) i elektrárnu s výkonem několik megawatt. Zařízení je zcela bezhlučné, nenáročné na obsluhu, neprodukuje žádné emise a energie vložená do jeho výroby se vrátí přibližně za tři roky provozu. Budoucí stavebníci se ptali, jak nejlépe a nejúsporněji vybudovat zimní zahradu, jak zajistit odvětrání v domě nebo jak je možné kombinovat větrání a ohřev vzduchu přicházejícího z venku. Mnoho dotazů směřovalo k čerpání státních a evropských financí. V současnosti existuje několik programů ČR i EU, z nichž lze dotaci na opatření pro energetickou soběstačnost čerpat. Lidé, kteří se rozhodli stavět na principech nízkoenergetického bydlení, se zaslouží o to, že bude zase o něco víc využívána energie přírodní (slunce, větru, vody, biomasy, tepla Země) a bude se méně plýtvat energií náročně vyrobenou z fosilních zdrojů z plynu (jehož užití je spojeno s produkcí hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého) nebo z hnědého a černého uhlí (malé kotle mají nízkou účinnost spalování a vysokou produkci škodlivin). Pozn.: Otázky týkající se (nejen) nízkoenergetických domů a využití obnovitelných zdrojů energie lze pokládat také v on-line poradně na Autorka pracuje v Ekocentru Šípek foto Zuzana Guthová V listopadu nás navštívily kolegyně ze sítě ekoporaden ENVIC (www.envic.cz) v Plzeňském kraji. Zajímaly se, jak pracují ekologické poradny v Jihočeském kraji, jaké řešíme problémy a s čím se na nás veřejnost nejčastěji obrací. Bohatý program zahrnoval např. návštěvy a výměnu zkušeností v Calle, Rose, u Jihočeských matek, v Energy Centre a Ekowattu. Druhý den pobyt pokračoval v institutu Daphne, shlédnutím výstavy Pasivní domy a byl zakončen účastí na krajské konferenci EVVO pro pedagogy, kterou pořádal Jihočeský kraj. CALLA Přednášku o Fair trade s možností ochutnávky uspořádalo v prosinci Ekocentrum Šípek v Českém Krumlově. Výrobky férového obchodu chce Šípek během roku 2007 v ekocentru začít prodávat a zaplnit tak jedno z nepokrytých míst na mapě České republiky. Mezi sortimentem se určitě objeví čokoláda, kakao, káva a čaj, a to zároveň v BIO kvalitě. ŠÍPEK V klubovně borovanského podzámčí se na semináři sešlo na 15 zájemců o domácí zpracování mléka na sýry. Slovenský lektor pan Guba z Veterinární univerzity v Košicích během dvou dní předvedl výrobu široké palety sýrů z ovčího, kozího a kravského mléka. Vyráběli a posléze i ochutnávali jsme sýry cottage, goudu, čedar, provolone, brynzu, zapíjeli žinčicí, sýry voskovali, udili, pařili i lakovali. Příjemným zpestřením kurzu byla exkurze na blízkou ovčí farmu. Účastníci si domů odnášeli širokou paletu vlastních výrobků, ale i nové dovednosti, které snad brzo uplatní ve prospěch nás konzumentů zdravých místních produktů. Kdo jste se nemohli kurzu zúčastnit, nezoufejte: chystáme další obdobné kurzy na letošní rok, a také vydání metodické příručky domácího zpracování mléka. Obojí budeme včas inzerovat na Konání kurzu bylo podpořeno v rámci projektu Podpory trhu místních produktů z prostředků MŽP. ROSA 5

6 6 Z REGIONU Slunce Slunce pro Čížovou PETR HLÁSNÝ, V Čížové na Písecku se připravují na výstavbu sluneční elektrárny, která bude ve zdejší oblasti první svého druhu. Dokumentace je již připravena a čeká se pouze na vyřízení grantů. Po přidělení finančních prostředků už by nemělo instalaci solárních panelů nic bránit. Podle odhadů by se náklady měly pohybovat kolem 30 miliónů korun. Sluneční elektrárna v Čížové má být jedinečná svým provedením. Zařízení bude složeno ze tří nezávislých solárních elektráren na otočných podstavcích. Celkový výkon na stejnosměrné straně bude 99kWp. foto archiv Systém SunStorm 33, který bude použit v Čížové, je tvořen vlastní elektrárnou a kontejnerem. V kontejneru budou osazeny frekvenční měniče, počítač, zálohový systém napájení, měření dodávky a odběru elektrické energie. Provoz elektrárny je plně automatizovaný, ekologický, s vysokou účinností, s vlastním ochranným systémem, který zabezpečí sklopení panelu při silném větru. Celková plocha solárních panelů má dosáhnout 204 metrů čtverečních, u jedné elektrárny se předpokládá osazení 180 solárními panely o rozměrech 1443x798 mm a výkonu 200 Wp. Články jsou uvažovány značkové typu Sanyo, PVT a SunTech. Elektrárnu SunStorm 33 řídí počítač s SW vybavením, které staví solární moduly za pomoci servopohonů kolmo ke slunečním paprskům. Systém dále obsahuje větrové čidlo a při překročení stanovené krajní meze se celý solární panel sklopí do bezpečnostní polohy. V této poloze je zařízení také v nočních hodinách. Vzhledem k tomu, že Česká republika ve výrobě energie ze slunečního záření za sousedním Německem i dalšími zeměmi západní Evropy výrazně zaostává, je třeba každou novou sluneční elektrárnu přivítat s maximálním nadšením a provozovateli vyslovit velký dík. Autor pracuje jako ekoporadce v Inkanu Nové vzdělávací cetrum v ZOO Ohrada ROMAN KÖSSL, 22. listopadu bylo slavnostně otevřeno nové vzdělávací centrum zoologické zahrady Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Objekt byl z velké části vybudován za finanční podpory Státního fondu životního prostředí ČR a příspěvku Jihočeského kraje a jeho výstavba trvala přibližně jeden rok. Kromě hlavního využití, tedy nabídky vzdělávacích programů, bylo záměrem i to, aby celý objekt svým vzhledem respektoval přírodní prostředí. Proto je centrum vytápěno tepelným čerpadlem a střecha bude osázena rostlinami. V přízemním podlaží nového ekocentra jsou umístěny tři učebny. Největší z nich může sloužit jako přednáškový sál s možností promítání budou zde probíhat hlavní vzdělávací programy z nabídky pro školy, případně semináře pro učitele nebo i odborná setkání pracovníků zoologických foto autor zahrad. Může být ale upravena i do podoby velké herny či útulné místnosti pro realizaci pocitových výchovně etických programů. Dvě menší učebny budou zařízeny spíše jako laboratoře pro praktické činnosti v rámci vzdělávacích programů jedna s možností zkoumat přírodu do nejmenších detailů pomocí lup i mikroskopů, druhá vybavená terárii pro plazy, obojživelníky a malé savce. V budoucnu by se měla pro výuku využívat i terasa v horním podlaží, která by se časem měla přeměnit na zimní zahradu. Laboratoře ani učebna ještě nemají tu správnou konečnou podobu a na kompletním vybavení se pracuje, přesto největší sál již přivítal první žáky z řad pozvaných hostů během slavnostního otevření budovy, kterým jsme symbolicky předvedli program střediska ekologické výchovy SEVER, zaměřený na vymírání živočišných druhů. Skutečné vyučování začalo již v prvním týdnu prosince, kdy se zde uskutečnily první školami objednané programy. Důležitá je i přístupová chodba k učebnám, která svou velikostí umožňuje umístění menších výstav, vzdělávacích panelů nebo prezentaci nových projektů. Samozřejmostí jsou i šatny a sociální zařízení pro děti. V horním podlaží se nachází zejména kanceláře pracovníků oddělení ekologické výchovy a propagace a knihovna zoo. V současné době nabízí Zoo Ohrada osm témat vzdělávacích programů pro mateřské, základní a střední školy, případně výjezdní besedy pro nejmenší děti. Hlavní výhodou programů je především účast živých zvířat, u některých i s možností přímého kontaktu. Na programy navazuje prohlídka zvířat v expozicích zoologické zahrady. Všechny programy si lze objednat telefonicky (tel ) nebo prostřednictvím internetu: Autor je zástupcem ředitele Zoo Ohrada.

7 Z REGIONU Když se řekne: invazní rostlinný druh, většina z nás si vybaví bolševník velkolepý nebo křídlatky. Alespoň v jižních Čechách tyto druhy ale spolehlivě předčí netýkavka žlaznatá. Ano, ty statné, až 2 metry vysoké, růžově kvetoucí a nasládle zapáchající byliny, kterými jsou zarostlé břehy většiny řek, u nás opravdu nejsou původní. Český sen Český sen netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) MATOUŠ ŠIMEK, foto autor Jejich původním domovem jsou opadavé a smíšené lesy na svazích západních Himalájí, kde netvoří zdaleka tak bujné a souvislé porosty jako nyní v Evropě. Jedná se o klasický invazní druh, který mimo svůj původní areál nalezl ideální podmínky pro svoji expanzi, neboť se zde nevyvíjel v koevoluci s druhy u nás původními (autochtonními). Těm zatím chybí účinné obranné prostředky a výbava, aby mohly této agilní rostlině úspěšně konkurovat. K tomu, aby se stala invazním druhem, měla netýkavka žlaznatá předpoklady. Je nejvyšší jednoletkou, vyskytující se v Evropě, a roste velmi rychle, takže okolní druhy rychle zastíní. Vyhrává v konkurenci i s takovým druhem, jakým je kopřiva dvoudomá! Navíc vytváří velké množství (okolo 1000) semen, které jsou z tobolek vystřelovány na základě stupňujícího se pnutí v plodu (ke bleskovému stočení plodu a vystřelení semen dochází při dostatečné zralosti při pouhém dotyku odtud rodový název netýkavek, později stačí i silnější poryv větru apod.). Semena mají vysokou klíčivost. Jak podotýká Karel Prach, profesor botaniky na Jihočeské univerzitě, je potřeba též uvážit skutečnost, že v Evropě rostliny zplaňují z geneticky nejkvalitnějších exemplářů, díky selekci lidmi, kteří je, coby okrasné nektarové rostliny, dovezli. Jako pro řadu dalších druhů, výstupní stanicí při kolonizaci Evropy byla netýkavce Anglie. Sem se v první polovině 19. století často dovážela semena exotických druhů, navíc měla Anglie početné kolonie, a asi nejvýznamnější právě v Indii Granty EVVO v Jihočeském kraji Dne 19. prosince 2006 schválilo zastupitelstvo kraje objem finančních prostředků na grantový program na podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v roce 2007 ve výši Kč. V roce 2006 byla do tohoto grantového programu zahrnuta i podpora stanicím pro handicapované živočichy a celkově se rozdělilo Kč. V letošním roce je podpora stanicím od grantového programu oddělena, což je rozumný krok, ale bohužel nedošlo k navýšení finančních prostředků, z nichž se má oblast EVVO a stanice pro handicapovaná zvířata podporovat. Pro rok 2007 byl celkový objem finančních prostředků ve výši Kč rozdělen na 600 tisíc Kč na již zmíněný grantový program a Kč na podporu stanicím formou příspěvku na jejich činnost. Podmínky grantového programu budou od 1. února zveřejněny na internetových stránkách Jihočeského kraje. Žádosti o grant bude možné podávat do LIBUŠE JOZKOVÁ Rostlina pomalu plní četné zahrádkářské kolonie po celé Evropě. Již v roce 1896 je na našem území zaznamenám zplanělý výskyt ze zahrádky v Litoměřicích. Skutečná invaze ale na území České republiky začíná až v 50. letech 20. století. V 70. letech už se jedná o masové šíření. A to pokračuje dodnes. Netýkavkám žlaznatým vyhovují především dostatečně vlhká a živinami zásobená stanoviště, která v Evropě nalezly při březích vod. K rychlé invazi také nesporně přispívá to, že semena tohoto druhu se šíří zejména hydrochorně (pomocí vodního proudu). V posledních deseti letech přispěly k dalšímu šíření četnější povodně. Dochází k transportu semen a silnou erozivní činností toků vznikají nové volné plochy, které netýkavka ochotně a rychle obsadí. Jak mi v rozhovoru zdůraznil Karel Prach, který se invazními rostlinami profesionálně zabývá, zejména podzimní povodeň je pro netýkavku pravým požehnáním. Také velká povodeň v srpnu 2002 měla vliv, a to většina semen ještě nebyla zralá Nicméně řeky rozšiřují semena dále po proudu. Jak se ale semena dostávají proti proudu, popř. přes rozvodnice různých povodí? Semena mohou do jisté míry rozšiřovat také ptáci, ale hlavní zásluhu na plošném šíření netýkavky žlaznaté má člověk. Nezanedbatelným transportním médiem je lidský oděv, podrážky bot a pneumatiky kol. Ve vzorku snadno uvízne bahno se semeny a jako suché se odrolí o několik kilometrů dál, třeba už v jiném povodí. Netýkavky se tak postupně dostávají i na horní toky. Na březích Otavy a Lužnice se vyskytují až k horám. Někde se jim to však ještě nepodařilo. Kupříkladu na Vltavě se hojně vyskytují od Českého Krumlova dále po toku, ale proti proudu směrem k Vyššímu Brodu zatím chybí. Karel Prach nicméně předpovídá, že při zachování současného tempa šíření druhu budou kolem roku 2025 plně obsazeny všechny větší řeky. Je to škoda, neboť masový výskyt jednoho druhu snižuje ekologickou hodnotu ekosystému (v tomto případě především říčních niv, lužních lesů). Rostlina sama o sobě je považována za okrasnou, nicméně vysoké džungle, které při březích vytváří, moc esteticky nepůsobí. Jediným u nás původním druhem z rodu netýkavek (Impatiens) z čeledi Balsaminaceae je netýkavka nedůtklivá, mající velké žluté květy. Malé žlutavé květy má další invazní druh z východu netýkavka malokvětá, která vytváří rozsáhlé porosty zejména v listnatých lesích. Invaze nepřehlédnutelných netýkavek žlaznatých je však v současnosti nejnápadnější. Je zajímavé, že i když se u nás vyskytuje již přes sto let, invazi zahájila až před 60-ti lety. Je škoda, že lidé vždy nedokážou domyslet důsledky svého konání v dlouhodobějším horizontu Ale stalo se a nezbývá, než se s netýkavkou smířit. Práce na omezení jejího výskytu jsou totiž mimořádně obtížné a málokdy vedou k úspěchu. Autor pracuje v ČNF pro vydru. 7

8 8 Z REGIONU Bouřlivé jednání v Lišově VLADIMÍR MOLEK, Společnost.A.S.A. České Budějovice ani přítomní úředníci z ministerstva životního prostředí a Krajského úřadu Jihočeského kraje nepřesvědčili místní občany, že by skládka v Lišově měla být rozšířena. Zaplněná zasedací místnost Městského úřadu v Lišově se 29. listopadu při veřejném projednání posouzení vlivu na životním prostředí (EIA) stala důkazem zájmu veřejnosti podílet se na rozhodování. Obhajoba bezpečnosti skládky ze strany zpracovatelů dokumentace a posudku EIA narážela na spontánní odpor přítomných občanů, kteří na praktických zkušenostech soužití se skládkou dokazovali nezodpovědnost provozovatele skládky. Ministerstvo ignoruje stanoviska nejen nevládních organizací, ale i kraje a České inspekce životního prostředí. Povolením rozšíření skládky zpochybňuje své vlastní cíle o prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci. Přestože obdrželo k dokumentaci negativní připomínky od nevládních organizací a zpochybňující stanoviska od ČIŽP a KÚ, nevyužilo své pravomoci, aby dokumentaci vrátilo k přepracování! V průběhu veřejného projednávání bylo několikrát zdůrazňováno porušování provozního řádu skládky, a to nejen v souvislosti s opakovaným zahořením. Důkazem bylo i stanovisko ČIŽP, které jsme předložili spolu s první částí petice Za lepší recyklační služby v jižních Čechách obsahující mimo jiné i požadavek nerozšiřovat dále stávající skládky. Petici dosud podpořilo 1500 občanů. Odpor veřejnosti proti skládce lze srovnat s aktivitou občanů Mydlovar, kde se společným odporem veřejnost a obce podařilo po několika letech téměř nemožné společnost E.ON ustoupila od záměru postavit v Mydlovarech spalovnu. V Lišově ovšem místní samospráva a státní správa nepodporují občany, ale investora. Závažným posunem v přístupu nového zastupitelstva bylo vystoupení zastupitele MUDr. Vladimíra Chlouby, který odmítl rozšíření skládky a navrhl, aby o stavbě rozhodovali občané. Tím dal nepřímo podnět k vyhlášení místního referenda a zpochybnil dosavadní stanovisko města Lišov, deklarující pokračování skládkování jako veřejný zájem. MŽP k posudku obdrželo rovněž 162 připomínek ze strany veřejnosti. Někteří občané vystoupili i na veřejném projednání. S bouřlivým nesouhlasem se setkala nekompetentní argumentace zástupců společnosti.a.s.a. k problému víkendových a nočních jízd nákladních vozidel. Za sdružení Calla jsme zpochybnili platnost procesu EIA, neboť požadovanou studii, která by vyloučila rizika spojená se stavbou nové skládky na staré skládce (zejména rizika změny tlaku a teploty uvnitř staré skládky a tím vznik zahoření), obdržel před veřejným projednáváním pouze krajský úřad. Dále jsme předložili závěry Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihočeského kraje za rok 2005, které uvádějí, že celková kapacita skládek v kraji je dostačující a chybí naopak zařízení pro nakládání se směsným komunálním odpadem jiným způsobem, než skládkováním. Tento audit společnosti ISES, s.r.o. rovněž konstatuje, že Jihočeský kraj prozatím nesplňuje cíl poklesu skládkovaných odpadů oproti porovnávacímu roku Pokud vydá ministerstvo jakožto příslušný orgán státní správy souhlasné stanovisko k hodnocení EIA, spustí nejen další správní řízení, z nichž většinu povede krajský úřad, ale i vlnu odporu veřejnosti, která se nehodlá smířit se skutečností, že společnost.a.s.a. České Budějovice bude v Lišově za podpory města ukládat další tři roky odpady převážně z Českých Budějovic. Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla. ochranu? Zasluhují si Novohradské hory ochranu? VLADIMÍR MOLEK, Chráněná krajinná oblast v Novohradských horách? ANO! Na jedné straně snaha odborné veřejnosti podporovaná nevládními organizacemi, na druhé straně naopak zájem nic nevyhlašovat vlastníci a obyvatelé si prý zabezpečí ochranu sami! Kde hledat pravdu? Ve zkušenostech jiných krajů, kde obdobná chráněná území plní svou funkci a život se zde nezastavil? Nebo v další mravenčí osvětově informační práci? My jsme zvolili pro tuto chvíli druhou variantu prostřednictvím barevného plakátu Poznej a chraň Novohradské hory oslovujeme obce, školy, podnikatele, a možná idealisticky věříme, že se jejich názor na ochranu Novohradských hor změní. Přírodní a krajinářské hodnoty celých Novohradských hor a některých částí jejich podhůří jsou natolik zřejmé, že toto území přímo předurčují pro jeho velkoplošnou ochranu, pro niž v tomto případě optimálně vyhovuje kategorie chráněná krajinná oblast. Snahy o zřízení CHKO Novohradské hory trvají již od poloviny 70. let minulého století. V roce 1983 byla vypracována první návrhová studie CHKO, později v roce 1997 podstatně zpřesněná obsáhlým návrhem plánu péče pro připravované chráněné území. V minulosti již dvakrát proběhlo projednávání návrhu CHKO s místní samosprávou, pokaždé s kladnou odezvou. Poslední návrhové řízení je však v současné době v podstatě zastaveno změněným, převážně nesouhlasným postojem místních samospráv, lokálních podnikatelských subjektů a orgánů Jihočeského kraje. Usnesení Vlády ČR z listopadu 2004 bohužel nepovažuje pro nejbližší období zřízení této CHKO za prioritu ochrany přírody v ČR. Z mnoha aspektů (přírodovědných, krajinářských, památkových i ekonomických) je však zřejmé, že tato oblast si racionální a diferenciovanou velkoplošnou územní ochranu, za současného respektování potenciálního rozumného ekonomického rozvoje, zaslouží. Nezpochybnitelnými přírodovědnými hodnotami se vyznačují především dochované zbytky pralesů Žofínský a Hojnovodský a pralesu se blížící porosty v lokalitě Ulrichov. Území Novohradských hor je velmi významné z hlediska zachovalosti svého charakteristického krajinného rázu. Pro účinnou ochranu krajinného rázu je optimálním nástrojem zřízení přírodního parku, který může regulací výstavby ochránit jeho základní charakteristiky. Není však kategorií územní ochrany přírody, kterou proto nemůže z legislativních důvodů nahradit. V roce 1998 byl vyhlášen na území okresu České Budějovice přírodní park Novohradské hory, v roce 1999 pak zřízení stejnojmenného přírodního parku na území okresu Český Krumlov. Oba přírodní parky byly přehlášeny a sloučeny v jeden nařízením Jihočeského kraje v roce Tento přírodní park je vymezen totožně jako připravovaná CHKO, tedy s výměrou 237,84 km 2. O přírodovědné hodnotě oblasti Novohradských hor a jejich podhůří svědčí též skutečnost, že části území byly vymezeny jako lokality soustavy Natura 2000 a to jak ptačí oblast, tak i evropsky významná lokalita. Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla.

9 Z REGIONU Sdružení Arnika zveřejnilo žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin. Vychází přitom z Integrovaného registru znečišťování (IRZ), který je veřejně přístupný na internetu (www.irz.cz). Svá data sem ze zákona vkládají firmy samotné. Protože zde ale veřejnost nenajde přehledné souhrnné tabulky, zpracovává je Arnika. Tato databáze je jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise o 46 % během pěti let. Kdo nejvíc znečišťoval EDVARD SEQUENS, Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní (chemicky stabilní) organické látky, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, styren a rtuť. Informace do registru vloni (za rok 2005) ohlásilo 68 provozů na území Jihočeského kraje, což je o jeden více ve srovnání s rokem Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), tedy látka typická pro zemědělské provozy. Kdo se tedy umístil na špici jihočeského žebříčku za rok 2005? Teplárna v Českých Budějovicích na Novohradské ulici vyšla nejhůře ze srovnání s ostatními znečišťovateli Jihočeského kraje v několika oblastech vyprodukovala nejvíc rtuti, vypouští nejvíce skleníkových plynů a je druhá v produkci plynů způsobujících kyselé srážky ze všech zdrojů znečištění v Jihočeském kraji. Výrobce zapalovacích svíček Brisk Tábor kvůli používání a vysokým emisím potenciálně karcinogenního tetrachlorethylenu pro změnu vede tabulku původců rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek. Papírna ve Větřní, která vypouští do životního prostředí stejnou látku, se umístila hned na druhém místě ve stejné tabulce. Jihočeské energetické provozy mají podle dat z IRZ ještě další specifika: Teplárna Písek figuruje kvůli vykázaným emisím dioxinů do znečišťoval jižní Čechy? foto archiv ovzduší ve výši jednoho gramu I-TEQ v první desítce největších zdrojů znečištění perzistentními organickými látkami v České republice. Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem, který vypustil v roce 2005 do životního prostředí látky poškozující ozónovou vrstvu Země, konkrétně se jednalo o 108 kg měkkých freonů používaných k čištění chladicích věží. Každý atom chlóru uvolněný z freonů přitom může v ozónové vrstvě Země rozbít až deset tisíc molekul ozónu. Data z IRZ pro Jihočeský kraj podtrhují potřebu zavést účinnější úspory energie a alternativní energetické zdroje, které nezatěžují životní prostředí emisemi škodlivých látek. IRZ jako jedinečný informační nástroj nejen pro veřejnost, ale i pro státní správu má být výrazně omezen. Zrovna u největšího jihočeského znečišťovatele tetrachlorethylenem, Brisku Tábor, není jisté, zda se lidé ještě za dva roky dozvědí, kolik nebezpečných látek vypustil. Nespadá totiž nejspíš do žádné z kategorií podniků, které budou mít podle nového zákona povinnost svá data do registru ohlašovat. Podle nového zákona se také lidé nedozvědí, zda jaderná elektrárna Temelín stále ještě vypouští látky poškozující ozónovou vrstvu Země či nikoliv. Jaderná energetika není na seznamu průmyslových oborů, které mají podle návrhu nového zákona povinnost ohlašovat data do IRZ. Považujeme to za výrazné omezení práva veřejnosti na informace o životním prostředí, řekl na tiskové konferenci v Českých Budějovicích vedoucí kampaně Arniky Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. 9 Provozy, které vypustily v JČ v r nejvíce rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek: Poř. Organizace/firma Provozovna Lokalita Množství látek v kg 1. Brisk Tábor a.s. Brisk Tábor a.s. Tábor 7590,0 2 JIP - Papírny Větřní, a.s. JIP-Papírny Větřní, a.s. Větřní 2436,0 3. Styl, výrobní družstvo knoflíkářů provozovna 02 Studená 2120,0 4. EGE spol. s r.o. EGE spol. s r.o. Č. Budějovice 1072,0 5. Fronius Česká rep. s.r.o. Fronius Česká rep. s.r.o. Č. Krumlov 536,8 6. Teplárna České Budějovice, a.s. Novohradská ul. Č. Budějovice 100,7 7. Teplárna Písek, a.s. Teplárna Písek Písek 91,4 8. Teplárna Strakonice, a.s. Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice 15, JVS a.s. ČOV České Budějovice Hrdějovice 10,0 Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií. Do součtů byly zahrnuty látky vyhodnocené Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka. Na našich internetových stránkách najdete dále např. pořadí provozů, které vypustily nejvíce plynů způsobujících vznik kyselých srážek, styrenu, rtuti a jejích sloučenin. Provozy, které v JČ v r vypustily nejvíce reprotoxických látek (poškozujících rozmnožování) - pořadí bez oxidu uhelnatého: Poř. Organizace/firma Provozovna Lokalita Množství látek v kg 1. Teplárna České Budějovice, a.s. Novohradská ul. Č. Budějovice 100,7 2 Teplárna Písek, a.s. Teplárna Písek Písek 91,4 3. Teplárna Strakonice, a.s. Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice 15,4 Provozy, které v JČ vypustily v r nejvíce skleníkových plynů: Poř. Organizace/firma Provozovna Lokalita Množství látek v kg 1. Teplárna České Budějovice, a.s. Novohradská ul. Č. Budějovice Teplárna Strakonice, a.s. Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice RWE Transgas,a.s. kompresní stanice Veselí nad Lužnicí Veselí n./luž AES Bohemia spol. s r.o. AES Bohemia Planá n./luž Koeficienty přepočtu na potenciál přispívat ke skleníkovému efektu pro jednotlivé plyny jsou: pro oxid uhličitý = 1, pro oxid dusný = 310 a pro metan = 21. Metan vypouští kompresní stanice RWE Transgas, a.s. ve Veselí nad Lužnicí. S využitím tiskové zprávy Arniky. Více informací:

10 PORTRÉT RNDr. Naděžda Johanisová absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, později pracovala ve výzkumu (ČSAV) a v neziskovém sektoru (ředitelka Rosy ). V letech 1987 až 2004 vedla českobudějovický dětský ochranářský oddíl Stopaři. Od pobytu v britské Schumacher College v r se zajímá o souvislosti mezi ekonomií a ekologickou krizí. Na Pedagogické fakultě JčU v Českých Budějovicích učí (r. 2006/7) tři předměty: sociální ekologii, ekologickou ekonomii a kritické myšlení. Ekologická ekonomie se snaží o kritický pohled na neoklasické ekonomické myšlení. Kritické myšlení je metodický seminář, který učí aktivní metody práce s dětmi (viz Vedle toho Naďa učí ještě ekologickou ekonomii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je zakládající členkou Trastu pro ekonomiku a společnost (TES) a vede jeho program Lokální, etické a demokratické ekonomiky (www.thinktank.cz). S Naďou se známe poměrně dlouho, pročež jsme upustily od formálního vykání Naďa JOHANISOVÁ: ZDENKA JELENOVÁ, Nejdřív něco o začátcích: Jak jsi se dostala k tomu, co dnes děláš? Narodila jsem se v Praze. V šestnácti jsem vstoupila do TISu Svazu pro ochranu přírody a krajiny, průkopnické a dnes pozapomenuté celostátní organizace, která vznikla v roce 1968 v okamžiku chvilkové nepozornosti komunistického režimu. Nosili jsme zelené bundy, jezdili jsme s celtami pod širák, pečovali jsme o stádečko huculských koní, ohrožených vyhynutím. Z té doby mi zůstaly ideály ochrany přírody, notýsek s písničkami, které si zkouším hrát na kytaru dodnes, a skupina celoživotních přátel. TIS nám koncem sedmdesátých let komunisté zrušili, ale naše dobrovolné aktivity pokračovaly v nově založeném ČSOP. Pořádali jsme letní ochranářské tábory, kosili zarůstající rezervace kolem Prahy Mezitím jsem nastoupila jako biolog ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy. Mým úkolem tam bylo evidovat pávy v zámeckém parku a dokumentovat mizející přírodu. Jak ses dostala do jižních Čech? Z muzea jsem v roce 1982 přešla do pražské Hydrobiologické laboratoře Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Byla tam úžasná parta lidí. Laboratoř nemohla být samostatná, protože neměla dost členů KSČ. Přesněji řečeno neměla žádného. Tehdejší vedoucí, doc. Jaroslav Hrbáček, byv vyzván, aby v laboratoři založil stranickou buňku, utrousil, že červená jako červená a založil místo toho buňku Červeného kříže. Ač byl světovou špičkou, byl poté vystřídán stranickým kádrem zvnějšku. Takové tragedie byly tehdy běžné. Laboratoř se přesunula do Českých Budějovic (dnes je z ní Hydrobiologický ústav AV ČR) a já s ní. Vědecká práce se mi líbila, ale cítila jsem, že se vzdaluji svému ideálu. Mizející přírodu jsme nechránili, jen jsme ji z určitého úhlu zkoumali. Ale ty jsi se záhy vrhla do ochrany přírody i v Českých Budějovicích. To byla náhoda nebo osud? V roce 1987 mi jeden kolega vylíčil kauzu Stropnice. Jako tzv. náhradní rekultivace za Temelín mělo být zasypáno meandrující koryto říčky a vedle vytvořen nový, rovný tok. Proti byli vodohospodáři, ochranáři, dokonce i zemědělci, ale záměr prosazoval krajský výbor KSČ a byla reálná hrozba, že kdo se ozve, poletí z práce. Náš ústav ale nebyl tak docela pod krajským palcem, a když mi tehdejší ředitel Jaromír Pospíšil dovolil promluvit k místnosti plné novinářů, rozjela se kampaň. Psala jsem články, mluvila do radia a hledala spojence. Vznikl televizní pořad, v němž mj. hovořil náměstek Jihočeských vodovodů a kanalizací Jan Pařízek o riziku pro spodní vody. Dnes již málokdo docení, jaká to byla od něj, pracovníka krajské instituce, odvaha. Díky Stropnici jsem se spřátelila s Vladimírem Molkem, Bohuslavem Švarcem, Daliborem Stráským, Jarkou Brožovou a Sváťou Mlčochem, Františkem Urbanem a dalšími skvělými lidmi, včetně borovanských lidovců, kteří za cenu osobního rizika hájili věc, ve kterou věřili. Jak to se Stropnicí dopadlo? Díky naší kampani se tzv. rekultivace odkládaly, až přišel převrat a šly úplně k ledu. Dnes foto Jan Voběrek skočit objeví Člověk musí nejdřív skočit, síť se objeví je část toku Stropnice součástí systému Natura 2000, sdružení Calla udržuje cenné ekosystémy a chystá se revitalizace části toku, která rekultivacím podlehla před rokem A jak to dopadlo s tebou/vámi? Mě přece jenom vyhodili z práce. Na jaře Ale hned poté mi nabídli práci na Správě CHKO Třeboňsko. Mezitím Sváťa Mlčoch a další přátelé již chystali Informační středisko ČSOP, kde jsem přijala místo vedoucího a zpočátku i jediného pracovníka. V roce 1991 z tohoto střediska vznikla Rosa. Jak vzpomínáš na úplné začátky Rosy? Pro mne to byla doba rychlého osobního růstu. Přechod z vědeckého prostředí byl obtížný, nikdo tu neměl s neziskovou sférou zkušenosti, radili nám Američané, byla to hektická doba plná nadšení i chyb. Už tehdy jsem se řídila heslem, že člověk musí nejdřív skočit a síť se objeví Rosa byl takový můj první skok do prázdna. Stavěli jsme cestu, po níž jsme šli, učili jsme se, jak aktivizovat, jednat s úřady, psát projekty, oslovit lidi... Tehdy vzniklo základní heslo Rosy: Pomáhat lidem pomáhat přírodě. Proč jsi se v té době jako bioložka začala intenzivně zajímat o ekonomii? V prvních letech po revoluci jsem hodně četla, jezdila na konference, diskutovala s lidmi ze Západu. Všimla jsem si, že ač žijí ve svobodném světě, zápasí se stejnými problémy: dálnice, odpady, rostoucí spotřeba Současně tu byl obrovský tlak investorů na nové

11 PORTRÉT foto Jan Voběrek projekty: valily se k nám spalovny, zábavní parky typu Rajchéřov. Tucty takových Stropnic. Václav Klaus hovořil o tom, že životní prostředí je třešnička na dortu, důležitý je ekonomický růst. Už zase jsme byli nepřáteli režimu! Začala jsem tušit, že příčiny ekologické krize jsou hlubší, než jsou rozdíly mezi režimy. Ale nevěděla jsem, jak to uchopit. Přelom pro mě byl třítýdenní pobyt v britské Schumacher College na podzim Dělala jsem s tebou po tvém návratu rozhovor a vzpomínám si, jak jsi byla nadšená... Seznámila jsem se tam s myšlenkami ekologické ekonomie a začala chápat, jak je neoklasická ekonomická teorie problematická nejen z hlediska přírody, ale i lidských komunit. Cítila jsem, že tady je konečně ten zakopaný pes. Začala jsem se intenzivně vzdělávat, abych dokázala vést s novou mocí a její ideologií dialog. Přeložila jsem bibli ekologické ekonomie, knížku E. F. Schumachera Malé je milé. V roce 1999 jsem uspořádala první ekologicko-ekonomický seminář u nás, konal se v Prachaticích na Dřípatce a hostem byl irský ekonom Richard Douthwaite. A postupně jsem začala učit na vysoké škole. Dnes se pohybuješ především v univerzitním prostředí nechybí ti neziskový sektor? Jsem s ním stále v kontaktu. Kolegové z Cally i z Rosy pravidelně učí v mých seminářích. Spolupracuji s časopisem Sedmá generace, a nedávno jsem se podílela na vzniku dalšího občanského sdružení: Trastu pro ekonomiku a společnost, což je celostátní think-tank, který se snaží povzbudit dialog o souvislostech mezi současným ekonomickým myšlením a některými problémy dneška, včetně ekologických, hledat smysluplné ekonomické alternativy a říkat i nepříjemné pravdy. Jako například? Vydali jsme náš první diskusní sešit, studii ekonoma Petra Gočeva. Snaží se ukázat, že občanská solidarita, která se projevuje přerozdělováním státních příjmů např. do zdravotnictví, není neefektivní, jak se často domnívají neoklasičtí ekonomové. Naše druhá akce je setkání Open Space O lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji, ve spolupráci s ČSOP Asi dvacet účastníků z celé republiky bude diskutovat o možnostech podpory místní výroby pro místní spotřebu, koloběhu místních financí a ekologických souvislostech. Mezinárodní dimenzi tomu dodají hosté: Američan Benjamin Vail, který má zkušenost s komunitními farmami, Richard Douthwaite a bruselský ekonom Christophe Guene, který se zaměřuje na praktické ekonomické nástroje typu družstevních záložen. V této sféře, o které souhrnně hovořím jako o ekonomické lokalizaci, je naše naděje pro budoucnost. Jaký ohlas mají tyto myšlenky u studentů? Na pedagogické fakultě většinou musím nejdřív ukazovat, že vůbec nějaké souvislosti mezi ekonomií a životním prostředím existují. Něco jiného je to v Brně na environmentalistice, tam už studenti o těchto problémech přemýšlejí. Ani pro ně ale není snadné začít přemýšlet samostatně, všichni jsme stále indoktrinováni, denně slyšíme o ekonomickém růstu a volném obchodu jako o čemsi jednoznačně pozitivním Čím víc do toho pronikám, tím více žasnu a cítím, že má původní intuice byla správná že právě tady je největší zdroj problémů životního prostředí. Chce se mi vylézt na nějakou horu a z ní křičet: Všímejte si těch věcí, studujte ekonomii, veďte dialog s ekonomy, nevěřte, co vám říkají. A zejména nevěřte politikům, když hovoří o tom, že to či ono, o čem bytostně tušíte, že je to důležité, jako jsou místní výrobní tradice, zemědělská krajina, vesnická malotřídka... že to musí jít ke zdi, protože je to neekonomické. Politik má často svých deset pouček, jakýsi ekonomický odvar, který používá v podstatě stejně, jako dříve zjednodušenou marxistickou ideologii. Důsledky jsou nedozírné. Jak se v této souvislosti díváš na Zelené? Strana zelených příliš nevybočuje z neoliberálního paradigmatu, nezpochybňuje základní věci, nesnaží se například podporovat lokální ekonomiku na úkor globální, neodvažuje se polemizovat s ústředními dogmaty, jako je deregulace obchodu... Je ovšem otázkou, nakolik by s radikálnějším pohledem u veřejnosti uspěli... Jak jsem se zmínila, všichni jsme obětí určité ideologie, často si to ani neuvědomujeme. Nicméně cítím, že je tu ještě prostor pro radikálnější politické uskupení. ODS ale stále rostou preference No, to se může změnit. Navíc mnoho lidí dnes nemá koho volit neexistuje skutečná alternativa... Ale kořeny jsou ještě hlubší, je v tom osvícenská víra v sílu a všemocnost pokroku. V ekonomický růst, technologický optimismus, že vždy něco nového vymyslíme... Další obrovský problém vidím v mocenských strukturách, vlivu nadnárodních korporací, které ovlivňují politiky a které vlastní většinu medií. Ano, stále převládá ta představa, že ekologie je třešničkou na dortu... Existuje i model Hazel Handersenové, kde základem dortu je ekonomika přírody služby a statky, které nám příroda poskytuje. Druhým patrem je ekonomika vzájemné nepeněžní pomoci a péče. Pak je stát, a až nahoře je poleva, což je tržní ekonomika. Ono je to vlastně logické. Jen se musí člověk zbavit představ, že hodnotu má pouze to, co lze vyčíslit. Jaké hodnoty jsou nejdůležitější pro tebe? Vztahy. Vztahy k místu, k minulosti, k sobě samé, k přátelům, k budoucnosti. Ekonomická teorie vidí lidi a vlastně všechno jako kuličky, které se stále pohybují. Ale smysl života je právě v dlouhodobých, nezpřetrhaných vztazích a vazbách. Nadměrná mobilita je destruktivní. No, a pak nestydět se sám před sebou. Jako svatý Kryštof, který nese na ramenou Ježíška, tak podobně přenést tu svou duši přes řeku života, aby si člověk nepřestal sám sebe vážit. To pro mne bylo nejdůležitější za komunismu stejně jako dneska. Žiješ ekologicky? Snažím se každou svou činnost hodnotit i z hlediska její zelené dimenze. Žiju šťastně bez auta, mikrovlnky i televize, poslední dobou dokonce bez automatky. Ono se zdá, že jsme pány těch přístrojů, ale ve skutečnosti jsme jejich služebníky, musíme na ně vydělávat, starat se o ně... Když jdeš trochu hlouběji, tak skromný, chceš-li ekologický život úzce souvisí s duchovnem. Nelpět na majetku, pečovat o místo, kde žiju, uvědomit si, že každý můj čin, ba i slovo má svůj dopad. Pokud o těch souvislostech nepřemýšlíme, tak zhrubneme a systém nás tlačí stát se karikaturou člověka, takzvaným Homo economicus, který je řízen výlučně finančními podněty... Čili: určitě je dobré nepodlehnout bezhlavému konzumu, ale ani na ideálu zeleného či skromného konzumenta bychom neměli ustrnout. Nejsme jen konzumenty. Máme i jiné role: jsme také rodiče, zaměstnanci, členové obce či obcí, občané. Padesát let totality občanské tradice téměř zadusilo, a oproti devadesátým letům se ten prostor už zase zužuje. Musíme se odhodlat vstupovat i do mocenských bojů. Jde o to, o čem zpíval už Voskovec a Werich v Těžké Barboře: Ten, kdo se na svět dívá a ke všemu kývá, ten samozřejmě bývá vždy vážený a ctěn. Takový mozek ptačí, tomu to snad stačí, já, ať se páni mračí, já musím s pravdou ven. Co na světe mám rád, nedám si brát Na tom se vůbec nic nezměnilo! Na najdete, co o Nadě Johanisové řekli současní zaměstnanci Rosy a její další přátelé. A můžete jí tam i položit své otázky. 11

12 POD LUPOU 12 Čas od času proletí mediálním světem zpráva o tom, že se zase někde konalo místní referendum. Jedno z posledních proběhlo na začátku prosince v Litvínově. Lidé se v tomto severočeském městě vyjadřovali k tomu, zda souhlasí s přiblížením těžby uhlí. Odpověděli odhodlanou většinou 95 %, že si nic takového nepřejí. Impozantní odmítnutí škodlivého záměru má však jeden háček hlasování se zúčastnilo necelých čtyřicet procent oprávněných voličů a je proto neplatné. Místní referendum pouze pro malé VÍTĚZSLAV DOHNAL, Možná si teď některý z čtenářů pomyslí, že v severních Čechách se není co divit, vždyť je to kraj vykořeněný. Zalistujeme-li však pamětí či novinami, zjistíme, že podobné příklady na historické křivdy a zátěže ohled neberou. Vzpomeňme referendum o dálnici D 3 v Jílovém u Prahy s účastí 42% voličů nebo referendum o dopravě v Táboře se zájmem pouhých jedenácti procent lidí. Neprostupná hranice Nutnost účasti nadpoloviční většiny oprávněných osob jako podmínku platnosti výsledků referenda přinesl v 48 nový zákon o místním referendu č. 22/2004 Sb. účinný od února Poněkud tragikomicky působí zdůvodnění tohoto zásadního omezení možnosti občanů rozhodovat samostatně o svých záležitostech (připomeňme, že předchozí právní úprava vyžadovala účast čtvrtinovou). Podle důvodové zprávy se referendem rozhoduje o závažných otázkách, je proto nezbytné, aby vzorek občanů, kteří se na rozhodnutí podílejí, byl reprezentativní. Zní to logicky. Kde však zůstala logika, když pro platnost voleb žádná hranice stanovena není? Je snad méně závažné vyhlášení válečného stavu, změna ústavy nebo snížení daní, než rozhodnutí o místní komunikaci, těžbě písku nebo výstavbě drůbežárny? Opusťme logiku a podívejme se na fakta. Z dostupných informací vyplývá, že z hlediska účasti voličů má referendum šanci na úspěch ve městech a obcích s méně než 3000 obyvateli. U sídel větších se zatím nikdy nepodařilo zákonem stanovenou hranici překročit (čerpáno z publikace Místní referenda v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie, Europeum, březen 2006). Místním politikům samozřejmě nic nabrání, aby se řídili i výsledky referenda, které je z hlediska zákona neplatné. Vstřícný postoj lze očekávat v případech, kdy politici sami budou konání referenda podporovat, protože v něm předpokládají potvrzení svých názorů. V opačném případě bude zřejmě převládat přístup, který zvolil táborský starosta. Na otázku, zda bude respektovat názor občanů v případě nízké účasti voličů, odpověděl: Záleží na tom, jak to dopadne. malé kresba Václav Morava Klikatými cestičkami přímé demokracie Pokud se nerozhodnou zastupitelé vyhlásit referendum sami, bez iniciativy občanů (to jim umožňuje 8 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu), musí navrhovatelé referenda shromáždit na jeho podporu stanovený počet podpisů. Zákon v 8 odst. 2 určuje tento počet podle velikosti obce či města na 6 30%. Problémy nezřídka vznikají již při snaze shromáždit potřebný počet podpisů podporovatelů referenda. Úředníci na radnicích s politickou podporou v zádech horlivě prozkoumávají podpisové listiny a jako cifršpióni odhalují všechny údajně neoprávněné podpisy. Asi nejdále se pustili úředníci v husitské metropoli, kteří prohlásili za neplatné všechny podpisy na listinách, na kterých byl v rubrice bydliště předtištěn Tábor. Vycházeli z toho, že podle 11 odst. 2 zákona každá oprávněná osoba uvede na podpisové listině své jméno a příjmení a bydliště. Pokud bylo bydliště na listině předtištěno, neuvedla jej oprávněná osoba, ale někdo jiný. Tento velmi podařený výklad naštěstí vydržel pouze do doby, než se věcí zabýval Krajský soud v Českých Budějovicích. Ten v souladu se zdravým rozumem konstatoval, že připojením vlastnoručního podpisu k předem uvedeným údajům je požadavkům zákona učiněno zadost. Pokud se iniciátorům nakonec podaří potřebný počet podpisů zajistit, uchylují se místní politici nezřídka k další obstrukci. Vyhlásí referendum na termín, který voliče od účasti spíše odrazuje. Ke stanovení data pro hlasování jim dává zákon v 15 poměrně široký prostor pro rozhodování. Podle zákona se referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Z této formulace by se dalo dovodit, že pokud navrhovatelé uvedou sami datum pozdější, je pro zastupitele toto datum závazné. Zákon ovšem na druhou stranu nikde neříká, že je návrh, s výjimkou otázek, pro zastupitelstvo závazný. A co není řečeno výslovně, jako by v našem právním (ne)vědomí neexistovalo. I v tomto směru se lze poučit v Táboře. Přípravný výbor pro vyhlášení referenda o dopravě navrhoval spojit hlasování s komunálními volbami, které se měly konat po více než 90 dnech od jednání zastupitelstva. To se ovšem větší části zastupitelů moc nelíbilo. Zákony údajně vyžadují pro hlasování ve volbách a při referendu samostatné komise i místnosti, což by bylo v Táboře obtížné zajistit. A hlavně není podle místních politiků žádoucí kontaminovat volby jedním konkrétním tématem, které by zastínilo propracované a lákavé programy politických stran ve všech ostatních oblastech. A tak pan starosta navrhl konání referenda v sobotu 2. září. Když jej navrhovatelé referenda upozornili, že prázdniny končí až v neděli 3. září, velkoryse návrh změnil na 11. září. I tak mohl spoléhat na to, že informační kampaň v létě mnoho občanů neosloví. Zákon o místním referendu bohužel neumožňuje bránit se proti nevhodně stanovenému termínu konání referenda u soudu. V 57 předpokládá soudní ochranu pro případy, kdy zastupitelstvo na podaný návrh vůbec nereaguje (nečinnost), kdy po podání návrhu výslovně rozhodne referendum nevyhlásit nebo pokud obecní úřad neoprávněn vyzve přípravný výbor k doplnění návrhu. Proto se mohou politici větších obcí na vražednou kombinaci povinné padesátiprocentní účasti a nevhodného termínu spolehnout. Změnit či zrušit V tomto případě žádné výklady a logické konstrukce nepomohou, namístě je změna zákona. Pokud zákonodárci myslí vážně své proklamace o snaze zapojit lidi do rozhodování, měli by podmínky pro konání referenda více přizpůsobit pro praktické využití. Zejména je nezbytné upravit omezující klauzuli týkající se povinné účasti pro platnost referenda. Je možné uvažovat o jejím úplném zrušení. Další možností je hranici snížit, například na předchozí, čtvrtinovou úroveň. Smysluplné by mohlo být také odstupňování hranice pro platnost referenda podle velikosti obce. Pokud by ani to nebylo přijatelné, nabízí se jako možný kompromis stanovit povinnou hranici nikoliv pro účast voličů, ale pro podporu jednoho z řešení. Znamenalo by to například určit, že referendum je platné, pokud pro jednu odpověď hlasuje více než patnáct procent voličů. Účast by tak mohla být nižší, reprezentativnost rozhodnutí by však zůstala zachována. Další informace k tématu: (v sekci poradna), obcan.ecn.cz. Autor pracuje jako právník v Ekologickém právním servisu.

13 Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a náměty trvanlivé, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme tu časopisovou formu ekologické poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabízíme nějaký zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy, problémy či náměty, a to buď písemně na adresu poradny Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe em: CO DĚLAT, KDYŽ... O éčkách Stále slýcháme o éčkách v potravinách, o tom, jak jsou špatná. Když se při nákupu potravin začteme do složení uvedeném na obalu, mnohdy se to tam tzv. éčky jen hemží. Co to jsou vlastně éčka a jsou skutečně tak špatná, zdraví škodlivá? Éčka jsou přídatné látky neboli aditiva a přidávají se do potravin za účelem zlepšení chuti, vůně, vzhledu nebo trvanlivosti. Od pradávna se o toto člověk snažil za pomoci různých přírodních látek - např. soli, octa, kouře, různých koření atp. Chemické látky se používaly jen omezeně do počátku dvacátého století. Od té doby rostly nároky na trvanlivost potravin a díky získávaným poznatkům ve vědě se tyto požadavky mohou snadněji uspokojovat. Výrobci potravin aditiva užívají také z důvodů konkurenceschopnosti - aby jejich potraviny byly nejen trvanlivější, ale také levnější a zároveň vzhledově přitažlivější, chuťově výraznější atd. Aditiva se dělí podle funkce do několika kategorií. Jsou to např. antioxidanty (E 300 E 321), barviva (E 100 E 182), konzervační činidla (E 200 E 290), regulátory kyselosti, tavící soli, kypřící látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť a vůni, želírující látky, zahušťovadla, modifikované škroby (E 1400 E 1450), stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, leštící látky, odpěňovače, zvlhčující látky, aromatické látky atd. Na obalech nemusí být aditiva rozpoznatelná pro laika na první pohled, jelikož výrobci potravin na obalu mohou uvádět místo označení písmenem E a číslem jeho chemický název. Např. E 951 Aspartam. Nebo naopak: samozřejmě, že označení E 218 zní lépe než methylparaben nebo poznámka může vyvolat kožní vyrážku. Pro spotřebitele tak může složení výrobku vypadat na první pohled příjemněji. Nelze jednoznačně říci, zda jsou přídatné látky nebezpečné pro zdraví člověka. Některá aditiva jsou uváděna jako zdraví prospěšná, s jinými jsou naopak spojovány různé nežádoucí účinky, např. projevy připomínající alergie, respektive tzv. nesnášenlivost nebo přecitlivělost na některé přídatné látky. Existuje mnoho studií a mezi lidmi koluje mnoho seznamů, která éčka mají negativní vliv na lidské zdraví a která nikoli. Nejsouc odborník, nechci zde žádný takovýto seznam uvádět. Připojím několik zdrojů, z kterých mohou případní zájemci čerpat podrobnější a zasvěcenější informace, včetně seznamů aditiv, jejich původu, popř. posouzení jejich vlivu na zdraví: Tereza Vrbová: Víme, co jíme, aneb průvodce Éčky v potravinách; Alena Thiniusová: Záhadné E na obalech potravin a nápojů, možné vedlejší účinky aditivních látek; Vít Syrový: Tajemství výrobců potravin; Petr Fořt: Co jíme a pijeme; internetové stránky Státní zemědělské a potravinářské inspekce Ústavu zemědělských a potravinářských informací a Sdružení obrany spotřebitelů V neposlední řadě bych ráda připomněla biopotraviny produkty ekologického zemědělství, při jejichž výrobě bylo použito přírodních cest, a neměly by tedy obsahovat přídatné chemické látky. Co se mě týče, poradila bych nechat se vést selským rozumem a tedy čím méně, tím lépe nebo není všechno zlato, co se třpytí. IVANA JONOVÁ, Šmidingerova knihovna PRÁVNÍ PORADNA Petice hlas občanů (voličů) Chcete vyjádřit svůj názor na určitou věc? Je vás víc? A chcete, aby se odpovědní politici či úřady dozvěděli, jaký je váš názor? Přesně pro vás je tady petice. Petice je jedním z prostředků, kterými veřejnost může vyjádřit svůj názor na určitou problematiku, včetně ochrany životního prostředí. S peticí se lze obracet na příslušné orgány státní správy a samosprávy se souhlasem, nesouhlasem nebo návrhem řešení určitého problému na lokální, regionální či celostátní úrovni (petici lze např. formulovat jako požadavek na rozšíření počtu kontejnerů na tříděný odpad v obci, proti kontroverzní stavbě např. dálnice či továrny atd.). Podávání petic upravuje zákon č. 85/1990 Sb. o právu petičním. Petice musí být písemná. Petici může sepsat jednotlivec nebo petiční výbor. Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku s příslušným orgánem. Sestavovaná petice musí obsahovat 1) text petice, 2) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jména, příjmení a bydliště všech členů výboru, 3) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat, 4) adresáta petice a 5) datum. Pokud jednotlivé podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena, a dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo kdo je oprávněn členy petičního výboru zastupovat. Osoby, které se rozhodnou petici podepsat, musí uvést své jméno, příjmení a bydliště. V žádném případě nemusí uvádět své rodné číslo ani datum narození (zažitá fáma). Petici může podepsat i cizinec. Organizátoři petice mohou k podpisu petice vyzývat všemi způsoby, které neodporují zákonu. Petice a podpisové archy mohou být vystaveny na veřejně přístupných místech, aniž by k tomu bylo potřeba povolení ze strany úřadu či předchozí oznámení. Při shromažďování podpisů však nesmí dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. S peticí se můžete obracet jak na orgány státní správy (ministerstva, krajské a obecní úřady), tak na orgány územní samosprávy (obecní a krajská zastupitelstva). Orgán, kterému je petice určena, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět iniciátorům petice. Odpověď má obsahovat stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Orgán nemá v žádném případě povinnost se požadavkem obsahu petice řídit. Proti odpovědi úřadu nebo jeho nečinnosti se nelze v zásadě bránit žádnými účinnými právními prostředky, můžete ale podat stížnost, vystoupit na jednání zastupitelstva, věc medializovat apod. Účinky petice nelze v žádném případě přeceňovat. Vzhledem k tomu, že příslušný orgán má povinnost na petici pouze odpovědět (mnohdy tak činí vyhýbavě, neurčitě), nejedná se o příliš silný nástroj účasti veřejnosti. Na druhou stranu, zejména na lokální úrovni si politik dokáže spočítat, že počet podpisů pod peticí je počet voličských hlasů, které nemusí v příštích volbách získat, pokud se hlasem veřejnosti nebude řídit. Petici v kombinaci s dalšími prostředky, které veřejnost k prosazení svého zájmu má především účast jednotlivců a občanských sdružení ve správních řízeních a místní referendum. Vzor petice a další informace k této problematice naleznete na stránkách kresba Václav Morava MICHAL BERNARD, EPS ZIMNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU I

14 ZIMNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU II DOMÁCNOST A BIOZAHRADA Vaříme s Líbou rých zvěstí a událostí. Přeji vám hodně zdraví, radosti a lásky. Do tohoto čísla jsem připravila dva vlastní zimní recepty a jeden, který jsem sehnala poté, co jsem v čase vánočním ochutnala tzv. americké cukroví Cibulačka (rychlá a jednoduchá) 120 g másla, 4 5 větších cibulí, 2 kostky zeleninového bujónu, 5 polévkových lžic hladké pšeničné mouka (bílé nebo celozrnné), 2 housky nebo 3 rohlíky, sůl, voda, mletý bílý pepř Oloupanou cibuli rozkrojíme na polovinu a nakrájíme na půlměsíčky, rozpustíme polovinu másla (chuti ubere, použije-li se olej, proto doporučuji máslo), přidáme cibuli, promícháváme, až cibule zesklovatí, přisypeme mouku a dále promícháváme, až začne cibulová jíška vonět. Přilijeme cca 1,5 až 2 litry vody podle požadované hustoty polévky, dobře promícháme nebo rozšleháme metlou, aby se v polévce nevytvořily hrudky mouky, přidáme zeleninový bujón, dobře promícháme a necháme na mírném ohni vařit minimálně 10 minut, občas promícháme. V době, než se polévka dovaří, rozkrájíme pečivo (lepší je použít pečivo 2 až 3 dny staré) na malé kostičky a na zbývajícím másle je osmahneme. Na závěr polévku dochutíme solí a bílým pepřem. Osmaženou houstičku servírujeme k polévce na samostatné misce, aby si ji každý mohl přidat podle vlastní chuti. Makové zelňáky 1 kg hladké mouky (bílé pšeničné nebo špaldové), 2 prášky do pečiva, 0,2 l dobrého rostlinného oleje, 2 sáčky bílého kysaného zelí (nebo lepší varianta odpovídající množství doma naloženého zelí), 100 g nemletého maku, sůl, mletý kmín, voda, tuk na vymazání plechu Do mísy nasypeme mouku, kypřící prášek, mák, přidáme trochu kmínu a soli, vše dobře promícháme, přilijeme olej a vložíme kysané zelí i se šťávou, dobře promícháme, ochutnáme, je-li potřeba, přisolíme. Pokud je těsto řídké, přisypeme trochu mouky, je-li drobivé, přidáme trochu vlažné vody. Konzistence těsta musí být akorát, nesmí se ani drobit ani lepit. Pečící plechy potřeme tukem, vedle mísy s těstem si připravíme nádobu s vodou, namáčíme ruce a těmi tvarujeme placičky cca 1 cm silné o průměru 8 až 10 cm, které vedle sebe klademe na plech. Pečeme ve vyhřáté troubě při cca 200 stupních do růžova. Jíst lze samostatně nebo jako přílohu místo běžného pečiva, čerstvé z trouby nebo i vychladlé. Americké cukroví 130 g dětských piškotů, 60 g másla, 60 g strouhaného kokosu, 130 g čokolády na vaření, 100 g vlašských ořechů, 1 plechovka kondenzovaného slazeného mléka Salko Piškoty rozdrtíme válečkem na nudle (místo válečku stačí použít skleněnou láhev), ořechy a čokoládu na hrubo nasekáme nebo nakrájíme, nemeleme! Na pekáčku nebo menším a hlubším plechu rozpustíme máslo, které zasypeme rozdrcenými piškoty, pak rovnoměrně nasypeme čokoládu a ořechy, posypeme kokosem, nic nemícháme, jen sypeme suroviny na sebe, rovnoměrně zalijeme Salkem. Zapečeme do růžova při teplotě cca 150 stupňů, ještě vlahé na plechu rozkrájíme na menší čtverečky. Kdo nemá rád poměrně výraznou chuť kokosu, může jej nahradit tzv. mlýnskými ořechy (sušené obilné klíčky), které lze sehnat v prodejně se zdravou výživou. LIBUŠE JOZKOVÁ Původní stromy II. V minulém čísle Krasce byla řeč o významu lípy srdčité našeho národního stromu v přírodní zahradě. Dnes navážu stručným popisem dalších autochtonních (tedy domácích) stromů, které jsou právě pro svoji původnost v zahradě velmi hodnotné. javor mléč foto archiv Nejvhodnějším pokračovatelem stromu národního je bezpochyby strom královský buk lesní (Fagus sylvatica) v přírodě se vyskytuje převážně v podhůřích a často se s ním setkáváme v čistých porostech bučinách. V zahradnické praxi se využívá několik desítek jeho kultivarů, které se liší velikostí, zbarvením i tvarem listů. Buk je dřevinou stínomilnou, k dobrému růstu potřebuje vlhkou a hlubokou půdu s dostatkem živin. V dospělosti dosahuje opravdu královských rozměrů až 40 metrů a i v zimě vyniká svou šedou, naprosto hladkou kůrou. Pro použití je vhodný především do velikých zahrad, kde může vyniknout svou jedinečností. Jeho význam je dán také plody bukvicemi, které jsou vyhledávanou potravou zvířat, především veverek, jistě vítaných návštěvníků přírodní zahrady. Plody mají 40% tuku a jeden kilogram stačí k výrobě půl litru oleje. Buk má i léčivé účinky. Čaj z kůry působí proti horečce, odvar z listu byl považován za účinný proti svědivým vyrážkám a omrzlinám. A jak praví snář: viděti ve snu buk pokácený jest příslibem bohatství a sen o buku zdravém věští pevné zdraví. Dalším stromem, jenž slibuje pevné zdraví, je javor. U nás je domácích několik druhů javoru: babyka (Acer campestre), klen (Acer pseudoplatanus) a mléč (Acer platanoides). Javor klen dorůstá 35 metrů, svými nároky je velice podobný buku a v přírodě je také často nacházíme pospolu. Javor babyka je jeho pravým opakem a nejlépe se mu daří v nižších polohách, na půdách svěžích a živných, a ani svou výškou nijak neohromuje dorůstá cca 15 metrů, což může být velkou výhodou v menších zahradách. Posledním domácím (a nejznámějším) je javor mléč pojmenovaný podle bílé tekutiny, kterou roní konce listů po odtržení. Může růst prakticky na všech stanovištích až do 800 i více metrů nad mořem, preferuje vlhčí a živnější půdu. Pro svou schopnost růst všude, rychle a ve velkém počtu bývá považován za plevel, ale tato vlastnost může být i velkým kladem, protože javor je jedním z mála domácích stromů, které ji mají. Starým lidem prý kontakt s javorem pomáhá vracet životní sílu a děti posazené na javorovou větev se dožijí vysokého věku. Čaj z javorových listů pomáhá proti zánětům mandlí a lymfatických uzlin. Obklady z odvaru z větévek s kůrou zase proti horečce a otokům. Plodem jsou okřídlené nažky, oblíbené u dětí létají jako vrtulníky a dají se použít i jako frňák Stromem, který též může být zajímavý pro děti, je vrba (Salix). U nás je původních několik druhů: vrba jíva (S. caprea), vrba bílá (S. alba), vrba lýkovcová (S. daphnoides), vrba křehká (S. fragilis) a vrba pětimužná (S. pentandra). Velmi obtížně se rozlišují. Je to rychle rostoucí strom nebo keř, poměrně krátkověký. Vrby nejsou zvlášť náročné, většinou však vyžadují vlhčí půdy. Jsou typickou složkou luhů a pobřežních porostů. Z ekologického hlediska je důležitý jejich včelařský význam. Velikost a tvar se často udržuje řezem, a tak si z nich děti snadno budují chýše, tunely a jiné živé stavby, které se pak řezem udržují. (Pokračování příště) MICHAELA ZUDOVÁ, ekoporadna Florianus.

15 NEJEN PRO DĚTI Vyrobte si: BUDKU PRO REHKA A POŠTOLKU Předjaří je ideální doba pro vyrobení a vyvěšení ptačí budky. Přinášíme vám podrobný návod, jak vyrobit tzv. rehkovník, to jest budku, kterou pravděpodobně osídlí rehek domácí, lejsek šedý nebo konipas, kteří potřebují mít z hnízda rozhled do okolí, což jim umožní nižší výška budky s poloviční přední stěnou. Rehkovníky zavěšujeme pod střechy budov, zahradních altánů, seníků, kůlen apod., do 2-3 m. Pro poštolky vyrábíme tentýž typ budky s velikostí dna 30 x 30 cm, vnitřní výškou 40 cm, s přístupem celou horní polovinou přední stěny, vyvěšujeme na velké stromy v zemědělské krajině od 8 m výše. Postačí nám odřezky prken o síle 2-2,5 cm a potřebné množství hřebíků či vrutů 5-6 cm dlouhých. Prkna dáváme neohoblovanou stranou dovnitř (hoblované je nutné uvnitř zdrsnit). Ptáci se tak mohou snadno zachytit drápky a pohodlně vystoupat k vletovému otvoru. Na zadní nebo boční stěnu předem spolehlivě připevníme závěsnou lištu. Do vnitřního prostoru budky nesmí vyčnívat špičky hřebíků! Dno zásadně nepřibijíme zespodu, ale vždy je vsadíme mezi stěny. Nehrozí tak jeho odpadnutí a do budky nezatéká. Na stříšku je vhodné použít silnější a širší prkno, které pobijeme lepenkou nebo starým linem. Návod je převzat z materiálů CHKO Železné hory. Další návody na stavbu budek, doplněné o rozměry potřebné pro jednotlivé druhy ptáků můžete vyhledat na stránkách Moravského ornitologického spolku (http://www.iweb.cz/mos/budky.htm) Povídání o vydře II. VYDRY ŠKOLOU POVINNÉ Vydří mláďata jsou jako všechny děti nechtějí se moc učit, chtějí si hlavně hrát. Oproti lidským mají tu výhodu, že nemusí sedět v lavicích nebo chodit způsobně ve dvojicích. Většina učení probíhá právě formou hry. Školou je jim sama příroda. A nejlepší průvodkyní při sbírání prvních zkušeností je jejich máma. Dětství si jako jedno z nejhezčích období života řádně užívají. Ale pěkně po pořádku: První dva měsíce života vydry stráví v teple, přítmí a bezpečí své nory. Vždyť se jim otvírají oči nejdříve 15 dní po narození. Jak je pro mláďata šelem typické, první dny po narození vypadají jako bezbranné mrňavé uzlíčky. Nicméně savci jsou to zdatní. Každé dvě hodiny vypijí asi 10 cm 3 mateřského mléka. Malé vydry díky tomu denně přibírají na váze o 20 30g! Mléko vodních savců obsahuje velký podíl tuku, u suchozemských druhů je naopak vyšší obsah sacharidů. Mláďata přibývají na váze celých 250 dní přibližně stejnou rychlostí. V prvních dnech života musí matka své ratolesti zahřívat vlastním tělem, než se zdokonalí jejich regulace tělesné teploty. Vydří mláďata mají nejdříve jemnou, stříbřitě šedou srst, pod kterou na 20 cm 15 cm 15 cm 1. Přibij postranice A a B k prkénku C (zadní stěna). bříšku ještě prosvítá narůžovělá kůže. Vydry mění srst (a tím pádem i barvu) ještě třikrát. Z velmi světlé přejdou do černohnědé, třetí generace chlupů, kterou nosí do čtvrtého měsíce, je pro změnu šedohnědá, a teprve čtvrtá generace chlupů tvoří srst, jakou nosí vydří máma. Ta se o vydří děťátka vzorně stará. Nejen, že je po kojení všude řádně očistí a olíže, ale jazykem jim také pravidelně masíruje řitní otvor, jelikož mláďata se bez této stimulace nemohou vykálet a mohlo by u nich dojít k zdravotním komplikacím. Člověk nesmí při vypiplávání zachráněného mláděte tuto mateřskou péči zanedbávat! Jazyk má ovšem povoleno nahradit kupříkladu navlhčenou vatou Ve stáří jednoho měsíce již mají mláďata prořezané první zoubky a máma jim do nory přináší také ulovenou masitou kořist. Tu mláďata často nespotřebují, a tak vzniká zápach, který může noru prozradit. A 15 cm C C A B 2. Přibij k prkénkům A, B a C prkénko D (dno). 3. Přibij zepředu prkénko E. 4. Přibij na A, B a C stříšku F. 20 cm foto ČNF pro vydru B E A 5. Zašroubuj do stříšky F obě očka, kterými provlékneš provázek pro uvázání na strom. Když je vydřatům okolo tří měsíců, nastává pro ně zlomový okamžik. Máma je poprvé přivádí k vodě. Vy, kteří čekáte, že se do ní nedočkavě vrhnou, byste byli zklamáni. Mláďatům se do vody ani trochu nechce. Máma je musí postrkovat čenichem, největší bázlivce vezme jemně do tlamy o do vody donese. Dlouho také trvá, než se mláďata odváží ponořit hlavu pod vodu a následovat mámu pod hladinu. Vydry mají schopnost plavat dánu instinktem, nicméně jejich jemná srst třetí generace je nadlehčuje tak, že se jim neplave a zejména nepotápí zrovna snadno. Nejsou to ještě ti elegantní, mrštní plavci. Postupně se však i díky různým hrám s mámou a mezi sebou v pohybech zdokonalují. Za čas se již potápí mámě po boku a učí se fígle, jak nejlépe nahánět a lovit čipernou rybí kořist. Matka jim zpočátku předhazuje ryby, které sama ulovila, ale vydřata je ještě neumí zabíjet. Stává se, že rybáře popadne při nálezu takových polomrtvých rybek na břehu velká zlost a zanevře na vydru jako na bestii, která tahá ryby z rybníka jen pro své potěšení (a jeho zruinování). Neví, že je to většinou způsobeno právě starostí matky o výživu mláďat Vydřím mláďatům hrozí nebezpečí nejen od lidí, ale jsou také vítanou kořistí výra velkého. Noru také nesmí vypátrat liška. Opatrnosti zkrátka není na zbyt C D A MATOUŠ ŠIMEK, Český nadační fond pro vydru F ZIMNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU III

16 ZIMNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU IV VÝLETY BEZ AUTA Po horském hřebeni aneb Na Kleti nově Koncem měsíce listopadu se Šípku dostalo pozvání Správy CHKO Blanský les na slavnostní otevření nové naučné stezky na Kleti. Připravili je zaměstnanci Správy CHKO Blanský les ve spolupráci s Hvězdárnou na Kleti u příležitosti 50. výročí vyhlášení přírodní rezervace Kleť. A tak vám novou stezku představujeme jako dnešní tip na zajímavý víkendový výlet. Na nejvyšší vrchol Blanského lesa je možné se dostat různými způsoby. Například od Českých Budějovic a Českého Krumlova vlakem, kdy vystoupíte na vlakové zastávce v Holubově a vydáte se pěšky po zelené turistické značce směrem do Krásetína, odkud už je jen kousek pěšky nebo lanovkou na vrchol Kletě. Naučná stezka vede po vrstevnici okolo Kletě. Začíná na jejím vrcholu (1084 m.n.m.) a končí nedaleko výchozího bodu u zdejší hvězdárny. Má osm zastavení s informačními panely charakterizujícími zdejší geologii a morfologii, květenu a vegetaci, lesní společenstva, faunu, mravence a samotnou horu Kleť. Celá oblast leží v dešťovém stínu Šumavy, proto je chudá na srážky. Současně její klima ovlivňuje teplý alpský fén, který výrazně zvyšuje teplotu vzduchu. Průměrné roční srážky jsou okolo 720 mm, zatímco na nedaleké Šumavě je roční průměr srážek téměř dvojnásobný. V Křemežské kotlině jsou srážky ještě nižší v důsledku závětrného efektu Kleti. Celá oblast včetně vrcholových partií je chudá na sníh. Lesy pokrývají 56% CHKO, podíl listnáčů je 27%. Až do středověku zde byly původní bučiny. Nyní jsou zde lesy smíšené s převahou buku. Na území CHKO Blanský les žije 52 druhů savců, z toho dvanáct zvláště chráněných. Hnízdí tu 115 druhů ptáků, 41 z nich je zvláště chráněných. Archeologické nálezy dokládají zdejší nejstarší osídlení člověkem již ve starší době kamenné. Historicky významné a k rodinným výletům bez auta jako stvořené jsou nedaleké keltské oppidum a zřícenina hradu Dívčí Kámen u Třísova. Ve středověku zde dominoval rod Rožmberků, později pak Schwarzenberkové. V blízkosti Kleti leží také gotický klášter Zlatá koruna národní kulturní památka a samozřejmě město Český Krumlov, které patří mezi naše významné kulturní památky zapsané na seznamu UNESCO. DANIELA DVOŘÁKOVÁ, ŠÍPEK mapa použita z materiálu Správy CHKO Blanský les Ve spolupráci s českobudějovickým Mapovým centrem vám představujeme zajímavé turistické cíle pohádkami z knížky Druhé vyprávění kapra Jakuba. Naše dnešní pozvání se vztahuje ke slovutnému hradu Zvíkovu. Více informací o projektu Pohádkové království: Bývaly doby, kdy nestály ani Kašperské hory, ani hrad Kašperk kam jen oko dohlédlo rozprostíraly se husté a hluboké lesy. Ale už tehdy se vědělo, že pod stromy, kapradím, skalami, potůčky zkrátka pod zemí je zlato. A tak se do lesů začali sjíždět zlatokopové a stavěli si zde své chatrče. Jenže zlato mělo pod zemí své ochránce. Včera jsem ti, Jindro, řekl, abys tady vykopal jámu. Kde ji máš? rozčílil se starý Jindřich na svého syna. Ale tatínku, já jsem ji vykopal, ještě mám na rukou mozoly. Já vím, chlapče, promiň, ale takhle už to dál nejde. Na světě snad není chudších zlatokopů než v našem lese. Buď ti čerti zahází jámy a zadupou zlato do země, nebo tě přepadnou loupežníci. Musíme s tím začít něco dělat. Víš co? Až zase najdeme kousek zlata, zabalíme ho a odneseme císaři, aby věděl, jak bohatá je tu země. A on už se o nás postará. Ale tatínku, se zlatem se daleko nedostaneme, lesy jsou plné lapků. Uvidíme, něco dělat musíme. Ale nejdřív je třeba najít zlato. Trvalo to dlouho, zlatu se ze země nechtělo a když už bylo venku kde se vzal, tu se vzal čert je zatlačil kopytem zpátky do země. Ale nakonec přece jen Jindřich jeden valoun zachránil. Vydáme se do Prahy. Připrav nám, mámo, nějaké staré hadry, kožíšek a na vozík truhlu. Ale táto, co bys vezl v truhle, vždyť nic nemáme. Když nic nemáme, dáme do ní kamení, toho je v okolí hodně, a Jindřich nanosil do truhly kameny, zamkl těžký zámek a zahodil klíč. Oblékl si starou, roztrhanou halenu a do její kapsy vložil zlatý valounek zamotaný ve špinavém hadru. Přes halenu přehodil pěkný kožíšek a prohlásil: Tak, na cestu jsme připraveni, můžeme jet. Ještě ani nevyjeli z lesa a už tu byla první loupeživá banda. Á, zlatokopové, a táhnou truhlu! Co v ní máš? Nevím, je zamčená. Tak ji odemkni! přikáže loupežník. Nemůžu, nemám klíč. Tak ji tu nechte a běžte. Však my si ji už nějak otevřem. Zlatokopové doběhli na konec lesa a Jindra se smál: Teda tatínku, vy ale máte za ušima! Ani si nás nevšímali, zajímala je jen truhla. A šli dál a dál, procházeli mezi poli a loukami, brodili řeky, až došli do hájku, kde číhala další banda lapků. Když však viděli, že přichází jen dva chudáci, poslali pouze jednoho loupežníka s bambitkou. Stát kožich sem. Jindřich se poslušně vysvlékl a podal loupežníkovi kožíšek. Nic jiného už nemáš? Jen tuhle halenu a kus hadru, a Jindřich vytáhl z kapsy valoun zlata ve špinavé látce. Fuj trhane, kliď se odtud ať už tě nevidím, odmítl kořist loupežník a zlatokopové mohli bezpečně pokračovat až do Prahy. Díky valounku je pustili až před císaře a ten je pozorně vyslechl. Máte pravdu, o zlatě na Šumavě jsem už slyšel, ale nevěděl jsem, že s ním máte takové problémy. Víš co? Postavíme tam u vás v lese hrad hrad je plný stráží a vojska a zaručí vám bezpečí při práci. A zvuk posvěceného zvonu zažene temné síly. A ty Jindřichu vlastně teď už rytíři Jindřichu budeš jeho správce. Zlato už se dnes v horách netěží a ani hrad již nestráží okolí, ale jeho zbytky na vrchu nad Kašperskými horami můžete dodnes navštívit. BÁRA STLUKOVÁ, copyright Mapcentrum s.r.o.

17 NA NÁVŠTĚVĚ Najít táborskou kancelář EPS, v níž sídlí i právní poradna, která patří do jihočeské sítě KRA- SEC, není právě jednoduché. Je schována v zakroucené uličce poblíž historického náměstí. Pokud budete potřebovat zeleného právníka, doporučuji zvolit nejprve telefonický kontakt Když v roce 1995 založilo několik tehdejších studentů práv (mezi nimi i Vítězslav Dohnal a Pavel Doucha z dnešního táborského EPS) studentskou právní poradnu, žádné další ambice prý tehdy neměli. Asi tak po roce se ovšem ukázalo, že to má smysl a že v tom chtějí pokračovat i po skončení studia Dnes se Ekologický právní servis definuje jako nevládní, nezisková a nepolitická organizace právníků, hájící práva občanů a životního prostředí právní cestou, ovlivňující připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv, prosazující odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání. ZDENKA JELENOVÁ, na zeleno Paragrafy na zeleno Co si občan má představit, pokud se poprvé setká s názvem Ekologický právní servis? Vítězslav Dohnal (VD): Tak pro běžného občana je asi nejviditelnější a nejužitečnější naše bezplatná právní poradna. Pokud má někdo problém s právními prvky, týkající se v nějakém aspektu životního prostředí, můžeme mu nabídnout základní právní rozbor, poradit, jak formulovat právní podání a kam to poslat, případně kontakt na advokáta. Čeho se dotazy nejčastěji týkají? Michal Bernard (MB): Tematicky hodně územního plánování, účasti ve stavebním a územním řízení, procesu EIA, časté jsou problémy s hlukem a s těžbou, především kamenolomy Přicházejí lidé včas? VD: Velmi často se bohužel probudí až pozdě, ve fázi, kdy jsou všechna povolení platná, kdy už například stavbu nelze zastavit Nepromeškat lhůty je zásadní. Jsou důležitými klienty nevládní organizace? VD: Početně jde asi o polovinu klientů, ale z hlediska důležitosti případů jsou nevládní organizace samozřejmě nejzásadnější. S občany řešíme spíš drobnější problémy, ve spolupráci s neziskovkami řešíme větší kauzy. Můžete uvést nějaké konkrétní příklady? VD: Místní referendum v Táboře, kdy jsme nebyli organizátory, ale skutečně právními poradci. Kampaň vedli lidé z místních sdružení. MB: Což je asi ideální strategie když vznikne místní sdružení, které vyvíjí aktivity, sbírá informace, a my zajišťujeme právní stránku. VD: Dalšími silnými partnery jsou samozřejmě v některých kauzách obce, místní samosprávy. MB: Hitem podzimu byly například stavební uzávěry, které ještě podle starého stavebního zákona mohly obce vyhlásit k ochraně svého území před nežádoucími stavebními záměry, např. dopravními, vedením vysokého napětí apod. Podle nového stavebního zákona ale tyto uzávěry musí být předem dohodnuty s krajem, a tak už nemohou být použity na ochranu území obce např. před stavbami, které kraje prosazují a obce s nimi nesouhlasí. Můžete přiblížit další programy EPS? VD: Z hlediska kapacity je poradna menšinovou aktivitou. Hlavními programy EPS, které se zabývají strategickými problémy, je jednak problém odpovědnosti nadnárodních korporací, a pak právo na příznivé životní prostředí. V těchto oblastech se aktivně snažíme vyhledávat kauzy a významné případy. Samozřejmě někdy se to propojí i s poradnou, ale častěji jde o spolupráci s jinými nevládkami. V oblasti zahraničních investic jde o známé kauzy Hyundai, Nemak, Phillips, čemuž se věnují spíše naši kolegové v Brně. Mgr. Vítězslav Dohnal vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a v r se stal jedním ze zakládajících členů EPS. Specializuje se na právní metody zapojování veřejnosti do rozhodování, možnosti soudního přezkumu ve věcech ochrany ŽP a právo na informace. V r byl zvolen ředitelem Public Interest Lawyers Association (www.pilaw.cz). Mgr. Michal Bernard vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. V průběhu studií začal pracovat v Organizaci pro pomoc uprchlíkům. V r se účastnil Školy lidských práv a projektu Občanských právních hlídek. Od února 2005 pracuje v EPS v rámci projektu KRASEC. ŘEŠENÉ KAUZY: Hliníkárna Nemak na Mostecku výstava Příběh sedláka Rajtera, LG. Philips Displays Hranice, Toyota Peugeot Citroën Automobils (TPCA) Kolín, Hyundai Nošovice, Papírna Myllykoski a spalovna odpadů v Opatovicích, průtah dálnice D8 přes CHKO České středohoří, dálnice D11 (NPR Libický luh), Lidl Tábor a Rumburk, golfová hřiště v Hluboké a v Čeladné, letiště Ruzyně, skládka Pozďátky, kanál Dunaj-Odra-Labe, brněnské supermarkety a další. Více informací a právní rozbory kauz na sekce Případy. Nesuplujete v těchto kauzách úlohu státu? VD: Domníváme se, že stát velkým investorům příliš ustupuje. Českým i nadnárodním, nevymáhá po nich vše, co by měl a mohl. V kontrastu s tím se na nás obracejí menší investoři například v oblasti větrných elektráren, kterým naopak úřady házejí klacky pod nohy To znamená, že někdy zastupujete i investory? VD: Snažíme se především prověřit, jestli je záměr skutečně pro životní prostředí neškodný, a pak případně investorovi nabídneme rozbor právní situace, rady pro další postup atd. Ale nezastupujeme je. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE: EPS je členem mezinárodní sítě environmentálních právníků E-LAW (Environmental Law Alliance Worldvide), dále členem EEB (European Environmental Bureau) a mezinárodní sítě organizací OECD Watch. Inicioval vznik mezinárodní sítě Justice & Environment (J&E). Proč jste se zapojili také do projektu KRASEC regionální spolupráce relativně malých jihočeských neziskovek? VD: Stále zvažujeme, co vlastně je v naší práci nejužitečnější zda nadnárodní kauzy a mezinárodní spolupráce, nebo drobné kauzy, občanské problémy s kácením a hlukem atp. Snažíme o určitou vyváženost. Potřebnost právního poradenství vidíme zcela jasně, a navíc nám dává i vhled do toho, co systémově nefunguje a je třeba řešit na vyšší úrovni, například v legislativní činnosti. Což je další věc, které se EPS dlouhodobě věnuje. MB: Naše role v síti by měla být samozřejmě dosti specifická, týkající se právního poradenství, a to jak pro klienty ostatních ekoporaden, tak vnitřně pro ostatní organizace v síti. Pokračování rozhovoru, mimo jiné o novém projektu EPS na ochranu občanů před nežádoucím hlukem, o legislativní činnosti EPS (připomínkování zákonů a lobování v parlamentu) a hodnocení významu Občanských právních hlídek (projekt EPS na monitorování činnosti policie v průběhu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v září 2000) najdete na 13

18 TÉMA halovat nové souvislosti a správně rozhodovat. Právě nesprávné rozhodování stojí za bídným ekologickým stavem planety Země. Za každým odlesněným hektarem půdy, za každou ulovenou velrybou. Manažeři ve vedení obcí, regionů i států rozhodují o naší budoucnosti. Jsou však dostatečně vzdělaní a moudří, aby dokázali kriticky uvažovat? A co vy? Co byste řekli tvrzení, jež se objevila v internetovém vydání Lidových novin pod titulkem Lesy zrychlují oteplování Země? 14 Kritickým myšlením OLDŘICH SYROVÁTKA, Článek L. Vainerta je uveden: Modifikace hesla ekologických organizací v titulku je možná až příliš úderná a jednostranná, ale z hlediska globálního oteplování pravdivá. Američtí a francouzští vědci s pomocí komplexního modelu vyjádřili vliv lesů na klima planety a s překvapením zjistili, že stromy v severských oblastech Zemi spíše zahřívají. Pokud by byla na místě lesů zasněžená pláň, odrážela by totiž zpátky do vesmíru většinu slunečního záření, zatímco lesní porost ho pohltí. V pásu, do kterého spadá i Česko, je kladný vliv stromů, zejména pohlcování oxidu uhličitého, téměř zcela eliminován vyšší přitažlivostí tmavých větví a kmenů pro teplo. Skutečnou zbraní proti globálnímu oteplování jsou tedy jen pralesy v tropech. Ty ale člověk kácí stále vyšším tempem. A dále: Všechny rostliny, tedy i stromy, při svém růstu pohlcují uhlík v podobě oxidu uhličitého, nejznámějšího ze skleníkových plynů. Tento fakt samozřejmě studie nezpochybňuje. Stejně tak lesům přiznává kladné body za to, že se z nich vypařuje velké množství vody, čímž přispívají k tvorbě mraků. Bílá oblaka velmi efektivně odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru, takže zemskou atmosféru ani nestihnou zahřát. Ekolog Govindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira však do rovnice zavedli další proměnnou vliv odrazivosti samotných lesů. Kmeny stromů a zelené listy či jehličí jsou obvykle tmavší než porost pod nimi. Pohltí tedy větší množství tepla než jiná vegetace. Rozdíl je markantní zejména při srovnání se zasněženou krajinou. Citovány jsou závěry, jež vědci sdělili BBC: Zjistili jsme, že ve středních zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vysazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule. V oblastech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů (z tohoto hlediska) i kontraproduktivní. Pan Vainert mi ochotně poslal internetové zdroje, z nichž čerpal: o modelech Govindasamy Bala a Kena Caldeira informoval například New Scientist: Tisková zpráva domovské instituce jednoho z autorů studie je na adrese: Omyl vědců již letěl do světa. Dokáží manažeři, rozhodující o strategiích rozvoje, o politikách v zemědělství a lesnictví, vodohospodářství, dopravy či průmyslu a o přidělování finančních prostředků do oblasti životního prostředí, zapochybovat? Nebo uvěří vědě, která se tak krutě sekla? Pokud uvěří, pomáhej nám Bůh. katastrofě Management je značnou částí veřejnosti chápán jen jako jakýsi stroj na peníze. Tento obor ale vyplývá ze zásadní lidské schopnosti: společně a koordinovaně dosahovat vytčených cílů. Manažerem může být nazván i náčelník tlupy našich pravěkých předků, která se vydala na lov mamutů. Je dobře, že vysokoškolské vzdělání v tomto oboru je nyní k dispozici nejen na školách zaměřených ekonomicky, ale i na VŠ technických, zemědělských i jiných. Manažer totiž musí mít co nejširší rozhled i v jiných oborech, aby dokázal odproti katastrofě V tomto případě si nekritičtí vědci neuvědomili, že existují i jiné faktory spojené s funkcí lesů mírného pásma. Nakrmili počítač znalostmi na úrovni žáků druhého stupně základní školy a objev byl na světě! Jen na území České republiky dopadá obrovské množství energie, uvádí se hodnota 9.4 x 1010 MWh/rok (asi 1000 x více, než u nás vyrobíme). Běžné cévnaté rostliny proto musí chladit svoje orgány. Rostliny jsou vybaveny účinným mechanizmem, který jim umožňuje aktivní přeměnu vody přijímané z půdy v páru; fungují jako regulační ventil, který přepouští vodu z půdy do atmosféry tehdy, pokud je chlazení nutné. Rostliny tak ochlazují svoje orgány i okolní vzduch a omezují průnik tepla do půdy. Přeměna vody v páru váže obrovské množství energie, které při kondenzaci zpětně ohřívá vzduch. Tak rostliny též regulují klima. Stromy navíc dokáží přijímat vodu z větších hloubek a vytvářejí stín, jenž brání slunečním paprskům dopadat na půdu. Uvolňování vodní páry lesními porosty do ovzduší nezávisí jen na pasivním odpařování (evaporaci), ale zejména na tom aktivním (transpiraci vše dohromady evapotranspirace). Zatímco stromy přijímají 5 10 % tepelné energie, odrazí stejné množství a do páry uloží % (lesní podmínky), ve stepních podmínkách (kde chybí či je omezena transpirující vegetace pole po sklizni, zastavěné plochy aj.) je tento poměr opačný: přijaté teplo činí %, odraz 5 15 %, odpar %. Nechci se zde pozastavovat nad nekritičností vědců. V souvislosti s úvodem o manažerech chci ale upozornit na nezbytnost širokého rozhledu a kritického myšlení. Má-li se civilizace vyvíjet k udržitelnosti, bude záležet především na tom, jak manažeři dokáží pracovat s informacemi, vyhodnocovat je a dosazovat do mozaiky poznání. Pro další informace doporučuji např. či Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vysoké školy ekonomické v Praze se v průzkumu uplatnění absolventů VŠ na pracovním trhu umístila v roce 2006 na 1. místě ze 158 hodnocených škol (Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze); Autor přednáší na Fakultě managementu VŠE.

19 TÉMA I špatné vlády mohou občas vykonat něco dobrého. Toto pravidlo, stejně jako rozhodující roli jednotlivce v dějinách, můžeme ilustrovat na obrovském úspěchu předposledního prosincového týdne. Rozhodnutím a aktivní iniciativou ministryně zemědělství Mileny Vicenové se podařilo na poslední chvíli zabránit tomu, aby vláda schválila závazný seznam dvou stovek nových přehrad. Kdyby se to stalo, musely by se od ledna 2007 všechny nové nádrže zakreslovat do územních plánů, stejně jako do chystaných podrobných plánů jednotlivých oblastí povodí. To by mělo vážné negativní dopady na život stovek měst a obcí. Mnozí starostové o této hrozbě paradoxně dodnes ani netuší, protože se je nikdo z oficiálních míst neobtěžoval informovat. Nepravděpodobné vítězství JAN BERÁNEK, Strategický dokument s názvem Plán hlavních povodí, vycházející z evropské rámcové směrnice o vodách, přitom více než rok připravovali úředníci ministerstva zemědělství. Mnozí z nich, kteří v resortu pracují dlouhá desetiletí, se do něj do poslední chvíle snažili vpašovat česká specifika seznam několika stovek přehrad, navržených v rámci velikášského plánování už v 70. letech. Podstatnou část někdejších plánů oprášili a beze změn zkopírovali do nové strategie: stejné lokality, stejně vysoké hráze, stejné plochy zatopených území. Došlo jen k modernizaci argumentace, kdy rostoucí spotřebu vody v příštích pětiletkách (ve skutečnosti se spotřeba několikanásobně snížila a dále klesá) nahradily klimatické změny a s nimi související očekávaný úbytek vody v krajině. Napravování škod stojí miliardy Například ředitel odboru vodohospodářské politiky Miroslav Král na veřejném projednávání návrhu plánu povodí v říjnu v Praze promluvil vášnivě o tom, že české vodní hospodářství patří k nejrozvinutějším na světě a že jsme předběhli Evropu, která nám závidí a teprve začíná objevovat, co my už dávno máme. Bylo by dobré mu připomenout, že ve skutečnosti nám právě Evropská unie už od devadesátých let pomáhá mnohamiliardovými dotacemi alespoň částečně revitalizovat umrtvené a zatrubněné vodní toky, napravovat zničený vodní režim v krajině, snižovat toxicitu vody v řekách či stavět čističky v městech a obcích. Bylo také zajímavé pozorovat, jak se v této kauze obrací role státní správy a ekologických iniciativ. Emotivně přednášené katastrofické vize tentokrát zaznívaly třeba od pracovníků Povodí Moravy. Podle nich nám budou naši potomci za padesát let za přehrady děkovat a všechny výhrady půjdou stranou jako malicherné doslova prostě proto, že budou hnáni prachsprostou touhou přežít. Napadlo mne v takových chvílích několikrát, že bychom možná měli být rádi. Vždyť lobby nad přehradní lobby po dosavadní bagatelizaci a ignorování patrně největší světové hrozby, spočívající v dramatických změnách klimatu způsobených průmyslovým růstem, začínají naši vládní úředníci zastávat zcela opačné názory, a dokonce a velice správně ve svém plánování uvažují desítky let dopředu! Jenže taková rychlá konverze je přece jen podezřelá, zvlášť když najednou burcuje k dalšímu betonování krajiny. Ty dvě stovky lokalit navržených na nové přehrady představují nejzachovalejší, nejméně poškozená a znečištěná údolí v naší republice. Mnohé z navrhovaných přehrad se nacházejí v chráněných krajinných oblastech, a dokonce i národních parcích, typicky třeba Býčí skála v Podyjí. Další by zaplavily unikátní a vyhledávané lokality, jako je třeba vodáky oblíbený horní tok Vltavy, kde by u Českého Krumlova vyrostla nádrž o ploše tisíc hektarů, nebo dokonce dvakrát tak velké nádrže Skryje v malebném údolí Berounky či Krkavec na Nežárce. foto archiv Emise klima neovlivní? Účelovost progresivní rétoriky se ale záhy odhalila sama v celé své nahotě. Ve stejné době, kdy úředníci ministerstev zemědělství a životního prostředí apelovali na zodpovědnost vůči budoucím generacím a prezentovali obrazy klimatických změn dalece překračujících nejhorší vědecké scénáře, schválila tatáž ministerstva oficiální plán na zvýšení emisí skleníkových plynů v ČR o pětadvacet procent! Přitom v přepočtu na osobu už nyní vypouštíme největší objemy skleníkových plynů v Evropě. Jinými slovy, zatímco úřady vyzývaly stovky obcí, aby se obětovaly v zájmu přežití dalších generací, protože z krajiny se vlivem oteplování vypařuje a mizí voda, stejné instituce zároveň rozhodly o tom, že pod kotlem doslova ještě pořádně přiložíme. V případě přehrad ale naštěstí pomohlo, že si úředníci vzali příliš velké soustu a zjevně podcenili potenciál občanských iniciativ a starostů. Plán hlavních povodí měla vláda schválit do 22. prosince. Díky mobilizaci starostů, občanských sdružení i jednotlivců, kteří nejprve v několika kolech marně posílali konstruktivní připomínky na ministerstvo a poté se otevřeným dopisem obraceli přímo na vládu a jednotlivé ministry, se podařilo v poslední minutě rozjetou mašinérii zastavit. Podle našich informací se o to zasloužila především ministryně Vicenová, která oslovila ministra Kalaše a týden před očekávaným schvalováním plánu s ním vyjednala dohodu, podle které návrh stahuje k zásadnímu přepracování. Dopředu však avizovala, že nová verze už nebude obsahovat seznam konkrétních přehrad. Výrazně k tomu přispělo i prohlášení, ve kterém vedoucí pracovníci Akademie věd a několika univerzit vyvracejí proklamovanou nezbytnost přehrad. Zápas bude pokračovat Jde o zásadní úspěch všech, kdo se proti přehradní zombii aktivně postavili. Zápas tím ovšem nekončí. Nyní bude na občanech a starostech obcí, aby v příštích třech letech sledovali přípravu takzvaných dílčích plánů oblastí povodí, kde se státní vodohospodáři nepochybně pokusí některé přehrady znovu oživit. Ty ale už naštěstí nebudou nařízeny shora vládou a jejich konečnou podobu budou schvalovat na konci roku 2009 krajská zastupitelstva. Občané budou tentokrát mít plány více ve svých rukou, na druhou stranu se lze obávat i silnějšího klientelismu a propojenosti konkrétní stavební lobby s politikou na místní či krajské úrovni. V roce 2008 proběhnou i krajské volby, takže plány přehrad se nabízejí jako jedno z volebních témat. Sám jsem zvědavý, jestli převáží výhody nebo slabiny decentralizovaného rozhodování. Jedno je nicméně jasné už dnes. Nesmíme nečinně přihlížet, je třeba rozhodování aktivně ovlivňovat. Autor je mluvčím iniciativy Stop přehradě (www.stopprehrade.cz). Psáno pro Krasec a Literární noviny. 15

20 K ZAMYŠLENÍ GLOSÁŘ 16 Knížka, kterou berete do rukou, má několik rovin. V jedné rovině je to příběh člověka, který se během svého života střetl s mocí v několika více či méně groteskních podobách a musel se pokaždé znovu rozhodovat, jak se zachovat, aby uhájil svou existenci a přitom zůstal věrný sám sobě. V jistém smyslu je to příběh nás všech, kteří jsme se narodili ve střední Evropě. Příběh Františka Vrzáka Předmluva ke knize A. Pelíška Vrzáka NAĎA JOHANISOVÁ, V 80. letech koloval vtip, jakési patero přikázání: Nemysli! Když myslíš, tak nemluv! Když mluvíš, tak nepiš! Když píšeš, tak nepodepisuj! A když podepisuješ, tak se nediv! František Vrzák si dovolil nejen myslet, ale i mluvit, psát a dokonce podepisovat. Byl stavitelem drobných ostrovů odporu v moři nespravedlnosti a jeho činy si zachovávají smysl nezávisle na svých hmatatelných výsledcích. Tento příběh je ale něčím víc, než příběhem zápasu jedné lidské bytosti o smysl života. Vypráví o ztracených obcích pod Temelínem a zrcadlí osudy tisíců obcí, které podlehly násilí shora v celém světě. I u nás musely mnohé další komunity ustoupit pokroku. Vzpomínka na ně se chvěje ve zčeřených hladinách údolních nádrží a hvízdá si o nich vítr, prohánějící se nad severočeskými haldami. Knížka otvírá řadu znepokojivých otázek. Co je to pokrok? Co je vlastně veřejný zájem? A co znamená demokracie? Vždyť ostudné vysídlení temelínských, které nebylo nutné ani z pohledu samotných energetiků, dokonala až demokratická vláda. Možná, že klíčovým slovem naší doby není ani pokrok, ani veřejný zájem, ba ani ta demokracie. Možná je to měřítko. Velikost. Zatímco doma v Podhájí je každý hlas slyšet a každý pokřivený strom zaujme na dálku, svět vypadá jinak. Je to obluda valící se po kolejích, stroj sunoucí se bez ohledu na čas a dějiny, bez ohledu na výkřik bolesti, smích i pláč právě narozeného, říká František Vrzák, muž, který chtěl napsat knihu o Podhájí, Březí, Křtěnově a Temelíně. Knihu nikdy nenapsal a jeho svět převálcovala obluda, valící se po kolejích. Přesto ten zvláštní svět žije díky jeho práci kronikářské dál a promlouvá k nám o síle, kultuře, vynalézavosti a soudržnosti malého lidského společenství, zakotveného v místě, přírodě a vlastní historii. Zplanělá krajina je ale ještě něčím víc, než kronikou zápasu o přežití jednoho společenství v poryvech dvacátého století. Třetí rovina tohoto příběhu se týká vztahu člověka a místa. František Vrzák cítil, že na místo, s nímž srostl on a jeho předci, má starší a silnější právo, nežli papírové právo zakleté v paragrafech. Příběh Františka Vrzáka je tak silný, protože je bytostným příběhem naší doby. Když mu předseda národního výboru odmítl doporučit petici, která měla zvrátit zničení jejich společného místa, zdůvodnil svůj postoj slovy: Nemůžu, neumím, nechci. Ani se to nehodí. Jak může místní úřad odmítat něco, co rozhodl stát? Vrzák se mu podíval do očí a řekl: A kdo je stát? Kreml, nebo lidi, jako jsme my? Každý z nás může bránit svoje místo. Ale i solidarizovat se s těmi, kdo jsou ohroženi ekonomickou mocí. Obludou, valící se po kolejích. Připustíme další centralizaci energetických zdrojů? Další bourání severočeských obcí? Další Temelíny? Znuděně zívneme, když anonymní dopisy hrozí smrtí lidem, odmítajícím se za peníze vzdát svého místa, jako se nechtěl vzdát svého místa František Vrzák? Anebo půjdeme měkčí cestou kontroly ekonomické moci a podpory malého a místního, včetně obnovitelých zdrojů energie, které by posílily ekonomickou nezávislost a soběstačnost místních komunit? Třeba přitom objevíme nové významy pro slova pokrok, veřejný zájem, demokracie. Antonín Pelíšek: A po nás planina Kniha napsaná podle vyprávění kronikáře Františka Vrzáka, který pochází z dnes již neexistující osady Podhájí. Mapuje jeho život a zároveň osudy vesnic, které musely ustoupit výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Na vydání knihy se podílely občanská sdružení Jihočeské matky, V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín a Nadace Partnerství Brno. Vydalo nakladatelství PENI, 2006, 123 str., 150 Kč. Knihu je možné objednat na adrese: Jihočeské matky, o.s. Nová 12, České Budějovice, tel.: , Koaliční naděje Vánoční koaliční smlouva mezi ODS, KDU-ČSL a SZ je vcelku velkou nadějí pro životní prostředí. Zejména v kapitolách o energetice a dopravě jsou dohodnuty některé plány a záměry, které dosud zaznívaly jen od nevládních organizací nebo z akademického prostředí. Namátkou jmenujme plnou odpovědnost provozovatelů jaderných reaktorů, přednostní výstavbu silničních obchvatů místo nových úseků dálnic a ekologickou daňovou reformu (přesněji až její druhou fázi od r. 2010). V nadšených ohlasech, např. i od Hnutí Duha, poněkud zaniklo, že ve smlouvě není nic o péči o krajinu včetně zemědělství a lesnictví! ani o ochraně přírody (kromě dílčí zmínky u labské vodní cesty), podobně jako o ekologické výchově nebo poradenství. V realitě české politiky chováme dvojí naději: že se podaří uskutečnit aspoň některé z chvályhodných záměrů nebo že programové dokumenty dalších vlád nebudou takto nastavenou laťku v ochraně životního prostředí příliš snižovat. JIŘÍ GUTH Nevládky ano, reaktory nerozhodně Mezi dubnem a zářím 2006 probíhal výzkum společnosti Median na téma Elektrárny a ekologická hnutí, kterého se zúčastnilo 7361 respondentů ve věku 12 až 79 let. Téměř dvě pětiny dotázaných sympatizují s ekologickými organizacemi devět procent je podporuje zcela a 30 procent spíše ano. Zásadně proti ekologickým hnutím stojí pět procent populace a spíše proti se staví 15 procent respondentů. Další dvě pětiny se nepřiklonily ani k jedné z nabízených odpovědí. Nerozhodně dopadlo dotazování na výstavbu jaderných elektráren. Výrok Souhlasím s výstavbou jaderných elektráren u nás zcela vystihuje názor 11 procent respondentů, dalších 22 procent lidí s tímto výrokem spíše souhlasí. Na druhou stranu 21 procent dotázaných se postavilo spíše proti. Za zaryté odpůrce lze považovat 12 procent lidí, kteří výstavbu atomových elektráren určitě odmítají. Třetina dotázaných se nepřidala ani k jedné straně. EDVARD SEQUENS ( podle ČTK) Jak na to, poradče? Nejsem žádná celebrita ani víajpí, ale normální environmentální poradce z jedné endžíou. Ve své praxi jsem měl možnost seznámit se s menežmentem chráněných území a pochopit smysl faieretraide. Ale přesto se rád zúčastním zajímavého workšopu, který je navíc spojen s breistormingem. A pokud je zde i dobrý facilitátor, nemá akce chybu. Přiznám se, že od jisté doby nepodceňuji ani kofibrejky a tíbrejky, neboť to nejsou brífingy. Pochopitelně vše nelze shrnout do pawrpointové prezentace a nevejde se ani do abstraktu. Navíc pro mne je užitečné, že se zde hovoří i o fandreisingu. Takže každé ráno surfuji po netu a pídím se po zajímavých workšopech. Sleduji přitom banery, které odkazují na zajímavé weby. Bohužel informací je mnoho a času málo, navíc každou chvíli zvedám telefon, protože nemám ještě skipi, a tak mi unikl zajímavý wočdokový workšop. Pídil jsem se, ale nechytil jsem nikde ani cirkulář ani dedlain. No nic. Dneska mi přišla poštou pozvánka na zajímavý seminář o jazykových barierách ekologických poradců Hezky česky... VLADIMÍR MOLEK

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE Zpráva o činnostech leden až březen 2013 OBSAH: 1. Aktuální projekty (chronologicky): Číslo strany: 1.1 Seminář Povinné energetické průkazy budov od ledna 2013 a rekonstrukce

Více

Výsledky činnosti Krasce

Výsledky činnosti Krasce Výsledky činnosti Krasce za období 2007 2009 Krasec, o.s. krajská síť environmentálních center v jižních Čechách Senovážné nám. 9 (Dům služeb, 3. patro) 370 01 České Budějovice IČO: 270 56 538 číslo účtu:

Více

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních budov Investice do Vaší budoucnosti Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Pokud hledáte odpovědi na otázky týkající se životního prostředí, stavu ovzduší, ochrany přírody, úspor energie, tak držíte správnou publikaci. V této

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Možnosti ekologizace provozu stravovacích a ubytovacích zařízení Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Globální klimatická změna hrozí Země

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

EVVO v Jihočesk eském m kraji 2001-2009 EVVO = environmentáln lní výchova, vzdělávání a osvěta EVVO - preventivní nástroj v ochraně ŽP EVVO - O ŽP - V ŽP - PRO ŽP EVVO - rozvíjet vnímavost a vstřícnost

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Richard Lev Ředitel odboru Projektového poradenství e-mail: lev@grantikacs.com Mob: +420 731 192 877 Kapitola/Slide GRANTIKA

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz

ZPRÁVA O ČINNOSTI. občanského sdružení, ENVIC. www.envic.cz ZPRÁVA O ČINNOSTI občanského sdružení, ENVIC 2007 www.envic.cz Občanské sdružení ENVIC Organizace byla založena 3.9. 2003. Činnost začala vyvíjet v souvislosti s přípravou projektu ENVIC Environmentální

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína

Setkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína Setkání s občany Třeboně 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR) 1/ ZUR = územně plánovací dokumentace kraje 2/ Územní plánování řeší m.j.

Více

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov

Program environmentálního. vzdělávání, výchovy a osvěty. v ZŠ a MŠ Křižanov Základní škola a mateřská škola Křižanov, příspěvková organizace Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ZŠ a MŠ Křižanov 2014 2015 Koordinátor EVVO: Mgr. Ivana Hejtmánková ZŠ a MŠ Křižanov

Více

Manažer pro energetiku European EnergyManager

Manažer pro energetiku European EnergyManager Manažer pro energetiku European EnergyManager Doplňující vzdělání pro energetiky Seminář NSZM, Praha, 25. května 2010 Komu je vzdělání určeno? Organizacím/podnikům, které chtějí odhalit své rezervy v oblasti

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Výsledky z pracovních skupin Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.rrajm.cz 1 Zaměření a úkoly pracovní skupiny : Odpadové hospodářství sdružování obcí, organizování nakládání s odpady Obnovitelné zdroje

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO

PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO PLÁN ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY A MATEŘSKÉ ŠKOLY HAVÍŘOV-MĚSTO NA NÁBŘEŽÍ příspěvková organizace NA NÁBŘEŽÍ 49/1374, 736 01 HAVÍŘOV-MĚSTO Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast

OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze7 x ITI Hradecko-pardubická metropolitní oblast OPŽP verze 7 PRIORITNÍ OSA 1: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY VOD A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ PRIORITNÍ OSA 2: ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ V LIDSKÝCH SÍDLECH

Více

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM

Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM Program Ministerstva životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM Zelená úsporám je název nového Programu, který vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Cílem programu je podpořit vybraná opatření úspor energie

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

KP projekt s.r.o. Nabídka služeb společnosti. www.kpprojekt.cz, www.regionalniporadenstvi.cz

KP projekt s.r.o. Nabídka služeb společnosti. www.kpprojekt.cz, www.regionalniporadenstvi.cz Nabídka služeb společnosti KP projekt s.r.o. Provozovna: Jírovcova 1, 370 01 Č. Budějovice, Sídlo: Purkyňova 4/777, 370 01 České Budějovice, Tel./fax.: 387 313 689, Zapsána v Obchodním rejstříku u Krajského

Více

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1

Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015. Strana 1 Plán činnosti rozvoje EVVO rok 2015 1 Strana 1 2 1. Výsadba stromové aleje z jeřábů - bude vysazena stromová alej z jeřábů jako původního druhu na Vysočině *mají běžné znalosti o životním prostředí našeho

Více

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015 OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom Ekologické aktivity, exkurze, praxe 2. 9. Prima až 4. ročník program Ornity Desatero sov 8. 10. Exkurze do Botanické zahrady, septima - Ing. Mgr. H. Kadlecová 9. 10. Porada k projektu ENERSOL 2015 - RNDr.

Více

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje

Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Obnovitelné zdroje energie z pohledu Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Povinnost zpracování Územní energetické koncepce pro kraje, hl. město Praha a statutární města je stanovena v zákoněč.

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO

KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT V PŘÍHRANIČÍ JIHOČESKÝ KRAJ / DOLNÍ RAKOUSKO Jihočeská hospodářská komora Sdružení stavebnictví a územního rozvoje Husova 9, 370 01 České Budějovice Držitel certifikátu systému jakosti dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2001 KOOPERATIVNÍ ROZVOJ LOKALIT

Více

č. Z ze dne u k l á d á 2.1. Radě MČ Praha zajistit realizaci bodu 1. tohoto usnesení Termín: 31.8.

č. Z ze dne u k l á d á 2.1. Radě MČ Praha zajistit realizaci bodu 1. tohoto usnesení Termín: 31.8. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 12 ZASTUPITELSTVO MĚSTSKÉ ČÁSTI USNESENÍ č. Z-24-005-13 ze dne 18.6.2013 Granty z rozpočtu městské části Praha 12 na realizaci projektů v oblasti životního prostředí na rok 2013 - II.

Více

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok

ZELENÉ BYDLENÍ. Naše poslání. Občanské sdružení. Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok Občanské sdružení ZELENÉ BYDLENÍ Výroční zpráva a zpráva o hospodaření za rok 2013 Naše poslání Posláním občanského sdružení Zelené bydlení je propagovat a prosazovat do každodenního života principy trvale

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ

PŘÍLOHA Č. 2 RUKU V RUCE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO ZŠ REÁLNÉ GYMNÁIUM A ÁKLADNÍ ŠKOLA MĚSTA PROSTĚJOVA, STUDENTSKÁ UL. 2 PŘÍLOHA Č. 2 ŠKOLNÍHO VDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ÁKLADNÍ VDĚLÁVÁNÍ RUKU V RUCE ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO PRO Š PLATNOST OD 1. 2. 2011 PROJEDNÁNO

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZNEČIŠTĚNÍ VODY ABSTRAKT V rámci projektu ENVI-MOBILE, jehož cílem je poskytnout učitelům základních a středních škol inovativní výukové materiály zaměřené na environmentální výchovu, jsme realizovali krátký průzkum veřejného

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 3405/M/11, 55257/ENV/11 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

ČASOVÝ HARMONOGRAM VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ENERSOL 2009

ČASOVÝ HARMONOGRAM VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ENERSOL 2009 OSOBNÍ GESCI NA PODPORU PROJEKTU ENERSOL 2009 PŘEVZALI MINISTŘI PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽ A TĚLOVÝCHOVU ENERSOL 2009 PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ÚSPORY ENERGIÍ, OBNOVITELNÉ

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013 Program EFEKT slouží k zvýšení úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Je zaměřen

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Identifikační údaje : Název záměru: Změna užívání skladové haly na lakování drobných dílů Lakovna SAN

Identifikační údaje : Název záměru: Změna užívání skladové haly na lakování drobných dílů Lakovna SAN Praha: 24.03.2011 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 028478/2011/KUSK Spisová značka: SZ_028478/2011/KUSK Vyřizuje: Ing. Ondřej Černý l. 691 Značka: OŽP/Če ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA Vážení pedagogové, vedoucí, studenti a děti, Rádi bychom Vás pozvali k zapojení se do projektu pořádaného Jihočeským krajem a společností Hlavním tématem tohoto

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015

Základní škola Vsetín, Sychrov 97. Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 Základní škola Vsetín, Sychrov 97 Plán činnosti v oblasti EVVO pro školní rok 2014-2015 zpracovala koordinátorka EVVO schválil ředitel ZŠ Vsetín, Sychrov 97 PhDr. Jaroslava Ševčíková Mgr. Michal Molek

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Zpráva o akci Project Partner: Energy Centre České Budějovice

Zpráva o akci Project Partner: Energy Centre České Budějovice Zpráva o akci Project Partner: Energy Centre České Budějovice Název akce: Kulatý stůl Využívání solární energie pro technologické procesy v průmyslu (projekt So-Pro) Datum a místo konání: 22.3.2010, Jihočeská

Více

ADRESÁT: ODESÍLATEL: Rozdělovník. V Praze dne Č. j.: Vyřizuje: Tel.: 24. dubna 2015 29241/ENV/15 Ing. Hejhal 267 122 730

ADRESÁT: ODESÍLATEL: Rozdělovník. V Praze dne Č. j.: Vyřizuje: Tel.: 24. dubna 2015 29241/ENV/15 Ing. Hejhal 267 122 730 ODESÍLATEL: Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 ADRESÁT: Rozdělovník V Praze dne

Více

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE Zpráva o činnostech červenec až září 2012 OBSAH: 1. Aktuální projekty (chronologicky): Číslo strany: 1.1 Vylosování 7 jihočeských měst a obcí v rámci projektu ENERGIE-OBCE-GEM,

Více

Vymezení povinných subjektů ohlašujících do Integrovaného registru znečišťování z pohledu MPO

Vymezení povinných subjektů ohlašujících do Integrovaného registru znečišťování z pohledu MPO Žďár nad Sázavou 27.-28.11.2012 Právní předpisy: Evropská legislativa: Rozhodnutí Rady EU č. 2006/61/ES ze dne 2. prosince 2005 o uzavření Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Dlouhodobý plán EVVO Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě

Dlouhodobý plán EVVO Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, OSTRAVA, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Vnitřní směrnice Dlouhodobý plán EVVO Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Ostravě

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65. Přemístění odbavení cestujících do nového Terminálu Jana Kašpara

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65. Přemístění odbavení cestujících do nového Terminálu Jana Kašpara MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65 ZÁPIS V Praze dne 18. 7. 2013 Č.j.: 50281/ENV/13 z veřejného projednání posudku a současně dokumentace podle ustanovení 17 zákona

Více

1. úkol. To se nám moc líbilo, protože nemáme na táboře elektrickou energii a nějaký levný ekologický zdroj na noční svícení by se nám hodil.

1. úkol. To se nám moc líbilo, protože nemáme na táboře elektrickou energii a nějaký levný ekologický zdroj na noční svícení by se nám hodil. 1. úkol Prvním úkolem je posouzení možností a výběr druhu obnovitelné energie, která by byla vhodná pro to, abychom na našem tábořišti mohli vyrobit takové množství energie, které by rozsvítilo alespoň

Více

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace

Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace Kotlíkové dotace zkušenosti z minulých výzev a jejich rekapitulace Zpracoval: Ing. Marek Bruštík Datum: 21.10.2015 Obsah Proč podporovat výměnu starých kotlů na tuhá paliva? Porovnání staré a nové kotlíkové

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA -

MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA - MĚSTSKÝ ÚŘAD VIMPERK Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK pracoviště Nad Stadionem 199, VIMPERK odbor výstavby a územního plánování Váš dopis zn.: Ze dne: Naše zn.: VÚP 14886 /12-SEB-1098/12-326.1-11 Vyřizuje:

Více