Imunoanalýza nízkomolekulárních látek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Imunoanalýza nízkomolekulárních látek"

Transkript

1 Imunoanalýza nízkomolekulárních látek ZS 2008 Aidi Avidin Y Ag Biotin Vítězslav Maier, Juraj Ševčík 1

2 Imunoanalýza nízkomolekulární látek Biochemické analytické metody založené na biospecifických interakcích mezi stanovovanou látkou (analytem) a specifickém činidle. Imunoalýza využití imunitních chemických (imunochemických) reakcí (interakcí) pro stanovení nízkomolekulárních i vysoko- Molekulráních látek Doporučená literatura: M. Ferenčík: Imunochémia, Afla, Bratislava (1989). J. Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus HK, Pardubice (2004) s B. Králová, L. Fukal, P. Rauch, T. Ruml: Bioanalytické metody, VŠCHT, Praha (2008) V. Chromý, J. Fiścher, J. Havel, M. Votava, Bioanalytika, MU Brno, Brno (2002) V. Doležalová a kol.: Laboratorní technika v klinické biochemii a toxikologii, IDVPZ, Brno (1995). C.A. Burtis, E. Ashwood, D.E. Burns (Eds.): Tietz Fundamentals of Clinical Chemistry, 6th Ed., Sounders Elsevier, St. Louis, Missouri, i USA (20008). A. Johnstone, R. Thorre, Immunochemistry in Practice, 3rd Ed., Blackwell Science, Australia (1996). E.P. Diamandis, T.K. Christopoulos (Eds.): Immunoassay, Academic Press, San Diego, California, USA (1996). 2

3 Postavení Imunochemie v biovědách IMUNOCHEMIE MOLEKULOVÁ IMUNOLOGIE KLINICKÁ IMUNOLOGIE IMUNOPATOLOGIE IMUNOBIOLOGIE BIOLOGIE PATOLOGIE CHEMIE IMUNOLOGIE MIKROBIOLOGIE MIKROBIÁLNÍ IMUNOLOGIE BUNĚČNÁ IMUNOLOGIE TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGIE NÁDORŮ GENETIKA FARMAKOLOGIE PSYCHONEUROLOGIE HEMATOLOGIE IMUNOLOGIE STÁRNUTÍ IMUNOTOXIKOLOGIE EKOIMUNOLOGIE MEDICÍNA IMUNOFARMAKOLOGIE IMUNOGENETIKA PSYCHONEUROIMUNOLOGIE IMUNOHEMATOLOGIE 3

4 Významné objevy spojené s imunochemií 1906 F. OBERMAYER Modifikované proteínové antigeny E. PICK 1907 S. ARRHENIUS monografie imunochemie 1917 Karl LANDSTEINER hapteny 1929 Michael HEIDELBERGER kvantitatívní chemická serológie 1934 J. MARRACK reakce antigen-protilátka 1938 Elvin KABAT protilátky jako globulíny Arne TISELIUS 1958 Rodney R. PORTER struktura imunoglobulínů 1959 Gerald M. EDELMAN struktura imunoglobulinů K. ISHIZAKA studium IgE H. BENNICH S.G.O. JOHANSSON 4

5 Význam imunitního systému pro život Pro vznik života je potřebné: 1) Získávání volné energie a její přeměna do formy, která je využitelná pro uskutečňování biochemických reakcí (základní roli hraje ENZYM). 2) Přepis a přenos genetické informace (transkrice a replikace genů). 3) Získávání informací z vnější i vnitřního prostředí a jejich zpracování a převedení na koordinaci a regulaci životně důlěžitých procesů v živém organismu. Příjem a zpracování informací je i v současné době pro každou živou soustavu, buňku ň i jednotlivce podmínkou existence zabezpečuje č adaptaci na změny vnitřního i vnějšího prostředí. Chemický (humorální) Informační systémy živých soustav Elektrochemický ký (nervový) Imunochemický (imunitní) 5

6 Imunitní systém vývojově velmi starý I nejjednodušší mnohobuněční živočichové jako jsou houby mají schopnost rozpoznast vlasní od cizího. Důsledkem je odvrhnutí (nespojení) tkání nebo buněk geneticky různých jednotlivců. Příčinou je existence specifických znaků tzv. tkáňových antigenů na povrchu buněk a jsou produkty genů. Imunitní systém jde o difúzní orgán, který u dospělého člověka váží asi 1000 g. Skládá se z lymfocytů (specifický druh bílých krvinek) Z některých přídatných buněk (makrofágy, polymorfonukleární Leukocyty) z molekul l protilátek (imunoglobulinů) li a z dalších Milionů molekul různých výkonných a regulačních látek imunohormony, složky komplementu, mikrobicidní a cytotoxické látky. 6

7 Formy imunity NESPECIFICKÁ (přirozená, vrozená) realizace několik anatomických struktůr a fyziologické systémy fagocytóza, NK-buňky y( (buňkové mechanizmy) komplementový systém a mnohé cytokíny (humorální) podmínky není potřebný předchádzející kontakt s antigénem působí ihned po styku organizmu s antigenem nemají imunologickou paměť využití při očisťování tkání od cizorodých SPECIFICKÁ (získaná, adaptívní) realizace výkonné a regulační T-lymfocyty (buňkové mechanizmy) protilátky (humorální) podmínky reagují jen s antigenem, který jich aktivoval nepúsobí ihneď po styku organizmu s antigénem (po niekolika dnech) majú imunologickou paměť využití v antiinfekční a protinádorové obraně látek v antiinfekční a protinádorové obrane 7

8 Formy imunity PROSPEŠNÁ vznik imunity INERTNÍ imunologická tolerance ŠKODLIVÁ imunopatologické stavy (alergia, autoimunita) SYSTÉMOVÁ působí v celém organismu LOKÁLNÍ působí jen v určitých častech těla (sliznice nosní, střeva) AKTIVNÍ postinfekční, postvakcinační č PASÍVNÍ transplacentový a kolostrální přenos, injekovaní antitoxických sér a gama-globulínu 8

9 Antigeny Anti = proti Gen = tvořit Antigen makromolekulární látky, které imunitní systém rozpoznává jako cizí (přirozené i umělé). Po setkání s vhodným iniciátorem stimulují tvorbu protilátek, lymfokyninů A výkonných T-lymfocytů vznikne imunitní odpověď Antigen Kompletní (funkční) - imunogen Nekompletní (nefunkční) - hapten Imunogen má schopnost navodit imunitní odpověď (vznik protilátek, regulačních a výkonných lymfocytů) a zároveň je specifický má schopnost s těmito lymfocyty y y a protilátkami reagovat. 9

10 Látka má vlastnosti antigenu pouze tehdy splňuje li dva základní předpoklady: Látka musí mít složení odlišné od chemického složení organismu. Látka musí být komplexní makromolekula. Antigen tedy musí mít ve své molekule určité uskupení (část struktury, funkční skupiny, uskupení atomů), jimiž se odlišuje od všech struktur nalézajících se na površích imunokompetentních buněk tyto buňky antigen rozpoznají jako cizí. Antigenní molekula musí mít dostatečně velkou molekulovou hmotnost (velikost) a musí mít komplexní strukturu. Tuto podmínku velmi dobře splňují makromolekuly (např. biopolymery). Malé molekuly (s Mr < 5000 Da) obecně nebývají imunogenní, ale po konjugaci s větší makrokomolekulou (např. protein) získavají imunogennost. 10

11 Specifita je založena na skutečnosti, že antigen reaguje pouze s těmi lymfocyty a protilátkami jejichž tvorbu vyvolal. S ostatními lymfocyty a protilátkami obyčejně nereaguje. Hapten není schopen vyvolat imunitní reakci může pouze specificky reagovat S buňkami a protilátkami, které vznikly po interakci imunogenu s imunokompetentní buňkou. Hapten je součástí molekuly kompletního antigenu Imunogen se skládá z Makromolekulárního nosiče Nízkomolekulární determinantní skupiny (determinant) 11

12 Jaké látky mohou být imunogenem? Přesná odpověď není známá Látka může být imunogenem pouze tehdy má-li určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Imunogennost takové látky ale závisí i na genetické dispozici organismu a vyspělosti organismu, kterému se imunogen aplikuje a na způsobu aplikace. fyzikální Vlastnosti ti antigenu chemické biologické 1. Fyzikální vlastnosti molekulová hmostnost. Imunogeny patří mezi makromolekulární látky a mají většinou větší Mr než Imunogeny Nerozpustné (mikroorganismy, buňky, subcelulární struktury) Koloidní (rozpustné) 12

13 Snižováním rozpustnosti koloidních imunogenů se zvyšuje jejich imunogennost Koloidní imunogeny se před imunizací srážejí bentonitem nebo síranem hlinitodraselným.! Syntetické polymery (např. teflon, silon, nylon, PVC atd.) nevykazují imunogennost, i když mají dostatečně velkou molekulovou hmostnost. 2. Elektrický náboj Přítomnost elektrických nábojů na molekule imunogenu není podmínkou imunogennosti. Pokud má ale imunogen kladný náboj, bude mít vzniklá protilátka záporný náboj a naopak. 3. Tvar molekuly l (konformační č struktura) Konformace molekuly antigenu rozhoduje o přístupnosti determinantních skupin 13

14 Proteiny, ypolypeptidy ypp y Imunogeny Polysacharidy (imunogeny bývají pouze vyjímečně) Nukleoproteiny a jiné komplexy Imunogenní mohou být i některé RNA a jednovláknová (denaturovaná) DNA, ale Hlavně jejich komlexy s proteiny (nukleoproteiny). Lipidy jsou obyčejně pouze hapteny, ale v komplexech s proteiny nebo poly- sacharidy jsou dobrými imunogeny. Imunogenní schopnost mohou mít i některé syntetické a polosyntetické antigeny Nejsilnější imunogeny jsou: proteiny, polysacharidy a některé jejich komplexy. (neplatí ale obecně). Např. ř želatina je velmi slabý imunogen, ale sérový albumin je silným imunogenem 14

15 Co je podstatou rozdílu v imunogennosti mezi želatinou a albuminem? Albumin obsahuje na povrchu dostatečný počet determinantních skupin ve Vhodné konformaci a přístupnost pro receptory imunokompetentních buněk. V želatině je determinantních skupin málo. Jak želatinu převést na imunogen? Navázat na želatinu nízkomolekulární k lá í hapteny (dinitrofenol, it kyselina arsanylová ), které přeberou funkci determinantních skupin. Modifikovaná želatina pak může být dobrým imunogenem. 3. Biologické vlastnosti Podmínkou je druhová nepříbuznost. Čím větší bude rozdíl mezi organismem ze kterého imunogen pochází a organismem do kterého imunogen vniká tím vyšší bude jeho imunogennost. Pozor! Ne všechny tělu cizí látky jsou imunogenní Např. uhlík ve formě sazí je lidskému tělu cizí, ale nenavodí imunitní odpověď. Z těla je eliminován mechanismy přirozené imunity y( (fagocytozou). 15

16 Je tedy potřebné aby látka měla kombinaci všech uvedených vlastností fyzikálních, chemických a biologických! Chemická podstat antigennosti Pomocí uměle připravených antigenů (konjugát haptenu s bílkovinným nosičem) bylo zjištěno, že protilátky proti uměle připravenému antigenu reagují (tvoří precipitáty) p i s jinými bílkovinami (nosiči haptenu), pokud jsou konjugovány se stejným haptenem. Souhrn vlastností, které musí mít imunogen, aby došle k tvorbě protilátek Povrchová a strukturní stabilita molekuly. Struktura by měla být nahodilá a rozmanitá. Minimální molekulová hmostnost by se měla pohybovat aspoň kolem 5000 Da. Schopnost být metabolizována vživém organismu (není nezbytná podmínka pro uměle připrané imunogeny). Přístupnost části imunogenu, který svou strukturou odpovídá za tvrobu protilátek. 16

17 Pokud mají dva antigeny dva shodné nebo strukturně podobné antigenní determinanty, mají protilátky vytvořené proti jednomu z nich tendenci reagovat také s druhým antigenem. Taková reakce se označuje jako křížová. Antigen, který byl použit k vyvolání tvorby protilátek (imunogen) je nazývan jako homologní antigen a křížově reagující antigen je označován jako heterologní antigen. Příkladem antigenní specifičnosti je schopnost protilátek specificky rozlišovat mezi glukozou a galaktozou, které se od sebe liší pouze vzájemnou polohou hydroxylové skupiny a atomu vodíku navázaných na tentýž atom. Jiným příkladem může být vliv izomerie diastereoizomerů vinné kyseliny konjugované s bílkovinným nosičem. Antigen Protilátky Levovinná Pravovinná Mesovinná Levovinná +++ ± + Pravovinná Mesovinná ± Každá protilátka reaguje velmi silně se svým homologickým antigenem (antigem nesoucí stejný hapten), ale reaktivita mezi levovinnou a pravovinnou kyselinou se zřetelně neprojeví. Protilátka mesovinné kyseliny reaguje s levovinou i pravovinnou kyselinou. 17

18 Syntetické a konjugované antigeny Velké využití v imunoanalytické chemii Možnost přípravy cílených antigenů pro stanovené jakékoli nízkomolekulární látky Bohužel v mnoha případech poměrně ě ě pracné Syntetické antigeny jsou biopolymery se známou strukturou nosiče a determinantních skupin. Jde zejména o polypeptidy s lineárním nebo rozvětveným řetězcem. Kromě antigenů složených pouze z aminokyselin, lze syntetizovat i antigeny, které ve své molekule obsahují i sacharidy, nukloesidy a jiné látky. Konjugované antigeny představují komplexy, ve kterých ne přirozený nebo i Syntetický nosič jsou navázané chemicky definované determinantní skupiny (hapteny) 18

19 Konjugované antigeny Haptenem může být každá nízkomolekulární látka a po navázání na vhodný nosič se může stát imunogenem může vyvolat imunitní odpověď. Konjugace hapten + nosič -in vitro - in vivo In vivo konjugace nastává např. mezi léčivem a buňkami případně s makromolekulami přímo v organismu hostitele. Důsledkem je pak vznik alergických reakcí na tyto látky. Např. konjugace penicilinu nebo sulfonamidu s makromolekulami nebo buňkami vorganismu. In vitro konjugace konjugované antigeny připraveny in vitro je možné využít pro různé imunologické výzkumy, nebo se proti nim připraví protilátky, které jsou základem citlivého a specifického stanovení příslušných hapténů imunochomickými metodami 19

20 Příprava konjugovaných antigenů Co je k tomu potřeba? 1. Nosič velká molekulová hmotnost (nejčastěji vhodný protein) 2. Přítomnost vhodných reaktivních skupin v molekule nosiče, pomocí kterých je možné navázat hapten 3. Hapten Nejčastějši proteinové nosiče -sérové albuminy -globulinyg y -vaječný albumin -fibrinogen Např. bovine serum albumin (BSA) obsahuje 104 reaktivních skupin ε-aminoskupiny lysinových jednotek, α-aminoskupiny, p -OH skupina v tyrosinu, -SH skupina cysteinu, Imidazolová skupina histidinu. Hapten musí mít také vhodnou reaktivní skupinu. Konjugované vakcíny některé vakcinační č íimonogeny se chovají jíjako hapteny 20

21 Vznik vazby mezi haptenem a nosičem je možné realizovat velkým množstvím konjugačních reakcí. Reakce se smíšeným anhydridem H 3 C CH 3 CH H 3 C CH CH 3 R COOH HAPTEN H 2 C O H 2 C + O Cl C O + HCl O C C R O O H 3 C CH CH 3 R H 2 C O C O O C O + H 2 N- PROTEI N NOSIČ R C O H N PROTEIN H 3 C CH CH 3 + CO 2 + H 2 C OH KONJUGÁT Nosič např. BSA touto metodou se naváže na jednu molekulu 15 až 30 haptenových skupin 21

22 Reakce s karbodiimidem Jiná posloupnost reakcí: Nejdříve se naváže nosič (protein) na molekulu karbodiimidu a vzniklý meziprodukt reaguje s haptenem, který má volnou karboxylovou skupinu a vzniká O-acylmočovina. O-acylmočovinasemůže intramolekulárně přesmyknout na N-acylmočovinu. Oba deriváty močoviny reagují s aminoskupinami proteinového nosiče, přičemž vzniká konugát. R 2 R 2 H R 2 R 2 N C N H + N C N KARBDIIMID R 2 R 2 + R1 O R 2 NH OC R 1 H + N C N C OH N C O + H HAPTEN R 2 O-ACYLMOČOVINA 22

23 R 2 NH OC R 1 Přes myk R 2 NH OC R 1 C O C N N O R 2 R 2 N-ACYLMOČOVINA R 2 NH OC R 1 C N + H 2 N PROTEIN R 2 C NH PROTEIN O R 2 O NOSIČ R 2 + R 2 NH H N CO KONJUGÁT O-Acylmočovina může reagovat s karboxylovou skupinou dalšího haptenu, čímž vzniká anhydrid, který poté reaguje s aminokyselinou nosiče. 23

24 R 1 R 2 NH OC R 1 O N C R 2 O O- ACYLMOČOVINA C O + R COOH HAPTEN H 2 N C R 1 + PROTEIN R 1 CO R 1 C O C O ANHYDRID O O HN PROTEIN NOSIČ KONJUGÁT R 1 + R 2 NH R 2 H N CO + R 1 COOH R 1 Reakce probíhá ve vodném prostředí, pokud se použijí ve vodě rozpustné karbdiimidy, např. 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)-karbodiimid hydrochlorid. H 2 C CH 2 H 2 C N C N CH 2 N H 3 C H 3 C H CH 3 Cl 24

25 Uvedenými způsoby se mohou konjugovat nízkomolekulární látky jako jsou např.: -AMP -Morfin -LSD -Serotonin -Barbituráty -prostaglandiny Nízkomolekulární látky, na které si chceme vytvořit protilátky Stejných reakcí je možné využít pro vznik konjugátů protien-protein, namísto haptenu se analogicky v reakci použije protein Další reaktivní skupinou přes ktereou se mohou hapteny navázat na nosič je NH 2 skupina. Hapteny nesoucí aminoskupinu alifatické aromatické 25

26 Hapteny s aromatickou aminoskupinou Landsteiner klasická diazotační technika Reakce je založena na diazotaci aminoskupiny s HNO 2 a následnou kopulací dizoniové soli s tyrosionovými, histidinovými nebo lysinovými jednotkami v molekule proteinového nosiče. V některých případech mohou reagovat i argininové a tryptofanové jednotky. AsO 3H 2 AsO H AsO H 2 OH AsO 3 H 2 NaNO 2 HCl + HO NH 2 N Cl Cl N N CH 2 CH O C NH N N PROTEIN HAPTEN CH 2 CH NOSIČ OC NH PROTEIN KONJUGÁT (AZOPROTEIN) 26

27 Hapteny s alifatickou aminoskupinou Existuje několik metod pro vazbu alifatického aminu na nosič - reakce s karbodiimidem - reakce s glutaradehydem - reakce s heterobifunkčními imidestery Reakce s glutaraldehydem R + NH 2 O CH HC O R N C H CHO + H 2 O HAPTEN GLUTARALDEHYD R R N C H CHO + H 2 N PROTEIN NOSIČ - H 2 O N C H H C N PROTEIN 27

28 R N C H H C NaBH 4 N PROTEIN R HN C H 2 H 2 C NH PROTEIN KONJUGÁT Nevýhody glutaraldehydové reakce: - Vznik nežádoucích vedlejších produktů, homokonjugátů a různých polymerů Nyní je glutarladehydová konjugace nahrazena konjugací s heterobifunkčním i látkami typu maleinimid-n-hydroxysukcinimiddiestery, které tvoří můstky mezi haptenem a nosičem. 28

29 R NH 2 + O O O C R N O O R NH C R N O HAPTEN O N O R = -CH2-CH 2 -CH O OH N O O O O O O S PROTEIN R NH C R N + HS PROTEIN R NH C R N O NOSIČ O KONJUGÁT 29

30 Adjuvancita Látky, která zvyšují imunogennost antigenu (adujvantní = pomáhající). mechanismus působení adjuvantních látek není příliš znám, ale zřejmě jde o kombinaci postupného uvolňování antigenu, stimulaci fagocytózy a nespecifické aktivity lymfocytů. adjuvans významně potencuje působení antigenů na imunitní systém vakcinovaného jedince. Nejčastěji j používaná adjuvantní směs je Freundovo adjuvans (FA) Jeho složkami jsou minerální olej, emulzifikační činidlo a vodný roztok antigenu. Směs je připravována tak, že se tvoří emulze vody s olejem. Tímto způsobem je antigen rozptýlen na nejjemějších tukových kapénkách, z nichž je pomalu uvolňován. Kompletní FA obsahuje ještě i suspenzi mrtvých baktérií (např. mycobacterium tubercolosis) Látky, které jsou schopné zvyšovat imunogennost: Kamenec, fosforečnan hlinitý, hydroxid lithný, síran berylnatý, saponin, emulze minerálního oleje, syntetické nukleové kyseliny s dvoušroubovicí (např. poly A), lipopolysacharidy. 30

31 Protilátky Největší skupinou jsou IMUNOGLOBULINY Imunoglobuliny jsou proteiny živočišného původu, které mají protilátkovou aktivitu, ale i některé jiné proteiny s příbuznou chemickou strukturou a tím antigenovou specifitou. A. Tiselius, E. A. Kabat (30. léta minulého století) separace protilátek ze séra a popis jejich chemické struktury. Za pomocí volné elektroforézy frakcionoval sérové proteiny. Frakce sérových proteinů, která se pohybuje nejpomaleji (γ-globuliny) obsahuje většinu sérových protilátek. Bylo dokázáno, že protilátky jsou sérové proteiny globulinového typu. Imunoglobuliny heterogenní glykoproteinové molekuly Gama-globuliny 31

32 1950 Porter 1960 Edelman Studium struktury yprotilátek IMUNOGLUBULINY = Ig Molekuly protilátek se skládají z několika polypeptidových řetězců Model protilátky Molekula protilátky obsahuje 4 peptidové řetězce, kde dva a dva jsou identické. Polypeptidové řetězce jsou navzájem spojené disulfidovými vazbami. Všechny protilátky mají stejnou základní strukturu. Malé rozdíly, které pak mezi nimi existují jsou příčinou rozdílných fyzikálně chemických a biologických vlastností. 32

33 Dva těžké (H) řetězce jsou kovalentně spojeny disulfidickými můstky. Ke každému řetězci je cystinovým můstkem připojen jeden lehký (L) řetězec. Těžké řetězce se skládají ze 4 (u některých tříd 5) strukturně podobných domén. Každá doména je tvořena sekvencí 120 aminokyselin. Přibližná molekulová l hmostnost t L-řetězců ř ů je tedy 25 kda, težkých řetězců kda. Domény na N-konci těžkého i lehkého řetězce jsou vaiabilní a označují se V H a V L detaily jejich struktury se liší individuálně mezi molekulami prodkukovanými různými klony B-lymfocytů. Variabilní domény H a L řetězců vytvářejí společně č ě vazebné místo pro antigen Existuje 5 základních izotypů ů lidských imunoglobulinů li ů IgG, IgA, IgM, IgD, IgE 33

34 V lidském organismu se IgD, IgG a IgE vyskytují jako monomery, IgA jako dimer a IgM jako pentamer. Přehled vlastností jednotlivých imunoglobulínů je uveden v tabulce. IgG Imunoglobulin Zastoupení v lidském organismu Poznámky ~ 75 % 4 podtřídy; nedostatek se projevuje respiračním onemocněním IgA ~ % IgM (makroglobulín) ~ 3 10 % IgD velmi nízká koncentrace IgE velmi nízká íkákoncentrace Je tvořen 5 podjednotkami a má tedy 10 vazebných míst pro antigeny y( (M r = 900 kda) Zvýšená hladina u některých chronických onemocněních Zvýšená hladina u některých alergiích 34

35 Interakce mezi antigenem a protilátkou Smícháme-li roztok antigenu s roztokem protilátky v přesném stechiometrickém poměr vzniká precipitát (sraženina). Studiem této interakce je možné zjistit údaje o: - Obsahu protilátky - efektivním počtu vazebních míst v molekule antigenu Stabilitu vznikých imunokomplexů určují mezimolekulové síly. Tj. Jde o stejné síly, které se podílejí na stabilizaci prostorové struktury proteinů a jiných makromolekul: vodíkové vazby, hydrofóbní interakce, elektrostatické síly, disperzní síly, prostorové odpudivé síly 35

36 Při interakci antigenu (reaguje vlastně ta část, která je hapetenem H) a vazebného místa protilátky (Ab) vzniká rovnovážný stav: K a [Ab] + [H] [AbH] K a asociační konstanta K K d disociační konstanta K d [ AbH ] K = [ Ab ][. H ] K...rovnovážná asociační konstanta Rovnovážná konstanta K charakterizuje efektivnost vazby a její hodnoty při reakci antigenů se specifickými protilátkami se pohybují v rozsahu 10 5 až mol/l. Jakým způsobem lze určit rovnovážnou konstantu? Smíchat roztoky haptenu a protilátky a po ustálení rovnováhy stanovit koncentraci volného haptenu a haptenu vázeného v komplexu s protilátkou. 36

37 Naměřené hodnoty se dosadí do Scatchardovy nebo Langmuirovy rovnice Schatchardova rovnice [ AbH ] nk [ H ] = r = Ab 1+ K[ H ] r...počet molů haptenu vázané jedním molem přítomné protiláty [H]...rovnovážná koncentrace volného haptenu n...valence (vaznost) protilátky r = nk rk H r/[h] Směrnice = -K Průsečík = n r 37

38 Uvažujeme-li systém, který se skládá z bivalentní protilátky (n = 2) a monovalentního haptenu a pokud se na přesně polovinu vazebných míst protilátky navázal hapten (r = 1) je možné rovnici přepsat: 1 H = 2K K = K [ ] 0 K 0 je vnitřní asociační konstanta K 0 se rovná převrácené hodnotě koncentrace volného haptenu, a to tehdy ypokud má komplex protilátka hapten molární poměr 1:1. Jednotkou je L/mol 38

39 Langmuirova rovnice Úpravou rovnice r H = nk rk Je možné dostat vztah 1 r = 1 n g [ H ] K n Tento vztah odpovídá Langmuirově izotermě. 1/r Směrnice 1/(n- K) Průsečík 1/n 1/[H] 39

40 Langmuirova i Scatcharodova rovnice charakterizuje nejen sílu vazby mezi haptenem a protilátkou, ale i vazbu jakéhokoliv ligandu na specifické vazebné místo. Afinitait Charakterizuje intenzitu s jakou se uskutečňuje interakce mezi vazebným místem protilátky a determinantem antigenu (haptenem). Afinita je termodynamickým vyjádřením přímé vazebné energie protilátky pro jeden determinant antigenu. G 0 = RTlnK Čím bude mít protilátka vyšší afinitu, tím zápornější bude hodnota G 0 Antigeny obsahují několik determinantů a proto se místo afinity zavádí pojem AVIDITA 40

41 Avidita Charakterizuje vazebnou energii mezi komplexním antigenem a protilátkou. Avidita zahrnuje afinitu, která je dána příspěvky všech vzniklých vazeb mezi antigenem a protilátkou a další nespecifické faktory, které ovlivňují vazbu mezi antigenem a protilátkou. Uplatňují se tedy multivalentní interakce a nejen specicická interakce mezi a vazebným místem a determinantní skupinou. Ve skutečnosti probíhá interakce podle obecného schématu: n Ab + mh Ab n H m 41

42 Klasická precipitační reakce Při interakce antigenu s protilátkou dochází k podobné situaci, jako při srážecích reakcích. Budeme-li přidávat antigen k určitém množství protilátky, bude nejdříve postupně docházet k narůstající tvorbě precipitátu (tj. Tvorbě komplexu antigen-protilátka). Přidáváním antigenu se po určité době dosáhne optima, za kterým vzniká méně precipitátu. V této fázi reakce už vznikají rozpustné komplexy antigenu a protilátky. Antigen ani protilátka nejsou Ekvivalentní bod přítomny v supernatantu m precipitát m antigenu 42

43 Z precipitační křivky lze vidět, že přidáváním stále většího množství antigenu se dosáhne určité optimum, za kterým vzniká už méně precipitátu. Analýzou precipitátu vytvořeného při nadbytku protilátky, kdy se vazebné místa na antigenu dostatečně nasytí, lze určit molární poměr antigenu a protilátky v komlexu a tedy i vaznost antigenu. 43

44 Grafické znázornění komplexů vytvořených mezi hypotetickým čtyřvalentním antigenem a divalentní protilátkou. V této oblasti existují rozpustné komplexy mezi Ag a Ab, které mají většinou následující molární poměry: Ag4Ab3, Ag3Ab2 a Ag2Ab 44

45 Pokud se roztok antigenu smíchá v přesných poměrech s roztokem obsahujícím protilátky, dochází k vytvoření precipitátu. p Pomocí kvantitativní analýzy interakce mezi antigenem a protilátkou získáme údaje o obsahu protilátky, o počtě valencí antigenů, tj. opočtu efektivních vazebných míst. Tyto údaje mohou být velmi rozdílné v závislosti na povaze antigenu jeho velikosti a původu protilátky. Například králíčí protilátka může vázat vaječný albumi prostřednictvím 10 vazeb, ale lidský tyreoglobulin může s králíčími protilátkami vytvářet až 40 vazeb. Antigenní determinanty nebo epitopy nejsou identické. 45

46 Měření afinity protilátek Mírou afinity je rovnovážná konstanta tvorby komplexu mezi protilátkou a antigenem. Prakticky se postupuje tak, že při několika koncentracích antigenu se změří po dosáhnutí rovnovážného stavu množství antigenu volného a vázaného na protilátku. rovnovážná dialýza spektrofotometricky zhášení fluorescence gelová chromatografie Rovnovážná dialýza polopropustná membrána umožňuje propuštět nízkomolekulární hapten a protilátku naopak nepropouští. Spektrofotometrická metoda pokud haptén navázaný na protilátku má jiné absorpční č spektrum než volný hapten, lze využít měření absorbance b při dvou vlnových délkách. 46

47 Fluorescenční metody Schopnost fluorescence může mít hapten. Po navázaní na protilátku se fluorescence haptenu sníží nebo zvýší. Schopnost fluorescence může mít protilátka. Po navázání nefluoreskujícího haptenu na protilátku dojde k přenesení fluorescence z protilátky na hapten a fluorescence komplexu se sníží. Gelová chromatografie Pokud má antigen a protilátka dostatečně velký rozdíl mezi molekulovými hmotnostmi je možné tuto metodu využít ke stanovení množství volného a vázaného antigenu. V dialyziačním i č sáčku je antigen (hapten) částečně tč ve volné forměě a částečně navázaný na protilátky v závislosti na konstantě afinity. Přes dialyzační membránu mohou pronikat pouze molekuly antigenu (haptenu), a proto jeho koncentrace mimo dializační sáček bude stejná jako koncentrace volného haptenu uvnitř dializačního sáčku. Stanovení celkového množství haptenu uvnitř dializačního sáčku umožní vypočítat množství haptenu, které se navázalo na protilátku. Opakováním tohoto pokusu při různých koncentracích hapténu se dá určit průměrná afinitní konstanta K. 47

48 Příprava protilátek 1. Polyklonální protilátky Jsou produktem mnoha aktivovaných klonů B lymfocytů a proto jsou namířeny proti více epitopům ů určitého antigenu nebo směsi ě antigenů. ů Získávají se imunizací laboratorních zvířat antigenem (nebo jejich směsí). Při imunizaci organizmu dochází ke stimulaci různých B lymfocytů y a k jejich j proliferaci a diferenciaci na plazmatické buňky. Je produkováno spektrum protilátek proti různým epitopům příslušné bílkoviny s různou schopností se na ni vázat. Specifita polyklonálních protilátek velice závisí na imunizačním protokolu, resp. na tom, v jaké fázi imunitní odpovědi zvířete jsou z něj protilátky získávány. Časový průběh imunizace zvářete (myš, králík) 48

49 Ke stimulaci tvorby polyklonálních protilátek se využívají tzv. imunizační schémata. Zjednodušeně jde o postupnou vakcinaci zvířetei příslušným antigenem s FA. 1. den odběr předimunního séra z ucha zvířete a injekce první dávky (0,2 až 0,5 mg v objemu 1 ml subkutánně 30. den druhá injekce antigenu s FA (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 40. den odběr séra a kontrola titru odebraného séra 50. den třetí injekce antigenu s FA (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 65. den čtvrtá injekce intravenózně (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 75. den kontrola titru séra, vykrvení a izolace antiséra. Nevýhody: Zdlouhavá příprava Protilátky jsou heterogenní a chovají se tak jako směs činidel a ve své kvalitě se liší. Při každé imunizace se získá směs protilátek o jiném složení Výhoda: Možnost přípravy protilátek proti zvolenému antigenu přímo v laboratoři bez složitých postupů Polyklonální protilátky mívají vyšší afinitu oproti monoklonálním 49

50 2. Monoklonální protilátky Jsou produktem jednoho klonu B lymfocytů, jsou specifické proti jediné antigenní determinantě. Fúzí normálních B lymfocytů pocházejících z imunizovaného živočicha a neoplastických myelomových buněk lze připravit tzv. hybridomy, což jsou klony buněk schopné produkce monoklonálních protilátek. Zatímco mateřský normální B lymfocyt (od imunizovaného dárce) je nositelem specifity produkované protilátky, myelomová buňka je nositelem vysokého až neomezeného proliferačního potenciálu, nesmrtelnosti. Hybridom tedy zdědí po myelomové buňce možnost nepřetržitého růstu a po aktivovaném B lymfocytu schopnost syntetizovat monoklonální protilátku namířenou proti jedné antigenní determinantě. 50

51 Schéma přípravy p monoklonálních protilátek 51

52 Výhodou monokolonálních protilátek jsou: stále stejné složení, tj. určitá standardnost při jejich použití umožňují prokázat přítomnost nebo nepřítomnost jediného konrétního antigenu umožňují provádět vysoce specifické stanovení antigenů Využití monoklonálních protilátek: Buněčná biologie, analytická chemie, genetika, onkologie, patologie, hematologie. Nevýhody: dražší a pracnější příprava nižší afinita oproti polyklonálním protilátkám, což snižuje citlivost stanovení při jejich ji využití žiív analytické chemii 52

53 3. Rekombinantní protilátky Využití poznatků molekulární biologie pro přípravu protilátek Zjednodušené d schéma přípravy rekombinantích protilátek: Izolace genů kódujících protilátky z hybridomů Klonování izolovaných genů Výhody: - rychlejší připrava oproti monoklonálním protilátkám - vyšší afinita a specifita - možnost další modifikace vazebých vlastností protilátek - větší počet vazebných míst, což je výhodné pro imunochromatografii a imunosenzory Exprese 53

54 Purifikace protilátek Protilátky se získají ze zvířete nejčastěji odběrem krve z ušních žil. Protilátky jsou přítomné v séru. 1. Krev se nechá srazit a krevní koláč se odstraní centrifugací při g. Tímto postupem je získání krevní sérum. 2. Dalším krokem je přečištění imunoglobulinové frakce séra a) precipitace síranem amonným b) konvenční chromatografické techniky (EIC, GPC ) c) afinitní chromatografie jako SF slouží imobilizované komponenty z buněčné stěny (proteinový nosič) baktérie Streptococcus aureus nebo z různých streptokovoých kmenů vážící IgG v konstantních Fc regionech. IgG se váže na nutrální proteinový nosič v neutrálním či slabě alkalickém prostředí a eluují se glycin-cl pufrem při ph 2.7 následuje okamžitá neutralizace eluátu. Takto se získají polyklonální protilátky, které se pak selektují a kříží s nádorovými buňkami a jsou produkovány monoklonální protilátky. 54

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky Vídeňská 1083, 420 20 Praha 4 Krč Imunologie a gnotobiologie ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT Zadání: Na základě

Více

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Výuková prezentace z: Lékařské mikrobiologie Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2009 Princip identifikace Soubor znaků s rozdílnou diskriminační hodnotou Základní problémy

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Teoretická část: vysvětlení principu ionexové (iontové) chromatografie, příprava vzorku pro analýzu aminokyselin (kyselá a alkalická hydrolýza), derivatizace

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Kofein (obr.1) se jako přírodní alkaloid vyskytuje v mnoha rostlinách (např. fazolích, kakaových bobech, černém čaji apod.) avšak nejvíce je spojován

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku. Richard J W Currie

Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku. Richard J W Currie Molekulární diagnostika infekční bronchitidy v České republice a na Slovensku Richard J W Currie Virus infekční bronchitidy RNA (nukleová kyselina) uvnitř Proteiny (spike proteiny S1 a S2) na vnější straně

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Teorie Stanovení celkových proteinů Celkové množství proteinů lze stanovit pomocí několika metod; například: Hartree-Lowryho

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU MELAMINU A KYSELINY KYANUROVÉ METODOU LC-MS

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU MELAMINU A KYSELINY KYANUROVÉ METODOU LC-MS Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU MELAMINU A KYSELINY KYANUROVÉ METODOU LC-MS 1 Rozsah a účel Postup je určen pro stanovení obsahu melaminu a kyseliny kyanurové v krmivech. 2 Princip

Více

Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul

Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul Absorpční spektroskopie při biologické analýze molekul Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 8.11.2007 7 1 UV spektroskopie DNA a proteinů Všechny atomy absorbují v UV oblasti

Více

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

Současné možnosti turbidimetrie a nefelometrie

Současné možnosti turbidimetrie a nefelometrie Klin. Biochem. Metab., 14 (35), 2006, No. 3, p. 146 151. Současné možnosti turbidimetrie a nefelometrie Štern P. Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK, Katedra klinické biochemie

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY

ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY ODMÍTAVÉ REAKCE NA POTRAVINY Pavel Rauch Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha Týden bezpečnosti potravin, VŠCHT Praha, květen 2006 ALERGIE JAKO MÓDA SOUČASNOSTI 20% POPULACE VĚŘÍ, ŽE MÁ INTOLERANCI

Více

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Princip Jde o klasickou metodu kvantitativní chemické analýzy. Uhličitan vedle hydroxidu se stanoví ve dvou alikvotních podílech zásobního

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013. Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013. Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013 Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci Měření - proces experimentálního získávání jedné nebo více hodnot veličiny (měření = porovnávání, zjišťování počtu entit).

Více

Sbohem, paní Bradfordová

Sbohem, paní Bradfordová Sbohem, paní Bradfordová aneb IČ spektroskopie ve službách kvantifikace proteinů Mgr. Stanislav Kukla Merck spol. s r. o. Agenda 1 Zhodnocení současných možností kvantifikace proteinů Bradfordové metoda

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

PROTOKOL WESTERN BLOT

PROTOKOL WESTERN BLOT WESTERN BLOT 1. PŘÍPRAVA ELEKTROFORETICKÉ APARATURY Saponátem a vodou se důkladně umyjí skla, plastové vložky a hřebínek, poté se důkladně opláchnou deionizovanou/destilovanou vodou a etanolem a nechají

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: kvarta Očekávané výstupy Vysvětlí pojmy oxidace, redukce, oxidační činidlo, redukční činidlo Rozliší redoxní rovnice od neredoxních

Více

test zápočet průměr známka

test zápočet průměr známka Zkouškový test z FCH mikrosvěta 6. ledna 2015 VZOR/1 jméno test zápočet průměr známka Čas 90 minut. Povoleny jsou kalkulačky. Nejsou povoleny žádné písemné pomůcky. U otázek označených symbolem? uvádějte

Více

KONTAKT. Ústav chemie přírodních látek. Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6 Budova A, 2.

KONTAKT. Ústav chemie přírodních látek. Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6 Budova A, 2. KONTAKT Fakulta potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6 Budova A, 2. patro Vedoucí ústavu: prof. Dr. RNDr. Oldřich Lapčík Sekretariát: Irena Dražilová Kontakt:

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Základní parametry procesů likvidace odpadních vod s obsahem těžkých kovů Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie likvidace OV z obsahem těžkých kovů lze rozdělit na 3 skupiny:

Více

B. Výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Chemie

B. Výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Chemie 4.8.13. Cvičení z chemie Předmět Cvičení z chemie je nabízen jako volitelný předmět v sextě. Náplní předmětu je aplikace teoreticky získaných poznatků v praxi. Hlavní důraz je kladen na praktické dovednosti.

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii I. Základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ

VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 25. 7. 2002, č. j. 23 852/2002-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova

Více

Fyziologická regulační medicína

Fyziologická regulační medicína Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA

Více

Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche

Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche Charakteristika testu: Set AMPLICOR HPV vyráběný firmou Roche je určený pro detekci vysoko-rizikových typů lidských

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Nukleární Overhauserův efekt (NOE)

Nukleární Overhauserův efekt (NOE) Nukleární Overhauserův efekt (NOE) NOE je důsledek dipolární interakce mezi dvěma jádry. Vzniká přímou interakcí volně přes prostor, tudíž není ovlivněn chemickými vazbami jako nepřímá spin-spinová interakce.

Více

Využití membránových procesů při zpracování syrovátky

Využití membránových procesů při zpracování syrovátky Seminář Membránové procesy v mlékárenství Pardubice 7. 5. 2013 Využití membránových procesů při zpracování syrovátky Jiří Štětina Ústav mléka, tuků a kosmetiky Osnova Charakterizace syrovátky přehled membránových

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Látky obsahují aminoskupinu

Látky obsahují aminoskupinu Látky obsahují aminoskupinu pro aminy a aminokyseliny se běžně používají derivatizace (viz kapitola o derivatizaci), peptidy lze detekovat přímo při krátkých UV vlnových délkách (amidická vazba 200 nm),

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Chemie - 8. ročník (RvTv)

Chemie - 8. ročník (RvTv) Chemie - 8. ročník (RvTv) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Chemické laboratorní metody v analýze potravin MVDr. Zuzana Procházková, Ph.D. MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Spektrometrie: základy Interakce záření

Více