UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. Bakalářská práce ALENA VEČERKOVÁ
|
|
- Zbyněk Sedlák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce ALENA VEČERKOVÁ DĚJINY DOMOVA NA ZÁMKU V NEZAMYSLICÍCH V KONTEXTU OBECNÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN Olomouc 2012 Vedoucí práce: Mgr. Pavel Neumeister Ph. D.
2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila jsem veškeré použité prameny a literaturu....
3 Touto cestou bych ráda poděkovala panu Mgr. Pavlu Neumeisterovi PhD. za odborné vedení, podnětné připomínky a poskytnutí cenných rad a informací, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.
4 Úvod TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Vymezení pojmu sociální služby Zřizovatelé sociálních služeb Zařízení sociálních služeb Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Druhy zařízení sociální péče HISTORIE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Počátky sociální péče Sociální péče ve starověku Středověk Novověk První republika Období komunismu Porevoluční sociální péče Domovy pro osoby se zdravotním Postižením Domov na zámku Charakteristika zařízení Služby obyvatelům Zdravotní péče Výchova, vzdělání HISTORIE DOMOVA NA ZÁMKU Z historie městyse Nezamyslice Historie sociální péče v Nezamyslicích ZÁVĚR Použitá literatura Příloha... 44
5 ÚVOD Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jak se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy. Společnost, která se o ně stará nedostatečně, je pochybená. Adrian D. Ward Žijeme ve společnosti, ve které je už dnes běžné setkávat se s lidmi, kteří mluví jiným jazykem, vyznávají různá náboženství nebo hodnoty ve svém životě. Jednou ze skupin jsou i lidé určitým způsobem sociálně znevýhodněni, jedinci, kteří pro své omezené možnosti nemohou vést život podobný představám většinové společnosti. Ve svých potřebách jsou odkázáni na pomoc druhých. Péče o tyto lidi je velmi obtížná. Hlavní úlohu v péči o jedince, který vyžaduje sociální pomoc, zaujímá stát, který zabezpečuje sociální dávky. Přímé péči o jedince, který není schopen žít v běžném životě, se věnují různé druhy sociálních zařízení. Právě jedno z těchto zařízení jsem si vybrala pro svou bakalářskou práci. Hlavním cílem práce je na základně zkoumání dobových pramenů a literatury rekonstruovat proces historických proměn institucionálního zakotvení sociální péče o osoby vyžadující zvláštní péči. Dosažení hlavního cíle je podmíněno naplněním dílčích cílů, jimž jsou: shromáždit, analyzovat, porovnat a zhodnotit existující zdroje pro daný problém formulovat teoretická východiska definování základních kategorií charakterizovat jednotlivé vývojové etapy sociální péče charakterizovat vliv obecného kontextu na obecné pojetí péče o osoby s handicapem doložit obecné proměny péče o osoby s handicapem na konkrétním příkladu péče o pojetí péče v Domově Na Zámku v Nezamyslicích v letech 1878 po současnost. 5
6 Tuto instituci jsem si vybrala hned z několika důvodů. Hlavním důvodem je, že v Nezamyslicích již několik let žiji a považuji je za jednu z nejkrásnějších vesnic v okolí. Nachází se v úrodné oblasti řeky Hané a z tohoto důvodu byla osídlena již v pravěku. Dalším důvodem je také to, že jsem v popisované instituci vykonávala praxi při předchozím studiu. S uživateli mám přátelský vztah i dlouho po té co jsem zde působila při studiu VOŠ sociální a pedagogické. Ráda se také zúčastňuji akcí pořádaných Domovem Na Zámku. Jedním z důvodů, že jsem si vybrala toto historické téma, je fakt, že můj děda jako dítě navštěvoval místní klášterní školu vedenou sestrami sv. Hedviky. V jeho povídání se vracím do dob, kdy zde sestry vedly sirotčinec a spravovaly školu. Tato práce je určena všem, kteří mají zájem dozvědět se o tom, jak vypadala sociální péče v minulosti, pracovníkům sociálních služeb a všem ostatním, které zajímá historie. Informace pro bakalářskou práci jsem čerpala z odborné literatury, farních kronik, obecních kronik, zákona o sociálních službách, částečně i ze vzpomínek pamětníků. 6
7 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Sociální zabezpečení je nedílnou součástí sociální politiky České republiky. 1.1 Vymezení pojmu sociální služby Sociální služby Jak uvádí Arnoldová 1, sociální péče vychází ze společenské solidarity a spočívá v transferu služeb a prostředků ve společnosti. Pojem sociální péče můžeme použít ve stejném smyslu jako sociální pomoc, sociální služby. Stát má hlavní úlohu při formování sociální politiky. Vytváří rámec formální organizace sociální péče a rozhoduje o změnách sociální politiky ve společnosti. Podle Matouška 2 jsou sociální služby legislativně zařazeny do oblasti tzv. sociální pomoci, jsou součástí státního systému sociálního zabezpečení. Do sociální pomoci spadají kromě sociálních služeb také finanční a věcné dávky pro lidi, kteří jsou ve stavu hmotné nouze. Tröster 3 uvádí sociální služby jako jeden z nejpoužívanějších nástrojů sociálního zabezpečení spolu se sociální podporou, sociálním pojištěním a sociální pomocí. Krebs 4 považuje sociální služby za hlavní oblast, na kterou se zaměřuje sociální zabezpečení. Zákon 108/2006 Sb. přinesl změny v podmínkách poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Zákon stanovuje pojem sociální služba. Cílem zákona je poskytnutí lidem v krizových životních situacích podporu a pomoc prostřednictvím sociálních služeb a sociálního poradenství za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 5 1 ARNOLDOVÁ, A. Vybrané kapitoly za sociálního zabezpečení I. část. Praha: Karolinum, MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, KREBS, V. a kol. Sociální politika. 3. přepracované vyd. Praha: ASPI, zákon 108/2006 Sb. 2 7
8 1.2 Zřizovatelé sociálních služeb Podle zákona 108/2006 Sb. působí v oblasti sociálních služeb tyto subjekty a) Ministerstvo práce a sociálních věcí b) krajské úřady c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností d) okresní správy sociálního zabezpečení e) Úřad práce České republiky ad. a) Ministerstvo - řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních služeb, zpracovává plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány tyto služby, spolupracuje s Ministerstvem vnitra na optimální dostupnosti místních veřejných služeb. ad. b) Kraj - zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám na svém území, zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování, sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území. ad. c) Obec - stejně jako kraj zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi 8
9 poskytovatelem a osobou, může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby,spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích Zařízení sociálních služeb Podle Matouška 7 jsou v zákoně stanoveny služby podle místa poskytování sociálních služeb: Pobytové jsou služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní jsou služby, za kterými osoba dochází do zařízení sociálních služeb a není zde ubytovaná. Terénními službami jsou služby, které se poskytují osobě v jejím přirozeném sociálním prostředí. Jako zařízení poskytující sociální služby jsou zřízena tato zařízení: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, 6 7 zákon 108/2006 Sb. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál,
10 zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče. Základní činností při poskytování sociálních služeb jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. Jak uvádí Matoušek 8, zákon o sociálních službách z roku 2006 rozděluje tři oblasti služeb: 8 MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál,
11 a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. ad a) Sociální poradenství se dle zmiňovaného zákona dělí na základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Základní poradenství poskytuje osobám informace, tak, aby přispěly k řešení jejich těžké sociální situace. Odborné poradenství je zaměřeno na jednotlivé skupiny osob v občanských, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, zdravotně postižené atd. a zaměřuje se také na osoby se specifickými potřebami. Součástí je i půjčování kompenzačních pomůcek. ad b) Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit soběstačnost po stránce fyzické i psychické. Cílem služeb sociální péče je snaha o nejvyšší zapojení jedince do běžného života ve společnosti, popřípadě jim zajistit důstojné prostředí a zacházení. Patří sem již zmiňované centra denních služeb, osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, tísňová péče, chráněné bydlení, aj. ad c) Sociální prevence se snaží zabraňovat sociálnímu vyloučení osob, které se ocitly v krizové situaci. Cílem sociální prevence není jen pomoc lidem, kteří se ocitli v krizové situaci, ale i chránit většinovou společnost před vznikem a šířením nežádoucích jevů. Do této oblasti je zařazena ranná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, noclehárny, sociální rehabilitace, terénní programy, terapeutické dílny aj. Od 1. ledna 2007 došlo také ke změně financování sociálních služeb. Byl zaveden jednorázový příspěvek na péči. Tento příspěvek je určen osobám, které jsou závislé na pomoci druhých. Jeho výše je podmíněna věkem a mírou závislosti žadatele na pomoci druhých. Byl zřízen také registr poskytovatelů sociálních služeb. Jeho účelem je chránit práva a zájmy uživatelů sociálních služeb, kteří jsou omezeni v jejich prosazování. 11
12 1.4 Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni na základě zákona 108/2006 Sb. Zajistit informace o druhu, místě, cílech, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb. Jejich úkolem je informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které pro něj vyplývají ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby. Poskytovatelé musí vytvářet takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplnit jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. Poskytovatelé musí srozumitelně zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb. Jejich povinností je naplánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob. Musejí vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby, dodržovat standardy kvality sociálních služeb. Uzavírají smlouvu o poskytnutí sociální služby. V případě ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí, musí toto neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. 9 Jak uvádí Michalík, 10 nové právní zpracování sociálních služeb by mělo vytvořit podmínky pro uspokojování potřeb lidí, kteří jsou v jejich prosazování omezeni. Péče by měla být dosažitelná jak z hlediska typu pomoci, informací, územní dostupnosti, tak i po ekonomické stránce. Péče má být zajišťována v největším možném rozsahu, který odpovídá současnému poznání a možnostem zákon 108/2006 MICHALÍK, J. Smluvní vztahy v sociálních službách. 1. vyd. Olomouc
13 Příjemci musí mít adekvátní informace, aby byli schopni se podílet na rozhodnutích, která se jich týkají. Systém má být nastaven, tak aby veřejné a osobní výdaje mohly pokrýt rozsah potřeb. 1.5 Standardy kvality sociálních služeb Standardy mají za úkol popsat, jak má vypadat kvalitní sociální služba. Jsou souborem měřitelných a ověřitelných kritérií. Pomocí standardů je možné průkazně posoudit kvalitu poskytované služby. Neurčují, jaká jsou práva a povinnosti zařízení a uživatelů sociálních služeb. Hlavním rysem je jejich obecnost a tudíž použitelnost pro všechny druhy sociálních služeb. V prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb. byla zákonem dána povinnost všem poskytovatelům sociálních služeb standardy dodržovat. Standardy vznikly na základě spolupráce uživatelů i poskytovatelů sociálních služeb. Jsou to pravidla a principy pro poskytování sociálních služeb a zároveň jsou měřítkem pro jejich hodnocení. Standardy jsou rozděleny na tři části: a) procedurální standardy kvalita sociálních služeb b) personální standardy kvality sociálních služeb c) provozní standardy kvality sociálních služeb ad a) Procedurální standardy stanovují jak má poskytování služeb vypadat, definují cíle a způsoby poskytování péče, sledují, jak zařízení zajišťuje ochranu práv uživatelů, kontrolují, jak zařízení přizpůsobuje služby individuálním potřebám jednotlivců, aj. ad b) Personální standardy se věnují zabezpečení kvality personálu, je nutné dbát na zaškolení personálu, vzdělávání, jejich kvalifikaci, zjišťují také kvalitu pracovních podmínek a řízení poskytování služeb. ad c) Provozní standardy upřesňují požadavky na prostory, místní a časovou dostupnost, ekonomické zajištění a rozvoj kvality služeb. 13
14 Standardy by měly zefektivnit a zkvalitnit sociální služby. Měly by napomoci rozvoji alternativních sociálních služeb, které by mohly zkrátit dobu čekání na ústavní péči. Služby tak mohou být dostupné pro všechny STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. MPSV,
15 2. ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Jak uvádí Králová a Rážová 12 sociální péče zahrnuje dávky a služby, které jsou poskytovány občanům, jenž z důvodu nízkého příjmu, špatného zdravotního stavu či věku, nemohou zabezpečit své vlastní životní potřeby. Služby sociální péče mohou být poskytovány v zařízeních sociální péče. 2.1 Druhy zařízení sociální péče Pro poskytování sociálních služeb se zřizují tato zařízení sociálních služeb: centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, terapeutické komunity, sociální poradny, sociálně terapeutické dílny, 12 KRÁLOVÁ, J., RÁŽOVÁ, E. Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. 2. vyd. Olomouc: ANAG,
16 centra sociálně rehabilitačních služeb, pracoviště rané péče, intervenční centra, zařízení následné péče. Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, 16
17 3. HISTORIE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ PÉČE 3.1 Počátky sociální péče Před miliony let nastal okamžik, který změnil dějiny světa. Z rodu hominidů se vyvinuli první lidé homo habilis. Lidstvo již od svého počátku žije ve skupinách, spojeno pokrevními svazky. Právě ve skupině členové nacházeli bezpečí, pomoc a podporu. Přesouvali se na různá tábořiště, přinášeli potravu získanou lovem či sběrem určenou pro všechny. Rod či klan se snažil o své blízké, kteří byli zraněni nebo nemocni, starat. Vztahy byly založeny na vzájemné rodové solidaritě. Tato péče ale nebyla bezmezná, pokud se stal člen příliš velkou přítěží, byl od skupiny odvržen. Toto jednání je důsledkem časté migrace z místa na místo při hledání nových zdrojů obživy. 13 Později nastal přechod od kořistnického způsobu života k chovu dobytka a zemědělství. To, že se člověk usadil na jednom místě, umožnilo lepší podmínky pro poskytování péče. Strukturují se sociální role. Muž zemědělec obstarává potravu. Žena pečuje o rodinu. Nevytvářejí se prozatím žádné instituce pečující o potřebné. O nemocné, staré, sirotky se nejčastěji starali rodinní příslušníci. Péčí se rozumí obstarání jídla a přístřeší. V některých případech i ochrana před protivníky, pokud by tato ochrana neomezila fungování zbytku skupiny. Vzniká tak první funkce sociální politiky a to funkce ochranná Sociální péče ve starověku V této době již existovala velká státní uskupení. Mezopotámie, Egypt, Řecko, Řím, atd. Sociální péče byla zaměřena především na vojáky, kteří při obraně státu utrpěli zranění. Později byla péče rozšířena i na vdovy a sirotky po vojácích. Pomoc slabším a soucit nebyl považován za kladné hodnoty. Péče BUCHVALDEK, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, LE GOFF, J., SCHMITT, J-C.a kol. Encyklopedie středověku. 2. vyd. Praha : Vyšehrad,
18 o potřebné občany je vhodná pouze pokud se budou schopni vrátit na své původní místo ve společnosti. 15 Za jedno ze sociálně vyspělých řeckých měst můžeme považovat Athény. S vyšší společenskou organizovaností začínají vznikat první sociální problémy a tedy i poskytování sociální pomoci. Opatření byla vesměs nahodilá, v nebezpečných situacích. Již ve 4. Století př. N. l. je zde poskytována státní pomoc všem svobodným občanům, kteří byli vážně fyzicky postiženi a nebyli schopni vykonávat žádnou práci a opatřit si obživu. Periklés zavádí jakousi sociální podporu, která byla vyplácena v nezaměstnanosti. Solón ve svých reformách zavádí nejnižší mez pro majetek a minimální příjem pro nejnižší vrstvy obyvatelstva. Ve starověké Spartě byla sociální péče zaměřená na vojenské veterány a jejich rodiny. Ale podle historických pramenů víme, že právě ve Spartě byly děti odkládány, pokud měly nějaký handicap. Ve starověkém Římě zakládali svobodní řemeslníci tzv. College spolky vzniklé za účelem vzájemné podpory v nemoci nebo smrti. Stát podporoval chudé také ve formě Středověk Od středověku se zvyšovala snaha o pomoc potřebným. Péče byla nahodilá a především dobročinná. Hlavním nositelem pomoci potřebným se stala církev. Tato činnost vycházela z křesťanských hodnot lásky k bližnímu, milosrdenství, soucitu a pomoci slabým. Tyto hodnoty byly zakotveny v Bibli a jejich naplňováním došel jedinec ke spasení. Tomeš uvádí 17, že vznikaly první žebravé řády pečující o chudé. Pomoc potřebným se stala předmětem činnosti klášterů. Kláštery poskytovaly zdravotní a sociální pomoc druhým. Prvotním posláním církví bylo zřizovat útulny, které byly určeny sirotkům, slepcům, tělesně postiženým, chudým a starcům. Postupně zřizovaly řádové nemocnice tzv. špitály pro chudé nemocné. 15 TOMEŠ, I. Sociální politika a mezinárodní zkušenost: výběr z přednášek přednesených na Fylozofické fakultě Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Sociopress, TOMEŠ, I. Sociální politika a mezinárodní zkušenost: výběr z přednášek přednesených na Fylozofické fakultě Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Sociopress, TOMEŠ, I. Sociální politika a mezinárodní zkušenost: výběr z přednášek přednesených na Fylozofické fakultě Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Sociopress,
19 V důsledku válek narůstá otázka bezdomovců, tuláctví a žebroty. Do problematiky částečně zasahuje stát I ve středověku se vytvářely spolky na pomoc starým a práce neschopným členům. Tyto spolky podporovaly také rodiny zemřelých členů. První, kdo tyto spolky začal budovat, byli horníci. Zakládali tzv. bratrstva, která vybírala finance ve prospěch potřebným členům hornických spolků. Hornická bratrstva se postupně změnila v zájmové a sociální společenství a tím se stala předchůdcem odborových organizací. 3.4 Novověk Mezi 16. až 19. stoletím byla péče o potřebné svěřována obcím a regulována ustanovením říšského policejního řádu. Obce byly nuceny zabezpečit své chudé na základě domovského práva, jak popisuje Mášová. 18 Tröster 19 uvádí, že v 17. století došlo k určitým změnám v péči o potřebné. V českých zemích se o chudé a nemocné starala výhradně církev. To trvalo do roku 1785, kdy byla tato povinnost uložena vrchnosti. Přesto církev dál zastávala v péči o chudé významné místo. Haškovcová 20 uvádí rok 1733, kdy vznikl v Praze Všeobecný chudobinec městský, který poskytoval azyl více než 600 lidí. Chod chudobinců byl závislý na milodarech, odkazech a na veřejných sbírkách. Péče o lidi byla v těchto zařízeních na velmi nízké úrovni. Od roku 1763 byla ustanovena tzv. chudobinská dávka, z níž byly částečně pokryty výdaje na chod chudobinců. Jak je poznamenáno v knize Česká politika 21 sociální péče se postupně rozšiřovala. Přelomovým obdobím se stávají zákony z let 1771 a Začaly se poskytovat penze důstojníkům, státním zaměstnancům a počet dávek se stále zvyšoval. Roku 1762 založila císařovna Marie Terezie nalezinec U svaté Máří Magdaleny v Praze, znepokojena velkou mírou vražd dětí. 18 MÁŠOVÁ, H. Nemocniční otázka v meziválečném Československu. 1. vyd. Praha: SPN, TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, FIEDLER, F., FOUSTKA, B., GRUBNER, J., KOLAŘÍK, Š., WINTER, L. Česká politika IV. vydavatel Jan Laichter, Praha, 1911,ICH, J. Česká politika 19 19
20 Podle Tröstra 22 dochází, za vlády pokrokové císařovny Marie Terezie, v Rakouské monarchii k rozsáhlé reformě státní správy. Součástí této reformy je nástup profesionálů do úřadů, které doposud náležely šlechtě. Tito úředníci byly závislí pouze na svých platech. Z tohoto důvodu stát zajistil vdovy a sirotky po zaměstnancích a později i samotné zaměstnance, kteří nebyli schopni vykonávat své povolání. Reformy završil syn Marie Terezie Josef II. Za jeho vlády byly při farnostech vytvářeny chudinské ústavy. Tyto ústavy byly vedeny tzv. otcem chudých, který byl volen obyvatelstvem příslušné farnosti. Od roku 1803 otcové chudých po dobu své funkce veřejnými činiteli. Reformy Josefa II. ovlivnily budování nemocnic, nalezinců, ústavů pro duševně choré atd. Jak dokládá Haškovcová, 23 odhaduje se, že v této době mohlo být v 4echách a na Moravě až 296 farností, které plnily funkci tzv. farních chudinských institutů. Za vlády císaře Josefa II. byla založena Všeobecná nemocnice v Praze, jejíž součástí byl zaopatřovací ústav chudinský, chudobinec a nalezinec. Mášová 24 zmiňuje domovní právo, podle kterého musela každá domovská obec zabezpečit své potřebné občany. Domovské právo se získávalo několika způsoby. Domovskou obec získal každý podle otce, nebo 10letým pobytem v dané obci, nebo také rozhodnutím o přijetí do obce. Obce poskytovaly svým občanům je tu nejnutnější pomoc, která se odvíjela od finančních poměrů. Bohaté obce si mohly dovolit zřizovat starobince, sirotčince, chudobince, specializované ústavy pro slepé, invalidy, opatrovny atd. S postupem času byla péče o potřebné přiřazena k úkolům širších veřejnoprávních svazků, okresům. Okresy zřizovaly a udržovaly ústavy a podobná zařízení. Hradily také jejich provoz, měly pomáhat napravovat zanedbanou mládež a sloužit k dalším dobročinným účelům. Toto působení považujeme za základ sociální péče u nás. Nezapomeňme připomenout, že církev stále zastávala přední místo v poskytování pomoci. Po rozpadu feudálních statků nastává vlna migrace do měst za prací. S nárůstem lidí se zvedá i chudoba a stává se problémem. S chudobou se pojí 22 TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, MÁŠOVÁ, H. Nemocniční otázka v meziválečném Československu. 1. vyd. Praha: SPN,
21 i krádeže, prostituce, lichva, bezdomovci aj. Tento problém musejí města a posléze i státy řešit. Tím, jak se rozvíjí tržní hospodářství, prohlubují se i sociální problémy. Opatření sociální politiky směřují především na zlepšení pracovních podmínek dělníků, práce přes čas, práce dětí, práce v noci atd. V řadě zemí se utváří sociální pojištění. Úloha státu v otázce sociální politiky vzrůstá. Ve druhé polovině 19. století se začínají vyplácet dávky nemocenské a invalidní. Jak uvádí Potůček, 25 Bismarckovy reformy sociálního zabezpečení nacházely odezvu i v Rakousku-Uhersku. V roce 1887 byl přijat zákon o povinném úrazovém pojištění a o rok později zákon o povinném nemocenském pojištění dělníků a nižších úředníků. Podle Munkové 26 byl v roce 1889 vydán zákon o starobním a invalidním pojištění, každý dělník měl podle tohoto zákona, při dosažení sedmdesáti let, nárok na starobní a invalidní rentu při pracovní neschopnosti. Tröster 27 popisuje vliv Bismarckových reforem na zbytek evropských zemí. Bismarckovy reformy byly prvním uceleným systémem zdravotního, úrazového a důchodového pojištění v Evropě. Jeho reformy měly především politický cíl. Z důvodu nabývání síly některých nově vzniklých dělnických stran zavádí tyto reformy s cílem oslabit jejich nežádoucí činnost. Povinné sociální pojištění bylo zavedeno také v Rakousku-Uhersku. Tyto zákony jsou označovány jako Taafeho reforma. V roce 1888 je přijat zákon o úrazovém pojištění dělníků a zákon o nemocenském pojištění dělníků. Na dávky měly nárok pouze pojištěnci, nikoliv jejich rodinní příslušníci. Pojistné dávky mohly být peněžité nebo věcné. Roku 1889 byl přijat zákon o bratrských pokladnách. Tyto zákony zavedly povinné veřejnoprávní pojištění. Pojistné platili zaměstnavatelé i pojištěnci. Zavedení povinného sociálního pojištění navázalo na spolky, které fungovaly na principu dobrovolné vzájemnosti. Z tradice cechovních podpůrných spolků vycházely podpůrné spolky zakládané v továrnách, které postupně začaly plnit funkci odborových organizací. Jak se rozvíjí systém sociálního pojištění, zlepšují se pracovní a sociální podmínky je pozornost věnována také bytovým problémům, školství a vzdělávání. 25 POTŮČEK, M. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, MUNKOVÁ, G. a kol. Sociální politika v evropských zemích. 1. vyd. Praha: Karolinum, TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck,
22 Sociální péče se také zaměřuje na děti a mládež s tělesnými či duševními vadami. Problémem je nedostatek institucí, které se starají o takto postižené, kteří se díky svému handicapu nemohou o sebe starat. V Rakousku Uhersku je nedostatek institucí, které se starají o postižené. V péči o slabomyslné je situace poněkud lepší na začátku 20. století zvyšuje se nárůst ústavů a zlepšení péče. Ve všech královstvích a zemích rakouských existuje (r. 1908) v celku 16 ústavů pro slabomyslné s 1821 chovanci a 38 pomocných tříd, uvádí autor v knize Česká politika 28. Roku 1902 byl na základě Zemského zákona stanoven zemský sirotčí fond. Tento fond slouží k financování výchovy, vzdělání a péče o tyto děti. 3.5 První republika Reformní snahy narušuje 1. světová válka. Důsledkem války se vyostřily některé sociální problémy. Řada rodin přišla o své živitele, nedostatek pracovních míst, nedostatek bytů, šíření nemocí. Došlo k oslabení výdělečné činnosti dříve produktivních jedinců. Sociální politika je řešila různými opatřeními na podporu vdov, sirotků, nezaměstnaných, úpravou pracovních podmínek. Reakce na tuto situaci probíhaly v každé zemi jiným způsobem. Po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie vzniká v roce 1918 samostatné Československo. K rozšíření sociální péče za první republiky došlo v důsledku rozvoje hospodářských a sociálních poměrů. Nově vzniklý stát přebírá právní předpisy v sociální oblasti právě od Rakouska-Uherska. Dle názoru Potůčka29 vděčíme za pokrok, který dosáhl nově založený stát v sociální politice kromě převzatých tradic i nově vzniklých demokratických institucí především sociální filosofii prezidenta Masaryka. Masaryk byl aktivním sociálním reformátorem. V tomto období byla československá sociální politika v popředí světového vývoje jak v teorii tak v praxi. Úkol sociální péče té doby byl především represivní s cílem zmírnit či odstranit sociální problémy v konkrétních situacích a také napravit následky politických rozhodnutí státu. 28 FIEDLER, F., FOUSTKA, B., GRUBNER, J., KOLAŘÍK, Š., WINTER, L. Česká politika IV. vydavatel Jan Laichter, Praha, 1911,ICH, J. Česká politika 29 POTŮČEK, M. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství,
23 Sociální péče jako encyklopedické heslo se objevilo poprvé v Masarykově naučném slovníku: Sociální péče je organizovaná pomoc o osoby sociálně slabé, odkázané na veřejnou pomoc a zejména na finanční a mravní podporu. Sociální péče se vztahuje zejména na osoby chudé, invalidy, válečné veterány, přestárlé, mládež, zejména úchylnou, učně, studentstvo, osoby tělesně i duševně vadné (osoby slepé, hluchoněmé, slabomyslné, epileptické, zmrzačené), sirotky, vdovy aj. Zprvu byla řešena lidumilstvím, dobročinností, v moderní době vedení a usměrňování sociální péče přebírají veřejnoprávní korporace, zejména obec a stát. 30 Bezprostředně po skončení světové války jsou přijaty zákony na podporu v nezaměstnanosti, osmihodinové pracovní době a o vyplácení penzí válečným invalidům a pozůstalým po vojácích. Stát připravuje sociální reformy zásadnějšího charakteru. Bylo ustanoveno ministerstvo sociální péče a založena Ústřední sociální pojišťovna. Jak uvádí Tröster 31 jedním z nejvýznamnějších nových právních předpisů byl zákon z roku 1924 o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, který se vztahoval na dělníky zaměstnané v soukromém sektoru. Z invalidního a starobního pojištění se poskytoval invalidní a starobní důchod, zakládal i nárok na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Z nemocenského pojištění se poskytovala lékařská pomoc, léky, pomoc v mateřství a pohřebné. Polovinu pojistného platil zaměstnanec a druhou zaměstnavatel. Roku 1925 získávají nárok na placenou dovolenou kromě úředníků i všichni dělníci. Sociální péče té doby zahrnovala tři oblasti: chudinskou péči, péči o mládež a péči o válečné poškozence. Péče o tyto subjekty byla zajišťována kombinací veřejných a soukromých institucí. Předpokladem nároku na veřejnou sociální péči byla státní a domovská příslušnost. Mášová 32 poznamenává, že domovské právo spojovalo jedince s příslušnou obcí a v příslušné obci uplatňoval jedinec nárok na sociální péči. Státní příslušnost upravoval zákon č. 236/1920 Sb. z. a n., který stanovoval, kdo 30 MASARYKŮV SLOVNÍK NAUČNÝ ( lidová encyklopedie všeobecných vědomostí). Díl VI. Praha: vyšlo nákladem čes. kompasu tiskař.a vyd. akc. spol., TRÖSTER, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, MÁŠOVÁ, H. Nemocniční otázka v meziválečném Československu. 1. vyd. Praha: SPN,
24 je státním občanem. Vykonavatel a zprostředkovateli veřejné sociální péče byly obce, okresy a země. Obce, pod dohledem státní správy, působily hlavně v chudinské péči. Tato péče byla omezená a spočívala hlavně v poskytování nejnutnější výživy a pomoci. Chudinské opatření zahrnovalo i výchovu a vzdělání dětí, obce proto zřizovaly denní útulky pro děti, mateřské školy, opatrovny aj. Okresy a země byly povinny zřizovat stravovny, ústavy, nemocnice, chudobince a sirotčince. Dobrovolná sociální péče byla vykonávána fyzickými nebo právnickými osobami či spolkovými korporacemi. Dobrovolné organizace udělovaly podpory, zřizovaly a udržovaly různé ústavy a zařízení ve prospěch sociálně slabých osob. Vyvíjely poradní činnost. Jejich financování bylo uskutečňováno pomocí sbírek a podobných akcí, velmi omezeně byly financovány z veřejných prostředků. Jak zmiňuje Potůček 33, Československá sociální reforma byla zpomalena nástupem hospodářské krize 30. let. Nedostatek financí zabránil zavést pojištění v nezaměstnanosti. Vláda se však snažila mírnit dopad krize státními zakázkami, dotacemi na veřejnou práci, rozšiřováním sítě zprostředkovatelen práce a středisek pro rekvalifikaci nezaměstnaných. 3.6 Období komunismu Po druhé světové válce nastává rozmach sociální politiky. Poválečná Evropa nabízí obrovské pracovní příležitosti, nastává rozmach ekonomiky. Vytváří se střední třída, která přispívá na rozvoj sociální péče. Po skončení vály v roce 1945 se v Československu začal uplatňovat socialistický model. Následoval komunistický převrat a s ním se změnil i politický a hospodářský systém, což ovlivnilo i uplatňování sociální politiky. Potůček 34 uvádí, sociální politika se vyznačovala těmito rysy: celá soustava se odvíjela od principu plné zaměstnanosti, která byla vynucená zákonem. Pracující měl sociální výhody, měl určitý sociální status. Od práva pracovat se do značné míry odvozovala pozornost věnovaná rodinám a dětmi. Pro děti zaměstnaných rodičů byly vytvářeny jesle a mateřské školy POTŮČEK, M. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, POTŮČEK, M. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství,
25 pečující o děti po dobu zaměstnání rodičů. Můžeme říci, že v politice odměn za práci a sociálních dávek nebyl podstatný výkon, ale nutné náklady na reprodukci pracovní síly. stát se snažil ovládat všechny funkce sociální politiky, i ty které společnost obvykle svěřuje do rukou rodiny, obce, dobrovolným institucím. Lidem byla vnucena role pasivních příjemců služeb, o jejichž podobě nemohli rozhodovat. Pasivními se stali také zaměstnanci příslušných sociálních zařízení, měli jen málo možností jak uplatnit svůj pohled na danou problematiku. v souladu s ideologií vybudovaného socialismu se začala prosazovat univerzální schémata, které odvozují nárok na dávku a sociální služby od statusu občana. To nebránilo v provozu soustavám pečujícím o privilegované stranické vrstvy, které se stále rozšiřovaly. preferování výrobních odvětví spolu s rostoucí ekonomickou neefektivností vedla k velké zadluženosti sféry služeb, jak v oblasti základních prostředků, tak v motivaci, schopnostech a dovednostech pracovní síly. v 70. a 80. letech se rozvíjí speciální služby pro zaměstnance ve vybraných odvětvích materiální výroby. Podniky se částečně snažily kompenzovat nedostatky v činnosti státu v oblasti sociální politiky. Roku 1948 byl přijat zákon o národním pojištění. Tento zákon připravili sociálně demokraticky orientovaní odborníci inspirováni Beveridgovými myšlenkami. (Lord William Henry Beveridge se zabýval sociálními poměry v Londýně, věnoval se problematice pojištění v nezaměstnanosti) Zákon sjednocoval různé pojišťovací soustavy a pojištění různých druhů rizik. Pojištění bylo rozšířeno na další skupiny obyvatelstva. Byla vytvořena Ústřední národní pojišťovna na principu fondového hospodaření, společně přispívali zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát. V 50. letech byl tento způsob zrušen a vznikl Úřad důchodového zabezpečení, soustava státního zdravotnictví a správa nemocenského pojištění. V roce 1957 dochází k další reformě soustavy pojištění. Výše dávek se odvíjí od výše platu, délky zaměstnání a kategorie zaměstnání. Celá soustava je závislá na rozhodnutí strany a na financích ze státního rozpočtu. V průběhu let 25
26 docházelo pouze k menším doplňkům a změnám. Počátkem 70. let se finanční podpora rozšířila na rodiny s dětmi. 3.7 Porevoluční sociální péče Nastává snaha společnosti o distancování se od komunistické minulosti. Občané přebírají odpovědnost za vlastní osud. Jak naznačil Potůček19 polistopadový vývoj Československé republiky vedl od reálného komunismu k svobodné společnosti. Prostředky k této tendenci bylo posilování demokratických institucí (větší množství stran, svoboda slova, nezávislé soudnictví, fungování zastupitelstev aj.) Dále následovala změna kolektivního vlastnictví na soukromé formou restitucí a privatizací. V poslední řadě to byla podpora volného trhu. Tyto změny by nebyly možné bez podpory veřejnosti. Téměř všichni probíhající změny přijímali kladně, ale naskytli se i tací, kteří je považovali za špatné a nespravedlivé. Zásadní změny od listopadu 1989 byly: zrušení povinnosti pracovat, zrušení monopolu v poskytování sociálních služeb a reforma sociálního zabezpečení. Tyto změny měly však za následek snížení životní úrovně a zrod problémových skupin obyvatel, jako narkomanů, bezdomovců, nezaměstnaných atd. Těmto problémům nestačily čelit instituce sociální péče. Soustavy sociální péče poskytovaly peněžité dávky nebo služby sociální péče, popřípadě kombinaci obojího. Došlo k odstranění státního monopolu na poskytování péče. Do této oblasti tak mohli proniknout jednotlivci či celá sdružení a spolky. Po tak dlouhé době však byla tato oblast kapacitně a kvalitativně nedostačující. 35 Zásadní změnou tedy je změna dosavadního plošného sociálního zabezpečení, které zdravotně handicapované deklasovalo na pasivní příjemce dávek, systémem, který je adresný a dynamický. Jehož cílem je respekt ke každému jedinci a ponechání možnosti podílet se na řešení své sociální situace. 35 POTŮČEK, M., RADIČOVÁ, I. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce Praha: Karolinum,
27 4. DOMOVY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Ze zákona 108/2006 Sb. 48. Domovy pro osoby se zdravotním postižením byly dříve označovány jako ústavy sociální péče. Jsou pobytová zařízení pro jedince s různými typy postižení, kteří nejsou schopni žít plně samostatným životem z důvodu zdravotního postižení a vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Jsou to instituce s celoročním pobytem nebo týdenním pobytem. Poskytují ubytování, stravu, zdravotní péči, pracovní rehabilitaci a volnočasové aktivity. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí zákon 108/
28 4.1 Domov na zámku Charakteristika zařízení Domov pro osoby se zdravotním postižením Nezamyslice najdeme v areálu bývalého zámečku z roku 1764 s velkou zahradou, která slouží k pracovním terapiím, k relaxaci i odpočinku. Budova se podrobila velké rekonstrukci. Do konce roku 2002 neslo zařízení název Ústav sociální péče pro mládež a dospělé a bylo součástí Okresního ústavu sociálních služeb Prostějov, který spadal pod Okresní úřad Prostějov. K 1. lednu 2003 zanikl Okresní úřad Prostějov a ústav se stal součástí Sociálních služeb Prostějov, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem byl Krajský úřad Olomouckého kraje. S účinností od byla zřízena příspěvková organizace Olomouckého kraje pod názvem Ústav sociální péče Nezamyslice, příspěvková organizace. Od byl Ústav sociální péče Nezamyslice přejmenován na Domov "Na Zámku, p. o. Nezamyslice. Úkolem Domova Na Zámku, p.o. Nezamyslice, je dětem a dospělým osobám s mentálním postižením v kombinaci s jiným postižením, zabezpečit prostřednictvím svých služeb žít maximální měrou běžným životem. Cílovou skupinou jsou muži a ženy ve věku od tří let s mentálním, smyslovým a tělesným postižením Služby obyvatelům Domov na zámku poskytuje tyto základní činnosti: 37 stravování ubytování v jedno, dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích úklid www. nazamku.eu 28
29 péči o ošacení včetně praní a oprav prádla zdravotní péči včetně odborných lékařů sociálně právní a finanční servis zájmová a aktivizační činnost dle individuálních schopností duchovní péči Bohatá je nabídka volnočasových aktivit: tkalcovská dílna košíkářská dílna aktivizační činnosti na zahradě a v hospodářství kroužky: hudební, divadelní, sportovní muzikoterapie, canisterapie zájezdy rekreační pobyty účast na kulturních a společenských akcích Domova i mimo Domov Služba není poskytována osobám: které výrazně narušují soužití, uživatelům s problematickým chováním, s psychickou poruchou, při které může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje soužití s kolektivem s poruchou chování s agresivními projevy a psychiatrickou diagnózou (psychotici, schizofrenici, alkoholici, drogově závislí toxikomani) sociální službu je také možno odmítnout z důvodu neregistrované služby, kterou zájemce požaduje, a naplněnosti kapacity zařízení. 29 z důvodu kontraindikace
30 Cílem poskytované služby je podporovat, vytvářet a udržovat vztahy uživatelů s vlastními rodinami a dalšími jim blízkými osobami. Respektovat a uplatňovat právo uživatelů podílet se na plánování a průběhu sociální služby, rekreačních akcích a zapojením do zájmových kroužků. Minimalizovat neúčelnou a nadměrnou péči, která znemožňuje rozvoj dovedností uživatele. Rozvíjet a respektovat citový život uživatelů a umožnit jim navazovat přátelské mezilidské vztahy. Naplňování základního poslání Domova vychází z následujících principů : Ve středu zájmu je vždy uživatel, jeho potřeby, zájmy. Výchozím principem poskytování služeb je vědomí toho, že veškeré činnosti provozované zařízením jsou vytvářené pro uživatele služeb, nikoli pro personál. Princip partnerského přístupu k uživatelům jednání všech zaměstnanců zařízení respektuje každého uživatele služeb jako rovnocenného partnera, jehož názory, přání, rozhodnutí jsou vždy brány vážně. Tento princip je naplňován především v procesu vytváření individuálního plánu každého uživatele služeb. Základem plánování služby jsou individuální přání a cíle uživatelů. Poskytované služby se přizpůsobují individuálním potřebám a představám jednotlivých uživatelů v souvislosti s dohodnutými individuálními plány. Uživatele zapojujeme do plánování a hodnocení služby. Základem působení na uživatele je individuální přístup a respektování jejich práv. Pracovníci respektují jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské a politické přesvědčení. Respektují a uznávají právo jedince na seberealizaci tak, aby nedocházelo k omezení takového práva u druhé osoby. Základem provádění služby a podpory je sdílení společných hodnot a cílů všech pracovníků a jejich týmová spolupráce. Základem kvality prováděné služby a podpory je odbornost pracovníků a prohlubování jejich znalostí při soustavném vzdělávání. 38 V současné době bydlí v zařízení 129 uživatelů, kapacita je 129 míst. Uživatelům jsou k dispozici společné prostory: společenské místnosti, jídelna, zahrada, terapie, bazén aj
31 Pracovníci Domova při poskytování sociálních služeb uplatňují a využívají speciálních pomůcek, které jsou za tímto účelem domovem pořízeny. Prostory Domova jsou přizpůsobeny speciálním potřebám obyvatel, jako je třeba výtah a bezbariérové vstupy po celé budově. Uživatelé zařízení mají možnost, dle svých schopností, podílet se na vytváření svého okolí, ve kterém žijí. Praní, žehlení a opravy prádla a lůžkovin jsou prováděny v prádelně přímo v prostorách domova. Obyvatelům je jednotlivých domovech poskytováno v rozsahu celodenní stravy stravování normální, v jídelnách diabetické a na stravy přizpůsobené individuální dietě podle indikace lékaře. Celodenní stravování se poskytuje 5x denně a zahrnuje snídaní, svačinu, oběd, svačinu, večeři a druhou večeři pro diabetiky Zdravotní péče Péči o uživatele zajišťuje zdravotnický tým, složený ze zdravotnických pracovníků (všeobecná sestra bez odborného dohledu, fyzioterapeutka). Všechny změny zdravotního stavu nebo změny léčby jsou zaznamenány do zdravotnické dokumentace obyvatele. Do zařízení pravidelně docházejí: praktický lékař 1 x týdně psychiatr 1 x za čtrnáct dnů privátní dětská lékařka 1 x týdně stomatolog 1 x týdně psycholog 1 x týdně K odborným vyšetřením se uživatelé zdravotnického zařízení. 31 odesílají do příslušného
32 4.1.4 Výchova, vzdělání Výchova a vzdělávání uživatelů Domova "Na Zámku" zaujímá významné místo v jejich životě. Výchova mentálně postižených uživatelů se organizuje ve výchovných skupinách rozdělených podle jejich mentální úrovně s přihlédnutím k fyzické vyspělosti. Je zaměřena především na rozvoj již získaných psychických a fyzických schopností uživatelů a na dostatečné upevnění již získaných poznatků a dovedností. U těžce mentálně postižených uživatelů, kteří jsou nejvíce závislí na péči je účelem výchovy zejména vytvoření základních hygienických a společenských návyků. Dopoledne se obyvatelé účastní pracovních terapií, odpoledne probíhají volnočasové aktivity. Mezi nejoblíbenější patří keramika, tkaní na stavech, výroba stromečků pro štěstí, šití domácích papučí a zahradnické práce. Ze zájmových aktivit obyvatelé upřednostňují tělesnou výchovu. Účastní se sportovních turnajů v atletice, stolním tenise. Velká pozornost je věnována hudebním činnostem. "Zámecká kapela" vystupuje na akcích konaných v městyse i v rámci celého Olomouckého kraje. Ve volném čase se věnují různým hrám, sportovním aktivitám, návštěvě kina, poslechu hudby a rozhlasu, četbě, procházkám, sledování televize a videa, práci ve skupině pod vedením pracovníků sociální péče. 32
33 5. HISTORIE DOMOVA NA ZÁMKU Pátrání po dobách minulých je v našem městysi ztíženo faktem, že všechny kroniky, až na dvě, se během dlouhých let jaksi ztratily. Jako zdroj cenných informací se dají použít farní kroniky a někdy také výpovědi pamětníků. 5.1 Z historie městyse Nezamyslice V místech naší vesnice byla sídliště již v předhistorických dobách, jak o tom svědčí řada archeologických památek: kamenná sekyrka nad nádražím, pohřebiště s popelnicemi, v nichž byly bronzové dýky, kopí a jiné. Leží při vodním toku, název má podle knížete Nezamysla a její koncovka -ice je příznačná pro nejstarší sídla Slovanů. 39 První písemná zmínka o Nezamyslicích pochází z r. 1283, kdy se jejich držitel píše Bohuslav z Nezamyslic, který se o Nezamyslice dělil se svou sestrou, mniškou v klášteře sv. Jakuba v Olomouci. Ještě téhož roku prodal půl Nezamyslic bratřím Janu a Drslavu z Kravař. Další část Nezamyslic prodali bratři Oneš, Jan a Matouš r Ctiboru z Cimburka. Třetí část Nezamyslic patřila Adletě z Nezamyslic, která ji prodala Janu Skvárovi. Šest poplatných lánů držela Markéta z Nezamyslic. Po pánech z Kravař vlastnil jejich část Beneš z Kravař a prodal ji r také Ctiboru z Cimburka. Roku 1385 Markéta, vdova po Janu Skvárovi prodala vše, co jí v Nezamyslicích patřilo Peškovi Puklici, který ještě téhož roku vše prodal agustiniánskému řádu kanovníků v Lanškrouně. Tento řád koupil již v r celou část Nezamyslic patřící Ctiboru z Cimburka. Jediným vlastníkem se tak stal augustiniánský řád na dobu více jak 400 let. Augustiniánský řád se za husitských nepokojů přestěhoval do kláštera všech svatých v Olomouci a byl Nezamyslickou vrchností až do r. 1784, kdy byl zrušen. Jeho výnos plynul do náboženského fondu na podporu nových farních seminářů a na kněžský plat. Když stát potřeboval peníze, prodal Nezamyslice 13. října 1813 hraběti Segurovi za zlatých. Hrabě prodal Nezamyslice již 28. ledna 1819 rakouskému arciknížeti Ferdinandu d Este. Ten byl poslední Nezamyslickou vrchností. Roku 1848, po zrušení roboty, přestává poddanství
Sociální politika státu
Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Sociální politika státu Oldřich Brychta 2010 Čestné prohlášení: Prohlašuji,
VíceKatalog poskytovatelů sociálních služeb. Olomouckého kraje 2011
Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje 2011 KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OLOMOUCKÉHO KRAJE aktualizace 2011 Dokument Katalog poskytovatelů sociálních služeb Olomouckého kraje
Vícesociální politika řídí jí MPSV, souhrn zásad směrujících k odstranění nebo zmírnění vad společenského života
Otázka: Problematika metod sociální péče Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kenzi Scissorhands Pojmy: sociální - společenský sociální politika řídí jí MPSV, souhrn zásad směrujících k odstranění
VíceUNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2010 Věra Pavlíková UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut
VíceZABEZPEČENÍ ŽEN V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Martina Mateová ZABEZPEČENÍ ŽEN V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. Katedra pracovního práva a
VíceHistorické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace
Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 1 Úvod, počátky lidské společnosti. Pravěk, starověké civilizace Historia magistra vitae Několik otázek na úvod sociální práce,
VíceKoncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013
Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část
VíceSociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016
Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Rizika důchodového pojištění v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie. Bc.
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Rizika důchodového pojištění v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Bc. Lukáš Racek Diplomová práce 2013 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem
VíceDeset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu
Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Od roku 2006 provádí ochránce systematických návštěv zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě, a posiluje jejich ochranu před
VíceZápadočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Milan Klouda
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 2012 Milan Klouda Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra veřejné správy Studijní program Právní specializace Obor
VíceJak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services?
Jak zefektivnit systém financování sociálních služeb? How to streamline the system of financing social services? Ladislav Průša Abstrakt Cílem předloženého příspěvku je navrhnout systém opatření ke zvýšení
VíceKA01 ŘÍZENÍ ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Bc. Irena Tlapáková 1 poznámka ÚVOD Žijeme v době, která sebou nese nejen převratné úspěchy na poli vědy a techniky,
VíceMUDr. Marie Horáková. Poliklinika Olomouc ATESTAČNÍ PRÁCE Z OBORU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ. Téma: SPOJENÍ NEMOCENSKÉHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. ATESTAČNÍ PRÁCE Z OBORU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
VíceStřednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Štěpánkovice 2014-2017 Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education.
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma
VíceUniverzita Palackého v Olomouci
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky VEŘEJNÁ SLUŽBA V MĚSTĚ BRUNTÁL PUBLIC SERVICE IN THE TOWN BRUNTÁL Bakalářská diplomová práce Milada Doleželová Vedoucí
VíceJabok, ETF 2010 Michael Martinek
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 2 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 celkem Počet starobních 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225
VíceVzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení
Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,
VíceALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK
ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK Vzor citace: PRŮŠA, L., VÍŠEK, P., JAHODA, R. Alchymie nepojistných sociálních dávek. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 280 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ
VíceIII/5 Trh práce a politika zaměstnanosti
III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti
Více3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory
3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé
VícePRACOVNÍ PRÁVO V POLSKU
PRACOVNÍ PRÁVO V POLSKU ZÁKLADNÍ INFORMACE Základním právním předpisem upravujícím vzájemná práva a povinnosti stran pracovního poměru v systému polského pracovního práva je několikrát novelizovaný zákon
VíceDaňové příjmy obcí Diplomová práce
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Iveta Bucharová Daňové příjmy obcí Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Hana Marková, CSc. Katedra finančního práva a financí Datum vypracování
Vícead 3. Upřesnění cílových podskupin a rozhodnutí, zda se pracovní skupina rozdělí do menších skupin nebo zda budou všechna opatření řešena společně
ZÁPIS SETKÁNÍ Pracovní skupina Číslo zápisu: 03/2008 Datum: 11. prosince 2008 Místo setkání: MMB Zasedací místnost, Křenová 20 PROGRAM: 1. Uvítání, program, úkol z předchozího setkání (tabulka služeb)
VícePŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3
Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6
VíceDOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odbor sociálních služeb a sociální práce DOPORUČENÝ POSTUP Č. 1/2012 K REALIZACI ČINNOSTÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍCH ÚŘADECH TYPU II., TYPU III., ÚJEZDNÍCH A KRAJSKÝCH
VíceMetodika měření a hodnocení sociálních služeb a jejich sledování prostřednictvím aplikace on-line katalogu
Metodika měření a hodnocení sociálních služeb a jejich sledování prostřednictvím aplikace on-line katalogu A s i s t e n č n í c e n t r u m a. s. S p o r t o v n í 3 3 0 2 4 3 4 0 1 M o s t 1 7. 1 2.
VíceModul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.
Modul 1 Historie sociálního podnikání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Sociální ekonomií se rozumí teoretické systémy, jejichž explicitním cílem je řešení sociálních problémů jakou jsou chudoba, nezaměstnanost,
VíceExekuce na dávky sociálního zabezpečení právní zhodnocení
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Marie Šimůnková Exekuce na dávky sociálního zabezpečení právní zhodnocení Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. Katedra
VíceGymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Pravěk - charakteristika jednotlivých etap pravěku, předchůdci dnešního člověka - přírodní prostředí, způsob života lidských předků - pojmy: dělba práce, neolitická revoluce, matriarchát a patriarchát
VíceRIZIKOVÉ SKUPINY SEMINÁRNÍ PRÁCE TÉMA: CHUDOBA A NEZAMĚSTNANOST
EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UK, 2. ROČNÍK, KS RIZIKOVÉ SKUPINY SEMINÁRNÍ PRÁCE TÉMA: CHUDOBA A NEZAMĚSTNANOST JANA GREGAROVÁ DENISA PRŦŠOVÁ KATEŘINA BÚTOROVÁ BOHUMILA URBANOVÁ INGRID TULEJOVÁ PETRA
VíceNávrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY
Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. Služby azylového domu napomáhají
VíceMěsto Kojetín. O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN VNITŘNÍ SMĚRNICE OBSAH: 1) Základní ustanovení. 2) Postavení a působnost úřadu
Město Kojetín VNITŘNÍ SMĚRNICE O R G A N I Z AČNÍ ŘÁD MěÚ KOJETÍN OBSAH: 1) Základní ustanovení 2) Postavení a působnost úřadu 3) Vnitřní členění městského úřadu 4) Řízení městského úřadu 5) Vnitřní vztahy
VícePředmět: Technologie rekonstrukcí historických objektů Kat.. technologie staveb - 2011 PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR
PAMÁTKOVÁ PÉČE V ČR VZNIK PAMÁTKOVÉ PÉČE Lze najít řadu příkladů zájmu o památky již v dřívějších dobách, ať jde o sbírání ostatků, či uměleckých děl, práce vedutistů, či v pěstování historické vlastivědy.
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2015 Domov pro seniory Velké Březno, příspěvková organizace Klášterní 2, 403 23 Velké Březno 1 OBSAH: 1) Úvodní slovo ředitele Domova 2) Základní identifikační údaje a. Způsob řízení
VíceObecně závazná v y h l á š k a č. 1/2007,
Statutární město Brno Obecně závazná v y h l á š k a č. 1/2007, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 20/2001, kterou se vydává Statut města Brna, ve znění pozdějších
VíceZákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (aktuální znění účinné od 1. 7. 2011)
Zákon 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (aktuální znění účinné od 1. 7. 2011) V návaznosti na článek o ukončování pracovní neschopnosti v rubrice dotazy a odpovědi zveřejňujeme, k oživení a doplnění
VíceAnalýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany
Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Analýza poskytovatelů sociálních
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
VíceU S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení
4 Ads 32/2012-30 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: Centrum Rožmitál
VíceŠkolní jídelna jako samostatný subjekt. (School dining-room like independent legal subject)
Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci katedra sociologie a andragogiky Eva Perná Školní jídelna jako samostatný subjekt (School dining-room like independent legal subject) Bakalář ská práce
VíceInstitut projektového řízení a. s.
Institut projektového řízení a. s. www.institutpr.eu Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální práce s dospělými a v oblasti ochrany dětí 2015 Návrh systému spolupráce subjektů v oblasti sociální
VíceDle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor realizace programů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceObecné pojetí sociální práce. Obecné cílové skupiny sociální práce práce s jednotlivcem práce se skupinou práce s komunitou
Pohled města Nový Bydžov na "Reformu 2011" Níže uvedený text vychází s dostupných informací, s tím, že není známo, jestli veškeré dostupné informace o "Reformě 2011" máme, neboť MPSV v této věci poskytlo
VíceIng. Marie Plchotová. Ing. Marie Plchotová. Rada města Němčice nad Hanou
Městský úřad Němčice nad Hanou Palackého nám. 3 798 27 Němčice nad Hanou Název dokumentu: ORGANIZAČNí ŘÁD Zpracoval: Ing. Marie Plchotová ve spolupráci s vedoucími odborů Odpovídá: Ing. Marie Plchotová
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení
VíceOtázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ číslo kurzu: SPP726/SPR726 vyučující: Mgr. Ludmila Sedláková kontakt: e-mail: sed.ludmila@seznam.cz termíny konzultací v roce 2015: 19. září, 31. října, 28. listopadu
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská
VíceŠKOLA JAKO ÚŘAD. 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol
Název: Manuál pro vedoucí pracovníky škol Realizátor: Sykora Swiss Consulting CZ, s.r.o Projekt: Škola jako úřad reg. č. CZ.1.07/1.3.49/02.0015 ŠKOLA JAKO ÚŘAD 3. Integrace žáků se speciálními vzdělávacími
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická
VícePlatné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
IV. Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
VíceVzdělávací program k sociálnímu podnikání
Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie
VíceObecné informace o veřejné službě Před realizací veřejné služby Organizátor veřejné služby Realizace veřejné služby
Praha 2010 OBSAH Slovo náměstka ministra 5 Slovo úvodem 6 1. Obecné informace o veřejné službě 6 1.1. Co je to veřejná služba? 6 1.2. Na co se veřejná služba zaměřuje? 6 1.3. Kde je institut veřejné služby
VíceINFORMACE PRO CIZINCE S TRVALÝM POBYTEM V ČR
INFORMACE PRO CIZINCE S TRVALÝM POBYTEM V ČR SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A DŮCHODY ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A PÉČE NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE SOCIÁLNÍ DÁVKY A SOCIÁLNÍ SLUŽBY BYDLENÍ DOKLADY A POVINNOSTI VŮČI CIZINECKÉ
VíceKomunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2016 2020
Komunitní plán sociálních služeb na území města Česká Lípa 2016 2020 1 Obsah Úvod... 3 A. Analytická část... 4 A. 1 Východiska zpracování, podklady a vstupy... 4 A. 2 Základní demografické a socioekonomické
VíceSociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1
Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění
VíceKatalog sociálních a navazujících služeb na Uherskohradišťsku
Katalog sociálních a navazujících služeb na Uherskohradišťsku Publikace vznikla jako součást projektu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Uherskohradišťsku Tento projekt je financován Evropským
Více73/2011 Sb. ZÁKON. ze dne 9. února 2011. o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
73/2011 Sb. ZÁKON ze dne 9. února 2011 o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Změna: 366/2011 Sb. (část) Změna: 366/2011 Sb. Změna: 375/2011 Sb. Změna: 331/2012 Sb. Změna: 401/2012
VíceRETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH
RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH Anna Andrlová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni Doplňování knihovních fondů je proces nebo činnost, při kterém dochází
VíceSborník. Vzdělávání k rozvoji kvality poskytování pečovatelských služeb
Sborník vzdělávacího programu Vzdělávání k rozvoji kvality poskytování pečovatelských služeb QQT, s.r.o. Zpracovala: Mgr. Ilona Čtvrtníková 2012 Vzdělávací program byl realizován v rámci veřejné zakázky
VíceStrategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016
Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit/lokalit města Velká Bystřice pro léta 2014-2016 Popis výchozí, současné situace sociálně vyloučených romských lokalit Město Velká Bystřice
Vícezávěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči
závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu
VíceMOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.
MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST (OP Z) (aktuální verze OP Z schválená 6.5.2015) V rámci MAS Lednicko-valtický areál, z.s je identifikována 1
VíceAbsolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi
VíceKomunitní služby a instituce
Komunitní služby a instituce Historie I. Raný středověk církevní instituce pomáhající chudým a starým lidem, později chudobince, starobince, kláštěrní a městské oše. domy 12. stol. špitály provozované
VíceSystém důchodového a úrazového zabezpečení v českých zemích (1880-1918), České republice (1918-1948) a ČSSR (1948-1989)
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Systém důchodového a úrazového zabezpečení
VíceÚmluva Mezinárodní organisace práce č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení
Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení Generální konference Mezinárodní organisace práce, jež byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do
VíceSociální bydlení v České republice: koncepce a zákon
Sociální bydlení v České republice: koncepce a zákon Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi Současná situace v oblasti sociálního bydlení Koncepci připravilo MPSV jako
VíceANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV
Analýza neprošla jazykovou korekturou ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV se zaměřením na potřeby občanů v nepříznivé sociální situaci Autor: Mgr. Petra Dobiášová 1 ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU
VíceVNITŘNÍ ŘÁD DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 5
VNITŘNÍ ŘÁD DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 5 Zpracoval: Mgr. Jiří Dolejš, ředitel Domu dětí a mládeže Praha 5 Praha 1.9.2011 1 Vnitřní řád Domu dětí a mládeže Praha 5 I. Úvodní ustanovení čl. 1. Zřízení právního
Vícef) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4).
251/2005 Sb. ZÁKON ze dne 3. května 2005 o inspekci práce Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1 Tento zákon upravuje
Více251/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 3. května 2005. o inspekci práce. Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb.
251/2005 Sb. ZÁKON ze dne 3. května 2005 o inspekci práce Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1 Tento zákon upravuje
VíceAbsolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:
Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE k veřejné zakázce malého rozsahu Vytvoření analytických podkladů pro plánování sociálních služeb v území obcí s rozšířenou působností Hořice, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Nová
VíceZápadočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra pedagogiky
Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra pedagogiky DŮCHODOVÁ REFORMA Z POHLEDU STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY ZČU V PLZNI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adéla Červenková Sociální práce (2009-2012) Vedoucí
VíceVzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je
VíceKvalita života ve stáří
M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í Kvalita života ve stáří Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 Kvalita života ve stáří Národní program přípravy
VíceSOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ úvodní setkání Sociální zabezpečení / LS 2015 1. POLITIKA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 1.1 Systém sociálního zabezpečení v ČR 1.2 Oblasti sociálního zabezpečení 1.3 Financování sociálního
VícePOPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (3. ZMĚNA R. 2014)
POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (3. ZMĚNA R. 2014) Obec Chrást zahájila ke dni 1.4.2003 poskytování pečovatelské služby na území obce Chrást vlastními zaměstnanci. V současné době zde pracují
VíceModelový příklad odškodnění pracovního úrazu
Materiál k úrazovému pojištění Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu Úkol: Vypracovat popis zadání modelového příkladu odškodnění pracovního úrazu, aby bylo možno porovnat postavení zaměstnance
Více1. ÚVOD 2. VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím v oblasti podpory rodiny pro rok 2011. 1. ÚVOD Ministerstvo práce a sociálních
VíceHistorie případové práce v ČR Pavla Kodymová
Historie případové práce v ČR Pavla Kodymová Alice Masaryková V Euroamerickém prostoru uznávaná jako jedna ze tří klíčových postav pro rozvoj mezinárodní spolupráce v rozvoji vzdělávání a praxe sociální
VíceMateriál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012. Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013
Materiál pro schůzi zastupitelstva města dne 19.12.2012 Program podpory sociálních a souvisejících služeb pro rok 2013 Obsah: I. Důvodová zpráva II. Přílohy: č. 1 Program podpory sociálních a souvisejících
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI SOCIÁLNÍHO ODBORU ZA ROK 2010
MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM SOCIÁLNÍ ODBOR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI SOCIÁLNÍHO ODBORU ZA ROK 2010 LEDEN 2011 Předkládá : Mgr. EVA URBANOVÁ VEDOUCÍ SOCIÁLNÍHO ODBORU 1. Základní charakteristika činnosti
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny
Školní vzdělávací program školní družiny 1 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název školy: Základní a mateřská škola Tršice, okres Olomouc, příspěvková organizace Adresa školy: Tršice 183, 783 57 Tršice Ředitelka školy:
VícePřehled poskytovatelů sociálních služeb dle cílové skupiny
Přehled poskytovatelů sociálních služeb dle cílové skupiny Sociální služby pro seniory Arcidiecézní charita Praha Centrum pro zdravotně postižené a seniory Středočeského kraje, o.p.s. Česká katolická charita
VíceZápadočeská univerzita v Plzni
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra veřejné správy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NEZISKOVÝ SEKTOR A REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY Autor: Vedoucí bakalářské práce : Lenka Petrová Mgr. Jan Lego, Ph.D PLZEŇ
VíceMetodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) krajům pro rok 2006
Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) krajům pro rok 2006 Program podpory sociálních služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizacemi
VíceDOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03
DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 STANDARD Č. 9 PERSONÁLNÍ A ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PERSONÁLNÍ SMĚRNICE Č. 6 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Platnost
VíceVšeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře
Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku nebo morální konání a jeho normy.je disciplínou praktické filozofie, která se zaobírá lidským konáním
Více181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II
181/2007 Sb. - o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek - poslední stav textu 181/2007 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2007 o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu
VíceStřednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009-2013
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009-2013 Aktualizované vydání včetně Dodatku č. 1 schváleného v září 2011 Vážení občané, v roce 2009
VíceRodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory
Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Marcela Danišová Vypracoval: Miroslav Frýba Čelákovice
VíceKatalog sociálních a dalších služeb
Aktualizováno k 31. 1. 2015 Účel a užití Katalogu sociálních a dalších služeb Katalog, který držíte v rukou, je jedním z výstupů komunitního plánování v Jirkově. Materiál vznikal ve spolupráci s řídící
VíceZemě, ve které žijeme
Země, ve které žijeme - Česká republika naše vlast, náš stát leží ve střední Evropě je to vnitrozemský stát - zahraničí území za státní hranicí sousední státy Spolková republika Německo, Polsko, Slovensko
VíceANALÝZA POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ
Projekt Podpora střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Prostějově Realizátor projektu: Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. Jeseník a partner projektu: Magistrát města Prostějova (CZ.1.04/3.1.03/78.00053)
VíceZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Vyhlásené: 23.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 23.01.1992
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 23.01.1992 Časová verzia predpisu účinná od: 23.01.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 35 V Y H L Á Š K A ministerstva školství,
VíceVýzva k předkládání žádostí o podporu
Výzva k předkládání žádostí o podporu Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor realizace projektů ESF sociální začleňování vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o podporu v rámci Operačního programu
VíceAnalýza poskytovatelů sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku
Analýza poskytovatelů sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku Pracovní verze, srpen 2011 Text neprošel jazykovou korekturou. Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Obsah 1. Předmět
Více