Metodika vyšetření (zbytkového) pracovního potenciálu. MUDr. Alexander Vávra Rehabilitační centrum Krajské nemocnice v Pardubicích

Transkript

1 Metodika vyšetření (zbytkového) pracovního potenciálu MUDr. Alexander Vávra Rehabilitační centrum Krajské nemocnice v Pardubicích

2 Diagnostika pracovního potenciálu jako součást systému léčebné a pracovní rehabilitace Ergotestingv předpracovní rehabilitaci součást léčebného procesu Indikujeme my Ergodiagnostika v pracovní rehabilitaci zajištění smlouvou s Úřadem práce Indikuje ÚP

3 Vyjádření k schopnosti pracovat struktura Sebehodnocení Performační testy fyzické psychologické další (např.worker role) Schopnost pracovat Odborné posouzení rizik Kvalifikační potenciál

4 Metodické nedostatky Vyjádření lékaře odpovědnost za kvalitu se přesouvá na lékaře a jeho erudici Činnost center rehabilitace MZd 1997 Kompilativní, někde chybí validizace použitých testů Rekomandace posudkového lékaře Negativní rekomandace, bez metodiky, jen obecně a kvalitativně Testy, vytvořené na pracovišti Chybí validizace na větších souborech

5 Nová diagnostická metodika Vyšetření fyzického funkčního potenciálu hledání hranic možností testovaného Soustředění na fyzickou stránku je prvním krokem Přehled dostupných psychologických metod, zjišťujících pracovní potenciál

6 Nová metodika musí být pokud možno kvantitativní a exaktní být univerzální (zdravotnické i nezdravotnické pracoviště za stanovených podmínek) mít i formu, použitelnou přímo klienty být ověřena na dostatečně velkých souborech umožnit přímé srovnání zjištěného pracovního potenciálu klienta s nároky pracovního místa (jobmatch)

7 Nová metodika dále musí umožnit jednoduché orientační vyšetření v prvním sledu umožnit podrobnější vyšetření indikovaných osob v druhém sledu

8 Orientační metody ověřované v rámci projektu Test funkčních schopností, vycházející z PCA Test AMAS Funkční test ruky (horní končetiny)

9 Detailnější metody V literatuře popsáno na 50 různých diagnostických postupů Isernhagen WS výběr z 10 nejrozšířenějších postupů Kriteria: Obsah Pořizovací a provozní náklady Dostupnost v Evropě

10 Principy Isernhagen WS FCE je postaven na kinesiofyzickém přístupu k hodnocení pohybu při progresivně se zvyšující fyzické zátěži objektivní hodnocení pohybu školeným hodnotitelem podle ověřených přesných kritérií Kombinace s přístupem psychofyzickým subjektivní hledisko, spolupráce

11 Zvyšující se zátěž Testy s progresivně se zvyšující fyzickou zátěží Umožňují stanovit fyzickou zatížitelnost osoby v několika stupních (lehká-střední-těžká-maximální) při dosažení fyzického maxima podle daných kritérií (biomechanického end-pointu) se test ukončuje Testy pracovních poloh jsou rovněž hodnoceny objektivně (hlavní kriterium je zde kvalita činnosti, vykonávané v dané pozici)

12 Předpoklady ze strany klienta Stabilizovaný zdravotní stav doložený lékařským vyjádřením Ochota ke spolupráci Realistické představy o zařazení do práce Fyzické předpoklady zařazení do práce se nedají dosáhnout běžnou fyzioterapií v rozumném čase

13 Předpoklady ze strany personálu personální standardy Testující musí být fyzioterapeut nebo ergoterapeut Musí projít školením a mít licenci Musí se účastnit pravidelných kontrolních měření, které zajistí srovnatelnost výsledků Pravidelná kontrola kvality činnosti testujícího personálu je klíčovým předpokladem validity měření

14 Složení testu 1. krok -informace o testu, informovaný souhlas. Neprovádí-li vstupní vyš. lékař, je nutné i vyjádření ošetřujícího lékaře, že je schopen testové zátěže 2. krok -sestavení anamnézy zdravotní, pracovní, sociální, dotaz na subjektivní omezení. S konzultací dostupné dokumentace 3. krok -vyšetření hybného systému fyzioterapeutem 4. krok -vlastní test -29 úloh, korelovaných se sebehodnotící škálou 5. krok -hodnocení, zpráva

15 1. den 2.den Anamnéza - při ní se testuje delší sed Pohovor. Dotazník o bolesti Popis nároků práce klientem - dtto Zvedání podlaha-pas Klinické vyšetření Zvedání pas-hlava Delší stání - 30 minut Zvedání horizontální (krátké nesení) Zvedání podlaha-pas Plazení Zvedání pas-hlava Klek Zvedání horizontální (krátké nesení) Dřep Tlačení, tažení Opakované flexe kolen Nesení pravou a levou rukou Delší sed, koordinace rukou Nesení obouruč Chůze Práce s rukama nad hlavou Schody Stoj a sed s předklonem Žebřík Rotace trupu doprava a doleva vsedě a vstoje Rovnováha Závěrečný pohovor

16 Dvoudenní struktura testu s opakováním stěžejních komponent pro větší objektivitu. Nástroj k extrapolaci na 8 hodin Nástroj ke kategorizaci celkové fyzické zátěže při práci Nástroj k vyhodnocení konzistence úsilí Nástroj k porovnání subjektivního a objektivního odhadu fyzických schopností

17 Bolest Bolest nelze akceptovat jako hranici klientova výkonu, nejsou-li současně patrny objektivní známky dosaženého maxima Jinak lze bolest hodnotit jen s přihlédnutím k diagnóze a průběhu zdravotního stavu Klient má možnost kdykoliv test ze subjektivních důvodů sám ukončit

18 Dodatečné testy PACT test -sebehodnocení Ergonomické hodnocení pracovního místa Detailní hodnocení pracovního profilu daného pracoviště Rozšíření testování na 2-8 hodin Bicyklová ergometrie, step test, a jiné

19 Jobmatch Porovnání zjištěných funkčních schopností pracovníka s nároky pracovního místa Standardizovaný a vzájemně kompatibilní protokol k popisu obou porovnávaných stran Proškolený personál schopný vzájemné komunikace na obou stranách srovnání

20 Soubor 25 testovaných 15 zaměstnaných, 10 nezaměstnaných 17 lidí v dělnických profesích, 15 vyučených 6 klientů hledajících práci 6 klientů žádajících změnu u stávajícího zam. 10 klientů preferovalo invalidní důchod

21 Předběžné výsledky testů Nulový pracovní potenciál byl diagnostikován jen u dvou z 25 klientů Výrazné inkonzistence v testech u 4 klientů, v souladu s ostatními indiciemi agravace či simulace U 8 klientů by situaci řešila poměrně jednoduchá úprava na pracovišti (prac. doba, změna organizace práce) Vzorek klientů není reprezentativní krátký čas

22 Adaptace na naše podmínky Adaptace na naše zátěžové normy nebo přijetí upravených Kategorizace práce dle fyzické zátěže Třídy práce dle celkového průměrného energetického výdeje Nařízení vlády č. 178/2001 o podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci

23 Použití metody v místních podmínkách Jako součást procesu léčebné (předpracovní) rehabilitace Smlouva s Úřadem práce Použití při přiznávání a odebírání invalidních důchodů v přípravě Spolupráce s Centrem pracovního lékařství v přípravě

24 Děkuji za pozornost MUDr. Alexander Vávra Rehabilitační centrum Krajské nemocnice v Pardubicích vavra@nem.pce.cz

25 Dosavadní praxe Léčení akutního stavu Rehabilitace Lázně Pracovní zařazení Sociální dávky

26 Pracovní zařazení Rozhoduje ošetřující lékař Na základě diagnózy Metodicky se spoléhá na všeobecnou lékařskou erudici Znalost nároků pracovního místa není samozřejmá Není vazba na pracovní rehabilitaci

27 Nový model (běžný v řadě zemí EU) Léčení akutního stavu Rehabilitace Pracovní zařazení Sociální dávky

28 Pracovní zařazení Je součástí komplexního systému pracovní rehabilitace Provádí se na základě metodicky jasně dané analýzy pracovního potenciálu a nároků pracovního místa, čímž se minimalizuje riziko neúspěchu Alokace sociálních dávek navazuje na úspěch či neúspěch pracovní rehabilitace

29 3. SEMINÁŘ O REHABILITACI Škola veřejného zdravotnictví IPVZ 9. prosinec 2005

30 TRADICE SEMINÁŘŮ 1. seminář : prosinec 2003: OBECNÉ POJMY 2. seminář: prosinec 2004: TERMINOLOGIE, VZTAH SOCIÁLNÍ PÉČE a REHABILITACE, DEFINOVANÉ ZÁVĚRY 3. seminář: prosinec 2005: REHABILITACE VE VYSPĚLÝCH STÁTECH ZBYTKOVÝ PRACOVNÍ POTENCIÁL

31 Motto prosinec 2005: Nemůže být dokonalé zdravotnictví, na které nenavazuje rehabilitace.

32 Závěry vyslovené na 2. Semináři v prosinci 2004

33 Veřejnost, i zdravotnická, stále nechápe rehabilitaci ve správném slova smyslu. Ani pojem léčebnárehabilitace nenípřesný, neboť neodrážípotřebu diagnostiky v rehabilitaci.

34 VEU i v materiálech WHOjerehabilitace považována za vzájemně provázaný a koordinovaný celospolečenskýsystém; jde o včasné, plynuléa koordinovanéúsilío co nejrychlejší a co nejširšízapojení občanů se zdravotním postižením poškozených úrazem, nemocínebo vrozenou vadou do všech obvyklých aktivit společenského života.

35 Neexistence rehabilitace má negativní důsledky EKONOMICKÉ MORÁLNÍ POLITICKÉ

36 Ekonomické důsledky budou uvedeny Morální důsledky: Upřednostňování invalidizace před rehabilitací renty před výdělkem; vylákání invalidního důchodu se nepovažuje za nemorální. Politické důsledky: Zneužívání systému k řešení problematiky nezaměstnanosti. Neexistuje li systém rehabilitace, může být nezaměstnanost je účelově zaměňována za nezaměstnatelnost.

37 Struktura ucelené rehabilitace ZASTŘEŠUJÍCÍ LEGISLATIVA FUNKČNÍ SLOST NEZÁVI- EKONO- MICKÁ NEZÁVIS- LOST HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ

38 Prvý sloup: obecná funkční nezávislost (ZP) funkční nezávislost v sociálním prostředí (SP) Funkční nezávislost v pracovním prostředí (ÚP) Druhý sloup: ZJIŠTĚNÍ ZBYTKOVÉHO PRACOVNÍHO POTENCIÁLU PRACOVNÍ REHABILITACE (REEDUKACE) s ohledem na trh práce PŘÍSPĚVEK V NEZAMĚSTNANOSTI není-li dočasně pracovní uplatnění VYTVOŘENÍ PODMÍNEK je-li pracovní uplatnění RENTA jedná-li se o nezaměstnatelnost Střecha: legislativní zakotvení změn Podlaha: způsob hodnocení zdravotního postižení (absolutní, relativní)

39 ICF znamená zásadnízměnu filosofie přístupu k řešení problematiky zdravotně postižených osob. Je potřebnévydat překlad mezinárodníklasifikace ICF

40 Mezinárodní klasifikace WHO Původní "Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů" (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps -ICIDH - 1) vydané WHO v roce 1976, byla přejmenována na Mezinárodní klasifikaci poruch, aktivit a spoluúčastí (International Classification of Impairments, Activities and Participation -ICIDH-2). V roce 2001 došlo kpřejmenování na Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti a zdraví (International Clasification of Function and Health ICF).

41 Mezinárodní klasifikace ICIDH-2, ICF

42 Je potřebné soustavně informovat politiky a media o podstatě rehabilitace a jejídůležitosti. Jednou zpodmínek implementace rehabilitace je politický konsenzus. Rehabilitace je multirezortnía při její implementaci je překážkou resortismus.

43 Je téžnutné, aby ČR plnila závazky vyplývající zpřijatých mezinárodních dokumentů.

44 Je nutnéupravit terminologii voblasti rehabilitace podle mezinárodníklasifikace ICF. Pojem invalidita nenítermínem běžně používaným ve státech EU. Bylo by vhodnévytvořit terminologický slovník pro rehabilitaci.

45 Problémy s terminologií INVALIDITA - pokles schopnosti DISABILITA - handicap DISKAPACITA VALIDITA + zachovalé schopnosti ABILITA + zbytkový pracovní KAPACITA + potenciál ZDRAVÍ + vyrovnání

46 Je bezpodmínečně nutnéplnit vládní usneseníz Zdravípro všechny v 21. století, kterévbodě 8.4 ukládádobudovat rehabilitační centra a zvýšit počet lůžek včasné léčebnérehabilitace.

47 Rehabilitační centra jsou důležitou součástífungujícírehabilitace. Pro Rehabilitační centra jsou zpracovány věcné a personální standardy. Centra by měla být financována multizdrojově, protože jižvobdobí léčebné části je nutnézačít srehabilitací sociální, pedagogickovýchovnou a pracovní.

48 Postavení rehabilitačních center důchodové pojištění RHC sociální pomoc RHC státní politika zaměstnanosti posudková služba RHC státní sociální podpora Léčebná rehabilitace

49

50 Výstupem z rehabilitačního centra by byl balíček opatření: 1. zdravotních (návrh další léčebnépéče, např. se zaměřením na zajištění fyzickénezávislosti), 2. sociálních (souhrn potřeb zabezpečujících návrat klienta do sociálního peostředí, kteréje mu blízké) 3. pracovních (souhrn potřeb, kteréby umožnily zajištění ekonomickénezávislosti klienta vlastní prací), 4. doporučení stacionární, ústavní nebo jinépodobné péče po vyčerpání možností k zařazení do přirozeného sociálního prostředí).

51 Je nutno zpracovat ekonomickou analýzu nákladů na dávky, kteréjsou vynakládány ze strany státu a jiných institucízdravotně postiženým, pokud nejsou zaměstnáni a prokázat tím, že absolvováníprocesu ucelené rehabilitace a jejího zapojenína trh práce zajistíúspory

52 Negativní důsledky ekonomické a) přiznaný důchod je ekonomickou ztrátou, neboť není odrazem vyprodukovaných hodnot, b) neschopnost podílet se na tvorbě HDP se dápovažovat za ztrátu ve smyslu minus, c) další ztráty vyplývají iz inaktivace osob pečujících o zdravotně postiženého, d) těžko kvantifikovatelné ztráty vyplývají i z nelegálního zaměstnávání invalidních důchodců, e) stále přetrvávají ztráty vyplývající zupřednostňování rezidenční péče, f) nenahraditelné jsou ztráty vyplývající znemožnosti uplatnit dosavadní znalosti, zkušenosti a kvalifikaci.

53 Stav v ČR Celkový počet ID: přibližně 500 tis. osob (cca 5 % všech obyvatel, cca 7 % obyvatel v produktivním věku). Roční náklady: cca 50 mldkč. Od roku 1990 nárůst asi o 50 tis. osob. 1. místo: nemoci svalové kosterní a pohybové soustavy (100 tis. osob invalidních z důvodu onemocnění meziobratlových plotének).

54 Denně se v České republice nepodílí na tvorbě HDP: 510 tis. invalidních důchodců ostatních důchodců 300 tis. DPN 100 tis nezaměstnaných dětí 50 tis neregistrovaných X osob v oblasti černé ekonomiky Cca 50% obyvatelstva

55 Je potřebnépropracovat metodiku kurčovánífunkčního a pracovního potenciálu. Principy používanévčr jsou zastaralé, zaměřenépředevším na psychosenzomotorickéschopnosti.

56 Úhradovýsystém ve zdravotním pojištěnílimituje implementaci rehabilitace, neboť dochází kneefektivnímu využívání finančních prostředků.

57 Lůžkový fond v nemocnicích je předimenzovaný, podle kvalifikovaných odhadů až20 tis lůžek je blokováno sociálními hospitalizacemi. Vrámci restrukturalizace lůžkového fondu by bylo vhodnétransformovat část těchto lůžek na lůžka včasné rehabilitace.

58 Sociální služby by měly být aktivizační. Posouzení potřeb pro vyrovnání příležitostí mohou dělat rehabilitační centra. Základem sociální pomoci musí být individuální vyrovnání příležitostí. Populace stárne a sociální služby se této skutečnosti musí přizpůsobit. Sociální služby by měly zahrnovat akceptovatelnost pro všechny. Sociální pomoc musí doplňovat ucelenou rehabilitaci. Sociální služby (poskytovatelé) musí být standardizované a akreditované. Důležitým faktorem pro poskytování zdravotních a sociálních služeb je vytvoření podmínek pro jejich deinstitucionalizaci.

59 Děkuji za pozornost

60 3. SEMINÁŘ O REHABILITACI Škola veřejného zdravotnictví IPVZ 9. prosinec 2005

61 TRADICE SEMINÁŘŮ 1. seminář : prosinec 2003: OBECNÉ POJMY 2. seminář: prosinec 2004: TERMINOLOGIE, VZTAH SOCIÁLNÍ PÉČE a REHABILITACE, DEFINOVANÉ ZÁVĚRY 3. seminář: prosinec 2005: REHABILITACE VE VYSPĚLÝCH STÁTECH ZBYTKOVÝ PRACOVNÍ POTENCIÁL

62 Motto prosinec 2005: Nemůže být dokonalé zdravotnictví, na které nenavazuje rehabilitace.

63 Závěry vyslovené na 2. Semináři v prosinci 2004

64 Veřejnost, i zdravotnická, stále nechápe rehabilitaci ve správném slova smyslu. Ani pojem léčebnárehabilitace nenípřesný, neboť neodrážípotřebu diagnostiky v rehabilitaci.

65 VEU i v materiálech WHOjerehabilitace považována za vzájemně provázaný a koordinovaný celospolečenskýsystém; jde o včasné, plynuléa koordinovanéúsilío co nejrychlejší a co nejširšízapojení občanů se zdravotním postižením poškozených úrazem, nemocínebo vrozenou vadou do všech obvyklých aktivit společenského života.

66 Neexistence rehabilitace má negativní důsledky EKONOMICKÉ MORÁLNÍ POLITICKÉ

67 Ekonomické důsledky budou uvedeny Morální důsledky: Upřednostňování invalidizace před rehabilitací renty před výdělkem; vylákání invalidního důchodu se nepovažuje za nemorální. Politické důsledky: Zneužívání systému k řešení problematiky nezaměstnanosti. Neexistuje li systém rehabilitace, může být nezaměstnanost je účelově zaměňována za nezaměstnatelnost.

68 Struktura ucelené rehabilitace ZASTŘEŠUJÍCÍ LEGISLATIVA FUNKČNÍ SLOST NEZÁVI- EKONO- MICKÁ NEZÁVIS- LOST HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ

69 Prvý sloup: obecná funkční nezávislost (ZP) funkční nezávislost v sociálním prostředí (SP) Funkční nezávislost v pracovním prostředí (ÚP) Druhý sloup: ZJIŠTĚNÍ ZBYTKOVÉHO PRACOVNÍHO POTENCIÁLU PRACOVNÍ REHABILITACE (REEDUKACE) s ohledem na trh práce PŘÍSPĚVEK V NEZAMĚSTNANOSTI není-li dočasně pracovní uplatnění VYTVOŘENÍ PODMÍNEK je-li pracovní uplatnění RENTA jedná-li se o nezaměstnatelnost Střecha: legislativní zakotvení změn Podlaha: způsob hodnocení zdravotního postižení (absolutní, relativní)

70 ICF znamená zásadnízměnu filosofie přístupu k řešení problematiky zdravotně postižených osob. Je potřebnévydat překlad mezinárodníklasifikace ICF

71 Mezinárodní klasifikace WHO Původní "Mezinárodní klasifikace poruch, disabilit a handicapů" (International Classification of Impairments, Disabilities and Handicaps -ICIDH - 1) vydané WHO v roce 1976, byla přejmenována na Mezinárodní klasifikaci poruch, aktivit a spoluúčastí (International Classification of Impairments, Activities and Participation -ICIDH-2). V roce 2001 došlo kpřejmenování na Mezinárodní klasifikaci funkční schopnosti a zdraví (International Clasification of Function and Health ICF).

72 Mezinárodní klasifikace ICIDH-2, ICF

73 Je potřebné soustavně informovat politiky a media o podstatě rehabilitace a jejídůležitosti. Jednou zpodmínek implementace rehabilitace je politický konsenzus. Rehabilitace je multirezortnía při její implementaci je překážkou resortismus.

74 Je téžnutné, aby ČR plnila závazky vyplývající zpřijatých mezinárodních dokumentů.

75 Je nutnéupravit terminologii voblasti rehabilitace podle mezinárodníklasifikace ICF. Pojem invalidita nenítermínem běžně používaným ve státech EU. Bylo by vhodnévytvořit terminologický slovník pro rehabilitaci.

76 Problémy s terminologií INVALIDITA - pokles schopnosti DISABILITA - handicap DISKAPACITA VALIDITA + zachovalé schopnosti ABILITA + zbytkový pracovní KAPACITA + potenciál ZDRAVÍ + vyrovnání

77 Je bezpodmínečně nutnéplnit vládní usneseníz Zdravípro všechny v 21. století, kterévbodě 8.4 ukládádobudovat rehabilitační centra a zvýšit počet lůžek včasné léčebnérehabilitace.

78 Rehabilitační centra jsou důležitou součástífungujícírehabilitace. Pro Rehabilitační centra jsou zpracovány věcné a personální standardy. Centra by měla být financována multizdrojově, protože jižvobdobí léčebné části je nutnézačít srehabilitací sociální, pedagogickovýchovnou a pracovní.

79 Postavení rehabilitačních center důchodové pojištění RHC sociální pomoc RHC státní politika zaměstnanosti posudková služba RHC státní sociální podpora Léčebná rehabilitace

80

81 Výstupem z rehabilitačního centra by byl balíček opatření: 1. zdravotních (návrh další léčebnépéče, např. se zaměřením na zajištění fyzickénezávislosti), 2. sociálních (souhrn potřeb zabezpečujících návrat klienta do sociálního peostředí, kteréje mu blízké) 3. pracovních (souhrn potřeb, kteréby umožnily zajištění ekonomickénezávislosti klienta vlastní prací), 4. doporučení stacionární, ústavní nebo jinépodobné péče po vyčerpání možností k zařazení do přirozeného sociálního prostředí).

82 Je nutno zpracovat ekonomickou analýzu nákladů na dávky, kteréjsou vynakládány ze strany státu a jiných institucízdravotně postiženým, pokud nejsou zaměstnáni a prokázat tím, že absolvováníprocesu ucelené rehabilitace a jejího zapojenína trh práce zajistíúspory

83 Negativní důsledky ekonomické a) přiznaný důchod je ekonomickou ztrátou, neboť není odrazem vyprodukovaných hodnot, b) neschopnost podílet se na tvorbě HDP se dápovažovat za ztrátu ve smyslu minus, c) další ztráty vyplývají iz inaktivace osob pečujících o zdravotně postiženého, d) těžko kvantifikovatelné ztráty vyplývají i z nelegálního zaměstnávání invalidních důchodců, e) stále přetrvávají ztráty vyplývající zupřednostňování rezidenční péče, f) nenahraditelné jsou ztráty vyplývající znemožnosti uplatnit dosavadní znalosti, zkušenosti a kvalifikaci.

84 Stav v ČR Celkový počet ID: přibližně 500 tis. osob (cca 5 % všech obyvatel, cca 7 % obyvatel v produktivním věku). Roční náklady: cca 50 mldkč. Od roku 1990 nárůst asi o 50 tis. osob. 1. místo: nemoci svalové kosterní a pohybové soustavy (100 tis. osob invalidních z důvodu onemocnění meziobratlových plotének).

85 Denně se v České republice nepodílí na tvorbě HDP: 510 tis. invalidních důchodců ostatních důchodců 300 tis. DPN 100 tis nezaměstnaných dětí 50 tis neregistrovaných X osob v oblasti černé ekonomiky Cca 50% obyvatelstva

86 Je potřebnépropracovat metodiku kurčovánífunkčního a pracovního potenciálu. Principy používanévčr jsou zastaralé, zaměřenépředevším na psychosenzomotorickéschopnosti.

87 Úhradovýsystém ve zdravotním pojištěnílimituje implementaci rehabilitace, neboť dochází kneefektivnímu využívání finančních prostředků.

88 Lůžkový fond v nemocnicích je předimenzovaný, podle kvalifikovaných odhadů až20 tis lůžek je blokováno sociálními hospitalizacemi. Vrámci restrukturalizace lůžkového fondu by bylo vhodnétransformovat část těchto lůžek na lůžka včasné rehabilitace.

89 Sociální služby by měly být aktivizační. Posouzení potřeb pro vyrovnání příležitostí mohou dělat rehabilitační centra. Základem sociální pomoci musí být individuální vyrovnání příležitostí. Populace stárne a sociální služby se této skutečnosti musí přizpůsobit. Sociální služby by měly zahrnovat akceptovatelnost pro všechny. Sociální pomoc musí doplňovat ucelenou rehabilitaci. Sociální služby (poskytovatelé) musí být standardizované a akreditované. Důležitým faktorem pro poskytování zdravotních a sociálních služeb je vytvoření podmínek pro jejich deinstitucionalizaci.

90 Děkuji za pozornost