III.2. Návrh z hlediska využití krajinných ploch v území RC5 a vyhodnocení záboru ZPF

Transkript

1 III.2. Návrh z hlediska využití krajinných ploch v území RC5 a vyhodnocení záboru ZPF III.2.1. Návrh využití ploch v krajině ochrana přírody a krajiny V zájmovém území od jižní části města Olomouce a dále na jih až po obec Dub nad Moravou je pro ráz území charakterově i prostorově rozhodující prvek koridoru řeky Moravy spolu s okolním širokým pásem nivy, který zasahuje na západě po vyvýšenou hranu zastavěných území obcí a na východě po výraznou linii koridorové trati na Přerov. Druhým základním prvkem je plocha lesa Království v jižní části posuzovaného území, která vytváří významný prostorový a přírodní rámec v území v přímé návaznosti na široký volný prostor nivní krajiny. Podrobnější charakteristika krajiny je popsána v analytické části. V rámci studie bylo analyzováno řešené území z pohledu stávajícího využití volných nezastavěných ploch v krajině. Tato analýza byla prováděna jednak v souladu s úvahami nad koncipováním sportovně rekreační funkce v dané lokalitě a zároveň v souladu s celkovým charakterem území a jeho krajinným rázem. Byly navrženy následující plošné celky s odlišnou charakteristikou využití území : Plochy, kde bude zachována orná půda. Intenzívně zemědělsky využívaná půda v řešeném území je dominantním plošným prvkem v území. Tato skutečnost je dána zejména kvalitními bonitami půd v řešeném území a historicky silnou tradicí v oblasti zemědělství a obdělávání půdy. Tyto vazby se projevily v minulosti velmi intenzívně a původní kultury některých ploch zahrnuté v zemědělském půdním fondu byly převedeny na ornou půdu (např. travní nivní porosty v území kolem Moravy, přírodní plochy rybníků apod.) V území docházelo historicky i k odlesnění lužní krajiny a vytvoření nových ploch orné půdy. Doporučuje se ZPF v řešeném území chránit, ovšem připouští se změna na odlišnou kulturu, než je orná půda (dále viz. bod III.2.3). Návrh trvalých vodních ploch (rekreačního jezera, kanálu pro vodní sporty) v místě stávající těžby štěrkopísků u Grygova. Podrobněji je řešení popsáno ve vodohospodářské části III.2.2. Návrh území v podobě nezastavěného krajinného uspořádání v kombinaci lesních, zatravněných a vodních ploch s převažujícím podílem lesa - tzv. Holický les. Poloha navrhovaného rekreačního lesa je v jižní části města Olomouce mezi Novými Sady a Holicí a rozléhá se převážně na volných plochách orné půdy. Pro tento záměr je zpracována samostatná studie, jejímž zadavatelem bylo město Olomouc. Rozšířený pás území kolem hlavního toku řeky Moravy s novou prostorovou a typologickou charakteristikou návrh revitalizace toku řeky Moravy a říčky Morávky. Návrh zásad k revitalizaci řeky Moravy a říčky Morávky s ohledem na plnění funkce nadregionálního biokoridoru ÚSES, funkce lokality Natury 2000 a rekreační funkce v řešeném území:

2 A) Na základě biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí a po zařazení nivy do typologie nivních krajin v ČR navrhnout prostorové parametry (minimální šířku) nadregionálního biokoridoru kolem řeky Moravy. B) Minimální šířku biokoridoru revidovat v závislosti na posouzení problematiky záplavového území a protipovodňové ochrany. Cílem řešení by mělo být rozšíření retenčního prostoru v údolní nivě pro bezproblémový volný rozliv povodňových vod z řeky do nivy (viz Obr.3). C) Prostor (pás) biokoridoru prostorově vymezit systémem odsazených zemních protipovodňových hrází (Obr.4-7). D) Po koruně těchto odsazených hrází vést trasy cyklistických stezek. Vybrané trasy cyklostezek vybavit informačními tabulemi v podobě naučné stezky. E) Plochu (pás) území v nadregionáním biokoridoru revitalizovat : zemědělskou půdu v kultuře orná převést (fakticky i evidenčně) na kulturu trvalé travní porosty. Vhodné parcely převést na kulturu les a založit zde nové porosty lužního lesa s přirozenou dřevinnou skladbou, odpovídající stanovištním podmínkám (Obr. 2). F) Revitalizovat po dohodě se správcem toku vlastní říční koryto Moravy s cílem diverzifikovat tok a zlepšit místní stanovištní podmínky (biotop) pro rybí druh hrouzek Kesslerův (Obr.8). G) Provést revitalizaci toku říčky Morávky. H) Při výsadbách dřevin důsledně vyloučit používání geograficky nepůvodních druhů. Nové uspořádání a charakter oblasti kolem navrhovaných vodních ploch v místě těžby štěrkopísků u Grygova. Toto uspořádání území je charakterizováno následujícím návrhem podmínek a doporučení pro další rozšíření těžby štěrkopísků a realizaci sportovně rekreačního areálu: A) Realizaci výstavby vodního kanálu je třeba podmínit detailním hydrogeologickým vyhodnocením vlivů stavby na vodní režim v území lužního lesa Království. B) V případě výsledku kladného hydrogeologického vyhodnocení potenciálních vlivů stavby veslařského kanálu na les Království vybudovat mezi areálem veslařského kanálu a okrajem lesa přechodovou přírodní zónu, která bude plnit funkci nárazníkového (ochranného) pásma. Toto pásmo bude tvořeno mozaikou přírodních biotopů a bude nepřístupné veřejnosti (za pomoci vhodných opatření technického charakteru : mokřad a apod.). C) Meliorační kanál vedený rovnoběžně se severním okrajem lesa Království zachovat jako biotop v řešeném území trvale (jedná se o biotop ohrožených druhů rostlin, např. žebratky bahenní Hottonia palustris) a využít jej jako východisko při projektování přechodné přírodní zóny mezi areálem veslařského kanálu a lesem Království. D) Jižní okraj plánovaného veslařského kanálu řešit projekčně a realizačně tak, aby získal přírodní charakter (členité břehy různých typů, vyloučení nové zástavby atd.). E) Navrženou přeložku říčky Morávky z důvodu otvírky nové těžby štěrkopísku nutno prověřit a zvážit v rámci komplexní studie revitalizace celého území (viz doporučení v Závěru). F) Navržené rozšíření těžby štěrkopísku západně od dnešní aktivní těžebny štěrkopísku (nová uvažovaná těžebna u říčky Morávky) lze v tomto území považovat za přijatelné pouze v případě, že nově vzniklé těžební jezero bude plánovitě modelováno již během těžby s cílem vytvořit zde mozaiku přírodních (vodních a mokřadních) biotopů (přílohy - Obr.10). Plánované zpětné zavezení těžebního jezera po ukončení těžby suroviny je z hlediska ochrany přírody zcela nepřijatelné. V případě potenciálního schválení těžby je nutné v rámci plánu rekultivace klást hlavní důraz na samovolnou sukcesi (neřízený, spontánní vývoj ekosystému) a vyloučit veškeré lidské aktivity v prostoru jezera

3 G) Při plánování komunikací, křížících vodní toky s funkcí biokoridorů, důsledně uplatňovat zásady k zachování (popřípadě zlepšení) migrační prostupnosti mostních objektů (přílohy - Obr.9). Vytvoření ochranného trvale zatravněného pásu mezi navrhovanou plochou rekreačního jezera a intenzívně využívanou ornou půdou severně od nově navrhovaného areálu pro vodní sporty. Rozsah pásu koncipovat v co největší šířce, která bude umožněna majetkoprávními vztahy a rozsahem možnosti převedení orné půdy na kulturu trvalého travního porostu. Existence tohoto pásu je nutná z hlediska ochrany vod v nových jezerech (viz. vodohospodářská část). Námět na vytvoření zeleného horizontu ve formě přírodní krajiny s převažujícími plochami lesa v návaznosti na stávající Nemilanský lesík. V rámci vyvýšené západní hrany řešeného území se navrhuje vytvořit výrazný prostorový prvek v podobě zalesněných ploch, který naváže na již existující části u Nemilan a severní části Kožušan. Vytvoření tohoto pásu významně funkčně i prostorově doplní přírodní kostru v rámci zájmového území. Tento námět je nutno posoudit ze všech hledisek samostatnou krajinnou studií. Námět na obnovení původních přírodních ploch mezi Holicí a bývalým fortem č.viii, jehož plocha je dnes využita pro recyklační závod. Nově přírodně koncipované plochy by plnily funkci oddělující bariéry mezi recyklačním závodem a volnou intenzivně zemědělsky využívanou krajinou. Tento námět vychází z původního historického uspořádání krajiny v daném místě, které bylo charakterizováno přírodní krajinou s výrazným prvkem přírodních rybníků. Zřejmá by zde byla návaznost na koncept Holického lesa a revitalizaci toku řeky Moravy. Námět by bylo nutno opět posoudit samostatnou krajinářskou studií, případně plochy zahrnout do návrhu revitalizace Kolem hlavního toku. Nezastavěné plochy v urbanizovaném území v k.ú. Nemilany mezi obytnou zónou na východním okraji Nemilan a průmyslovou zástavbou v jihozápadním cípu Nových Sadů se navrhuje ponechat volný nezastavěný přírodní koridor, který zajistí vytvoření prostorového propojení sídelní zeleně v rámci zástavby ve Slavoníně (= jižní hrana města intenzívně využívaná pro bydlení) přes nově koncipovanou přírodně rekreační zónu kolem Hamerského rybníka na Povelu směrem k toku Moravy. Průběh a rozsah navrhovaného pásu je patrný z grafické části a bylo by nutno ho potvrdit a prověřit samostatnou studií. Tento koridor by se stal součástí napojovací osy mezi městem a jádrem rekreace (novým areálem pro vodní sporty a rekreaci u Grygova). Osa by byla koncipována jako chráněný přírodní koridor s neautomobilovými trasami pro cyklisty a pěší. Jeho součástí by se mohlo stát přemostění hlavního toku Moravy v podobě lávky pro cyklo a pěší. Jako součást řešení celého území se navrhuje doplnění interakčními prvky v krajině v prostoru mezi koridorovou tratí na Přerov a Tokem Moravy (široký propojující pás volného území od jihu města Olomouce k navrhovanému jádru letní rekreace u obce Grygov). Dotčená zvláště chráněná přírodní území a lokality soustavy Natura 2000 v řešeném území : Na základě orientačních průzkumů a rozborů řešeného území, konzultací s dotčenými subjekty a s přihlédnutím k Zásadám územního rozvoje Olomouckého kraje byl identifikován přehled významných rekreačních aktivit a aktivit cestovního ruchu, které mohou mít určitý

4 rozvojový potenciál v řešeném území, a které mohou mít dopad na lokality významné z hlediska ochrany přírody. Přehled uvádí následující tabulka. Předpokládané rekreační a sportovní rozvojové záměry a aktivity v řešeném území: Aktivita/rozvojový záměr Ovlivněná lokalita Poznámka Veslařský kanál s infrastrukturou Přírodní rezervace a současně Evropsky významná lokalita Království Problémem je zejména potenciální vliv na vodní režim území. Turistické stezky pro pěší Cyklostezky Všechna ZCHÚ v řešeném území Všechna ZCHÚ v řešeném území, Evropsky významná lokalita Morava Chropyňský luh V současné době je síť turistických cest zcela minimální. Cyklostezky vyznačené a projektované s ohledem na předmět ochrany konkrétních chráněných území patří obecně mezi ekologicky vítané formy rekreačních aktivit. Jak vyplývá z výše provedeného rozboru, lze v řešeném území při rozvoji rekreace a cestovního ruchu předpokládat dotčení především lokality PR a EVL Království a EVL Morava Chropyňský luh (týká se jen toku řeky Moravy). Závěr ve vztahu k novému využití ploch v krajině: Předložená analýza ukazuje, že za předpokladu dodržení řady environmentálních podmínek lze v řešeném území pokračovat v postupných krocích, které povedou k trvale udržitelnému rozvoji vybraných forem rekreace a cestovního ruchu. Doporučení dalšího postupu řešení území z hlediska ochrany přírody a krajiny : 1. Zpracovat hydrogeologické posouzení vlivů navrhovaného řešení veslařského kanálu a dalšího rozvoje těžby štěrkopísků na přirozený režim podzemních vod a vodní režim fluvizemí v oblasti lužního lesa Království u Grygova. Zpracování posudku by měla zajistit příslušná autorizovaná osoba. 2. Zpracovat dotčené území formou biogeografické diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí, která poskytne detailní přehled pro aktuální stav přírody a krajiny v území, umožní optimálně upřesnit územní systém ekologické stability všech tří úrovní (nadregionální, regionální, místní) s ohledem na předpokládaný rozvoj území a umožní objektivně hodnotit všechny potenciální aktivity v řešeném území z hlediska ochrany přírody a krajiny. 3. Vypracovat podrobnou studii Revitalizace říčního systému řeky Moravy a říčky Morávky v řešeném území Olomoucko jih v kontextu s řešením protipovodňové ochrany a rozvoje sítě cyklostezek a naučných turistických tras. 4. Vypracovat podrobnou urbanisticko-krajinářskou studii pro koordinaci rozvoje těžby štěrkopísků se záměrem výstavby veslařského kanálu v lokalitě severně od lesa Království. 5. Zadat u příslušné autorizované osoby Biologické hodnocení vlivů navrženého řešení v urbanisticko-krajinářské studii (podle 67 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a

5 krajiny v platném znění), a to k posouzení přímých i nepřímých vlivů na všechny zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. 6. Zajistit u příslušné autorizované osoby Posouzení vlivu řešení území v urbanistickokrajinářské studii na lokality a celistvost evropské soustavy chráněných území Natura 2000 (podle 45i zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění) kladný výsledek tohoto posouzení je nutný předpoklad pro další úvahy o rozvoji řešeného území. Zde navrhované jednotlivé dílčí pracovní úkony a studie by měly být vzájemně koordinovány a řešeny v součinnosti s hlavním dotčenými subjekty v území. III.2.2. Návrh z hlediska vodohospodářské charakteristiky, existující vodohospodářské projekty v území Návrh vodních ploch a prostoru zázemí pro sportovně rekreační areál jádro rekreace V rámci řešené lokality v k.ú. Grygov jsou navrhovány v místě těžby štěrkopísků dvě základní spojité vodní plochy rekreační jezero z rozlohou cca 19,5 ha a kanál pro vodní sporty (hlavní + vratný kanál) s rozlohou cca 68,5 ha. Součástí návrhu vodních ploch jsou související plochy se zázemím pro možnost provozování areálu, jejichž součástí je i návrh nových staveb prostorově koncipovaných prvků ve volné krajině. Areál je podrobněji popsán v bodě III.4. Návrh bude obsahovat popis způsobu začlenění areálu (především vodních ploch) do krajiny. Tvar břehových linií by měl být nepravidelný (u plavebního kanálu alespoň do té míry, pokud je to možné), charakter břehů by měl být přírodní s doprovodnou zelení a mělkým příbřežním pásmem (do 0,5 m hloubky). Mělké, příbřežní pásmo by mělo tvořit (alespoň u rekreačního jezera) 30 % vodní plochy. Protipovodňová ochrana: Navržené řešení nesmí zhoršit odtokové poměry řešeného území a nesmí přispět ke zhoršení odtokových poměrů nad řešeným územím (ohrožení Olomouce vlivem zpětného vzdutí) a pod řešeným územím (ohrožení Citova vlivem koncentrace průtoku do zúženého profilu nivy). V případě prokázaného negativního účinku staveb na průchod povodní mohou být navržena některá opatření, která negativní vliv zmírní. Například: Umístění budov nad terén na piloty, ponechání břehů vodních ploch v úrovni terénu. Negativní vliv na průchod povodní by mohlo mít také oplocení areálu, které by způsobilo vzdutí hladiny nad areálem. Musí být zajištěna protipovodňová ochrana budov a technologických zařízení. Ochranu lze zajistit například umístěním budov na piloty nad stanovenou hladinu (například při Q100), nebo ohrázováním staveb a převedením průtoku mimo stavby. Opatření však nesmí negativně ovlivnit průtok povodně nivou. Je nutné posoudit návrh opatření hydrotechnickým modelem. Navržené vodní plochy mohou být povodňovými průtoky přelévány, je však třeba počítat s jejich intenzívnějším zanášením a zvýšenou potřebou údržby (vyčištění od naplavenin nesených povodní). Před zahájením plánování nové výstavby (zázemí areálu) je třeba nejprve vymezit aktivní zónu záplavového území (AZZU). V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické

6 infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (Viz. vyhláška č. 236/2002.) Tomuto omezení je třeba návrh přizpůsobit. Navržené stavby musí být zahrnuty do studie odtokových poměrů území a musí být vyhodnocen jejich vliv na odtok při povodni. Nově vybudované stavby by neměly zhoršit odtokové poměry v území. Řešením může být například umístění staveb na piloty. Pozornost je třeba věnovat také zpevněným plochám (např. parkoviště a manipulační plochy). Jejich plocha by měla být minimalizována. Zpevněné plochy urychlí odtok vody při povodních a mohou tak zhoršit průběh povodně níže v povodí. Ve studii nebo navazujících dokumentech (např. územně plánovací dokumentace) by měly být stanoveny regulativy pro rozvoj zpevněných ploch v území i do budoucna. Doporučujeme k zatravnění navazující plochy o šířce (cca m), nad navrženými rekreačními vodními plochami, který by při povodni zachytily část nesených splavenin. Z důvodu vysoké bonity půdy je žádoucí ponechat co největší rozlohu pozemků severně od rekreačního areálu jako ornou půdu. Proto navrhujeme jako alternativu vybudování travních zasakovacích pásů nebo jiných agrotechnických či organizačních opatření v území nad plánovanými vodními plochami, které sníží erozi a následný odnos zeminy. Břehovou hranu kanálu pro sportovní účely je třeba na severní a západní straně stabilizovat proti zpětné erozi, která by mohla vzniknout působením povodňových průtoků. Stabilizaci je možno provést například ohumusovaným záhozem z lomového kamene a je třeba ji protáhnout do terénu proti proudu povodňových průtoků. Je třeba počítat se zanášením navržených vodních ploch. Zanášení může být způsobeno případným napájecím přítokem a také při povodních, pokud dojde k přelití vodních ploch. Ve studii není zatím stanoveno, jak bude zajištěna dotace vody pro navržené vodní plochy. Nabízí se dvě hlavní možnosti - dotace vodním tokem nebo podzemní vodou. Obě varianty s sebou přináší pozitiva i negativa. Napájení vodních ploch vodním tokem je výhodné z důvodu zajištění průtočnosti a tudíž výměny vody. Výhodou také může být možnost zvýšení hladiny vody v nádržích o proti hladině podzemní vody a tím pozitivní ovlivnění hydrologie lužního lesa Království. Toto opatření ale přináší riziko zamokření pozemků v okolí vodních ploch. Negativum této varianty spočívá v přínosu organických látek. V území nad plánovaným rekreačním areálem jsou především plochy orné půdy, ze kterých se do toků dostává velké množství organických látek. Ty mohou v letních měsících způsobovat zarůstání hladiny. Dotace vodních ploch podzemní vodou zajišťuje lepší čistotu vody v nádržích. Prostřednictvím technických opatření musí být zajištěno zachovaní vodního režimu území (zvláště proudění podzemní vody nivou). Vlivem prohřátí stojaté vody, která nemá zajištěnu dostatečnou průtočnost, by mohlo také docházet k častějšímu zarůstání vodní hladiny řasami a sinicemi a překročení požadovaných hygienických limitů. Zmíněné dvě možnosti dotace vodních ploch vodou jsou preferovány oproti jiným možnostem, neboť jsou snadno realizovatelné a nevyžadují vybudování náročných technických zařízení. Které řešení bude vhodnější, ukáže až hydrologicko-geologická analýza na základě podrobnějšího návrhu

7 Nastavení hladiny ve vodních plochách by mělo být takové, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění lesa Království, zejména je nežádoucí snížení hladiny podzemní vody (HPV). Případný vliv zvýšení HPV je třeba ověřit, předpokládá se však kladný vliv na les Království. Dopravní obslužnost Nově navržené komunikace by měly být umístěny v úrovni terénu (zvláště pokud jsou kolmo na směr proudění v nivě při povodní), aby netvořily překážku odtoku při povodních. Průtočnost je možno zajistit také inundačními mosty nebo jinými opatřeními. Tuto možnost ale nedoporučujeme. Násep tělesa komunikace každopádně ovlivní proudění v nivě a představuje rizika -vzdutí hladiny proti proudu, nárazová vlna při protržení náspu, eroze nárazového břehu, vymílání terénu nad patou násypu proti proudu atd. Při křížení násypu komunikace s tokem musí být zachována dostatečná průtočnost profilem (bude určeno individuálním posouzením). Přeložka Morávky Přeložku Morávky doporučujeme situovat více na západ, než jak je zobrazeno v současném návrhu, dále od plavebního kanálu. Přeložka by měla být navržena na základě geomorfologické analýzy toku (parametry příčného profilu koryta, podélného sklonu, délky a šířky meandrů). Holický les a lesní porosty u Nemilan a Kožušan Ve studii je obsažen návrh na zalesnění a vytvoření rekreační plochy pro město Olomouc. Nedoporučujeme vysazovat hustý porost dřevin, který by mohl zpomalit odtok povodňových vod a způsobit tak vzdutí hladiny při povodni až do zastavěné části Olomouce. Revitalizace řeky Moravy V území je uvažováno s revitalizací koryta řeky Moravy. Návrh revitalizace není přímo součástí posuzované studie, ale jsou zde navržena opatření, která tento záměr podporují. Do studie bylo zapracováno vymezení pásů podél toku Moravy (na základě geomorfologické analýzy), které budou chráněny před stavebními zásahy, které by v budoucnu znemožnily revitalizaci toku (vinutí toku Moravy). V rámci vymezených pásů je ve studii navržena změna využití pozemků směrem k přírodním způsobům. Opatření ve vymezených pásmech nesmí zhoršovat odtokové poměry při povodních (například vybudování hrází, plotů, vyvýšených komunikací apod.) Revitalizaci Moravy lze považovat za kompenzační opatření. Pro tento účel je třeba zpracovat samostatnou studii. Existující vodohospodářské projekty v území: - Morávka km 0,000 17,500 (studie, ŠINDLAR s.r.o., červenec 2007) - Studie navrhuje odstranění části sedimentu z koryta toku Morávky a přerozdělení průtoku mezi toky Morava a Morávka. Součástí studie je návrh poldru v prostoru lesa Království. Součástí studie je také návrh na zaústění Přáslavické svodnice do Morávky. Je třeba respektovat územní nároky zmíněné studie pro Morávku. V tuto chvíli je jediný identifikovaný konflikt obou studií na SZ okraji veslařského kanálu, kde by mělo, vlivem výstavby kanálu, dojít k přeložce Morávky. Provedení přeložky je možné, pokud budou

8 dodrženy hydromorfologické parametry toku stanovené ve studii Morávka km 0,000 17,500 (studie, ŠINDLAR s.r.o., červenec 2007). - Přáslavická svodnice (Agroprojekt Olomouc) předmětem dokumentace je návrh přeložky trasy Přáslavické svodnice a její zaústění do Morávky. Je třeba respektovat územní nároky pro přeložku Přáslavické svodnice. Platí zde stejné obecné požadavky pro návrh jako pro ostatní toky (viz níže). Především je třeba zajistit dostatečnou průtočnost při křížení s nově navrženými komunikacemi. - Grygov protipovodňová ochrana obce (Studie ochrany před povodněmi na území olomouckého kraje, Pöyry Envionment a.s.; 03/2007) na západním okraji obce je navržena protipovodňová hráz. - Je třeba respektovat územní nároky pro protipovodňovou hráz. V posuzované územní studii je navržena komunikace vedoucí po koruně hráze. Umístění komunikace v koruně hráze je možné, pokud tím nebude ohrožena její funkčnost. Zejména je třeba dodržet převýšení těsnící i stabilizační části hráze nad hladinu při návrhové povodni, požadované sklony svahů dle příslušných norem (dle zařazení díla do kategorie). Dále je třeba ověřit maximální možné zatížení hráze silničním provozem. - Návrh na revitalizaci toku Moravy Byl orientačně stanoven pás po obou stranách toku, který by měl být chráněn jako bezzásahová zóna pro možnost revitalizace řeky Moravy. Šířka pásu byla stanovena na základě předběžné geomorfologické analýzy (Šindlar s.r.o.). Návrh revitalizace Moravy není součástí posuzované studie. V rámci posuzované studie je uvažováno se změnou využití pozemků (změna kultury - orná půda na trvalé travní porosty) a využití území pro rekreační účely (naučná stezka, cyklistická stezka). Navrhované využití území a změna kultur není v rozporu se záměrem revitalizace Moravy. Trasování stezek je možné provést až po vypracování studie na revitalizaci Moravy, ve které bude vymezena nová trasa toku. - Pískovny V území je plánována těžba štěrkopísku v prostoru, kde jsou navrženy vodní rekreační a sportovní plochy. Vytěžený prostor je možné po potřebných úpravách (především tvaru a břehů) využít pro vytvoření navržených vodních ploch. - MVE Věrovany (VODOMIL, Ing. Milan Müller; DÚŘ; 01/2004) (Morava, nový jez v ř. km 213,78 (dle ZVM)), jez je v současné době ve fázi projekce. Plánované vzdutí by dle dokumentace k ÚŘ mělo zasahovat do řešeného území na jižní straně v katastrálním území obce Dub nad Moravou. V tomto území nedochází ke kolizi s návrhem posuzované studie. - Olomouc - protipovodňová hráz (Studie ochrany před povodněmi na území olomouckého kraje, Pöyry Envionment a.s.; 03/2007) Trasa hráze je navržena podél silnice Nové Sady Tážaly - Je třeba respektovat územní nároky pro hráz. Při hydrotechnickém posouzení zájmového území je třeba počítat s vlivem hráze. Výstavba hráze může mít vliv na zúžení profilu nivy pro průtok povodňových průtoků, což bude mít za následek koncentraci průtoků do zúženého profilu nivy, zrychlení průtoku a zvýšení hladiny. Tento vliv se předpokládá v rámci území spíše zanedbatelný a neměl by zásadně ovlivnit opatření navržená v posuzované studii

9 Požadavky pro další etapy - Hydrotechnické posouzení: Zpracování studie odtokových poměrů stávajícího stavu a zhodnocení vlivu plánovaných staveb na průběh povodní. - Stanovení AZZU (aktivní zóny záplavového území) zpracování dle Vyhlášky ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb. - Zpracování projektu protipovodňové ochrany sportovně rekreačního areálu. - Vypracování studie ovlivnění hydrologie lesa Království výstavbou rekreačního areálu, především vodního kanálu. - Vypracování studie hydrologie podzemní vody v území a její ovlivnění výstavbou vodních ploch. Posouzení vlivu na území CHOPAV kvartér řeky Moravy, pozorovací vrty ČHMÚ a lužní les Království. - Výpočet výparu z hladin navržených vodních ploch a jeho vliv na hladinu podzemní vody. Ověření, zda v letních měsících nedojde vlivem zvýšeného výparu k zaklesnutí hladiny podzemní vody. - Vypracování studie (posudku) na vývoj kvality vody v navržených nádržích a její vliv na okolí. Možnými důsledky jsou rozvoj řas a sinic, zápach, v případě průtočné nádrže vliv na kvalitu vody v toku pod nádrží. - Krajinářské posouzení staveb, jejich začlenění do krajiny. - Vypracování projektu na zajištění funkčnosti melioračních zařízení. Pokud to budou správce melioračních zařízení a uživatel pozemku vyžadovat, je třeba zajistit funkčnost (např. přeložkami) melioračních řadů a kanálů, které by byly přerušeny stavebními nebo terénními zásahy. - Zpracování návrhu zásobování areálu pitnou a užitkovou vodou a návrh likvidace odpadních vod. Čistírnu odpadních vod je třeba umístit mimo záplavové území Q100 nebo navrhnout taková opatření, aby při povodni nedošlo k hygienickému ohrožení okolí a ohrožení funkce ČOV. - Stanovení limitu pro budoucí rozvoj zpevněných a jinak využívaných ploch (autokemp apod.). Je třeba zaměřit se na vliv na nežádoucí urychlení odtoku z území a na snížení retenční kapacity území (nepropustnost zpevněných ploch). Stanovení limitu bude provedeno na základě studie odtokových poměrů a krajinné studie. Závěr Z vodohospodářského hlediska je posuzovaný záměr možný za předpokladu dodržení výše stanovených požadavků a za předpokladu, že požadované studie a posudky prokážou, ze záměr nebude mít negativní dopady na vodní hospodářství v území. III.2.3. vyhodnocení záboru ZPF V rozsahu celého řešeného území dochází v rámci námětových a návrhových řešení k nakládání se zemědělským půdním fondem. Námětová řešení k revitalizaci ploch definují většinou pouze přeměnu druhu (kultury) ZPF jednalo by se vždy o převedení orné půdy na jiný druh (např.: trvalé travní porosty ), případně převedení ZPF na pozemky určené k plnění

10 funkce lesa. V žádném z případů, vyjma ploch jádra rekreace v řešeném území, by se nejednalo o ryzí trvalý zábor ZPF pro zastavitelné území. Konkrétní vyhodnocení záboru ZPF pro vymezené kategorie ploch pro rekreaci a cestovní ruch (I., II. III.) u jednotlivých tříd ochrany půdy je dokumentováno v samostatné grafické příloze, včetně tabulkové části (výkres č. 07)