TRADIČNÍ ODĚVNÍ KULTURA A JEJÍ SOUČASNÁ PODOBA.
|
|
- Břetislav Mašek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 REKONSTRUKCE SLAVNOSTNÍHO KROJE A MOŽNOSTI JEJÍ APLIKACE V PRAXI. TRADIČNÍ ODĚVNÍ KULTURA A JEJÍ SOUČASNÁ PODOBA. SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ HUSTOPEČE
2 Rekonstrukce slavnostních hanácko-slováckých krojů pro členy FS Salajka Dambořice, Ema Petrásková, rekonstruované kroje pro městys Boleradice, foto: Jana a Zdeněk Duroňovi, Dambořice Foto na obálce: Rekonstrukce kroje brněnského venkova pro obec Vranovice, foto: Dagmar Humpolíková. Dne 7. listopadu 2013 se uskutečnil v přednáškovém sále Městského muzea a galerie Hustopeče 3. odborný seminář navazující na předchozí dvě konference, které se konaly v Hustopečích roku Všechna tři setkání rozvíjela téma problematiky krojových rekonstrukcí a jejich uvádění do současné praxe. Příspěvky přednášejících, které zazněly na zatím posledním z nich, publikujeme v tomto sborníku. Mgr. Šárka Prokešová, MMG Hustopeče 2
3 OBSAH Vývoj krojové problematiky v Hustopečích..4 Východiska pro rekonstrukce lidového kroje a historického oděvu.15 Restaurátorka Yveta Petrásková, její tvorba a spolupráce s MMG Hustopeče na rekonstrukcích slavnostních krojů hanáckého Slovácka a Brněnska.24 Původní hodnota lidového kroje v kontrastu k dnešním tradičním veselicím a pokleslým estrádám..35 Kroje tradice, obnova, móda.. 41 Obnova slavnostního oděvu na Brněnsku Rekonstrukce původního březovského kroje..61 3
4 VÝVOJ KROJOVÉ PROBLEMATIKY V HUSTOPEČÍCH Mgr. Soňa Nezhodová, Ph.D. Městské muzeum a galerie Hustopeče Město Hustopeče se od kolonizace obyvatel převážně z rakouské Vinné čtvrti (Weinviertel) ve 13. století až do konce druhé světové války profilovalo jako převážně německé a i kulturně přináleželo k širší oblasti německého osídlení na Mikulovsku a Znojemsku (tzv. Thayner=Dyjané). 1 Podle Jurenda i Gallaše se zdejší Němci-Dyjané podobali oblečením sousedním Rakušanům. Z hustopečského kroje se nám do dnešních dní nedochovaly žádné materiální doklady a o jeho podobě svědčí jen litografie Wilhelma Horna (publikovaná v roce 1837), na níž je zachycen svobodný pár z panství Pavlovice. 2 Kroj má výrazný měšťanský charakter, převažuje v něm černá barva (velmi upřednostňovaná již osvícenci), a jeho ženská varianta (zde v oblíbeném kontrastu černé a bílé) vykazuje značnou podobnost s kroji na Znojemsku. 3 Popis kroje: Muž je oděn do dlouhého jednořadého soukenného kabátu. V ramenou nabrané rukávy, zapínání a kapsy jsou opatřeny výraznými plochými kovovými knoflíky. Pod kabátem je bílá košile s černým nákrčníkem-flórem a pravděpodobně červená vesta. Jako formu kalhot můžeme předpokládat žluté či černé koženky prodloužené do vysokých kožených bot. Klobouk je cylindrovitý, vepředu zdobený rostlou červenou růží. Žena je oděna do krátkého soukenného kabátku, výrazně nabíraného v ramenou. Zdobení tvoří seskládaná látka na manžetách a seskládané a prostříhané šúsky v pase. Široká černá leštěná (nebo hedvábná) zástěra má empírově zdvižený pas, lemovaný dokola červenou stuhou. Kroj dále tvoří černá soukenná sukně, černé kožené střevíce s nízkým podpatkem a šedostříbrnou stuhou a bílé punčochy. Do hlubokého okrouhlého výstřihu (s kulatým límcem) je vložen bílý šátek s červenou stuhou. Na krku je víceřadý korálový náhrdelník. Vysoký tvrdý čepec je na temeni zdvižený a zcela zakrývá vlasy. Okraj lemující obličej je vrapovaný, průsvitný, dozdobený propletenou červenou stužkou. Patrné je i připevnění čepce k temeni hlavy bílou stuhou. Krojový celek doplňuje bílý kapesník s ažurou. 1 Jeřábek, R.:Ethnische und ethnographische Gruppen und Regionen in der böhmischen Ländern / Jahrhundert/, In: Ethnologia Slavica, XIX., 1987, s Horn, W.: Mährische Volkstrachten, Brünner Kreis Podle Josefa Klvani: "Němci mívali ovšem i na Moravě svůj kroj, většinou jako všude jinde vážný a smutný." 4
5 Wilhelm Horn: kroj svobodného páru z panství Pavlovice (Hustopečsko). 5
6 Wilhelm Horn: kroj svobodného páru z panství Louka (Znojemsko) Z pozdějšího období opět chybějí doklady a zatím za jediný pozůstatek zdejší krojové podoby můžeme pokládat cylindrovité klobouky, které jsou zachyceny na hlavách svatebčanů ze Starovic z 20. let 20. století. 6
7 Svatba u Dolanských. Starovice Ze stejné doby pochází i fotografie německých hodů v Hustopečích (tzv. Kiritog z něm. Kirchtag) a fotografie odvodu německých branců. Na obou je jediným folklorním projevem vonice u mužů. Z tohoto nedostatku můžeme usuzovat, že hustopečský kroj upadl v zapomenutí krátce po zrušení feudalismu v roce Německé hody v Hustopečích na počátku 20. let 20. století. 7
8 Odvod branců. Hustopeče Spolkové uniformy: Hustopečské vinařské bratrstvo. K rapidnímu obratu došlo ve 30. letech a 40. letech 20. století, kdy v Hustopečích prosadil krojový styl. Jeho šíření bylo ovlivněno sousedstvím s Rakouskem a sympatiemi s nacismem. Hustopečští Němci, kteří přijali ideologii krve a půdy (Blut und Boden), nyní nošením dirndlů, kožených kalhot, lodenových kamizol, bílých podkolenek, klobouků s kančími štětkami apod. demonstrovali svůj národní a kmenový charakter. 8
9 Německá mládež v období druhé světové války: nacistické uniformy a krojový styl. K oděvnímu folklorismu přistupoval i ten obřadní: k obnoveným germánským zvykům měla patřit slavnost letního slunovratu s večerním zapalováním vysoké vatry, či upevňování smrkových věnců na dveře matek, jimž se dítě narodilo během války 4 Českému nacionalismu, který se v Hustopečích začal vzmáhat od konce 90. let 19. století, odpovídala také náležitá krojová demonstrace. Ta se v Hustopečích stejně jako v mnoha dalších regionech projevila vedle nošení sokolské uniformy (podle návrhu Josefa Mánesa) v užívání nejoblíbenějšího moravského kroje, kterým byl kroj kyjovský. Tento kroj je zachycen na fotografiích před první světovou válkou a na secesně stylizovaném podílním listu družstva Národního domu, který v roce 1906 nakreslil Alfons Mucha. 4 Levetzow, K. M.: Chronik der Stadt Auspitz. Hustopeče 1938 a
10 Alfons Mucha: záhlaví hustopečského časopisu Veselé listy s podlužáckým chlapcem. Alfons Mucha: podílní list družstva Národního domu v Hustopečích s dívkou v kyjovském kroji. V tomto trendu se pokračovalo i po vzniku samostatného Československa. V roce 1919 se v Hustopečích slavily první české hody, při nichž stárky byly oděny do kyjovského kroje a muži do vlčnovského (v pozdějších letech se ustálila jednotná kyjovská forma). Při slavnostních příležitostech jako byly oslavy státních svátků, nebylo výjimečné ani nošení dalších českých a moravských krojů. Odráželo to jednak rodinné vazby nositelů, jednak sortiment půjčoven krojů. 10
11 České obyvatelstvo v meziválečném období: sokolské uniformy či kroje z různých končin Čech a Moravy. Vedle národních variant se v Hustopečích objevovaly i kroje obyvatel okolních vesnic. Jednalo se o hanácké Slováky z Velkopavlovicka a Kloboucka, jejichž sídla administrativně spadala pod politický okres Hustopeče (soudní okresy Hustopeče a Klobouky), a kteří si jako jediná etnografická skupina Hustopečska (vedle již zmiňovaných Němců a vedle obyvatel českého Židlochovicka) přenesli krojovou tradici i do 20. století. 11
12 Johann Nepomuk Geller: Trh v Hustopečích (rok 1904). Secesní oděv hustopečských měšťanek v kontrastu s kroji venkovských žen : uvítání prezidenta Masaryka v Hustopečích se v hojném počtu zúčastnili i hanáčtí Slováci ve svých slavnostních krojích. 12
13 Po druhé světové válce se v Hustopečích (stejně jako v dalších novoosídleneckých obcích jižní Moravy) nadále podržela tradice nošení kyjovského kroje. 5 Vítání v kyjovském kroji prezident Gustáv Husák v roce 1987 na návštěvě hustopečského JZD Hody v Hustopečích v 80. letech 20. století. Situace se změnila po roce 2000, kdy se u části zdejší omladiny začala projevovat zvýšená potřeba regionální zakotvenosti a identity. Místní folklorní sdružení Hustopečská chasa si jako formu své oděvní prezentace zvolilo nošení současné formy hanáckoslováckého kroje z oblasti sousedního Velkopavlovicka. 5 Navrátilová, A. a kol.: Etnické procesy v nově osídlených oblastech na Moravě, Brno 1986, s
14 Hustopečská chasa: hanáckoslovácký kroj (jižní varianta). Zdroj: kroje.hustopece.sweb.cz Použitá literatura: GALLAŠ, J. A. H.: Charakter Moravanů. In: Romantické povídky, Praha 1941 Jurende, Josef: Grundrisse zur Ethnographie Mährens. Moravia H. 15 (1815) KYBALOVÁ, Ludmila: Dějiny odívání. Od empíru k druhému rokoku. Praha STREMCHA, P.: Volksleben der Deutschen, In: Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild /Mähren und Schlesien/, Vídeň 1897, s
15 VÝCHODISKA PRO REKONSTRUKCE LIDOVÉHO KROJE A HISTORICKÉHO ODĚVU PhDr. Blanka Petráková Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně Muzeum Luhačovického Zálesí Shrnutí: V roce 2009 byla z iniciativy Městského muzea a galerie Hustopeče poprvé uspořádána konference věnovaná rekonstrukcím slavnostního kroje a možnostem jejich aplikace v praxi. Jedním z cílů konference bylo představení rekonstrukce kroje z panství Klobouky, vycházející z ikonografických podkladů (mj. litografie W. Horna z roku 1837) a taktéž z poznatků mnohaletého studia trojrozměrných historických dokladů, především ze sbírek muzea v Kloboukách a Moravského zemského muzea. Představená rekonstrukce (na kterou navázaly další realizace připravené Soňou Nezhodovou a provedené výtvarnicí a restaurátorkou textilu s dlouholetou muzejní praxí Yvetou Petráskovou, mj. také rekonstrukce slavnostního kroje pro folklorní soubor Salajka z Dambořic) byla ve shodě všemi účastníky konference přijata s velkým zájmem a uznáním. Účastníci konference se shodli na tom, že v rámci výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví je v zájmu zodpovědných občanských sdružení, folklorních souborů a skupin působit vlastním příkladem na vkus a historickou paměť širšího společenství, což se nesporně týká také pořizování a užívání tradičního oděvu v současnosti a přibližování jejich podoby staršímu nedochovanému stavu. Odborní pracovníci regionálních muzeí by měli zastávat funkci spolupracovníků, poradců a garantů těchto snah a aktivit. Zájem o další seminář s krojovou tematikou v roce 2013 v Hustopečích svědčí o stoupající potřebě o těchto tématech mluvit, formulovat je a dát jim určitý řád. Lidový kroj je jedním z našich pojítek s místem, kam patříme a může být i významným pomocníkem při hledání identity v globalizovaném prostředí. Tím více vyžaduje jeho pořizování a nošení kázeň a úctu k dědictví předků. S vytrácením tradičních vazeb převážila při pořizování nových krojů ve venkovském společenství u nás funkce reprezentační nad užitnou a praktickou funkcí oděvu. Tyto tendence pozorujeme na Moravě nejvýrazněji již od dvacátých a třicátých let 20. století, kdy se pod vlivem fenoménu tzv. druhé existence folkloru, folkloristu, svérázu a národního romantismu zvýšil tlak na reprezentativnost oděvu. S tím souvisí obecně ztráta smyslu pro uměřenost lidového kroje a stupňování požadavků s důrazem na nové materiály, bohatší a rozvinutější architekturu kroje. Výsledkem je především zkracování a rozšiřování sukní u ženského kroje, efektnější a výraznější výzdoba pokrývající stále větší plochu atd. Tento trend byl ve druhé polovině 20. století podpořen i nedostatkem tradičních materiálů a neznalostí starších výzdobných technik, které si vynucovaly hledání náhradních řešení. Syntetické materiály a náhražkové techniky se staly postupně novou normou (například malba na textilu, strojová výšivka atd.). Které z těchto náhražek, uměle a mnohdy svévolně a s komerčním záměrem aplikovaných do současné podoby kroje můžeme dnes považovat za čisté, autentické a oprávněné? Kterou podobu kroje pokládáme za plnohodnotnou pokud vůbec je v něčím zájmu takovou kategorii definovat? O tom všem je nutno diskutovat na bázi odborných seminářů a navázat na konferenci v Hustopečích. Současný rozvoj souborové a spolkové činnosti, obnova mnoha tradičních lokálních světských i církevních slavností či vznik dalších nových příležitostí, potřeba reprezentace jednotlivců i skupin se projevuje zvýšením zájmu o pořizování nových krojových součástek a celků. Tato snaha může a 15
16 nemusí být úspěšná, záleží na zodpovědnosti zadavatele i výrobce. Vytvářením kvalitních krojových rekonstrukcí napomáháme poznávání historie místa, kam patříme, odhalování estetických kvalit a jedinečných tradičních technologií a řemeslných postupů spojených s místem a dalších hodnot tradiční lidové kultury. Pomocí ověřování starších pozapomenutých technologických, výtvarných a konstrukčních postupů můžeme doplňovat obraz podoby i u těch vývojových typů krojů, jež známe pouze ze zlomků, z ikonografických či písemných dokladů a v trojrozměrné podobě se nám z nejrůznějších důvodů nedochovaly. Současně obohacujeme naše poznání způsobu života na venkově v minulosti, uchováváme kontinuitu tradic našich předků, hlásíme se k místu či regionu, kam patříme, odhalujeme zajímavé souvislosti, které obohacují náš život. Možností a způsobů, jak udržovat a obnovovat lidový kroj, je mnoho. Způsob rekonstrukce je logicky podmíněn jeho účelem. Kroj, popřípadě jevištní kostým, by měl respektovat charakter hudebního doprovodu i tanečního stylu: vysoká stylizace hudby a tance vyžaduje i stylizovaný kostým, snaha o autenticitu zpracování hudby a tance a převaha využití krojů při nepódiových vystoupeních a místních slavnostních příležitostech vyžaduje naproti tomu co nejméně zjednodušení. Jinak budeme přistupovat při oblékání skupiny předškoláků v kroužku při domě dětí a mládeže, kde předpokládáme častou obměnu dětí, převážně jevištní prezentaci, nedostatek financí, obtíže s údržbou krojů atd. Jiné nároky bude mít chasa či venkovská skupina, připravující obnovení výročního obyčeje, církevní slavnosti ve vesnici, hodů a podobně. Jinak přistupujeme ke krojové rekonstrukci v národopisném souboru, jehož těžiště prezentace spočívá v jevištním zpracování hudebního a tanečního folkloru více oblastí. Všude by však měla platit jedna hlavní zásada: soulad všech složek kroje (materiál, střih, výzdoba) a krojových součástek v místě, stylu a době a pokud možno co nejméně úprav, svévolných zásahů a modernizací. Společným jmenovatelem by měla být zodpovědnost za kvalitu rekonstrukce, zaštítěné pokud možno odborným poradcem. Po nešťastném zániku Ústředí lidové umělecké výroby se doposud nenašla v českých zemích instituce, která by takovou zodpovědnost a poradenskou činnost převzala. Nejlepší podmínky k fundovanému zajištění této služby mají u nás kurátoři textilu v regionálních muzeích, obeznámení s historickým vývojem krojového typu dané oblasti. Měli by být odbornými poradci při pořizování nových krojů jak folklorním souborům, tak venkovským či městským skupinám. Význam kvalitních krojových rekonstrukcí, tvořených odborníky na základě znalosti historického ikonografického i trojrozměrného materiálu, spočívá právě ve vytváření určitého korektivu vůči svévolné aplikaci nejnovějších trendů, aktualizací, přebujelé výzdoby a nefunkčních konstrukcí do kroje na Slovácku v posledním půlstoletí. Národopisná a regionální muzea patří k základním zdrojům, kde jsou dnes uloženy krojové součástky či komplety, ale také ikonografické doklady a fotografická dokumentace z historických období, kterými se v souborové činnosti či při oživování světských či církevních slavností zabýváme. Oproti soukromým sbírkám či náhodným nálezům je velká pravděpodobnost, že se v muzeích kromě pozoruhodných jednotlivin nachází také dostatek srovnávacího materiálu, který nám při tvorbě krojových rekonstrukcí pomůže vyhnout se nahodilostem. Ani mezi odbornými pracovníky však zdaleka neexistuje naprostá shoda v tom, jak při pořizování nových krojů postupovat. Je zde skupina zastánců názoru, že ve folklorně živých regionech, kde se v domácnostech nalézá dostatek autentických krojových součástek z poloviny 20. století a mladších, není nutno přistupovat k historizujícím rekonstrukcím, ale je třeba vše nechat na samospádu a kolektivním korektivu. Polemizujeme o odůvodněnosti a oprávněnosti krojových rekonstrukcí a stylizací v lokalitách, kde se slavnostní kroj kontinuálně vyvíjí až do dneška. Kolektivní paměť je však velmi krátká a je ochotna negovat vše neznámé, co nezaznamenala paměť generace předcházející. Převážením funkce reprezentativní a estetické na úkor praktičnosti se kroj na mnoha 16
17 místech Moravy stal výrazem svévole, nevkusu a pokleslosti. Degradace kroje dospěla již mnohde tak daleko, že popírá princip oděvu jako takového a stává se samoúčelnou pokleslou dekorací. Snahy určovat trendy a inovovat každoročně podobu slavnostního kroje nejrůznějšími vylepšeními ruku v ruce s komerčními zájmy výrobců a prodejců vytváří imitace pokleslých forem ve stylu estrádního a zábavního průmyslu. Odráží to zejména situace ve folklorně živých regionech a obcích. Představy ovlivněné filosofií dialektického materialismu, v jehož ovzduší vyrůstaly u nás ve 20. století starší generace včetně dnešních padesátníků, vedly k pojetí historie a tradice jako něčeho nežádoucího a zaostalého, co se má neustále vyvíjet a vylepšovat směrem k lepším zítřkům a popírat vše minulé coby nedokonalé. Role etnografa byla v této atmosféře definována jako role pouhého dokumentátora, bezmocně přihlížejícího revolučním změnám. Právě tyto neustálé změny a modernizace však v případě kroje svědčí ne o žijící tradici, ale naopak o jejím přerušení a ztrátě. V regionech jako Valašsko, Slezsko a část Luhačovického Zálesí kroj z každodenního života vymizel již někdy na konci 19. století i dříve a obnovoval se převážně na objednávku vlasteneckého a později souborového hnutí (viz. Valaši na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895), převážně však ve druhé polovině 20. století. Pod vlivem odborníků se již tehdy obracel zájem k podobě kroje z poloviny 19. století, která se vyznačuje tvarovou a barevnou uměřeností, jednoduchou výzdobou a kvalitním řemeslem. Zodpovědný přístup, odvaha jít příkladem a přihlásit se tradičním estetickým hodnotám, vymezit se vůči nevkusu a mnohdy až absurdní komerční podobě současného kostýmu, vydávaného některými představiteli folkloristického hnutí za autentický, je nutno ocenit, vyzdvihnout a dávat za příklad hodný následování. Jako inspirace by mohly napomoci přístupy, používané v sousedním Slovensku anebo v severských evropských státech, zejména v Norsku, kde je nošení tradičního národního kroje v podobě tzv. bunadu o slavnostních příležitostech celospolečenským fenoménem a veřejným vyjádřením smyslu pro sounáležitost. Na závěr si dovolujeme zopakovat východiska a některé zásady krojové historické rekonstrukce, zformulované při příležitosti semináře v roce 2013: 1. Volba formy rekonstrukce Rekonstrukce je formou co nejpřesnější repliky určité historické podoby kroje návrat ke staršímu nedochovanému stavu Stylizace je forma uměleckého zjednodušení krojového typu se zachováním původního střihu a podstatných vlastností krojového typu Imitace je forma povrchní nápodoby kroje zjednodušením a deformací jednotlivých prvků, při které vzniká kostým v divadelním pojetí 2. Zásady krojové rekonstrukce A) Historická jednota kroje (kostýmu) se zvoleným námětem anebo využitím kroje B) Míra stylizace kroje (kostýmu) musí odpovídat míře stylizace hudebního a tanečního materiálu C) Stylizovaný oděv musí respektovat všechny zákonitosti, které platí v tradičním lidovém oděvu 3. Zachování souladu všech stylotvorných složek, které charakterizují daný krojový typ místa času sociálního zařazení 17
18 střihu materiálu barevnosti výzdoby úpravy doplňků 4. Využití všech dostupných pramenů Ikonografické prameny Písemné prameny Odborná literatura Sbírkové fondy muzeí Současná podoba kroje 5. Postup při krojové rekonstrukci Volba formy rekonstrukce Shromáždění podkladů a srovnávacího materiálu Výběr a pořízení materiálu ve spolupráci s etnografem, výtvarníkem a švadlenou (krejčím) Specifikace výzdoby, vytvoření variant v zájmu vyhýbání se uniformitě Řešení všech detailů včetně doplňků a celkové úpravy, včetně úpravy hlavy a obutí 18
19 1. Ženský kroj, Važec, produkce ÚĽUV, 90. léta 20. stol., zdroj: RUD 2011/1, s Mužský kroj, Šarišské Sokolovce, produkce ÚĽUV, 90. léta 20. stol., zdroj: RUD 2011/1, s. 9 19
20 3. Děvče v nedělním oděvu, Važec 1951, foto V. Škrabalová, zdroj: RUD 2011/1, s Ženský kroj, Detva, produkce ÚĽUV, 90. léta 20. stol., zdroj: RUD 2011/1, s
21 5. Lučnica, stylizace dívčího kroje pro pásmo Pozdišovskí hrnčiari, návrh Š. Kišová, kolem 1970, RUD 2011/1, s Lučnica, stylizace dívčího kroje pro pásmo Pozdišovskí hrnčiari, návrh Š. Kišová, kolem 1970, RUD 2011/1, s
22 7. Lučnica, stylizace mužského kroje z Detvy, návrh Š. Kišová, kolem 1970, RUD 2011/1, s
23 8. Norské bunady, zdroj: 9. Sunfjordbunad, zdroj: 23
24 RESTAURÁTORKA YVETA PETRÁSKOVÁ, JEJÍ TVORBA A SPOLUPRÁCE S MMG HUSTOPEČE NA REKONSTRUKCÍCH SLAVNOSTNÍ KROJŮ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA A BRNĚNSKA. Mgr. Šárka Prokešová Městské muzeum a galerie Hustopeče Motto: Nezneužívám slovo tradice. (Yveta Petrásková) Základy profesní činnosti Yveta Petrásková se narodila roku 1962, nyní žije v Bořeticích a pracuje ve své krojové dílně v Hustopečích. Její profesní život vychází ze zájmu o výtvarné umění a tradiční lidovou kulturu, které se vzájemně prolínají a doplňují. Základy pro svoji profesi získala hlavně při studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, oboru dekorativní malba a v kurzu Základy muzejní konzervace (Kurz konzervování a restaurování muzejních sbírek při MZM Brno), kde se zaměřila na konzervování textilních materiálů a keramiky, seznámila se se způsoby ochrany muzejních sbírek. Pro současnou tvorbu rekonstrukcí lidových krojů na ni měla hlavní vliv profese konzervátorky pro Etnografický ústav Moravského zemského muzea v Brně ( ). Tady měla přístup do depozitářů, byla stále obklopena lidovou keramikou a lidovým textilem, častokrát viděla při práci významnou etnografku Miroslavu Ludvíkovou. V následujících letech se věnovala svobodnému povolání. Zaměřila se převážně na textilní tvorbu a při té příležitosti prohlubovala znalost textilních technik a krejčovských postupů. Historická rekonstrukce oděvů z roku 1912 pro Luhačovický okrašlovací spolek. 24
25 Když se po dvaceti letech života v Brně vrátila do rodných Bořetic a narodila se jí dcera Ema, uvědomila si, že dcerka jednou bude chtít chodit v kroji domovské obce. Avšak díky práci v muzejním prostředí Moravského zemského muzea věděla, že jí chce vytvořit kroj, který může a bude vypadat jinak, než se v té době nosil v Bořeticích. Chtěla jí ušít kroj z kvalitních přírodních materiálů pohodlný, který by ji neomezoval v pohybu. A tak se přišla poradit v roce 2007 za Mgr. Soňou Nezhodovou, Ph.D. do Městského muzea a galerie Hustopeče. Ředitelka muzea, Soňa Nezhodová, měla v té době již 2 roky přichystané odborné, etnografické materiály týkající se návrhů rekonstrukce slavnostní formy hanácko-slováckého kroje z období mezi léty a hledala tvůrce, který by jej vytvořil v trojrozměrné podobě. Setkáním obou žen tak vyvstala potřeba vzájemné spolupráce. Rekonstrukce tradičních lidových oděvů ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hustopeče Od roku 2007 začala tedy Yveta Petrásková připravovat s ředitelkou hustopečského muzea realizaci modelového páru. První fáze spolupráce vyústila v představení rekonstrukce svobodného krojového páru z hanáckého Slovácka z období před polovinou 19. století na odborném semináři v městském muzeu v Hustopečích v dubnu roku 2009, kterého se zúčastnili odborníci i veřejnost zabývající se otázkami krojů z různých moravských regionů. Geneze vzniku modelů, jejich východiska a odborný popis byly podrobně popsány ve sborníku příspěvků z konference, který vydala Edice města Hustopeče v listopadu roku 2009 pod názvem Rekonstrukce slavnostního kroje a možnosti její aplikace v praxi s podtitulem Hanácké Slovácko, jeho tradiční oděvní kultura, současnost. Původním záměrem vytvoření rekonstruovaných krojů bylo představit trojrozměrnou podobu tradičního lidového oděvu hanáckého Slovácka zejména pro návštěvníky muzea v Hustopečích a vytvořit možnost pro folklórní soubory pořídit si takovou formu kroje, která by korespondovala s tanečním a hudebním repertoárem z období před polovinou a kolem poloviny 19. století. Rekonstrukce slavnostních hanáckoslováckých krojů pod vedením MMG Hustopeče, foto: Dagmar Humpolíková,
26 První vlaštovkou bylo ušití krojů svobodného páru pro Folklórní soubor Zavádka Čejkovice, který jej představil široké veřejnosti v červnu 2010 při svém vystoupení na vernisáži výstavy Tradiční výtvarná kultura hanáckého Slovácka na nádvoří domu U Synků v Hustopečích a téhož roku v říjnu na městských hustopečských Burčákových slavnostech. Zároveň si rekonstruované krojové komplety začal pořizovat i folklórní soubor Salajka Dambořice, o kterém se ještě podrobněji zmíním později. FS Zavádka, Čejkovice, Burčákové slavnosti v Hustopečích, 2010, foto: archiv MMG Hustopeče Příznivý ohlas vzbudily rekonstruované kroje také u soukromých osob. Téhož roku vznikly tři páry krojů pro ženaté muže a vdané ženy z Němčiček a Bořetic. Jejich majitelé se v nich poprvé účastnili hodových slavností v Němčičkách roku Mezitím Yveta ušila i kompletní dětský kroj pro svou dceru Emu. Zleva: manželé Trojakovi, Ivana Smoláková, Lukáš Stávek, manželé Stávkovi, Němčičky 2010, foto: Robert Šíbl. 26
27 Další úkol čekal tým Soni Nezhodové a Yvetu Petráskovou, když rekonstrukce hanácko-slováckých krojů zaujala Dagmar Humpolíkovou, která tehdy pracovala na obecním úřadě ve Vranovicích. Podařilo se jí vzbudit zájem i vranovického obecního zastupitelstva, které se obrátilo na hustopečské muzeum se žádostí vytvořit jeden reprezentativní krojovaný svobodný pár pro vranovickou chasu. Tak vznikla rekonstrukce tradičních lidových krojů brněnského venkova, jež jsou formálně hanáckoslováckým krojům velmi příbuzné, přesto vykazují prvky krojů židlochovického panství ovlivněné velkoměstem a životem v jeho blízkosti. Rekonstrukce kroje brněnského venkova pro obec Vranovice, foto: Dagmar Humpolíková Mezitím byly hanácko-slovácké kroje i tradiční lidový oděv brněnského venkova reprezentativně nafoceny a fotografie použity na webové stránky Městského muzea a galerie Hustopeče (dále jen MMG) a pro další propagační účely. Další projekt stejného tvůrčího týmu směřoval na obecní úřad městyse Boleradice, jehož zastupitelstvo si rovněž nechalo ušít rekonstrukci krojů svobodného páru. Dodnes jsou mužský a ženský kroj obecním majetkem určeným k reprezentaci městyse. 27
28 Rekonstrukce hanácko-slováckého kroje pro městys Boleradice, foto: archiv MMG Hustopeče Velká zakázka z dílny Yvety Petráskové pod vedením Soni Nezhodové směřovala do Dambořic pro Folklórní soubor Salajka. Restaurátorka se podílela na nejnáročnějších součástech rekonstruovaných hanácko-slováckých krojů. Pro osm svobodných párů vytvořila ženské a mužské kordulky, ženské zástěry zdobené šitou batikou a kožené mužské opasky. Vzniklo i šest krojů vdaných žen. Jednodušší součástky si ušili pod odborným vedením restaurátorky a vedoucí MMG Hustopeče členové souboru sami. Tanečníci nosí rekonstruované kroje na vystoupeních v České republice i v zahraničí a údajně si je oblíbili natolik, že při nošení mimo souborová představení dávají přednost před slavnostní formou kroje, která se v Dambořicích nosí, těmto rekonstrukcím, které byly slavnostně představeny na IV. soutěžním folklórním festivalu Dambořice a dále v Krumvíři na festivalu Kraj beze stínu. 28
29 Klepněte pro vložení titulu Rekonstrukce slavnostních hanácko-slováckých krojů pro členy FS Salajka Dambořice, Ema Petrásková ve svém dětském kroji, rekonstruované kroje pro městys Boleradice, foto: Jana a Zdeněk Duroňovi, Dambořice Z dalších projektů Yvety Petráskové můžeme jmenovat zhotovení ženských kordulek pro Ženský pěvecký sbor Ženičky ze Ždánic a 20 mužských košil-nejstaršího, archaického střihu pro mužáky z Nosislavi, konkrétně pro soubor Švarcavan. Poptávka po rekonstrukcích krojů stále přetrvává ze stran soukromníků i obcí a další zajímavé projekty se právě rozbíhají. Jmenujme například nově plánované zřízení deseti rekonstruovaných párů pro obec Vranovice a další. Součástí práce na obnově historické podoby krojů na hanáckém Slovácku byly též rekonstrukce mnohých textilních technik a zapomenutých výrobních technologií, používaných v minulosti. Ty se pro Yvetu staly další náplní její činnosti. Chtěla by se zaměřit zejména na obnovení techniky šité batiky na indigem barvených zástěrách, rekonstrukci postupu šití kožených nohavic, vyšívání pavím brkem, ruční výrobu prýmků, zhotovení replik kožených opasků mužského kroje s vlněnou výšivkou a oživení zapomenutých technik hanácko-slovácké lidové výšivky. 29
30 Zleva: šitá batika, repliky mužských opasků k hanácko-slováckým krojům Repliky hanácko-slováckých výšivek podle originálních vzorů z Městského muzea v Kloboukách u Brna a Muzea obce Kobylí. 30
31 Chceme-li shrnout zkušenosti a postřehy Yvety Petráskové nabyté rekonstruováním hanáckoslováckých krojů a krojů brněnského venkova, nejlépe to vystihnou její vlastní slova: Návrat k střízlivé barevnosti, střihové řešení zachovávající funkční proporce tradičního oděvu, vhodné materiálové složení a mnohé další aspekty byly podmínkou zdařilých realizací vzniklých pod odborným vedením. Bez propojení mých předchozích zkušeností v oboru, výtvarného vzdělání, práce v Moravském zemském muzeu i ve svobodném povolání a bez odborného vedení, by nebylo možné pojmout krojovou rekonstrukci v celé komplexnosti problematiky. Základní kritéria a cíle tvorby Yvety Petráskové Třicet let pracovních zkušeností v oblasti restaurování, konzervování a textilní tvorby zformovalo přístup Yvety Petráskové, který se vyznačuje především respektem k původnímu tvůrci lidového oděvu. Znalost autochtonních textilních technik a péče o lidové textilie naučily Yvetu vcítit se do toho, jak tvůrce primárně pracoval a ovlivnily její výběr materiálů. Výtvarný cit jí zase pomáhá harmonicky propojit barevnost, kombinaci materiálů a proporcí oděvu, který by dle jejího názoru měl splňovat kritéria nejen estetická, ale především funkční. Nenahrazuje materiály umělými variantami, ale dbá o jejich přirozenost, aby nositeli nejen lahodily, ale především dobře sloužily. Proto preferuje materiály kvalitní a trvanlivé. Stejně tak dbá na kvalitu provedení a dlouhou užitnost textilních součástek či doplňků. Vizí Yvety Petráskové v její další práci je pokračovat s obnovou tradičních oděvů a technik. Velkou inspirátorkou pro ni byla a je také PhDr. Blanka Petráková, etnografka a tvůrkyně rekonstrukce kroje luhačovického Zálesí, u níž se Yveta poprvé blíže setkala s postupy a uviděla, co takový proces obnáší. Rozvíjet by dále chtěla spolupráci s Městským muzeem a galerií Hustopeče ve smyslu propojení služeb pro návštěvníky muzea i klientů její krojové dílny. V případě, že návštěvník muzea bude mít zájem blíže se seznámit s problematikou tradičních textilních technologií, by chtěla nabídnout možnost návštěvy své dílny. A naopak by ráda měla možnost poslat svého klienta do muzea, pokud bude chtít vidět národopisnou expozici s představením hotových krojových kompletů a dovědět se odborné poznatky muzejní instituce, ze kterých sama ve své tvorbě vychází. Díky svým možnostem a schopnostem zabývat se původními textilními technikami by ráda zábavnou formou šířila mezi veřejností zájem o tradiční hanácko-slováckou výšivku. V současnosti nabízí ve své dílně tzv. tvořivé balíčky obsahující vše potřebné (plátno, bavlnku, předlohu a výrobní postup), aby si každý sám mohl vyšít například svůj monogram či jiný drobný motiv lidové výšivky. Technologii výšivek by ráda rozšiřovala i prostřednictvím tvůrčích kurzů, jež zahájila v roce 2011 kurzem Vyšij si svůj šátek. Tvůrčí kurz Vyšij si svůj šátek, červenec 2011, Hustopeče. Foto: archiv MMG Hustopeče 31
SILŮVSKÝ KROJ. Zástěrka fěrtoch byla světlé barvy, jednoduchý střih.
SILŮVSKÝ KROJ POPIS PŮVODNÍHO KROJE Základ kroje je tvořen ze 2 až 3 oděvních součástí. Po staletí se kroj zdobil různými doplňky a detaily, kterými se odlišoval dle jednotlivých krajů, jejich bohatství
VíceSOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI A O STÁRKOVSKÉ PRÁVO
Obecní úřad Tvrdonice a Slovácký Podlužácký krůžek Tvrdonice vyhlašují jako součást 62. ročníku národopisných slavností Podluží v písni a tanci ve dnech 5. - 7. června 2015 SOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI A
VíceSOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI A O STÁRKOVSKÉ PRÁVO
Obecní úřad Tvrdonice a Slovácký podlužácký krůžek v Tvrdonicích vyhlašují jako součást 65. ročníku národopisných slavností Podluží v písni a tanci ve dnech 1. - 3. června 2018 SOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI
VíceSOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI A O STÁRKOVSKÉ PRÁVO
Obecní úřad Tvrdonice a Slovácký Podlužácký krůžek Tvrdonice vyhlašují jako součást 58. ročníku národopisných slavností Podluží v písni a tanci ve dnech 3. - 5. června 2011 SOUTĚŽE VE ZPĚVU, V TANCI A
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017 FUTRA, SPOLEK PRO HORŇÁCKO
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2017 FUTRA, SPOLEK PRO HORŇÁCKO 1. Základní informace o spolku 2. Historie a členové 3. Cíle 4. Přehled činností roku 2017 4.1 Jednání Rady 4.2 Přehled realizovaných akcí 5. Účetní
VíceVýroční zpráva Spolku popických žen za rok 2015
Výroční zpráva Spolku popických žen za rok 2015 Zpráva obsahuje informace o pořádaných kulturních akcích za rok 2015, kalendář plánovaných akcí na rok 2016 a výsledky hospodaření občanského sdružení 2015.
VíceKronika jako zdroj národopisného poznání. Mgr. Marta Kondrová Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Kronika jako zdroj národopisného poznání Mgr. Marta Kondrová Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Zákon o kronikách obcí V současné době platí Zákon č. 132 ze dne 14. března 2006 o kronikách obcí Ruší předchozí
VíceHodnocení hudebního semináře Putování za folklórem aneb Na lidovú notečku,
Hodnocení hudebního semináře Putování za folklórem aneb Na lidovú notečku, který se uskutečnil v Knihovně Jiřího Mahena v Brně 28. 29. 4.2009 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR z grantového programu
VíceZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉHO MUZEA A GALERIE HUSTOPEČE V ROCE 2007
ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÉHO MUZEA A GALERIE HUSTOPEČE V ROCE 2007 Městské muzeum a galerie Hustopeče (dále jen MMG) je organizační složkou Města Hustopeče a v roce 2007 disponovalo třemi stálými expozicemi
VíceWORKSHOP B. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
WORKSHOP B Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Zaměření workshopu KULTURNÍ DĚDICTVÍ NA VENKOVĚ Preambule k workshopu Úvodem: Kulturní dědictví země zahrnuje
VíceMuzeum stoleté. Sbíráme Vaše vzpomínky
1913-2013 Muzeum Sbíráme Vaše vzpomínky Muzeum východních Čech v Hradci Králové Sbíráme Vaše vzpomínky V roce 2013 oslavíme sto let od otevření královéhradeckého muzea. Budova muzea je považována za nejvýznamnější
VíceLIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN
LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceProjekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků
Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži
VíceAkce v Uherském Hradišti, týden Kunovské léto
Akce v Uherském Hradišti, týden 24. 15. - 19.6.2016 Kunovské léto Dětský folklorní festival vznikl v roce 1994 z iniciativy bývalých členů folklorního souboru Kunovjan se snahou o vytvoření nové tradice
VíceIX. Bienále české krajky Vamberk soutěžní přehlídka současné krajkářské tvorby se uskuteční v červenci 2019
IX. Bienále české krajky Vamberk soutěžní přehlídka současné krajkářské tvorby se uskuteční v červenci 2019 Město Vamberk dlouhodobě věnuje pozornost současné krajkářské tvorbě a podporuje tento obor umělecké
VíceOživení tradic a folkloru na jihu Moravy (2013 2015)
Oživení tradic a folkloru na jihu Moravy (2013 2015) Projekt spolupráce Oživení tradic a folkloru na jihu Moravy je společným projektem místních akčních skupin Dolní Morava a Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko.
Více68. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2013 31. ročník folklorního festivalu Dětská Strážnice 2013 ve dnech 27. - 30. 6.
68. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2013 31. ročník folklorního festivalu Dětská Strážnice 2013 ve dnech 27. - 30. 6. 2013 Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici patří mezi nejstarší
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 FUTRA, OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HORŇÁCKO
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 FUTRA, OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PRO HORŇÁCKO 1. Základní informace o organizaci 2. Historie a členové 3. Cíle 4. Přehled činností roku 2014 4.1. Jednání Rady 4.2. Přehled realizovaných
VíceVyhlašovatelem soutěže je Občanské sdružení Dívka v Jičíně v Čechách, které je zároveň od roku 2006 organizátorem celostátního finále této soutěže.
patronka soutěže Lilian Sarah Fischerová druhá Česká vícemiss 2007 DDM Kamarád Třemošná a Plzeňská krajská rada dětí a mládeže vyhlašuje 16. ročník soutěže v Plzeňském kraji pod záštitou KÚ PK a MŠMT ČR
VíceETNOGRAFIE a GEOGRAFIE
ETNOGRAFIE a GEOGRAFIE Petra Vašutová (studentka etnografie na FF, absolventka předmětu v r. 2007) Upravil a doplnil M. Culek ETNOGRAFIE = Národopis Studuje: Kultura vlastní společnosti v jejím přirozeném
VíceČerven. Červenec SRPEN
Leden 01 02 Únor 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 04 Duben 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 05 Květen Březen 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 03 LEDEN V lednu panuje v oblasti zvyků a
VíceV. ročník Prosinec 2011. Troskotovický kurýr. Hodový speciál
V. ročník Prosinec 2011 Troskotovický kurýr Hodový speciál Ohlédnutí za Svatováclavskými hody Milí spoluobčané, dovolte, abych se na stránkách speciálního vydání troskotovického Kurýru podělila o velkou
VíceZpráva o semináři Radecký dědictví.
Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766
VíceVyšel II. svazek 25. dílu Monografie
Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie,
VíceCena cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko Přihláška
Cena cestovního ruchu v turistické oblasti Beskydy-Valašsko 2013 Přihláška Identifikační údaje soutěžícího (realizátora produktu): Název společnosti, organizace: Muzeum Beskyd Frýdek Místek, příspěvková
VíceKostýmy. Sedlák Bartůněk a jeho rodina cca 1935, Písecko. Muži z vesnice
Kostýmy Máte před sebou dokument o kostýmech k larpu Borograv, rozhodně se nejedná o vědeckou práci, a proto jej berte prosím s rezervou - spíše jako inspiraci. Nejdříve něco na samotný úvod. Valná většina
VíceNové vedení Domu umění města Brna
Nové vedení Domu umění města Brna Tisková konference 19 03 (2013) v 11 h Dům umění města Brna Malinovského nám. 2 Od 1. března 2013 vede Dům umění města Brna jeho dlouhodobá spolupracovnice, kurátorka
VíceCIMBÁLOVÁ MUZIKA NOTEČKA
CIMBÁLOVÁ MUZIKA NOTEČKA Cimbálová muzika Notečka z Břeclavi Charvátské Nové Vsi vznikla koncem roku 2006 a v současné době se skládá ze dvanácti členů. Pod uměleckým vedením Vladimíra Beneše se muzika
VíceProudy ve výtvarné pedagogice
Proudy ve výtvarné pedagogice 80. léta 20. století Dochází ke dvěma protichůdným liniím ve výuce výtvarné výchovy: Duchovní a smyslové pedagogika Důraz je kladen na kontakt s matriálem, vlastní tělesnou
VíceČestná občanství a ceny města udělované v roce 2018
Materiál číslo: 2 K projednání Zastupitelstvu města Tišnova 17.09.2018 Předkládá Rada města Tišnova Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných
VícePROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy
PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA. o činnosti za rok 2012
VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti za rok 2012 Lidové tradice a řemesla, o. p. s. Zámecká č. p. 196, 687 24 Uherský Ostroh www.lidove-kroje.cz e-shop: www.siti-kroju.cz e-mail: remesla@ostrozsko.cz tel.: +420 572
VíceReportáž ze studentské konference Jelenovská
Reportáž ze studentské konference Jelenovská Úvodem Autoři textu: Petra Horáková a Marek Holášek Autorka fotografií: Nikola Linhartová Jak bývá každý rok v jarním semestru na Ústavu hudební vědy Filozofické
VícePrezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP
Identifikátor materiálu EU: ICT 3-28 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT= Předmět/Téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová
VíceVybrané vzdělávací aktivity Národního muzea
Vybrané vzdělávací aktivity Národního muzea Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace 20.11.2014 Mgr. et Mgr. Pavlína Honzíková Představené vzdělávací aktivity: cyklus Film
VíceEDIČNÍ ČINNOST OBCE LIPTÁL
EDIČNÍ ČINNOST OBCE LIPTÁL V roce 1994 vydal Obecní úřad v Liptále knihu Liptál s podtitulem Kapitoly z historie obce na Valašsku Její autor PhDr. Ladislav Baletka zde zachytil dějiny obce od jejího vzniku
VíceDDM Kamarád Třemošná vyhlašuje 15. ročník soutěže v Plzeňském kraji pod záštitou KÚ PK a MŠMT ČR a 1. ročník finále ČECH v Plzni
patronka soutěže Lilian Sarah Fischerová druhá Česká vícemiss 2007 DDM Kamarád Třemošná vyhlašuje 15. ročník soutěže v Plzeňském kraji pod záštitou KÚ PK a MŠMT ČR a 1. ročník finále ČECH v Plzni Vyhlašovatelem
Více5.2 VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU Studijní zaměření Lidový tanec
5.2 VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU 5.2.1 Studijní zaměření Lidový tanec Charakteristika předmětu Naš škola se nachází v etnografické oblasti Hanáckého Slovácka, ve které je i dnes folklór živou a důležitou
VíceSlovácké centrum kultury a tradic. Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21
Slovácké centrum kultury a tradic Název projektu: Revitalizace objektu Jezuitské koleje č.p. 21 Zdůvodnění stavby Prezentace kulturních hodnot Centrum kultury a tradic na místo komunálu Navázání na odkaz
VíceTradiční stavební technologie při obnově lidových stavebních památek. Martin Novotný Národní ústav lidové kultury
Tradiční stavební technologie při obnově lidových stavebních památek Martin Novotný Národní ústav lidové kultury Národní ústav lidové kultury Specializované pracoviště zřizované Ministerstvem kultury Jedním
VíceStanovy. Čl. I. Název a sídlo
Stanovy Čl. I. Název a sídlo 1. Tyto stanovy jsou základním vnitřním předpisem dobrovolného seskupení občanů dle nového občanského zákoníku (zákona 89/2012 Sb. dále NOZ ) s názvem Občanská vzdělávací jednota
VíceVýroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace
Výroční zpráva 2012 UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Obsah Základní informace o UCHO, o.s...3 Sídlo...3 Organizační struktura...3 Základní cíle sdružení...4 Formy činnosti sdružení...4 Zpráva
VíceJAKÉ MOŽNOSTI PŘI NÁVŠTĚVĚ MUZEÍ MAJÍ (PREZENTACE VÝZKUMU 09/2009-03/2010 DIPLOMOVÁ PRÁCE)
JAKÉ MOŽNOSTI PŘI NÁVŠTĚVĚ MUZEÍ MAJÍ OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ANEB JAK PRACOVAT S TĚMITO NÁVŠTĚVNÍKY V MUZEU/GALERII (PREZENTACE VÝZKUMU 09/2009-03/2010 DIPLOMOVÁ PRÁCE) Mgr. Lenka Zmeková LITERATURA
Více6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Umění a kultura Výtvarná výchova 6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň Vyučovací předmět Výtvarná výchova umožňuje žákům jiné
VíceMIKULOV. město s vůní jihu. TOP akce 2010 duben září. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. PRAHA BRNO WIEN EVROPSKÁ UNIE
MIKULOV město s vůní jihu TOP akce 2010 duben září D PRAHA Pl BRNO D Sk A WIEN EVROPSKÁ UNIE Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Zahájení sezony Regionálního muzea v Mikulově 1. dubna 2010
VíceRealizace modelových kolekcí
Realizace modelových kolekcí výukový modul Renata Pušová HLEDÁNÍ INSPIRACE Inspiraci můžete najít všude kolem vás. Je důležité všechno vnímat. Co se jednomu může zdát hloupé a neuchopitelné, může druhý
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK Shrnutí činnosti za rok Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012 Shrnutí činnosti za rok 2012 V souladu s hlavním cílem občanského sdružení Montessori Opava, jímž je podporovat další zavádění Montessori výchovných a výukových metod do mateřských
VíceMoravské kroje. Pavlína Poláčková 4.A
Moravské kroje Pavlína Poláčková 4.A Na úvod Moravské kroje patří k lidové tradici. Bohatství a úroda krajiny se odrazily na výzdobě krojů. Například na jižní Moravě jsou kroje mnohem zdobenější než třeba
VíceZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Secese. Období - konec 19. a počátek 20. století
ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Secese Období - konec 19. a počátek 20. století Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován
VíceŠárka Prokešová Rekonstrukce slavnostního kroje a možnosti její aplikace v praxi 4. odborný seminář v Hustopečích
Šárka Prokešová Rekonstrukce slavnostního kroje a možnosti její aplikace v praxi 4. odborný seminář v Hustopečích S rostoucím zájmem o krojové rekonstrukce, jejž zaznamenáváme na hanáckém Slovácku, jižním
VíceVeletrh cestovního ruchu REGIONTOUR Veletrh ve všeobecné informační zkratce
Veletrh cestovního ruchu REGIONTOUR 2014 16-19.1.2014 Veletrh ve všeobecné informační zkratce Tandem veletrhů cestovního ruchu GO a REGIONTOUR byl oficiálně zahájen v pavilonu P přestřižením pásky, kterého
VícePREZENTACE REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ. Knihovny města Ostravy
PREZENTACE REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ Knihovny města Ostravy PŘEDSTAVENÍ A VYMEZENÍ REGIONÁLNÍHO ODDĚLENÍ Obsáhlý fond dokumentů o regionu a od regionálních autorů. Pořádá vzdělávací a kulturní akce, digitalizuje
VíceVýtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo
list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření
VíceBABSKÉ HODY TĚŠANY. Tradiční řemesla / Folklorní soubory / Cimbálová muzika Soutěž Těšanský koláč / Lanové a další aktivity pro děti
DĚDINA NA POMEZÍ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA A BRNĚNSKA OBEC TĚŠANY TĚŠANY narodopisneslavnosti.cz outesany.cz Obec Těšany Tradiční řemesla / Folklorní soubory / Cimbálová muzika Soutěž Těšanský koláč / Lanové
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VícePříloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného
VíceVer.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA
Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Vlasta Jediný opravdu český týdeník pro ženy Vlasta je tradiční a proto důvěryhodná. Vlasta je moderní a proto stále milovaná a žádaná. Vlasta je partnerkou
VíceP R O G R A M. 65. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2010 28. ročníku festivalu Dětská Strážnice 2010
P R O G R A M 65. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2010 28. ročníku festivalu Dětská Strážnice 2010 Čtvrtek 24. 6. 2010 9.30-11.30 hod. amfiteátr Bludník Zahraniční pořad pro školy
VíceÚvodní slovo. Vážení dárci, podporovatelé, vážení přátelé, dovolte mi, abych poděkovala Vám všem za spolupráci a přízeň v roce 2015.
Výroční zpráva 2015 Úvodní slovo Vážení dárci, podporovatelé, vážení přátelé, dovolte mi, abych poděkovala Vám všem za spolupráci a přízeň v roce 2015. Předkládám před Vás Výroční zprávu Domovinky Němčičky
Více19. ročník NÁRODOPISNÝCH
DĚDINA NA POMEZÍ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA A BRNĚNSKA OBEC TĚŠANY TĚŠANY www.outesany.cz Obec Těšany 19. ročník NÁRODOPISNÝCH 1.-3. 9. 2017 Představení tradičních řemesel Vystoupení folklorních souborů a cimbálové
VíceZpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler
Zpráva ze semináře v ČESKÉM KRUMLOVĚ: KA4 Zpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler Popis podpořené činnosti: Restaurátorský přístup v péči o autentické památky, seminář
VíceStudijní pobyt v Turecku
Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.
VíceOslavy 10. výročí obnovení krajské samosprávy
Oslavy 10. výročí obnovení krajské samosprávy Den Jihomoravského kraje 5. června 2010 v Brně započaly oslavy desátého výročí obnovení krajské samosprávy v České republice tedy i Jihomoravského kraje. Oslavy
VíceZávěrečné zhodnocení
1. Čtyři pilíře rozvoje vzdělávání Závěrečné zhodnocení Ve školním roce 2017/2018 se škola opět výrazně posunula dopředu v řadě oblastí její činnosti. K základním prioritám školy patří nadále čtyři pilíře
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2016
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2016 FUTRA, SPOLEK PRO HORŇÁCKO 1. Základní informace o spolku 2. Historie a členové 3. Cíle 4. Přehled činností roku 2016 4.1 Jednání Rady 4.2 Přehled realizovaných akcí 5. Účetní
VícePříloha IV Kultura Odbor školství, kultury a sportu
Příloha IV. 3. 1. - Kultura k Programovému dokumentu pro poskytování finanční podpory z rozpočtu Města Valašské Meziříčí (dále jen Program nebo programový dokument ) Věcně příslušný odbor: MěÚ Valašské
Vícehttp://www.zlinskedumy.cz
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_15
VíceDotační oblasti NA ČESKÉ STRANĚ BYLY V OBDOBÍ SCHVÁLENY CELKEM 104 PROJEKTY S CELKOVOU VÝŠÍ PODPORY EUR
Dotační oblasti NA ČESKÉ STRANĚ BYLY V OBDOBÍ 2004 2006 SCHVÁLENY CELKEM 104 PROJEKTY S CELKOVOU VÝŠÍ PODPORY 8 367 491 EUR Priorita 1 Sociální a kulturní rozvoj a síťování Priorita 2 Zachování krajiny
VíceI.1. Spolek má název Dětský folklórní soubor JAVORNÍČEK BRNO, z.s. (Dále jako soubor )
S T A N O V Y Dětského folklórního souboru JAVORNÍČEK BRNO, z.s. I. NÁZEV A SÍDLO I.1. Spolek má název Dětský folklórní soubor JAVORNÍČEK BRNO, z.s. (Dále jako soubor ) I.2. Sídlo souboru JAVORNÍČEK BRNO
VícePřílohy. Příloha č. 1: Rozvrh kurzů pro sezónu 2011/2012 a stručný přehled nabízené výuky Velký sál. Malý sál
Přílohy Příloha č. 1: Rozvrh kurzů pro sezónu 2011/2012 a stručný přehled nabízené výuky Velký sál Malý sál Příloha č. 2: Příklady propagačních materiálů Legenda (zleva): 1) plakát pro propagaci letního
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ŠKOLNÍ ROK 2015/2016
ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMIŘICKÝCH 740 ASPnet UNESCO VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Tel./fax: +420 426 893 E-mail: info@academiamercurii.cz, ptackova@academiamercurii.cz
VíceINFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.
INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje
VíceMUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ
MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ Muzeum je svými expozicemi a aktuálními výstavami velmi vhodným místem setkávání,
VíceDívka z Blatnice pod Sv. Antonínkem, oblečená do vzácné repliky místního kroje z roku 1890
Dívka z Blatnice pod Sv. Antonínkem, oblečená do vzácné repliky místního kroje z roku 1890 Po stopách předků Na této stránce, stejně jako na titulní straně, můžete vidět čerstvý výsledek jednoho z největších
VíceSPOLUPRÁCE PŘI REALIZACI DOPROVODNÝCH PROGRAMŮ SLOVANSKÉHO HRADIŠTĚ V MIKULČICÍCH NAPŘÍČ OBORY. Mgr. Michaela Zálešáková
SPOLUPRÁCE PŘI REALIZACI DOPROVODNÝCH PROGRAMŮ SLOVANSKÉHO HRADIŠTĚ V MIKULČICÍCH NAPŘÍČ OBORY Mgr. Michaela Zálešáková SLOVANSKÉ HRADIŠTĚ V MIKULČICÍCH Slovanské hradiště v Mikulčicích, pobočka Masarykova
Více1. Vize CSCC Stát se národní komunikační platformou pro Smart City
Koncepce CSCC 2018 1. Vize CSCC Stát se národní komunikační platformou pro Smart City 2. Otázka pro CSCC Co je hlavní úkol pro 2018 být neutrálním nástrojem pro města, kraje, komunity, pro rozvoj Smart
VíceB.4. Podpora kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel
Opatření Vize B.4. Podpora kulturních služeb, sportovních zařízení a zájmové činnosti obyvatel Liberecký kraj bude vytvářet a poskytovat podmínky pro plnohodnotný život podporou činností, které přispívají
VíceKrátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009
Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence
VíceVýroční zpráva za rok 2014
Nadační fond Jendy Rajmana založen pod záštitou paní Zuzany Švabinské pro správu uměleckého odkazu Mistra knihaře Jendy Rajmana, obnovu a provozování knihařské dílny a pořádání setkání knihařů IČO 26 70
VíceTEXT A DĚTSKÉ PĚVECKÉ SBORY VÁNOČNÍ TOUR 2018 NABÍDKA SPOLUPRÁCE
A DĚTSKÉ PĚVECKÉ SBORY VÁNOČNÍ TOUR 2018 NABÍDKA SPOLUPRÁCE VÁNOČNÍ TOUR 2017 V ČÍSLECH 13 měst 13 sborů přes 500 zapojených dětí více než 3 500 diváků PELHŘIMOV PARDUBICE TEPLICE CHVALETICE MĚLNÍK LITOMYŠL
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA. o činnosti za rok 2014
VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti za rok 2014 Lidové tradice a řemesla, o. p. s. Zámecká č. p. 196, 687 24 Uherský Ostroh www.lidove-kroje.cz e-shop: www.siti-kroju.cz e-mail: remesla@ostrozsko.cz tel.: +420 572
VíceVážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, KONCERT PRO ŽÁKY 5. TŘÍD ZŠ Ten vánoční čas, aneb Jak Anděl málem propadl dovolujeme si Vám nabídnout výchovné koncerty, které základní umělecká škola Bedřicha
VíceHodnotící zpráva. Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy
Hodnotící zpráva Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy Projekt Podpora a zkvalitnění nadstandardních aktivit školy podpořený Městem Rakovník byl zaměřen na podporu a zkvalitnění nadstandardních
VíceA. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka
VíceJak na Vaše rozhodnutí reagovali v Partizánskem?
Praha - Jak jsme vám slíbili, přinášíme vám dnes rozhovor s novým trenérem našich žen Tom ášem Hlavatým. Ten se hráčkám představil na středečním odpoledním tréninku, svoji trenérskou premiéru na lavičce
VíceMORAVSKÁ GALERIE BRNO. Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace. Obsah
MORAVSKÁ GALERIE BRNO Koncept rozvoje, poslání, cíle a řízení organizace Obsah 1. Úvod 2. Cíle, rozvoj a poslání MG dle státní kulturní politiky 3. Analýza současného stavu 4. Návrhy dalšího rozvoje pro
VíceEkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014
EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 Obsah Stěžejní aktivity v roce 2014 Valná hromada Finanční zpráva Členství ve sdruženích Poděkování Stěžejní aktivity v roce 2014 Rok 2014 přinesl v mnohaleté
VíceH i s t o r i e p r o f e s n í c h ř e m e s l n ý c h o r g a n i z a c í o d s t ř e d o v ě k u p o s o u č a s n o s t
M U Z E U M H L A V N Í H O M Ě S T A P R A H Y Z Á M E C K Ý A R E Á L C T Ě N I C E B o h d a n e č s k á 2 5 9 / 1, 1 9 0 1 7 P r a h a 9 V i n o ř H i s t o r i e p r o f e s n í c h ř e m e s l n
VíceFórum techniky a vzdělávání pro průmysl v Jihomoravském kraji 2016 a jednání u Kulatého stolu, včetně závěrů a doporučení
Fórum techniky a vzdělávání pro průmysl v Jihomoravském kraji 2016 a jednání u Kulatého stolu, včetně závěrů a doporučení Dne 10. 6. 2016 se uskutečnila v gesci Biology Parku Brno, Krajské hospodářské
VíceZávěrečná zpráva projektu
Závěrečná zpráva projektu Název projektu : Tvořivý venkov - 2017 Žadatel : PROCYON, z.s. Nová 449, 683 35 Letonice IČ 27052664 Plnění cíle projektu : Cíl a náplň projektu vycházel ze základní nutnosti
VíceZpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler
Příloha monitorovací zprávy: Zpracoval: Prof. Ing. arch. Akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Tomáš Efler Popis podpořené činnosti: Restaurátorský přístup v péči o autentické památky, seminář 9. listopadu
VíceV pondělí 3. října 2016 Karel IV. očima dětí Výherci v kategorii jednotlivců jsou: Výherci v kategorii kolektivů jsou:
V pondělí 3. října 2016 v 11 hodin proběhlo v Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě slavnostní vyhlášení výherců výtvarné soutěže Karel IV. očima dětí. A zároveň byla tak zahájena výstava k této
VícePříloha IV.3.1. Kultura Odbor školství, kultury a sportu
Příloha IV.3. Kultura Odbor školství, kultury a sportu Příloha IV.3. - Kultura k Programovému dokumentu pro poskytování finanční podpory z rozpočtu Města Valašské Meziříčí (dále jen Program nebo programový
VíceRožnov pod Radhoštěm prosinec 2016 leden 2017
PLÁN ČINNOSTI METODICKÉHO CENTRA PRO MUZEA V PŘÍRODĚ NA ROK 2017 Rožnov pod Radhoštěm prosinec 2016 leden 2017 1. Popis projektu 1.1. Idea Metodické centrum pro muzea v přírodě (MC) je součástí organizační
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA Základní Informace ŘEMESLA A JEHO PROPAGACI ZA ROK 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLKU PRO ZALOŽENÍ MUZEA KOMINICKÉHO
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 VÝROČNÍ ZPRÁVA SPOLKU PRO ZALOŽENÍ MUZEA KOMINICKÉHO ŘEMESLA A JEHO PROPAGACI ZA ROK 2014 Zpracovala: Mgr. Eva Bažantová Základní Informace Název: Spolek pro založení muzea kominického
VíceKultura v 2. polovině 19. století
Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU
VíceXIX. Co se nevešlo do škatulek. Obal CD, na němž zpívá Lena Romanoff populární písně a šansony z dvacátých a třicátých let 20.
Hudební dění v Polné a okolí 349 XIX. Co se nevešlo do škatulek Není bez zajímavosti, že se někteří z polenských rodáků prosadili v populární hudbě v zahraničí. Touto první je: Alena Jacob Narodila se
VíceCENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ
CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ Centrum pro rozvoj muzejní pedagogiky a práce muzeí se zdravotně postiženou mládeží bylo zřízeno při oddělení
Více6. ročník. Výtvarná výchova
list 1 / 5 Vv časová dotace: 2 hod / týden Výtvarná výchova 6. ročník vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností,
Více