PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Osek nad Bečvou, okres Přerov Základní škola a Mateřská škola Osek nad Bečvou, okres Přerov Název směrnice: PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ Č.j.: 464/2013 Účinnost od: Pedagogická rada projednala dne: Spisový znak: 2-1 Počet příloh: 0 Skartační znak: A 5 Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu, nebo je nahrazena směrnicí novou, která pak ruší platnost směrnice předchozí. 1

2 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Obsah pravidel se řídí Zákonem č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláškou č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání,vše v platném znění. Pravidla hodnocení prospěchu a chování žáků se vztahují na dobu pobytu žáků ve škole a na akce pořádané školou. A. Zásady a pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Čl. 1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání, chování a sebehodnocení žáků a) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen "vyučující") vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt. b) Při celkové klasifikaci přihlíží vyučující k věku žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech z důvodu určité indispozice. c) Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření. d) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Vyučující však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Čl. 2 Kritéria hodnocení a sebehodnocení žáků 1) Hodnocení výsledků vzdělávání a) Sledovaná kritéria schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, aplikovat je v širších souvislostech, samostatnost, tvořivost, přesnost, ucelenost a trvalost osvojení nejzákladnějších poznatků při aplikaci intelektuální a motorické činnosti, aktivita v přístupu k plnění školních povinností, zájem o ně, přesnost, výstižnost a odborná správnost ústního i písemného projevu, kvalita výsledků činností, včetně domácích úkolů a domácí přípravy, osvojení účinných metod samostatného studia, b) Stupně hodnocení výsledků vzdělávání Stupeň 1 (výborný) : Žák samostatně a tvořivě uplatňuje a interpretuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů (zejména praktických); jeho ústní i písemný projev je samostatný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s nepodstatnými nedostatky. V předmětech s převahou výchovného zaměření je aktivní, projevuje zájem a to i v případě menší míry vrozených schopností. Stupeň 2 (chvalitebný) : Žák samostatně a tvořivě, ale s menším podnětem vyučujícího, uplatňuje a interpretuje získané poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Ústní a písemný projev má menší nepřesnosti ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je bez podstatných nedostatků. V předmětech s převahou výchovného zaměření projevuje zájem, ale jeho aktivita nemá trvalý charakter. 2

3 Stupeň 3 (dobrý) : Žák při uplatňování a interpretaci osvojených poznatků a dovedností je částečně veden vyučujícím, ale dokáže sám dojít k cíli. V ústním i písemném projevu se objevují nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, ale celkový výsledek je stále ještě v souladu s očekávanými výsledky. V předmětech s převahou výchovného zaměření je žák výjimečně aktivní, dopouští se chyb, má malý zájem rozvíjet své schopnosti. Stupeň 4 (dostatečný) : Žák dokáže jen s obtížemi a se značnou pomocí vyučujícího uplatňovat a interpretovat osvojované poznatky a dovednosti v praxi. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Závažné nedostatky a chyby dokáže v určité míře s pomocí opravit, ale často nepřesně. V předmětech s převahou výchovného zaměření žák neprojevuje téměř žádnou snahu, není aktivní, nerozvíjí dovednosti a to ani s pomocí vyučujícího. Stupeň 5 (nedostatečný) : Žák není schopen ani kusé poznatky a dovednosti uplatnit a interpretovat při řešení teoretických a praktických úkolů, je nesamostatný, v ústním a písemném projevu má podstatné nedostatky, nevyjadřuje se srozumitelně, nejeví zájem o zlepšení. V předmětech s převahou výchovného zaměření je pasivní, bez zájmu, není schopen ani minimální dovednosti aplikovat. 2) Celkové hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle 14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí. d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. e) Čl. 3 Metody, formy a prostředky k získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) soustavné diagnostické pozorování žáka, b) soustavné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktické testy, d) kontrolní písemné práce a praktické zkoušky, e) analýza výsledků činnosti žáka, 3

4 f) konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s pracovníky školského poradenského zařízení a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. Čl. 4 Pravidla hodnocení a klasifikace žáka a) vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů, při ústním vyzkoušení oznámí vyučující žákovi výsledek hodnocení okamžitě; výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů, b) kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne vyučující rovnoměrně na celé pololetí tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích, v jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku písemného charakteru, c) vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.; podklady za příslušný školní rok (písemné práce, testy a ostatní grafické práce) vyučující uchová do 30. září následujícího školního roku. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě, a to z pravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, poskytnou žákovi dostatek času na doplnění informací z doby, kdy chyběl, účel zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nového učiva k samostatnému prostudování a následnému zkoušení bez vysvětlení celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení a procvičení učiva. Učitel provádí prověřování znalostí až po dostatečném procvičení učiva. Čl. 5 Organizace hodnocení žáků na vysvědčení a) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. b) Klasifikační stupeň určí vyučující příslušného předmětu. c) V předmětu, ve kterém žáka vyučuje více vyučujících, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní vyučující po vzájemné dohodě. d) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a její systematičnost a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě aritmetického průměru z klasifikace za příslušné období. e) Při určování klasifikačního stupně posuzuje vyučující výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. f) Ředitel školy určí způsob, jakým budou vyučujícími třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. g) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla na konci prvního a druhého čtvrtletí. h) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíši vyučující 4

5 příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do katalogového listu a třídní učitel je zapíše do školní evidence prospěchu na PC. i) Vyučující ve spolupráci s třídním učitelem připraví na konci klasifikačního období případné návrhy na opravné zkoušky, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Čl. 6 Výsledky práce v zájmových útvarech a) Hodnocení zájmových útvarů se na vysvědčení neuvádí. b) Účast v zájmovém útvaru se zaznamenává do katalogového listu žáka. c) Pro práci žáka v zájmovém útvaru volí škola vlastní hodnocení (např. diplom). Čl. 7 Sebehodnocení Žák se prostřednictvím učitelovala hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svou práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období. Čl.8 Slovní hodnocení žáka na vysvědčení 1) Žáci mohou být na vysvědčení hodnoceni slovně nebo kombinací slovního hodnocení a hodnocení klasifikačními stupni v případě doporučení školského poradenského zařízení a na základě žádosti zákonných zástupců. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí. 2) O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3) Při použití slovního hodnocení vychází vyučující z kritérií uvedených v klasifikačních stupních. 4) Slovní hodnocení je vypracováno jednoduchou, srozumitelnou a přesnou formou s ohledem na psychologické zákonitosti. Hlavní důraz je ve slovním hodnocení kladen na úroveň osvojení očekávaných výstupů školního vzdělávacího programu. Přednost je při použití slovního hodnocení výsledků vzdělávání kladena na pozitiva výkonu žáka. 5) Sledované jevy při použití slovního hodnocení a) chování při učení obecně: chápání, pozorování, porovnávání, zapamatování si, schopnost abstrakce, kombinování, jazykové vyjadřování, reproduktivní a tvořivé myšlení (řešení problémů), schopnost přenášení poznatků do nových situací, b) připravenost k učení: postoj ke školní práci, postoj k práci obecně, schopnost snášet pracovní zátěž, výdrž, zvláštní zájmy, c) individuální a sociální chování: převládající (základní) nálada, citový život, hodnotové postoje, schopnost kontaktu, chování ve skupině, d) zvláštnosti ve vztahu ke škole: ztížené podmínky nedávná změna školy, vyučujícího, nepravidelná výuka, e) tělesné a zdravotní zvláštnosti, pokud mohou být významné pro úspěch ve škole. Čl. 9 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) Pro žáky se SVP jsou na základě závěrů poradenského pracoviště vypracovány individuální vzdělávací plány (IVP) s plným respektováním jejich vzdělávacích potřeb. Diagnostikovaná odchylka je všemi vyučujícími respektována a je k ní přihlédnuto i při hodnocení a klasifikaci. Podle dostupných možností je s těmito žáky individuálně pracováno i mimo vlastní vyučovací hodiny. Celá problematika žáků se SVP se řídí příslušnou návaznou legislativou. 5

6 Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě. Čl. 10 Komisionální přezkoušení Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu, nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené školním vzdělávacím programem. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo klasifikačním stupněm. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Čl. 11 Opravná zkouška Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy doposud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitelka školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitelka školy k vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný. Opravné zkoušky jsou komisionální. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. Pro složení komise a její činnost platí obdobné ustanovení (viz čl. 10). 6

7 B. Zásady a pravidla hodnocení chování Hodnocení chování 1) Pravidla hodnocení chování a) Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími v pedagogické radě. b) Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. 2) Zásady hodnocení chování a) Kritéria hodnocení chování jsou dána obecně platnými společenskými normami, jednotlivými ustanoveními řádu školy, případně podrobnějšími pravidly, která jsou v souladu s ustanoveními řádu školy stanovena pro jednotlivé okruhy činností ředitelkou školy (například v řádu školní jídelny, počítačové pracovny, apod.). b) Žáci jsou hodnoceni vždy s ohledem na jejich věkové zvláštnosti, rozumovou vyspělost, tj. možnost pochopení daných pravidel a schopnost rozpoznání následků jejich jednání a dále s ohledem na celkové okolnosti, při nichž k porušení pravidel došlo. c) Podklady pro hodnocení chování shromažďuje třídní učitel na základě vlastních pozorování a informací od dalších pedagogických pracovníků (písemných nebo ústních). d) Průběžné hodnocení chování je prováděno slovně kdykoli při zjištění porušování řádu školy ze strany žáka, při změně chování žáka, při rozborech chování žáků určité třídy třídním učitelem apod. e) Třídní učitel dbá na to, aby zákonný zástupce byl objektivně, pravidelně a včas informován o chování žáka, a to zejména v případech náhlých změn a v období mezi případným udělením výchovného opatření a závěrečnou klasifikací. f) V rámci průběžného hodnocení jsou udělována tzv. výchovná opatření k posílení kázně nebo pochvaly a jiná ocenění. Udělení je vždy zaznamenáno do katalogového listu žáka a prokazatelným způsobem sděleno zákonným zástupcům. g) Výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena během pololetí pouze jedenkrát. 3) Výchovná opatření a) Pochvaly pochvala ředitele školy Ředitelka školy na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh jiné osoby může po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy nebo za mimořádně úspěšnou práci. pochvala třídního učitele Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na návrh vyučujících po projednání s ředitelkou školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za mimořádně úspěšnou práci. 7

8 b) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze uložit: napomenutí třídního učitele v kompetenci TU Je udělováno za méně závažná porušování daných pravidel, a to budˇ za jednorázové porušení nebo za opakované případy. Jde například o tyto přestupky: - nepřezouvání - nepořádnost, nepřipravenost na vyučování - méně časté rušení výuky, které žák na základě upozornění učitele je schopen korigovat - nedodržování pravidel slušného chování důtka třídního učitele v kompetenci TU, po udělení oznámí TU tuto skutečnost ředitelce školy Je udělována jednak v případě, kdy po udělení napomenutí třídního učitele nedošlo ke zlepšení chování a jednak při závažnějším porušení pravidel, jako je například: - časté rušení výuky, které žák není schopen ani po napomenutí učitelem účinně korigovat - fyzické napadení spolužáka, které ale nemá za následek újmu na zdraví - vulgární vyjadřování ke spolužákům - zlomyslné chování, zesměšňování, poškozování věcí, pomlouvání - nedovolené opuštění školy - neomluvená absence (5 neomluvených hodin) - nošení nebezpečných předmětů do školy důtka ředitele školy v kompetenci ŘŠ, po projednání v pedagogické radě Je udělována jednak v případě, kdy ani po udělení důtky třídního učitele se chování žáka nezlepšilo a jednak v případech obzvláště hrubého porušení pravidel, jako je například: - krádež, vandalství - ublížení na zdraví - nošení, propagace, užívání nebo distribuce návykových látek - slovní či fyzický útok vůči učiteli nebo jakémukoli pracovníkovi školy - šikanování nebo hrubé násilí vůči spolužákovi - neomluvená absence (6-9 neomluvených hodin) Charakteristika jednotlivých stupňů chování: a) Chování velmi dobré (stupeň 1): nedochází k častějšímu nebo závažnějšímu porušování pravidel žák dokáže aplikovat pravidla chování do praktického života ve škole v případě porušování pravidel je žák schopen rychle a účinně na základě upozornění své jednání změnit po udělení výchovného opatření dojde k výraznému zlepšení chování b) Chování uspokojivé (stupeň 2): dopouští se opakovaných drobnějších přestupků, po udělení důtky třídního učitele nebo ředitele školy nenastalo zlepšení dopustil se závažného porušení pravidel (příklady viz výše důtka ředitele školy) je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit neomluvená absence (10 neomluvených hodin) 8

9 c) Chování neuspokojivé (stupeň 3): žák se opakovaně dopouští hrubých přestupku proti ustanovením školního řádu nebo obecných norem chování, nezlepšuje své chování ani po udělení důtky ředitele školy, stupně 2 z chování dopustil se mimořádně závažného porušení pravidel, s vysokou mírou nebezpečnosti pro školu, třídu nebo zdraví žáků neomluvená absence ( 12 a více neomluvených hodin) Zákonný zástupce žáka má v případě svého zájmu právo projednat udělení jakéhokoli výchovného opatření osobně s třídním učitelem nebo ředitelem školy. Pokud žák často porušuje pravidla školního řádu a není schopen své chování zlepšit ani po udělení některého z výše uvedených výchovných opatření nebo pokud je hodnocení jeho chování trvale spíše negativní, svolá ředitel školy k projednání hodnocení chování žáka společnou schůzku zástupců školy (člen vedení, třídní učitel, výchovný poradce) a zákonných zástupců žáka. Z tohoto jednání je pořízen zápis. Cílem jednání je dosáhnout účinné spolupráce rodiny a školy při nápravě chování žáka. Na konci 1. a 2. pololetí je žák hodnocen z chování klasifikačním stupněm. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel (po projednání s ostatními učiteli, kteří ve třídě působí) a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel během celého pololetí. C. Podávání informací o prospěchu a chování žáka Zákonného zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: a) třídní učitel a vyučující jednotlivých předmětů podle pokynů vedení školy (zejména v době třídních schůzek a konzultačních dnů), b) třídní učitel a vyučující, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, c) třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem. V Oseku nad Bečvou dne Mgr. Zuzan Kotíková ředitelka školy 9