Pracovní postup pro hnojení organickými hnojivy

Transkript

1 Ekonomika rozmetání hnoje Ing. Pavel Kovaříček, Ing. Ludmila Zelená, VÚZT Praha 6 Řepy P.O.BOX 54 Drnovská 507, P r a h a 6 Ruzyně telefon: , * , fax: vuzt@bohemnet.cz, kovaricek.hula@bon.cz Snížení stavu v hospodářských zvířat má za následek pokles produkce hnoje. V roce 1995 se snížila ve srovnání s rokem 1988 téměř na jednu polovinu necelých 16 mil. t. Stále se více než polovina hnoje skladuje na polních hnojištích a dočasných polních složištích. Na ně se chlévská mrva dopravuje traktorovými přívěsy nebo traktorovými a automobilními kontejnery (sklápěči). Na polních hnojištích je nutné vrstvit hnůj pomocí čelních traktorových a samojízdných nakládačů. Frekvence vrstvení je závislá na objemech navážené chlévské mrvy, z hlediska ztrát živin by se mělo opakovat nejméně jednou za 14 dnů. U menších producentů hnoje musíme počítat s dopravou na pole a rozmetáním pomocí traktorových rozmetadel o užitečné nosnosti 3 a 5 t přímo ze stájových hnojišť. V tomto případě se rozmetadla plní traktorovými závěsnými nakládači a čelními nakládači adaptéry na traktor (operativní výkonnost 50 až t.h 1 ). Větší objemy hnoje se rozmetají při skupinovém nasazení rozmetadly traktorovými i automobilními (5 až 14 t) v lince se samojízdným čelním nakládačem ( t.h 1 ). Aby byl nakládač této výkonové řady využit, pracuje v lince 4 až 6 rozmetadel (v závislosti na přepravní vzdálenosti). Linka na rozmetání hnoje projektovaná pro plné vytížení těžkého čelního nakládače dosahuje denní výkonnosti 40 až 50 ha za směnu. Tak vysokými počty rozmetadel disponují zemědělské podniky jen ojediněle, proto lze takové strojní linky pro rozmetání hnoje jednoznačně zařadit do oblasti služeb. Nakládač této výkonové třídy by těžko našel uplatnění v zemědělském provozu, pronajímá se jen na období aplikace. K takovému přístupu přispívá i nízké roční využití. Hnůj se aplikuje jen v období od 10. srpna do poloviny října, maximální počet pracovních dnů v roce nepřesahuje 40 až 45 dní. Pracovní postup pro hnojení organickými hnojivy Tradiční výrobce rozmetadel hnoje Agrostroj Pelhřimov nabízí na náš trh stroje na světové technické úrovni s užitečnou hmotností od 3 do 14 t. Jejich koncepce traktorový, jedno až 2nápravový návěs odpovídá i předpokládanému ústupu od automobilních strojů. Rozmetadla o nosnosti 3 a 5 t jsou vhodné i pro menší farmy. Rozšíření jejich využití umožňuje i velkoobjemová nástavba a sklápěcí korba vyráběná pro podvozek rozmetadla. Pro rozmetání na větších pozemcích jsou vhodná rozmetadla výrobní řady RA s užitečnou hmotností 8, 10 a 14 t. Mohou pracovat s pracovním záběrem 10 a 16 m. Třístupňová převodovka pro pohon podlahového dopravníku umožňuje nastavit dávkování od 9 do 145 t.ha 1. Rozmetadla se zadním, hydraulicky uzavíratelným čelem mohou rozmetat i drůbeží kejdu se sušinou nad 12 %. Při používaných hektarových dávkách od 15 do 40 t.ha 1 je určujícím parametrem pro dosahovanou výkonnost stroje užitečná hmotnost zásobníku rozmetadla. Požadavek, aby zásoba hnoje na stroji stačila pro jízdu tam a zpět v celé délce pozemku, je splněn na polích o délce do 250 m (Tab. 6) u 10 tunového rozmetadla (při dávce do 20 t.ha 1 a pracovním záběru 10 m). Na delších pozemcích a vyšších dávkách neproduktivní jízdy podstatně snižují výkonnost. Při rozmetání z polního hnojiště je jejich podíl na celkovém času i přes 50 %. U

2 vyšších hektarových dávek musíme počítat se snižováním výkonnosti rozmetadla při zvětšování pozemku. Kvalitativní požadavky na práci rozmetadel hnoje Rozmetadlo na rozsah (kg.ha 1 ) Dávkování nastavení po (kg.ha 1 ) Tab. 1 Nerovnoměrnost rozmetání* dodržení dávky (%) (%) Hnůj * vyjádřená variačním koeficientem Minimální užitečná hmotnost v zásobníku, aby stroj provedl pracovní jízdu v celé délce pozemku (pro hnůj jeden přejezd) Tab. 2 Pracovní Hektarová Délka pozemku (m) záběr dávka (m) (kg.ha 1 ) Ekonomické hodnocení linek Provozní náklady modelů linek v pracovních postupech hnojení vycházejí z nákladů na hodinu provozu strojů a energetických prostředků odpovídajících jejich pravděpodobnému ročnímu nasazení (Tab. 3).

3 Náklady na provoz vybraných strojů Stroj Traktory Zetor kw Zetor kw Zetor kw Zetor x kw Zetor kw Zetor x kw Zetor ZTS kw Nakladače NH (k traktoru UR III a IV) UNK 320 čelní kloubový Rozmetadlo hnoje RUR RUR RA RA RA Tab. 3 Pořizovací Doba Roční Fixní náklady Variabilní náklady Celkové cena (s DPH) obnovy nasazení celkem z toho amortizace celkem z toho PHM provozní náklady Kč rok h Kč.rok 1 Kč.rok 1 Kč.ha 1 Kč.ha 1 Kč.h ,09 144,39 150,07 152,43 177,63 184,35 171,10 198,10 205,30 251,91 286,79 296,09 261,53,53 310,93 235,04 273,74 284,06 422,23 481,63 497,47 26,00 26,73 27,50 354,96 371,20 415,86 19,00 20,00 20,80 28,50 30,00 32,10 47,50 50,00 52,00 38,00 40,00 42,80 50,00 52,00 53,50 73,39 93,63 108,10 170,53 170,53 144,74 283,63 212,86 276,16 220,92 213,85 333,43 268,13 259,77 367,98 296,54 287,33 467,64 394,66 385,98 551,59 445,56 431,79 463,40 387,92 379,21 933,49 737,26 710,50 124,73,80 86, , ,39 813,77 239,80 130,40 94,40 396,18 213,84 124,02 801,36 426,93 241,96 677,19 359,60 202,60 678,55 471,16 367,87

4 Pro jednoúčelové stroje (rozmetadla průmyslových či statkových hnojiv) volíme roční nasazení odpovídající skutečnému využití v příslušné lince. Celkové roční provozní náklady stroje jdou na účet hnojení a zatěžují podle aplikační plochy či množství hnojiva příslušnou měrnou jednotku (ha, t). U víceúčelových strojů (přívěsy, návěsy) a u energetických prostředků (traktorů), počítáme pouze s podílem z jejich celkového ročního nasazení potřebným pro hnojení. Volíme proto hodinovou sazbu provozních nákladů, která odpovídá jejich možnému celkovému ročnímu nasazení. To se mění v závislosti na výměře zemědělského podniku (tab. 3). Náklady na hnojení jednotlivých strojních linek zahrnují vedle provozní náklady strojů (fixní + variabilní) také osobní náklady obsluhy. V celkových provozních nákladech pracovního postupu tvoří osobní náklady jednu z položek variabilních nákladů. Měrný náklad (Kč.ha 1 ) dosažený v modelu strojní linky pro hnojení (tab. 4 až 7) je srovnatelný s cenou služeb v oboru hnojení (tab. 7). Hodnoty uvedené na šedě vystínovaném poli jsou vyšší než maximální cena služeb. V těchto případech je záměr pořízení vlastních strojů přehodnotit a zdůvodnit pro konkrétní podmínky podniku. Lze říci, že obecně platné podmínky již nedávají předpoklad pro jejich rentabilní využití. Hodnocení strojních linek na hnojení hnojem Z hlediska přímé spotřeby energie i pracnosti je nejnáročnějším hnojařským zásahem hnojení hnojem. Při výrobě hnoje na polním hnojišti se za něj vynakládá kolem až 55 l.ha 1 MN a spotřebuje kolem 15 h.ha 1 lidské práce. Přitom nelze předpokládat, že by v budoucnu mohlo dojít k výraznějším energetickým úsporám, neboť spotřeba energie na hnojení hnojem je určena především vysokou energetickou náročností vlastního rozmetání, které je již dnes vyřešeno na vysoké technické úrovni. Naproti tomu je možné počítat s poklesem pracnosti zhruba na polovinu v důsledku omezení ztrát při výrobě hnoje (na max. 35 %) a racionalizace dopravy chlévské mrvy na polní hnojiště. Všechny varianty linek na aplikaci hnoje jsou hodnoceny pro průměrnou dávku 30 t.ha 1 a průměrnou vzdálenost na pole 3 km. Do hodnocení jsme zahrnuli linky s jednomužnou obsluhou (tab. 5), v kterých jeden pracovník nakládá čelním traktorovým nakládačem hnůj na rozmetadlo, po naplnění nakládač odstaví a stává se až do návratu z pole obsluhou rozmetadla hnoje. Využívání takového typu linky předpokládáme pouze v malých zemědělských závodech. Ve srovnání s náklady služeb na rozmetání hnoje ( cca 2 Kč.ha 1 ) je jednotkový náklad dosahovaný v těchto linkách nevýhodný, minimálně o 10 %. Kromě toho je nutné brát v úvahu i nízkou dosahovanou výkonnost 0,3 až 0,5 ha.h 1 a všeobecný požadavek, aby rozmetaný hnůj byl do 24 h zapraven do půdy. V tab. 6 jsou již linky na aplikaci hnoje s ročním využitím od 112 do 430 h na jedno rozmetadlo. První 3 hodnocené linky aplikují hnůj ze statkového hnojiště, zahrnuto je nakládání čelním samojízdným rozmetadlem, doprava na pole a rozmetání. Poslední 2 linky rozmetají hnůj z hnojiště (složiště) přímo na hnojeném pozemku, proto dosažené hodnoty jednotkových nákladů (Kč.ha 1 ) nejsou navzájem srovnatelné. Při práci z polního hnojiště je nutné připočítat náklady na dopravu chlévské mrvy na pole (přepravní vzdálenost 3 km) a na ošetřování (vrstvení) na polním hnojišti čelním samojízdným nakládačem. Pro hektarovou

5 dávku 30 t.ha 1 jsou jednotkové náklady na odvoz chlévské mrvy pětitunovým traktorovým přívěsem 2800 Kč.ha 1 (při využití kontejnerového systému 2490 Kč.ha 1 ) a na úpravu hnojiště čelním samojízdným nakládačem po každých 150 t vyvezeného hnoje 675 až 800 Kč.ha 1 (vyžití nosnosti přepravního prostředku pro slamnatý hnůj 60 %, ztráta při zrání hnoje 35 %). Ze srovnání nákladů na dopravu a rozmetání hnoje ze statkového a polního hnojiště vyplývá výhodnost variant se statkovým hnojištěm. Porovnání je však zavádějící, pokud chceme hodnotit celý systém toku hnoje v podniku. Nejsou v něm zahrnuty náklady na ošetřování a skladování na statkovém hnojišti. Pro hodnocení samotné aplikace hnoje vlastními prostředky nebo prostředky služeb však hladiny jednotkových nákladů srovnatelné jsou. Stejně vysokých nákladů na rozmetání hnoje s cenou nabízených služeb je dosaženo v linkách, v kterých je rozmetadlo hnoje využíváno více než 30 dnů v roce. Při aplikaci hnoje z polního hnojiště je i pro výměry orné půdy 0 a 1 ha roční využití daleko nižší (max. 17 dnů), vyšší nasazení lze dosáhnout jen v linkách služeb. Zde navíc, v případě nasazení 4 až 5 rozmetadel s jedním nakládačem, jsou hodinové náklady na nakládač rozpuštěny na minimálně dvojnásobně pohnojenou plochu. Náklady na ošetřování a skladování na statkovém hnojišti je nutné počítat pro konkrétní provozy.