ČESKÝ VOLIČ. Červenec 2013

Transkript

1 ČESKÝ VOLIČ Červenec 2013 Herzmann s.r.o., Otopašská 12/806, Praha 5, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka , IČ , DIČ CZ

2 Úvod Studie Český volič se bude pokoušet o globální zhodnocení poznatků různých výzkumných agentur, jejich syntézu a celkové zhodnocení. Výzkumné agentury při zkoumání pravděpodobného voličského chování využívají různé přístupy a zveřejňují různé typy výsledků. Media obvykle prezentují jednotlivé výstupy odděleně a poznatky z jednotlivých průzkumů interpretují individuálně. Analytická oddělení politických stran a hnutí patrně postupují obezřetněji, ne ve všech případech však mají k dispozici dostatek informací a metodických znalostí k posouzení významu rozdílů, které se mezi výsledky různých agentur objevují. Cílem pravidelné studie Český volič není nahrazovat výstupy jednotlivých agentur a v žádném případě s agenturami nesoupeří o rychlost zveřejňování nových stranických preferencí a volebních modelů. Strana 2

3 Metodiky jednotlivých výzkumných agentur Tento přehled obsahuje základní fakta o metodikách práce jednotlivých agentur a moje osobní komentáře k nim. Nenahrazuje podrobné informace agentur. Dotazování: osobní PAPI Opora výběru: statistiky ČSÚ Výběrový postup: kvótní Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden Počet dotázaných: cca Otázka na preference: otevřená Zveřejněné informace: deklarovaná volební účast, stranické preference, volební model (procenta pro strany s preferencí aspoň 1 %) Výpočet volebního modelu: filtrování (preference bez nerozhodných a nevoličů) Dotazování: osobní CAPI Opora výběru: není známo Výběrový postup: stratifikovaný náhodný adresní Trvání terénního sběru dat: cca 1 měsíc Počet dotázaných: cca Otázka na preference: otevřená Zveřejněné informace: deklarovaná volební účast, volební model (procenta pro strany přes 2 % zaokrouhlená na 0,5 %), volební jádra a potenciál Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model Dotazování: osobní CAPI Opora výběru: statistiky ČSÚ Výběrový postup: kvótní Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden Počet dotázaných: cca Otázka na preference: uzavřená Zveřejněné informace: odhadovaná volební účast, volební model (procenta pro strany přes 2 %), odhad mandátů Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model Strana 3

4 Metodiky jednotlivých výzkumných agentur Tento přehled obsahuje základní fakta o metodikách práce jednotlivých agentur a moje osobní komentáře k nim. Nenahrazuje podrobné informace agentur. Dotazování: osobní PAPI Opora výběru: statistiky ČSÚ Výběrový postup: kvótní Trvání terénního sběru dat: cca 10 dnů Počet dotázaných: cca Otázka na preference: otevřená Zveřejněné informace: stranické preference (bez jasné hranice), volební model (procenta pro strany přes 5 %), odhad mandátů Výpočet volebního modelu: nezveřejněný matematický model Dotazování: on-line Opora výběru: super-panel (soubor dobrovolníků) Výběrový postup: kvótní z výsledků ankety Trvání terénního sběru dat: cca 1 týden Počet dotázaných: odpovědi na anketu cca , použitý výběrový soubor cca Otázka na preference: neuvádí Zveřejněné informace: volební model (procenta pro strany bez jasné hranice), odhad mandátů Výpočet volebního modelu: filtrování (preference bez nerozhodných a nevoličů) Strana 4

5 Stranické preference Strana 5

6 Stranické preference v populaci Výzkumné agentury převážně nezveřejňují údaje o stranických preferencích v populaci jako celku, tedy mezi všemi oprávněnými voliči. S laskavým svolením můžeme v této analýze uvést výsledky červnového průzkumu stranických preferencí včetně základních sociodemografických odlišností. Téměř dvě třetiny populace mají podle nějaké stranické preference (64,3 %). Jde o podstatně více občanů, než se podle odhadu zúčastní voleb. Žádnou stranu nepreferuje ani pětina oprávněných voličů, s výjimkou ČSSD preferuje každou politickou stranu méně než desetina oprávněných voličů. Pouze pětina populace deklaruje, že se voleb nezúčastní. Zkušenost ukazuje, že nevoličů ve skutečnosti bude nejméně dvakrát tolik. Strana 6

7 Podpora velkých stran Strana 7

8 Definice velkých stran Pro účely této studie jsme rozdělili politické strany a hnutí do dvou skupin podle toho, jak jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány svými příznivci voliči. Do první skupiny jsou zařazeny strany a uskupení, které by podle dlouhodobých výsledků nejméně podle dvou agentur překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že příslušnost k této skupině není jednoznačně dána historií té které strany, jejím výsledkem ve volbách roku 2010 (pokud již tehdy kandidovala), počtem členů nebo registrovaných příznivců ani skutečností, zda je či není v Poslanecké sněmovně reprezentována aspoň jedním poslancem, který se k ní hlásí. Pro účely této studie jsme pro tuto skupinu použili pracovní označení velké strany. Toto označení se vztahuje výhradně k faktu, že příslušné strany nebo uskupení jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány relativně velkým počtem příznivců a tedy potenciálních voličů. Typické je, že údaje o jejich podpoře jsou systematicky k dispozici ve výsledcích více výzkumných agentur. V další analýze strany uvádíme v abecedním pořadí. Strana 8

9 ČSSD U všech agentur ČSSD dlouhodobě vede žebříček podle volebních modelů. Nejpříznivější jsou pro ni výsledky (i přes 40 %), nejméně příznivé pak a (kolem 21 % těsně po volbách a na podzim 2012). Ve výsledcích sociální demokracie od počátku roku 2013 spíše oslabuje, u ostatních agentur naopak spíše získává. Červencové výsledky se neshodují v tom, zda na vládní krizi ČSSD vydělala nebo prodělala. Vyhlídky dalšího vývoje podpory této strany je proto obtížné odhadnout. Strana 9

10 KDU-ČSL Výsledky KDU-ČSL ve volebních modelech jednotlivých agentur se dosti liší. Zdá se, že horší jsou při použití otevřené otázky na volební preference (,, ). V poslední době signalizují pro tuto stranu překonání pětiprocentní hranice výsledky všech agentur, hodnoty se ve volebních modelech pohybují v poměrně úzkém pásmu 5,5 7,5 %. Z tohoto lze soudit, že podpora KDU-ČSL je víceméně stabilizovaná a vytváří potenciál pro návrat do PSP. Strana 10

11 KSČM Podpora KSČM od voleb 2010 dlouhodobě pozvolna narůstá, podle všech agentur by tato strana získala patrně větší procento hlasů než ve volbách Může to souviset i s nižší očekávanou volební účastí. Loňské údaje o podpoře KSČM přesahující 20 % výrazně vybočují z rámce ostatních časových řad. V posledním období podpora KSČM podle většiny agentur stagnovala () nebo rostla (,, ), překvapivě protichůdný trend signalizuje. Strana 11

12 ODS Dlouhodobý trend podpory ODS je sestupný, výrazný negativní posun lze pozorovat od počátku roku Podle ppm factum dosáhla podpora ODS v červnu 2013 historicky nejnižší úrovně, v červenci ukazuje stejně nízkou hodnotu. Z obecného trendu existují mnohé výjimky. udávala prakticky po celé období od voleb do zimy 2012 ODS vyšší podporu než odpovídalo volebnímu výsledku strany v roce Od jara 2013 pak výsledky značně kolísají. Podpora ODS je patrně momentálně velmi nestabilní. Strana 12

13 SPOZ Údaje pro SPOZ jsou neúplně, jediná kompaktní časová řada je k dispozici od. Podle ní SPOZ překonala pětiprocentní hranici poprvé v červnu 2012 a od té doby se nad ní drží. Aktuálně se, a shodují na výsledku SPOZ kolem 7 %. Podle a u by však tato strana měl získat jen kolem 3 %. Zdálo se, že horší výsledky získává SPOZ v průzkumech používajících otevřenou otázku na stranické preference. Červnový průzkum ovšem tuto hypotézu popírá. Strana 13

14 TOP 09 a SN Dlouhodobé trendy jsou ve shodě: podpora TOP 09 a SN s určitými výkyvy klesala od podzimu 2010 až do závěru roku Pak strmě vzrostla a podle většiny agentur se nyní drží nad úrovní 15 %. Výjimku představuje, podle nějž podpora TOP 09 a SN po vládní kauze klesla k 10 %. Většina agentur kromě se shoduje, že aktuálně je podpora TOP 09 a SN vyšší než podpora ODS, u udává červnový průzkum pro obě strany stejnou hodnotu. Strana 14

15 Migrace voličů velkých stran Ve spolupráci s agenturou jsem pro nejsilnější politické strany vytvořil odhad celkového počtu platných hlasů podle volebního modelu z konce června 2013 a také odhad hlavních zdrojů, odkud se voliči vzali. ČSSD by podle tohoto odhadu získala 1,25 mil. hlasů, z toho 724 tisíc (58 %) ji volilo v roce 2010, 185 tisíc z nich volilo v roce 2010 budoucí vládní koalici ODS, TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými a VV. Plných 286 tisíc nynějších voličů ČSSD v roce 2010 nevolilo. KSČM by získalo téměř 700 tisíc hlasů, z toho 498 tisíc stabilních (72,8 %). Nové voliče získala tato strana hlavně od Věcí veřejných, což lez považovat za ryze protestní hlasy. TOP 09 a Starostové by získali přes 600 tisíc hlasů, z toho 400 tisíc věrných (62,8%). Od oslabující ODS by k ní přešlo 117 tisíc voličů, 77 tisíc jejich nynějších voličů tehdy nevolilo. ODS by měla pouhých 340 tisíc platných hlasů, z toho 86,8 % věrných. Kromě 36 tisíc někdejších nevoličů žádnou velkou skupinu příznivců ODS nezískala. KDU-ČSL by vstoupila do PS s více než 300 tisíci hlasy, z toho tvoří věrní 198 tisíc (62,1 %) a někdejší voliči ODS 49 tisíc. SPOZ by získala necelých 300 tisíc hlasů, pocházejících z velmi rozmanitých zdrojů. Pouhých 59 tisíc z toho (21,0 %) tvoří její věrní. Strana 15

16 Podpora malých stran Strana 16

17 Definice malých stran Do druhé skupiny jsou zařazeny strany a hnutí, jejichž výsledky se alespoň občas objevují ve zveřejněných datech výzkumných agentur, které by ovšem podle dostupných výsledků agentur zatím pravděpodobně nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Ukazuje se, že ani příslušnost k této skupině není jednoznačně dána historií té které strany/hnutí, jejím/jeho výsledkem ve volbách roku 2010 (pokud již tehdy kandidovala/o), počtem členů nebo registrovaných příznivců ani skutečností, zda je či není v Poslanecké sněmovně reprezentována/o aspoň jedním poslancem, který se k ní/němu hlásí. Pro účely této studie jsme pro tuto skupinu použili pracovní označení malé strany. Toto označení se vztahuje výhradně k faktu, že příslušné strany jsou v průzkumech různých agentur reprezentovány relativně malým počtem příznivců a tedy potenciálních voličů. Pro malé strany je typické, že jsou ve zveřejněných výsledcích volebních modelů uváděny spíše nepravidelně. V další analýze uvádíme v abecedním pořadí strany a hnutí, pro něž zjistily aspoň dvě agentury opakovaně podporu vyšší než 1%. Strana 17

18 Malé strany celkem Pokud by se podpora některých malých stran výrazně nezvýšila, hlasy odevzdané těmto subjektům by propadly při výpočtu mandátů v PSP by se neuplatnily. Ve volbách 2010 takto propadlo 18,9% platných hlasů. Údaje agentur používajících osobní dotazování s otevřenou otázkou na stranické preference signalizují dlouhodobě menší podporu skupině malých stran jako celku. Extrémní je to v případě. Je možno vyslovit hypotézu, že osobní dotazování s otevřenou otázkou pozici malých stran podceňuje. Přímo potvrdit či zamítnout tuto hypotézu ovšem nelze. V posledních měsících patrně pozice malých stran celkově posiluje potvrzují to hlavně a. Strana 18

19 ANO 2011 Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro ANO 2011 nabízí, od srpna 2012 jsou k dispozici také údaje, ostatní agentury zveřejnily podporu této strany ojediněle. Výsledky se (až na jednu výjimku) pohybují v pásmu 1 3 % a tudíž jsou extrémně závislé na náhodném kolísání. Zdá se však, že od počátku roku 2012 pozice tohoto hnutí spíše oslabuje. Strana 19

20 NS-Lev 21 Informace o podpoře NS-Lev 21 lze u výzkumných agentur najít jen ojediněle, výjimkou jsou a od jara 2013 také. Podle žádného z dostupných údajů nepřekročila podpora NS-Lev 21 nikdy hranici 3,5 %. Objevují se dokonce výsledky blízké nule, patrně ale budou důsledkem náhodného kolísání. S velkou mírou nejistoty je možné vyslovit hypotézu, že podpora NS-Lev 21 je víceméně stabilizovaná na úrovni někde 1 3 % a rozhodně neroste. Strana 20

21 Strana zelených Téměř do pololetí 2012 byly ke SZ k dispozici jen údaje a, které se rozcházely co do úrovně i trendů změn. Postupně se objevily i výsledky jiných agentur a časové řady se poněkd stabilizovaly. Podpora SZ zřejmě zaznamenala pokles počátkem roku 2013, kdy strana v období prezidentské volby nebyla vidět. Od března 2013 signalizují agentury protichůdné trendy: nárůst podpory, Medián její pokles, ostatní agentury stagnaci. Poslední dostupné výsledky jsou v úzkém rozmezí 2 3,5 % a signalizují spíše setrvalý stav. Strana 21

22 Suverenita (SBB) Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro SBB nabízí. Podle ní se podpora SBB vyvíjí ve střednědobých cyklech, Vyšší byla po parlamentních volbách a znovu pak po celý rok 2012, nízká v roce Od technického neúspěchu Jany Bobošíkové v prezidentské volbě má podpora SBB klesající tendenci. Žádný z aktuálních volebních modelů jí nepřisuzuje více než 3 %, historická zkušenost však ukazuje, že v reálu by mohlo procento hlasů pro tuto stranu být vyšší než signalizují agentury. Strana 22

23 Svobodní Údaje o podpoře Svobodných jsou k dispozici jen od a nepravidelně od u. Nejvyšší byla podpora Svobodných zřejmě v polovině roku 2012, kdy podle překročila 4 %. Od té doby pozvolna klesá. Aktuální výsledky naznačují, že Svobodní by v současné době mohli získat mezi 1 a 2 % platných hlasů, což by mohlo stačit na získání státního příspěvku. Strana 23

24 Věci veřejné Po volbách 2010 signalizovalo téměř dvojnásobnou podporu VV než. Postupně se však výsledky obou agentur sblížily a z obou časových řad je jasně patrný strmý pokles popularity VV v průběhu roku Od června 2012 do května 2013 nepřekročil v žádném volebním modelu výsledek VV hranici 2 %. Podle u se tak stalo v červnu a červenci 2013, ani to však nepotvrzují. Strana 24

25 Shrnutí Strana 25

26 Shrnutí Síla jednotlivých politických stran, měřená procentem hlasů, které jim připisují jednotlivé výzkumné agentury ve volebních modelech, se v průběhu volebního období změnila poměrně málo. Výjimkou jsou Věci veřejné, které podporu ztratily. Agentury se shodují v tom, že po celou dobu od voleb 2010 má pozici nejsilnější strany ČSSD. Jistotu překročení pětiprocentní hranice mají podle volebních modelů (v abecedním pořadí) také KSČM, ODS i TOP 09 a SN. ODS v poslední době významně oslabila, její účast v PSP však aktuálně ohrožená není. Není jisté, zda pětiprocentní hranici překročí KDU-ČSL a SPOZ. Ve výsledcích agentur používajcích osobní dotazování a otevřenou otázku na stranické preference se to tak nejeví, při použití dotazovacích metod bližších reálné volební situaci spíše ano. Zdrojem podpory pěti ze stran nad pětiprocentní hranicí jsou především jejich někdejší voliči. Nejvice je to u ODS (86,8 %), málo u ČSSD (58,2 %), která by získal přes ¼ miliónu hlasů někdejších nevoličů. SPOZ bere ze všech směrů. Pro strany pod pětiprocentní hranicí by mohla hlasovat až pětina zúčastněných voličů. Je to patrně především odrazem velmi roztříštěné politické scény a nedůvěry voličů vůči politickým stranám. Žádná z mimoparlamentních stran kromě KDU-ČSL a SPOZ se zatím podle žádné z agentur pětiprocentní hranici neblíží. Strana 26

27 Analýza obsažená v tomto dokumentu tvoří součást duševního vlastnictví společnosti Herzmann s.r.o. Jakékoli užití této analýzy nebo její části (s výjimkou údajů publikovaných zde citovanými výzkumnými agenturami) je možné pouze s písemným souhlasem společnosti Herzmann s.r.o. Kontakty: RNDr. Jan Herzmann jednatel Herzmann s.r.o., Otopašská 12/806, Praha 5 tel: jan.herzmann@gmail.com Strana 27