Nevšední profesní cesty osobnosti ze světa práva

Transkript

1 Nevšední profesní cesty osobnosti ze světa práva Životní osudy právničky a po jistou dobu i političky JUDr. Ivany Janů mohou být inspirací a podnětem pro studium nejen práva, ale obecně pro budoucí profesní i životní dráhu současných studentů. Přednáška přiblíží jak studia práva v době Pražského jara a nastupující normalizace, tak i profesní růst od zkušeností řadového podnikového právníka totalitního Československa až po právní Olymp v pozici místopředsedkyně Ústavního soudu. Stranou nezůstane ani mimořádná zkušenost první ženy v pozici soudkyně ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, krátká zkušenost poslankyně ČNR a posléze PS PČR v době počátku transformace ČR či dnešní pozice předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. V besedě bude příležitost diskutovat o významu ústavních pravidel pro stabilitu státu, roli Ústavního soudu i současném stavu právního povědomí u nás. JUDr. Ivana Janů Ivana Janů je česká právnička a soudkyně. Počátkem 90. let 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny, pak soudkyně i místopředsedkyně Ústavního soudu. Od srpna 2015 je předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pochází ze zemědělské rodiny. Z politických důvodů jí bylo zabráněno ve studiu na střední škole a nastoupila proto k podniku Zemědělské stavby Praha. Až roku 1962 dostala od zaměstnavatele doporučení ke studiu na střední škole. Doktorát práv získala v oboru mezinárodního práva veřejného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce V období let působila jako právnička ve Výzkumném ústavu vodohospodářském. V roce 1996 kromě toho působila jako lektorka se zaměřením na transformaci ve Střední a Východní Evropě po pádu totalitárních režimů na Ohio University v USA a v roce 2001 byla zvolena soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Kvůli tomu 9. února 2002 dočasně odešla z českého ústavního soudu, kam se vrátila v roce

2 Rizika současného vývoje bezpečnostního prostředí Česká republika se společně s dalšími státy - spojenci dostává do poměrně komplikované situace. Bezpečnostní prostřední Evropy se mění v několika aspektech. Velmi nepříznivý vývoj je a lze i předpokládat v boji proti terorismu. Příkladem je poslední úder teroristů v Belgii a signály o plánovaných dalších útocích na území Evropy. Není vyřešen vztah Ruska k okolním státům a dosud není uspokojivě ukončena krize na Ukrajině. Pozice Ruska není jasná i vůči členskému státu NATO - Turecku, zvláště po incidentu sestřelení ruského bombardéru na syrsko-turecké hranici. Stranou nelze dát ani současný vývoj v boji proti tzv. Islámskému státu. Arm. gen. Ing. Jiří Šedivý Před rokem 1989 vystudoval Vysokou školu pozemního vojska a postgraduální studium na VA Brno. Od roku 1975 do 1992 vykonával v armádě řadu velitelských funkcí. V letech 1993/94 studoval na Vysoké válečné škole Armády Spojených Států Amerických (Pennsylvánie). Součástí studia byl specializovaný program boje proti terorismu. Od roku 1996 do konce roku 2002 vykonával velitelské a štábní funkce v AČR, svoji vojenskou kariéru zakončil funkcí Náčelníka Generálního štábu AČR. Od roku 2003 pracoval v pozicích předsedy dozorčích rad Housing&Construction Holding (CZ); Agency of Security Fenix, a.s. V roce 2003 založil konzultantskou firmu Generals, s.r.o., která se zabývá poradenstvím v oblasti bezpečnosti a řízení projektů. Je garantem postgraduálního studia MPA v oblasti bezpečnosti a krizového řízení, od 2013 je vedoucím oddělení bezpečnostních studií na CEVRO INSTITUT, z.ú., vysoká škola a od roku 2015 je vedoucím katedry bezpečnostních studií této vysoké školy. Je zakládajícím členem České Euro-Atlantické Rady. 2

3 Prkna, která znamenají svět Beseda se známým pardubickým hercem nejen o herectví, ale i životních cestách, zkušenostech a plánech. V rámci besedy bude možné poodkrýt oponu pardubického divadla, besedovat o jeho souboru a uměleckých plánech. Mgr. Zdeněk Rumpík Po absolvování pražské DAMU začínal svou profesionální dráhu v divadle v Olomouci, odkud v roce 1979 přešel do Pardubic. Z VČD si ještě dvakrát odskočil poprvé na konci 80. let do královéhradeckého divadla, kde působil jako herec a ředitel, a později ještě do pražského divadla Skelet Pavla Trávníčka. Ve VČD vede Mladé divadelní studio LAIK. Narodil se ve znamení Blíženců. Rád prý dělá úplně vše v každém okamžiku a odpočívá zásadně prací. Sní jen o tom, co je schopen realizovat, a dokonalé štěstí je podle něj utopie. Za nejdůležitější považuje zdraví, rodinu a práci. Opravdu budí zdání dokonalého muže! Umí pracovat se dřevem, železem, betonem, lovit zvěř, plavat, lyžovat, řídit auto a chodit po jevišti Lituje však, že neumí řídit letadlo, ponorku a kosmickou loď. V názoru na svět je zajedno se Sofoklem: Člověk se mýlí, dělá chybu, ale chyba ho ještě nemusí zničit, když je dost moudrý, aby se zastavil." 3

4 In vino venenum Povídání o historii otrav vínem a o víně jako složce farmakologických přípravků se zvláštním přihlédnutím k osudům geniálních samouků. Doc. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D. (*1973) vystudoval Fakultu chemicko-technologickou na Univerzitě Pardubice. Na této univerzitě se na Ústavu environmentálního a chemického inženýrství zabývá zejména nedestruktivní prvkovou analýzou pevných vzorků a ekotoxikologií nanomateriálů, přednáší toxikologii a popularizaci historie toxikologie se věnuje i ve volném čase. Je autorem knihy Kalich hořkosti. 4

5 Jak vést dialog a účinně prezentovat svoji práci Pokud se chcete od někoho něco dozvědět, nejvhodnější formou bývá dialog. Aby na vás mohl někdo reagovat, musí vám prvně rozumět. Podat svůj názor tak, aby vám druhý rozuměl, je tedy nesmírně důležitá schopnost. Ovládat ji, nemusí být tak snadné, jak se zdá na první pohled. Ing. arch. MArch, Adam Gebrian (*1979) je fanoušek architektury, jehož veškerá činnost směřuje k tomu, aby si více a více lidí uvědomovalo, že prostředí, ve kterém žijeme je důležité a zásadně ovlivňuje kvalitu našich životů. (*1979) je český architekt, teoretik, propagátor a kritik architektury. V roce 2006 absolvoval Fakultu umění a architektury Technické univerzity v Liberci, postgraduálně studoval na Southern California Institute of Architecture (SCI- Arc) v Los Angeles (absolvoval v roce 2008). Pracoval v architektonických kancelářích Maxwan, Dominique Perrault Architecture, A69 a Bamber & Reddan. V letech byl členem redakční rady časopisu Era 21. Od roku 2009 je moderátorem vlastního pořadu Bourání na Radiu Wave. Psal týdenní seriál o architektuře pro Lidové noviny a pro Respekt, poté pro Hospodářské noviny. Na internetové televizi Stream.cz uvádí svůj pořad Gebrian versus, ve kterém se zabývá hlavně architekturou ve veřejném prostoru a novými stavbami placenými z veřejných zdrojů. Podílel se na projektu Ostrava Vyučuje na soukromé škole architektury ARCHIP a na Prague Institute. Namísto vlastního navrhování staveb se tak vědomě rozhodl pro propagaci architektury a za tuto neúnavnou publikační a diskuzní aktivitu ve veřejném prostoru směřující ke zvyšování povědomí o architektonické kultuře získal v roce 2015 titul Architekt roku. 5

6 Madagaskar - život bez DPH Přednáška, jejíž součástí jsou mimo promítaných obrázků i autentické zvukové nahrávky, podá návod, jak se dá spokojeně a šťastně žít s hromadou dětí, vlastnit přitom jen bambusovou chýši a pár hadrů na sobě. Srdceryvná chudoba na malgašském venkově v ostrém kontrastu s nesmírnou bohatostí unikátní madagaskarské přírody. Ať chcete nebo ne, návštěva tohoto ostrova vás ovlivní na zbytek života. RNDr. Vladimír Lemberk Jmenuji se Vladimír Lemberk. Přestože původně vystudovaný učitel (nar. 1963), doplňoval jsem si průběžně dvakrát kvalifikaci na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, abych žáky nemusel trápit svojí výukou. Od roku 1993 proto pracuji jako zoolog ve Východočeském muzeu v Pardubicích. Obratlovci, a z nich zejména ptáci a netopýři, jsou mým celoživotním velkým koníčkem i profesní náplní. Proto často při svých cestách za zvířaty nevím, jestli jsem v práci nebo už mám volno. Cestuji od batolecího věku nejprve na dvůr, pak přes plot k sousedovi, pak do nedalekého lesa, pak na Vysočinu, na Slovensko, do Rumunska, potom do Ruska a stále dál a dobrodružněji (pořád hledám, kde až je ta nepřekročitelná mez?). Přes období trempingu, horolezectví, vodáckého sjíždění řek, běžkování a horských kol k prostému a jednoduchému poznávání krajin, živáčků, kytek a lidí. Ano, smyslem mých cest je (a vlastně vždy bylo) poznání. Poznání lidí, přírody, zvířat, ale také sama sebe, svého postavení v lidském mraveništi, své úlohy v tomto světě. Fotím a zapisuji si. Proto je jistě logické, že se i snažím podělit o nabyté poznatky s ostatními formou přednášek, článků do časopisů a snad i knih. Do světa vyrážím většinou v malé skupince s přáteli nebo jenom ve dvou, výjimečně i zcela sám. Při pohledu zpátky dnes již vím, že leckteré cesty vznikly jenom pro ty příjemné okamžiky s přáteli - ano, většinou není tolik důležité KAM, ale JAK a hlavně S KÝM. 6