Reforma s.r.o. v itálii podle nové právní úpravy společností

Transkript

1 diritto commerciale italiano italské obchodní právo 20 economicrevue 51 Reforma s.r.o. v itálii podle nové právní úpravy společností Nová právní úprava, zavedená CZ nedávnou reformou právní úpravy společností s ručením omezeným, bude mít z mnoha důvodů značný dopad. Stačí si uvědomit, že se jedná o nejrozšířenější formu kapitálové společnosti, svojí velikostí navíc nejlépe vyhovující podnikání v Itálii, a mající jednodušší strukturu oproti akciové společnosti, která má některé nevýhody: nutnost dozorčí rady, povinnost svolávat valnou hromadu na stránkách Úředního věstníku (Gazzetta ufficiale), vyšší minimální základní kapitál apod. Tyto nevýhody navíc nejsou vyváženy výhodami, jako například možností vydávat obligace, která nyní již pro s.r.o. není vyloučená. Společnost s ručením omezením neměla nikdy předtím vlastní úpravu, pouze několik specifických norem, a paragrafy zákoníku často odkazovaly na ustanovení, týkající se akciových společností. Zákonodárci nyní vytvořili konečně ad hoc úpravu společnosti s ručením omezeným, poměrně odlišnou od úpravy akciové společnosti, která umožňuje řídit ekonomické situace typické pro rozměr a organizaci takové struktury společnosti. Čl (Ručení) Byla potvrzena předchozí úprava, v níž byla po bok historické smluvní povahy společenské smlouvy, uzavřené dvěma nebo více společníky, zařazena možnost založení jednostranným úkonem. Hlavní princip ručení omezeného do výše hodnoty vlastního vkladu každého společníka ve společnostech, majících více osob, nepřipouští výjimky, zatímco ve společnostech, majících jednu osobu, vyplývá výhoda omezeného ručení nezbytně z dodržení určitého chování. Nový odstavec II článku 2462 totiž stanoví, že jediný společník ručí neomezeně při souběhu všech tří následujících podmínek: že společnost je nesolventní (nestačí tedy pouze dočasná platební neschopnost nebo pouhé nesplnění jednoho závazku, ale je nutná skutečná nesolventnost mající charakter úpadku); že vklady nebyly stoprocentně složeny (jak vklad původního jediného společníka, tak vklady, k nimž se zavázali, ale které nesložili jednotliví společníci ve společnosti, mající více osob, která se z jakéhokoliv důvodu stala společností s jediným společníkem), a to jak s ohledem na vklady, uvedené ve společenské smlouvě, tak na vklady, vyplývající z kapitálových operací; že v obchodním rejstříku nebyl proveden zápis jediného společníka, jak stanoví zákon. Upozorńujeme na rozdíl oproti předchozí úpravě, kdy pro vznik neomezeného ručení stačilo pouhé nesplnění povinností zápisu. Toto neomezené ručení se nevztahuje na závazky společnosti, přijaté v době, kdy celý podíl patřil jediné osobě. Čl (Založení) Článek 2463 občanského zákoníku stanoví možnost založit společnost jednostrannou smlouvou nebo listinou, sepsanou ve formě veřejné listiny. Uložení této listiny má zakládající účinek a musí být provedeno notářem do deseti dnů (oproti 30 dnům stanoveným starou úpravou) na obchodním rejstříku. Stará úprava se vztahovala pouze na fyzické osoby (přestože účast jiných subjektů, než fyzických osob, nebyla předmětem diskuse). To vyplývalo z typické povahy společností s ručením omezeným, které sice byly kapitálové, ale byly (a jsou) silně závislé na osobě svých společníků (tzv. intuitus personae). Nyní je bráno do úvahy to, že intuitus personae může existovat i v případě, že společníky společnosti s ručením omezeným jsou i jiné subjekty, než fyzické osoby: nová úprava (čl. 2463, odst. 2, bod 1) mění předchozí úpravu a stanoví, že ve společenské smlouvě, kromě údajů o fyzických osobách, se uvádějí také údaje o firmě a sídle právnických osob, které jsou společníky, a o místu založení. Tento poslední údaj může být však obtížně zjistitelný v případě dříve založené společnosti, která se několikrát přestěhovala, nemluvě o případu zahraničních společností nebo osob. K významné změně došlo rovněž ve způsobu uvádění sídla společnosti, neboť v současné době bude stačit uvedení obce, v níž je umístěno hlavní sídlo společnosti a eventuální provozovny, bez uvedení přesného umístění, zatímco dřívější praxe vyžadovala uvedení ulice a popisného čísla. To umožní změnit sídlo společnosti v rámci jedné obce pouhou změnou zápisu Sestavil: dr. Piero Giovannini

2 52 economicrevue 20 diritto commerciale italiano italské obchodní právo v obchodním rejstříku, aniž by bylo nutno měnit společenskou smlouvu a tedy svolávat valnou hromadu. Dále došlo k rozšíření koncepce předmětu podnikání s tím, že ve společenské smlouvě bude nutno uvést činnost, zakládající předmět podnikání, a tedy poměrně podrobně i ekonomickou aktivitu, kterou společnost hodlá provádět. Výrazy společnost může vykonávat veškerou obchodní činnost budou proto tolerovány pouze v případě, že budou podrobně specifikovány, například s odkazem na specifická odvětví obchodu, v nichž společnost zamýšlí působit, a to i potenciálně (nelze však uvádět veškeré lidské činnosti bez jejich příslušných logických souvislostí). Společenská smlouva dále musí obsahovat podle odst. 7 úpravu, týkající se fungování společnosti, s uvedením norem, které se týkají správy, zastupování a rozdělení kompetencí mezi společníky a jednatele. Společenská smlouva a stanovy mohou proto být obsaženy v jediné listině, neboť v nových ustanoveních chybí odvolání na čl obč. zákoníku, který v konsolidované praxi, přijaté v občanském zákoníku, vyžaduje, aby u kapitálových společností společenská smlouva existovala odděleně od stanov. Náležitosti doby trvání společnosti, které byly dříve typické pro kapitálové společnosti, byly zrušeny vynecháním bodu 9 odst. 1 článku V případě společností, které budou založeny na dobu neurčitou, bude mít každý společník kdykoliv právo na vystoupení ze společnosti s tím, že toto vystoupení musí být oznámeno šest měsíců předem. Tento termín lze prodloužit až na jeden rok (čl. 273, odst. 2). Čl (Vklady) Bylo potvrzeno, že společnost s ručením omezeným nemůže být založena se základním kapitálem nižším než euro, a že vklad musí být peněžitý, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Čl občanského zákoníku uvádí další četné novinky: a) mohou být vložena všechna hospodářsky ocenitelná aktiva, a tedy jakýkoliv prvek, použitelný při výkonu podnikání, za podmínky, že bude zaručeno skutečné vytvoření základního kapitálu. Tato novinka má široký dosah, neboť vklady do s.r.o. bude nyní možno provádět i ve formě pracovních výkonů nebo služeb poskytovaných společníky, na rozdíl od akciových společností, kde trvá zákaz této formy vkladu. Tyto vklady, které doposud existovaly pouze v případě osobních společností, jsou umožněny za podmínky, že jejich celá hodnota bude garantována pojistnou smlouvou nebo bankovní zárukou, které mohou být nahrazeny, v případě, že to umožní společenská smlouva, peněžní kaucí v příslušné výši, složenou společníkem. Příkladem je společnost s ručením omezeným s jediným společníkem, který jako řemeslník vloží do společnosti pouze svůj pracovní výkon a bude tak moci vykonávat svoji činnost formou podnikání a s výhodami, vyplývajícími z omezeného ručení. Bude moci volně vložit jakýkoliv druh knowhow, a to nejen v úzkém smyslu slova, kdy převládá konkrétní výkon ve formě technologického přínosu a pracovních postupů (jejichž vložení již nyní bylo většinou umožňováno), ale rovněž v tzv. širším smyslu, v němž naopak převládá konání vkladatele, tedy jeho profesionální kvalita a schopnosti, které dosud nebyly povoleny. Bude proto vhodné, aby byla při sepisování společenské smlouvy vložena doložka umožňující společníkům vložit i při eventuálním budoucím zvýšení základního kapitálu všechna hospodářsky ocenitelná aktiva. b) v okamžiku podpisu společenské smlouvy bude muset být složeno u banky nejméně 25% (nikoliv již 30%) peněžitých vkladů (nejméně 2.500,- euro), zatímco v případě založení společnosti jediným společníkem musí být složen celý základní kapitál. Složení 25% vkladu nemusí být provedeno před uzavřením společenské smlouvy a může být nahrazeno uzavřením pojistky nebo bankovní zárukou v alespoň stejné výši. Toto ustanovení podporuje zakládání společností s ručením omezeným i těmi, kteří nedisponují dostatečnou hotovostí ke složení počátečního vkladu (což je typickým problémem mladých podnikatelů), neboť nahrazuje nutnost vkladu výhodnějším uzavřením pojistky nebo bankovní zárukou, kterou však společník může kdykoliv nahradit odpovídajícím složením peněžní částky, například kapitalizací zisku, kterého společnost dosáhla. c) V případě, že se společnost, která měla více společníků, změní na společnost s jediným společníkem, je tento povinen splatit nesplacené vklady do tří měsíců. Čl (Stanovení hodnoty nepeněžitého vkladu a pohledávek) Ten, kdo vkládá nepeněžitý vklad nebo pohledávky, musí předložit posudek zpracovaný soudním znalcem, zapsaným v seznamu auditorů, nebo auditorskou firmou, zapsanou v příslušném rejstříku. Tento znalec může být jmenován přímo stranami tak, aby proces stanovování hodnoty byl co nejjednodušší, vzhledem k tomu, že již není vyžadován postup prostřednictvím soudu (na rozdíl od akciových společností). Posudek, který musí být přiložen ke společenské smlouvě, musí obsahovat: popis vloženého majetku nebo pohledávky (ale nikoliv jako dosud i hodnotu, která je pro každý z nich stanovena), použitá kritéria hodnocení, osvědčení, že jejich hodnota odpovídá alespoň hodnotě, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu a eventuální nadhodnotu (je vždy lepší, je-li nominální hodnota majetku nižší, než skutečná hodnota). Rozpaky vzbuzuje rozhodnutí svěřit odhad pouze auditorům (nebo auditorským společnostem), neboť se může jednat o celou škálu nejrůznějších vkladů (zařízení, budovy, areály, zemědělské podniky apod.), jejichž posouzení bude vyžadovat specifické technické schopnosti různých profesních skupin (architektů, inženýrů, geometrů, zemědělských odborníků apod.), takže sám auditor se bude muset nevyhnutelně obrátit na další znalce. Společnost s ručením omezeným má svoji úpravu i pokud se týká koupě majetku společníků a jednatelů ze strany společnosti, neboť takový majetek může být považován za potenciálně nebezpečný, neboť může dojít k oklamání, pokud jde o jeho efektivnost. Jako příklad si uveďme společníka, který poté, co se zaváže ke vkladu, prodá společnosti svůj majetek za cenu nepřiměřeně vysokou oproti jeho skutečné hodnotě a takto vzniklou pohledávku vůči společnosti vykompenzuje svým dluhem na složení vkladu, čímž poruší principy efektivity a integrity základního kapitálu. Nová úprava ve čl stanoví, že v případě, kdy společnost koupí za cenu stejnou nebo vyšší než 1/10 základního kapitálu majetek nebo pohledávky zakladatelů, společníků nebo jednatelů v průběhu dvou let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku, musí dodržet následující postup: a) koupě musí být schválena rozhodnutím společníků podle čl (není-li ve stanovách upraveno jinak, s odvoláním na plnou statutární autonomitu, kterou společnosti s ručením omezeným dává reforma); b) společník (jednatel), který hodlá prodat společnosti majetek, musí předložit posudek znalce, v souladu s výše

3 diritto commerciale italiano italské obchodní právo 20 economicrevue 53 uvedeným čl. 2465; c) zákon stanoví, že znalec pak odpovídá za škody, způsobené společnosti, společníkům a třetím osobám, stejně jako jednatel a prodávající ručí společně a nerozdílně vůči společnosti, společníkům a třetím osobám za škody, způsobené nedodržením postupu koupě. Čl (Nesplacení vkladů) V případě nesplacení vkladů vyzvou jednatelé společníka, který je v prodlení, aby vklad splatil do 30 dnů, po jejichž uplynutí mohou buď podat návrh na exekuci nebo prodat obchodní podíl dlužníka ostatním společníkům, a to v poměru podle jejich obchodních podílů, za hodnotu vyplývající z poslední schválené účetní závěrky. V případě, že o koupi podílu není zájem, může být prodán v dražbě, pokud to společenská smlouva umožňuje. Základní kapitál může být odpovídajícím způsobem snížen, pokud nemůže dojít k prodeji (z důvodu nezájmu kupujících) a společník je vyloučen ze společnosti. Stejné ustanovení se použije v případě, že vypršela platnost pojistky nebo bankovní záruky s tím, že společník má možnost nahradit ji odpovídajícím peněžitým vkladem. Společník, který je v prodlení se složením vkladu, se nemůže účastnit rozhodování. Čl (Financování ze strany společníků) Ustanovení nového čl jsou zaměřena na vyjasnění problému financování společnosti ze strany společníků, které se formálně jeví jako půjčka, ale které ve své ekonomické podstatě tvoří vlastní kapitál. Pro společnosti s ručením omezeným tak vzniká zcela nová úprava financování společnosti ze strany společníků, která byla doposud obsažena pouze ve speciálních zákonech, které upravovaly rozlišení takového financování od vybírání úspor mezi veřejností. Nová zákonná úprava jakéhokoliv financování ze strany společníků, poskytovaného tehdy, kdy ve společnosti vznikne, i s ohledem na druh vykonávané činnosti, přílišný nepoměr mezi zadlužením a čistým obchodním jměním nebo kdy dojde k finanční situaci společnosti, v níž by bylo odůvodněné provést vklad. V případě takového financování vrácení částky společníkům: musí být provedeno až po uspokojení ostatních věřitelů musí být vráceno, dojde-li k němu v roce předcházejícím návrhu na konkurs. Nejobtížnějším problémem v této věci je stanovení vhodných kritérií k odlišení takové formy financování od finančních vztahů mezi společníky a společností, které musí být považovány za stejné, jako vztahy vůči jakékoliv třetí osobě. Jak upřesňuje zpráva k reformě, řešení spočívá v přijetí kritéria odůvodněnosti, kterým se bere na vědomí situace společnosti a srovnává se s chováním, které by bylo odůvodněné očekávat na trhu. V souladu s takovým ustanovením nový čl obč. zákoníku, pojednávající o novém obsahu rozvahy kapitálových společností, stanoví, že mezi pasiva se zařazuje nová položka (D3) závazky z financování vůči společníkům. Čl (Podíl) Pokud se týká úpravy účasti na společnosti (v žádném případě nesmí být nižší než 1 euro, nesmí být představována akciemi a nesmí být předmětem investičních pobídek), práva ve společnosti náleží společníkům v poměru podle jejich účasti, která je stanovena podle jejich vkladu. Aby byla nicméně zachována personální charakteristika společnosti s ručením omezeným, zůstává možnost, že ve společenské smlouvě bude stanoveno přidělení účastí, které nemusí být poměrné (jak stanovila stará úprava) vůči vkladu, nebo udělení zvláštních práv, spočívajících jak v jejich pravomocích ve společnosti, tak v účasti na zisku (přestože podíly budou určeny v poměru podle vkladů), jednotlivým společníkům podle jejich osobního postavení. Tato práva mohou být změněna pouze se souhlasem všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak, a s tím, že právo společníka na vystoupení ze společnosti zůstává nedotčeno. Čl (Převod účastí) Nový čl obč. zákoníku potvrzuje převoditelnost podílů úkony provedenými jak mezi živými, tak děděním, a stanoví rovněž možnost zablokovat takovou převoditelnost podle specifického ustanovení společenské smlouvy. V těchto případech nicméně zůstává zachováno, stejně jako v případě, že převoditelnost podílu musí být schválena podle zvláštních ustanovení orgány společnosti, společníky nebo třetími osobami bez stanovení podmínek či omezení, nebo za podmínek či omezení, které v konkrétním případě brání převodu v případě úmrtí společníka, že společník nebo jeho dědicové mohou vykonat své právo na vystoupení podle čl obč. zákoníku. Výkon takového práva vede k následujícím důsledkům: a) vystupující společníci mají právo na vypořádací podíl v poměru k majetku společnosti; b) hodnota je stanovena s ohledem na tržní hodnotu v okamžiku oznámení vystoupení ze společnosti (v případě neshody je hodnota stanovena soudním znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem na návrh jedné ze stran); c) vypořádací podíl musí být vyplacen nejpozději do šesti měsíců od oznámení společníka o vystoupení ze společnosti; d) vypořádání může být provedeno buď formou odkupu podílu ostatními společníky v poměru podle jejich podílů, nebo ze strany třetí, společně zvolené osoby; e) nedojde-li k tomu, je vypořádání provedeno za použití disponibilních rezerv, nebo v případě, že tyto neexistují, snížením základního kapitálu. Není-li snížení možné (v případě, že základní kapitál má nejnižší stanovenou hodnotu euro), je společnosti uvedena do likvidace. Pro tyto případy může společenská smlouva stanovit, že k vystoupení ze společnosti nemůže dojít dříve než za dva roky od založení společnosti nebo od zavázání se k vkladu, tak aby byla ochráněna dobrá víra smluvních stran a zamezeno jednání, které by mohlo poškodit zájmy ostatních stran ve společnosti. Čl (Účinnost a zveřejnění) Převod podílu je účinný od okamžiku zapsání do knihy společníků. Smlouva o převodu s oficiálně ověřenými podpisy musí být uložena notářem do 30 dnů u obchodního rejstříku. Čl obč. zákoníku dále řeší problém, zda a jak má být ochráněn nabyvatel podílu ve společnosti. De facto je zavedena radikální novinka ve formě revolučního ustanovení, že zveřejnění v obchodním rejstříku má rovněž (analogicky jako zveřejnění v katastru nemovitostí), deklarativní účinky, a tedy umožňuje prioritu toho, kdo jako první provede zápis do rejstříku, nezávisle na datu uzavření smlouvy o převodu (doposud bylo rozhodujícím kritérium prior in tempore, potior in iure). V této souvislosti jsme však toho názoru, zda by nebylo možno přijmout tradiční řešení zveřejňování v oboru nemovitostí. Bylo namítnuto, že uvedené řešení by vedlo k paradoxnímu výsledku, podle něhož by nabyvatel podílu ve společnosti s ručením omezeným byl chráněn lépe, než ten, kdo koupí pohledávku nebo nehmotný finanční nástroj. Třetí odstavec v podstatě reprodukuje čl. 1155, týkající se převodu movitostí: v případě sporu mezi nabyvateli podílu

4 54 economicrevue 20 diritto commerciale italiano italské obchodní právo nezáleží priorita zápisu do obchodního rejstříku tomu, kdo je první z časového hlediska, ale dále se vyžaduje subjektivní požadavek dobré víry, která se všeobecně chápe jako pravděpodobná, vzhledem k tomu, že v reformě zákona chybí výslovné důkazní břemeno vůči prvnímu zapisovanému. Toto rozhodnutí lze z pohledu jistoty právních vztahů kritizovat. Pokud by byla dána přednost řešení konfliktů na základě objektivního mechanismu priority zveřejnění, byl by takový systém řešení neobjektivní a nastoupil by stav dobré víry druhého nabyvatele a současně prvního zapisovaného. V případě převodu podílu bude převodce ručit po dobu tří let od zápisu převodu do knihy společníků společně a nerozdílně s nabyvatelem za nesplacené vklady dlužných společníků. Podíly mohou být rovněž předmětem exekuce. Zabavení musí být oznámeno dlužníkovi a společnosti a zapsáno v obchodním rejstříku a v knize společníků. Čl (Exekuce podílu) Podíl na základním kapitálu společnosti s ručením omezeným může být předmětem exekuce ze strany věřitelů společníka. Zákon stanoví, že zabavení je prováděno na základě oznámení dlužníkovi a společnosti a následného zapsání do obchodního rejstříku. Rozhodnutí soudu, který nařídil prodej účasti, musí být věřitelem oznámeno společnosti. Jak v případě exekuce, tak i v případě konkursu platí, že není-li podíl volně převoditelný a věřitel, dlužník a společnost se nedohodnou na prodeji podílu, proběhne prodej formou dražby. Prodej je však neúčinný, pokud společnost najde do deseti dnů od příklepu jiného zájemce, který nabídne stejnou cenu. Čl (Ručení převodce za nesplacené vklady) V případě převodu podílu ručí převodce společně a nerozdílně s nabyvatelem po dobu tří let od zápisu převodu do knihy společníků za nesplacené vklady. Převodce může být vyzván k zaplacení pouze poté, co společník, který je dlužníkem, nezaplatil ani poté, co k tomu byl vyzván. Čl (Vystoupení společníka ze společnosti) Pokud se týká práva společníka na vystoupení ze společnosti, v novém čl došlo ke značnému rozšíření doposud existujících předpokladů. Společenská smlouva stanoví, kdy může společník vystoupit ze společnosti a způsob vystoupení. V každém případě mají právo vystoupit ze společnosti ti společníci, kteří nesouhlasí se změnou předmětu podnikání nebo druhu společnosti, s jeho sloučením nebo rozdělením, s přesunutím sídla společnosti do zahraničí a s vykonáním operací, které představují podstatnou změnu předmětu podnikání společnosti, uvedeného ve společenské smlouvě, nebo se značnou změnou práv společníků. V případě, že společnost je založena na dobu neurčitou, má společník právo kdykoliv vystoupit ze společnosti s tím, že tento záměr musí oznámit šest měsíců předem, ledaže by společenská smlouva stanovila delší termín, který však nesmí překročit jeden rok. V případě vystoupení ze společnosti jsou důležité nové principy vedoucí ke stanovení hodnoty podílu, náležející odstupujícímu. Společníci, kteří vystupují ze společnosti, mají právo na vypořádací podíl v poměru k majetku společnosti. Za tímto účelem je hodnota podílu stanovena s ohledem na jeho tržní hodnotu v okamžiku oznámení vystoupení ze společnosti; v případě neshody je hodnota stanovena soudním znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem. Vypořádání může být provedeno buď formou odkupu podílu ostatními společníky v poměru podle jejich podílů, nebo ze strany třetí osoby. Dále může být vypořádání provedeno za použití disponibilních rezerv, nebo snížením základního kapitálu, pokud toto lze provést. Čl bis (Vyloučení společníka) Společenská smlouva může stanovit zvláštní předpoklad vyloučení společníka, což doposud nebylo možné. V tomto případě se použijí ustanovení předchozího článku, s výjimkou možnosti vypořádání podílu snížením základního kapitálu. Čl (Operace s vlastními podíly) Společnost v žádném případě nesmí kupovat nebo přijímat do zástavy vlastní podíly, nebo poskytovat půjčky nebo poskytovat záruky na jejich koupi nebo upsání. Čl (Správa společnosti) Podle zákonných ustanovení správa společnosti náleží společníkům a ve stanovách musí být výslovně uvedena možnost jmenovat jednatele, kteří nejsou společníky. Valná hromada jmenuje jednatele nebo představenstvo (a tedy buď nekolektivní nebo kolektivní orgán). Do nové úpravy byl zařazen princip nekolektivnosti při zasedání představenstva. Společenská smlouva může stanovit, že rozhodnutí správní rady mohou být přijata prostřednictvím písemné konzultace nebo souhlas může být vyjádřen písemně. Správa společnosti je upravena stanovami. V případě, že není upravena, platí pravidla stanovená pro společnost osob. Zákon některá ustanovení vůbec neupravuje (jmenování předsedy představenstva, důvody nemožnosti zvolit nebo odvolat jednatele, odměny jednatelů apod.), otázkou proto zůstává, zda v těchto případech platí analogicky ustanovení, týkající se akciových společností, nebo zda jsou tyto povinně svěřeny do kompetence stanov. Čl bis - (Jednání za společnost) Za společnost jedná jednatel. Omezení jeho pravomocí jsou neúčinná vůči třetím osobám, a to i v případě, že byla uveřejněna, ledaže by se prokázalo, že tato třetí osoba o nich byla informována. Čl. 2475ter (Střet zájmů) Smlouvy, uzavřené zákonným zástupcem společnosti při střetu zájmů mohou být na základě žádosti společnosti zrušeny v případě střetu zájmu, který byl nebo mohl být znám třetí osobě. Rozhodnutí představenstva, přijatá kladným hlasem člena představenstva, který byl ve střetu zájmů, mohou být napadnuty jednateli nebo kontrolním orgánem pokud mohou způsobit majetkovou újmu společnosti, s tím že práva třetích osob, jednajících v dobré víře, zůstávají nedotčena. Čl (Odpovědnost jednatelů a kontrola společníků) Každý společník je oprávněn podat žalobu proti jednateli, přičemž může žádat, aby bylo vydáno předběžné opatření, kterým by společník byl odvolán. V takovém případě může soudce nařídit opatření spočívající v poskytnutí kauce. V případě přijetí žaloby je společnost povinna (s právem postihu vůči jednateli) uhradit navrhovateli soudní výlohy a výlohy spojené s ověřováním skutečností. Žaloba může být stažena nebo může být uzavřen smír, pokud s tím souhlasí společníci, jejichž vklady tvoří nadpoloviční většinu základního kapitálu, pokud nejsou proti společníci, jejichž vklady tvoří 10% základního kapitálu. Společně a nerozdílně s jednateli ručí společníci, kteří úmyslně rozhodli o vykonání poškozujících úkonů, nebo je schválili.

5 diritto commerciale italiano italské obchodní právo 20 economicrevue 55 Schválení účetní závěrky neruší odpovědnost jednatelů nebo společníků za úkony spojené se správou společnosti. Každý společník má právo nahlížet do knih a záznamů společnosti (i v přítomnosti dozorčí rady). Čl (Kontrola účtů) Společnost může jmenovat dozorčí radu nebo jednoho revizora. Jmenování dozorčí rady je povinné v případě, že základní kapitál dosáhne minimální výše stanovené pro akciové společnosti nebo překročí limity, uvedené v článku 2435-bis. Čl (Knihy společnosti) Hlavní novinka se týká rozhodnutí valné hromady, k nimž došlo nekolektivním způsobem jak bude dále objasněno neboť do knihy rozhodnutí společníků musí být bez odkladu zaznamenána i rozhodnutí, přijatá písemnou konzultací. Čl (Rozhodování společníků) Do pravomoci valné hromady náleží následující úkony: 1 schválení účetní závěrky a rozdělení zisku 2 jmenování jednatelů a kontrolního orgánu 3 změny stanov 4 rozhodnutí o změně předmětu podnikání a o právech společníků. Společnost může dále stanovit, stejně jako pro případ jednatelů, možnost rozhodovat nekolektivním způsobem (písemná konzultace nebo shromáždění písemných souhlasů). Rozhodování o výše uvedených bodech tři a čtyři musí být povinně provedeno kolektivním způsobem. Čl. 2479bis Valná hromada společníků Valná hromada (rozhodující kolektivní metodou) je platně ustavena v přítomnosti společníků, kteří vlastní alespoň 50% podílů na základním kapitálu, a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných společníků. Změna stanov, předmětu podnikání nebo práv společníků vyžaduje vždy souhlas nadpoloviční většiny všech společníků. S výjimkou předchozího ustanovení, jsou rozhodnutí platně přijata pokud pro ně hlasuje nadpoloviční většina přítomných společníků (což vyžaduje fyzické spočítání přítomných společníků). V případě změny stanov, předmětu podnikání nebo práv společnosti musí hlasovat kladně nadpoloviční většina všech společníků. Rozhodnutí přijatá nekolektivní metodou jsou platná, pouze hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina všech společníků. Do úvahy je nutno vzít skutečnost, že podle stanov nemusí odpovídat nominální hodnota podílu poměru vůči hlasovacím právům. Čl. 2479ter Neplatnost rozhodnutí Rozhodnutí mohou být zrušena v následujících případech: rozhodnutí přijatá v rozporu se zákonem nebo stanovami rozhodnutí přijatá společníkem, který byl ve střetu zájmů, pokud tato rozhodnutí mohou společnosti způsobit škodu rozhodnutí přijatá odchylným, nedovoleným nebo chybným výpočtem většiny nekompletní nebo nepřesný zápis, který brání ověření obsahu, účinku nebo platnosti rozhodnutí. Rozhodnutí mohou být zrušena, jsou-li napadena nejpozději do tří měsíců od svého zápisu do knihy zápisů z valné hromady. Žaloba může být podána společníky, jednateli nebo členy dozorčí rady. Rozhodnutí jsou neplatná v následujících případech: rozhodnutí mající nezákonný nebo nemožný obsah rozhodnutí přijatá v absolutní neinformovanosti. Existují určité pochyby o analogické aplikaci některým případů neplatnosti stanovených pro akciové společnosti (nebylo-li provedeno svolání, nebyl-li sepsán zápis). Rozhodnutí mohou být zrušena, jsou li napadena jakoukoliv zainteresovanou osobou do 3 let od svého zápisu do knihy zápisů z valné hromady. Zákon nestanoví žádný termín pro zrušení rozhodnutí, která mění předmět podnikání na nezákonný nebo nemožný. Čl Zvýšení základního kapitálu Společenská smlouva může udělit jednatelům pravomoc zvýšit základní kapitál a stanovit omezení a podmínky. Rozhodnutí správního orgánu musí být v tomto případě sepsáno ve formě notářského zápisu. Čl. 2481bis Zvýšení základního kapitálu novými vklady Společenská smlouva může stanovit, že zvýšení základního kapitálu může být provedeno nabídkou nových podílů třetím osobám. V tomto případě mají společníci, kteří hlasovali proti, právo vystoupit ze společnosti. Není-li zvýšení základního kapitálu upsáno v plné výši, považuje se základní kapitál za zvýšený pouze o upsané podíly, pokud tak bylo stanoveno v rozhodnutí o zvýšení. Čl Snížení základního kapitálu Zákon již nestanoví požadavek snížit základní kapitál v případě, že je nadměrný vzhledem k předmětu podnikání. Rozhodnutí o snížení může být přijato nejdříve 3 měsíce od zápisu do obchodního rejstříku a nejsou-li námitky ze strany třetích osob, které jsou věřiteli společnosti. Čl Vydání dluhopisů Vydání dluhopisů musí být uvedeno ve stanovách, které upravují rovněž všechny náležitosti jejich vydání. Takto emitované cenné papíry musí být podepsány kvalifikovanými investory. V případě jejich následného oběhu osoba, která je podepsala, ručí za solventnost společnosti.