Příloha č. 1. HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ. I. Klasifikace prospěchu

Transkript

1 Příloha č. 1. HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Podle zákona č. 561/ 2004 Sb. v platném znění. I. Klasifikace prospěchu Každé pololetí vydává škola žákům vysvědčení. Za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákům výpis vysvědčení. Na pololetním i výročním vysvědčení jsou žáci hodnoceni klasifikačními stupni. a) Zásady klasifikace 1. Při klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákům. 2. Přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka a jeho specifickým potřebám i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat pro určitou indispozici. 3. Učitel konzultuje specifika žáka s ostatními učiteli a podle potřeby s výchovným poradcem a metodikem primární prevence. 4. Učitel dodržuje zásady objektivního přístupu k žákům, nepodléhá subjektivním ani vnějším vlivům. 5. Učitel může přihlédnout k výsledkům rozhovoru se žákem, zletilým žákem a zákonným zástupcem. 6. Učitel rozlišuje pro potřeby klasifikace předměty s převahou teoretického zaměření a předměty výchovného charakteru. 7. Učitel vytváří atmosféru pro sebehodnocení žáků a hodnocení žáka žáky. b) Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáka získává učitel zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáka, soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, analýzou výsledků činnosti žáka. 2. Učitel přihlíží k náročnosti, závažnosti a obsahu zkoušení, ale i k celkové aktivitě a výkonům ve třídě v průběhu celého klasifikačního období. 3. V předmětech s dotací 3 a více hodin týdně musí být žák z předmětu hodnocen nejméně pětkrát za pololetí (z toho pokud možno jednou ústně). 4. V předmětech s dotací 1 nebo 2 hodiny týdně musí být žák hodnocen nejméně třikrát za pololetí. 5. Rozsáhlejší písemné práce shrnující učivo za delší časové období lze nahradit srovnávacími testy v jednotlivých ročnících. O termínu a obsahu rozsáhlejší písemné práce informuje učitel žáky předem. Termín rozsáhlejší písemné práce zapíše vyučující předem do třídní knihy. Takovou písemnou zkoušku smí žák vykonat v jednom dni pouze jednu. 6. Doporučuje se dávat přednost kratším a častějším písemným pracím. 7. Písemné práce a další druhy zkoušek učitel rozvrhne rovnoměrně po celé klasifikační období. 8. Učitel oznamuje a zdůvodňuje žákovi výsledek každé klasifikace. Poukazuje přitom na klady a nedostatky hodnocených výkonů.

2 9. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky písemných prací a jiných činností učitel oznámí žákům bez zbytečného prodlení, nejdéle však do pěti dnů. 10. Doporučuje se získávat větší množství hodnotících prvků v různých činnostech. 11. Doporučuje se využít širokou doplňkovou škálu hodnocení žáka (např. bodovou škálu, hodnocení aktivity, referáty, laboratorní práce, skupinové práce apod.). 12. Součástí hodnocení je i účast na vzdělávacích akcích pořádaných školou, za účelem naplnění školního vzdělávacího programu. Pokud se žák z jakéhokoliv důvodu nemohl akce zúčastnit hodnotí se náhradní práce, zadaná vyučujícím daného předmětu, pod který akce obsahově spadá. 13. Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření (dramatická výchova, estetická výchova, člověk a svět práce) se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech (vystoupení, divadelní představení ) - kvalita výsledků činnosti - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci - obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel, kostýmů, kulis, loutek 14. Způsob hodnocení domácích úkolů a zadaných prací je ponechán na zvážení vyučujícího. Zapomenutí se považuje za přestupek proti školnímu řádu, není možno hodnotit klasifikací. (Žák tímto neplní podmínku klasifikace.) 15. Učitel je povinen vést soustavnou srozumitelnou evidenci o každé klasifikaci žáka za klasifikační období. Evidence má písemnou podobu. Tato evidence musí být vyučujícím uložena k případné kontrole nejméně do zahájení následujícího školního roku. 16. Učitel je povinen zapisovat průběžně klasifikaci žáka do klasifikačního archu a studijního průkazu. c) Klasifikace žáka 1. Na počátku klasifikačního období seznámí učitel prokazatelně žáky s pravidly způsobu své klasifikace (frekvence, množství a druhy známek, nároky stanovené pro získání jednotlivé známky apod.). Seznámení žáků s těmito pravidly zapíše do poznámek třídní knihy. 2. Vyučující objasní žákům, že stupeň výsledné klasifikace se neurčuje pouze na základě aritmetického průměru známek za uplynulé klasifikační období. 3. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce, učební výsledky, jichž žák dosáhl domácí přípravou.

3 4. Učitelé stejných, popř. příbuzných předmětů sjednotí na počátku klasifikačního období klasifikační měřítka v rámci metodických útvarů (Předmětových komisí). 5. O stavu klasifikace učitel informuje třídního učitele a vedení školy na konci klasifikačního období. V případě zaostávání nebo výrazného zhoršení informuje učitel podle situace bezodkladně (třídního učitele, výchovného poradce, ředitele školy). 6. Učitel bezodkladně a prokazatelně seznamuje s průběžným, zhoršeným i konečným hodnocením žáka (zletilého žáka), zákonného zástupce žáka. 7. Na konci klasifikačního období v termínu určeném vedením školy zapisují učitelé výsledky celkové klasifikace do katalogových listů. 8. Na konci klasifikačního období připraví učitelé návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 9. Souhrnně je stav klasifikace ve třídě projednáván na pedagogické radě. 10. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojených poznatků, dovedností a návyků, schopnost uplatňovat a zobecňovat osvojené poznatky, aktivita přístupu k činnostem, samostatnost a kreativita. 11. Stupně hodnocení prospěchu a stanovená kritéria jsou: 1 výborný: Žák bezpečně, přesně a uceleně ovládá požadované učivo a chápe vztahy z něho vyplývající. Samostatně, tvořivě a aktivně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Zřídka se dopouští nepodstatných chyb. 2 chvalitebný: Žák v podstatě bezpečně, přesně a uceleně ovládá požadované učivo a chápe vztahy z něho vyplývající. Převážně samostatně, tvořivě a aktivně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Dopouští se jen menších chyb. V malé míře jsou zapotřebí návodné otázky učitele. 3 dobrý: Žák má ve zvládnutí učiva částečné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. V činnostech je méně aktivní a tvořivý. Není schopen samostatného souvislého projevu, na návodné otázky většinou odpovídá správně. Je schopen samostatně pracovat pouze podle návodu učitele. Vztahové souvislosti chápe pouze částečně. 4 dostatečný: Žák má ve zvládnutí učiva závažné mezery. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. V činnostech není aktivní a není tvořivý. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Je schopen samostatně pracovat za soustavné pomoci učitele. Vědomosti jsou povrchní, není schopen je dát do souvislostí. 5 nedostatečný: Žák si požadované znalosti neosvojil, má v nich závažné mezery. V uplatňování vědomostí se vyskytují velmi závažné chyby. Podstatné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Není schopen pracovat samostatně. nehodnocen a) Pokud žák v některém z povinných vyučovacích předmětů zamešká v klasifikačním období více než 20% odučených hodin, bude vykonávat povinně z příslušného předmětu komisionální zkoušku k doplnění podkladů pro hodnocení. Termín zkoušky a komisi stanoví ředitel školy. Byla-li důvodem absence dlouhodobá nemoc (případně léčebný pobyt) a žák si prokazatelně doplnil učivo a klasifikaci, může ředitel školy po projednání s třídním učitelem a vyučujícím daného předmětu žákovi vykonání zkoušky prominout. b) Žák nemá splněny požadavky klasifikace za klasifikační období (exkurze, praxe, domácí úkoly, seminární práce, referáty apod.). c) Nelze-li žáka postupujícího ročníku hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby

4 hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. d) Nelze-li žáka maturitního ročníku hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce června příslušného školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší nižší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 12. Při celkovém hodnocení žáka na vysvědčení postupuje škola podle dle vyhlášky č. 48/2005 Sb. (prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl, nehodnocen). a) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů komisionální opravnou zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy. b) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky. d) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Součástí sebehodnocení žáka (dále jen hodnocení) je i chování žáka. 2. Důvody hodnocení: žák se touto formou připravuje pro úspěšné zvládnutí životních rolí (přijímání zodpovědnosti, kritický odhad vlastních schopností, růst zdravé sebedůvěry, samostatnost v plnění povinností, umění přijmout názor ostatních, uvědomění si vlastní role ve skupině). Učitel tím získává další podklady k poznání žáka (porozumění, zlepšení komunikace, znalost žákova zázemí). 3. Časová frekvence: hodnocení se provádí z pravidla po probraném výukovém celku, nejméně však jednou za čtvrtletí. 4. Oblasti hodnocení v jednotlivých předmětech: co se mi daří/nedaří, co chci zlepšit, zlepšil jsem se (?), co mě zajímá/co dělám rád, jak se umím vyjadřovat, jak komunikuji se spolužáky, práce ve skupině, jak hodnotím ostatní, jak přijímám hodnocení ostatních, jak hodnotím své chování atd. 5. Způsob hodnocení: může být ústní (vyprávění, rozhovor, otázky a odpovědi atd.) i písemný (příběh, test, tabulka, dotazník, úvaha, výtvarné vyjádření, symbol, známka atd.). 6. Evidence: formou portfolia. e) Komisionální a opravné zkoušky KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKA 1. Ředitel školy rozhodne na základě klasifikačních podkladů vyučujícího o komisionálním přezkoušení. Důvodem může být např. vysoký počet zameškaných hodin a v důsledku toho nedostatečné množství podkladů pro klasifikaci, nesplnění požadavků klasifikace. 2. Ředitel školy jmenuje komisi, stanoví datum a rozsah přezkoušení. Komisi tvoří zkoušející (vyučující daného předmětu) a přísedící (vyučující stejného nebo podobného předmětu) a předseda komise. 3. Komisionální zkoušky probíhají podle dle vyhlášky č. 48/2005 Sb.. 4. Výsledek přezkoušení nelze zpochybnit novou žádostí o přezkoušení. 5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.

5 7. Má-li zletilý žák, nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. OPRAVNÁ ZKOUŠKA 1. Pro jmenování, složení a činnost komise platí stejná ustanovení jako u komisionální zkoušky. 2. Podrobnější specifika o vykonávání opravné zkoušky jsou uvedena v 23 dle vyhlášky č. 48/2005 Sb.. 3. Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován stupněm 5 nedostatečný, koná opravné zkoušky. II. Hodnocení chování Výchovná opatření obecné zásady 1. Škola uděluje žákům výchovná opatření, která je mají motivovat k udržení kvalitních výkonů, popř. usměrnit k nápravě při nedostatcích v chování. 2. Opatření je možno udělit kdykoli během školního roku. 3. Opatření k posílení kázně sdělují třídní učitelé na pedagogické radě. 4. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování Školního řádu během klasifikačního období. 5. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. 6. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 7. Při porušení školního řádu v průběhu mimoškolní akce má příslušný učitel právo vyloučit žáka z této akce a předat ho rodičům. Pokud žák opakovaně porušuje školní řád, má učitel právo zadat mu jinou (náhradní) práci ve škole a neumožnit mu účast na dané akci. 8. Třídní učitel shromažďuje podklady k udělení výchovných opatření. 9. V rámci prevence záškoláctví sleduje učitel nepřítomnost žáků. Pokud zástupce žáka, zletilý žák nejpozději do 3 dnů neoznámí třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti, kontaktuje učitel ihned zákonné zástupce žáka, nebo žáka zletilého. Zároveň informuje výchovného poradce, ředitele školy. 10. Třídní učitel zaznamenává udělení opatření do katalogových listů žáka a přiloží stejnopis formuláře. 11. Neomluvené hodiny se pro udělení případného opatření vyššího stupně sčítají za celé klasifikační období. 12. Třídní učitel zaznamenává do pedagogické dokumentace KL průběžně (PTU, PŘŠ, NTU, DTU, DŘŠ). Datum, obsah, sdělení, podpis třídního učitele. Výchovná opatření pochvaly 1. Pochvalu nebo jiné ocenění udělují žákům třídní učitel nebo ředitel školy z vlastního rozhodnutí či na základě návrhu dalšího vyučujícího. pochvala třídního učitele ( PTU) pochvala ředitele školy (PŘŠ) 2. Pochvala může být udělena ústně, písemně, nebo zapsaná i na vysvědčení za pololetí.

6 3. O pochvale může být informován zákonný zástupce, spolužáci, zřizovatel, příp. jiná instituce státní správy. 4. Součástí pochvaly může být věcný dar. Výchovná opatření k posílení kázně. 1. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti žákovi uložit: napomenutí třídního učitele(ntu) neprodleně důtka třídního učitele ( DTU) - neprodleně důtka ředitele školy (DŘŠ) po projednání pedagogickou radou Tato opatření předcházejí zpravidla snížení stupně z chování. Opatření k posílení kázně žáků se ukládají za závažná nebo opakovaná provinění proti Školnímu řádu a podle závažnosti provinění. Třídní učitel může žákovi udělit napomenutí nebo důtku. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Za porušení povinností lze např. považovat: pozdní příchody bez omluvy do hodin neomluvená či pozdě omluvená absence ve vyučování nevhodné chování při výuce např. opakované vyrušování, agresivitu používání mobilního telefonu při vyučovací hodině apod. nerespektování pokynů pracovníků školy (i např. při mimoškolních akcích apod.) opakované zapomínání pomůcek, domácích úkolů zaviněné poškozování majetku školy přestupky proti pravidlům slušného chování Za zvlášť závažné porušení povinností stanovených školním řádem a školským zákonem se vždy považuje: hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči jiným žákům za projevy šikany i rasismu za dopouštění se krádeží ve škole i na veřejnosti, vandalství používání návykových látek ve škole a jejich distribuce, kouření v prostorách školy svévolné nedodržování BOZP a PO dlouhodobá neomluvená či pozdě omluvená absence ve vyučování používání všech zařízení pro záznam zvuku a obrazu (i mobilního telefonu) ve škole bez souhlasu všech zúčastněných skutky, které nejsou součástí školního řádu, ale patří v běžném životě k přestupkům nebo k trestným činům podvody

7 Porušení povinností stanovených školním řádem a školským zákonem je vždy individuálně posuzováno s ohledem na jednotlivého žáka, dle závažnosti porušení a četnosti porušování povinností konkrétním žákem. Při celkovém hodnocení chování na konci pololetí je vždy chování posuzováno komplexně za celé dané pololetí). Veškerá kázeňská opatření jsou zaznamenávána do katalogových listů žáka. 2. Ředitel školy může v případě závažného porušení povinností stanovených zákonnou normou a školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy. Výjimku tvoří žáci oboru 8 - letého gymnázia. 3. Z výchovných důvodů jsou kázeňská opatření udělována před žáky příslušné třídy. 4. O výchovném opatření je vždy prokazatelnou formou informován zletilý žák, zákonný zástupce nezletilého žáka, ostatní vyučující. 5. Při porušení školního řádu lze svolat výchovnou komisi jmenovanou ředitelem školy. K pohovoru s výchovnou komisí jsou zváni zletilý žák, zákonný zástupce nezletilého žáka a žák. Je vyhotoven písemný záznam. 6. V jednom klasifikačním období nelze udělit opakovaně stejné výchovné opatření. 7. V případě velmi závažných přestupků, jako je např. zvlášť hrubý slovní, nebo úmyslný fyzický útok žáka proti pracovníkovi školy, zaměstnanci, nebo proti jinému žákovi, hrubé násilí fyzické a psychické vůči spolužákovi nebo zaměstnanci školy, šikana-metodický pokyn MŠMT č. j.: 21291/ , kouření, drogy, alkohol a jiné omamné látky v areálu školy Metod. Pokyn MŠMT č. j.: 14514/ , krádež a podvod (např. v dokládání absence, nebo podvody během vyučování), úmyslné ničení majetku a podobně, může ředitel školy rozhodnout o podmínečném vyloučení, nebo o vyloučení zcela. Výjimku tvoří žáci oboru 8 - letého gymnázia. Ty vyloučit nelze. Klasifikace chování 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí stupni: 1 - velmi dobré 2 uspokojivé 3 neuspokojivé Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení Školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními Školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo Školního řádu, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků a narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví své nebo jiných osob.

8 Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly chování a ustanoveními Školního řádu. Dopouští se závažných přestupků proti Školnímu řádu, kterými je ohrožena výchova, bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně-vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy a druhý stupeň z chování dopouští dalších přestupků. 2. Návrh na snížený stupeň z chování může podat každý člen pedagogické rady. 3. Udělení sníženého stupně z chování schvaluje pedagogická rada. 4. Klasifikační stupeň z chování vyjadřuje chování za pololetí školního roku.