Přednáška 7: Neuropřenašeče: neurotrofické faktory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přednáška 7: Neuropřenašeče: neurotrofické faktory"

Transkript

1 Přednáška 7: Neuropřenašeče: neurotrofické faktory Představa o tom, že extracelulární signály mohou zprostředkovávat růst a diferenciaci nervových buněk, je více než půl století starý. Nicméně až v posledních cca 20 letech vědci začali rozkrývat značnou molekulární diverzitu růstových faktorů a jejich signálních kaskád. Pochopení signálního působení růstových faktorů zásadně změnilo naše chápání způsobů, jakými se nervový systém ontogeneticky vyvíjí a jak se adaptuje během dospělého života organismu. Tyto poznatky nám pomáhají chápat i mechanismy zodpovědné za přežití neuronu, jejichž selhání podmiňuje vznik různých neurodegenerativních chorob jako Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntigtonova choroba nebo amyotrofická laterální skleróza. Růstové faktory a jejich signální proteiny jsou tedy zajímavým farmakologickým cílem v terapii nejen těchto neuropsychiatrických onemocnění. V rámci diskuse o neurotrofických faktorech bychom si měli vymezit pojmy neurotrofické faktory a cytokiny. Kanonicky pojato, neurotrofické faktory jsou látky ovlivňující růst, diferenciaci a přežívání neuronů. Příbuzný termín cytokiny je zapůjčen od imunologů, kde popisuje molekuly uvolňované aktivovanými lymfoidními buňkami a sloužícími k modulaci aktivity dalších buněk. Někteří autoři používají termín cytokiny na všechny látky nějakým způsobem spojené s růstem populace nervových buněk (tj. mezi cytokiny zahrnují i neurotrofické faktory), jiní popisují termínem cytokiny látky ovlivňující růst toliko gliální populace a pod. My budeme jako neurotrofické faktory označovat ty molekuly, které v rámci nervového systému ovlivňují růst, diferenciaci a buněčný cyklus neuronů i glií. Pod tímto termínem jsou sdruženy proteiny, které slouží v uvedeným funkcím, takže si je odlišíme od mnoha non-peptidových molekul (jako např. steroidní hormony, kyselina retinová a neuropřenašeče, které také ovlivňují růst a integritu nervového systému). Ačkoliv neurotrofické faktory byly původně dávány do souvislosti s vývojem nervového systému a neuropřenašeče do souvislosti se synaptickým přenosem v dospělém CNS, v mnoha rolích se překrývají a hranice mezi nimi není v moha případech vůbec jasná. Podobně jako neuropřenašeče, i neurotrofické faktory jsou syntetizovány v neuronu a ovlivňují funkci dalších neuronů, za některých okolností mohou být i vylévaný jako důsledek neuronální aktivity. Mohou také vyvolávat rychle změny v cílovém neuronu, které jsou v podstatě neodlišitelné od odpovědí vyvolaných klasickým neuropřenašečem uvolněným v rámci synaptického přenosu. A podobně, mnoho neurotransmiterů může ovlivňovat růst a přežití neuronů a diferenciaci jejich adultních fenotypů. Od např. neuropeptidů ovšem neurotrofické faktory odlišují přinejmenším dvě charakteristiky: jsou větší: např. z mozku odvozený neurotrofický faktor (brain-derived neurotrofic factor, BDNF) je protein velikosti 14 kda, zatímco neuropeptidy jsou malé peptidické molekuly; fungují regulací proteinkinas, nikoliv cestou G-receptorů a klasických kaskád druhých poslů. Funkční charakteristiky neurotrofických faktorů O životním cyklu neurotrofických faktorů se ví podstatně méně než o osudech neuropřenašečů. Jsou syntetizovány v tělech některých neuronů a glií jako proteiny. Některé

2 jsou v těchto buňkách i skladovány, nejspíše ve velkých denzních váčcích, a jsou transportovány do nervových zakončení nebo do dendritických větví. Mechanismus kontrolující výlev neurotrofických faktorů není plně objasněn. Mnoho těchto látek, jako IL-1, BDNF a neurotrofické faktory pocházející z gliální linie (GDNF) jsou produkty časných genů, jejich syntéza je podmíněna aktivitou neuronu a limituje jejich výlev. Výlev dalších neurotrofických faktorů může spouštět depolarizace. Hlavním mechanismem ukončení účinku neurotrofických faktorů je patrně jejich proteolytická degradace, nicméně např. BDNF jsou sekvestrovány s funkčně inaktivními receptory, což limituje jejich difusi a nejspíše i dobu účinkování. Zajímavou otázkou je místo působení neurotrofických faktorů. Před cca 60 lety (!) bylo vytvořeno schéma klasické syntézy a aktivity neurotrofického faktoru, konkrétně prvního popsaného neurotrofického faktoru NGF (nerve growth factor). Paní profesorka Rita Levi-Motalciniová ukázala na sympatetických gangliích kuřecích embryí, že množství a růst jejich nervových vláken závisí na přítomnosti specifického růstového faktoru. Na myších sakrkomech implantovaných do 11denních kuřecích embryí detekovala charakteristické hallo vláken rostoucích z ganglia v přítomnosti nádoru (vpravo), části jeho tkáně nebo alespoň extraktu. Vlákna velmi intenzivně inervovala nádor. Látku se jí ve spolupráci se Stanley Cohenem podařilo identifikovat, purifikovat a prokázat, že růst nervových vláken je závislý na koncentraci této látky tedy NGF. Rita Levi-Montalcini (* 22. dubna 1909, zemřela 30. prosince 2012) byla italská neuroložka židovského původu. Je považována za jednu z nejvýznamnějších neuroložek 20. století, obdržela ta nejprestižnější ocenění ve svém oboru, včetně Albert Lasker Award for Basic Medical Research a Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (obě v roce 1986 spolu se Stanleym Cohenem). Byla členkou Papežské akademie věd (nominována v roce 1974) a Národní akademie věd Spojených států (od 1968) a doživotní senátorkou Itálie (od 2001). Ukázali také, že produkce NGF cílovým inervačním orgánem daného neuronu je nezbytná pro to, aby neuron přežil a cílový orgán inervoval. Neuron musí také na NGF správně odpovídat. Produkce NGF je omezená, takže nervová vlákna mezi sebou kompetují. Tato pozorování bývají také shrnována pod termín neurotrofická hypotéza. Ačkoliv její (a NGF) typické projevy jsou dobře stopovatelné zejména na periferii, určité její podoby se vyvinuly i v CNS. V mozku a páteřní míše může neuron produkovat neurotrofické faktory zásobují jiný neuron, který ho inervuje, nicméně produkuje celou řádku neurotrofických faktorů, které na něj samotný působí autokrinně. Některé neurotrofické faktory mohou být dokonce anterográdně transportovány do terminál, kde po výlevu působí na somata a zakončení jiných nervových vláken. Stejně tak komplex neurotrofický faktor jeho receptor zformovaný na plasmatické membráně terminály může být retrográdně transportován do těla neuronu, kde má další biologické funkce. Část neurotrofických faktorů dále produkují glie. Některé faktory jsou produkovány gliemi i neurony a jejich receptory jsou rovněž exprimována na obou buněčných typech. Mezi gliemi a neurony se tak formuje velmi složitá intercelulární komunikace. RODINY NEUROTROFICKÝCH FAKTORŮ S klasifikací neurotrofických faktorů to není snadné, neboť je částečně poznamenána jejich historií. Jména mnoha neurotrofických faktorů byla odvozena od účinku, se kterým byli primárně spojováni. Např. interleukiny dostaly své jméno podle toho, že modulují komunikaci mezi elementy bílé krevní linie ačkoliv jsou produkovány i gliemi. Podobně, GNDF byl původně identifikován jako faktor odvozený z gliální buněčné linie, ačkoliv jeho producenty jsou i mnohé neuronální populace; FGF (fibroblast growth factor) dostal jméno jako růstový faktor fibroblastů, ačkoliv jej produkují i glie a CNTF (ciliary neurotrophic factor), který je 2

3 produkován i gliemi a několika typy neuronů, dostal své jméno podle toho, že podporuje růst a udržování neuronů ciliárního ganglia oka. Dnes jsou neurotrofické faktory kategorizovány na základě své homologie a podle toho, jaký sdílejí transdukční mechanismus, kterým navozují své biologické odpovědi. Mezi všemi rodinami neurotrofických faktorů jsou nejlépe charakterizovány tři: neurotrofiny, GNDF a příbuzné faktory a CNTF-příbuzné faktory. Důležité jsou samozřejmě i ty zbylé, neboť také regulují funkce neuraxis za fyziologických a patofyziologických stavů. Přehled častého členění rodin neurotrofických faktorů máte v následující tabulce. Rodina neurotrofických faktorů Neurotrofiny GDNF rodina CNTF rodina Ephriny EGF rodina Další růstové faktory Interleukiny a příbuzné cytokiny Typičtí zástupci NGF, BDNF, NT-3, NT-4 GDNF, neurturin, persephin CNTF, LIF, IL-6 EGF, TGFα, neureguliny insulin, IGF, FGF, PDGF IL-1, IL-2, IL-3, IL- 5, TNFα, TNFβ Jejich receptory Trk (R-PTks) spojené s Ret spřažené s Janus kinasami (JAK) EPH (R-PTKs) ErbB (R-PTKs) R-PTKs IL-1 R spřažený s PS/TK, R-PTK, R spřažené s JAK, R se vztahem k p75 ( receptory smrti ) TGF rodina TGFβ R-PS/TK interferony spřažené s JAK, Jiné cytokiny (IFNα, β, γ ), m- R-PTKs CSF, gm-csf Chemokiny CC chemokiny (IL- 8), CXC chemokiny (MIP, MCP), CX3C chemokiny (neurotactin) receptory spřažené s G-proteiny Typičtí zástupci jejich receptorů TrkA, TrkB, TrkC GFRα1, GFRα2, neznámé GP130, CNTFRα, LIFRα CC 1 -CC 8 R CXC 1 -CXC 4 R CX 3 C 1 R R-PTK, receptor-associated protein tyrosine kinase; R-PS/TK, receptor-associated protein serine/threonine kinase; m-csf, macrophage colony stimulating factor; gm-csf; granulocyte-monocyte CSF; MIP, macrophage inflammatory protein; MPC, monocyte chamoattractant protein 3

4 NEUROTROFINY Rodina neurotrofinů zahrnuje NGF a následně identifikované neurotrofické faktory, které s ním sdílejí stejný signalizační mechanismus: BDNF (brain-derived neurotrophic factor), neurotrophin-3 (NT-3) a neurotrophin-4 (NT-4; také známý jako neurotrophin- 4/5). V rybách byl také popsán neurotrophin-6. Mezi jejich klasické charakteristiky patří malá velikost (BNDF má např. 14 kda) a signalizace cestou Trk receptorové rodiny. Neurotrophiny působí na širokou škálu neuronů. Dobře popsána je jejich role v přežívání neuronů na periferii vzhledem k ustavení funkční synapse s cílovým orgánem. NGF je také přítomen v malých neuronech sympatiku a sensorických neuronech, které se účastní nocicepce a vnímání teploty. BDNF je produkován v kosterní svalovině inervované motoneurony. BDNF, NT-3 a NT-4 jsou zodpovědné za přežívání specifických sensorických neuronů na periferii. Ačkoliv neurotrofiny podobnými způsoby podporují přežívání neuronů na periferii, jejich role v mozku a prodloužené míše není detailně objasněna. NGF pravděpodobně podporuje přežití cholinergních neuronů jader septa (na bázi koncového mozku), které inervují hippokampální neurony.acetylcholin uvolňovaný z terminál neuronů jader septa nejspíš aktivuje neurony hippokampu a zvyšuje jejich produkci NGF. Ten pak zpětně působní na septální neurony a umožňuje jejich přežití (pozitivní zpětná vazba). BDNF, NT-3 a NT-4 napomáhají přežívání motorických neuronů kůry a hippokampálních neuronů,a působí i na noradrenergní, dopoaminergní a serotoninergní neurony mozkového kmene. Jak přesně neurotrophiny přispívají j vývoji mozku není zatím detailně popsáno. Zda je jejich primární funkcí target-derived podpora aferentních neuronů, podpora neuronů eferentních nebo udržování diferenciálních rozdílů mezi neuronálními subtypy a populacemi, je předmětem intenzivního výzkumu. Trk receptory Všechny neurotrofiny se váží na třídu vysoce homologických receptorových tyrosinkinas označovaných jako Trk receptory. Jsou známy tři podtypy těchto receptorů: TrkA, TrkB a TrkC. Jde o transmembránové glykoproteiny o molekulární hmotnosti kda.každý z typů Trk Rs váže -s určitým překryvem- specifický neurotrofin: TrkA NGF, NT-3 TrkB BNDF, NT-3 a NT-4 a TrkC NT-3. 4 Trk Rs mají charakteristickou strukturální doménu. Extracelulární část obsahuje vazebné místo pro ligand a je bohaté na segmenty hojně tvořené leucinem (důležitý pro interakci protein-protein), klastry bohaté na cystein a dvě imunoglobulinům podobné domény. Vazba neurotrofinu na Trk receptor aktivuje jeho katalytickou doménu. Neurotrofiny se váží jako dimery, což vede k dimerizaci Trk receptorů a jejich následné autofosforylaci na vybraných aminokyselinových zbytcích tyrosinu. Fosforylovaný tyrosin formuje rozpoznávací sekvenci pro SH2 domény některých typů buněčných proteinů. Např. SH2 domény proteinů Shc a Grb2 spojují aktivaci Trk receptorů s aktivací malého G-proteinu Ras, který obratem aktivuje s mikrotubuly asoiciovanou proteinkinasovou kaskádu (MAPK

5 kinasovou kaskádu). Genetické abnormality v oblasti Ras proteinů vedou u lidí k neurofibromatóze, což je choroba zahrnující např. nadměrný růst Schwannových buněk. Rozlišujeme tři cesty Trk aktivace MAPKs: 1. dráha cestou protein. Shc, Grb-2, SOS, Ras a Raf 2. dráha - cestou proteinů CrkL, Rap a Raf Tyto dráhy závisí nejen na fosforylaci Trk receptoru na Y490 tyrosinovém zbytku, ale i na ARMS proteinu (ankyrin repeat-rich membrane spanning protein). MAPKs následně aktivují CREB transkripční faktory, což vede ke stimulaci diferenciace a přežívání. 3. cestou je Trk aktivace vedoucí ke spuštění PI 3 K/Akt dráhy. Realizuje se přes Shc/Grb-2 a Gab-1 proteiny. Vede k fosforylaci proapoptotického proteinu Bad, aktivuje prosurvival transkripční faktor NF-κB - PLCγ je aktivována v důsledky fosforylace Trk R na tyrosinovém zbytku Y785; představuje doplňkovou dráhu zahrnující MAP kinázy a zodpovědnou za stimulaci diferenciace a zejména za přežívání buněk. Dalším biologickým projevem aktivace Trk receptorů je fosforylace různých signálních proteinů na tyrosinu. Z nich nejdůležitější jsou fosfolipasy Cγ (PLCγ ) spouštějící fosfatidylinositolovou kaskádu, a substrát inzulínového receptoru (IRS), který vede k aktivaci fosfatidylinositol-3-kinasové kaskády. Mutace v genu ATM, který kóduje jeden ze subtypů fosfatidylinositol-3-kinasy, vede k ataxii-telangiectasii. To je choroba vyznačující se progresivní degenerací a atrofií určitých mozkových oblastí, zejména mozečku. Trk receptory vykazují různé sestřihové varianty. Nejlépe prozkoumané jsou TrkB a TrkC isoformy, které obsahují normální vazebnou doménu, ale postrádají katalytickou doménu tyrosinkinasovou. Zkrácené isoformy Trk receptorů mohou snižovat aktivitu neurotrofnů. p75 receptor První naklonovaný receptor pro neurotrofiny nebyl Trk receptor, ale receptor p75. Je to 75 kda velký protein s nízkou afinitou k neurotrofinům. Všechny neurotrofiny váže se zhruba stejnou afinitou a může modulovat i signalizaci Trk receptorů zvyšuje afinitu vysokoafinitních vazebných míst pro NGF na TrkA. TrkA receptor může zprostředkovat funkční odpověď i bez p75 receptoru, nicméně tato odpověď je výrazně nižší a přežití některých neuronálních populací vyžaduje až několikanásobně vyšší hladiny NGF a jiných neurotrofinů. Vzhledem ke kompetici neuronů o NGF je funkce p75 receptoru často klíčová pro osud určitého neuronu. exprese p75 receptoru ovlivňuje také přežití neuronů při nemocech či traumatickcýh stavech. Typy neuronů a patofyziologické stavy, do kterých je p75 receptor zapojen u různých buněčných typů neuraxis, jsou v následující tabulce. 5

6 Na obrázku vlevo vidíte schematické modely aktivace Trk a p75 receptorů. Z Neurotrophins and their receptors: A convergence point for many signalling pathways, Moses V. Chao, Nature Reviews Neuroscience 4, (April 2003) Malé ligandové molekuly, agonisté i antagonisté, obvykle nejsou pro farmakologické studie funkcí receptorů pro neurotrofiny dostupné. Často jsou proto tedy využívány zvířecí modely knoc-outované pro vybranou molekulu. Myši knock-outované pro NGF a TrkA receptor vykazovaly ztrátu neuronů sympatiku i sensorických neuronů zadních kořenových ganglií trigeminu, stejně jako částečnou ztrátu cholinergních neuronů septálních jader projikujících do hippokampu. V případě posledně jmenovaných neuronů by snad agonisté TrkA receptorů mohli najít uplatnění v podpůrné léčbě Alzheimeovy choroby. Studium zvířat knock-outovaných pro TrkB receptory je trochu komplikovanější, neboť ty váží kromě NGF i NT-4 a BDNF, a v nižší míře i NT-3. Takto upravená zvířata nicméně také vykazovala ztráty kraniálních motorických neuronů či neuronů ganglií trigeminu. Myši knock-outované pro BDNF se projevovaly ztrátou specifických populací motorických neuronů (kortikálních), která může být spoje s chorobami jako amyotrofická laterální skleróza (ALS). TrkC knock-outované myši se projevovaly ztrátou propriorecepčních neuronů ganglií zadních kořenů míšních a defekty v pohybu a koordinaci polohy končetin. Typická pro ně byla také ztráta myelinizace Ia aferentních sensorických nervových vláken. 6

7 Neurotrofiny a synaptická plasticita Vývoj zrakové dráhy: Role neurotrofinů v synaptické plasticitě byla primárně studována při vývoji zrakové kůry. Jak axony z ncl. geniculatus laterlis thalamu (LGN) rostou a formují synapse na primárních zrakových neuronech okcipitálního kortexu, seskupují se tyto neurony do specifických sloupců v korové vrstvě IV. Vznik těchto sloupců je spojen s dominancí levého nebo pravého oka a aktivitou jeho fotoreceptorů. Pokud pokusnému zvířeti zašijete oční víčko a jeho fotoreceptory tak nejsou stimulovány, LGN neurony obdrží z deprivovaného oka slabší signály. Vznik sloupců oční dominance ve zrakové kůře je pak zbržděn a omezen. Umělým podání NT-4 lze monookulární deprivaci postiženého oka ale zvrátit.ve zrakové kůře se nachází BDNF a NT-4. Je možné, že neurony LGN kompetují o ligandy TrkB receptorů a tato kompetice může být ve tvorbě zrakových sloupců zásadní. Pokud do vizuálního kortexu infúzně podáváme BDNF nebo NT-4, nemusí neurony kompetovat a vznik sloupců je zablokován. Neurotrofiny regulují synaptickou plasticitu i v dospělém diferencovaném mozku. V dospělých neuronech reguluje jejich vzruchová aktivita velmi výrazně expresi některých neurotrofinů a jejich receptorů. Po křečích byla např. pozorována zvýšená exprese BDNF a Trk receptorů v hippokampu. Podobné změny v expresi některých neurotrofinů a jejich receptorů byly pozorovány i v hippokampálních neuronech po stimulační salvě spojené s LTP nebo v neuronech locus coeruleus reagujících na nedostatek opiátů u závislých jedinců. Naopak, exprese BNDF může být snížena vystavení inhibičním stimulům, jako jsou agonisté GABA A receptorů. Rychlost regulace hladiny BNDF odpovídá rychlosti regulace systémů spojených s jinými časnými geny, jako je c-fos; ostatně i indukce BNDF je zprostředkována aktivací preexistujících transkripčních faktorů jako CREB. Neurotrofické faktory mohou ovlivňovat synaptický přenos a regulovat vznik synapsí. Např. NT-3 rychle zvyšuje synaptický přenos na nervosvalovém spojení (typicky do 10 min). Děje se tak cestou zvyšování pravděpodobnosti výlevu acetylcholinu z terminály, neboť NT-3 zvyšuje frekvenci synaptických proudů, ne jejich amplitudu. Tento efekt NT- 3 může být zablokován nespecifickým inhibitorem Trk receptorů známým jako K252a. Neurotrofiny rovněž regulují synaptický přenos v hippokampu. BNDF a NT-3 (ne NGF) zvyšují excitační postsynaptické potenciály Schaefferových kolaterál CA1 neuronů až po dobu 2-3 hodin. Myši knock-outované pro BNDF naopak vykazují nižší bazální aktivitu těchto oblastí a např. deficienci v LTP. Na obrázku vidíte interakci Trk Rs s některými iontovými kanály možnou cestu synaptické modulace. 7

8 GDNF RODINA GDNF je glykosylovaný protein o velikosti asi 18 kda. Prvně byl izolován v tkáňových kulturách z gliální buněčné linie podporující přežívání dopamiergních neuronů středního mozku. Následně bylo prokázáno, že tyto neurony chrání i před toxickým poškozením in vivo. S degenerací dopaminergních neuronů je spojena Parkinsonova choroba, a proto byla GDNF následně věnována nemalá pozornost. GDNF ovšem působí protektivně i na přežití jiných neuronálních populací, např. neuronů myenterického plexu střeva. Zdá se, že je zásadním růstovým faktorem mimo nervový systém. Pozoruhodná je jeho role ve vývoji ledvin myši knock-outované pro GDNF umírají krátce po narození díky selhání ledvinových funkcí. Při poškození genu pro GDNF se jim nevětví močové kalichy a nebo se v rámci růstu ledviny vůbec nevyvíjejí. Ureteric bud growth is dependent on GDNF and its receptor. (A) The ureteric bud from a 11.5-day wild-type mouse embryonic kidney cultured for 72 hours has a characteristic branching pattern. (B) In embryonic mice heterozygous for the genes encoding GDNF, the size of the ureteric bud and the number and length of its branches are reduced. (C) In mouse embryos missing both copies of the gdnf gene, the ureteric bud does not form. (Scale bars = 100 μm.) (D) The receptors for GDNF are concentrated in the posterior portion of the nephric duct. GDNF secreted by the metanephrogenic mesenchyme stimulates the growth of the ureteric bud from this duct. At later stages, the GDNF receptor is found exclusively at the tips of the ureteric buds. (A-C from Pichel et al. 1996, photographs courtesy of J. G. Pichel and H. Sariola; D after Schuchardt et al ) GNDF_ledviny_2: The effect of GDNF on the branching of the ureteric epithelium. The ureteric bud and its branches are stained orange (with antibodies to cytokeratin 18), while the nephrons are stained green (with antibodies to nephron brush border antigens). (A) 13-day embryonic mouse kidney cultured 2 days with a control bead (circle) has a normal branching pattern. (B) A similar kidney cultured 2 days with a GDNF-soaked bead shows a distorted pattern, as new branches are induced in the vicinity of the bead. (From Sainio et al. 1997; photographs courtesy of K. Sainio.) Podobně jako neurotrofiny funguje i GDNF cestou aktivace proteinové tyrosinkinasy. Této aktivace je ovšem dosaženo nepřímo pomocí intervenujícícho receptorového proteinu. Dimer GDNF se váže na specifický receptor o velikosti asi 40 kda, označovaný jako GFR1α. GFR1α R je v membráně zakotven glykofosfatidylinositolovou (GPI) kotvou. Je členem rodiny GFRα receptorů (GFRα1-4) se specifickou afinitou k ligandům. Navázání GDNF na GFRα1 R spustí asociace GFRα1 s membránovou proteinovou tyrosinkinasou Ret, což je protein o velikosti asi 150 kda. Byly identifikovány 3 isoformy Ret kinas (Ret 51, Ret 43 a Ret 9), s 51, 43 a 9 aminokyselinovými zbytky na svém C-konci. In vivo je nejlépe prostudována role Ret 51 a Ret 9, které jsou nejčastější. Asociace Ret a GFRα1 R s navázaným GDNF vede k fosforylaci mnoha biologických substrátů a změnám v MAPkinasové signalizaci. Poruchy funkce Ret kinasy vedou u lidí k Hirschprungově nemoci, což je porucha charakterizovaná neobvyklou střevní motilitou, zvětšením colon a obstukcí ampula rectis. Jiné typy mutací vede např. k mnohočetným endokrinním neoplasiím nebo k míšním karcinomům. I další dva členové rodiny neurotrofinů, neurturin a persephin, působí přes navázání na α podjednotky intervenujícícho receptoru a s ním následně na Ret kinasu. Neurturin podporuje přežití dopaminergním neuronů středního mozku, které vykazují vysokou expresi Ret kinas a GFRα1 receptoru, ale ne GDNF. GDNF exprimují dopaminergní neurony striata, které tak zásobují dopaminergní kolegy středního mozku systém podobný jako na periferii, kde cílová tkáň produkuje NGF pro svá inervující vlákna. Regulace těchto dopaminergních okruhů středního mozku a striata by mohla být užitečná v léčbě parkinsonismu. Poslední zástupce, artemin (také neublastin či enovin), podporuje v kulturách přežití některých typů periferních a jednoho typu dopaminergních neuronů. Slouží jako naváděcí molekula 8

9 uvolňovaná hladkou svalovinou cév, vytyčující trasu axonům sympatiku. Je regulován hladinou estrogenu, což zvyšuje rezistenci na anti-estrogenní léčbu některých typů nádorů. CNTF RODINA Ciliární neurotrofický faktor patří do rodiny růstových faktorů, která zahrnuje i LIF (leukemia inhibitory factor), interleukin-6 (IL-6), prolaktin, růstový hormon, leptin, interferony nebo např. onkostatin-m. Většina členů této rodiny působí hlavně mimo CNS a jsou často označovány za cytokiny. S poměrně dramatickou regulací přežití neuronů a jejich diferenciace jsou spojeny zejména CNTF, LIF a IL-6, které mohou být označovány i rigorózněji jako neurotrofické faktory. CNTF je protein velikosti zhruba 24 kda. Primárně byl studován v ciliárních gangliích kuřat a je známo, že zvyšuje hladinu cholinacetyltransferasy. Reguluje přežití a diferenciaci mnoha neuronálních typů, jako jsou např. pregangliové neurony sympatiku, sensorické neurony, motorické neurony dopaminergní neurony středního mozku nebo neurony hippokampu v tkáňových kulturách. Velmi zajímavá je jeho role na motorických neuronech: nejen že podporuje jejich přežití in vitro, ale zabraňuje jejichdegeneraci po axotomiii nebo zmírňuje některé motorické defekty na myších modelech chorob motorických neuronů. Byl testován i terapeuticky, ale vyvolává velmi vážné vedlejší účinky. Axokin, modifikovaná verze lidského CNTF, zkrácená oproti CNTF o 15 aminokyselin a nesoucí dvě zaměněné aminokyseliny, je v in vitro i in vivo esejích 3-5 účinnější než CNTF a je stabilnější. V 90. létech začal být testován v léčbě amyotrofické laterální sklerózy (ALS), kde sice nepůsobil na kosterní svalovinu tak, jak se očekávalo, ale ukázal se jako agens navozující ztrátu chuti k jídlu. Dobrovolníci, kteří denně dostávali subkutánně 1 mikrogram axokinu do podkoží, za rok zhubli o 12.5 libry (placebo skupina jen 4.5 libry). U 70% probandů vznily během 3 měsíců protilátky proti axokinu. LIF a IL-6 regulují podobným způsobem neuronální růst a diferenciaci. IL-6 napomáhá přežití cholinergních neuronů septa, katecholaminergních neuronů mesencefala nebo hypothalamických neuronů, a v tkáňových kulturách spouští neuronální diferenciaci PC12 buněk. Účinek LIF je in vivo nejlépe prozkoumán v hypothalamu. In vitro, LIF a CNTF potlačují adrenergní fenotyp neuronů symaptiku a indukují v nich fenotyp choilnergní. V mozku jsou za primární zdroj CNTF, LIF a IL-6 považovány glie, ačkoliv se nevylučuje ani jejich neuronální původ. Jejich receptorová signalizace je ovšem dobře popsána v gliích i neuronech. Signální dráhy CNTF Signální dráhy CNTF a dalších členů CNTF rodiny se poněkud liší. Komplex CNTF receptoru se skládá ze tří složek: přenašeče signálu známého jako LIF receptor (LIF R), glykoproteinu o hmotnosti 130 kda (gp130) a vlastního proteinu vážícího CNTF (CNTF Rα). CNTF Rα je asi 80 kda protein zakotvený v membráně GPI kotvou. Vazba CNTF na CNTF Rα způsobí jeho asociaci s gp130 a následné spojení tohoto subkomplexu s LIF R. Až vznik tohoto tříčlenného komplexu spustí vlastní signalizační krok aktivaci Janus kinasy (JAK) a příbuzných tyrosinkinas (Tyk aj.), které následně vyvolají patřičnou biologickou odpověď, a to nejčastěji aktivací transkripčních faktorů rodiny STAT. 9

10 Přenos signálu dalšími členy CNTF rodiny je podobný. IL-6 se váže na specifický protein IL-6Rα, který obratem asociuje s dimerem glykoproteinu gp130. Vzniklý komplex aktivuje JAK kinasy a následné signální kaskády. LIF se váže na dimer LIFR a gp130. Tento komplex opět aktivuje JAK kinasy. Jak je vidět, určité části signálního komplexu jsou unikátní pro určitý neurotrofický faktor (CNTF Rα, Ι L 6Rα) a jiné slouží více různým ligandům (gp130, LIFR). Signální kaskády CNTF rodiny nejsou zcela objasněny. Překvapivě, myši knock-outované pro CNTF se vyvíjejí normálně a vykazují v dospělosti jen mírný motorický deficit. V japonské populaci je asi 2.5% jedinců homozygotních pro inaktivující mutaci CNTF jsou tedy lidskými knoc-outy pro CNTF podobně jako myší model CNTF knock-outů. I tito jedinci se vyvíjejí bez zjevných defektů. A naopak, myši knock-outované pro CNTF Rα umírají do 24 hodin po narození. Tato pozorování naznačují, že pro CNTF Rα exituje ještě nějaký další endogenní ligand. CYTOKINY IMUNITNÍCH ODPOVĚDÍ A CNS Odpovědi na cytokiny jsou nejlépe prostudovány v prostředí imunitního systému. Nicméně některé z cytokinů prokazatelně zprostředkují odpovědi CNS na imunologické změny. Mezi tyto cytokiny patří např. IL-1 a IL-6, tumor-nekrotizující faktor α (tumor necrosis factor-α, TNFα) nebo transformující růstový faktor β (transforming growth factor-β, TGFβ). Cytokiny zapojené do imunitních funkci jsou kritické pro systémovou homeostázu. Každé narušení homeostázy (nemocí, strese ap.) vede k obranné reakci směřující ku znovuustavení homeostázy. Tato obranná reakce je zčásti zprostředkovaná i CNS, zejména její části jako horečka, pokles chuti k jídlu, kardiovaskulární změny, poruchy spánku a neklid. Účinek cytokinů imunitního systému na mozek je velmi dobře ilustrován na příkladu horečky. Horečku lze vyvolat ve zdravém jedinci periferním injikováním IL-1. Hematoencefalická bariéra sice do značné míry limituje průchod cytokinů do mozkového parenchymu, nicméně je umožněn v cirkumventrikulárních orgánech.cytokiny mohou také v endotelových buňkách indukovat lipofilní signály (např. prostaglandiny) a následně difundovat z vaskulatury do mozkového paremchymu. I mozek může syntetizovat cytokiny imunitních odpovědí, a to zejména z mikroglích. Částečně je syntéza cytokinů možná i v astrocytech a zcela není vyloučena ani v neuronech. Receptory těchto cytokinů jsou primárně exprimovány v gliích. Téměř po všech nefyziologických událostech (mozkové infekce, poranění, hypoxie, toxiny nebo kraniotrauma) produkují aktivované mikroglie a astrocyty řadu cytokinů včetně IL-1, IL-6, TNFα nebo TGFβ. Jejich účinek může spočívat v další aktivaci gliových buněk a v gliosis (vzniku nových mikroglií a astrocytů). Aktivované glie také mozku pomáhají obnovit tkáňovou homeostázu. Vysoké hladiny cytokinů imunitních odpovědí mohou ovšem přispívat k neuronálnímu poškození. Myši nadměrně produkující IL-1 a/nebo IL-6vykazují výraznou neurodegeneraci. Vysoké hladiny těchto cytokinů jsou pozorovány i při Alzheimerově chorobě nebo roztroušené skleróze, autoimunitním onemocnění vedoucím k degeneraci myelinových pochev axonů. Kupodivu, jiný cytokin imunitních odpovědí interferon-β (INF-β) je z hlediska léčby roztroušené sklerózy slibný. V některých případech vyvolávají cytokiny imunitních odpovědí efekty podobné těm, které vyvolává CNTF. IL-6 podporuje přežívání některých neuronálních typů, IL-1 podporuje přežívání neuronů páteřní míchy, předního mozku a v tkáňových kulturách hippokampu. TGFβ je zřejmě podobně jako CNTF důležitý pro diferenciační procesy vývoje nervové lišty. Receptory pro IL-1, IL-6, TNFα a TGFβ jsou nejhustěji koncentrovány v oblasti hippokampu 10

11 a hypothalamu, kde se jejich ligandy mohou podílet na procesech synaptické plasticity IL-1 např. zeslabuje hippokampální LTP. Cytokiny imunitních odpovědí mohou rovněž ovlivňovat rychlost neurogenese a přežití nově vniklých neuronů v gyrus dentatus hippokampu. CHEMOKINY Chemokiny jsou rychle rostoucí rodina malých (8-10 kda) proteinů, prvně popsaných v rámci imunitních odpovědí. Jejich vzájemná homologie se pohybuje mezi 20-50%.Byly např. zkoumány v souvislosti s atraktcí leukocytů do místa zánětu, studována byla i jejich role ve vlastním zánětlivém procesu. Chemokiny a jejich receptory (všechny spřažené s G- proteiny) jsou ovšem exprimovány i v mozku. Predominantně se vyskytují v mikrogliích, v menší míře v astrocytech a některých neuronech. Chemokiny se dělí do několika skupin podle toho, kolik aminokyselinových zbytků obsahují mezi dvěma určitými cysteiny své primární struktury. Většinou obsahují cysteiny v molekule 4, což formuje jejich typickou 3D strukturu (někdy přirovnávanou k řeckému písmenu kappa). Disulfidické můstky obvykle spojují první a třetí resp. druhý a čtvrtý tento cystein. První dva cysteiny bývají obvykle u N-konce, třetí cystein uprostřed a poslední na C-konci molekuly. CC chemokiny CC chemokiny (nebo též ß-chemokiny) obsahují dva přilehlé cysteiny bez další vmezeřené aminokyseliny. U savců jich zatím bylo identifikováno 27. Označují se jako CC chemokiny 1-28 (CC chemokiny 9 a 10 jsou identické). Chemokiny této skupiny obvykle obsahují 4 cysteiny, ale některé jích ve své primární struktuře mohou nést až šest (CC chemokiny CCL1, CCL15, CCL21, CCL23 a CCL28). Indukují migraci monocytů a dalších buněčných typů jako NK buňky nebo dendritické buňky. Jejich typickým zástupcem je monocyte chemoattractant protein-1 (MCP-1 nebo CCL2), díky kterému opouštějí monocyty krevní řečiště, invadují do periferní tkáně a stávají se z nich makrofágy. CCL5 (RANTES) chemokin atrahuje T-buňky, eosinofily a basofily nesoucí receptor CCR5. CXC chemokiny Dva N-koncové zbytky cysteinu jsou u této skupiny chemokinů odděleny jednou aminokyselinou, reprezentovanou v jejich názvu písmenem X. U savců jich zatím bylo identifikováno 17. Dělí se do dvou skupin: jedna obsahuje specifický aminokyselinový motiv kyselina glutamová-leucin-arginin (neboli ELR), který leží před prvním cysteinem CXC motivu, druhá pak ELR sekvenci neobsahuje..elr pozitivní CXC chemokiny specificky indukují migraci neutrofilů. Typickým zástupcem této podskupiny je IL-8. C chemokiny Třetí skupina chemokinl je označována jako C nebo také γ chemokiny. Oproti ostatním chemokinlm obsahují jen dva N-koncové cysteiny a jeden cystein níže položený. V této skupině byly zatím pospány dva chemokiny, XCL1 (lymphotactin-α) a XCL2 (lymphotactinß). Atrahují prekurzory T-buněk do brzlíku. 11

12 CX 3 C chemokiny Čtvrtá chemokinová skupina obsahuje mezi dvěma cysteinovými zbytky tři jiné aminokyseliny. Zatím byl popsán jen jeden zástupce této podskupin, fractalkin (nebo též CX 3 CL). Je secernován na povrch buňky, kde pravděpodobně slouží jako adhezní molekula i jako atraktant. Role chemokinů v mozku není příliš prozkoumá. Účastní se nejspíše odpovědí známek zánětu navozeném mukopolysacharidy buněk stěn grampozitivních bakterií. Co si pamatovat z dnešní přednášky: neurotrofické faktory vs. neuropeptidy neurotrofické faktory: klasifikace neurotrofické faktory: NTF rodina neurotrofické faktory: GDNF rodina neurotrofické faktory: CNTF rodina neurotrofické faktory: cytokiny imunitních odpovědí a CNS neurotrofické faktory: chemokiny u rodin zástupce a mechanismus působení 12

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Řízení dějů v buňce Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Endogenní signalizace - signální molekuly (ligandy) jsou vylučovány buňkou (např. růstový faktor, cytokin

Více

Stanovení cytokinů v nitrooční tekutině pomocí multiplexové xmap analýzy

Stanovení cytokinů v nitrooční tekutině pomocí multiplexové xmap analýzy Stanovení cytokinů v nitrooční tekutině pomocí multiplexové xmap analýzy Sobotová M. 1, Hecová L. 1, Vrzalová J. 2, Rusňák Š. 1, Říčařová R. 1, Topolčan O. 2 1. Oční klinika FN a LF UK Plzeň přednosta:

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii

Více

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně

Více

Vrozené trombofilní stavy

Vrozené trombofilní stavy Vrozené trombofilní stavy MUDr. Dagmar Riegrová, CSc. Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní. Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ZDRK34060FIG Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Patofyziologie stresu Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Stres - pojmy Stres zátěž organismu

Více

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek

ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK

Více

Alzheimerova choroba. senility nádoba? Helena Janíčková 8.3.2012, Krásný Ztráty

Alzheimerova choroba. senility nádoba? Helena Janíčková 8.3.2012, Krásný Ztráty Alzheimerova choroba senility nádoba? Helena Janíčková 8.3.2012, Krásný Ztráty Alzheimerova choroba senilita demence stařecká demence další typy demence... Peter Falk Charles Bronson Charlton Heston Marice

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Fyziologická regulační medicína

Fyziologická regulační medicína Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha

Imunitní systém jako informační soustava. Cytokiny M.Průcha Imunitní systém jako informační soustava Cytokiny M.Průcha Imunitní systém - úkoly Zachování homeostázy Zachování integrity makroorganismu Rozpoznání cizího a vlastního Imunitní systém - signální systém

Více

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory Jaderné receptory Jaderné receptory - ligandem aktivované transkripční faktory - pokud není znám ligand ORPHAN receptors - ligand nalezen adopted orphan ligand DNA cytoplazmatická membrána jaderný receptor

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M

DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M FISH ANALÝZA m-rna DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH TKÁNÍCH PACIENT IENTŮ S MYOTONICKOU DYSTROFI FIÍ Lukáš Z, Kroupová I, Falk M* M Ústav patologie FN Brno *Biofyzikáln lní ústav AVČR R Brno Definice MD Myotonická

Více

Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň

Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň Účel Etiopatogeneze nádorů Diagnostika Volba, optimalizace, monitorace léčby

Více

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM 1 2 Popis a funkce ANS část nervového systému odpovědná za řízení útrobních tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév,

Více

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1 Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)

Více

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.

doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických

Více

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3. 1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná

METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII. Jana Novotná METABOLISMUS POJIVA PLICNÍCH CÉV PŘI CHRONICKÉ HYPOXII Jana Novotná Hypoxie nedostatek O 2 v krvi (srdeční nebo plicní onemocnění). Plicní hypertenze zvýšení krevního tlaku v plicním cévním řečišti (plicní

Více

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016

Indukovaná pluripotence. Petr Vodička Liběchov 16/11/2016 Indukovaná pluripotence Petr Vodička Liběchov 16/11/2016 Totipotentní Pluripotentní Lidské ES Myší ES LIF + FBS Feeder = vrstva podpůrných buněk Myší embryonální fibroblasty, SNL, STO bfgf + SR Feeder

Více

PROKARYOTA např. baktérie

PROKARYOTA např. baktérie PROKARYOTA např. baktérie Nemají buněčné jádro Genom dvoušroubovice DNA uložená v kruhovitém chromosomu Chromosom nemá centromeru Spolu s proteiny tvoří nukleoid (připevněn k membráně) Většina genů v jedné

Více

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:

Více

Tělesná teplota Horečka

Tělesná teplota Horečka RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Tělesná teplota Horečka Normální teplota do 37 o C (Φ ve věku od 18 do 40 let 36,8 o C ± 0,4 o C) Nejnižší

Více

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015

Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015 Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Komplementový systém

Komplementový systém Komplementový systém klinický seminář nefrologie 1.12.2015 Příklady indikací pro analýzu komplementu Možnost screeningového vyšetření funkční aktivity jednotlivých drah komplementu Způsob hodnocení Frekvence

Více

Regulace enzymových aktivit

Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními

Více

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 2022 Ukončení příjmů projektů: 30. 6. 2015 Délka trvání řešení projektů: 45 měsíců Místo realizace: Celá ČR Oblast působení: Výzkum a

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Patologie nervového systému XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Malacie mozková Malacie mozková Hemoragie mozková Hemoragie mozková Subarachnoideální krvácení Hnisavá leptomeningitis

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Variabilita v pigmentaci

Variabilita v pigmentaci Variabilita v pigmentaci Proč zkoumat pigmentaci Spojitost s rakovinou kůže reakcí na UV záření výživou geografickým původem metabolismem vitamínu D. Oči Pigmentace Pokožka Vlasy Měření pigmentace Neinvazivní

Více

Nízké dávky hormonů, cytokinů a růstových faktorů v prevenci bio aging

Nízké dávky hormonů, cytokinů a růstových faktorů v prevenci bio aging logie Nízké dávky hormonů, cytokinů a růstových faktorů v prevenci bio aging Prof. Ivo Bianchi fakulta lékařství a chirurgie Univerzity Mila Proces stárnutí je nevyhnutelný a souvisí především se dvěma

Více

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová Stavba mozku Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0112 Hlavní oddíly mozku Prodloužená mícha Její funkcí je přepojování signálů do vyšších center mozku. Řídí základní reflexy - dýchání, činnost

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu. Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Světlo: vliv na časový systém, pozornost a náladu Helena Illnerová Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. CIRKADIANNÍ RYTMY ve spánku bdění v tělesné teplotě v chování v příjmu pití a potravy v tvorbě hormonů

Více