Imunoanalýza nízkomolekulárních látek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Imunoanalýza nízkomolekulárních látek"

Transkript

1 Imunoanalýza nízkomolekulárních látek ZS 2008 Aidi Avidin Y Ag Biotin Vítězslav Maier, Juraj Ševčík 1

2 Imunoanalýza nízkomolekulární látek Biochemické analytické metody založené na biospecifických interakcích mezi stanovovanou látkou (analytem) a specifickém činidle. Imunoalýza využití imunitních chemických (imunochemických) reakcí (interakcí) pro stanovení nízkomolekulárních i vysoko- Molekulráních látek Doporučená literatura: M. Ferenčík: Imunochémia, Afla, Bratislava (1989). J. Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, Nucleus HK, Pardubice (2004) s B. Králová, L. Fukal, P. Rauch, T. Ruml: Bioanalytické metody, VŠCHT, Praha (2008) V. Chromý, J. Fiścher, J. Havel, M. Votava, Bioanalytika, MU Brno, Brno (2002) V. Doležalová a kol.: Laboratorní technika v klinické biochemii a toxikologii, IDVPZ, Brno (1995). C.A. Burtis, E. Ashwood, D.E. Burns (Eds.): Tietz Fundamentals of Clinical Chemistry, 6th Ed., Sounders Elsevier, St. Louis, Missouri, i USA (20008). A. Johnstone, R. Thorre, Immunochemistry in Practice, 3rd Ed., Blackwell Science, Australia (1996). E.P. Diamandis, T.K. Christopoulos (Eds.): Immunoassay, Academic Press, San Diego, California, USA (1996). 2

3 Postavení Imunochemie v biovědách IMUNOCHEMIE MOLEKULOVÁ IMUNOLOGIE KLINICKÁ IMUNOLOGIE IMUNOPATOLOGIE IMUNOBIOLOGIE BIOLOGIE PATOLOGIE CHEMIE IMUNOLOGIE MIKROBIOLOGIE MIKROBIÁLNÍ IMUNOLOGIE BUNĚČNÁ IMUNOLOGIE TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGIE NÁDORŮ GENETIKA FARMAKOLOGIE PSYCHONEUROLOGIE HEMATOLOGIE IMUNOLOGIE STÁRNUTÍ IMUNOTOXIKOLOGIE EKOIMUNOLOGIE MEDICÍNA IMUNOFARMAKOLOGIE IMUNOGENETIKA PSYCHONEUROIMUNOLOGIE IMUNOHEMATOLOGIE 3

4 Významné objevy spojené s imunochemií 1906 F. OBERMAYER Modifikované proteínové antigeny E. PICK 1907 S. ARRHENIUS monografie imunochemie 1917 Karl LANDSTEINER hapteny 1929 Michael HEIDELBERGER kvantitatívní chemická serológie 1934 J. MARRACK reakce antigen-protilátka 1938 Elvin KABAT protilátky jako globulíny Arne TISELIUS 1958 Rodney R. PORTER struktura imunoglobulínů 1959 Gerald M. EDELMAN struktura imunoglobulinů K. ISHIZAKA studium IgE H. BENNICH S.G.O. JOHANSSON 4

5 Význam imunitního systému pro život Pro vznik života je potřebné: 1) Získávání volné energie a její přeměna do formy, která je využitelná pro uskutečňování biochemických reakcí (základní roli hraje ENZYM). 2) Přepis a přenos genetické informace (transkrice a replikace genů). 3) Získávání informací z vnější i vnitřního prostředí a jejich zpracování a převedení na koordinaci a regulaci životně důlěžitých procesů v živém organismu. Příjem a zpracování informací je i v současné době pro každou živou soustavu, buňku ň i jednotlivce podmínkou existence zabezpečuje č adaptaci na změny vnitřního i vnějšího prostředí. Chemický (humorální) Informační systémy živých soustav Elektrochemický ký (nervový) Imunochemický (imunitní) 5

6 Imunitní systém vývojově velmi starý I nejjednodušší mnohobuněční živočichové jako jsou houby mají schopnost rozpoznast vlasní od cizího. Důsledkem je odvrhnutí (nespojení) tkání nebo buněk geneticky různých jednotlivců. Příčinou je existence specifických znaků tzv. tkáňových antigenů na povrchu buněk a jsou produkty genů. Imunitní systém jde o difúzní orgán, který u dospělého člověka váží asi 1000 g. Skládá se z lymfocytů (specifický druh bílých krvinek) Z některých přídatných buněk (makrofágy, polymorfonukleární Leukocyty) z molekul l protilátek (imunoglobulinů) li a z dalších Milionů molekul různých výkonných a regulačních látek imunohormony, složky komplementu, mikrobicidní a cytotoxické látky. 6

7 Formy imunity NESPECIFICKÁ (přirozená, vrozená) realizace několik anatomických struktůr a fyziologické systémy fagocytóza, NK-buňky y( (buňkové mechanizmy) komplementový systém a mnohé cytokíny (humorální) podmínky není potřebný předchádzející kontakt s antigénem působí ihned po styku organizmu s antigenem nemají imunologickou paměť využití při očisťování tkání od cizorodých SPECIFICKÁ (získaná, adaptívní) realizace výkonné a regulační T-lymfocyty (buňkové mechanizmy) protilátky (humorální) podmínky reagují jen s antigenem, který jich aktivoval nepúsobí ihneď po styku organizmu s antigénem (po niekolika dnech) majú imunologickou paměť využití v antiinfekční a protinádorové obraně látek v antiinfekční a protinádorové obrane 7

8 Formy imunity PROSPEŠNÁ vznik imunity INERTNÍ imunologická tolerance ŠKODLIVÁ imunopatologické stavy (alergia, autoimunita) SYSTÉMOVÁ působí v celém organismu LOKÁLNÍ působí jen v určitých častech těla (sliznice nosní, střeva) AKTIVNÍ postinfekční, postvakcinační č PASÍVNÍ transplacentový a kolostrální přenos, injekovaní antitoxických sér a gama-globulínu 8

9 Antigeny Anti = proti Gen = tvořit Antigen makromolekulární látky, které imunitní systém rozpoznává jako cizí (přirozené i umělé). Po setkání s vhodným iniciátorem stimulují tvorbu protilátek, lymfokyninů A výkonných T-lymfocytů vznikne imunitní odpověď Antigen Kompletní (funkční) - imunogen Nekompletní (nefunkční) - hapten Imunogen má schopnost navodit imunitní odpověď (vznik protilátek, regulačních a výkonných lymfocytů) a zároveň je specifický má schopnost s těmito lymfocyty y y a protilátkami reagovat. 9

10 Látka má vlastnosti antigenu pouze tehdy splňuje li dva základní předpoklady: Látka musí mít složení odlišné od chemického složení organismu. Látka musí být komplexní makromolekula. Antigen tedy musí mít ve své molekule určité uskupení (část struktury, funkční skupiny, uskupení atomů), jimiž se odlišuje od všech struktur nalézajících se na površích imunokompetentních buněk tyto buňky antigen rozpoznají jako cizí. Antigenní molekula musí mít dostatečně velkou molekulovou hmotnost (velikost) a musí mít komplexní strukturu. Tuto podmínku velmi dobře splňují makromolekuly (např. biopolymery). Malé molekuly (s Mr < 5000 Da) obecně nebývají imunogenní, ale po konjugaci s větší makrokomolekulou (např. protein) získavají imunogennost. 10

11 Specifita je založena na skutečnosti, že antigen reaguje pouze s těmi lymfocyty a protilátkami jejichž tvorbu vyvolal. S ostatními lymfocyty a protilátkami obyčejně nereaguje. Hapten není schopen vyvolat imunitní reakci může pouze specificky reagovat S buňkami a protilátkami, které vznikly po interakci imunogenu s imunokompetentní buňkou. Hapten je součástí molekuly kompletního antigenu Imunogen se skládá z Makromolekulárního nosiče Nízkomolekulární determinantní skupiny (determinant) 11

12 Jaké látky mohou být imunogenem? Přesná odpověď není známá Látka může být imunogenem pouze tehdy má-li určité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Imunogennost takové látky ale závisí i na genetické dispozici organismu a vyspělosti organismu, kterému se imunogen aplikuje a na způsobu aplikace. fyzikální Vlastnosti ti antigenu chemické biologické 1. Fyzikální vlastnosti molekulová hmostnost. Imunogeny patří mezi makromolekulární látky a mají většinou větší Mr než Imunogeny Nerozpustné (mikroorganismy, buňky, subcelulární struktury) Koloidní (rozpustné) 12

13 Snižováním rozpustnosti koloidních imunogenů se zvyšuje jejich imunogennost Koloidní imunogeny se před imunizací srážejí bentonitem nebo síranem hlinitodraselným.! Syntetické polymery (např. teflon, silon, nylon, PVC atd.) nevykazují imunogennost, i když mají dostatečně velkou molekulovou hmostnost. 2. Elektrický náboj Přítomnost elektrických nábojů na molekule imunogenu není podmínkou imunogennosti. Pokud má ale imunogen kladný náboj, bude mít vzniklá protilátka záporný náboj a naopak. 3. Tvar molekuly l (konformační č struktura) Konformace molekuly antigenu rozhoduje o přístupnosti determinantních skupin 13

14 Proteiny, ypolypeptidy ypp y Imunogeny Polysacharidy (imunogeny bývají pouze vyjímečně) Nukleoproteiny a jiné komplexy Imunogenní mohou být i některé RNA a jednovláknová (denaturovaná) DNA, ale Hlavně jejich komlexy s proteiny (nukleoproteiny). Lipidy jsou obyčejně pouze hapteny, ale v komplexech s proteiny nebo poly- sacharidy jsou dobrými imunogeny. Imunogenní schopnost mohou mít i některé syntetické a polosyntetické antigeny Nejsilnější imunogeny jsou: proteiny, polysacharidy a některé jejich komplexy. (neplatí ale obecně). Např. ř želatina je velmi slabý imunogen, ale sérový albumin je silným imunogenem 14

15 Co je podstatou rozdílu v imunogennosti mezi želatinou a albuminem? Albumin obsahuje na povrchu dostatečný počet determinantních skupin ve Vhodné konformaci a přístupnost pro receptory imunokompetentních buněk. V želatině je determinantních skupin málo. Jak želatinu převést na imunogen? Navázat na želatinu nízkomolekulární k lá í hapteny (dinitrofenol, it kyselina arsanylová ), které přeberou funkci determinantních skupin. Modifikovaná želatina pak může být dobrým imunogenem. 3. Biologické vlastnosti Podmínkou je druhová nepříbuznost. Čím větší bude rozdíl mezi organismem ze kterého imunogen pochází a organismem do kterého imunogen vniká tím vyšší bude jeho imunogennost. Pozor! Ne všechny tělu cizí látky jsou imunogenní Např. uhlík ve formě sazí je lidskému tělu cizí, ale nenavodí imunitní odpověď. Z těla je eliminován mechanismy přirozené imunity y( (fagocytozou). 15

16 Je tedy potřebné aby látka měla kombinaci všech uvedených vlastností fyzikálních, chemických a biologických! Chemická podstat antigennosti Pomocí uměle připravených antigenů (konjugát haptenu s bílkovinným nosičem) bylo zjištěno, že protilátky proti uměle připravenému antigenu reagují (tvoří precipitáty) p i s jinými bílkovinami (nosiči haptenu), pokud jsou konjugovány se stejným haptenem. Souhrn vlastností, které musí mít imunogen, aby došle k tvorbě protilátek Povrchová a strukturní stabilita molekuly. Struktura by měla být nahodilá a rozmanitá. Minimální molekulová hmostnost by se měla pohybovat aspoň kolem 5000 Da. Schopnost být metabolizována vživém organismu (není nezbytná podmínka pro uměle připrané imunogeny). Přístupnost části imunogenu, který svou strukturou odpovídá za tvrobu protilátek. 16

17 Pokud mají dva antigeny dva shodné nebo strukturně podobné antigenní determinanty, mají protilátky vytvořené proti jednomu z nich tendenci reagovat také s druhým antigenem. Taková reakce se označuje jako křížová. Antigen, který byl použit k vyvolání tvorby protilátek (imunogen) je nazývan jako homologní antigen a křížově reagující antigen je označován jako heterologní antigen. Příkladem antigenní specifičnosti je schopnost protilátek specificky rozlišovat mezi glukozou a galaktozou, které se od sebe liší pouze vzájemnou polohou hydroxylové skupiny a atomu vodíku navázaných na tentýž atom. Jiným příkladem může být vliv izomerie diastereoizomerů vinné kyseliny konjugované s bílkovinným nosičem. Antigen Protilátky Levovinná Pravovinná Mesovinná Levovinná +++ ± + Pravovinná Mesovinná ± Každá protilátka reaguje velmi silně se svým homologickým antigenem (antigem nesoucí stejný hapten), ale reaktivita mezi levovinnou a pravovinnou kyselinou se zřetelně neprojeví. Protilátka mesovinné kyseliny reaguje s levovinou i pravovinnou kyselinou. 17

18 Syntetické a konjugované antigeny Velké využití v imunoanalytické chemii Možnost přípravy cílených antigenů pro stanovené jakékoli nízkomolekulární látky Bohužel v mnoha případech poměrně ě ě pracné Syntetické antigeny jsou biopolymery se známou strukturou nosiče a determinantních skupin. Jde zejména o polypeptidy s lineárním nebo rozvětveným řetězcem. Kromě antigenů složených pouze z aminokyselin, lze syntetizovat i antigeny, které ve své molekule obsahují i sacharidy, nukloesidy a jiné látky. Konjugované antigeny představují komplexy, ve kterých ne přirozený nebo i Syntetický nosič jsou navázané chemicky definované determinantní skupiny (hapteny) 18

19 Konjugované antigeny Haptenem může být každá nízkomolekulární látka a po navázání na vhodný nosič se může stát imunogenem může vyvolat imunitní odpověď. Konjugace hapten + nosič -in vitro - in vivo In vivo konjugace nastává např. mezi léčivem a buňkami případně s makromolekulami přímo v organismu hostitele. Důsledkem je pak vznik alergických reakcí na tyto látky. Např. konjugace penicilinu nebo sulfonamidu s makromolekulami nebo buňkami vorganismu. In vitro konjugace konjugované antigeny připraveny in vitro je možné využít pro různé imunologické výzkumy, nebo se proti nim připraví protilátky, které jsou základem citlivého a specifického stanovení příslušných hapténů imunochomickými metodami 19

20 Příprava konjugovaných antigenů Co je k tomu potřeba? 1. Nosič velká molekulová hmotnost (nejčastěji vhodný protein) 2. Přítomnost vhodných reaktivních skupin v molekule nosiče, pomocí kterých je možné navázat hapten 3. Hapten Nejčastějši proteinové nosiče -sérové albuminy -globulinyg y -vaječný albumin -fibrinogen Např. bovine serum albumin (BSA) obsahuje 104 reaktivních skupin ε-aminoskupiny lysinových jednotek, α-aminoskupiny, p -OH skupina v tyrosinu, -SH skupina cysteinu, Imidazolová skupina histidinu. Hapten musí mít také vhodnou reaktivní skupinu. Konjugované vakcíny některé vakcinační č íimonogeny se chovají jíjako hapteny 20

21 Vznik vazby mezi haptenem a nosičem je možné realizovat velkým množstvím konjugačních reakcí. Reakce se smíšeným anhydridem H 3 C CH 3 CH H 3 C CH CH 3 R COOH HAPTEN H 2 C O H 2 C + O Cl C O + HCl O C C R O O H 3 C CH CH 3 R H 2 C O C O O C O + H 2 N- PROTEI N NOSIČ R C O H N PROTEIN H 3 C CH CH 3 + CO 2 + H 2 C OH KONJUGÁT Nosič např. BSA touto metodou se naváže na jednu molekulu 15 až 30 haptenových skupin 21

22 Reakce s karbodiimidem Jiná posloupnost reakcí: Nejdříve se naváže nosič (protein) na molekulu karbodiimidu a vzniklý meziprodukt reaguje s haptenem, který má volnou karboxylovou skupinu a vzniká O-acylmočovina. O-acylmočovinasemůže intramolekulárně přesmyknout na N-acylmočovinu. Oba deriváty močoviny reagují s aminoskupinami proteinového nosiče, přičemž vzniká konugát. R 2 R 2 H R 2 R 2 N C N H + N C N KARBDIIMID R 2 R 2 + R1 O R 2 NH OC R 1 H + N C N C OH N C O + H HAPTEN R 2 O-ACYLMOČOVINA 22

23 R 2 NH OC R 1 Přes myk R 2 NH OC R 1 C O C N N O R 2 R 2 N-ACYLMOČOVINA R 2 NH OC R 1 C N + H 2 N PROTEIN R 2 C NH PROTEIN O R 2 O NOSIČ R 2 + R 2 NH H N CO KONJUGÁT O-Acylmočovina může reagovat s karboxylovou skupinou dalšího haptenu, čímž vzniká anhydrid, který poté reaguje s aminokyselinou nosiče. 23

24 R 1 R 2 NH OC R 1 O N C R 2 O O- ACYLMOČOVINA C O + R COOH HAPTEN H 2 N C R 1 + PROTEIN R 1 CO R 1 C O C O ANHYDRID O O HN PROTEIN NOSIČ KONJUGÁT R 1 + R 2 NH R 2 H N CO + R 1 COOH R 1 Reakce probíhá ve vodném prostředí, pokud se použijí ve vodě rozpustné karbdiimidy, např. 1-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)-karbodiimid hydrochlorid. H 2 C CH 2 H 2 C N C N CH 2 N H 3 C H 3 C H CH 3 Cl 24

25 Uvedenými způsoby se mohou konjugovat nízkomolekulární látky jako jsou např.: -AMP -Morfin -LSD -Serotonin -Barbituráty -prostaglandiny Nízkomolekulární látky, na které si chceme vytvořit protilátky Stejných reakcí je možné využít pro vznik konjugátů protien-protein, namísto haptenu se analogicky v reakci použije protein Další reaktivní skupinou přes ktereou se mohou hapteny navázat na nosič je NH 2 skupina. Hapteny nesoucí aminoskupinu alifatické aromatické 25

26 Hapteny s aromatickou aminoskupinou Landsteiner klasická diazotační technika Reakce je založena na diazotaci aminoskupiny s HNO 2 a následnou kopulací dizoniové soli s tyrosionovými, histidinovými nebo lysinovými jednotkami v molekule proteinového nosiče. V některých případech mohou reagovat i argininové a tryptofanové jednotky. AsO 3H 2 AsO H AsO H 2 OH AsO 3 H 2 NaNO 2 HCl + HO NH 2 N Cl Cl N N CH 2 CH O C NH N N PROTEIN HAPTEN CH 2 CH NOSIČ OC NH PROTEIN KONJUGÁT (AZOPROTEIN) 26

27 Hapteny s alifatickou aminoskupinou Existuje několik metod pro vazbu alifatického aminu na nosič - reakce s karbodiimidem - reakce s glutaradehydem - reakce s heterobifunkčními imidestery Reakce s glutaraldehydem R + NH 2 O CH HC O R N C H CHO + H 2 O HAPTEN GLUTARALDEHYD R R N C H CHO + H 2 N PROTEIN NOSIČ - H 2 O N C H H C N PROTEIN 27

28 R N C H H C NaBH 4 N PROTEIN R HN C H 2 H 2 C NH PROTEIN KONJUGÁT Nevýhody glutaraldehydové reakce: - Vznik nežádoucích vedlejších produktů, homokonjugátů a různých polymerů Nyní je glutarladehydová konjugace nahrazena konjugací s heterobifunkčním i látkami typu maleinimid-n-hydroxysukcinimiddiestery, které tvoří můstky mezi haptenem a nosičem. 28

29 R NH 2 + O O O C R N O O R NH C R N O HAPTEN O N O R = -CH2-CH 2 -CH O OH N O O O O O O S PROTEIN R NH C R N + HS PROTEIN R NH C R N O NOSIČ O KONJUGÁT 29

30 Adjuvancita Látky, která zvyšují imunogennost antigenu (adujvantní = pomáhající). mechanismus působení adjuvantních látek není příliš znám, ale zřejmě jde o kombinaci postupného uvolňování antigenu, stimulaci fagocytózy a nespecifické aktivity lymfocytů. adjuvans významně potencuje působení antigenů na imunitní systém vakcinovaného jedince. Nejčastěji j používaná adjuvantní směs je Freundovo adjuvans (FA) Jeho složkami jsou minerální olej, emulzifikační činidlo a vodný roztok antigenu. Směs je připravována tak, že se tvoří emulze vody s olejem. Tímto způsobem je antigen rozptýlen na nejjemějších tukových kapénkách, z nichž je pomalu uvolňován. Kompletní FA obsahuje ještě i suspenzi mrtvých baktérií (např. mycobacterium tubercolosis) Látky, které jsou schopné zvyšovat imunogennost: Kamenec, fosforečnan hlinitý, hydroxid lithný, síran berylnatý, saponin, emulze minerálního oleje, syntetické nukleové kyseliny s dvoušroubovicí (např. poly A), lipopolysacharidy. 30

31 Protilátky Největší skupinou jsou IMUNOGLOBULINY Imunoglobuliny jsou proteiny živočišného původu, které mají protilátkovou aktivitu, ale i některé jiné proteiny s příbuznou chemickou strukturou a tím antigenovou specifitou. A. Tiselius, E. A. Kabat (30. léta minulého století) separace protilátek ze séra a popis jejich chemické struktury. Za pomocí volné elektroforézy frakcionoval sérové proteiny. Frakce sérových proteinů, která se pohybuje nejpomaleji (γ-globuliny) obsahuje většinu sérových protilátek. Bylo dokázáno, že protilátky jsou sérové proteiny globulinového typu. Imunoglobuliny heterogenní glykoproteinové molekuly Gama-globuliny 31

32 1950 Porter 1960 Edelman Studium struktury yprotilátek IMUNOGLUBULINY = Ig Molekuly protilátek se skládají z několika polypeptidových řetězců Model protilátky Molekula protilátky obsahuje 4 peptidové řetězce, kde dva a dva jsou identické. Polypeptidové řetězce jsou navzájem spojené disulfidovými vazbami. Všechny protilátky mají stejnou základní strukturu. Malé rozdíly, které pak mezi nimi existují jsou příčinou rozdílných fyzikálně chemických a biologických vlastností. 32

33 Dva těžké (H) řetězce jsou kovalentně spojeny disulfidickými můstky. Ke každému řetězci je cystinovým můstkem připojen jeden lehký (L) řetězec. Těžké řetězce se skládají ze 4 (u některých tříd 5) strukturně podobných domén. Každá doména je tvořena sekvencí 120 aminokyselin. Přibližná molekulová l hmostnost t L-řetězců ř ů je tedy 25 kda, težkých řetězců kda. Domény na N-konci těžkého i lehkého řetězce jsou vaiabilní a označují se V H a V L detaily jejich struktury se liší individuálně mezi molekulami prodkukovanými různými klony B-lymfocytů. Variabilní domény H a L řetězců vytvářejí společně č ě vazebné místo pro antigen Existuje 5 základních izotypů ů lidských imunoglobulinů li ů IgG, IgA, IgM, IgD, IgE 33

34 V lidském organismu se IgD, IgG a IgE vyskytují jako monomery, IgA jako dimer a IgM jako pentamer. Přehled vlastností jednotlivých imunoglobulínů je uveden v tabulce. IgG Imunoglobulin Zastoupení v lidském organismu Poznámky ~ 75 % 4 podtřídy; nedostatek se projevuje respiračním onemocněním IgA ~ % IgM (makroglobulín) ~ 3 10 % IgD velmi nízká koncentrace IgE velmi nízká íkákoncentrace Je tvořen 5 podjednotkami a má tedy 10 vazebných míst pro antigeny y( (M r = 900 kda) Zvýšená hladina u některých chronických onemocněních Zvýšená hladina u některých alergiích 34

35 Interakce mezi antigenem a protilátkou Smícháme-li roztok antigenu s roztokem protilátky v přesném stechiometrickém poměr vzniká precipitát (sraženina). Studiem této interakce je možné zjistit údaje o: - Obsahu protilátky - efektivním počtu vazebních míst v molekule antigenu Stabilitu vznikých imunokomplexů určují mezimolekulové síly. Tj. Jde o stejné síly, které se podílejí na stabilizaci prostorové struktury proteinů a jiných makromolekul: vodíkové vazby, hydrofóbní interakce, elektrostatické síly, disperzní síly, prostorové odpudivé síly 35

36 Při interakci antigenu (reaguje vlastně ta část, která je hapetenem H) a vazebného místa protilátky (Ab) vzniká rovnovážný stav: K a [Ab] + [H] [AbH] K a asociační konstanta K K d disociační konstanta K d [ AbH ] K = [ Ab ][. H ] K...rovnovážná asociační konstanta Rovnovážná konstanta K charakterizuje efektivnost vazby a její hodnoty při reakci antigenů se specifickými protilátkami se pohybují v rozsahu 10 5 až mol/l. Jakým způsobem lze určit rovnovážnou konstantu? Smíchat roztoky haptenu a protilátky a po ustálení rovnováhy stanovit koncentraci volného haptenu a haptenu vázeného v komplexu s protilátkou. 36

37 Naměřené hodnoty se dosadí do Scatchardovy nebo Langmuirovy rovnice Schatchardova rovnice [ AbH ] nk [ H ] = r = Ab 1+ K[ H ] r...počet molů haptenu vázané jedním molem přítomné protiláty [H]...rovnovážná koncentrace volného haptenu n...valence (vaznost) protilátky r = nk rk H r/[h] Směrnice = -K Průsečík = n r 37

38 Uvažujeme-li systém, který se skládá z bivalentní protilátky (n = 2) a monovalentního haptenu a pokud se na přesně polovinu vazebných míst protilátky navázal hapten (r = 1) je možné rovnici přepsat: 1 H = 2K K = K [ ] 0 K 0 je vnitřní asociační konstanta K 0 se rovná převrácené hodnotě koncentrace volného haptenu, a to tehdy ypokud má komplex protilátka hapten molární poměr 1:1. Jednotkou je L/mol 38

39 Langmuirova rovnice Úpravou rovnice r H = nk rk Je možné dostat vztah 1 r = 1 n g [ H ] K n Tento vztah odpovídá Langmuirově izotermě. 1/r Směrnice 1/(n- K) Průsečík 1/n 1/[H] 39

40 Langmuirova i Scatcharodova rovnice charakterizuje nejen sílu vazby mezi haptenem a protilátkou, ale i vazbu jakéhokoliv ligandu na specifické vazebné místo. Afinitait Charakterizuje intenzitu s jakou se uskutečňuje interakce mezi vazebným místem protilátky a determinantem antigenu (haptenem). Afinita je termodynamickým vyjádřením přímé vazebné energie protilátky pro jeden determinant antigenu. G 0 = RTlnK Čím bude mít protilátka vyšší afinitu, tím zápornější bude hodnota G 0 Antigeny obsahují několik determinantů a proto se místo afinity zavádí pojem AVIDITA 40

41 Avidita Charakterizuje vazebnou energii mezi komplexním antigenem a protilátkou. Avidita zahrnuje afinitu, která je dána příspěvky všech vzniklých vazeb mezi antigenem a protilátkou a další nespecifické faktory, které ovlivňují vazbu mezi antigenem a protilátkou. Uplatňují se tedy multivalentní interakce a nejen specicická interakce mezi a vazebným místem a determinantní skupinou. Ve skutečnosti probíhá interakce podle obecného schématu: n Ab + mh Ab n H m 41

42 Klasická precipitační reakce Při interakce antigenu s protilátkou dochází k podobné situaci, jako při srážecích reakcích. Budeme-li přidávat antigen k určitém množství protilátky, bude nejdříve postupně docházet k narůstající tvorbě precipitátu (tj. Tvorbě komplexu antigen-protilátka). Přidáváním antigenu se po určité době dosáhne optima, za kterým vzniká méně precipitátu. V této fázi reakce už vznikají rozpustné komplexy antigenu a protilátky. Antigen ani protilátka nejsou Ekvivalentní bod přítomny v supernatantu m precipitát m antigenu 42

43 Z precipitační křivky lze vidět, že přidáváním stále většího množství antigenu se dosáhne určité optimum, za kterým vzniká už méně precipitátu. Analýzou precipitátu vytvořeného při nadbytku protilátky, kdy se vazebné místa na antigenu dostatečně nasytí, lze určit molární poměr antigenu a protilátky v komlexu a tedy i vaznost antigenu. 43

44 Grafické znázornění komplexů vytvořených mezi hypotetickým čtyřvalentním antigenem a divalentní protilátkou. V této oblasti existují rozpustné komplexy mezi Ag a Ab, které mají většinou následující molární poměry: Ag4Ab3, Ag3Ab2 a Ag2Ab 44

45 Pokud se roztok antigenu smíchá v přesných poměrech s roztokem obsahujícím protilátky, dochází k vytvoření precipitátu. p Pomocí kvantitativní analýzy interakce mezi antigenem a protilátkou získáme údaje o obsahu protilátky, o počtě valencí antigenů, tj. opočtu efektivních vazebných míst. Tyto údaje mohou být velmi rozdílné v závislosti na povaze antigenu jeho velikosti a původu protilátky. Například králíčí protilátka může vázat vaječný albumi prostřednictvím 10 vazeb, ale lidský tyreoglobulin může s králíčími protilátkami vytvářet až 40 vazeb. Antigenní determinanty nebo epitopy nejsou identické. 45

46 Měření afinity protilátek Mírou afinity je rovnovážná konstanta tvorby komplexu mezi protilátkou a antigenem. Prakticky se postupuje tak, že při několika koncentracích antigenu se změří po dosáhnutí rovnovážného stavu množství antigenu volného a vázaného na protilátku. rovnovážná dialýza spektrofotometricky zhášení fluorescence gelová chromatografie Rovnovážná dialýza polopropustná membrána umožňuje propuštět nízkomolekulární hapten a protilátku naopak nepropouští. Spektrofotometrická metoda pokud haptén navázaný na protilátku má jiné absorpční č spektrum než volný hapten, lze využít měření absorbance b při dvou vlnových délkách. 46

47 Fluorescenční metody Schopnost fluorescence může mít hapten. Po navázaní na protilátku se fluorescence haptenu sníží nebo zvýší. Schopnost fluorescence může mít protilátka. Po navázání nefluoreskujícího haptenu na protilátku dojde k přenesení fluorescence z protilátky na hapten a fluorescence komplexu se sníží. Gelová chromatografie Pokud má antigen a protilátka dostatečně velký rozdíl mezi molekulovými hmotnostmi je možné tuto metodu využít ke stanovení množství volného a vázaného antigenu. V dialyziačním i č sáčku je antigen (hapten) částečně tč ve volné forměě a částečně navázaný na protilátky v závislosti na konstantě afinity. Přes dialyzační membránu mohou pronikat pouze molekuly antigenu (haptenu), a proto jeho koncentrace mimo dializační sáček bude stejná jako koncentrace volného haptenu uvnitř dializačního sáčku. Stanovení celkového množství haptenu uvnitř dializačního sáčku umožní vypočítat množství haptenu, které se navázalo na protilátku. Opakováním tohoto pokusu při různých koncentracích hapténu se dá určit průměrná afinitní konstanta K. 47

48 Příprava protilátek 1. Polyklonální protilátky Jsou produktem mnoha aktivovaných klonů B lymfocytů a proto jsou namířeny proti více epitopům ů určitého antigenu nebo směsi ě antigenů. ů Získávají se imunizací laboratorních zvířat antigenem (nebo jejich směsí). Při imunizaci organizmu dochází ke stimulaci různých B lymfocytů y a k jejich j proliferaci a diferenciaci na plazmatické buňky. Je produkováno spektrum protilátek proti různým epitopům příslušné bílkoviny s různou schopností se na ni vázat. Specifita polyklonálních protilátek velice závisí na imunizačním protokolu, resp. na tom, v jaké fázi imunitní odpovědi zvířete jsou z něj protilátky získávány. Časový průběh imunizace zvářete (myš, králík) 48

49 Ke stimulaci tvorby polyklonálních protilátek se využívají tzv. imunizační schémata. Zjednodušeně jde o postupnou vakcinaci zvířetei příslušným antigenem s FA. 1. den odběr předimunního séra z ucha zvířete a injekce první dávky (0,2 až 0,5 mg v objemu 1 ml subkutánně 30. den druhá injekce antigenu s FA (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 40. den odběr séra a kontrola titru odebraného séra 50. den třetí injekce antigenu s FA (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 65. den čtvrtá injekce intravenózně (0,2 mg až 0,5 mg v objemu 0,5 ml) 75. den kontrola titru séra, vykrvení a izolace antiséra. Nevýhody: Zdlouhavá příprava Protilátky jsou heterogenní a chovají se tak jako směs činidel a ve své kvalitě se liší. Při každé imunizace se získá směs protilátek o jiném složení Výhoda: Možnost přípravy protilátek proti zvolenému antigenu přímo v laboratoři bez složitých postupů Polyklonální protilátky mívají vyšší afinitu oproti monoklonálním 49

50 2. Monoklonální protilátky Jsou produktem jednoho klonu B lymfocytů, jsou specifické proti jediné antigenní determinantě. Fúzí normálních B lymfocytů pocházejících z imunizovaného živočicha a neoplastických myelomových buněk lze připravit tzv. hybridomy, což jsou klony buněk schopné produkce monoklonálních protilátek. Zatímco mateřský normální B lymfocyt (od imunizovaného dárce) je nositelem specifity produkované protilátky, myelomová buňka je nositelem vysokého až neomezeného proliferačního potenciálu, nesmrtelnosti. Hybridom tedy zdědí po myelomové buňce možnost nepřetržitého růstu a po aktivovaném B lymfocytu schopnost syntetizovat monoklonální protilátku namířenou proti jedné antigenní determinantě. 50

51 Schéma přípravy p monoklonálních protilátek 51

52 Výhodou monokolonálních protilátek jsou: stále stejné složení, tj. určitá standardnost při jejich použití umožňují prokázat přítomnost nebo nepřítomnost jediného konrétního antigenu umožňují provádět vysoce specifické stanovení antigenů Využití monoklonálních protilátek: Buněčná biologie, analytická chemie, genetika, onkologie, patologie, hematologie. Nevýhody: dražší a pracnější příprava nižší afinita oproti polyklonálním protilátkám, což snižuje citlivost stanovení při jejich ji využití žiív analytické chemii 52

53 3. Rekombinantní protilátky Využití poznatků molekulární biologie pro přípravu protilátek Zjednodušené d schéma přípravy rekombinantích protilátek: Izolace genů kódujících protilátky z hybridomů Klonování izolovaných genů Výhody: - rychlejší připrava oproti monoklonálním protilátkám - vyšší afinita a specifita - možnost další modifikace vazebých vlastností protilátek - větší počet vazebných míst, což je výhodné pro imunochromatografii a imunosenzory Exprese 53

54 Purifikace protilátek Protilátky se získají ze zvířete nejčastěji odběrem krve z ušních žil. Protilátky jsou přítomné v séru. 1. Krev se nechá srazit a krevní koláč se odstraní centrifugací při g. Tímto postupem je získání krevní sérum. 2. Dalším krokem je přečištění imunoglobulinové frakce séra a) precipitace síranem amonným b) konvenční chromatografické techniky (EIC, GPC ) c) afinitní chromatografie jako SF slouží imobilizované komponenty z buněčné stěny (proteinový nosič) baktérie Streptococcus aureus nebo z různých streptokovoých kmenů vážící IgG v konstantních Fc regionech. IgG se váže na nutrální proteinový nosič v neutrálním či slabě alkalickém prostředí a eluují se glycin-cl pufrem při ph 2.7 následuje okamžitá neutralizace eluátu. Takto se získají polyklonální protilátky, které se pak selektují a kříží s nádorovými buňkami a jsou produkovány monoklonální protilátky. 54

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny

Více

Precipitační a aglutinační reakce

Precipitační a aglutinační reakce Základy imunologických metod: Precipitační a aglutinační reakce Ústav imunologie 2.LF UK a FN Motol Metody, ve kterých se používají protilátky Neznačený antigen/protilátka Precipitace Aglutinace Značený

Více

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie RNDr. Jana Nechvátalová, Ph.D. Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Reakce Ag - Ab primární fáze rychlá; vznik vazby

Více

IMUNOCHEMICKÉ METODY

IMUNOCHEMICKÉ METODY IMUNOCHMICKÉ MTODY Antigeny Protilátky Imunochemické metody Kvantitativní imunoprecipitační křivka Imunoprecipitační metody Imunoanalýza Využití imunochemických metod v rychlé diagnostice Praktické úlohy

Více

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová Investice do rozvoje vzdělávání Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu Dagmar Uhlířová 7.2.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 NanoBioMetalNet Název projektu: Partnerská síť centra

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY ELEKTROFORÉZA K čemu to je? kritérium čistoty preparátu stanovení molekulové hmotnosti makromolekul stanovení izoelektrického

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti IMUNOCHEMICKÉ METODY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti IMUNOCHEMICKÉ METODY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti IMUNOCHEMICKÉ METODY ZÁKLADNÍ TERMÍNY antigen jakákoli látka, se kterou specificky reaguje protilátka imunogen látka schopná vyvolat v

Více

ÚVOD DO IMUNOCHEMICKÝCH METOD

ÚVOD DO IMUNOCHEMICKÝCH METOD ÚVOD DO IMUNOCHEMICKÝCH METOD Imunochemické metody antigen + protilátka biospecifická haptén vazba komplement protein A + protilátka nespecifická vazba Fc receptory Význam imunochemických metod důkaz přítomnosti

Více

Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin

Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin Analýza proteinů udržování onkotického tlaku transport minerálů, hormonů, lipidů, katabolitů (prealbumin, Alb, ceruloplasmin, transferin, apoproteiny ) obrana proti infekci (imunoglobuliny) hemokoagulace

Více

IMUNOELEKTROFORETICKÉ METODY

IMUNOELEKTROFORETICKÉ METODY IMUNOELEKTROFORETICKÉ METODY Imunoelektroforetické metody kombinace metod elektroforetických + imunodifúzních gel: agarozový (1-2 %) agarový gel pufry: 0,025 M ph 8-9 veronalový borátový Tris-barbitalový

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie Miroslav Průcha Příklady optických technik Atomová absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie kinetická

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Imunoglobuliny membránově vázané a solubilní receptory Epitopy Antigen = částice rozpoznávaná protilátkou Epitop

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

Laboratorní analytické metody. Petr Tůma

Laboratorní analytické metody. Petr Tůma Laboratorní analytické metody Petr Tůma Rozdělení analytických metod Metody separační Chromatografie kapalinová plynová Elektroforéza Metody spektrální absorpční spektrometrie v UV/VIS Metody elektrochemické

Více

Vybrané imunochemické metody

Vybrané imunochemické metody ÚSTAV LÉKAŘSKÉ BIOCHEMIE A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY 1. LF UK Vybrané imunochemické metody Praktické cvičení z lékařské biochemie Všeobecné lékařství Lenka Fialová 2013 Úloha 1 Imunoprecipitační křivka lidského

Více

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

Antiparalelní beta list

Antiparalelní beta list Antiparalelní beta list Paralelní beta list Schematický model beta listu (stužkový) Proteiny obsahují zpětné kličky (beta kličky nebo vlásenkové ohyby). Obvykle je CO skupina i-té aminokyseliny vázána

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

Jaromír Šrámek, 5108 1. LF UK 2006/07

Jaromír Šrámek, 5108 1. LF UK 2006/07 Jaromír Šrámek, 5108 1. LF UK 2006/07 Obecné principy 2 Rozdělení metod imunoprecipitační metody při reakci vzniká precipitát např. aglutinační reakce, imunodifúze, imunoelektroforéza neprecipitační metody

Více

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie-

Více

Vizualizace DNA ETHIDIUM BROMID. fluorescenční barva interkalační činidlo. do gelu do pufru barvení po elfu SYBR GREEN

Vizualizace DNA ETHIDIUM BROMID. fluorescenční barva interkalační činidlo. do gelu do pufru barvení po elfu SYBR GREEN ETHIDIUM BROMID fluorescenční barva interkalační činidlo do gelu do pufru barvení po elfu Vizualizace DNA SYBR GREEN Barvení proteinů Coommassie Brilliant Blue Coomassie Blue x barvení stříbrem Porovnání

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Izolace nukleových kyselin

Izolace nukleových kyselin Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Suchá chemie. Miroslava Beňovská (vychází z přednášky doc. Šterna)

Suchá chemie. Miroslava Beňovská (vychází z přednášky doc. Šterna) Suchá chemie Miroslava Beňovská (vychází z přednášky doc. Šterna) Využití Močová analýza diagnostické proužky POCT imunoanalytické kazety, diagnostické proužky Automatické analyzátory řada analyzátorů

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I 1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I Vazba bromfenolové modři na sérový albumin Princip úlohy Albumin má unikátní vlastnost vázat menší molekuly mnoha typů. Díky struktuře, tvořené

Více

Afinitní kapilární elektroforéza

Afinitní kapilární elektroforéza Pražské analytické centrum inovací Projekt CZ.04.3.07/4.2.01.1/0002 spolufinancovaný ESF a Státním rozpočtem ČR Afinitní kapilární elektroforéza Věra Pacáková a Tereza Vařilová PřF UK Praha Obsah 1. Úvod

Více

Elektromigrační metody

Elektromigrační metody Elektromigrační metody Princip: molekuly nesoucí náboj se pohybují ve stejnosměrném elektrickém Arne Tiselius rozdělil proteiny krevního séra na základě jejich rozdílných rychlostí pohybu v elektrickém

Více

LABORATOŘ OBORU I. Příprava diagnostického testu na bázi lateral flow immunoassay ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111)

LABORATOŘ OBORU I. Příprava diagnostického testu na bázi lateral flow immunoassay ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) C Příprava diagnostického testu na bázi lateral flow immunoassay Vedoucí práce: Ing. Aram Zolal Ing. Lukáš Filip Umístění práce: laboratoř S58 1. Úvod

Více

Biochemická laboratoř

Biochemická laboratoř Biochemická laboratoř školní rok 2013/14 Ing. Jarmila Krotká 3. LF UK, Klinická biochemie, bakalářské studium Hlavní úkol biochemické laboratoře Na základě požadavku lékaře vydat co nejdříve správný výsledek

Více

laktoferin BSA α S2 -CN α S1 -CN Popis: BSA bovinní sérový albumin, CN kasein, LG- laktoglobulin, LA- laktalbumin

laktoferin BSA α S2 -CN α S1 -CN Popis: BSA bovinní sérový albumin, CN kasein, LG- laktoglobulin, LA- laktalbumin Aktivita KA 2340/4-8up Stanovení bílkovin v mléce pomocí SDS PAGE (elektroforéza na polyakrylamidovém gelu s přídavkem dodecyl sulfátu sodného) vypracovala: MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Princip: Metoda

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku Pavla Balínová http://vyuka.lf3.cuni.cz/ Důležité informace Kroužkový asistent: RNDr. Pavla Balínová e-mailová adresa: pavla.balinova@lf3.cuni.cz místnost: 410 studijní

Více

2) Připravte si 3 sady po šesti zkumavkách. Do všech zkumavek pipetujte 0.2 ml roztoku BAPNA o různé koncentraci podle tabulky.

2) Připravte si 3 sady po šesti zkumavkách. Do všech zkumavek pipetujte 0.2 ml roztoku BAPNA o různé koncentraci podle tabulky. CVIČENÍ Z ENZYMOLOGIE 1) Stanovení Michaelisovy konstanty trypsinu pomocí chromogenního substrátu. Aktivita trypsinu se určí změřením rychlosti hydrolýzy chromogenního substrátu BAPNA (Nα-benzoyl-L-arginin-p-nitroanilid)

Více

Metody práce s proteinovými komplexy

Metody práce s proteinovými komplexy Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce

Více

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK Antigenový determinant aktivuje jeden klon buněk Klon buněk: syntetizuje jeden druh imunoglobulinových molekul (stejný alotyp, idiotyp i podskupina) (třída a podtřída

Více

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)

Více

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny

Více

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD.. Izolace RNA doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD.. Metodiky izolace RNA celková buněčná RNA ( total RNA) zahrnuje řadu typů RNA, které se mohou lišit svými fyzikálněchemickými vlastnostmi a tedy i nároky na jejich

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu: Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336

STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336 STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY Zdravotní nezávadnost potravin Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336 OBSAH: Základní charakteristika Staphylococcus aureus Stafylokokové enterotoxiny

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6

Více

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Proteiny krevní plazmy SFST - 194 Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně

Více

1 Metody stanovení protilátek

1 Metody stanovení protilátek 1 Metody stanovení protilátek Stanovení protilátek patří bezesporu mezi základní imunologická vyšetření. Rozlišujeme stanovení kvantitativní, kvalitativní a stanovení specifických protilátek. Při kvantitativním

Více

Vybrané imunologické metody

Vybrané imunologické metody Vybrané imunologické metody Ing. Petra Šandová Klinická imunologie a alergologie laboratoř ÚKBLD a 1. LF UK VFN Laboratorní imunologická vyšetření Humorální imunita proteiny krevního séra (Ig, C, CRP),

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

1. Metodika. Protokol č. F1-4 Metodika: Srovnávací analýza efektivity přípravy rekombinantního proteinu ve fermentoru

1. Metodika. Protokol č. F1-4 Metodika: Srovnávací analýza efektivity přípravy rekombinantního proteinu ve fermentoru Protokol č.: F1-4 Datum: 20.12.2010 Metodika: analýza efektivity přípravy výběr z výsledků ze zkušebních provozů výroby antigenů. Vypracoval: Ing. Václav Filištein, Mgr. Tereza Chrudimská, Spolupracující

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

Seminář izolačních technologií

Seminář izolačních technologií Seminář izolačních technologií Zpracoval: Karel Bílek a Kateřina Svobodová Podpořeno FRVŠ 2385/2007 a 1305/2009 Úpravy a aktualizace: Pavla Chalupová ÚMFGZ MZLU v Brně 1 Lokalizace jaderné DNA 2 http://www.paternityexperts.com/basicgenetics.html

Více

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT

ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky Vídeňská 1083, 420 20 Praha 4 Krč Imunologie a gnotobiologie ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL O TESTOVÁNÍ BIOAKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ LÁTKY CYTOPROTECT Zadání: Na základě

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů Bioanalytické metody Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Úvod Kritéria výběru metod stanovení koncentrace proteinů jsou založena na možnostech pro vlastní analýzu,

Více

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 Hybridizační metody v diagnostice Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D. Laboratoř molekulární

Více

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu a slouží k evidenci průběhu odborné

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Výuková prezentace z: Lékařské mikrobiologie Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2009 Princip identifikace Soubor znaků s rozdílnou diskriminační hodnotou Základní problémy

Více

Imunologie krevní skupiny 109.3059

Imunologie krevní skupiny 109.3059 Imunologie krevní skupiny 109.3059 Strana 1 z 22 SIMULAČNÍ SOUPRAVA PRO AB0 & Rh TYPIZACI KRVE Strana 2 z 22 SOMERSET educational (Pty) LTD SIMULOVANÉ SOUPRAVY PRO STANOVENÍ KREVNÍ SKUPINY AB0 a Rh FAKTORU

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

METODY STUDIA PROTEINŮ

METODY STUDIA PROTEINŮ METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání

Více

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie

Více

Základní pojmy. Antigen specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci

Základní pojmy. Antigen specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci Sérologie Prezentace pro obor: Všeobecná sestra Jan Smíšek ÚLM. LF UK specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci Často proteinová, ale i polysacharidová, glykoproteinová, lipoproteinová

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza FIA a CIA FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza Značky pro antigeny a protilátky: radioizotop enzym fluorescenční sonda luminiscenční sonda kovové

Více

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Název: Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Školitel: Ludmila Krejčová, MVDr. Datum: 7.11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

aminokyseliny a proteiny

aminokyseliny a proteiny aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3 PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3 Ústav klinické mikrobiologie 1, Ústav klinické biochemie a diagnostiky 3, Fakultní nemocnice Hradec Králové,

Více

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače

Více

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD Citace Kantorová J., Kohutová J., Chmelová M., Němcová V.: Využití a validace automatického fotometru v analýze vod. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 349-352. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

Molekulárně biologické metody v mikrobiologii. Mgr. Martina Sittová Jaro 2014

Molekulárně biologické metody v mikrobiologii. Mgr. Martina Sittová Jaro 2014 Molekulárně biologické metody v mikrobiologii Mgr. Martina Sittová Jaro 2014 Harmonogram 1. den Izolace DNA 2. den Měření koncentrace DNA spektrofotometricky, real-time PCR 3. den Elektroforéza Molekulární

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha

Teorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán

Více

Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii

Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1/1 Proč biofyzikální metody? Biofyzikální metody využívají fyzikální principy ke studiu biologických systémů Poskytují kvantitativní

Více

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook?

K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? K čemu slouží záznam provedených výkonů logbook? Předkládaný Záznam provedených výkonů ve specializačním vzdělávání neboli logbook je součástí vzdělávacího programu a slouží k evidenci průběhu odborné

Více

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování

Více

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Kofein (obr.1) se jako přírodní alkaloid vyskytuje v mnoha rostlinách (např. fazolích, kakaových bobech, černém čaji apod.) avšak nejvíce je spojován

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více