PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ a porovnání s rozpočtem vlastního hl. m. Prahy

Transkript

1 ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ a porovnání s rozpočtem vlastního hl. m. Prahy Ing. Jakub Pechlát říjen 2009

2

3 O B S A H SHRNUTÍ... 5 ÚVOD CELKOVÉ PŘÍJMY DAŇOVÉ PŘÍJMY DOTAČNÍ PŘÍJMY (TRANSFERY) OSTATNÍ PŘÍJMY CELKOVÉ VÝDAJE BĚŽNÉ VÝDAJE KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ROZPOČTOVÉ SALDO ÚHRN A STRUKTURA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ PŘÍLOHA... 31

4

5 Shrnutí Mezi roky 2002 a 2008 vzrostly celkové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy o 52 %, příjmy rozpočtů městských částí o 51 %, celkové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy vzrostly o 23 %, výdaje rozpočtů městských částí o 51 %. Cenová hladina přitom vzrostla pouze o 17,5 %. Hlavní složkou příjmů rozpočtu vlastního hl. m. Prahy jsou příjmy daňové (cca 84 %), v případě rozpočtů MČ jsou to dotace (cca 86 %). Celkové průměrné roční příjmy na jednoho obyvatele vlastního hl. m. Prahy byly ve sledovaném období v průměru 3,7krát vyšší než u MČ. U některých velkých městských částí (Praha 10, 12, 14) je tento rozdíl až 5,5násobný. Mezi roky 2002 a 2008 vzrostly daňové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy o 62 %, rozpočtů městských částí o 49 %. Hlavní složkou celkových daňových příjmů rozpočtů hl. m. Prahy byla v roce 2008 DPH (39 %) a daně z příjmů (DPPO 31 %, DPFO 25 %). Průměrné roční dotační příjmy na jednoho obyvatele jsou v případě souhrnu rozpočtů MČ přibližně dvakrát vyšší než u rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Mezi roky 2002 a 2008 vzrostly běžné výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy o 27 %, výdaje rozpočtů městských částí o 43 %. Průměrné roční běžné výdaje na jednoho obyvatele vlastního hl. m. Prahy představují téměř čtyřnásobek hodnoty za MČ. Mezi roky 2002 a 2008 vzrostly kapitálové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy o 16 %, kapitálové výdaje rozpočtů městských částí o 72 %. Průměrné roční kapitálové výdaje všech MČ na jednoho obyvatele jsou čtvrtinou hodnoty rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Hodnoty jednotlivých MČ se značně liší, přičemž čtyři MČ přesahují celopražskou hodnotu (Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Praha 22 a Satalice). Kapitálové výdaje MČ dosáhly za období v úhrnu 22 mld. Kč. Více než 29 % směřovalo do kapitoly školství, mládež a samospráva, 23 % pak do kapitoly hospodářství. Kapitálové výdaje vlastního hl. m. Prahy a dosáhly v období výše 89,7 mld. Kč, z toho 61 % směřovalo do kapitoly doprava. Rozpočet vlastního hl. m. Prahy přestal počínaje rokem 2005 vykazovat rozpočtové schodky. Ještě v roce 2004 dosáhl deficit 5,2 mld. Kč. Městské části vykázaly v letech rozpočtový schodek nejvýše čtyřikrát (Dolní Chabry, Přední Kopanina, Velká Chuchle), avšak pouze dvě MČ ani jedenkrát (Praha 7 a Praha 13). Průměrné roční saldo rozpočtu na jednoho obyvatele bylo záporné u 22 MČ z celkového počtu 57. Vlastní hl. m. Praha i MČ měly průměrné roční saldo na jednoho obyvatele ve sledovaném období kladné. 5

6 6

7 Úvod Analýza zachycuje vývoj příjmů a výdajů a jejich dílčích složek v období Pro porovnání příjmů a výdajů rozpočtů městských částí hl. m. Prahy byl dále proveden přepočet na počet obyvatel v jednotlivých sledovaných letech v období Průměry za víceletá období mají za cíl odstranit vliv mimořádně nízkých či vysokých položek v některém ze sledovaných roků. Zároveň zůstává dostatek prostoru pro zjištění rozdílů mezi jednotlivými městskými částmi. Zjištěné údaje jsou zpracovány do přehledných kartogramů a tabulek. Pro srovnání je uváděna příslušná hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Pozornost je věnována také rozpočtovému saldu. Zdrojem údajů byly zprávy o plnění rozpočtu hl. m. Prahy (rozpočtové údaje) a internetové stránky ČSÚ (údaje o počtu obyvatel). 7

8 1. Celkové příjmy Celkové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období postupně zvyšovaly z 34,7 mld. Kč v roce 2002 na 52,7 mld. v roce Příjmy městských částí (MČ) se v souhrnu zvýšily z 9,1 mld. Kč v roce 2002 na 13,7 mld. Kč v roce Ve struktuře příjmů existuje mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a rozpočty MČ významný rozdíl. Hlavní příjmovou složkou vlastního hl. m. Prahy jsou daně, které tvoří % příjmů. Podíl dotačních příjmů se pohyboval v rozmezí 7 18 % a ostatní příjmy v rozmezí 3 5 %. Pro městské části je význam dotačních a daňových příjmů opačný, hlavní složkou jsou dotační příjmy, jejichž podíl se pohyboval v rozmezí %. Daňové příjmy se pohybovaly v rozmezí 9 12 % a ostatní příjmy v rozmezí 2 7 %. Graf č. 1 CELKOVÉ PŘÍJMY VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Při přepočtu příjmů na obyvatele zjistíme, že pouze jedna MČ (Štěrboholy) má příjem na obyvatele vyšší, než je tato hodnota zjištěná z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Naopak 49 MČ má na obyvatele méně, než činí poloviční hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Významný je tento fakt zejména v lidnatých MČ, jako jsou Praha 4 a Praha 10 (ale také Praha 8, 9, 12 a 14), jejichž průměrné roční celkové příjmy na 1 obyvatele jsou v rozmezí Kč (což představuje pouze cca 20 % průměru příjmů vlastního hl. m. Prahy a zhruba ¾ průměru příjmů MČ). 8

9 Schéma č. 1 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ CELKOVÉ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 1 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ CELKOVÉ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Štěrboholy ,30 Praha ,91 Zličín 8 600,46 Praha ,37 Praha ,04 Čakovice 8 320,94 Dolní Měcholupy ,81 Lysolaje ,79 Praha ,34 Praha ,13 Ďáblice ,35 Praha ,38 Křeslice ,59 Praha ,50 Praha ,96 Satalice ,65 Koloděje ,95 Slivenec 7 960,83 Praha ,89 Praha ,37 Řeporyje 7 873,91 Březiněves ,62 Nebušice ,65 Přední Kopanina 7 837,33 Dolní Počernice ,49 Lipence ,01 Praha ,66 Kolovraty ,98 Praha ,68 Praha ,78 Nedvězí ,52 Petrovice ,96 Benice 7 179,52 Lochkov ,70 Praha ,25 Dubeč 7 075,31 Troja ,42 Praha ,64 Praha ,50 Klánovice ,75 Běchovice 9 744,74 Zbraslav 6 686,22 Praha ,21 Praha ,33 Vinoř 5 632,10 Praha ,11 Šeberov 9 245,59 Suchdol 5 056,11 Praha ,32 Praha ,02 Libuš 4 822,81 Královice ,40 Dolní Chabry 8 907,21 Kunratice 4 521,75 Velká Chuchle ,61 Praha ,44 Újezd 3 986,57 9

10 2. Daňové příjmy Daňové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období postupně zvyšovaly z 27,2 mld. Kč v roce 2002 na 44,1 mld. v roce Daňové příjmy městských částí se v souhrnu zvýšily z 1 mld. Kč v roce 2002 na 1,46 mld. Kč v roce Graf č. 2 DAŇOVÉ PŘÍJMY VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Pro ilustraci uvádíme strukturu daňových příjmů hl. m. Prahy celkem (tj. včetně MČ) za roky 2007 a Nejvýznamnější položkou je daň z přidané hodnoty následovaná daněmi z příjmů. Tyto tři položky dohromady představují 94 % daňových příjmů. Tabulka č. 2 STRUKTURA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ HL. M. PRAHY CELKEM (2007 A 2008) daňové příjmy skutečnost k (tis. Kč) podíl na daňových příjmech skutečnost k (tis. Kč) podíl na daňových příjmech daně z příjmu fyzických osob ,77 27,4 % ,11 24,6 % daně z příjmu právnických osob ,04 28,7 % ,88 30,6 % daň z přidané hodnoty ,38 37,8 % ,48 39,0 % poplatky a odvody v oblasti životního prostředí ,46 1,8 % ,00 1,6 % místní poplatky z vybraných činností a služeb ,84 1,7 % ,18 1,7 % ostatní odvody z vybraných činností a služeb ,16 0,3 % ,04 0,3 % správní poplatky ,87 1,4 % ,60 1,3 % daně z majetku ,59 1,0 % ,39 1,0 % celkem , % , % Následující obrázek 2 dokumentuje specifické postavení Prahy 1. Zároveň ukazuje řádově odlišné údaje za MČ oproti celému městu - Praha totiž formou transferu přerozděluje daňové příjmy městským částem podle metodiky rozdělování daní mezi stát, obce a kraje. Tyto transfery se pak objevují v dotačních příjmech městských částí. Vlastní daňové příjmy městských částí tvoří pouze daň z majetku, správní a místní poplatky apod. 10

11 Schéma č. 2 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 3 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ DAŇOVÉ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Praha ,58 Troja 1 146,86 Běchovice 800,97 Štěrboholy 3 346,61 Křeslice 1 139,00 Kunratice 796,22 Dolní Měcholupy 2 718,16 Velká Chuchle 1 128,56 Lysolaje 795,34 Nedvězí 2 705,32 Čakovice 1 115,19 Praha ,89 Benice 2 161,02 Praha ,12 Kolovraty 788,89 Zličín 2 061,49 Praha ,71 Praha ,80 Královice 1 997,47 Praha ,50 Dubeč 752,39 Praha ,37 Dolní Chabry 1 032,19 Vinoř 750,31 Praha ,27 Lipence 1 031,67 Klánovice 705,59 Praha ,97 Slivenec 1 018,22 Suchdol 693,90 Březiněves 1 537,63 Praha ,11 Zbraslav 683,11 Řeporyje 1 532,81 Praha 8 967,79 Praha ,39 Praha ,05 Praha 4 954,28 Praha ,88 Satalice 1 418,51 Přední Kopanina 924,16 Praha ,88 Praha ,78 Praha ,76 Šeberov 557,48 Praha ,03 Lochkov 913,59 Nebušice 527,35 Praha ,89 Libuš 902,77 Koloděje 522,95 Ďáblice 1 256,54 Praha 6 902,37 Újezd 367,02 Dolní Počernice 1 152,49 Praha ,50 Petrovice 327,10 11

12 3. Dotační příjmy (transfery) Dotační příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období kolísaly v rozmezí 2,6 mld. Kč (2002) až 6,4 mld. Kč (2002, 2008). Dotační příjmy městských částí kolísaly s patrným trendem mírného růstu ze 7,5 mld. Kč v roce 2002 na 11,8 mld. Kč v roce Dotační prostředky městských částí plynou zejména z rozpočtu hlavního města jako transfery, zatímco dotační příjmy Prahy jsou jiného charakteru - pocházejí z veřejných rozpočtů ústřední úrovně, případně jde o převody z vlastních fondů hospodářské činnosti či dotace ze zahraničí. Dalšími příjmy mohou být i cizí zdroje, např. bankovní úvěry, dluhopisy, půjčky aj. Graf č. 3 DOTAČNÍ PŘÍJMY VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Jde o specifickou položku významně ovlivněnou konkrétními akcemi, na které jsou dotace udělovány. Zejména zde je důležité, že sledované údaje přepočtené na 1 obyvatele jsou průměrem za pětileté období, což do jisté míry eliminuje extrémní hodnoty v některých letech. V letech dosáhl ukazatel průměrných ročních dotačních příjmů na 1 obyvatele nejvyšších hodnot v MČ Štěrboholy, Praha 22 a Dolní Měcholupy a nejnižších hodnot v MČ Kunratice, Újezd a Libuš. Nejvyšší hodnota přitom představuje desetinásobek hodnoty nejnižší. 12

13 Schéma č. 3 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ DOTAČNÍ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 4 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ DOTAČNÍ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Štěrboholy ,33 Praha ,71 Praha ,81 Praha ,09 Koloděje ,22 Praha ,26 Dolní Měcholupy ,26 Lysolaje ,26 Praha ,87 Praha ,78 Nebušice ,20 Praha ,77 Satalice ,00 Královice ,92 Praha ,37 Praha ,31 Petrovice ,84 Čakovice 6 694,88 Dolní Počernice ,87 Praha ,84 Slivenec 6 650,82 Březiněves ,77 Ďáblice 9 721,96 Zličín 6 095,18 Křeslice ,41 Praha ,36 Dubeč 6 037,31 Kolovraty ,76 Lipence 9 613,31 Praha ,21 Lochkov ,02 Praha ,24 Zbraslav 5 798,83 Troja ,72 Praha ,75 Řeporyje 5 538,17 Nedvězí ,17 Běchovice 8 825,71 Přední Kopanina 5 190,17 Klánovice ,45 Praha ,60 Benice 4 999,04 Praha ,29 Praha ,09 Vinoř 4 803,38 Praha ,36 Praha ,75 Suchdol 4 268,14 Praha ,26 Dolní Chabry 7 528,52 Libuš 3 734,52 Velká Chuchle ,88 Šeberov 7 482,19 Újezd 3 640,72 Praha ,15 Praha ,47 Kunratice 3 502,54 13

14 4. Ostatní příjmy Ostatní, tj. nedaňové a kapitálové, příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období kolísaly v rozmezí 1,1 mld. Kč v roce 2002 až 2,2 mld. v roce V případě městských částí byly ostatní příjmy na minimální úrovni 0,2 mld. Kč v roce 2005 a maximální 0,7 mld. Kč v roce Graf č. 4 OSTATNÍ PŘÍJMY VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mil. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Ostatní příjmy až na některé výjimky (např. MČ Křeslice) významněji neovlivňují příjmovou stránku rozpočtu. Průměrná hodnota dosahuje 349 Kč na obyvatele. Podíl ostatních příjmů na celkových příjmech (po přepočtení na 1 obyvatele a rok) se pohybuje v rozmezí od 0,15 % do 28,4 %, avšak pouze čtyři MČ dosahují 10 % nebo více a dalších osm MČ se pohybuje od 5 do 10 %. Některé MČ vykazují i záporné částky, jde o položky typu přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančních vypořádání předchozích let. 14

15 Schéma č. 4 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ OSTATNÍ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 5 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ OSTATNÍ PŘÍJMY ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (za období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Křeslice 6 707,18 Praha ,85 Praha 4 185,42 Štěrboholy 1 767,37 Kolovraty 347,33 Praha ,13 Přední Kopanina 1 723,00 Dolní Chabry 346,50 Praha 9 128,61 Šeberov 1 205,92 Troja 341,84 Praha ,53 Březiněves 1 146,22 Praha ,90 Běchovice 118,06 Dolní Měcholupy 1 009,39 Praha 2 319,87 Nebušice 107,09 Lochkov 931,09 Lipence 316,03 Koloděje 105,79 Praha 5 837,95 Praha ,00 Praha 3 101,07 Praha 6 837,45 Klánovice 303,71 Suchdol 94,08 Řeporyje 802,93 Slivenec 291,79 Vinoř 78,41 Praha 1 796,77 Dubeč 285,61 Praha 14 73,79 Dolní Počernice 773,13 Praha ,46 Praha 20 70,28 Ďáblice 677,86 Nedvězí 261,03 Lysolaje 66,18 Praha ,82 Praha ,40 Praha 15 32,73 Praha ,53 Satalice 230,15 Benice 19,46 Čakovice 510,86 Kunratice 222,99 Velká Chuchle 19,17 Zličín 443,79 Praha ,09 Újezd -21,17 Praha 8 439,74 Zbraslav 204,28 Petrovice -94,98 Praha 7 425,16 Libuš 185,53 Královice -159,98 15

16 5. Celkové výdaje Vzhledem k tomu, že většina městských částí se brání zadlužování a usiluje o vyrovnaný rozpočet, jsou jejich výdaje odrazem příjmů. Celkové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy měly ve sledovaném období růstový trend z 37,2 mld. Kč v roce 2002 na 45,8 mld. v roce Celkové výdaje městských částí rostly s výjimkou poklesu mezi lety 2004 a V roce 2002 dosahovaly 8,9 mld. Kč, v roce 2008 pak 13,5 mld. Kč. Graf č. 5 CELKOVÉ VÝDAJE VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Běžné a kapitálové výdaje jsou nejvíce proměnlivými položkami. Podíl běžných výdajů se v jednotlivých letech pohyboval od 10,3 % (Kolovraty, 2002) do 100 % rozpočtu (např. Královice v letech 2002, 2003 a 2008). Po přepočtu na obyvatele a rok se podíl výdajů pohyboval v rozmezí od 17,7 % (Štěrboholy) až do 88,6 % (Praha 8) v případě běžných, tj. od 11,4 % do 82,3 % v případě kapitálových výdajů. Rozdíly celkových výdajů jsou dány odlišnou aktivitou jednotlivých městských částí v oblasti investičních výdajů. Běžné výdaje jsou z velké části dány správní agendou a dalšími aktivitami trvalého charakteru. Roli hraje i rozpočtová metodika, kdy se některé investičně nákladné opravy vykazují jako běžné výdaje (například rekonstrukce Karlova mostu). Podobně jako u příjmů existuje pouze jedna MČ (Štěrboholy), která překonává hodnotu vlastního hl. m. Prahy, naopak 48 MČ nedosahuje ani poloviny této hodnoty. 16

17 Schéma č. 5 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ CELKOVÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 6 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ CELKOVÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (za období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Štěrboholy ,33 Lysolaje ,46 Zličín 8 208,89 Praha ,32 Královice ,52 Slivenec 8 172,20 Dolní Měcholupy ,73 Ďáblice ,02 Praha ,65 Praha ,06 Koloděje ,25 Praha ,94 Satalice ,16 Nebušice ,32 Praha ,03 Březiněves ,67 Praha ,94 Praha ,61 Praha ,22 Praha ,92 Praha ,66 Dolní Počernice ,32 Petrovice ,32 Řeporyje 7 553,68 Křeslice ,92 Praha ,49 Přední Kopanina 7 323,84 Kolovraty ,12 Praha ,03 Praha ,07 Lochkov ,72 Praha ,36 Dubeč 7 222,40 Troja ,22 Běchovice 9 987,19 Zbraslav 6 891,92 Nedvězí ,77 Lipence 9 809,26 Praha ,63 Velká Chuchle ,37 Praha ,88 Benice 6 204,35 Praha ,11 Šeberov 9 085,93 Vinoř 5 499,12 Klánovice ,61 Praha ,66 Suchdol 5 043,74 Praha ,25 Dolní Chabry 9 007,51 Libuš 4 898,81 Praha ,76 Praha ,77 Kunratice 4 868,84 Praha ,41 Čakovice 8 366,80 Újezd 3 790,58 17

18 6. Běžné výdaje Běžné výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období vykazují rostoucí trend, zvýšily se z 24,4 mld. Kč v roce 2002 na 30,9 mld. v roce Běžné výdaje městských částí spíše kolísaly. V roce 2002 dosahovaly 6,2 mld. Kč, v roce 2008 pak 8,8 mld. Kč. Maxima dosáhly v roce 2004, a to 9,0 mld. Kč. Graf č. 6 BĚŽNÉ VÝDAJE VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Podle očekávání jsou běžné výdaje vlastního hl. m. Prahy až několikanásobně vyšší než v případě MČ, což souvisí s tím, že správní agenda hlavního města je rozsáhlejší a zároveň běžné výdaje zahrnují údržbu rozsáhlého majetku města. Do značné míry jsou běžné výdaje úměrné počtu obyvatel městských částí. A rozdíly mezi jednotlivými MČ nejsou tak velké jako v případě kapitálových výdajů. Průměrné roční běžné výdaje MČ na jednoho obyvatele se pohybují v rozmezí od cca Kč v MČ Újezd po téměř Kč v MČ Praha 1. 18

19 Schéma č. 6 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ BĚŽNÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 7 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ BĚŽNÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Praha ,22 Štěrboholy 6 852,36 Zbraslav 5 301,94 Praha ,21 Praha ,82 Nebušice 5 275,46 Praha ,94 Praha ,81 Řeporyje 5 214,82 Křeslice ,92 Klánovice 6 637,93 Čakovice 5 206,15 Praha ,32 Královice 6 591,87 Koloděje 5 092,90 Troja ,31 Dolní Měcholupy 6 335,71 Šeberov 5 016,35 Nedvězí 9 508,18 Praha ,53 Praha ,37 Březiněves 8 718,90 Praha ,41 Kolovraty 4 849,46 Praha ,17 Praha ,84 Dubeč 4 849,21 Velká Chuchle 7 805,42 Praha ,08 Benice 4 833,38 Praha ,11 Lysolaje 5 992,71 Dolní Chabry 4 048,05 Praha ,78 Praha ,48 Suchdol 3 927,72 Praha ,92 Praha ,25 Libuš 3 713,88 Praha ,97 Praha ,12 Slivenec 3 710,13 Praha ,45 Praha ,44 Petrovice 3 585,67 Lochkov 7 198,65 Zličín 5 656,46 Vinoř 3 406,00 Ďáblice 7 196,48 Praha ,72 Běchovice 3 303,04 Satalice 7 144,24 Přední Kopanina 5 407,90 Kunratice 3 113,96 Dolní Počernice 7 084,04 Lipence 5 346,32 Újezd 2 513,57 19

20 7. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období spíše kolísaly, zvýšily se z 12,8 mld. Kč v roce 2002 na 14,9 mld. v roce 2008 s maximem v roce 2007 ve výši 17 mld. Kč. Kapitálové výdaje městských částí také kolísaly. V roce 2002 dosahovaly 2,7 mld. Kč a v roce 2008 pak 4,6 mld. Kč. Graf č. 7 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Kapitálové výdaje se podílejí na celkových výdajích menším dílem než výdaje běžné. Vysokých hodnot dosahují zejména malé MČ ve východní části Prahy. Úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů je celkově nižší než u běžných výdajů. Rozdíly a variabilita objemu výdajů jsou zde výrazně vyšší. Průměrné roční kapitálové výdaje na 1 obyvatele na jedné straně činí pouze okolo tisíce korun (MČ Praha 14, Praha 8 aj.), na druhé straně přesahují 20 tisíc Kč (MČ Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Praha 22). 20

21 Schéma č. 7 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 8 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Štěrboholy ,97 Praha ,00 Zličín 2 552,43 Dolní Měcholupy ,02 Troja 5 600,91 Dubeč 2 373,19 Praha ,11 Královice 5 338,65 Řeporyje 2 338,86 Satalice ,92 Praha ,47 Praha ,86 Dolní Počernice ,29 Dolní Chabry 4 959,46 Vinoř 2 093,12 Kolovraty ,66 Praha ,84 Praha ,94 Březiněves ,77 Ďáblice 4 518,53 Praha ,47 Praha ,83 Lipence 4 462,93 Praha ,26 Lochkov 9 145,07 Slivenec 4 462,07 Přední Kopanina 1 915,94 Praha ,27 Šeberov 4 069,58 Kunratice 1 754,88 Křeslice 7 650,99 Praha ,10 Praha ,78 Klánovice 7 547,69 Praha ,97 Zbraslav 1 589,99 Petrovice 7 263,64 Praha ,79 Praha ,53 Velká Chuchle 6 842,95 Praha ,68 Benice 1 370,97 Běchovice 6 684,15 Praha ,44 Újezd 1 277,01 Koloděje 6 621,35 Čakovice 3 160,65 Libuš 1 184,93 Nedvězí 6 424,59 Praha ,13 Suchdol 1 116,02 Nebušice 6 076,86 Praha ,65 Praha ,24 Lysolaje 6 012,75 Praha ,25 Praha 8 927,20 21

22 8. Rozpočtové saldo Vývoj rozpočtového salda vlastního hl. m. Prahy naznačuje, že město přestalo počínaje rokem 2005 zvyšovat objem svých dluhů. Rozpočtový schodek dosáhl maxima v roce 2004, kdy činil 5,2 mld. Kč. Naopak v roce 2008 byl vykázán mimořádný přebytek ve výši 6,9 mld. Kč určený k úhradě závazků. V případě městských částí je nutno uvést, že jde o souhrnný údaj salda 57 rozpočtů MČ, které jsou spravovány nezávisle na sobě. Ty vcelku vykazují po celé sledované období přebytek pohybující se v rozmezí 70,6 mil. Kč v roce 2004 až 1,2 mld. Kč v roce V období pouze MČ Praha 7 a Praha 13 nikdy nevykázaly deficit. Na druhou stranu žádná MČ nevykázala deficit více než čtyřikrát. V roce 2005 vykázalo rozpočtový deficit 35 MČ, naopak v roce 2007 pouze 16 MČ. Graf č. 8 SALDO ROZPOČTŮ VLASTNÍHO HL. M. PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (mld. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části V případě rozpočtového salda dosahuje po přepočtu na 1 obyvatele vlastní hl. m. Praha i městské části kladné hodnoty v řádu stovek Kč. Přesto za sledované období vykázalo zápornou hodnotu průměrného ročního rozpočtového salda na jednoho obyvatele celkem 22 MČ, zatímco 35 MČ vykázalo hodnotu kladnou. Pozn.: Celkový dluh Prahy v roce 2007 dosáhl 32,9 mld. Kč a představoval 41,5 % celkové zadlužeností všech obcí v České republice. V letech bude hlavní město splácet několik objemných půjček v celkové výši 22,8 mld. Kč. 22

23 Schéma č. 8 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ SALDO ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ ( ) Tabulka č. 9 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ SALDO ROZPOČTŮ NA 1 OBYVATELE MČ (v období ) MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. MČ Kč/obyv. Křeslice 4 536,68 Praha ,19 Klánovice -45,86 Praha ,19 Praha ,67 Ďáblice -58,66 Praha ,99 Řeporyje 320,22 Libuš -76,00 Lipence 1 151,75 Praha ,45 Petrovice -79,36 Praha ,34 Praha 9 250,44 Praha 12-86,83 Benice 975,17 Praha 5 232,89 Dolní Chabry -100,30 Praha ,98 Praha ,07 Koloděje -135,29 Praha 1 792,08 Újezd 195,99 Dubeč -147,09 Nedvězí 780,75 Praha 3 182,50 Dolní Měcholupy -152,91 Satalice 733,49 Praha 8 159,69 Zbraslav -205,70 Královice 600,88 Šeberov 159,66 Slivenec -211,38 Praha ,68 Praha ,28 Lysolaje -234,67 Štěrboholy 531,98 Vinoř 132,98 Běchovice -242,45 Praha 2 530,56 Lochkov 93,98 Troja -297,80 Přední Kopanina 513,49 Kolovraty 93,85 Kunratice -347,09 Praha ,59 Suchdol 12,36 Březiněves -375,05 Praha 4 393,30 Nebušice -4,68 Dolní Počernice -677,84 Zličín 391,58 Praha 10-37,13 Praha ,90 Praha ,04 Čakovice -45,86 Velká Chuchle ,76 23

24 9. Úhrn a struktura kapitálových výdajů Kapitálové výdaje městských částí dosáhly v období celkem 24,7 mld. Kč. Až na některé výjimky existuje relativně významná přímá úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů. Mezi případy, kdy kapitálové výdaje MČ dosahují výrazně vyššího objemu, než by odpovídalo počtu obyvatel 1, patří MČ Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Kolovraty, Praha 22 a Satalice. Naopak výrazně nižší kapitálové výdaje, než by odpovídalo počtu obyvatel, vykazují MČ Libuš, Suchdol, Vinoř, Zbraslav a Kunratice. Tabulka č. 10 CELKOVÉ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE MČ V OBDOBÍ MČ tis. Kč MČ tis. Kč MČ tis. Kč Praha ,35 Praha ,94 Kunratice ,26 Praha ,05 Dolní Měcholupy ,16 Libuš ,75 Praha ,74 Praha ,05 Zličín ,43 Praha ,53 Petrovice ,60 Lipence ,66 Praha ,39 Štěrboholy ,94 Šeberov ,34 Praha ,10 Praha ,02 Březiněves ,72 Praha ,94 Praha ,44 Řeporyje ,32 Praha ,78 Klánovice ,14 Suchdol ,32 Praha ,47 Satalice ,16 Koloděje ,38 Praha ,33 Nebušice ,43 Vinoř ,42 Praha ,00 Čakovice ,99 Dubeč ,75 Praha ,43 Dolní Počernice ,12 Lochkov ,81 Praha ,57 Běchovice ,13 Lysolaje ,10 Praha ,55 Velká Chuchle ,02 Újezd ,63 Praha ,79 Dolní Chabry ,22 Křeslice ,71 Praha ,20 Ďáblice ,21 Nedvězí 9 227,01 Praha ,19 Slivenec ,85 Královice 8 475,62 Kolovraty ,85 Zbraslav ,60 Přední Kopanina 7 663,25 Praha ,24 Troja ,87 Benice 3 560,37 Skladba kapitálových výdajů vlastního hl. m. Prahy a městských částí v souhrnu je zobrazena na následujících grafech za období (data za rok 2002 nebyla v potřebné struktuře k dispozici). Vlastní hlavní město směřovalo kapitálové výdaje především do oblasti dopravy (61,1 %). V městských částech to byly kapitoly školství, mládež a samospráva a hospodářství (dohromady 52,7 %). V případě MČ jsou výdaje mezi kapitoly rozděleny rovnoměrněji, vlastní hl. m. Praha se soustředilo především na kapitoly 1 až 3 (dohromady 84,7 %). Souhrn kapitálových výdajů za období (použité v předchozích kapitolách) činí v případě vlastního hl. m. Prahy 75,8 mld. Kč, v městských částech 19 mld. Kč. Pozn.: Přílohou dokumentu je soubor obsahující zde prezentované údaje roztříděné podle jednotlivých městských částí, dále souhrn městských částí a údaje za vlastní hl. m. Prahu. 1 hodnoceno porovnáním pořadí podle celkových kapitálových výdajů s pořadím MČ podle průměrného počtu obyvatel ve sledovaném období 24

25 Graf č. 9 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE VLASTNÍHO HL. M. PRAHY PODLE ROZPOČTOVÝCH KAPITOL ( ) 1,7 % 3,5 % 1,8 % 0,0 % 2,2 % 2,1 % 4,0 % 61,1 % 10,6 % 13,0 % 01 - rozvoj obce 02 - městská infrastruktura 03 - doprava 04 - školství, mládež a samospráva 05 - zdravotnictví a soc. oblast 06 - kultura, sport a cestovní ruch 07 - bezpečnost 08 - hospodářství 09 - vnitřní správa 10 - pokladní správa Graf č. 10 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ CELKEM PODLE ROZPOČTOVÝCH KAPITOL ( ) 11,3 % 0,9 % 6,2 % 23,3 % 0,8 % 7,5 % 5,3 % 11,8 % 29,4 % 3,4 % 01 - rozvoj obce 02 - městská infrastruktura 03 - doprava 04 - školství, mládež a samospráva 05 - zdravotnictví a soc. oblast 06 - kultura, sport a cestovní ruch 07 - bezpečnost 08 - hospodářství 09 - vnitřní správa 10 - pokladní správa 25

26 Struktura kapitálových výdajů podle kapitol se v jednotlivých městských částech liší, zejména menší městské části vzhledem k omezenějším rozpočtovým možnostem často směřují své kapitálové výdaje jen do několika málo kapitol. V následujícím textu se věnujeme tomu, které městské části do jednotlivých kapitol směřovaly významné podíly svých kapitálových výdajů v období Kapitola 01 Rozvoj obce Podíl za všechny městské části (viz graf č. 10) činí 6,2 %. Celková výše investovaných prostředků v období dosáhla 1,38 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly výrazně nadprůměrný podíl (více než dvojnásobek průměru). Naopak 29 MČ neinvestovalo vůbec. Tabulka č. 11 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 01 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 01 Praha 17 57,3 % Libuš 26,4 % Praha 22 21,1 % Praha 9 20,0 % Praha 14 18,3 % Kapitola 02 Městská infrastruktura Podíl za všechny městské části činí 11,8 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 2,61 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl. Dalších 12 MČ vykázalo podíl vyšší než 25 %. Pouze dvě MČ neinvestovaly vůbec. Tabulka č. 12 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 02 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 02 Královice 100,0 % Dolní Měcholupy 86,8 % Nebušice 74,0 % Koloděje 52,8 % Kolovraty 49,3 % Kapitola 03 Doprava Podíl za všechny městské části činí 3,4 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 750 mil. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl. Devět MČ neinvestovalo vůbec. 26

27 Tabulka č. 13 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 03 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 03 Nedvězí 63,2 % Přední Kopanina 35,5 % Šeberov 34,8 % Újezd 33,7 % Velká Chuchle 24,0 % Kapitola 04 Školství, mládež a samospráva Podíl za všechny městské části činí 29,4 %. Jde o kapitolu, v níž bylo celkem proinvestováno nejvíce prostředků, a to 6,47 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl. Celkem 22 MČ vykázalo nadprůměrný podíl, což dále dokládá, že této kapitole věnují MČ největší pozornost. Pouze šest městských částí, v nichž nejsou žádné mateřské ani základní školy, vůbec neinvestovalo. Tabulka č. 14 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 04 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 04 Lysolaje 88,1 % Troja 73,8 % Řeporyje 73,0 % Ďáblice 56,3 % Praha 4 55,0 % Kapitola 05 Zdravotnictví a sociální oblast Podíl za všechny městské části činí 5,3 %. Investované prostředky dosáhly celkem 1,18 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl. Polovina MČ (28) neinvestovala vůbec. Tabulka č. 15 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 05 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 05 Praha 15 28,9 % Praha 10 21,8 % Praha 1 21,5 % Praha 9 12,4 % Praha 8 9,4 % Kapitola 06 Kultura, sport a cestovní ruch Podíl za všechny městské části činí 7,5 %. Investované prostředky v této kapitole dosáhly 1,65 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik z celkem 14 MČ, které vykázaly významně nadprůměrný podíl. Pouze 6 MČ neinvestovalo vůbec. 27

28 Tabulka č. 16 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 06 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 06 Satalice 59,8 % Šterboholy 48,3 % Dubeč 48,1 % Praha 20 37,6 % Vinoř 33,5 % Kapitola 07 Bezpečnost Tato kapitola tvoří nejmenší podíl ze všech, pouze 0,8 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 169 mil. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl, 27 MČ neinvestovalo vůbec. Tabulka č. 17 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 07 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 07 Lipence 20,6 % Benice 19,1 % Kunratice 9,7 % Praha 22 9,1 % Březiněves 9,0 % Kapitola 08 Hospodářství Podíl za všechny městské části činí 23,3 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 5,14 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl, 15 MČ neinvestovalo vůbec. Tabulka č. 18 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 08 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 08 Praha 4 78,4 % Vinoř 49,5 % Křeslice 39,5 % Dolní Počernice 38,5 % Praha 21 36,8 % Kapitola 09 Vnitřní správa Podíl za všechny městské části činí 11,3 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 2,49 mld. Kč. Následující tabulka uvádí několik MČ, které vykázaly nadprůměrný podíl. Pouze jedna MČ neinvestovala vůbec. 28

29 Tabulka č. 19 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 09 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 09 Dolní Chabry 87,3 % Petrovice 79,2 % Přední Kopanina 62,1 % Újezd 46,2 % Křeslice 43,1 % Kapitola 10 Pokladní správa Podíl za všechny městské části činí 0,9 %. Investované prostředky v tomto případě dosáhly 205 mil. Kč. V této kapitole investovalo pouze 9 městských částí, a to v rozsahu 0,1 8,9 % podílu svých kapitálových výdajů. Tabulka č. 20 MČ S NEJVYŠŠÍM PODÍLEM KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V KAPITOLE 10 městská část podíl kapitálových výdajů v kapitole 10 Praha 10 8,9 % Dolní Chabry 4,7 % Praha 1 2,7 % Praha 4 1,7 % Praha 16 1,5 % 29

30 30

31 Příloha Rozpočtové příjmy a výdaje vlastního hl. m. Prahy a 57 městských částí v období