MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Autor: Mgr. Simona Šrubařová, Ph.D. Martina Knoflíčková Brno, 2014

2 Jméno a příjmení autora: Martina Knoflíčková Název bakalářské práce: Léčebně-rehabilitační plán a postup u vertebrogenních poruch Title of bachelor s thesis: Medical rehabilitation plan and process in patients with vertebrogenic impairment Pracoviště: Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Simona Šrubařová, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2014 Souhrn: Tato bakalářská práce se věnuje problematice vertebrogenních poruch, se kterými se setkáváme denně. Omezují člověka při každodenních činnostech a způsobují ve většině případů pracovní neschopnost. V obecné části jsem se věnovala anatomii a kineziologii páteře, definovala onemocnění a zpracovala klinické projevy, diagnostiku a farmakoterapii. V části speciální popisuji ucelenou rehabilitaci a její cíle. Věnuji se kinezioterapii, fyzikální terapii, ergoterapii a v neposlední řadě také psychologicko sociální problematice. V kazuistice pracuji s pacientem, navrhuji krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Summary: This bachelor thesis is dedicated to problematic of vertebrogenic diseases, which occur daily. Patient is limited in his daily activities and in most of the cases it causes work incapacity. The first general part is dedicated to anatomy and physiology of spine, definitions of illnesses, clinical presentations, diagnostics, and pharmacotherapy. In the second part of the thesis is described rehabilitation and its goals. I deal with kineziotherapy, physical therapy, ergo therapy and finally psychosocial problematic. In casuistry I work with patient, suggesting short-term and long-term rehabilitation plan. Klíčová slova: vertebrogenní onemocnění, páteř, léčebná rehabilitace, vzpřímené držení těla, hluboký stabilizační systém Key words: vertebrogenic disorders, spine, medical rehabilitation, upright body posture, deep stabilizing system

3 norem. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Simony Šrubařové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne.

4 Ráda bych poděkovala Mgr. Simoně Šrubařové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu, čas a cenné rady při tvorbě této bakalářské práce. Také děkuji svému pacientovi CH. M. za ochotu spolupracovat a podílet se na tvorbě této práce.

5 OBSAH: 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ s Obecná část s Definice onemocnění s Epidemiologie s Etiologie a patogeneze s Anatomie axiálního systému s Páteř s Spoje na páteři s Svaly zad a jejich inervace s Fascie zádových svalů s Mícha a míšní nervy s Kineziologie páteře s Orientace na páteři s Statika a dynamika páteře s Pohyblivost páteře základní pohyby s Hluboký stabilizační systém páteře HSSP s Dělení vertebrogenních poruch s Strukturální poruchy s Funkcionální poruchy s Funkční příčiny s Klinické projevy vertebrogenních poruch s Bolest s. 28

6 Reflexní změny s Diagnostické postupy s Anamnéza s Objektivní vyšetření s Pomocná vyšetření s Terapeutické postupy farmakologické s Speciální část s Komplexní léčebná rehabilitace onemocnění s Léčebná tělesná výchova (LTV) s Fyzikální terapie s Mechanoterapie s Trakce a extenze s Prostředky manuální medicíny s Masáže s Ultrasonoterapie (UZ) s Termoterapie s Balneologie s Elektroterapie s Fototerapie s Ergoterapie s Ergonomie s Životospráva s Psychologická a sociální problematika onemocnění s. 45

7 Návrh ucelené rehabilitace s KAZUISTIKA s Základní údaje s Popis vyšetření autorem s Anamnéza s Kineziologický rozbor s Objektivní vyšetření s Vstupní kineziologický rozbor s Krátkodobý rehabilitační plán s Realizace léčebně-rehabilitačních postupů s Výstupní kineziologický rozbor s Dlouhodobý rehabilitační plán s Závěr s SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY s PŘÍLOHY s. 67

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: a. arteria AEK agisticko-excentrické kontrakční postupy AGR antigravitační terapie ant. anterior BMI body mass index C1-C7 krční obratel 1-7 C-Th cervikotorakální CG cévní gymnastika CNS centrální nervová soustava Co kostrč CT počítačová tomografie DG dechová gymnastika DK/DKK dolní končetina(y) EMG elektromyografie f frekvence GIT gastrointestinální trakt HAZ hyperalgická kožní zóna HK/HKK horní končetina(y) HSSP hluboký stabilizační systém ICHS ischemická choroba srdeční IR infračervený (infra red) IR-A infračervené záření A L1-L5 bederní obratel 1-5 lig. ligamentum LP diadynamický (DD) proud, dlouhé periody LTV léčebná tělesná výchova m./mm. musculus/musculii MR magnetická rezonance n./nn. nervus/nervi NSA nesteroidní antirevmatika PFI postfacilitační inhibice PIR postizometrická relaxace

9 PNF proprioceptivní nervosvalová facilitace post. posterior rr. rami RFT respirační fyzioterapie RTG rentgen S1-S5 křížový obratel 1-5 SCM sternocleidomastoideus SMS senzomotorická stimulace sup. superior TENS transkutánní elektroneurostimulace Th1-Th12 hrudní obratel 1-12 TrP trigger point UKVD ultra krátkovlnná diatermie UZ ultrasonografie v. vena VVV vrozené vývojové vady Poznámka: V seznamu nejsou uvedeny zkratky všeobecně známé a používané

10 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ 1.1 OBECNÁ ČÁST Definice onemocnění Vertebrogenní onemocnění tvoří širokou škálu hybných a algických potíží, v jejichž popředí stojí páteř a mnoho dalších struktur s ní souvisejících. Představují obsáhlou interdisciplinární problematiku. Diagnostikou a léčbou těchto onemocnění se zabývá celá řada oborů medicíny, ale i dalších léčebných směrů např. chiropraxe, akupunktura a poslední dobou rozvíjející se obor psychosomatické medicíny (Bednařík 2010) Epidemiologie Vertebrogenní onemocnění jsou mimořádně častá a mají významný sociálně ekonomický dopad (Bednařík 2010), jak dokládá graf č. 1. Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře, druhé po akutních infekcích horních cest dýchacích. Velmi významně se podílejí na pracovní neschopnosti, neboť postihují většinou osoby v produktivním věku. Klinicky významné bolesti zad zažije během života % populace, z akutních potíží přechází 5-10 % do chronického stádia. Nejčastější jsou potíže v bederní oblasti páteře, zejména diagnóza lumbaga, následuje krční a hrudní páteř (Bednařík 2010, Kolář 2012). Graf. 1. Vývoj průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti při nemoci svalové a kosterní soustavy (

11 1.1.3 Etiologie a patogeneze Určení přesné etiologie vertebrogenních syndromů je i přes výrazný pokrok v této oblasti obtížné a u některých typů postižení až nemožné (Kolář 2012, Bednařík 2010). Odhaduje se, že přesná etiologická diagnóza odhalující patologicko-anatomickou příčinu obtíží není možná až u 85 % nemocných s vertebrogenními obtížemi (Bednařík 2010). Řada pacientů s významnými vertebrogenními potížemi má vcelku chudý nález strukturálních změn při zobrazovacích vyšetřeních (CT, MR) a naopak výsledky zobrazovacích metod ukazují značné strukturální nálezy bez výrazných subjektivních obtíží a klinického korelátu. Např. u % populace nacházíme na CT vyšetření výhřez meziobratlové ploténky, aniž by pacienti udávali jakékoli subjektivní potíže. Páteř má prostřednictvím funkčních reakcí značné kompenzační možnosti, za příznivé funkční situace i výrazné schopnosti autoreparační (Kolář 2012). U řady pacientů trpících bolestmi zad nezjistíme ani dnešními rozvinutými metodami žádné morfologické nálezy. Proto tyto bolesti označujeme jako nespecifické, neboli idiopatické. U mnoha dalších se jejich morfologické změny páteře ukazují jako málo relevantní (Kolář 2012). Pro zhodnocení stavu, prognózy a stanovení léčebného postupu, je nutno komplexního přístupu, při kterém posuzujeme lézi z neurologického a morfologického pohledu, ale vždy také ve funkčních souvislostech a v poslední řadě bychom neměli opomenout ani psychickou komponentu (Kolář 2012) ANATOMIE AXIÁLNÍHO SYSTÉMU Páteř Páteř (columna vertebralis) je osovou kostrou trupu a obsahuje 7 krčních obratlů (vertebrae cervicales), 12 hrudních obratlů (vertebrae thoracicae), 5 křížových obratlů (vertebrae lumbales) a 4-5 kostrčních obratlů srůstajících v kost kostrční (os sacrum) (Čihák 2001). Vertebrae obratle jsou složeny ze tří základních částí: tělo (corpus), oblouk (arcus) a výběžky (processus). Corpus vertebrae je nosnou částí, kraniálně i kaudálně končí téměř rovnou terminální plochou. Jedná se o krátkou kost vyplněnou spongiosou s červenou kostní

12 dření. Horní a dolní plocha těla (facies terminalis superior et inferior) slouží pro spojení s meziobratlovými ploténkami. Arcus vertebrae společně s dorzálním okrajem obratlového těla ohraničují otvor (foramen vertebrae) a tím chrání míchu. Spojením všech foramen vertebrae vzniká páteřní kanál (canalis vertebralis), kterým prochází hřbetní mícha. Obratlový oblouk začíná zúženou částí (pediculus arcus vertebrae), na jejímž horním i dolním okraji jsou zářezy (incisura verrebralis superior at inferior) (Čihák 2001). Spojením incisur, dva sousední obratle vytváří mezi sebou párově foramina intervertebralia, jimiž prostupuje míšní nerv. Processus vertebrae slouží pohyblivosti obratle. Obratel má celkem 7 výběžků výběžky kloubní (processus articulares), párové, superiores mířící kraniálně a inferiores spojující se s horními výběžky obratle následujícího. Výběžky příčné (processus transversi), párové, míří laterálně a jsou místem spoje žeber s páteří. Výběžek trnový (processus spinosus), nepárový, míří dorzálně a společně s výběžky příčnými je místem úponu zádových svalů (Čihák 2001, Páč 2011). Krční obratle (vertebrae cervicales, C1 - C7) mají nejmenší a nejnižší těla ze všech obratlů. Jsou krátké v předozadním rozměru, ale zato široké transverzálně. Foramen vertebrale je velké a trojúhelníkovitého tvaru, processus spinosus je krátký a na konci rozdvojený (mimo C2 a C7). Processus transversi obsahují foramen processus transversi pro postup a. et. v. vertebralis a laterálně nesou tuberculum anterius et posterius (Páč 2011) (Páč 2011, Čihák 2001). První krční obratel nosič atlas C1 nemá vlastní tělo a je složen pouze ze dvou oblouků (arcus anterior a arcus posterior atlantis). Slouží pro kloubní připojení s lebkou a také artikuluje s druhým krčním obratlem (axis) pomocí struktury zvané fovea dentis. Processus spinosus je nahrazen výběžkem (tuberculum posterius atlantis) a boční části obratle nesoun a kraniálním povrchu jamky (facies articulares superiores) pro skloubení atlasu s týlní kostí. Atlas je transmisní obratel, je součástí jak atlantooccipitálního tak i atlantoaxiálního spojení (Páč 2011) (Páč 2011, Čihák 2001). Druhý krční obratel čepovec axis C2 má typický tvar krčního obratle a jako jediný obsahuje zaoblený hrot tzv. zub čepovce (dens axis), pro skloubení s fovea dentis na předním oblouku atlasu. Dens je původně samotné tělo obratle připojené k axis. Je součástí atlantoaxiálního spojení a díky své masivní konstrukci nese rozhodující díl hmotnosti hlavy (Páč 2011, Čihák 2001)

13 Šestý krční obratel C6 má na transverzálním výběžku tuberculum anterius tzv. tuberculum caroticum (Páč 2011, Čihák 2001). Sedmý krční obratel vertebra prominens C7 má silný processus spinosus, který míří přímo dorzálně a je kyjovitě rozšířený. Při flexi hlavy jej lze snadno vyhmatat (Páč 2011, Čihák 2001). Hrudní obratle (vertebrae thoracicae, Th1 - Th12) svým vzhledem nejvíce připomínají typický tvar obratle, směrem kaudálním jejich velikost narůstá a jejich těla jsou značně vysoká. Znakem hrudních obratlů jsou styčné kloubní plošky (foveae costales) pro skloubení s hlavičkami žeber. Processus spinosi míří šikmo dolů, u středních Th obratlů se střechovitě překládají a postupně kaudálním směrem svou délku zkracují a míří dorzálně. Speciálním znakem u Th3 - Th7 je otisk hrudní aorty (impressio aortica) na ventrální straně těl (Páč 2011, Čihák 2001). Obr. 1. Obratle ( Bederní obratle (vertebrae lumbales, L1 - L5) mají široká, silná a celkově velká těla ledvinovitého tvaru. Processus costarii jsou redukovaná žebra, směřují transverzálně a jsou uloženy centrálněji než původní transverzální výběžky (Páč 2011). Obratel L5 přechází v kost křížovou a tímto přechodem vytváří vpředu zalomení, zvané promontorium. Bederní, hrudní a krční obratle společně tvoří pohyblivou část páteře, která sahá až k promontoriu (Páč 2011, Čihák 2001). Křížová kost (os sacrum, S1 - S5) vzniká spojením sakrálních obratlů, je součástí páteře, svým spojením s kostmi pánevními také součást pánve a podílí se na funkcích pletence dolní končetiny. Svým tvarem připomíná trojúhelník, směrem kraniálním se rozšiřuje v bazi

14 pro připojení těla obratle L5 (basis ossis sacri) a směrem kaudálním se naopak zužuje ve hrot (apex ossis sacri). Na os sacrum rozeznáváme přední konkávní plochu (facies pelvina) a zadní konvexní plochu (facies dorsalis). Zevní strana pars lateralis nese párovou kloubní plochu (facies auricularis) pro skloubení s pánevní kostí. Důležitou částí kosti křížové je canalis sacralis, který tvoří pokračování páteřního kanálu a ústí otvorem zvaným hiatus sacralis. Místo styku horní a přední strany křížové kosti označuje promontorium (Páč 2011, Čihák 2001). Kost kostrční (os coccygis, Co1 - Co5) vznikla spojením rudimentárních kostrčních obratlů, které mají vymizelé obratlové oblouky. Cornua coccygea vyčnívající symetricky kraniálně jako zbytky oblouku a kloubních výběžků Co1, doplňují okraj hiatus sacralis v pokračování cornua sacralia (Páč 2011). Z kosti kostrční odstupuje řada svalů a vazů vytvářejících svalové dno pánevní (diaphragma pelvis) (Páč 2011, Čihák 2001) Spoje na páteři Těla obratlů spojují chrupavčité meziobratlové destičky (disci intervertebrales), ligamenta páteře a meziobratlové klouby na obloucích obratlů. Zvláštní je spojení kosti týlní, atlasu a axisu pomocí komplexu kloubů a vazů, které nazýváme kraniovertebrální spojení (Čihák 2001). Spoje sousedních obratlů: 1. articulationes intervertebrales klouby mezi processus articulares, kloubními ploškami jsou facies articulares sousedních obratlů. Plošky mají různý tvar a určují možnost, druh a rozsah pohybů v daném úseku páteře. Každý kloub má své samostatné kloubní pouzdro, které je volné, nejvolnější v úseku krční páteře a naopak nejpevnější v úseku páteře hrudní. 2. disci intervertebrales slouží ke spojení terminálních ploch sousedních obratlových těl. Obvodová část (anulus fibrosus) je tvořena vazivovou chrupavkou, jejíž vlákna cirkulárně probíhají a mírně přesahují přes okraj obratlového těla. Část centrální (nucleus pulposus) obsahuje velké množství vody, kulovitý až diskovitý tvar zapříčiní posun sousedních struktur při pohybu. Celkem je destiček 23, chybí mezi atlasem a axis, první destičku nacházíme mezi axis a C3, poslední mezi L5 a S1. Výška všech destiček představuje pětinu až čtvrtinu celé délky páteře (jejich tloušťka se zvětšuje směrem kraniokaudálním)

15 Obr. 2. Disci intervertebrales ( 3. systém syndesmóz krátké vazy páteře. Jedná se o membrány a vazivové snopce spojující sousední obratlové oblouky a výběžky. Ligamenta flava jsou pružné spoje oblouků napínající se při ohýbání páteře. Ligamenta intertransversaria spojují sousední processus transversi a nejsilnější bývají v bederním úseku páteře. Ligamenta interspinalia spojují trnové výběžky a díky jejich nepružnosti, způsobené kolagenním vazivem, omezují rozevření obratlových trnů při ohýbání páteře (Páč 2011, Čihák 2001). Spoje společné všem obratlům: 1. Ligamentum longitudinale anterius probíhá po přední straně páteře od atlasu až na kost křížovou a pevně spojuje těla obratlová. 2. Ligamentum longitudinale posterius probíhá v páteřním kanálu od kosti týlní po kost křížovou a volněji spojuje zadní plochy obratlových těl. S disci intervertebrales je spojen pevně. 3. Ligamentum supraspinale probíhá po zadní straně páteře od crista sacralis mediana po crista occipitalis externa a spojuje vrcholy trnových výběžků. Vaz jde směrem kraniálním a v krční oblasti páteře se trojúhelníkovitě rozšiřuje, tvoří přepážku mezi šíjovými svaly a srůstá s povrchovou fascií šíjové krajiny tzv. ligamentum nuchae (Páč 2011, Čihák 2001)

16 Svaly zad a jejich inervace Svaly zádové jsou uloženy na zadní straně trupu ve čtyřech vrstvách. Podle odlišného původu je můžeme dělit na svaly autochtonní inervované z rr. dorsales nn. spinalium. Tyto svaly si většinou zachovaly původní segmentální uspořádání a vyskytují se jako svalová uskupení (svalové systémy). Druhá velká skupina svalů jsou svaly heterochtonní inervované z rr. ventrales nn. spinalium. Tyto svaly se na povrch přesunuly až sekundárně s vývojem horní končetiny a hrudníku (Páč 2011, Čihák 2001). Svaly heterochtonní: 1. Skupina spinohumerální patří sem m. trapezius, m. latissimus dorsi, m. levator scapulae, m. rhomboideus minor et major. Jedná se o nejpovrchnější vrstvu svalů táhnoucí se od páteře ke kostem horní končetiny, kde se upínají v oblasti ramenního kloubu. Jsou inervovány z plexus brachialis s výjimkou m. trapezius, který inervuje n. accessorius. 2. Skupina spinokostální patří sem m. serratus posterior superior et inferior. Tato skupina svalů jde od páteře k žebrům a jsou inervovány z nn. intercostales (Páč 2011, Čihák 2001). Svaly autochtonní: Původní hřbetní svaly inervované z rr. dorsales nn. spinalium jsou připojeny zezadu k páteři od kosti křížové až po záhlaví. Při oboustranné kontrakci vzpřimují trup, proto tento celek dostal název m. erector trunci. Při akci jednostranné, páteř uklání nebo rotují. Svaly jsou rozlišeny od povrchu do hloubky na čtyři systémy, z nichž každý plní jinou funkci a mají jiný průběh snopců (Páč 2011, Čihák 2001). 1. Skupina spinotransversální vytváří podél páteře svalové celky m. splenius v oblasti krku a záhlaví, m. longissimus podél celé páteře a m. iliocostalis ležící laterálně od svalu předchozího. Snopce spinotransversálního systému probíhají od trnových výběžků k příčným výběžkům kraniálnějšího obratle. 2. Skupina sakrospinální celý tento systém je označován m. erector spinae, v kaudální části je jednotný a kraniálně se dělí na tři svaly. M. longissimus dorsi et cervicis se nachází nejmediálněji, m. longissimus capitis je uložen v oblasti krční páteře a m. iliocostalis leží nejlaterálněji

17 3. Skupina spinospinální je složena ze svalových snopců spojující obratlové trny. Tento systém je nejlépe vytvořen v oblasti hrudní (m. spinalis thoracis) a horní bederní páteře. 4. Skupina transversospinální celek této skupiny je označován m. transverzospinalis, jeho snopce mají opačný směr než u skupiny spinotransverzální. Směrem do hloubky nacházíme tři svalové oddíly, povrchově dlouhé snopce m. semispinalis, následují mm. multifidi a těsně při páteři mm. rotatores. 5. Krátké svaly hřbetní drobné svaly ležící nejhlouběji z celého systému autochtonních svalů. Mm. interspinales a mm. intertransversarii pomáhají při záklonu a úklonu krční páteře. 6. Hluboké svaly šíjové účastní se balančních pohybů hlavy a obratlů C1 + C2. Do této skupiny řadíme m. rectus capitis posterior major et minor a m. obliquus capitis superior et inferior uložené laterálněji (Páč 2011, Čihák 2001) Fascie zádových svalů Fascia superficialis dorsi je povrchová zádová fascie pokrývající m. trapezius a m. latissimus dorsi a přechází do povrchové fascie krční, hrudní a břišní. Fascia nuchae se nachází v krajině týlní, je vsunuta mezi m. trapezius a krční úsek hlubokého zádového svalstva a pokračuje až k septum nuchae. Fascia thoracolumbalis uzavírá v bederní krajině hluboké svalstvo zádové pomocí dvou listů, povrchový - lamina superficialis, která je vlastně aponeurózou m. latissimus dorsi a hluboký - lamina profunda (Páč 2011, Čihák 2001) Mícha a míšní nervy Hřbetní mícha (medulla spinalis) je provazcovitý útvar, předozadně oploštělý a představuje nejméně modifikovanou etáž CNS. Při povrchu nacházíme bílou hmotu (substantia alba) a kolem canalis centralis hmotu šedou (substantia grisea). Přibližná délka míchy je cm, průměrná tloušťka kolem 2 cm (síla malíku). Z míchy odstupuje 31 párů míšních nervů a prostupují skrz foramina intervertebralia. Spinální nerv vznikne spojením radix posteriori (dorsalis) a radix anterior (ventralis). Rozlišujeme spinální nervy cervikální C1 C8, hrudní Th1 Th12, lumbální L1 L5, sakrální S1 S5 a jeden pár kokcygeálních Co. Vzhledem k nepoměru krčních obratlů a krčních spinálních kořenů je nutné provést jejich vzájemný přepočet (spinální kořen C8 odstupuje mezi obratli C7 Th1) (Dubový, Jančálek 2010, Naňka, Elišková 2009)

18 1.1.5 KINEZIOLOGIE PÁTEŘE Hlavním předpokladem správné funkce páteře je, aby všechny struktury podílející se na pohybu, byly v dokonalé souhře. Funkce páteře jako celku je zajišťována řadou regulačních mechanismů, které jsou řízeny CNS. Lidská páteř má tři důležité funkce představuje nosník umožňující vzpřímené držení těla, spoluvytváří pohyb a chrání míchu. Jednotlivé funkce jsou vzájemně spjaty a mohou se ovlivňovat, totéž platí i pro poruchy páteře. Pro složité a vzájemné funkční vztahy je nutné zaměřit se i na problematiku pánve, dolních končetin a stav svalstva (Rychlíková 1997, Lewit 1990). Z funkčního hlediska páteř dělíme na: Horní krční sektor (kraniocervikální) sahá od C1 po C3 - C4, je dominantou celého osového systému a lze jej aktivovat zrakem. Umožňuje pohyb všemi směry. Dolní krční sektor (cervikobrachiální) sahá od C3 - C4 po Th4 - Th5, podílí se na inervaci dýchacích svalů a horních končetin. Horní hrudní sektor (cervikotorakální) sahá od C7 - Th1 po Th6 - Th7, přechod nejpohyblivější části páteře na nejméně pohyblivou část. Do tohoto sektoru se mohou promítat orgánové poruchy (srdce, plic, žaludku). Dolní hrudní sektor - sahá od Th6 - Th7 po L1 - L2, má vztah k dýchacím svalům a bránici. Horní bederní sektor (torakolumbální) sahá od Th12 po L3, má vztah k břišnímu dýchání. Dolní bederní sektor sahá od L4 po S1, v tomto sektoru dochází k přenosu sil z páteře na pánev. Společně s horním bederním sektorem inervací a cirkulací významně ovlivňují dolní končetiny (Rychlíková 1997, Dylevský 2009, Lewit 1990) Orientace na páteři Většina obratlových trnů je dobře hmatná, jedním z nejdůležitějších orientačních bodů páteře je trn vertebra prominens. Posledním pohyblivým trnem při předklonu a záklonu je trn obratlového těla L5 (Kolář 2012). Celá páteř zaujímá 35 % tělesné výšky dospělého člověka, z toho pětina až čtvrtina připadá na meziobratlové ploténky. Pro páteř je typické zakřivení v předozadním směru (v rovině sagitální). Konkrétně se jedná o lordosu konvexní oblouk směrem dopředu a kyfosu konvexní oblouk směrem dozadu. Směrem kraniokaudálním se střídá lordosa krční,

19 kyfosa hrudní, lordosa bederní a promontorium. Zakřivení jsou pro páteř velice důležitá z hlediska pružnosti a přiměřeného rozvoje svalstva. Specifické zakřivení v rovině frontální se nazývá skoliosa. Jedná se o vybočení do stran kvůli asymetrické zátěži páteře. Většina lidí má v klidu mírné vybočení páteře tzv. fyziologickou skoliosu, která je více patrná na pravou stranu (Čihák 2001). Obr. 3. Správné x vadné postavení ( Statika a dynamika páteře Vzpřímené držení těla je ovlivňováno řadou vnitřních i vnějších faktorů. Silové poměry působící na páteř a v páteři musí být proto takové, aby udržely páteř vzpřímenou. Mluvíme o pasivním napětí tzv. pružném odporu proti protažení nestažitelných tkání (meziobratlových plotének, vazů a kloubních pouzder) a aktivním klidovým napětí tzv. předpětí svalové tkáně. Mimo správné svalové napětí je statika páteře ovlivňována také správným postavením kostěných částí, postavením dolních končetin, klenbou nožní a propriocepční signalizací z oblasti hlavových kloubů. Pro posouzení správné statiky páteře slouží RTG snímek vstoje (Rychlíková 1997). Vyšetření dynamiky páteře spočívá ve sledování pohybu páteře do různých směrů, plynulosti provedení pohybu a možného rozsahu. S dynamikou páteře rovněž souvisí schopnost udržení rovnováhy organismu v prostoru (Rychlíková 1997)

20 Pohyblivost páteře základní pohyby Pohyblivost páteře v presakrální oblasti je dána součtem pohyblivostí mezi jednotlivými obratli (Kolář 2012). Rozsah pohyblivosti je přímo úměrný výšce meziobratlových plotének, ovlivňuje ho také tvar a sklon obratlových trnů a v neposlední řadě tvar kloubních ploch. Pohyb začíná za fyziologických podmínek pohledem očí za podnětem, poté následuje hlava, krk, trup a končetiny. Jednotlivé oddíly páteře se v pohyblivosti liší, je to dáno tvarem a postavením kloubních ploch (Kolář 2012, Čihák 2001). Pohyby páteře zahrnují: 1. Předklon a záklon (anteflexe a retroflexe) jsou největší v oddílu krční páteře, při retroflexi po sobě kloubní plošky napřed kloužou, pak pevně nalehnou a tím se pohyb zakončí. Předklonem se páteřní kanál prodlužuje, naopak záklonem zkracuje a předozadně zužuje. Obratle krční páteře se při předklonu mírně posouvají dopředu a při záklonu se sunou zpět, vzniká tzv. translační pohyb. Anteflexe způsobuje oddálení zadních okrajů, lig. longitudiale post. se napíná, zvětšuje se foramen intervertebrale, kontakt kloubních plošek se zmenšuje, trny se oddalují a tím se zvětšuje meziobratlový prostor. Při retroflexi jsou všechny dílčí projevy opačné. V hrudní oblasti je rozsah pohybů omezen díky připojení žeber. 2. Úklon (lateroflexe) je možný hlavně v krční a bederní páteři, v oblasti krční páteře je lateroflexe sdružena s rotací kvůli šikmému postavení kloubních ploch. Celková lateroflexe páteře je asi Otáčení (rotace, torze) je možné na každou stranu v části krční i hrudní, v bederní oblasti páteře je rotace téměř nemožná z důvodu nestejného zakřivení kloubních plošek. Celková rotace páteře je v rozsahu Krouživé pohyby kombinace flexe, extenze a lateroflexe (Kolář 2012, Čihák 2001, Rychlíková 1997). Rozsah pohybů v jednotlivých úsecích páteře (ve stupních): Tab. 1. Rozsah pohybů jednotlivých úseků páteře (Kolář 2012) Úsek páteře Flexe Extenze Lateroflexe Rotace Krční Hrudní Bederní

21 Hluboký stabilizační systém páteře HSSP HSSP je celek hluboko uložených svalů zahrnující flexory, hluboký svalový systém páteře, svaly pánevního dna, břišní svalstvo a především bránici. Tento systém funguje zcela automaticky a tím plní ochrannou funkci. Hlavní funkcí je udržení trupu ve vzpřímeném postavení a to ve všech pozicích sed, chůze, běh, stoj atd. Při porušení souhry mezi těmito svaly, dochází ke svalové dysbalanci a následným vertebrogenním poruchám (Kolář 2012, Rychlíková 1997, Lewit 1990). Obr. 4. HSS páteře ( Korekční fyzioterapie posturálního systému je nezbytnou součástí každého cvičení. Pánev páteř hlava tvoří pohybovou osu dýchání, všechny dýchací pohyby slouží, jak k ventilaci plic, tak k posturální funkci a držení těla. Dechový cyklus se rytmicky opakuje, střídá se v něm inspirium (nádech) a exspirium (výdech). Obecně platí, že svalová činnost je facilitována s nádechem a naopak s výdechem je spojována relaxace a uvolnění svalového napětí. Podle těchto zásad dělíme dýchací svalstvo na inspirační a exspirační. Bránice je považována za primární inspirační sval, zprostředkovává 2/3 výměny vzduchu v plicích. Mezi inspirační svaly řadíme také mm. intercostales externi, mm. levatores costarum a další pomocné svaly nádechové (mm. scaleni, m. SCM, mm. pectorales, m. latissimus dorsi, m. iliocostalis a m. erector spinae). Mezi primární expirační svaly řadíme mm. intercostales a m. sternocostalis. Pomocné svaly výdechové jsou například svaly břišní, m. quadratus lumborum, svaly pánevního dna, m. iliocostalis, m. erector spinae a m. stratus posterior

22 inferior. Nelze však jednotlivé svaly zcela ohraničit a považovat je za výhradně inspirační či expirační. Velmi důležitá je jejich vzájemná souhra a partnerská spolupráce, podle toho se odvíjí pohyb hrudníku, páteře a celkové držení těla (Kolář 2012, Rychlíková 1997, Lewit 1990). Obr. 5. Aktivace bránice ( DĚLENÍ VERTEBROGENNÍCH PORUCH Strukturální poruchy Degenerativní: Změny degenerativní nejsou všeobecnou příčinou vertebrogenních poruch, ale podílejí se na vzniku těchto poruch velice významně. Samotný vývoj degenerativních změn je dlouhodobý proces, ovlivňovaný odolností pojivové tkáně, chrupavek a kostí. Nejprve je porušena chondrosynoviální membrána, poté samotná chrupavka se současnou sklerotizací. Typický je rentgenový nález, ač se často zcela neshoduje s nálezem klinickým (Rychlíková 1997). Herniace disku dochází k natržení fibrózního prstence (často na zadní straně) a pulpózní hmota vyhřezne do páteřního kanálu (mediálně, paramediálně či laterálně). Herniace bývají neurologicky asymptomatické, nejsou však asymptomatické funkčně. Většina závažných hernií se objevuje na úrovni L4/5 nebo L5/S1 (Kolář 2012)

23 Spinální stenóza změny vedoucí k lokálnímu, segmentovému či generalizovanému zúžení páteřního kanálu, kořenových kanálů nebo laterálních recesů. Vývojem může vzniknout stenóza kongenitální např. osteofyty krycích destiček, intervertebrálních kloubů, hypertrofická ligamenta flava a kloubí pouzdra. Druhým typem je stenóza získaná po operačních výkonech na páteři. Charakteristický klinický obraz nám pomáhá rychle stenózu diagnostikovat, hlavním příznakem jsou neurogenní intermitentní klaudikace, bolest v zádech s kořenovými propagacemi na DKK. Záklonem se bolest zhoršuje, naopak předklonem se bolest zmírní (Kolář 2012, Kasík 2002, Müller 1995). Obr. 6. Typy poškození plotének ( Spondylolistéza - jedná se o skluz těla obratle sagitálně ventrálním směrem (později ventrokaudálním směrem) po kaudálním obratli, nejčastěji se vyskytující v krajině bederní. Nejčastějšími typy onemocnění jsou spondylolistéza kongenitální, istmická, degenerativní, patologická, traumatická a iatrogenní. Mezi klinické příznaky řadíme především bolest lokalizovanou do oblasti stehen, hýždí a dolní části bederní páteře, která se stupňuje se zvyšující se tělesnou námahou. Dále může být přítomna kontraktura hemstringů, schodovitá deformita při předklonu, spazmus nebo hyperlordóza s mírným pokrčením dolních končetin v kolenních kloubech (Kasík 2002, Müller 1995, Paleček, Mrůzek 2008)

24 Spondylóza jde o degenerativní proces, postihující intervertebrální prostory. Prostory mezi obratli se zmenšují, čímž se tvoří okrajové osteofyty. Tímto je vyvolána bolest v oblasti daného úseku páteře při námaze i po ní. Většinou je postiženo více úseků páteře, ale v případě poúrazových stavů může být postižen i jednotlivý segment. Tímto způsobem je flexibilita a zároveň i pohyblivost páteře značně omezena (Janíček 2001, Sosna 2001). Spondylartróza jedná se o postižení intervertebrálních kloubů degenerativním artrotickým procesem. Přetížením těchto kloubů následně dochází k rozvoji artrózy. Tímto vznikají osteofyty rostoucí do páteřního kanálu i směrem laterálním. Projevem tohoto procesu je bolest daného úseku páteře a její ztuhlost (Sosna 2001). Spondylolýza jde o vazivové přerušení istmu obratlového oblouku. Může jít o stav vrozený, nicméně častější je stav získaný, kdy jde o vliv dlouhodobého přetěžování zejména v období růstu. Projevem je bolest v oblasti LS přechodu. Často se však bolesti nemusí objevit a spondylolýza je náhodně nalezena při RTG vyšetření (Janíček 2001, Sosna 2001, ortopedie-traumatologie.cz). Osteoporóza jde o proces ubývání kostní hmoty. Lze být rozdělena na primární a sekundární. Bolesti zad však jako taková nevyvolává. Ta se objevuje až při vzniku strukturálních změn, mezi které můžeme zařadit kompresivní zlomeniny. Spolu s bolestí se může také objevit svalová únavnost, omezení pohybu atd. Nejčastěji se tento proces odehrává v thorakolumbální oblasti. Akutní stádium se vyznačuje křečemi bránice a paravertebrálního svalstva (Kolář 2012, Müller 1995). Obr. 7. Normální x osteoporotická kost (

25 Nedegenerativní: Zánětlivá onemocnění páteře Morbus Bechtěrev je systémové chronicko-progresivní zánětlivé onemocnění páteře postihující především muže mladšího věku. Počátečními příznaky jsou bolesti v oblasti pat a zad. V samotném procesu dochází k osifikaci diskoligamentózního aparátu v jehož důsledku páteř tuhne v kyfotickém postavení. Jedná se o velmi závažná onemocnění, jejichž infekce může být doprovázena vysokou teplotou, zimnicí, třesavkou a schváceností. Až v polovině případů se jedná o postižení bederní páteře. Záněty mohou vznikat i jako komplikace po operacích páteře či po obstřiku (Kolář 2012, Sosna 2001). Nádory můžeme je rozdělit na nádory benigní (osteoidní osteom, hemagiom, osteoblastom) a maligní primární nádory páteře (myelom, chondrom) nejsou tak časté. Častěji se vyskytují metastatické procesy, kdy do obratlů mohou metastazovat karcinomy prostaty, prsu či štítné žlázy. Tyto nádory se pak mohou projevit zvyšující se bolestí a symptomatologií z postupného stlačení nervových struktur (Kolář 2012, Sosna 2001). Traumata vznik traumat může být zapříčiněn jednak velkým násilím (dopravní nehoda), ale i malým násilím při patologickém terénu (nádory, osteoporóza). Při poranění páteře je nutno rozhodnout, zda se jedná o poranění stabilní či nestabilní a zda je přítomna neurologická symptomatologie. Od tohoto rozhodnutí se totiž následně odvíjí koncept celé léčby. Při nestabilním poranění je přímo ohrožena mícha a to dislokací fragmentu do páteřního kanálu, vychýlením osy či posunem těl obratlů. Úrazy můžeme rozdělit na úrazy kostní, kostně ligamentózní a ligamentózní. Poranění krční páteře můžeme rozdělit na postižení occipitocervikáního přechodu a na postižení dolní krční páteře (nejčastější výskyt). Úrazy thorakolumbální páteře může rozdělit podle sloupců. Přední přední tři čtvrtiny těla obratle s příslušnou částí disku a předním podélným vazem. Střední zadní čtvrtina těla a ploténky se zadním podélným vazem a bazemi pediklů. Zadní sloupec obratlový oblouk, meziobratlové klouby, spinální výběžek a ligamenta. Poranění mohou být kompresivní (klínové), luxační, flekčně distrakčí, burst (tříštivé), translační, ligamentózní. Podle jiných kritérií můžeme tato poranění rozdělit na zlomeniny s vertikální kompresí obratle bez poranění zadního sloupce, dále pak zlomeniny s kompresí obratle v předním sloupci a rupturou či distrakcí v zadním sloupci a zlomeniny rotační (Bartušek 2004, Chaloupka 2003, Pafko 2008, Pokorný 2002, Rudinský 2005, Zdeblick 2011, Zdeblick 2009)

26 Kompresivní zlomeniny Nastávají zejména v případech, kdy vnější síly působící na páteř převýší schopnost obratlového těla snášet zátěž. Dojde k tomu, že se přední část těla obratle rozdrtí a tvar obratle se změní na klínovitý. Toto riziko se zvyšuje s věkem a vznikem osteoporózy. U pacientů s tímto postižením není typické neurologické postižení, ale jen bolest vlivem zlomeniny. Pokud by tato zlomenina zůstala neléčena, mohla by vést až k poškození nervových struktur. Kompresivní zlomeniny zasahují jen přední sloupce páteře, avšak subjektivně je zřejmá bolest v zádech, objektivně můžeme zjistit deformity páteře a palpační bolestivost. Léčba může být konzervativní (omezení tělesné aktivity, posilování svalů). Imobilizace páteře ortézou bývá od šesti do dvanácti týdnů. Pokud se jedná o pacienta s osteoporózou, můžeme ortézu ponechat déle. Rehabilitace trvá tři až šest týdnů k nabytí síly trupového svalstva. Konzervativní léčba je možná pouze u stabilních typů zlomenin bez neurologické symptomatologie. Tato léčba však nemůže vyléčit instabilní typ poranění thorakolumbální páteře. Mezi následky úrazů můžeme zařadit pakloub, deformace obratlového těla a rozvoj chronické instability (Bartušek 2004, Chaloupka 2003, Pafko 2008, Pokorný 2002, Rudinský 2005, Zdeblick 2011, Zdeblick 2009). Obr. 8. Kompresivní zlomenina ( (2) Skolióza stranové zakřivení páteře v rozsahu 11 stupňů a více. Mimo vybočení páteře v rovině frontální, je páteř také rotovaná v rovině transverzální. Největší změny jsou patrny ve vrcholových a přechodných obratlech (tvarová deformace, nepravidelně klínovité). Čím víc se obratel vzdaluje od vrcholu vybočení, tím ztrácí klínovitý tvar, ale torze a rotace obratlů je naopak patrna více. Mimo změn v oblasti obratlů, vznikají změny také na žebrech. Na straně konkávní jsou žebra natlačena na sebe a vtažena k hrudníku, strana konvexní se vyznačuje roztaženými žebry, tvořící tzv. gibbus. Podle etiologie a patogeneze dělíme skoliózu zaprvé na nestrukturální (funkční) - posturální, kompenzační, hysterická, při kořenovém dráždění a reflexní. Zadruhé na strukturální idiopatická (65 % všech strukturálních deformit), kongenitální, neuromuskulární, při neurofibromatóze, traumatu, nádoru, zánětu a metabolických onemocněních (Kolář 2012)

27 M. Scheuermann juvenilní kyfóza strukturální vada páteře vznikající nejčastěji na konci růstového období. Charakteristická jsou oploštělá obratlová těla v přední části páteře a jejich klínovitý tvar, snížené meziobratlové ploténky a tvorba Schmorlových uzlů (Kolář 2012) Funkcionální poruchy Dříve byly označovány jako poruchy hysterické. Léčebné metody fyzioterapie jsou však v těchto případech neúčinné. Vhodná je péče je psychiatrická a to i s psychofarmaky (Poděbradský, Poděbradská 2009) Funkční příčiny Jde o poruchy, které nemohou být přesně anatomicky definovány. Můžeme mezi ně zařadit poruchy CNS, poruchy ve zpracování nocicepce a poruchy psychiky (Kolář 2009). Jedná se o poruchy funkce kloubů, svalů a nervů, ostatních měkkých tkání, pak orgánů, orgánových soustav a celého organismu, kdy je organická příčina jen částečným důvodem projevu onemocnění. Jde o snížení hybnosti kloubu, změnu napětí svalu, poruchu pohybového stereotypu apod. (Dobeš, Michková 1997). Omezení pohybu vzniká nejčastěji v důsledku poruchy funkce páteře. Přetížení a úrazy jsou hlavní příčinou vzniku funkčních poruch páteře. Tento typ poruch se může objevit kdekoliv v pohybovém segmentu. Nejčastějším typem postižení intervertebrálního kloubu je funkční kloubní blokáda, kdy dochází k omezení pohybu bez patomorfologických změn, které lze odstranit. Může však být způsobena i hypermobilitou (Rychlíková 2008) KLINICKÉ PROJEVY VERTEBROGENNÍCH PORUCH Vertebrogenní poruchy jsou typické pozvolným vznikem a chronicko-intermitentním průběhem. Mezi klinické projevy řadíme bolest a reflexní změny. Méně často se objevují akutní potíže, při jejich diagnostice se řídíme společnými provokačními momenty: - náhlý nekoordinovaný pohyb, často v kombinaci s rotační složkou - jednorázové zatížení, které je pro člověka nezvyklé - těžká fyzická práce - nepřirozená poloha, ve které setrvá člověk delší dobu

28 Nejčastěji se objevující akutní poruchy jsou lumbago a akutní ústřel krční páteře (Rychlíková 2008) Bolest Z fyziologického hlediska mluvíme o bolesti, jako o ochranném signálu organismu. Signalizuje nám ohrožení tkáně nebo organismu a zároveň chrání organismus před dalším poškozením. Vnímání bolesti je u každého jedince individuální, závisí na předcházejících zkušenostech, aktuálním psychickém stavu, intenzitě podráždění nebo na stavu nervového systému. Při vertebrogenních potížích je bolest hlavním a nejčastějším projevem, mluvíme o výsledném multifaktoriálním procesu, který závisí na anatomických, patofyziologických a psychosociálních faktorech (Rychlíková 2008, Vrba 2010). Bolest lze rozdělit dle časového průběhu na bolest akutní, která má především pozitivní význam ve smyslu obrany a ochrany organismu, informuje nás o onemocnění a ohrožení. Akutní bolest má okamžitý začátek a rychlý konec, trvá maximálně 6 týdnů. Bolest subakutní se projevuje postupným začátkem a její trvání je až 12 týdnů. Bolest chronická ztrácí pozitivní charakter, působí strach z návratu bolesti a vyřazuje člověka z pracovního i rodinného života. Doba trvání je delší než 3 měsíce, projevuje se kontinuálně a vede k rozvoji psychických poruch. Pokud se bolest objeví po určitém asymptomatickém intervalu, mluvíme o bolesti recidivující (Kasík 2002, Dobeš, Michková 1997). Dále lze bolest klasifikovat podle lokalizace a šíření. Lokální bolest vzniká následkem lokálního poškození struktur páteře a nemá radiaci do okolí. Pseudoradikulární bolest nevzniká na podkladě mechanického dráždění kořene, hlavním zdrojem vzniku bolesti jsou funkční poruchy hybného systému. Mluvíme o bolesti vyzařující do segmentu s vegetativními poruchami, funkčními blokádami a reflexními změnami. Radikulární bolest se objevuje při kompresi nervového kořene, v daném dermatomu dochází k poruše citlivosti a ostré bolesti (Kasík 2002, Rychlíková 2008, Kolář 2012) Reflexní změny Reflexní změny známé také pod pojmem reflexní projevy vznikají v důsledku nocicepční aferentace. Intenzita a rozsah těchto změn závisí na reakci vegetativního systému, pro jejich vznik ale není prvořadé, ze které struktury v segmentu bolestivý podnět vychází. Proto se mohou reflexní změny objevit při funkčních poruchách, při onemocnění vnitřního orgánu nebo při postižení struktury v segmentu. Nejčastěji reflexní změny vznikají při

29 funkčních vertebrogenních poruchách a poruchách v rámci svalového systému. Vyšetření provádíme palpací od povrchu kůže do hloubky (Rychlíková 1997). Hyperalgická kožní zóna (HAZ) HAZ je místo se zvětšenou citlivostí, v této oblasti palpujeme zvýšenou rezistenci a sníženou protažitelnost. Pacient udává nepříjemný pocit až štiplavou bolest. Nejšetrnějším způsobem vyšetření HAZ je kožní tření, dále můžeme vyšetřovat pomocí kožní řasy dle Kiblera. Takto vytvořená řasa se špatně posunuje proti spodině, při větším prosáknutí téměř nelze vytvořit (Rychlíková 1997, Dobeš, Michková 1997). Svalové spasmy a) Klidový svalový tonus i když je sval v klidu tzn. bez volní aktivace, má stále určité napětí klidový svalový tonus. Palpačně nezjistíme ve svalu žádnou bariéru, sval je měkký, nebolestivý a volně průhmatný. b) Svalový spasmus mluvíme o zvýšeném klidovém napětí svalu vznikající nejčastěji v důsledku reflexního mechanismu. U % pacientů s funkčními vertebrogenními poruchami se vyskytuje spasmus paravertebrálních svalů. Palpačním vyšetřením zjistíme zvětšení svalového bříška, jeho tužší konzistenci, bolestivý úpon svalu nebo bolestivost svalu v celém jeho průběhu. Při nedostatečné terapii či déletrvajícím spasmu se můžou objevit patologické změny ve svalu např. svalové zkrácení. c) Myogelózy lokálně bolestivá místa ve svalu. Mohou být omezena na určitou část svalových vláken nebo s provazcovitým průběhem. Ošetření se provádí tzv. ischemickou kompresí (působení jemného tlaku přímo na lézi) (Rychlíková 1997). Bolestivé body Jedná se o menší nebo větší plošky dotykově bolestivé. Stačí jen lehký tlak na povrchu či v hlouběji uložených tkáních. Palpujeme bříškem palce nebo prstu obvykle u svalových úponů, úponů kloubních pouzder a ligament. Bolestivé body často nesouvisí s danou lokalizací, ve většině případů jsou poruchy od místa bolestivého bodu vzdálené (Rychlíková 1997). Myofasciální bolest a spoušťové body trigger points Ohraničená bolestivá místa ve svalu vyvolávající bolest a šířící se v průběhu svalů nebo do oblastí povrchu těla nám definují myofasciální bolestivý syndrom. Oblast se

30 zvýšenou reaktivitou se nazývá trigger point (TrP), z této oblasti lze přenesenou bolest vyvolat, stejně tak i vegetativní příznaky. Díky TrP, jsou ve svazečku svalová vlákna stále v kontrakci, oproti tomu ostatní sval zůstává v klidu. TrP lze rozdělit na aktivní, které jsou zdrojem především přenesené bolesti a latentní, bolest nepůsobí, ovšem při jejich palpaci pacient bolest udává. Neléčený TrP může způsobit tvorbu dalších spoušťových bodů v okolí, neekonomickou práci svalu až svalovou slabost. Zřetězením těchto problémů vzniká komplexní bolestivý myofasciální syndrom (Rychlíková 2008, Lewit 1990). Přenesená bolest referred pain Často se setkáme s klinickými projevy daleko od místa poruchy, tímto vysvětlíme přenesenou bolest, kdy reflexní změny vyvolávají vzdálené příznaky, které s danou příčinou na první pohled nesouvisí. Výjimkou není ani onemocnění vnitřních orgánů, kdy přenesená bolest vzniká opačným mechanismem a prostupuje do segmentů a oblastí páteře (viscerovertebrální vztahy). Zdrojem přenesené bolesti se stávají pooperační jizvy nebo jizvy po poraněních. Referred pain léčíme infiltrací lokálním anestetikem (Rychlíková 2008) DIAGNOSTICKÉ POSTUPY Anamnéza Anamnéza neboli vstupní pohovor je základní součástí klinického vyšetření. Podstatou je pomocí stručných otázek odebrat co nejvíce informací o současných i minulých potížích. Vždy začínáme nynějším onemocněním, ptáme se na vznik a průběh obtíží, pokud měly akutní začátek, nesmíme zapomenout zjistit, co vedlo k vyvolání bolesti. Při déletrvajících obtížích zjišťujeme, jestli vznikly pozvolně nebo mají chronicko-intermitentní charakter. Důležitá je závislost obtíží, zejména provokační moment (jaké poloha či pohyb potíže vyvolali) a také úlevová poloha díky které bolesti ustupují. Dále se ptáme na charakter bolesti, lokalizaci bolesti (ohraničená nebo vyzařující do širokého okolí), závislosti bolesti na pohybu (jestli bolest trvá po celou dobu pohybu nebo se vyskytuje pouze na jeho začátku), iradiaci bolesti (kdy a kam vyzařuje, jestli je trvalá nebo jen krátce vyšlehne) a také na její přítomnost v ostatních úsecích páteře. Mimo bolest se ptáme na poruchy citlivosti, tzn. hypestezie nebo hyperestezie (Kasík 2002, Rychlíková 1997, Velé 2006). V rámci osobní anamnézy klademe dotazy na dosavadní léčbu a její efekt, která nám ozřejmí, zda pacient užívá analgetika nebo jiné medikamenty, efekt fyzikální léčby a celkovou dobu terapie. Nedílnou součástí anamnézy jsou sportovní aktivity, zda je sport

31 prováděn rekreačně nebo závodně, v jakých intervalech atd. Zeptáme se také na prodělaná traumata, která mohou být příčinou pro vznik vertebrogenních poruch a dále na prodělané operace či ostatní onemocnění (vrozená nebo získaná). Pro kompletní anamnézu zjistíme informace o rodině, práci, sociálním postavení a pohovor ukončíme dotazem ohledně fyziologických funkcí, alergií a abusu (Kasík 2002, Rychlíková 1997, Velé 2006) Objektivní vyšetření Abychom byli schopni provést komplexní objektivní vyšetření, je nutné požádat pacienta, aby se svlékl do spodního prádla, ač k nám dojde s přesně lokalizovanými problémy. Dále by jsme měli z praktického důvodu dodržovat určitý postup: aspekce stoje a konfigurace končetin, aktivní pohyby, pasivní pohyby, reflexní změny, vyšetření svalů souvisejících s onemocněním, vyšetření reflexů a citlivosti, vyšetření kloubní vůle (Rychlíková 1997). Vyšetření stoje Pro aspekci celkového postoje máme více variant pohled zezadu, zepředu, ze strany a nakonec provedeme vyšetření olovnicí. Všímáme si celkového stoje a poté pokračujeme podrobným popisem od plosek nohou směrem k hlavě (Rychlíková 1997, Lewit 1990). a) vyšetření dolních končetin všímáme si symetričnosti nožní klenby, postavení pat a také sledujeme možnou přítomnost halluces valgi. Hodnotíme tvar Achillových šlach a konfiguraci lýtek, osu bérce vůči stehnu (ovlivňuje statiku kyčelního kloubu a následně celé páteře), všímáme si postavení kolenních kloubů (valgózní, varózní, genua recurvata) a také výškové symetričnosti podkolenních jamek. Na závěr zhodnotíme tvar a objem stehenních svalů, případně jejich tonus. b) vyšetření pánve všímáme si postavení pánve (sklon, rotace, vybočení a zešikmení), posoudíme gluteální rýhy, jejich výšku a tonus gluteálního svalstva pomocí mírného poklepu na sval. c) vyšetření páteře posuzujeme jednotlivé úseky páteře, sledujeme asymetrie, odchylky od normy a tonus paravertebrálních svalů. V oblasti bederní páteře zaměříme naši pozornost

32 na bederní lordózu (při hyperlordóze se zvětšuje hrudní kyfóza a zároveň má pacient předsunuté držení hlavy). V oblasti hrudní páteře sledujeme hrudní kyfózu (zda není oploštělá či zvětšená) a skoliózu. d) vyšetření lopatek všímáme si vzájemného postavení, symetričnosti, odstávání lopatek (jednostranné při radikulárním syndromu C6 nebo oboustranné tzv. scapula alata). e) vyšetření ramen zaměříme se na symetričnost obou ramen, úhel svírající šíji s ramenem a také posuzujeme celkové postavení ramen (snížená, oblá nebo posunutá dopředu). f) vyšetření hlavy posuzujeme držení hlavy a krku vůči trupu (uklonění, předsunutí, rotaci nebo kombinace těchto poloh). Důležitý je také celkový tvar hlavy a její symetričnost (Rychlíková 1997, Lewit 1990). Vyšetření stoje na dvou vahách Důležitá zkouška, při níž vyšetřujeme individuální odhad rovnováhy. Pacienta postavíme na vnitřní plochu obou vah, tak aby pociťoval, že zatěžuje obě DKK stejně. Nerovnoměrné zatěžování často zjišťujeme při funkčních poruchách pánve a hlavových kloubů (Rychlíková 1997). Vyšetření chůze Na chůzi se zaměříme již při vstupu pacienta do místnosti. Je specifická pro každého člověka a má velkou výpovědní hodnotu. Necháme pacienta chodit naboso a poté zkoušíme různé varianty (chůze po špičkách, po patách, chůze stranou, vzad apod.). Všímáme si souhybu trupu, pánve a HKK, jistoty při chůzi, délky kroku a frekvence (Rychlíková 1997, Kolář 2012). Vyšetření aktivních pohybů Aktivní pohyb je výsledek činnosti svalové a kloubní, díky němuž posuzujeme provedení, rozsah, omezení, bolestivost nebo hypermobilitu. V rámci aktivního pohybu pacient provádí předklon (Thomayerova zkouška), záklon, úklon a rotaci páteře, plynule od krční až po bederní úsek spolu s hlavou (Rychlíková 1997, Lewit 1990). Vyšetření pasivních pohybů Pasivní pohyb provádíme s vyloučením svalové složky a odhaluje nám pohyblivost kloubů a svalové napětí. Zaprvé vyšetřujeme pasivní funkční pohyby, hlavně kloubní rozsahy (omezení, hypermobilita). Při bolestivém aktivním pohybu, ale bezbolestném pohybu

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Jiří Brynda FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Jiří Brynda Studijní

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková

Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Skiagrafické projekce při radiodiagnostickém zobrazování páteře Tereza Perchlíková Bakalářská práce 2013 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně.

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU MOŽNOSTI SPORTOVNÍCH A POHYBOVÝCH AKTIVIT U JEDINCE S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM KOMPLEXNÍ POHYBOVÁ INTERVENCE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Kostra trupu EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra trupu EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra trupu EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.1 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum vytvoření:

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOMPLEXNÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U OSOB PO OPERACI VÝHŘEZU MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY V BEDERNÍ OBLASTI Diplomová práce (bakalářská) Autor: Jana Roglová,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Gabriela Mauleová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: specializace ve zdravotnictví B 5345 Gabriela Mauleová

Více

Osový skelet, spojení na páteři

Osový skelet, spojení na páteři Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav Autor: Ondřej Naňka Obor: bakalářské obory společný kmen Kostru trupu představuje osový skelet, ke kterému

Více

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase

Variace. Kostra. 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase Variace 1 Kostra 21.7.2014 15:54:28 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA KOSTRA LIDSKÉHO TĚLA Kostra osová Kostra končetin Kostra SOŠS a SOU Kadaň Biologie člověka - Kostra lidského těla 2 Kostra osová

Více

ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE

ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE ÚVOD DO ANATOMIE OBECNÁ OSTEOLOGIE SKELET HRUDNÍKU A PÁTEŘE Vyučující: Mgr. Kateřina Kalová Email: 124011@mail.muni.cz Ochranné pomůcky bílé pláště přezůvky (návleky) sepnuté vlasy sonda PŮJČOVNA KOSTÍ

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE USPOŘÁDÁNÍ RAMENNÍHO PLETENCE Kosti: lopatka, kost klíční, kost pažní, kost hrudní Klouby: akromioklavikulární (AC), sternoklavikulární (SC), glenohumerální-ramenní

Více

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Obratel vertebra je kostěný článek páteře. Základem obratle je tělo. Dorsálně nad tělem se klene obratlový oblouk, z něhož vystupují výběžky.

Obratel vertebra je kostěný článek páteře. Základem obratle je tělo. Dorsálně nad tělem se klene obratlový oblouk, z něhož vystupují výběžky. Páteř Páteř columna vertebralis tvoří pevnou oporu trupu, ale poskytuje současně, dík svému zvláštnímu spojení mezi jednotlivými obratli, tělu dostatek pohyblivosti. Kromě ocasního úseku je nejpohyblivější

Více

(columna vertebralis)

(columna vertebralis) PÁTEŘ Páteř (columna vertebralis) Páteř je tvořena z obratlů a je charakteristická pro celý nejvyšší kmen živočichů pro obratlovce Páteř (columna vertebralis) je pohyblivou oporou pro ostatní měkčí tkáně

Více

Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav

Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Osový skelet, spojení na páteři Anatomický ústav Páteř, columna vertebralis Páteř tvoří 33 obratlů : obratle krční,vertebrae cervicales (C1 C7) obratle hrudní,

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Svalové dysbalance u administrativních pracovníků, možnost jejich ovlivnění pomocí cvičení SM systému a úpravy ergonomie

Svalové dysbalance u administrativních pracovníků, možnost jejich ovlivnění pomocí cvičení SM systému a úpravy ergonomie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinických oborů Bakalářská práce Svalové dysbalance u administrativních pracovníků, možnost jejich ovlivnění

Více

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní

Více

PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis)

PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis) PLEXUS BRACHIALIS PAŽNÍ PLETEŇ (plexus brachialis) pažní nervová pleteň je tvořena spojkami z předních větví pátého až osmého krčního nervu (C4 Th1) prochází společně s arteria subclavia skrze fissura

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE ZAD A PÁNVE

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE ZAD A PÁNVE TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE ZAD A PÁNVE Václav Báča, David Kachlík Tereza Smržová, Martin Holek, Katarína Hubčíková, Radek Jakša Ústav anatomie 3. LF UK, Praha podpořeno grantem FRVŠ 1101/2008/F3 OHRANIČENÍ:

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

Přílohy. Příloha 1. Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) Útvary vymezené na os sacrum (Čihák, 2008)

Přílohy. Příloha 1. Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) Útvary vymezené na os sacrum (Čihák, 2008) Přílohy Příloha 1 Složky oblouku obratle a útvary jimi vymezené (Čihák, 2008) párová uţší oblá patka (pedikl) oblouku připojuje Pediculus arcus vertebrae oblouk vpravo a vlevo k zadní ploše obratlového

Více

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh 6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Informovaného souhlasu pacienta, vzor Seznam použitých zkratek

Více

Plexus brachialis (C4-Th1)

Plexus brachialis (C4-Th1) PLEXUS BRACHIALIS Nervus spinalis Plexus brachialis (C4-Th1) ve fissura scalenorum senzoricky kůži na horní končetině motoricky svaly horní končetiny a také heterochtonní svaly zad a hrudníku Plexus brachialis

Více

JUDO A JEHO KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ U DĚTÍ

JUDO A JEHO KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ U DĚTÍ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Pavla Macháčková Studijní obor: Fyzioterapie 5342R004 JUDO A JEHO KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ U DĚTÍ Bakalářská práce Vedoucí

Více

Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku

Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku Obecná artrologie Spoje páteře a hrudníku KOSTNÍ SPOJE (juncturae ossium) Spojení kostí 1. SYNARTHROSIS: pojivovou tkání vazivem: articulatio fibrosa- syndesmosis chrupavkou: articulatio cartilaginea-

Více

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor Fyzioterapie FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová Zpracovala:

Více

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů

Základy funkční anatomie bederní páteře. Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur. Vyplněné vstupní McKenzie spisy pacientů 8. Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Základy funkční anatomie bederní páteře Fotodokumentace terapeutických McKenzie procedur Fotodokumentace pacientů Vyplněné vstupní

Více

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK 6 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č. 2 - Návrh informovaného souhlasu Příloha č. 3 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 - Seznam tabulek Příloha č. 5 - Seznam

Více

Obecné zásady polohování

Obecné zásady polohování Polohy nemocných Definice Umístění těla člověka do zdravých či prospěšných poloh pomocí podkládání a podpory, abychom podpořili zotavení. Ukládání nemocného nebo částí jeho těla tak, abychom předcházeli

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Život pacienta s onemocněním Bechtěrevova choroba Kristýna Lieskovská Bakalářská práce 2014 Prohlášení: Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

LIDSKÁ KOSTRA. KOSTRA OSOVÁ - lebka, páteř (chrání mozek a míchu) sestavená z obratlů, hrudní koš (ukryty plíce a srdce) k. hrudní + žebra.

LIDSKÁ KOSTRA. KOSTRA OSOVÁ - lebka, páteř (chrání mozek a míchu) sestavená z obratlů, hrudní koš (ukryty plíce a srdce) k. hrudní + žebra. LIDSKÁ KOSTRA Lidská kostra je základnou na niž se upínají svaly a opěrným bodem, umožňujícím jejich práci. Chrání životně důležité orgány, ale také produkuje životodárné látky (krvinky z červené kostní

Více

Osteoartróza (OA) je degenerativní, pomalé a progresivní onemocnění chrupavky synoviálního kloubu.

Osteoartróza (OA) je degenerativní, pomalé a progresivní onemocnění chrupavky synoviálního kloubu. 1.2 OBECNÁ ČÁST OSTEOARTRÓZA 1.2.1 Osteoarthrosis deformans definice Osteoartróza (OA) je degenerativní, pomalé a progresivní onemocnění chrupavky synoviálního kloubu. Všechny stavy a procesy, které mění

Více

Vertebrogenní onemocnění: Klasifikace,, terminologie, základy z anatomie

Vertebrogenní onemocnění: Klasifikace,, terminologie, základy z anatomie Vertebrogenní onemocnění: Klasifikace,, terminologie, základy z anatomie Josef Bednařík II. Neurologická klinika LF MU a FN Brno Zaměř ěření kursu Existují dva extrémy: Manuáln lní přístup stup důraz na

Více

Operace krční páteře

Operace krční páteře Operace krční páteře Informace pro pacienty operace krční páteře Neurochirurgická klinika UJEP a Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem http://nch.mnul.cz Page 1 of 5 Příčiny obtíží Příčinou obtíží, které

Více

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Atlas Příloha 2 Axis Příloha 3 Podélný řez kraniocervikálním skloubením Příloha 4 Hluboké svaly šíjové Příloha 5 Míšní

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Atlas Příloha 2 Axis Příloha 3 Podélný řez kraniocervikálním skloubením Příloha 4 Hluboké svaly šíjové Příloha 5 Míšní SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Atlas Příloha 2 Axis Příloha 3 Podélný řez kraniocervikálním skloubením Příloha 4 Hluboké svaly šíjové Příloha 5 Míšní segment Příloha 6 Segmentální inervace nejčastěji vyšetřovaných

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh 6 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Příloha VI. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek Ilustrace

Více

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín. Absolventská práce. 2013 Lucie Raclavská

Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín. Absolventská práce. 2013 Lucie Raclavská Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín náměstí Svobody 809, 755 01 Vsetín Absolventská práce 2013 Lucie Raclavská Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809, 755 11 Vsetín Život s Bechtěrevovou

Více

6 Přílohy Seznam příloh

6 Přílohy Seznam příloh 6 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 Návrh informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 Seznam vložených obrázků

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny

Více

Syndrom horní hrudní apertury (TOS) z pohledu instrumentářky. Eva Juřenová, Uršula Cimalová

Syndrom horní hrudní apertury (TOS) z pohledu instrumentářky. Eva Juřenová, Uršula Cimalová Syndrom horní hrudní apertury (TOS) z pohledu instrumentářky Eva Juřenová, Uršula Cimalová Anatomie horní hrudní apertury - Pro uvedení do problematiky TOS je nutno anatomicky vymezit tento prostor. -Anatomicky

Více

KINEZIOTERAPIE A FYZIKÁLNÍ TERAPIE U ALGICKÉHO SYNDROMU KRČNÍ PÁTEŘE

KINEZIOTERAPIE A FYZIKÁLNÍ TERAPIE U ALGICKÉHO SYNDROMU KRČNÍ PÁTEŘE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA KINEZIOTERAPIE A FYZIKÁLNÍ TERAPIE U ALGICKÉHO SYNDROMU KRČNÍ PÁTEŘE Bakalářská práce Autor práce: David Holoubek Vedoucí

Více

Obsah. Předmluva... 11. Úvod... 13

Obsah. Předmluva... 11. Úvod... 13 Obsah Předmluva.................................... 11 Úvod....................................... 13 Základní anatomie a fyziologie páteře................... 14 Základní tvar obratlů.............................

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

SYSTEMA MUSCULATORIUM

SYSTEMA MUSCULATORIUM SYSTEMA MUSCULATORIUM MUSCULI DORSI I. povrchová vrstva: 1. musculus trapezius 2. musculus latissimus dorsi II. druhá vrstva: 1. musculi rhomboidei 2. musculus levator scapulae III. třetí vrstva: svaly

Více

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

SVALOVÝ TEST. PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D.

SVALOVÝ TEST. PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D. SVALOVÝ TEST PhDr. Eva Buchtelová, Ph.D. požadavky na zkoušku 2 písemné testy ústní rozbor postavy Doporučená literatura DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., MRÁZKOVÁ, O. Funkční anatomie člověka. 1. vyd. Praha: Grada,

Více

Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na onemocnění páteřního kanálu a s ním související terapeutické možnosti v radiologii

Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na onemocnění páteřního kanálu a s ním související terapeutické možnosti v radiologii Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Algoritmus zobrazovacích metod při podezření na onemocnění páteřního kanálu a s ním související terapeutické možnosti v radiologii

Více

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta 6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas

Více

Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál.

Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál. Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Svaly hrudníku a břicha. Tříselný kanál. Anatomický ústav Autor: Oldřich Eliška Obor: lékařství Anatomie 1 Musculi thoracis svaly thorakohumerální m. pectoralis

Více

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické) Příloha I: Plexus brachialis, rozdělení p. supraclavicularis a infraclavicularis P. supraclavicularis, odstupy jednotlivých nervů, kořenová inervace a inervované svaly Pars supraclavicularis (nervy motorické)

Více

Andrea Levitová, Blanka Hošková. Zdravotně-kompenzační cvičení

Andrea Levitová, Blanka Hošková. Zdravotně-kompenzační cvičení Andrea Levitová, Blanka Hošková Zdravotně-kompenzační cvičení Andrea Levitová, Blanka Hošková Zdravotně-kompenzační cvičení GRADA Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva

Více

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení

Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Jdličk Jedličková Martina, DiS. Krajská nemocnice Pardubice a.s. Neurochirurgické oddělení Co je to karpální ítunel, anatomie karpální tunel je úzká štěrbina, voblasti zápěstí, jehož spodinu tvoří vyvýšené

Více

Zlomeniny páteře. Závažná poranění pohybového systému. Doc. Krbec, Brno Bohunice Dr. Tóth, Praha Bulovka

Zlomeniny páteře. Závažná poranění pohybového systému. Doc. Krbec, Brno Bohunice Dr. Tóth, Praha Bulovka Zlomeniny páteře. Závažná poranění pohybového systému. Doc. Krbec, Brno Bohunice Dr. Tóth, Praha Bulovka Obtížná klasifikace pro pestrost poranění. Klasifikační schémata Watson-Jones 1943 Nicoll 1949 Holdsworth

Více

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu.

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Sosna 1990 Syndom familiární kloubní hyperlaicity - hypermobilita kůže - hypermobilita kloubů - svalová hypotonie!

Více

Svaly horní končetiny

Svaly horní končetiny Svaly horní končetiny Musculi humeri Musculus subscapularis ZAČÁTEK: facies costalis scapulae (fossa subscapularis) ÚPON: tuberculum minus humeri INERVACE: n. subscapularis FUNKCE: humerální pronace, addukce

Více

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE Masáže 1. Kosmetická masáž. 2. Klasická masáž zad. 3. Klasická masáž šíje. 4. Klasická masáž hrudníku a břicha. 5. Klasická masáž dolní končetiny zepředu. 6. Klasická

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) doc. PhDr. Blanka Hošková,

Více

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka

VY_32_INOVACE_11.04 1/15 3.2.11.4 Kosterní soustava Orgánové soustavy člověka 1/15 3.2.11.4 Orgánové soustavy člověka Cíl popsat vnější a vnitřní stavbu kostí - rozlišit tvary kostí a jejich spojení - chápat potřebu správné výživy - vysvětlit růst kostí - znát části lidské kostry

Více

PÁTEŘ HRUDNÍK PÁNEV jako celek. Columna vertebralis Skeleton thoracis Pelvis

PÁTEŘ HRUDNÍK PÁNEV jako celek. Columna vertebralis Skeleton thoracis Pelvis PÁTEŘ HRUDNÍK PÁNEV jako celek Columna vertebralis Skeleton thoracis Pelvis Páteř (columna vertebralis) složená z obratlů 7 krčních 12 hrudních 5 bederních 5 křížových srostlých v křížovou kost 4 5 kostrčních

Více

Fossa cranii anterior media posterior

Fossa cranii anterior media posterior LEBKA JAKO CELEK Fossa cranii anterior media posterior Cavum oris Orbita: forma pyramidy Vchod-base: aditus orbitae Vrchol: canalis opticus Orbita Medialni stena: processus frontalis maxillae os lacrimale,

Více

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky 6 PŘÍLOHY Č. 1 Souhlas etické komise Č. 2 Vzor informovaného souhlasu Č. 3 Seznam tabulek Č. 4 Seznam zkratek Č. 5 Obrázky Příloha č. 2 - Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS Vážená paní, vážený

Více

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1 Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

RTG snímky. Prosté snímky

RTG snímky. Prosté snímky RTG snímky Prosté snímky Prosté snímky K získání obrazu využíváme schopnost tkání pohlcovat RTG záření Čím je tkáň hutnější tím více záření pohltí a na RTG snímku se vytvoří sytější stín ( snímek je negativ,

Více

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS

Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 1: Potvrzený formulář Etickou komisí UK FTVS Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou

Více

KLASIFIKACE PORANĚNÍ PÁTEŘE thorakolumbální páteř

KLASIFIKACE PORANĚNÍ PÁTEŘE thorakolumbální páteř KLASIFIKACE PORANĚNÍ PÁTEŘE thorakolumbální páteř J. Little, J. Foukal, J. Procházková Radiologická klinika FN Brno a LF MU Rozdělení poranění páteře Poranění horní krční páteře C0-C2 tradiční dělení Fraktury

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ. Problematika tlumení pooperační bolesti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ. Problematika tlumení pooperační bolesti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Problematika tlumení pooperační bolesti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR: Michaela Hronešová VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Marie Holubová 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem

Více

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č.

6 PŘÍLOHY. Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK. Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta. Příloha č. 6 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č.1 vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č.2 - vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č.3 seznam zkratek Příloha č.4 seznam tabulek Příloha č.5 seznam obrázků

Více

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Reakce organismu na cvičení s vibrační tyčí FLEXI-BAR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D. Vypracovala:

Více

KŘÍŽOVÁ PLETEŇ (plexus sacralis)

KŘÍŽOVÁ PLETEŇ (plexus sacralis) KŘÍŽOVÁ PLETEŇ (plexus sacralis) KŘÍŽOVÁ PLETEŇ (plexus sacralis) křížová pleteň je tvořena spojkami z předních větví L4 Co je to největší nervová pleteň v těle uložena po stranách křížové kosti, jde přes

Více

Neurochirurgie I. onemocnění torakolumbálního úseku páteře

Neurochirurgie I. onemocnění torakolumbálního úseku páteře Neurochirurgie I. onemocnění torakolumbálního úseku páteře MVDr. Milan Dvořák, Ph.D. Neurochirurgická onemocněníní Th- L úseku páteře Kompresní onemocnění degenerativní protruze/extruze meziobratlové ploténky

Více

Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému

Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Ludmila Brůhová Autor: Ing. Alena Turková,

Více

Plexus lumbalis et sacralis

Plexus lumbalis et sacralis Plexus lumbalis et sacralis Plexus lumbalis L1-L4 senzoricky kůži v bederní oblasti a kůži na přední a mediální ploše stehna a bérce motoricky zadní a částečně boční skupinu břišních svalů, dále přední

Více

Obsah Úvod... 7 1 Anatomické poznámky... 9 1.1 Dolní čelist... 9 1.2 Retromolární prostor... 9 1.3 Pterygomandibulární prostor... 10 1.4 Submandibulární prostor... 11 1.5 Parafaryngeální prostor... 12

Více

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Přednáška 5 Biomechanika svalu 13.11.2013 Přednáška 5 Biomechanika svalu ANATOMIE MUDr. Vyšatová ANATOMIE MUDr. Vyšatová Obecná myologie Svalová vlákna, myofibrily, proteiny, sarcomery, skluzný model svalového stahu, stavba kosterního

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslava Pochmonová Autor: Terezie

Více

Kraniocervikální přechod

Kraniocervikální přechod Kraniocervikální přechod anatomie zobrazení Bušková J., Šprláková-Puková A., Keřkovský M. Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA obsah anatomie kraniocervikálního

Více

Poranění krční páteře

Poranění krční páteře Poranění krční páteře Mrůzek M.,Paleček T. Neurochirurgická klinika FN Ostrava Přednosta: MUDr Tomáš Paleček Ph.D. Neurochirurgická klinika Úvod Poranění C páteře: 64 spinálních poranění/ 1milion obyvatel/1rok

Více

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace

Více

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA obr. č. 1 POJIVOVÁ TKÁŇ a) VAZIVOVÁ TKÁŇ = VAZIVO měkké, poddajné, vodnaté, ale přitom pevné má schopnost regenerace např. vazy, šlachy POJIVOVÁ TKÁŇ b) CHRUPAVČITÁ TKÁŇ = CHRUPAVKA

Více

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU Václav Báča, David Kachlík Tereza Smržová, Martin Holek, Katarína Hubčíková, Radek Jakša Ústav anatomie 3. LF UK, Praha podpořeno grantem FRVŠ 1101/2008/F3 REGIO CERVICALIS ANTERIOR

Více

Oslabení dýchacího systému asthma

Oslabení dýchacího systému asthma Oslabení dýchacího systému 1 / 7 Oslabení dýchacího systému asthma Astma bronchiale. Definice podle WHO, která je zakotvena i v Mezinárodní dohodě o diagnostice a léčbě astmatu z roku 1992, zní: Astma

Více

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010

Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 Komplexní kineziologický rozbor CELKOVÝ Mgr. Petra Palanová 2010 A. anamnéza (bolest, farmakologická tp., ) B. funkční parametry transportního systému (TK, SF, f B ), m, výška, BMI C. stereotyp chůze,

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO TRAUMATICKÉM PORANĚNÍ PÁTEŘE. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO TRAUMATICKÉM PORANĚNÍ PÁTEŘE. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO TRAUMATICKÉM PORANĚNÍ PÁTEŘE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Križanová Autor: Vendula

Více

ZEVNÍ TVAR SRDCE NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU

ZEVNÍ TVAR SRDCE NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU SRDCE VÝVOJ SRDCE ZEVNÍ TVAR SRDCE NEPÁROVÝ DUTÝ SVALNATÝ ORGÁN TUHÉ KONZISTENCE, ČERVENOHNĚDÉ BARVY 4,5% HMOTNOSTI TĚLA NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU ZEVNÍ

Více

Svaly II. Svaly II. HRUDNÍK ZÁDA. David Kachlík

Svaly II. Svaly II. HRUDNÍK ZÁDA. David Kachlík Svaly II. Svaly II. HRUDNÍK ZÁDA David Kachlík Svaly hrudníku Musculi thoracis torakohumerální svaly m. pectoralis major m. pectoralis minor m. subclavius m. serratus anterior vlastní svaly hrudníku mm.

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Páteř a její poruchy

Páteř a její poruchy Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií Páteř a její poruchy Bakalářská práce Autor: Eliška Mikesková Vedoucí práce: Mgr. Edvard Ehler, Ph.D. Praha 2016

Více

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky)

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Úvod do fyzioterapie propedeutika I Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Definice - druh pasivního pohybu, působíme zevní silou malé intenzity po dlouhou dobu Indikace

Více