RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Venkovská společnost

Transkript

1 2. cvičení Venkovská společnost Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr Kancelář: PEF/E229 Konzultační hodiny: Po 13:00-14:30 St 13:00 14:30

2 Venkovská společnost Studium venkovských sociálních životů Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce: Jaká je sociální struktura venkovské obce? Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově? Jaké jsou mezilidské vztahy? Kdo jsou lokální aktéři? Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje? Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce?

3 Matice venkovské společnosti A. Fyzický prostor (venkov jako geograficko-demografické celky a jejich vymezení) B. Čas (cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji) C. Venkovská subkultura (sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra v lokální záležitosti) D. Venkovská sociální struktura (venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace, struktura, mobilita)

4 Matice venkovské společnosti A. Venkovská společnost jako fyzický prostor převaha přírodních porostů otevřená krajina významnost klimatu a počasí agro-leso-pastevní užití prostoru nízká hustota zástavby a osídlení decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech (vesnicích) nekompletní technická infrastruktura

5 Matice venkovské společnosti B. Čas jako sociální jev Cyklické pojetí času odvislé od koloběhu přírody Městská spol. považuje venkovskou za opožděnou neboť vnímá čas lineárně (posun vpřed).

6 Matice venkovské společnosti C. Venkovská subkultura Specifická rurální kultura s tradicí v rodině Blízký vztah člověka k přírodě Neanonymní žití Menší sídla Větší soudržnost Důvěra v lokální autority

7 Matice venkovské společnosti D. Venkovská sociální struktura Venkov jako sociální prostor se liší od městského prostoru Bydlení a přebývání na venkově je sociálně strukturovaným prvkem Slabší sociální mobilita Trvalejší sociální kontakty

8 Podle matice venkovské společnosti charakterizujte ve zkoumané obci následující faktory (1 strana A4): Užití prostoru Vnímání času Úkol Vyskytující se/chybějící znaky venkovské subkultury Vyskytující se/chybějící charakteristiky venkovské sociální struktury Každé tvrzení podložte odkazy na využité materiály, příp. podrobně dokumentujte způsob jeho zjišťování (NE wikipedia)

9 Úkol Na základě vypracování první části projektu se pokuste zhodnotit vliv dopravní dostupnosti/nedostupnosti na kvalitu života v obci (1 strana A4)

10 Venkovská společnost Obraz města a venkova městská a venkovská společnost, která se zásadně liší způsobem života a kulturními projevy Venkovský člověk vs. Městský člověk Venkov se liší od města nejenom jako fyzický prostor, ale také jako sociální prostor Venkovská společnost jako sociální prostředí si zachovává svá specifika a jedinečnosti Zažité vzory jednání, sociální vazby, kulturní dědictví Význam funkce rodiny a místních autorit

11 Tradiční venkovská lidová kultura tradice, zvyky a obyčeje Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální znak trvalého bydlení na venkově Život s lidmi v komunitě Venkovská společnost,,komunita společenství živých bytostí, kteří obývají společný prostor (vzájemná interakce, vycházející například ze společných potřeb nebo zájmů) Může to být obyvatelstvo obce, nebo se může jednat o skupinu se společnými zájmy, spolek, klub, občanské sdružení, církev, školu, aj.

12 Venkovská společnost Venkov jako sociální prostor: obvykle s nízkou hustotou obyvatel a zástavby, s lidmi v nich tradičně orientovanými na zemědělství, pastevectví, lesnictví či rybolov dnes rekreanti z měst s životním stylem vycházejícím pod tlaky globalizace a modernizace Venkovská společnost je vnitřně rozdílná (názorové rozdíly mezi obyvateli rozdílného pohlaví a různých stupňů vzdělání)

13 Venkovská společnost Obecně známý je poznatek, že obyvatelé venkovských obcí jsou navzájem vázáni těsnějšími vazbami Značné rozdíly v chování a způsobu života lidí žijících v příměstských vesnicích, kteří pravidelně dojíždějí do města za prací(nedostatek pracovních příležitostí na venkově), nákupy a kulturou, a lidí, kteří žijí na území odlehlého venkova Atraktivita venkovských obcí pro život a podnikání (pokud nejsou v okolí měst) je nízká

14 Venkovská společnost Na českém venkově žije dnes asi jedna čtvrtina populace České republiky (přibližně 2,8 mil.) Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku Snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství vyplývá, že převážná většina dnešních venkovanů v produktivním věku je svou existencí svázána s městem, kam pravidelně dojíždí za prací aj. Jejich životní orientace je formována jinými podněty než každodenním kontaktem s přírodou, jak tomu bylo u rolníků Na venkově zůstává stará generace, z mladých ti, kteří zde mají příznivé rodinné zázemí a možnost stavby rodinného domu na vlastním pozemku

15 Venkovská společnost V dnešní době vyjma bohatých zemědělských oblastí se venkov s různou intenzitou nadále vylidňuje, zároveň dochází ke stárnutí venkovské populace a trvale žijící obyvatele nahrazují víkendoví rekreanti z měst Do popředí se dostávají rekreační funkce venkova Venkovská samota se stává přitažlivou i pro alternativní jedince, jimž současná konzumní společnost nevyhovuje S transformací vlastnických vztahů k půdě po r se situace nezměnila K individuálnímu zemědělskému hospodaření se odhodlala jen malá skupina vlastníků půdy, ale i přes číselný nárůst soukromých zemědělců tvoří na dnešní vesnici pouze okrajovou sociální skupinu

16 Venkovská společnost Převážná část obyvatel vesnice nachází zaměstnání v jiných profesích a jejich život formuje globalizovaná urbánní kultura Zemědělské nebo zahrádkářské práce pro ně představují jen doplňkovou činnost v rámci volnočasových aktivit nebo u mladé generace úplně absentují v souvislosti s jejich odlišnými hodnotovými preferencemi Ve společnosti chybí úcta a důvěra v poslání zemědělce Být zemědělcem je na počátku 21. století neobvyklé i na venkově, kde se zemědělstvím už živí málokdo

17 Venkovská společnost Obrazem: čeští zemědělci (Zdroj:

18 RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: jzogwtgnqfo/uddtkxjmapi/aaaaaaaajbu/9b2hhpyzkdq/s1600/claas1.jpg

19 Obrazem: čeští myslivci Zdroj: obr. č.1: Ilustrační foto. Autor: DENÍK/archiv a obr. č. 2:

20 Myslivci a Myslivost Myslivost jako součást kulturního dědictví (udržení a rozvoj tradic a zvyků) Jak se stát myslivcem? Lov zvěře: Čekaná Myslivecký hon jako svátek myslivců Poslední leč hodnocení sezóny s kapkou alkoholu a vyhlášení krále honů Odraz v umělecké a hudební tvorbě (myslivecké ceremonie (např. obrazy a hudebních skladby, začátek a konec honu oznámen troubením aj.) Myslivost poskytuje suroviny pro kožešnictví, kloboučnictví, brašnářství, řezbářství apod.

21 Zdroj obrázku: Zdroj obrázku:

22 Lidé z města trampové, chataři, chalupáři Průvodním jevem života současné vesnice je konfrontace s městskými rekreanty Rekreace jako forma trávení volného času realizovaná různými formami nabývá masové podoby Především vychází z aktivního zájmu o poznávání přírody provázeného například pěší turistikou nebo určité formy úniku z industrializovaného městského prostředí v podobě,,druhého bydlení, kde městští lidé tráví volný čas a prázdninovou dobu S městskými obyvateli jako rekreanty se vesnice setkávala už dříve

23 Trampové Vztah k přírodě a formy trávení volného času v přírodě ovlivnila hnutí šířená z amerického a anglického prostředí jako byl woodcraft ze kterého ideově čerpaly jak skauting, tak i tramping. Tramping nebo i trempink je české a slovenské občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti woodcraftem a americkým Divokým západem obdiv k západní kultuře, skautingem (resp. junáctvím) Tramp nebo i tremp pochází z ang. a používal se v Americe jako označení pro tuláka Překlady dobrodružných románů Karla Maye, např. příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a zálesáku Old Shatterhandovi, překlady Jacka Londona aj.

24 Trampové Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života podle svých představ (láska, úcta k přírodě a svobodě), přirozený humanismus, bratrství, sport provozovaný v přírodě) Adekvátně bývá pojem tramping též označován slovem vandr či vandrování ; Dále bývá označován slangovým výrazem čundr resp. čundrák, z původně německého "tschundern" "toulat se" Pojem "čundrák'" býval původně poměrně pejorativní označení, později ztratil svůj hanlivý význam a zlidověl.

25 Trampové První čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale měli vztah k přírodě a romantice Trempové vytvářeli svébytnou subkulturu a navštěvovali tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy, později i v povodí řeky Berounky aj. Český tramping měl vždy svá dosti osobitá a často i velmi výrazná specifika Tramping se posléze rozšířil v menší či větší míře do všech koutů bývalého Československa V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady a tábořiště

26 Specifické názvy jednotlivých osad (včetně vlajky a totemů, domovenka členů na rukávě T.O. vs. T.S.) Osadní kapely, táboráky a trampské písně Vliv na českou lidovou a populární hudbu např. folk a country apod. Eda Ingriš Teskně hučí Niagara, Jenda Korda Vlajka letí vzhůru (trampské hymny) Trampský písničkář Wabi Daněk Rosa na Kolejích aj. Trampská atletika Trampové Na závěr je důležité říci, že lidové spolky a svazy jako je např. Sokol (ČOS), Junák, Trampové byly totalitními režimy nevybíravým způsobem potlačovány a zakazovány

27 Trampská chata "Kamarád" v údolí Divoké Orlice zdroj obrázku:

28 Trampská chata Walden je svědectvím subkultury Valašské Klobouky (okr. Zlín) Zdroj obrázku:

29 Trempové u táboráku Zdroj obrázku:

30 TRAMPSKÝ SRAZ STRUNY KYTAR A TRAMPSKÉ PÍSNĚ ZDROJ OBRÁZKU:

31 Chataři a Chalupáři Chataření a chalupaření, označované jako tzv.,,vázaná rekreace nebo druhé bydlení Páteční úprky z města na chatu Druhé bydlení je termín označující obytné objekty (chaty, chalupy) sloužící pro individuální rekreaci a může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který majitel nevyužívá jako trvalé bydliště Amenitní migrace (požitková či zelená migrace) je sociologický a urbanistický pojem, který označuje stěhování určité skupiny městských obyvatel na venkov(= není podmíněna eko. důvody, ale zájmem o jinou kvalitu života)

32 Chataři a Chalupáři Jeden typ migrantů hledá možnost žít v lepším přírodním prostředí, druhý se zaměřuje na kulturní specifika cílové oblasti místní tradice, zvyky a obyčeje Amenitní migrace může přinášet pozitiva i negativa Pro vesnice může být přínosný příliv nových obyvatel, rizikem je možné nepřijetí přistěhovalců ze strany původních vesničanů Chataření, coby kategorie trávení volného času spojená s venkovským prostředím, se po druhé světové válce stává postupně masovou záležitostí Kořeny ve 20. letech 20. století (omezeno na vyšší společenské vrstvy), ale během let se stává prestižní záležitostí životního stylu městských obyvatel

33 Chatová osada Felinka u Ostré Zdroj obrázku:

34 Chatová osada v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně v okresu Nymburk Zdroj obrázku:

35 Chataři a Chalupáři Spojuje je touha po odpočinku v prostředí tak odlišném od města a vytržení ze stereotypu uspěchaných všedních dnů Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit Češi se rádi věnují zahrádkaření a kutilství S pestrou nabídkou všeho, co si jen může srdce chataře a chalupáře přát, tyto koníčky zaznamenávají rozkvět Aktivity chataře - chalupáře: např. posekat trávník, okopat záhon, očesat jablka, pěstovat vlastní zeleninu, natřít plot, postavit lavičku nebo přístřešek na dřevo, ozdobné skalky atd.

36 Chataři Chataření se koncentruje do turisticky atraktivních míst v dojezdovém okolí velkých měst a průmyslových aglomerací, kde se chatové kolonie rozrůstají často v krajinářsky cenných partiích, většinou na okrajích vodních ploch a toků Postupně narůstají jak jejich rozměry, tak standard vybavení Živelnost výstavby měla za následek různorodost architektury chat, které v souhrnu nepůsobily esteticky a narušily krajinný ráz (rušivý prvek) Problémy ekologického rázu s hromadícími se odpadky nebo absentující kanalizací

37 Chataři Chataření se s masovostí zásadně proměnilo a projevila se jeho výrazná negativa: Chatové kolonie jsou přelidněny, lidé ztrácejí soukromí, romantika ustoupila masovému jevu, který vyžadoval jiné formy soužití mezi rekreanty i s domácím obyvatelstvem vesnic, jež chatové kolonie obklopovaly Přímý kontakt s vesničany chybí - chybějí přirozené sousedské vazby, které nahrazuje anonymita stejná jako ve městě

38 RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku:

39 Chalupáři Chalupa je venkovské obytné stavení (usedlost), ke kterému obvykle patřila pole jen s malou výměrou nebo žádna pole (domkáři) Menší venkovské hospodářské stavení Přeměna bývalých zemědělských usedlostí na rekreační objekty městských obyvatel V současnosti se používá termín rekreační chalupa, (jako obytný objekt,,druhého bydlení ) Uživatelé chalup jsou obvykle nazýváni jako chalupáři

40 Chalupáři Masový nástup nastává v období normalizace od počátku 70. let minulého století, i když kořeny sahají do poválečné doby a jsou spojeny s vysídleným pohraničím Sociologové konstatují, že šlo jednak o kompenzaci za striktně omezené cestování do kapitalistické ciziny a jednak o únik do soukromé sféry před represivním politickým režimem Svou roli hrála jistě také možnost seberealizace při rekonstrukčních a opravárenských pracích a zhoršující se životní prostředí ve velkoměstských aglomeracích

41 Chalupáři Chalupa slouží majiteli a jeho nejbližším přátelům Důležitá je dočasná změna sociální role v souvislosti s pracemi, které chalupář vykonává a které znamenají odreagování se od městského života a duševní práce Chalupáři představují na vesnici jinorodý element, většinou s vyšším vzděláním, který je starousedlíky různě reflektován Vztahy mohou být neutrální nebo se mohou posunout do pozitivní i negativní polohy (od podceňování z důvodu nepraktičnosti a odlišných biorytmů až k respektování, když chalupáři inspirují místní obyvatele)

42 Chalupáři Pokud se chalupáři sžijí s vesnickým kolektivem, mohou iniciovat některé aktivity, které vedou k rozvoji lokální kultury a společenského života Například jako je vydávání publikací o historii, obnova lidových tradic, zvyků a obyčejů, údržba drobných památek a lidových staveb nebo ochrana přírody apod.

43 Staré bělidlo (Babiččino údolí) Zde prožila Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v povídce Babička sem přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou Zdroj obrázku: testovani.ceskyjenbezchybne.cz/testovani/wordpress/wp-content/uploads/2012/04.jpg

44 RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku:

45 RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: Staročeská chalupa polabské lidové stavby (roubená chalupa z Polabí)

46 Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa Lidé z měst spojuje touha po odpočinku v odlišném prostředí od města a vytržení ze stereotypu každodenních všedních dnů Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit Vnímání a vymezování na základě znaků různorodé povahy Stavební zákon: Jednoduché stavby - pro individuální rekreaci (rekreační chalupa, rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata)

47 Chata Vymezení: Chalupa Rekreační chata: (dle stavebního zákona) je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m 3 a zastavěná plocha do 80 m 2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb. Rekreační chalupa: (dle stavebního zákona) starší stavební objekt, který byl vybudován pro účel bydlení a později vyčleněn z bytového fondu a rekolaudován pro účel individuální rekreace

48 Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa Je obytný objekt, který využíváme především k rekreaci a bydlení, podle toho je uzpůsobena stavba Lze ji využívat celoročně, ale většině obyvatel slouží především sezónně Chata je obvykle malá či střední stavba a je umístěna většinou více pohromadě a vytváří tzv. chatoviště (chatové osady či kolonie) Je venkovské obytné stavení (usedlost) Bývalé hospodářské stavení, které jsou v současnosti oživována a využívají se také k rekreaci a bydlení Chalupa je původní (starší) stavba, která nemění ráz krajiny, stojí jednotlivě

49 Chata Chalupa o Odlišují se různými znaky, ať už kvantitativními či kvalitativními o Vzhled, místo výskytu a velikost - různorodost architektury o Otázka vybavenosti, vzdálenosti a ekologických aspektů (hromadící se odpadky nebo absence kanalizace u chatařů) o Chaty a chatové osady jsou obvykle v dojezdovém okolí od měst (zatímco u chalup to tak být nemusí, nicméně dnešním trendem jsou horské chaty a chalupy) o Otázka lokálního rozvoje? - přínosy a rizika chatařů a chalupářů

50 MAS Místní akční skupina (MAS) je založená na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu Posláním NS MAS ČR je především sdružovat MAS, reprezentovat a zastupovat MAS na národní úrovni vůči vládním institucím, ministerstvům a organizacím zřizovanými ministerstvy a dalším relevantním subjektům a na mezinárodní úrovni vůči organizacím a subjektům pracujícím v intencích iniciativy Leader a ve vztahu k ostatním partnerům, institucím a úřadům apod. Cílem NS MAS ČR je podpora činnosti MAS při realizaci programu obnovy a všestranného rozvoje venkova s cílem: zlepšit kvalitu života na venkově prostřednictvím setrvalého a integrovaného místního rozvoje, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností mezi členy sítě, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností na úrovni spolupráce mezi členskými zeměmi Evropské unie a jejich MAS, podporovat spolupráci s dalšími zeměmi, které ve venkovském prostoru chtějí používat metodu LEADER (nese implementační odpovědnost)

51 DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

52 Seznam použité literatury a zdrojů: Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova univerzita, ISBN: Sedláčková M. Důvěra a demokracie. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), ISBN Keller J. Nejistota a důvěra. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), ISBN Vajdová Z. Místní společenství Orlicka. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, ISBN i_v_ceske_republice