Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková"

Transkript

1 Hdncení žáků na ZŠ Ing. Blanka Smlíkvá Bakalářská práce 2008

2

3

4 ABSTRAKT Předlžená bakalářská práce se zabývá tématem hdncení žáků na ZŠ. Teretická část je rzdělena na dvě základní blasti. První pjednává becně hdncení, druhá část přináší infrmace šklním a pedaggickém hdncení, ujasňuje jeh pdstatu, funkce, metdy a frmy. Pjednává též alternativních frmách hdncení. Praktická část je částí výzkumnu. Byl prveden na ZŠ Liptál frmu dtazníkvé metdy. Šklní hdncení byl sledván z phledu učitelů a žáků. Klíčvá slva: hdncení, frma, funkce, sebehdncení, bjektivita, žák, učitel, klasi- fikace, slvní hdncení, zpětná vazba ABSTRACT This bachelr wrk is engaged in evaluatin f pupils at primary schl. The theretic part is devided int tw basic parts. The first ne treats f the evaluatin generally, the secnd ne brings the infrmatin abut schl and educatinal evaluatin, it shwes up its fundamentals, functins, methds and frms. This part als treats alternative frms f the evaluatin. The ther part is the research. It was made in Primary Schl in Liptál by a frm f questinaire. The schl evaluatin was bserved by teachers and pupils t. Keywrds: evaluatin, frm, functin, self evaluatin, bjectivity, pupil, teacher, classificatin, wrd evaluatin, feedback

5 PODĚKOVÁNÍ Na tmt místě bych ráda pděkvala veducí bakalářské práce Mgr. Karle Hrbáčkvé za dbrné vedení, cenné rady, které mi pskytla během vypracvání bakalářské práce. Dále děkuji vedení ZŠ Liptál za umžnění prvádět výzkum pmcí dtazníků.

6 OBSAH ÚVOD...7 I TEORETICKÁ ČÁST HODNOCENÍ JAKO SOUČÁST JAKÉKOLIV LIDSKÉ ČINNOSTI POJEM HODNOCENÍ FUNKCE HODNOCENÍ HODNOCENÍ SE TÝKÁ HODNOT HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE VYUČOVÁNÍ CO JE ŠKOLNÍ HODNOCENÍ...12 II 2.2 ŠKOLNÍ A PEDAGOGICKÉ HODNOCENÍ Typy šklníh hdncení Funkce šklníh hdncení Přehled frem hdncení žáků Klasifikace neb slvní hdncení Sebehdncení Metdy šklníh hdncení Objektivnst šklníh hdncení...31 PRAKTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ PROBLEMATIKY HODNOCENÍ NA ZŠ VÝCHODISKA PRO VÝZKUM CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ POPIS ZKOUMANÉHO VZORKU DOTAZNÍK PRO UČITELE DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ZPRACOVÁNÍ DAT VÝSLEDKY VÝZKUMU Zpracvání dtazníku učitelů Zpracvání dtazníků žáků ZÁVĚRY VÝZKUMU...57 ZÁVĚR...58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...59 SEZNAM GRAFŮ...62 SEZNAM TABULEK...64 SEZNAM PŘÍLOH...65

7 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 7 ÚVOD Hdncení je činnst, která může svými důsledky žákvi hdně pmci i ublížit. D tht prcesu vstupuje celá řada intelektuálních i emcinálních schpnstí a zdárný průběh i výsledek vyžaduje d učitele i žáka jejich plné nasazení. Šklní hdncení nejen pdmiňuje kvalitu výuky, ale tvří také jednu z nejzávaznějších slžek kmunikace mezi učitelem, žákem a rdiči žáků. Vypvídá cílech a kncepci výuky a služí i jak měřítk pr prvnávání různých vzdělávacích prgramů. I prt se šklní hdncení dstává d středu pzrnsti pedaggů, ale také širké veřejnsti. O prblematice hdncení se stále více diskutuje, ale dle méh názru, je jí věnvána stále malá pzrnst. Různí se jedntlivé názry na metdy, frmy a prstředky hdncení. Dá se říci, že neexistují bjektivní, přesná a jedntná kritéria pr hdncení. Čast se též diskutuje nad prblémem, c je pdstatné pr stanvení známky. Těcht a více prblémů je celá řada. Více se nich zmiňuji v teretické části. S klasifikací a hdncením se ptýkám ve své pedaggické praxi. Vím, že bjektivně hdntit není jednduché. Prt jsem se chtěla tímt prblémem zabývat ve své bakalářské práci. Za účelem przkumání prblematiky hdncení jsem prvedla analýzu dbrné literatury. Čerpala jsem z velkéh mnžství publikací, které jsu uvedeny v závěru bakalářské práce. Převážně pak z knih d J. Slavíka, J. Skalkvé, Z. Kláře a R. Šikulvé. Teretická část bsahuje dva kruhy.v první části se zabývám becným termínem hdncení pjem hdncení, funkce hdncení a hdncení týkajících se hdnt. Druhá část nahlíží na hdncení z phledu škly. Na základě prstudvané literatury uvádím, c je šklní a pedaggické hdncení, jeh funkce, frmy a metdy hdncení. Dále zmiňuji, zda může být hdncení bjektivní. Praktická část je výzkumnéh charakteru. Má za úkl zjistit dtazníkvu frmu názry učitelů a žáků na šklní hdncení na ZŠ. Praktické tázky navazvaly na teretické pznatky z teretické části.

8 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 8 I. TEORETICKÁ ČÁST

9 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 9 1 HODNOCENÍ JAKO SOUČÁST JAKÉKOLIV LIDSKÉ ČINNOSTI 1.1 Pjem hdncení Naprstá většina lidských činnstí a aktivit směřuje k předem vytýčenému cíli. Z tht phledu tedy můžeme říct, že lidská činnst je činnstí záměrnu, jejímž prstřednictvím sledujeme dsažení cíle. Člvěk chce něčeh dsáhnut -pr sebe, pr někh jinéh apd. Lidská činnst má v tét suvislsti něklik významných, prlínajících se, ale i vzájemně se pdmiňujících etap. Na pčátku stjí vždy ptřeba, přání a ptm frmulace cíle. Člvěk se liší d živčichů i tím, že každu svu činnst kná s určitu představu cíle, tedy th, čeh by chtěl dsáhnut. Další etapu lidské činnsti je zmapvání, uvědmění si pdmínek, ve kterých se aktivita bude realizvat. V tét etapě si musíme uvědmit, které z pdmínek budu aktivně vstupvat d činnsti. Průběh lidské činnsti vlivňují zejména pdmínky vnější. K těmt řadíme subr materiálních a splečensky uznávaných hdnt a výsledků lidské práce. Velku měru vlivňují chvání jedince vztahy a činnsti, ve kterých se jedinec phybuje. Ovšem velmi významné pr dsažení cílů jsu pdmínky vnitřní. Ty vycházejí z jeh úrvně znalstí a dvednstí, emčních vlastnstí, z úrvně jeh pznávacích prcesů a také z jeh zkušenstí. Následující etapu je plánvání činnsti, jak nejlépe cíle dsáhnut. Zde sestavujeme pstup a plánujeme jedntlivé krky, časvý harmngram, které nás dvedu ke stanvenému cíli. Velmi významnu sučástí tét etapy je výběr a vymezení knkrétních prstředků, s jejichž pmcí dsahujeme cíle. Nezbytnu etapu je uskutečnění stanvenéh plánu a p ní následuje vyhdncení výsledku dané činnsti. Hlavní stránku tét etapy lidské činnsti je vlastně hdncení. Hdncení má zde pdbu především srvnání dsaženéh výsledku s naší cílvu představu. (Klář, Šikulvá, 2005) Určitá úrveň a pdba hdncení prstupuje i všemi předchzími etapami. Hdntíme pdmínky, prstředky apd. Hdncení je tedy sučástí jakékliv lidské činnsti.

10 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 10 Stejně jak v živtě, tak i v pedaggické práci, hdncení uplatňujeme. Hdntíme t, jak se nám pdařil připravit činnsti spjené s výuku, zda jsme žáky zaujali a dstatečně mtivvali. Definic hdncení existuje celá řada. J. Slavík uvádí, že hdncení je prvnávání něčeh s něčím, při kterém rzlišujeme lepší d hršíh a vybíráme lepší, neb se snažíme najít cestu k nápravě či aspň zlepšení hršíh. (Slavík, 1999) Dále říká, že hdncení je dvednst intelektuálně vysce nárčná, která umžňuje člvěku na základě subjektivníh přístupu rzlišvat v klním světě jevy důležité d nedůležitých a mezi důležitými jevy dbré d špatných. Hdncení patří neddělitelně k hdntám, suvisí s jejich uvědmváním, bjevváním, vyzdvihváním, ptvrzváním neb zpchybňváním a kritizváním. (Slavík, 1999) Hdncení je pdle J. Mareše slžitá aktivita, která bsahuje prvky zrientvání se, rzhdvání mezi mžnstmi, przumění, cenění, uspřádání, zaujetí stanviska, reagvání na skutečnst atd. (Mareš, 1991) Hdncení je v pdstatě prvnávání. Prvnáváme sučasný stav s předcházejícím neb s cílem, se standardem, kritériem, vzrem. Je sučástí živta, hdntíme téměř permanentně, a t velice čast, aniž si t uvědmujeme, řekneme T je pěkné! Musíme si všem uvědmit, že hdncení je v naprsté většině značně subjektivní, prtže člvěk hdntí většinu pdle svéh zájmu, na základě kritéria, kterým může být jeh prspěch, užitek jeh saméh, jeh přesvědčení neb jeh individuální zkušensti.(klář, Šikulvá, 2005) V tmt smyslu můžeme i každu činnst, která se týká hdncení, nazvat výchvným prcesem. Hdncení je přítmn v každé lidské činnsti nevyjímaje výchvně-vzdělávací prces.

11 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Funkce hdncení Hdncení v živtě člvěka a splečnsti služí různým cílům nebli plní různé funkce. (Kalhus, Obst, 2002) Každá z funkcí hdncení má různé dpady na psychiku a vývj žáka. Je již na vlbě učitele, jak změní svůj hdntící pstup neb jaku zvlí metdu hdncení. V našem šklství převládá názr, že děti by se samy d sebe neučily, že je musíme k učení dnutit, že je k němu musíme mtivvat. Za nejúčinnější mtivační prstředek pvažujeme něc, c půvdně tut funkci mít neměl, a t je hdncení. Ze své půvdní zpětnvazební funkce se stal především nástrjem vnější mtivace se všemi negativními dpady. 1.3 Hdncení se týká hdnt Hdncení je dvednst, která umžňuje rzlišvat jevy důležité d lhstejných a mezi důležitými jevy dlišvat dbré d špatných. (Slavík, 1999) Z th je zřejmé, že hdncení je neddělitelnu sučástí hdnt, služí k jejich bjevvání, ptvrzvání, neb napak kritizvání, zpchybňvání. Vyjádření, že hdncení se týká hdnt, nám připadá samzřejmé. Musíme si všem uvědmit, že v praxi každý z nás vyznává hdnty různé a že hdntíme druhéh dle našich vlastních hdnt. Prt lidi, kteří nevyznávají svým chváním naše hdnty, máme tendenci hdntit negativně. Nezvládat dst dbře hdncení, t mim jiné znamená ztrácet rientaci ve světě hdnt. (Slavík, 1999)

12 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 2 HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE VYUČOVÁNÍ Vyučvání je jednu z nejvýznamnějších lidských činnstí. Pr řízení, vlivňvání a usměrňvání vyučvacíh prcesu a tím spjené učební činnsti žáka pužívá učitel řadu prstředků. Hdncení je jeden ze základních prstředků učitele, jak řídit a usměrňvat slžité a pr žáky značně nárčné učební činnsti. (Klář, Šikulvá, 2005) V tét kapitle jsem se pkusila vysvětlit šklní hdncení, jeh funkce a specifika, rzebrat různé metdy a frmy hdncení. 2.1 C je šklní hdncení Hdncení ve vyučvání významně vlivňuje kvalitu výchvně vzdělávacíh prcesu. Učiteli umžňuje psuzvat úspěšnst vyučvání, vlbu metd, ale také si naplánvat další cíle a prstředky jejich naplnění. Žákvi pskytuje hdncení infrmace pstupu v učení. Má zásadní význam pr mtivaci žáka k učení. Učitelé hdntí žáky a jejich výkny a chvání slvem, známku, ale také pchvalu, úsměvem atd. Hdncení má vliv na žákv sebevědmí, vlivňuje jeh pvahvé vlastnsti, pdněcuje jeh mtivační činitele. Také žáci hdntí nejen sami sebe, ale i své splužáky a učitele. A sami učitelé se zamýšlejí nad vlastní prací, hdntí svje pedaggické pstupy a výsledky. (Slavík, 1999) V pedaggické literatuře můžeme nalézt různá vysvětlení pjmu šklní hdncení. J. Slavík rzumí šklním hdncením všechny hdntící prcesy a jejich prjevy, které bezprstředně vlivňují šklní výuku neb ní vypvídají. (Slavík, 1999) J. Velikanič chápe hdncení jak prces stáléh pznávání a psuzvání žáka, jeh vědmstní úrvně, pracvní a učební činnsti, jeh výsledků. (Velikanič, 1973) Pdle J. Skalkvé můžeme hdncení chápat jak zaujímání a vyjadřvání kladnéh neb záprnéh stanviska k různým činnstem a výknům žáků ve vyučvání. V běžné praxi učitel neustále pzruje činnst žáků, analyzuje jejich

13 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 prcesy učení, aby v interaktivní sučinnsti s nimi reagval a ptimalizval prces vyučvání. Činí tak nejrůznějšími frmami: suhlasným neb nesuhlasným pkynutím hlavy, pakváním určité myšlenky, phledem, tónem hlasu, kladnu neb negativní pznámku, prjevem zájmu sbnst žáka, pchvalu neb napmenutím apd. (Skalkvá, 2007) M. Pasch a kl. hvří hdncení jak systematickém prcesu, který vede k určení kvalit a výknů vykazvaných žákem neb skupinu žáků, je t činnst systematická, tj. činnst připravená, rganizvaná a pakvaně prváděná, jejíž výsledky jsu pdrbvány revizím či pravám. (Pasch, Gardner, 1998) Pdstatu šklníh hdncení, jak uvádí O. Obst, je zajištění kmpetencí - vědmstí, dvednstí a pstjů - žáka a frmulace hdntících sudů na základě prvnávání skutečnéh stavu se stavem předpkládaným, frmulvaným jak cíle výuky. (Kalhus, Obst, 2002) O. Chlup definuje šklní hdncení jak každé mínění učitele a škly prjevvané žákvi jeh vlastnstech a činech (Chlup, Kpecký, 1965), třídění žáků pdle nejrzmanitějších kritérií, suhlas a nesuhlas učitele, vlba určitých žáků při btížných neb snadných úlhách. T vše d prstéh úsměvu, důvěrnéh slvení až p šklní známku a psudek, je šklním hdncením. Pdbné stanvisk zaujímá i A. Tuček, když vymezuje hdncení jak každé a veškeré prjevené mínění učitele a škly vlastnstech a činech žáka. (Tuček, 1966) Z. Klář a R. Šikulvá uvádějí, že hdncení prstupuje vyučváním permanentně, a t v situacích, ve kterých si účastníci hdntící aktivity ani neuvědmují, ale i v situacích, které jsu záměrně jak prces či akt hdncení rganizvány. (Klář, Šikulvá, 2005) Šklní hdncení ppisujeme jak prces. Jestliže se chce učitel vyjádřit úrvni dsažených výsledků výuky, musí mít c nejjasnější představu žáducím cílvém stavu. T znamená, že musí znát c nejlépe terii výukvých cílů a učebních úlh, využívat tét znalsti při řízení výuky. Jestliže si učitel nestanví cíle výuky, z nichž lze dvdit žáducí výsledné kmpetence žáků, neb s nimi neseznámí, hdncení bude zdrjem stresu jak žáků, tak i učitele samtnéh.

14 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 14 Hdncení má něklik fází: 1. plánvání cílů výuky a kmpetencí 2. rzhdnutí cíli hdncení 3. rzhdnutí vhdné vlbě metdy a prstředků hdncení 4. zjišťvání infrmací skutečném stavu, žákvě výknu 5. frmulvání hdntícíh závěru, stanvení známky Z th vyplývá, jak můžeme psudit, systematičnst šklníh hdncení. Systematičnst je také dána tím, že při vyučvání učitel pracuje se vzdělávacími standardy, které jsu frmulvány ve vzdělávacím prgramu škly i v dkumentech jiných např. Rámcvý vzdělávací prgram pr základní škly. Tyt standardy můžeme chápat jak kritéria, která se pužívají pr hdncení. Šklní hdncení tedy pskytuje infrmace tm, jak úspěšně prbíhá výuka a jaké jsu její výsledky. Je v pdstatě zpětnu vazbu, která vypvídá, zda práce ve škle dsahuje vytýčených cílů.(slavík, 1999) Základním pravidlem šklníh hdncení je: Žáci by měli vždy vědět, c se bude hdntit, jaká je tedy k dané knkrétní učební látce frmulvána cílvá nrma. Zda stačí si zapamatvat, neb je nutné pchpit suvislsti, neb je nezbytné zvládnut aplikaci na nvé situace atd. Tedy t, c je standard, c je případně nadstandard a c je brán ve vztahu k dané cílvé nrmě jak nedstatečný výkn. (Klář, Šikulvá, 2005) Hdncení měří hlubku a šíři znalstí a dvednstí. Ovšem pr kvalitní vzdělávání je stěžejní zpětná vazba. Zpětnu vazbu mhu učitelé dstat jen d žáka, který dané činnsti něc ví, ale mhu si ji také dvdit sami z průběhu či výsledku činnsti samtné. Pr zpětnu vazbu je pdstatné, že se zaměřuje na činnst neb chvání, nehdntí však žáky - jejich kvality či zápry, trvalé vlastnsti. Můžeme říci, že téměř každé hdncení sby vyvlává nějaké emcekladné či záprné. Prt učitelé musí přistupvat k hdncení diplmaticky, aby se nestal činitelem traumatizace žáků. Pkud je hdncení prváděné správně, je zdrjem inspirace, mtivace žáka a ddává mu zpětnu vazbu, která je velmi pdstatná.

15 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Šklní a pedaggické hdncení Pedaggické hdncení vymezují M. Pasch a kl. jak systematický prces, který vede k určení kvalit a výknů vykazvaných žákem neb skupinu žáků či vzdělávacím prgramem. (Pasch, Gardner, 1998) Pedaggické hdncení je tedy systematicku, rganizvanu činnstí učitele, ředitele apd., d které všem vstupují spntánní hdntící prcesy ze strany žáků a rdičů. Prt můžeme nazvat pedaggické hdncení systematicky pedaggicky řízenu a rzvíjenu stránku šklníh hdncení, která tvří metdické jádr hdntících prcesů ve škle.(slavík, 1999) Vnitřními psuzvateli výuky jsu učitelé a žáci, kterým mnhdy chybí ptřebný dstup. Vnější psuzvatelé hdntí výuku puze zprstředkvaně žáky, na základě výsledků jejich šklní aktivity neb dle rzhvrů s učiteli. Z uvedených důvdů musíme brát hled na t, že šklní hdncení ve většině případů pskytuje puze přibližné údaje, které musíme navzájem prvnávat a zvažvat. (Slavík, 1999) Jak uvádí J. Mareš, šklní hdncení musí vycházet z různých, navzájem se dplňujících a krigujících phledů na tutéž skupinu prměnných. (Mareš, 1991) J. Skalkvá uvádí, že hdncení je činnst pr učitele velmi nárčná, dpvědná a splečensky závažná. Některé druhy hdncení mhu mít pr žáky závažné sbní i splečenské důsledky. (Skalkvá, 2007) Typy šklníh hdncení Typů, frem a metd hdncení existuje v sučasné škle celá řada. Žádná pdba hdncení není špatná, neb dbrá, vždy záleží na stavu a suvislstech jejíh pedaggickéh využití. Každý z níže uvedených typů hdncení má ve škle svůj smysl a učitel h vlí záměrně a prmyšleně v suvislstech s vytýčenými cíly výuky.

16 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 16 Šklní hdncení je významným předpkladem účinnéh vyučvacíh prcesu. M. Jurč zdůrazňuje, že hdncení půsbí: mtivačně na výkn žáka regulačně na výkn žáka i učitele na průběh psychických prcesů vyvlává průvdní fyzilgické změny půsbí na následující průběh učení a chvání vlivňuje vlastnsti sbnsti pskytuje údaje žákvi při jeh začleňvání pskytuje údaje řízení učebníh prcesu ve skupině. (Jurč, 1971) Vymezení funkcí hdncení je velmi širké a dchází k jejich častému prpjvání a spjvání. Na prvním místě J. Slavík uvádí hdncení bezděčné a záměrné. Bezděčné hdncení může být pr žáka učitelv gest, úsměv, dmítavé gest, pkývnutí hlavy atd. Je t typ hdncení, který prvádíme neprmyšleně, jsu těžce vladatelné. Je t hdncení spntánní, citvé, hlistické, zalžené na celkvém djmu hdncenéh žáka. Učitelé si bvykle dávají pzr na některé bezděčné citvé prjevy negativníh hdncení, prtže málc dvede žáka dradit jak nekntrlvaně vyjádřený nesuhlas spjený s phrdáním či psměchem z jejich strany. Záměrné chvání pd zřetelnu kntrlu vědmí a vůle se dá pměrně dbře analyzvat a frmalizvat. Analytické hdncení nepsuzuje žáka puze jak celek, ale týká se jeh vybraných dílčích vlastnstí. Frmalizvané hdncení je zafixván d srzumitelné frmy - známky apd. (Slavík, 1999) Cílenu radu má umžnit frmativní (průběžné) hdncení, vede a pučuje ke zlepšení výknu žáka. Znamená t, že učitel nabízí nejrůznější frmy zkušení d úklů individuálních p skupinvé, d časvě mezených, většinu rychlých frem zkušení, p celrční úkly, d písemných testů p tvřivu práci s vlastními pmůckami. Pdstatu je smysluplná činnst žáka, která pdpruje

17 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 17 przumění a svjení látky. Žák se učební látku zabývá a ne ji jen reprdukuje a vzápětí zapmene. (Dvřákvá, 2007) Učiteli i žákům služí jak zpětná vazba a zdrj infrmací. Je zaměřen na dhalvání chyb, btíží a nedstatků v práci žáka a nabízí radu, vedení a pučení zaměřené na zlepšení buducích výknů. (Klář, Šikulvá, 2005) Smyslem frmativníh hdncení je každému individuálně sdělit, kde se na cestě k cílům výuky nachází a hlavně jak má pstupvat dál. Snahu není určit, kd umí nejlépe a kd nejhůře, ale jak t udělat, aby všichni uměli lépe. (Kalus, Obst, 2002) Jak se th dá dsáhnut navrhuje G. Petty: Objasňvat žákům věci tak dluh, jak budu pkládat za ptřebné, ppřípadě i individuálně. Pskytvat jim tlik praxe, klik pkládají za ptřebné. Upřesňvat, c je nezbytné pr úspěšné zvládnutí úklu, aby mhl být prcvičvání sustředěn správným směrem. Oznamvat žákům, prč neuspěli, aby si mhli dplnit mezery, pravit chyby či zdknalit se v dvednstech, v nichž nedsahvali pžadvanéh standardu. Umžňvat libvlný pčet pkusů. Frmativní hdncení se tedy zaměřuje na prces učení a jeh hlavním účelem je zpětná vazba a pzitivní frmvání žáka.(petty, 2004) Finální (sumativní) hdncení služí jak pdklad pr ficiální vyjádření žákvě výknu, určené čast i mim šklu. Prvádí se bvykle na knci určitéh vyučvacíh bdbí - plletí, knec šklníh rku, knec šklní dcházky. B. Ksvá rzlišuje hdncení dle th, kd je subjektem hdncení. Dělí hdncení na vnější, kdy zdrj hdncení bjektu leží mim, a vnitřní, kdy zdrjem hdncení je bjekt sám. Vnitřní hdncení prvádí učitel, který ve třídě běžně vyučuje. U vnějšíh hdncení pak sby mim šklu navrhují a vyhdncují činnst žáka. (Ksvá, 1998)

18 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 18 Hdncením výknu jedntlivých žáků ve vztahu k výknům statních se zabývá hdncení nrmativní. Umžňuje učiteli užít stejnéh měřítka pr všechny žáky a tím i srvnatelnst jedntlivých výknů. Tent typ staví žáka d rle sutěžícíh, který se zařazuje na základě prvnávání výknu s statními na určitu pzici v žebříčku.(klář, Šikulvá, 2005) J. Slavík upzrňuje na t, že hdncení pdle sciální nrmy představuje pr žáky psychicku zátěž zejména v prstředí zaměřeném na výkn a úspěch. Prmítají se d něj sciální vztahy - bavy pzici mezi statními, úzkst ze ztráty prestiže neb lásky apd. (Slavík, 1999) S hdncením nrmativním, jestliže se nad tím zamyslíme, se setkáváme každdenně v praxi, prt bychm měli žáky na tent typ připravvat. Kriteriální hdncení nebli hdncení abslutníh výknu se s nrmativním hdncením v praxi dplňuje. Jedná se hdncení jedntlivých výknů dpvídajících tmu, zda byl knkrétně ppis výknu splněn. Hdntí se bez hledu na výkny statních žáků. Diagnstická funkce hdncení se překrývá s hdncením frmativním. Učitel pzruje žáky dluhdbě, jeh pzrvání musí být systematické, analytické a směřval k určitému cíli. Jeh účelem je dhalení učebních ptíží a prblémů žáků. Sustavné pzrvání je každdenní diagnsticku prací učitele, která mu pskytuje významné pznatky pr hdncení žáků. Frmální hdncení je takvé, na které učitel žáky předem upzrní a mhu se ně připravit. Žák si má mžnst učiv zpakvat a na hdncení se připravit. Naprti tmu nefrmální hdncení je zalžen na pzrvání výknů žáků při běžných činnstech ve třídě. Průběžné hdncení získá učitel v průběhu delšíh časvéh bdbí, jedná se dílčí zhdncení úrvně prspěchu žáka. Je hdncením činnsti, která právě prbíhá. Tvří základ pr sumativní hdncení. Knečné zhdncení stupně prspěchu žáka se nazývá hdncení závěrečné. Je prváděn učitelem puze na knci výuky předmětu neb ucelenéh pracvníh prgramu.

19 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 19 V psledních letech rste zájem alternativní mžnsti hdncení. J. Slavík uvádí autentické hdncení, cž je zjišťvání znalstí a dvednstí v situacích blížících se reálným situacím, sustřeďuje se větší pzrnst na úkly důležité pr praktický živt.(slavík, 1999) Dalším alternativním typem hdncení je prtflivé hdncení. Tím rzumíme hdncení na základě subru různých prduktů vytvřených žákem a dalších záznamů dítěti, shrmážděných v prtfliu. Některé přístupy učitelů k hdncení jsu zalženy na pdpře takvé atmsféry ve vyučvání, která pdpruje hdncení žáka žákem nebli vrstevnické hdncení a sebehdncení. Žáci se naučí hdntit svji práci a práci svých vrstevníků.(klář, Šikulvá, 2005) Hdntit ve vyučvání je nezbytné. Bez hdncení ztrácí vyučvání pdstatnu stránku. Jeh kvalita i frma je vždy dvzena d cíle, který je pr daný bsahvý celek frmulván. Cíle vyučvání mají různé úrvně btížnsti a sledují kvality žáka v různých blastech jeh rzvje, prt i hdncení musí být realizván pdle pvahy těcht cílů Funkce šklníh hdncení Hdncení v živtě člvěka služí různým cílům nebli plní různé funkce. Šklní hdncení je významným činitelem účinnéh vyučvacíh prcesu. Vymezení funkcí hdncení je velmi širké a dchází k tmu, že k značení jedné funkce se užívá více výrazů. Čast dchází ke spjvání funkce diagnstické a prgnstické, funkce kntrlní, infrmativní a regulativní apd. (Klář, Šikulvá, 2005) Charakter hdncení i jeh důsledky se liší pdle th, která funkce v hdncení převládá. Každá z funkcí může mít dle klnstí rzdílné dpady na psychiku žáka. Prt musíme vlit takvý hdntící pstup, aby byl dpad c nejmírnější.(slavík, 1999) J. Skalkvá spatřuje funkce hdncení zejména v tm, že: infrmuje žáka, d jaké míry zvládá pžadavky učitele, škly, pskytuje mu infrmace dsaženém stavu, ukazuje, v čem se má zlepšit, v čem má změnit své chvání

20 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 20 ukazuje žákvi, jak by měl dále pstupvat, jak dstraňvat zjištěné nedstatky mtivuje žáka k další činnsti, psiluje jeh sebedůvěru, pdněcuje k vynalžení dalšíh úsilí učitele infrmuje účinnsti zvlených pstupů a metd při realizaci vytýčených cílů výuky rdiče infrmuje výsledcích učení a chvání žáka.skalkvá, 2007) J. Velikanič uvádí pět základních funkcí: mtivační, kntrlní (infrmační, regulační), diagnsticku (prgnsticku), výchvnu a selektivní.(velikanič, 1973) O jedenácti funkcích hdncení hvří J. Štefanvič: kntrlní, aktivizační, diagnstické, selektivní, prgnstické, sebehdntící, didaktické, regulační, mtivační, výchvné a infrmativní.(štefanvič, 1964) Ch. Kyriacu uvádí šest funkcí hdncení: Hdncení má být pr učitele zpětnu vazbu jeh práci. Hdncení má pskytvat žákům zpětnu vazbu jejich výknech a prspěchu. Hdncení má žáky mtivvat. Hdncení služí jak pdklad pr vedení záznamů prspěchu žáka. Hdncení umžňuje pskytnut dklady mmentálním prspěchu a dsažené úrvni žáka. Hdncení umžňuje psudit připravenst žáka pr další učení.(kyriacu, 1996) I. Turek uvádí ještě funkci výchvnu, jíž rzumí frmvání pzitivních vlastnstí a pstjů a dstraňvání negativních pstjů, a funkci rzvíjecí, kteru rzumí rzvj schpnsti sebepjetí, sebekntrly a sebehdncení žáků.(turek, 1987) Z méh phledu je funkce mtivační funkcí velmi důležitu, prt ji uvádím jak první. Je též nejfrekventvanější a nejvyužívanější funkcí v praxi škly. Hdncením můžeme dsáhnut zvýšení mtivace žáka, ale také jej zcela neb

21 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 21 částečně demtivvat. Na základě učitelva hdncení pržívají žáci úspěch neb neúspěch. Prstřednictvím hdncení jsu uspkjvány zájmy a ptřeby žáka. Tyt ptřeby vlivňují žákv chvání a jednání, jeh výkn. Jak uvádí J. Slavík: Mtivační funkce hdncení suvisí především s emcinální stránku hdncení a zasahuje d intimní sféry. Bezprstředně se týká citů a pržitků člvěka, který hdntí neb který je hdncen, a prt s ní v pedaggické praxi není snadné zacházet. (Slavík, 1999) Mtivace je zalžena na ptřebách člvěka, zejména na ptřebách sciální pvahy. Mezi ně můžeme zařadit ptřebu sbníh vztahu, ptřebu výknu, úspěchu, uznání druhými lidmi, ptřebu úcty a sebeúcty, ptřebu být kladně hdncen a kladně přijímán, ptřebu kmpetence, ptřebu pznání a seberealizace. (Čáp, Mareš, 2001) Kladné hdncení vyvlává kladné citvé reakce u žáků, které mtivuje k lepším výsledkům v činnstech, vzbuzuje pcit sebedůvěry. Naprti tmu časté negativní hdncení uvlňuje těžk kntrlvatelné reakce žáků (vzdr, pcity méněcennsti). Může půsbit negativně na sebedůvěru žáků, a tak vlivnit jejich další činnsti v průběhu výuky. Bhužel v praxi na našich šklách se ještě stále, i když v dalek menší míře, pužívá mtivace strachem. Tat mtivace je pužita jak prstředek k udržení kázně. Ve vyučvání hraje důležitu rli zpětná vazba. Zpětnu vazbu chápeme jak krekční infrmaci určenu žákvi, který se chce dzvědět, jak prbíhá prces, na němž se pdílí.(mareš, Křivhlavý, 1995) Prstřednictvím hdncení předává učitel žákvi infrmaci tm, jak se přiblížil k cíli, na jaké kvalitativní úrvni je jeh hdncený výkn ve srvnání s statními hdncenými výkny žáků. Tyt infrmace nepředává učitel jen žákvi, ale také rdičům žáka. Infrmační funkce hdncení vychází ze srvnání aktuálníh stavu žákvých vědmstí a dvednstí s nrmu, která by měla být dsažena. Zpětná vazba se stává impulsem k dalším aktivitám žáka. Učitel všem musí naučit žáka zpětnu vazbu správně vnímat a dkázat ji zpracvat.(mareš, Křivhlavý, 1995) Pr učitele znamená infrmativní hdncení zajištění úrvně a kvality vlastní vyučvací činnsti. Na základě získaných infrmací učitel reguluje i svu řídící činnst.(klář, Šikulvá, 2005)

22 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 22 Hdncení funguje ve vyučvání jak hlavní prstředek regulující žákvu činnst. Regulativní funkci plní hdncení tehdy, když učitel prvádí důkladnější analýzu výknu, včetně rientace na metdy učební činnsti žáka, a dpručí, jak má žák pstupvat dále. Výchvnu funkci hdncení spatřujeme v tm, že by měl vést k frmvání pzitivních vlastnstí a pstjů žáků k sbě samým i ke svému klí. Pzitivním hdncením může učitel vlivňvat tyt stránky sbnsti pzitivně, nevhdným hdncením může některé blasti sbnsti i narušit. V krátksti se zmíním funkci diagnstické, která spčívá v tm, že učitel na základě zjištění dsažených výsledků žáků vyvdí pedaggické závěry k dstranění nedstatků. Tut metdu identifikuje učitel nadané a slabší žáky. Z méh phledu je velmi důležitá funkce kntrlní. Učitel zjišťuje stav svjených vědmstí, dvednstí a návyků a prvnává tent stav se stavem pžadvaným. I samtnému žákvi kntrlní funkce hdncení umžňuje zjistit klady a nedstatky ve svých znalstech. Všechny výše uvedené funkce se prlínají a dplňují a je jen na učiteli, kteru funkci hdncení zvlí, aby měl c nejmenší negativní dpad na psychiku žáka Přehled frem hdncení žáků Existuje celé řada frem hdncení a je jen na učiteli, jaku frmu zvlí v suladu s cíli výuky. Dalšími kritérii pr výběr vhdné frmy jsu pvaha předmětu, knkrétní učební látka, věk a individuální schpnsti žáků. Autři Z. Klář a R. Šikulvá uvádějí přehled frem, které se ve šklství pužívaly a pužívají i dnes. Jednduché mimverbální hdncení: úsměv učitele, přikývnutí, zavrtění hlavu, přísný phled, zamračení se gest dtyk učitele Jednduchá verbální hdncení:

23 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 23 velice jednduché slvní hdncení kratší slvní vyjádření s emcinálním nábjem Označvání žáků pdle výknnsti či chvání: lkace signy Oceňvání výknů: výstavky prací pvěření nárčnějším úklem pvěření méně nárčným úklem nabídka výběru úklu s hierarchií nárčnsti pvěření vedením týmu při řešení úklu Kvantitativní hdncení: vyjádření známky pdle klasifikační stupnice známka se zdůvdněním výčet dbře splněných úklů výčet chyb vyjádření pčtem bdů Písemná a grafická vyjádření: charakteristika žáka diagramy psuzvací škály Slvní hdncení: slvní bsahvá analýza výknu bšírná slvní bsahvá analýza výknu

24 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 24 cenění práce třídy p vyučvací hdině zhdncení realizvanéh prjektu parafrázvání výknu vyvlání jinéh žáka dměna žákvi vyznamenání žáka tabule cti zastupvání škly na sutěžích pvěřit žáka vysvětlit splužákům prblém zastupení učitele v určitých situacích vyhlášení vítězů (Klář, Šikulvá, 2005) Klasifikace neb slvní hdncení Mechanizmus učebníh prcesu je už bilgicky vytvářen pr atmsféru důvěry, uvlnění a dbréh pcitu. C ale namíst th děláme? Tak důležitý prces -výuku nvých vědmstí a zprstředkvání pznatků - spjujeme čast s bavami, stresem, frustrací a bjem prestiž, jak uvádí Vester F.(Vester, 1997) Přitm učení neptřebuje ani dměny, ani tresty, ptřebuje však bezpečné prstředí, smysluplnst, přiměřený čas, zapjení více smyslů a emcí.(kvaříkvá, 1995) V tradici našeh šklství pd pjmem hdncení si většina představí známku. Pžadujeme, aby klasifikace byla bjektivní, pr žáky pchpitelná a spravedlivá a aby je mtivvala k většímu úsilí. Žáci jsu hdnceni pdle klasifikačních stupnic v suladu se šklským záknem, vyhláškami a pkyny MŠMT. Hdncení frmu známkvání prvázejí dluhdbě závažné výhrady. Většinu se týkají bjektivity hdncení, které je zaměřené na srvnávání žáků mezi sebu. Klade důraz na funkci kntrlní, selektivní a certifikační. Z hlediska

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

Kurz DVPP. Žádost o akreditaci DVPP Vzdělávací program,,jak se měří svět na ZŠ

Kurz DVPP. Žádost o akreditaci DVPP Vzdělávací program,,jak se měří svět na ZŠ Kurz DVPP Žádst akreditaci DVPP Vzdělávací prgram,,jak se měří svět na ZŠ Vzdělávací prgram,,jak se měří svět na ZŠ Přadvé čísl: 21 1. Název vzdělávacíh prgramu: Jak se měří svět na ZŠ 2. Obsah - pdrbný

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

Tvorba elektronického herbáře

Tvorba elektronického herbáře Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků - Gymnázium Cheb Tvrba elektrnickéh herbáře Autr kurzu: Mgr. Mirslava Vaicvá Vyučvací předmět: Bilgie a infrmatika Rčník: Kvarta smiletéh studia gymnázia, ppř.

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení Metda klíčvých ukazatelů pr činnsti zahrnující zvedání, držení, nšení Pkyny pr pužití při hdncení pracvních pdmínek Hdncení se prvádí v pdstatě pr činnsti ruční manipulace a musí se týkat jednh pracvníh

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád Pravidla pr hdncení žáků Pravidla hdncení a klasifikace žáka Gymnázia Valašské Klbuky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklským

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S u k r m é g y m n a s i u m J s e f a Š k v r e c k é h, S. R. O. P L Z E Ň S K Á 1 1 7 / 3 9, 150 00 P R A H A 5, I Č : 2 5 1 4 0 1 0 8 TEL.: 224 262 286 EMAIL: INFO@SGJS.CZ WWW.SGJS.CZ ČLÁNEK VI. ŠKOLNÍHO

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samostatná odborná práce

65 51 H/01 Kuchař číšník. Téma 2012_SOP_ kuchař, číšník samostatná odborná práce 65 51 H/01 Kuchař číšník Téma "2012_SOP_ kuchař, číšník" samstatná dbrná práce 1. Zadání samstatné dbrné práce (SOP) Předlžené zadání je sučástí jedntnéh zadání závěrečných zkušek a jeh realizace je pvinná.

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Zpravodaj projektu PREGNET

Zpravodaj projektu PREGNET Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku

Více

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD

VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD VYUŽITÍ MULTIMEDIÁLNÍ TECHNIKY VE VÝUCE ANGLIČTINY UČÍME SE ANGLIČTINU S INTERAKTIVNÍ TABULÍ SMARTBOARD Cíle kurzu: Účastník získá ptřebné infrmace a prakticky si svjí metdy, tipy a triky k efektivnímu

Více

F4 Marketing a publicita projektu

F4 Marketing a publicita projektu Prjektvý manažer 250+ Kariéra prjektvéh manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrjů F4 Marketing a publicita prjektu V tmt tématu bude pzrnst věnvána zvláště těmt bdům: Kmunikační strategie prjektu.

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Zpráva z testování 7.ročníků ZŠ v rámci projektu Rozvoj a podpora kvality ve vzdělávání

Zpráva z testování 7.ročníků ZŠ v rámci projektu Rozvoj a podpora kvality ve vzdělávání Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 03. 07.06.2013 Pčet tříd testvání: VII.C) 3 ( VII.A, VII.B, Pčet testvaných žáků: 68 Test se skládal z

Více

Příloha č. 1 Myšlenková mapa žák A

Příloha č. 1 Myšlenková mapa žák A Přílha č. 1 Myšlenkvá mapa žák A Přílha č. 2 Pětilístek žák A Přílha č. 3 Myšlenkvá mapa žákyně B Přílha č. 4 Pětilístek žákyně B Přílha č. 5 - Myšlenkvá mapa žák C Přílha č. 6 Pětilístek žák C Přílha

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

Kritéria přijímacího řízení pro školní rok 2017/2018 čtyřleté studium - obor K/41 Gymnázium

Kritéria přijímacího řízení pro školní rok 2017/2018 čtyřleté studium - obor K/41 Gymnázium Kritéria přijímacíh řízení pr šklní rk 2017/2018 čtyřleté studium - br 79-41-K/41 Gymnázium 1) Vyhlášení prvníh kla přijímacíh řízení d prvníh rčníku vzdělávání ve střední škle d bru vzdělání 79 41 K/41

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr základní vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škla a mateřská škla, Blížkvice, kr. Znjm příspěvkvá rganizace OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.. 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠD. 3 3. CHARAKTERISTIKA

Více

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o Z á k l a d n í š k l a a M a t e ř s k á š k l a K p i d l n Obsah: 1. Úvdní ustanvení. 2. Zásady klasifikace výsledků vzdělávání a chvání žáků. 2.1 Získávání pdkladů pr klasifikaci. 2.2 Hdncení výsledků

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na problematiku PAS a syndrom ADHD

KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na problematiku PAS a syndrom ADHD KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na prblematiku PAS a syndrm ADHD Akreditace MŠMT -č. j. 31094/2016-1- 921 I/2.3 Vzdělávání pedaggických pracvníků MŠ (v rámci OP VVV) Kurz je zaměřen na prhlubení kmpetencí

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL

DeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní

Více

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net

Pravidla on-line výběrových řízení ENTERaukce.net Pravidla n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net (dále jen pravidla) I. Účel pravidel: Účelem těcht pravidel je pdrbně stanvit průběh realizace n-line výběrvých řízení ENTERaukce.net v elektrnické aukční

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Čj. ZŠ/ 178/09 Pravidla pr hdncení žáků Základní pkyny pr hdncení výsledků vzdělávání žáků hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáka musí být jednznačné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii,

Více

Dotační program Dobrá střední škola v Ústeckém kraji 2017/2018 nezřizovaná Ústeckým krajem

Dotační program Dobrá střední škola v Ústeckém kraji 2017/2018 nezřizovaná Ústeckým krajem Krajský úřad Ústeckéh kraje Dtační prgram Dbrá střední škla v Ústeckém kraji 2017/2018 nezřizvaná Ústeckým krajem Pdmínky sutěže Dtační prgram Dbrá střední škla v Ústeckém kraji 2017/2018 nezřizvaná Ústeckým

Více

2. KLASIFIKACE. 2.1 Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací i na vysvědčení

2. KLASIFIKACE. 2.1 Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací i na vysvědčení Zásady hdncení a klasifikace žáků vnitřní klasifikační řád ZŠ Jana Palacha v Kutné Hře Vnitřní klasifikační řád vychází ze zákna č. 561/2004 Sb. (Šklský zákn). Je sučástí řádu škly. Nedílnu sučástí výchvně

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Dům tří přání www.dumtriprani.cz

Dům tří přání www.dumtriprani.cz Dům tří přání Pmáháme dětem a jejich rdinám, které se citly v krizvé situaci. Naší snahu je umžnit těmt dětem bezpečný vývj v půvdní rdině. Pracviště dmu tří přání Ambulantně terénní centrum Terrnská 7,

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám SUSEN generální ddávka staveb v areálu Řež Ddatečná infrmace č. 1 k zadávacím pdmínkám Č.j.:SUSEN/216937/DI/001 Zadavatel bdržel dne 18. 7. 2012 následující pžadavek na ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám:

Více

Standardy pro učitelské vzdělávání v Německu a ve Švýcarsku: okolnosti jejich vzniku a působení

Standardy pro učitelské vzdělávání v Německu a ve Švýcarsku: okolnosti jejich vzniku a působení Standardy a kariérní systémy v učitelské prfesi: zahraniční přístupy a česká cesta Pedaggická fakulta Masarykva univerzita 27.11.2014 Standardy pr učitelské vzdělávání v Německu a ve Švýcarsku: klnsti

Více

Metodická zpráva č. 7

Metodická zpráva č. 7 Metdická zpráva č. 7 Témata: Odbrná metdika pr praxi šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga. Škla: ZŠ Kmenskéh 6, 591 01 Žďár nad Sázavu Specialista Jmén: Beranvá Alena, Mgr. Odbrné zaměření: šklní

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

"Jdeme správně?", č. CZ /0.0/0.0/15_023/

Jdeme správně?, č. CZ /0.0/0.0/15_023/ "Jdeme správně?", č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0001076. Dtazník pr rdiče a rdinné příslušníky uživatelů našich služeb, Cílem dtazníků je zjistit vaši spkjenst s pskytvanými službami, pjmenvat ptřeby a

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

Poznámky na úvod. Prezentace z auly byla v několika směrech rozpracována, aby byla srozumitelnější a přesnější; výsledkem je následující text.

Poznámky na úvod. Prezentace z auly byla v několika směrech rozpracována, aby byla srozumitelnější a přesnější; výsledkem je následující text. Qu vadis, FF UK? Pznámky na úvd Diskuse k tématu prbíhala d září (prada veducích), v průběhu pdzimu i pčátku r. 2015 (na jednáních senátu FF, na jednáních s veducími ZS), frmu dpisu děkanky akademickým

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče Dhda výknu pěstunské péče Název rganizace: Centrum pr dítě a rdinu LATUS Právní frma: bčanské sdružení se sídlem Nýřanská 34, 323 26 Plzeň IČ: 22767452 reg. MVČR 4.11.2011.pd č.j. VS/1-1/86 311/11-R zast.

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.

Bohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách. SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v

Více

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty.

Studentská Agora. - Proběhne 6 krajských kol debatní soutěže pod dozorem poroty. Studentská Agra Studentská Agra je škla kultivvané diskuze pr středšklské studenty. Jeh sučástí jsu šklení debatních dvednstí a studentská debatní sutěž. Prjekt se snaží zlepšit debatní prstředí v ČR a

Více

Komunikační nástroje v sociální práci jako klíč k vytvoření profesionálního vztahu mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby

Komunikační nástroje v sociální práci jako klíč k vytvoření profesionálního vztahu mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby Kmunikační nástrje v sciální práci jak klíč k vytvření prfesinálníh vztahu mezi uživatelem a pskytvatelem sciální služby Akreditace: MPSV 2014/1412-PC/SP Lektr: PhDr. Milan Pešák Rzsah kurzu: 16 výukvých

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Název zadavatele Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Sídl Na Slvance 1999/2, 182 21 Praha 8 IČ 68378271 Právní frma Zástupce zadavatele Název zakázky Druh zadávacíh

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Základní škola Úvaly, příspěvková organizace. Základní škola Úvaly, okres Praha východ nám. Arnošta z Pardubic 8, 250 82

Základní škola Úvaly, příspěvková organizace. Základní škola Úvaly, okres Praha východ nám. Arnošta z Pardubic 8, 250 82 Základní škla Úvaly, kres Praha výchd nám. Arnšta z Pardubic 8, 250 82 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 15. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č.j.: ZS 832/2015 Vypracval: Schválil: Pedaggická rada prjednala dne 31.

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Univerzita Karlva v Praze Pedaggická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Student si může vybrat z nabídky vypsaných témat a dtazem u příslušnéh vyučujícíh

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více