Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení žáků na ZŠ. Ing. Blanka Smolíková"

Transkript

1 Hdncení žáků na ZŠ Ing. Blanka Smlíkvá Bakalářská práce 2008

2

3

4 ABSTRAKT Předlžená bakalářská práce se zabývá tématem hdncení žáků na ZŠ. Teretická část je rzdělena na dvě základní blasti. První pjednává becně hdncení, druhá část přináší infrmace šklním a pedaggickém hdncení, ujasňuje jeh pdstatu, funkce, metdy a frmy. Pjednává též alternativních frmách hdncení. Praktická část je částí výzkumnu. Byl prveden na ZŠ Liptál frmu dtazníkvé metdy. Šklní hdncení byl sledván z phledu učitelů a žáků. Klíčvá slva: hdncení, frma, funkce, sebehdncení, bjektivita, žák, učitel, klasi- fikace, slvní hdncení, zpětná vazba ABSTRACT This bachelr wrk is engaged in evaluatin f pupils at primary schl. The theretic part is devided int tw basic parts. The first ne treats f the evaluatin generally, the secnd ne brings the infrmatin abut schl and educatinal evaluatin, it shwes up its fundamentals, functins, methds and frms. This part als treats alternative frms f the evaluatin. The ther part is the research. It was made in Primary Schl in Liptál by a frm f questinaire. The schl evaluatin was bserved by teachers and pupils t. Keywrds: evaluatin, frm, functin, self evaluatin, bjectivity, pupil, teacher, classificatin, wrd evaluatin, feedback

5 PODĚKOVÁNÍ Na tmt místě bych ráda pděkvala veducí bakalářské práce Mgr. Karle Hrbáčkvé za dbrné vedení, cenné rady, které mi pskytla během vypracvání bakalářské práce. Dále děkuji vedení ZŠ Liptál za umžnění prvádět výzkum pmcí dtazníků.

6 OBSAH ÚVOD...7 I TEORETICKÁ ČÁST HODNOCENÍ JAKO SOUČÁST JAKÉKOLIV LIDSKÉ ČINNOSTI POJEM HODNOCENÍ FUNKCE HODNOCENÍ HODNOCENÍ SE TÝKÁ HODNOT HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE VYUČOVÁNÍ CO JE ŠKOLNÍ HODNOCENÍ...12 II 2.2 ŠKOLNÍ A PEDAGOGICKÉ HODNOCENÍ Typy šklníh hdncení Funkce šklníh hdncení Přehled frem hdncení žáků Klasifikace neb slvní hdncení Sebehdncení Metdy šklníh hdncení Objektivnst šklníh hdncení...31 PRAKTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ PROBLEMATIKY HODNOCENÍ NA ZŠ VÝCHODISKA PRO VÝZKUM CÍLE VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ POPIS ZKOUMANÉHO VZORKU DOTAZNÍK PRO UČITELE DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ZPRACOVÁNÍ DAT VÝSLEDKY VÝZKUMU Zpracvání dtazníku učitelů Zpracvání dtazníků žáků ZÁVĚRY VÝZKUMU...57 ZÁVĚR...58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...59 SEZNAM GRAFŮ...62 SEZNAM TABULEK...64 SEZNAM PŘÍLOH...65

7 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 7 ÚVOD Hdncení je činnst, která může svými důsledky žákvi hdně pmci i ublížit. D tht prcesu vstupuje celá řada intelektuálních i emcinálních schpnstí a zdárný průběh i výsledek vyžaduje d učitele i žáka jejich plné nasazení. Šklní hdncení nejen pdmiňuje kvalitu výuky, ale tvří také jednu z nejzávaznějších slžek kmunikace mezi učitelem, žákem a rdiči žáků. Vypvídá cílech a kncepci výuky a služí i jak měřítk pr prvnávání různých vzdělávacích prgramů. I prt se šklní hdncení dstává d středu pzrnsti pedaggů, ale také širké veřejnsti. O prblematice hdncení se stále více diskutuje, ale dle méh názru, je jí věnvána stále malá pzrnst. Různí se jedntlivé názry na metdy, frmy a prstředky hdncení. Dá se říci, že neexistují bjektivní, přesná a jedntná kritéria pr hdncení. Čast se též diskutuje nad prblémem, c je pdstatné pr stanvení známky. Těcht a více prblémů je celá řada. Více se nich zmiňuji v teretické části. S klasifikací a hdncením se ptýkám ve své pedaggické praxi. Vím, že bjektivně hdntit není jednduché. Prt jsem se chtěla tímt prblémem zabývat ve své bakalářské práci. Za účelem przkumání prblematiky hdncení jsem prvedla analýzu dbrné literatury. Čerpala jsem z velkéh mnžství publikací, které jsu uvedeny v závěru bakalářské práce. Převážně pak z knih d J. Slavíka, J. Skalkvé, Z. Kláře a R. Šikulvé. Teretická část bsahuje dva kruhy.v první části se zabývám becným termínem hdncení pjem hdncení, funkce hdncení a hdncení týkajících se hdnt. Druhá část nahlíží na hdncení z phledu škly. Na základě prstudvané literatury uvádím, c je šklní a pedaggické hdncení, jeh funkce, frmy a metdy hdncení. Dále zmiňuji, zda může být hdncení bjektivní. Praktická část je výzkumnéh charakteru. Má za úkl zjistit dtazníkvu frmu názry učitelů a žáků na šklní hdncení na ZŠ. Praktické tázky navazvaly na teretické pznatky z teretické části.

8 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 8 I. TEORETICKÁ ČÁST

9 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 9 1 HODNOCENÍ JAKO SOUČÁST JAKÉKOLIV LIDSKÉ ČINNOSTI 1.1 Pjem hdncení Naprstá většina lidských činnstí a aktivit směřuje k předem vytýčenému cíli. Z tht phledu tedy můžeme říct, že lidská činnst je činnstí záměrnu, jejímž prstřednictvím sledujeme dsažení cíle. Člvěk chce něčeh dsáhnut -pr sebe, pr někh jinéh apd. Lidská činnst má v tét suvislsti něklik významných, prlínajících se, ale i vzájemně se pdmiňujících etap. Na pčátku stjí vždy ptřeba, přání a ptm frmulace cíle. Člvěk se liší d živčichů i tím, že každu svu činnst kná s určitu představu cíle, tedy th, čeh by chtěl dsáhnut. Další etapu lidské činnsti je zmapvání, uvědmění si pdmínek, ve kterých se aktivita bude realizvat. V tét etapě si musíme uvědmit, které z pdmínek budu aktivně vstupvat d činnsti. Průběh lidské činnsti vlivňují zejména pdmínky vnější. K těmt řadíme subr materiálních a splečensky uznávaných hdnt a výsledků lidské práce. Velku měru vlivňují chvání jedince vztahy a činnsti, ve kterých se jedinec phybuje. Ovšem velmi významné pr dsažení cílů jsu pdmínky vnitřní. Ty vycházejí z jeh úrvně znalstí a dvednstí, emčních vlastnstí, z úrvně jeh pznávacích prcesů a také z jeh zkušenstí. Následující etapu je plánvání činnsti, jak nejlépe cíle dsáhnut. Zde sestavujeme pstup a plánujeme jedntlivé krky, časvý harmngram, které nás dvedu ke stanvenému cíli. Velmi významnu sučástí tét etapy je výběr a vymezení knkrétních prstředků, s jejichž pmcí dsahujeme cíle. Nezbytnu etapu je uskutečnění stanvenéh plánu a p ní následuje vyhdncení výsledku dané činnsti. Hlavní stránku tét etapy lidské činnsti je vlastně hdncení. Hdncení má zde pdbu především srvnání dsaženéh výsledku s naší cílvu představu. (Klář, Šikulvá, 2005) Určitá úrveň a pdba hdncení prstupuje i všemi předchzími etapami. Hdntíme pdmínky, prstředky apd. Hdncení je tedy sučástí jakékliv lidské činnsti.

10 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 10 Stejně jak v živtě, tak i v pedaggické práci, hdncení uplatňujeme. Hdntíme t, jak se nám pdařil připravit činnsti spjené s výuku, zda jsme žáky zaujali a dstatečně mtivvali. Definic hdncení existuje celá řada. J. Slavík uvádí, že hdncení je prvnávání něčeh s něčím, při kterém rzlišujeme lepší d hršíh a vybíráme lepší, neb se snažíme najít cestu k nápravě či aspň zlepšení hršíh. (Slavík, 1999) Dále říká, že hdncení je dvednst intelektuálně vysce nárčná, která umžňuje člvěku na základě subjektivníh přístupu rzlišvat v klním světě jevy důležité d nedůležitých a mezi důležitými jevy dbré d špatných. Hdncení patří neddělitelně k hdntám, suvisí s jejich uvědmváním, bjevváním, vyzdvihváním, ptvrzváním neb zpchybňváním a kritizváním. (Slavík, 1999) Hdncení je pdle J. Mareše slžitá aktivita, která bsahuje prvky zrientvání se, rzhdvání mezi mžnstmi, przumění, cenění, uspřádání, zaujetí stanviska, reagvání na skutečnst atd. (Mareš, 1991) Hdncení je v pdstatě prvnávání. Prvnáváme sučasný stav s předcházejícím neb s cílem, se standardem, kritériem, vzrem. Je sučástí živta, hdntíme téměř permanentně, a t velice čast, aniž si t uvědmujeme, řekneme T je pěkné! Musíme si všem uvědmit, že hdncení je v naprsté většině značně subjektivní, prtže člvěk hdntí většinu pdle svéh zájmu, na základě kritéria, kterým může být jeh prspěch, užitek jeh saméh, jeh přesvědčení neb jeh individuální zkušensti.(klář, Šikulvá, 2005) V tmt smyslu můžeme i každu činnst, která se týká hdncení, nazvat výchvným prcesem. Hdncení je přítmn v každé lidské činnsti nevyjímaje výchvně-vzdělávací prces.

11 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Funkce hdncení Hdncení v živtě člvěka a splečnsti služí různým cílům nebli plní různé funkce. (Kalhus, Obst, 2002) Každá z funkcí hdncení má různé dpady na psychiku a vývj žáka. Je již na vlbě učitele, jak změní svůj hdntící pstup neb jaku zvlí metdu hdncení. V našem šklství převládá názr, že děti by se samy d sebe neučily, že je musíme k učení dnutit, že je k němu musíme mtivvat. Za nejúčinnější mtivační prstředek pvažujeme něc, c půvdně tut funkci mít neměl, a t je hdncení. Ze své půvdní zpětnvazební funkce se stal především nástrjem vnější mtivace se všemi negativními dpady. 1.3 Hdncení se týká hdnt Hdncení je dvednst, která umžňuje rzlišvat jevy důležité d lhstejných a mezi důležitými jevy dlišvat dbré d špatných. (Slavík, 1999) Z th je zřejmé, že hdncení je neddělitelnu sučástí hdnt, služí k jejich bjevvání, ptvrzvání, neb napak kritizvání, zpchybňvání. Vyjádření, že hdncení se týká hdnt, nám připadá samzřejmé. Musíme si všem uvědmit, že v praxi každý z nás vyznává hdnty různé a že hdntíme druhéh dle našich vlastních hdnt. Prt lidi, kteří nevyznávají svým chváním naše hdnty, máme tendenci hdntit negativně. Nezvládat dst dbře hdncení, t mim jiné znamená ztrácet rientaci ve světě hdnt. (Slavík, 1999)

12 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 2 HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE VYUČOVÁNÍ Vyučvání je jednu z nejvýznamnějších lidských činnstí. Pr řízení, vlivňvání a usměrňvání vyučvacíh prcesu a tím spjené učební činnsti žáka pužívá učitel řadu prstředků. Hdncení je jeden ze základních prstředků učitele, jak řídit a usměrňvat slžité a pr žáky značně nárčné učební činnsti. (Klář, Šikulvá, 2005) V tét kapitle jsem se pkusila vysvětlit šklní hdncení, jeh funkce a specifika, rzebrat různé metdy a frmy hdncení. 2.1 C je šklní hdncení Hdncení ve vyučvání významně vlivňuje kvalitu výchvně vzdělávacíh prcesu. Učiteli umžňuje psuzvat úspěšnst vyučvání, vlbu metd, ale také si naplánvat další cíle a prstředky jejich naplnění. Žákvi pskytuje hdncení infrmace pstupu v učení. Má zásadní význam pr mtivaci žáka k učení. Učitelé hdntí žáky a jejich výkny a chvání slvem, známku, ale také pchvalu, úsměvem atd. Hdncení má vliv na žákv sebevědmí, vlivňuje jeh pvahvé vlastnsti, pdněcuje jeh mtivační činitele. Také žáci hdntí nejen sami sebe, ale i své splužáky a učitele. A sami učitelé se zamýšlejí nad vlastní prací, hdntí svje pedaggické pstupy a výsledky. (Slavík, 1999) V pedaggické literatuře můžeme nalézt různá vysvětlení pjmu šklní hdncení. J. Slavík rzumí šklním hdncením všechny hdntící prcesy a jejich prjevy, které bezprstředně vlivňují šklní výuku neb ní vypvídají. (Slavík, 1999) J. Velikanič chápe hdncení jak prces stáléh pznávání a psuzvání žáka, jeh vědmstní úrvně, pracvní a učební činnsti, jeh výsledků. (Velikanič, 1973) Pdle J. Skalkvé můžeme hdncení chápat jak zaujímání a vyjadřvání kladnéh neb záprnéh stanviska k různým činnstem a výknům žáků ve vyučvání. V běžné praxi učitel neustále pzruje činnst žáků, analyzuje jejich

13 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 prcesy učení, aby v interaktivní sučinnsti s nimi reagval a ptimalizval prces vyučvání. Činí tak nejrůznějšími frmami: suhlasným neb nesuhlasným pkynutím hlavy, pakváním určité myšlenky, phledem, tónem hlasu, kladnu neb negativní pznámku, prjevem zájmu sbnst žáka, pchvalu neb napmenutím apd. (Skalkvá, 2007) M. Pasch a kl. hvří hdncení jak systematickém prcesu, který vede k určení kvalit a výknů vykazvaných žákem neb skupinu žáků, je t činnst systematická, tj. činnst připravená, rganizvaná a pakvaně prváděná, jejíž výsledky jsu pdrbvány revizím či pravám. (Pasch, Gardner, 1998) Pdstatu šklníh hdncení, jak uvádí O. Obst, je zajištění kmpetencí - vědmstí, dvednstí a pstjů - žáka a frmulace hdntících sudů na základě prvnávání skutečnéh stavu se stavem předpkládaným, frmulvaným jak cíle výuky. (Kalhus, Obst, 2002) O. Chlup definuje šklní hdncení jak každé mínění učitele a škly prjevvané žákvi jeh vlastnstech a činech (Chlup, Kpecký, 1965), třídění žáků pdle nejrzmanitějších kritérií, suhlas a nesuhlas učitele, vlba určitých žáků při btížných neb snadných úlhách. T vše d prstéh úsměvu, důvěrnéh slvení až p šklní známku a psudek, je šklním hdncením. Pdbné stanvisk zaujímá i A. Tuček, když vymezuje hdncení jak každé a veškeré prjevené mínění učitele a škly vlastnstech a činech žáka. (Tuček, 1966) Z. Klář a R. Šikulvá uvádějí, že hdncení prstupuje vyučváním permanentně, a t v situacích, ve kterých si účastníci hdntící aktivity ani neuvědmují, ale i v situacích, které jsu záměrně jak prces či akt hdncení rganizvány. (Klář, Šikulvá, 2005) Šklní hdncení ppisujeme jak prces. Jestliže se chce učitel vyjádřit úrvni dsažených výsledků výuky, musí mít c nejjasnější představu žáducím cílvém stavu. T znamená, že musí znát c nejlépe terii výukvých cílů a učebních úlh, využívat tét znalsti při řízení výuky. Jestliže si učitel nestanví cíle výuky, z nichž lze dvdit žáducí výsledné kmpetence žáků, neb s nimi neseznámí, hdncení bude zdrjem stresu jak žáků, tak i učitele samtnéh.

14 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 14 Hdncení má něklik fází: 1. plánvání cílů výuky a kmpetencí 2. rzhdnutí cíli hdncení 3. rzhdnutí vhdné vlbě metdy a prstředků hdncení 4. zjišťvání infrmací skutečném stavu, žákvě výknu 5. frmulvání hdntícíh závěru, stanvení známky Z th vyplývá, jak můžeme psudit, systematičnst šklníh hdncení. Systematičnst je také dána tím, že při vyučvání učitel pracuje se vzdělávacími standardy, které jsu frmulvány ve vzdělávacím prgramu škly i v dkumentech jiných např. Rámcvý vzdělávací prgram pr základní škly. Tyt standardy můžeme chápat jak kritéria, která se pužívají pr hdncení. Šklní hdncení tedy pskytuje infrmace tm, jak úspěšně prbíhá výuka a jaké jsu její výsledky. Je v pdstatě zpětnu vazbu, která vypvídá, zda práce ve škle dsahuje vytýčených cílů.(slavík, 1999) Základním pravidlem šklníh hdncení je: Žáci by měli vždy vědět, c se bude hdntit, jaká je tedy k dané knkrétní učební látce frmulvána cílvá nrma. Zda stačí si zapamatvat, neb je nutné pchpit suvislsti, neb je nezbytné zvládnut aplikaci na nvé situace atd. Tedy t, c je standard, c je případně nadstandard a c je brán ve vztahu k dané cílvé nrmě jak nedstatečný výkn. (Klář, Šikulvá, 2005) Hdncení měří hlubku a šíři znalstí a dvednstí. Ovšem pr kvalitní vzdělávání je stěžejní zpětná vazba. Zpětnu vazbu mhu učitelé dstat jen d žáka, který dané činnsti něc ví, ale mhu si ji také dvdit sami z průběhu či výsledku činnsti samtné. Pr zpětnu vazbu je pdstatné, že se zaměřuje na činnst neb chvání, nehdntí však žáky - jejich kvality či zápry, trvalé vlastnsti. Můžeme říci, že téměř každé hdncení sby vyvlává nějaké emcekladné či záprné. Prt učitelé musí přistupvat k hdncení diplmaticky, aby se nestal činitelem traumatizace žáků. Pkud je hdncení prváděné správně, je zdrjem inspirace, mtivace žáka a ddává mu zpětnu vazbu, která je velmi pdstatná.

15 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Šklní a pedaggické hdncení Pedaggické hdncení vymezují M. Pasch a kl. jak systematický prces, který vede k určení kvalit a výknů vykazvaných žákem neb skupinu žáků či vzdělávacím prgramem. (Pasch, Gardner, 1998) Pedaggické hdncení je tedy systematicku, rganizvanu činnstí učitele, ředitele apd., d které všem vstupují spntánní hdntící prcesy ze strany žáků a rdičů. Prt můžeme nazvat pedaggické hdncení systematicky pedaggicky řízenu a rzvíjenu stránku šklníh hdncení, která tvří metdické jádr hdntících prcesů ve škle.(slavík, 1999) Vnitřními psuzvateli výuky jsu učitelé a žáci, kterým mnhdy chybí ptřebný dstup. Vnější psuzvatelé hdntí výuku puze zprstředkvaně žáky, na základě výsledků jejich šklní aktivity neb dle rzhvrů s učiteli. Z uvedených důvdů musíme brát hled na t, že šklní hdncení ve většině případů pskytuje puze přibližné údaje, které musíme navzájem prvnávat a zvažvat. (Slavík, 1999) Jak uvádí J. Mareš, šklní hdncení musí vycházet z různých, navzájem se dplňujících a krigujících phledů na tutéž skupinu prměnných. (Mareš, 1991) J. Skalkvá uvádí, že hdncení je činnst pr učitele velmi nárčná, dpvědná a splečensky závažná. Některé druhy hdncení mhu mít pr žáky závažné sbní i splečenské důsledky. (Skalkvá, 2007) Typy šklníh hdncení Typů, frem a metd hdncení existuje v sučasné škle celá řada. Žádná pdba hdncení není špatná, neb dbrá, vždy záleží na stavu a suvislstech jejíh pedaggickéh využití. Každý z níže uvedených typů hdncení má ve škle svůj smysl a učitel h vlí záměrně a prmyšleně v suvislstech s vytýčenými cíly výuky.

16 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 16 Šklní hdncení je významným předpkladem účinnéh vyučvacíh prcesu. M. Jurč zdůrazňuje, že hdncení půsbí: mtivačně na výkn žáka regulačně na výkn žáka i učitele na průběh psychických prcesů vyvlává průvdní fyzilgické změny půsbí na následující průběh učení a chvání vlivňuje vlastnsti sbnsti pskytuje údaje žákvi při jeh začleňvání pskytuje údaje řízení učebníh prcesu ve skupině. (Jurč, 1971) Vymezení funkcí hdncení je velmi širké a dchází k jejich častému prpjvání a spjvání. Na prvním místě J. Slavík uvádí hdncení bezděčné a záměrné. Bezděčné hdncení může být pr žáka učitelv gest, úsměv, dmítavé gest, pkývnutí hlavy atd. Je t typ hdncení, který prvádíme neprmyšleně, jsu těžce vladatelné. Je t hdncení spntánní, citvé, hlistické, zalžené na celkvém djmu hdncenéh žáka. Učitelé si bvykle dávají pzr na některé bezděčné citvé prjevy negativníh hdncení, prtže málc dvede žáka dradit jak nekntrlvaně vyjádřený nesuhlas spjený s phrdáním či psměchem z jejich strany. Záměrné chvání pd zřetelnu kntrlu vědmí a vůle se dá pměrně dbře analyzvat a frmalizvat. Analytické hdncení nepsuzuje žáka puze jak celek, ale týká se jeh vybraných dílčích vlastnstí. Frmalizvané hdncení je zafixván d srzumitelné frmy - známky apd. (Slavík, 1999) Cílenu radu má umžnit frmativní (průběžné) hdncení, vede a pučuje ke zlepšení výknu žáka. Znamená t, že učitel nabízí nejrůznější frmy zkušení d úklů individuálních p skupinvé, d časvě mezených, většinu rychlých frem zkušení, p celrční úkly, d písemných testů p tvřivu práci s vlastními pmůckami. Pdstatu je smysluplná činnst žáka, která pdpruje

17 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 17 przumění a svjení látky. Žák se učební látku zabývá a ne ji jen reprdukuje a vzápětí zapmene. (Dvřákvá, 2007) Učiteli i žákům služí jak zpětná vazba a zdrj infrmací. Je zaměřen na dhalvání chyb, btíží a nedstatků v práci žáka a nabízí radu, vedení a pučení zaměřené na zlepšení buducích výknů. (Klář, Šikulvá, 2005) Smyslem frmativníh hdncení je každému individuálně sdělit, kde se na cestě k cílům výuky nachází a hlavně jak má pstupvat dál. Snahu není určit, kd umí nejlépe a kd nejhůře, ale jak t udělat, aby všichni uměli lépe. (Kalus, Obst, 2002) Jak se th dá dsáhnut navrhuje G. Petty: Objasňvat žákům věci tak dluh, jak budu pkládat za ptřebné, ppřípadě i individuálně. Pskytvat jim tlik praxe, klik pkládají za ptřebné. Upřesňvat, c je nezbytné pr úspěšné zvládnutí úklu, aby mhl být prcvičvání sustředěn správným směrem. Oznamvat žákům, prč neuspěli, aby si mhli dplnit mezery, pravit chyby či zdknalit se v dvednstech, v nichž nedsahvali pžadvanéh standardu. Umžňvat libvlný pčet pkusů. Frmativní hdncení se tedy zaměřuje na prces učení a jeh hlavním účelem je zpětná vazba a pzitivní frmvání žáka.(petty, 2004) Finální (sumativní) hdncení služí jak pdklad pr ficiální vyjádření žákvě výknu, určené čast i mim šklu. Prvádí se bvykle na knci určitéh vyučvacíh bdbí - plletí, knec šklníh rku, knec šklní dcházky. B. Ksvá rzlišuje hdncení dle th, kd je subjektem hdncení. Dělí hdncení na vnější, kdy zdrj hdncení bjektu leží mim, a vnitřní, kdy zdrjem hdncení je bjekt sám. Vnitřní hdncení prvádí učitel, který ve třídě běžně vyučuje. U vnějšíh hdncení pak sby mim šklu navrhují a vyhdncují činnst žáka. (Ksvá, 1998)

18 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 18 Hdncením výknu jedntlivých žáků ve vztahu k výknům statních se zabývá hdncení nrmativní. Umžňuje učiteli užít stejnéh měřítka pr všechny žáky a tím i srvnatelnst jedntlivých výknů. Tent typ staví žáka d rle sutěžícíh, který se zařazuje na základě prvnávání výknu s statními na určitu pzici v žebříčku.(klář, Šikulvá, 2005) J. Slavík upzrňuje na t, že hdncení pdle sciální nrmy představuje pr žáky psychicku zátěž zejména v prstředí zaměřeném na výkn a úspěch. Prmítají se d něj sciální vztahy - bavy pzici mezi statními, úzkst ze ztráty prestiže neb lásky apd. (Slavík, 1999) S hdncením nrmativním, jestliže se nad tím zamyslíme, se setkáváme každdenně v praxi, prt bychm měli žáky na tent typ připravvat. Kriteriální hdncení nebli hdncení abslutníh výknu se s nrmativním hdncením v praxi dplňuje. Jedná se hdncení jedntlivých výknů dpvídajících tmu, zda byl knkrétně ppis výknu splněn. Hdntí se bez hledu na výkny statních žáků. Diagnstická funkce hdncení se překrývá s hdncením frmativním. Učitel pzruje žáky dluhdbě, jeh pzrvání musí být systematické, analytické a směřval k určitému cíli. Jeh účelem je dhalení učebních ptíží a prblémů žáků. Sustavné pzrvání je každdenní diagnsticku prací učitele, která mu pskytuje významné pznatky pr hdncení žáků. Frmální hdncení je takvé, na které učitel žáky předem upzrní a mhu se ně připravit. Žák si má mžnst učiv zpakvat a na hdncení se připravit. Naprti tmu nefrmální hdncení je zalžen na pzrvání výknů žáků při běžných činnstech ve třídě. Průběžné hdncení získá učitel v průběhu delšíh časvéh bdbí, jedná se dílčí zhdncení úrvně prspěchu žáka. Je hdncením činnsti, která právě prbíhá. Tvří základ pr sumativní hdncení. Knečné zhdncení stupně prspěchu žáka se nazývá hdncení závěrečné. Je prváděn učitelem puze na knci výuky předmětu neb ucelenéh pracvníh prgramu.

19 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 19 V psledních letech rste zájem alternativní mžnsti hdncení. J. Slavík uvádí autentické hdncení, cž je zjišťvání znalstí a dvednstí v situacích blížících se reálným situacím, sustřeďuje se větší pzrnst na úkly důležité pr praktický živt.(slavík, 1999) Dalším alternativním typem hdncení je prtflivé hdncení. Tím rzumíme hdncení na základě subru různých prduktů vytvřených žákem a dalších záznamů dítěti, shrmážděných v prtfliu. Některé přístupy učitelů k hdncení jsu zalženy na pdpře takvé atmsféry ve vyučvání, která pdpruje hdncení žáka žákem nebli vrstevnické hdncení a sebehdncení. Žáci se naučí hdntit svji práci a práci svých vrstevníků.(klář, Šikulvá, 2005) Hdntit ve vyučvání je nezbytné. Bez hdncení ztrácí vyučvání pdstatnu stránku. Jeh kvalita i frma je vždy dvzena d cíle, který je pr daný bsahvý celek frmulván. Cíle vyučvání mají různé úrvně btížnsti a sledují kvality žáka v různých blastech jeh rzvje, prt i hdncení musí být realizván pdle pvahy těcht cílů Funkce šklníh hdncení Hdncení v živtě člvěka služí různým cílům nebli plní různé funkce. Šklní hdncení je významným činitelem účinnéh vyučvacíh prcesu. Vymezení funkcí hdncení je velmi širké a dchází k tmu, že k značení jedné funkce se užívá více výrazů. Čast dchází ke spjvání funkce diagnstické a prgnstické, funkce kntrlní, infrmativní a regulativní apd. (Klář, Šikulvá, 2005) Charakter hdncení i jeh důsledky se liší pdle th, která funkce v hdncení převládá. Každá z funkcí může mít dle klnstí rzdílné dpady na psychiku žáka. Prt musíme vlit takvý hdntící pstup, aby byl dpad c nejmírnější.(slavík, 1999) J. Skalkvá spatřuje funkce hdncení zejména v tm, že: infrmuje žáka, d jaké míry zvládá pžadavky učitele, škly, pskytuje mu infrmace dsaženém stavu, ukazuje, v čem se má zlepšit, v čem má změnit své chvání

20 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 20 ukazuje žákvi, jak by měl dále pstupvat, jak dstraňvat zjištěné nedstatky mtivuje žáka k další činnsti, psiluje jeh sebedůvěru, pdněcuje k vynalžení dalšíh úsilí učitele infrmuje účinnsti zvlených pstupů a metd při realizaci vytýčených cílů výuky rdiče infrmuje výsledcích učení a chvání žáka.skalkvá, 2007) J. Velikanič uvádí pět základních funkcí: mtivační, kntrlní (infrmační, regulační), diagnsticku (prgnsticku), výchvnu a selektivní.(velikanič, 1973) O jedenácti funkcích hdncení hvří J. Štefanvič: kntrlní, aktivizační, diagnstické, selektivní, prgnstické, sebehdntící, didaktické, regulační, mtivační, výchvné a infrmativní.(štefanvič, 1964) Ch. Kyriacu uvádí šest funkcí hdncení: Hdncení má být pr učitele zpětnu vazbu jeh práci. Hdncení má pskytvat žákům zpětnu vazbu jejich výknech a prspěchu. Hdncení má žáky mtivvat. Hdncení služí jak pdklad pr vedení záznamů prspěchu žáka. Hdncení umžňuje pskytnut dklady mmentálním prspěchu a dsažené úrvni žáka. Hdncení umžňuje psudit připravenst žáka pr další učení.(kyriacu, 1996) I. Turek uvádí ještě funkci výchvnu, jíž rzumí frmvání pzitivních vlastnstí a pstjů a dstraňvání negativních pstjů, a funkci rzvíjecí, kteru rzumí rzvj schpnsti sebepjetí, sebekntrly a sebehdncení žáků.(turek, 1987) Z méh phledu je funkce mtivační funkcí velmi důležitu, prt ji uvádím jak první. Je též nejfrekventvanější a nejvyužívanější funkcí v praxi škly. Hdncením můžeme dsáhnut zvýšení mtivace žáka, ale také jej zcela neb

21 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 21 částečně demtivvat. Na základě učitelva hdncení pržívají žáci úspěch neb neúspěch. Prstřednictvím hdncení jsu uspkjvány zájmy a ptřeby žáka. Tyt ptřeby vlivňují žákv chvání a jednání, jeh výkn. Jak uvádí J. Slavík: Mtivační funkce hdncení suvisí především s emcinální stránku hdncení a zasahuje d intimní sféry. Bezprstředně se týká citů a pržitků člvěka, který hdntí neb který je hdncen, a prt s ní v pedaggické praxi není snadné zacházet. (Slavík, 1999) Mtivace je zalžena na ptřebách člvěka, zejména na ptřebách sciální pvahy. Mezi ně můžeme zařadit ptřebu sbníh vztahu, ptřebu výknu, úspěchu, uznání druhými lidmi, ptřebu úcty a sebeúcty, ptřebu být kladně hdncen a kladně přijímán, ptřebu kmpetence, ptřebu pznání a seberealizace. (Čáp, Mareš, 2001) Kladné hdncení vyvlává kladné citvé reakce u žáků, které mtivuje k lepším výsledkům v činnstech, vzbuzuje pcit sebedůvěry. Naprti tmu časté negativní hdncení uvlňuje těžk kntrlvatelné reakce žáků (vzdr, pcity méněcennsti). Může půsbit negativně na sebedůvěru žáků, a tak vlivnit jejich další činnsti v průběhu výuky. Bhužel v praxi na našich šklách se ještě stále, i když v dalek menší míře, pužívá mtivace strachem. Tat mtivace je pužita jak prstředek k udržení kázně. Ve vyučvání hraje důležitu rli zpětná vazba. Zpětnu vazbu chápeme jak krekční infrmaci určenu žákvi, který se chce dzvědět, jak prbíhá prces, na němž se pdílí.(mareš, Křivhlavý, 1995) Prstřednictvím hdncení předává učitel žákvi infrmaci tm, jak se přiblížil k cíli, na jaké kvalitativní úrvni je jeh hdncený výkn ve srvnání s statními hdncenými výkny žáků. Tyt infrmace nepředává učitel jen žákvi, ale také rdičům žáka. Infrmační funkce hdncení vychází ze srvnání aktuálníh stavu žákvých vědmstí a dvednstí s nrmu, která by měla být dsažena. Zpětná vazba se stává impulsem k dalším aktivitám žáka. Učitel všem musí naučit žáka zpětnu vazbu správně vnímat a dkázat ji zpracvat.(mareš, Křivhlavý, 1995) Pr učitele znamená infrmativní hdncení zajištění úrvně a kvality vlastní vyučvací činnsti. Na základě získaných infrmací učitel reguluje i svu řídící činnst.(klář, Šikulvá, 2005)

22 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 22 Hdncení funguje ve vyučvání jak hlavní prstředek regulující žákvu činnst. Regulativní funkci plní hdncení tehdy, když učitel prvádí důkladnější analýzu výknu, včetně rientace na metdy učební činnsti žáka, a dpručí, jak má žák pstupvat dále. Výchvnu funkci hdncení spatřujeme v tm, že by měl vést k frmvání pzitivních vlastnstí a pstjů žáků k sbě samým i ke svému klí. Pzitivním hdncením může učitel vlivňvat tyt stránky sbnsti pzitivně, nevhdným hdncením může některé blasti sbnsti i narušit. V krátksti se zmíním funkci diagnstické, která spčívá v tm, že učitel na základě zjištění dsažených výsledků žáků vyvdí pedaggické závěry k dstranění nedstatků. Tut metdu identifikuje učitel nadané a slabší žáky. Z méh phledu je velmi důležitá funkce kntrlní. Učitel zjišťuje stav svjených vědmstí, dvednstí a návyků a prvnává tent stav se stavem pžadvaným. I samtnému žákvi kntrlní funkce hdncení umžňuje zjistit klady a nedstatky ve svých znalstech. Všechny výše uvedené funkce se prlínají a dplňují a je jen na učiteli, kteru funkci hdncení zvlí, aby měl c nejmenší negativní dpad na psychiku žáka Přehled frem hdncení žáků Existuje celé řada frem hdncení a je jen na učiteli, jaku frmu zvlí v suladu s cíli výuky. Dalšími kritérii pr výběr vhdné frmy jsu pvaha předmětu, knkrétní učební látka, věk a individuální schpnsti žáků. Autři Z. Klář a R. Šikulvá uvádějí přehled frem, které se ve šklství pužívaly a pužívají i dnes. Jednduché mimverbální hdncení: úsměv učitele, přikývnutí, zavrtění hlavu, přísný phled, zamračení se gest dtyk učitele Jednduchá verbální hdncení:

23 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 23 velice jednduché slvní hdncení kratší slvní vyjádření s emcinálním nábjem Označvání žáků pdle výknnsti či chvání: lkace signy Oceňvání výknů: výstavky prací pvěření nárčnějším úklem pvěření méně nárčným úklem nabídka výběru úklu s hierarchií nárčnsti pvěření vedením týmu při řešení úklu Kvantitativní hdncení: vyjádření známky pdle klasifikační stupnice známka se zdůvdněním výčet dbře splněných úklů výčet chyb vyjádření pčtem bdů Písemná a grafická vyjádření: charakteristika žáka diagramy psuzvací škály Slvní hdncení: slvní bsahvá analýza výknu bšírná slvní bsahvá analýza výknu

24 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 24 cenění práce třídy p vyučvací hdině zhdncení realizvanéh prjektu parafrázvání výknu vyvlání jinéh žáka dměna žákvi vyznamenání žáka tabule cti zastupvání škly na sutěžích pvěřit žáka vysvětlit splužákům prblém zastupení učitele v určitých situacích vyhlášení vítězů (Klář, Šikulvá, 2005) Klasifikace neb slvní hdncení Mechanizmus učebníh prcesu je už bilgicky vytvářen pr atmsféru důvěry, uvlnění a dbréh pcitu. C ale namíst th děláme? Tak důležitý prces -výuku nvých vědmstí a zprstředkvání pznatků - spjujeme čast s bavami, stresem, frustrací a bjem prestiž, jak uvádí Vester F.(Vester, 1997) Přitm učení neptřebuje ani dměny, ani tresty, ptřebuje však bezpečné prstředí, smysluplnst, přiměřený čas, zapjení více smyslů a emcí.(kvaříkvá, 1995) V tradici našeh šklství pd pjmem hdncení si většina představí známku. Pžadujeme, aby klasifikace byla bjektivní, pr žáky pchpitelná a spravedlivá a aby je mtivvala k většímu úsilí. Žáci jsu hdnceni pdle klasifikačních stupnic v suladu se šklským záknem, vyhláškami a pkyny MŠMT. Hdncení frmu známkvání prvázejí dluhdbě závažné výhrady. Většinu se týkají bjektivity hdncení, které je zaměřené na srvnávání žáků mezi sebu. Klade důraz na funkci kntrlní, selektivní a certifikační. Z hlediska

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S u k r m é g y m n a s i u m J s e f a Š k v r e c k é h, S. R. O. P L Z E Ň S K Á 1 1 7 / 3 9, 150 00 P R A H A 5, I Č : 2 5 1 4 0 1 0 8 TEL.: 224 262 286 EMAIL: INFO@SGJS.CZ WWW.SGJS.CZ ČLÁNEK VI. ŠKOLNÍHO

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád Pravidla pr hdncení žáků Pravidla hdncení a klasifikace žáka Gymnázia Valašské Klbuky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklským

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Čj. ZŠ/ 178/09 Pravidla pr hdncení žáků Základní pkyny pr hdncení výsledků vzdělávání žáků hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáka musí být jednznačné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii,

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o Z á k l a d n í š k l a a M a t e ř s k á š k l a K p i d l n Obsah: 1. Úvdní ustanvení. 2. Zásady klasifikace výsledků vzdělávání a chvání žáků. 2.1 Získávání pdkladů pr klasifikaci. 2.2 Hdncení výsledků

Více

2. KLASIFIKACE. 2.1 Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací i na vysvědčení

2. KLASIFIKACE. 2.1 Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací i na vysvědčení Zásady hdncení a klasifikace žáků vnitřní klasifikační řád ZŠ Jana Palacha v Kutné Hře Vnitřní klasifikační řád vychází ze zákna č. 561/2004 Sb. (Šklský zákn). Je sučástí řádu škly. Nedílnu sučástí výchvně

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Metodická zpráva č. 7

Metodická zpráva č. 7 Metdická zpráva č. 7 Témata: Odbrná metdika pr praxi šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga. Škla: ZŠ Kmenskéh 6, 591 01 Žďár nad Sázavu Specialista Jmén: Beranvá Alena, Mgr. Odbrné zaměření: šklní

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škla a Mateřská škla Sudměřice, kres Hdnín, příspěvkvá rganizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. j. 18 89 / 2007-2 V Sudměřicích 1. září 2007 NÁZEV ŠKOLY: Základní škla a Mateřská

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Šklní vzdělávací prgram Škla, základ živta Základní škla a mateřská škla Měčín p.. platný d 1.9.2007 6. Hdncení žáků a autevaluace škly 6.1. Pravidla pr hdncení žáků Hdncení žáků je běžná činnst, kteru

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2013/2014) šklní rk 2013 / 2014 Prjednán na pedaggické radě dne 27.8.2013.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2014/2015) šklní rk 2014 / 2015 Prjednán na pedaggické radě dne 29.8.2014.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakvice Šklní vzdělávací prgram ŠD Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Knkrétní cíle vzdělávání... 3 3. Délka a časvý plán vzdělávání... 3 4. Frmy vzdělávání...

Více

Výroční zpráva o činnosti školy

Výroční zpráva o činnosti školy Základní škla a Mateřská škla Břitv, kres Blansk, příspěvkvá rganizace Šklní 125, 679 21 Břitv Výrční zpráva činnsti škly Šklní rk: 2012/2013 vypracval: Mgr. Jiří Sedláček ředitel škly Břitv, 6. 9. 2013

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí.

Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí. Strategie 2020 Ve strategii 2020 jsu stanveny tři průřezvé pririty. Jak materiál strategickéh charakteru je vyská míra becnsti nezbytná, přest je dkument pstižen frmulacemi, které jej znehdncují. Stanvení

Více

Vzdělání a kvalifikace

Vzdělání a kvalifikace www.pedaggika.sklni.eu Vzdělání a kvalifikace Vzdělání Vzdělání je suhrn znalstí, dvednstí a návyků, které jedinec získá specificku činnstí - učením. Vzdělání je základní pdmínku k začlenění jedince d

Více

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK

ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA. Jak zvýšit zájem žáků o jejich učení? Miroslava ČERNOCHOVÁ Viktor FUGLÍK Mirslava ČERNOCHOVÁ Viktr FUGLÍK Katedra infrmačních technlgií a technické výchvy Pedaggická fakulta Univerzity Karlvy v Praze ŽÁKOVSKÁ E-PORTFOLIA Jak zvýšit zájem žáků jejich učení? Malstranský palác,

Více

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114)

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) Vzrvé snvy dplňujícíh vzdělávacíh bru EtV (prjekt Etická a učebnice reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) 1. rčník Etická Téma Základy mezilidských vztahů Žák: Výstup si svjí slvvání křestními jmény,

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Odbrné učiliště, Praktická škla, Základní škla a Mateřská škla Příbram IV, p.. Šklní vzdělávací prgram ŠKOLNÍ DRUŽINA Šklní vzdělávací prgram je platný d 1. 9. 2014 1 OBSAH 1. Identifikační údaje... 3

Více

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH

VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝCHOVNĚ - VZDĚLÁVACÍ OBSAH 1. Míst kde žijeme Žák si utváří představy živtě v rdině, vytváří si pzitivní vztah ke škle a šklní družině na základě zkušenstí z každdenníh živta, pznává nejbližší klí, vytváří

Více

Školní vzdělávací program školní družiny

Školní vzdělávací program školní družiny Základní škla Třemšná, kres Plzeň-sever, příspěvkvá rganizace Americká 146, 330 11 Třemšná Šklní vzdělávací prgram šklní družiny 1. Identifikační údaje Šklní družina tvří se základní šklu jednu právnicku

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

p. uč. Alena Horklová p. uč. Jarmila Petrošová p. uč. Taťána Řehová p. uč. Ivana Tanušková p. řed. Libuše Klimundová p. uč.

p. uč. Alena Horklová p. uč. Jarmila Petrošová p. uč. Taťána Řehová p. uč. Ivana Tanušková p. řed. Libuše Klimundová p. uč. Vaše děti vzdělává 1. ddělení CIPÍSEK p. uč. Alena Hrklvá p. uč. Jarmila Petršvá 2. ddělení RÁKOSNÍČEK p. uč. Taťána Řehvá p. uč. Ivana Tanuškvá 3. ddělení KRTEČEK EK 4. ddělení KŘEMÍLEK p. uč. Jarmila

Více

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni P-centrum, středisk primární prevence CPPT,. p. s. v Plzni NABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 OBSAH P-centrum, CPPT,. p. s. Vzdělávací služby P-centra Specializační kurz prevence rizikvéh

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. Bakalářská práce

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. Bakalářská práce Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Bakalářská práce 2015 Pavel Babic Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Vybrané činnsti řízení lidských zdrjů v rganizaci Pavel Babic Bakalářská práce

Více

ZŠ Údlice, okres Chomutov

ZŠ Údlice, okres Chomutov ZŠ Údlice, kres Chmutv Obsah: 1 ŠKOLNÍ ŘÁD...3 1.1 Výkn pvinnstí a práv žáků a jejich záknných zástupců ve škle...3 1.1.1 Práva žáků...3 1.1.2 Pvinnsti žáků...3 1.1.3 Práva záknných zástupců...4 1.1.4

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu.

Výsledky byly představeny na konferenci Směrem k Evropskému prostoru dovedností a kvalifikací 17. června 2014 v Bruselu. Evrpský prstr dvednstí a kvalifikací Pracvní text zpracvaný pr ptřeby řešitelů suvisejících úklů v NÚV a MŠMT, který vlně reflektuje pstřehy účastníka mezinárdní knference Twards a Eurpean Area f Skills

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU

OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU Adresát: Nejvyšší státní zastupitelství České Republiky Značka: SL11 OZNÁMENÍ O ZJIŠTĚNÍ SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NASVĚDČUJÍ O PŘÍPRAVĚ TRESTNÉHO ČINU dle 180 (neprávněné nakládání s sbními údaji) trestníh zákníku

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Podpůrný textový materiál pro učitele a školitele. Training for Trainers on e-learning PT/05/B/F/PP-159147

Podpůrný textový materiál pro učitele a školitele. Training for Trainers on e-learning PT/05/B/F/PP-159147 Training fr Trainers n e-learning PT/05/B/F/PP-159147 Pdpůrný textvý materiál pr učitele a šklitele Tent prjekt byl financván za pmci Evrpské kmise. Tat publikace draží názry autra a prt není Evrpská kmise

Více

Porovnání školních vzdělávacích programů s RVP na konkrétně specifikovaných školách

Porovnání školních vzdělávacích programů s RVP na konkrétně specifikovaných školách 0 Západčeská univerzita v Plzni Fakulta filzfická Diplmvá práce Prvnání šklních vzdělávacích prgramů s RVP na knkrétně specifikvaných šklách Mnika Vítkvá Plzeň 2012 Západčeská univerzita v Plzni Fakulta

Více

Projekt SIPVZ. "Použití videokonferenčního systému ve výuce vybranných předmětů" 7. prosince 2005 byla slavnostně otevřena učebna s VKS.

Projekt SIPVZ. Použití videokonferenčního systému ve výuce vybranných předmětů 7. prosince 2005 byla slavnostně otevřena učebna s VKS. Prjekt SIPVZ "Pužití videknferenčníh systému ve výuce vybranných předmětů" 7. prsince 2005 byla slavnstně tevřena učebna s VKS. Cíl prjektu: Cílem prjektu je vytvření hardwarvých a sftwarvých pdmínek pr

Více

Velká volitelnost v celé řadě předmětů (humanitních i přírodovědných), včetně mezioborových volitelných předmětů.

Velká volitelnost v celé řadě předmětů (humanitních i přírodovědných), včetně mezioborových volitelných předmětů. 2. ŠVP GA staví na takvé výchvně vzdělávací kncepci, která bude vycházet vstříc pžadavkům kladeným na žáky v neustále se prměňující a vyvíjející splečnsti. Základem tét kncepce je péče všestranný sbnstní

Více

19. 2. 2015, koncertní sál ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, tř. Kpt. Jaroše 24

19. 2. 2015, koncertní sál ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, tř. Kpt. Jaroše 24 PROGRAM ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE PROJEKTU Vzdělávání hudebně nadaných žáků a žáků se specielními ptřebami vzdělávání v ZUŠ Registrační čísl prjektu: CZ.1.07/1.2.17/01.0012 splufinancvanéh z ESF a SR ČR 19.

Více

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže "Pojištění je dobrá rada"

ÚPLNÁ PRAVIDLA soutěže Pojištění je dobrá rada ÚPLNÁ PRAVIDLA sutěže "Pjištění je dbrá rada" Tat pravidla sutěže (dále jen "Pravidla") upravují sptřebitelsku sutěž "Pjištění je dbrá rada" (dále jen "Sutěž") jak jediný závazný a úplný dkument. 1. Přadatel

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM

P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM NÁZEV PROJEKTU: P 1.1 Barevný pdzim P 1.1 - BAREVNÝ PODZIM ROČNÍK, PRO KTERÝ JE PROJEKT URČEN: 1. 5. PŘEDMĚTY, V NICHŽ SE PROJEKT REALIZUJE: Čj, Pk (Přv), Vv, Pč, Tv PŘEDPOKLÁDANÁ ČASOVÁ DOTACE: 1 měsíc

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE chrany sb a majetku s. r.. Lenvva 1795 IČO: 25 38 32 05 Liptaňské nám. 890 733 01 Karviná-Hranice IZO: 061 988 278 763 11 708 00 Ostrava-Pruba IZO RED: 600 016 706 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PREVENCE

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více