ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ŘÍJEN 2014 MĚSTO CHEB ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014

2 FORMULÁŘ KVALITY Název publikace Referenční číslo Územní energetická koncepce města Cheb aktualizace ECZ14045 Číslo svazku Svazek 1 z 4 Datum říjen 2014 Odkaz na soubor G:\ Projekty \ ECZ14045_-_REP_Cheb_UEK \ Zprávy \ MÚ_Cheb_final \ Word \ UEK_Cheb_zpráva_final_vfin Vypracovali: Ing. Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Helena Bellingová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Robert Máček, ENVIROS, s.r.o. Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Objednatel: Městský úřad Cheb nám. Krále Jiřího z Poděbrad 1/ Cheb Kontaktní osoby: Ing. Pavel Šturc, odbor investiční vedoucí odboru sturc@cheb.cz Tel.: Zhotovitel: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti Praha 3 Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Tel.: vladimira.henelova@enviros.cz

3 OBSAH OBSAH 1. ÚVOD 1 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII Analýza území města Cheb Základní informace o městě Cheb Klimatické podmínky Ekonomika Domovní a bytový fond Kvalita ovzduší na území města Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Sektor průmyslu a podnikání ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ Analýza dostupnosti paliv a energie Zásobování města Chebu elektrickou energií Zásobování města Chebu zemním plynem Soustava CZT na území města Cheb Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města Spalovací zdroje na území města Cheb Zdroje dat a členění zdrojů Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Plošné stacionární zdroje (REZZO 3) Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Primární spotřeba paliv a energie Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ Analýza stávajícího stavu soustavy CZT Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013) Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013) Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013) Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013) Blokové a domovní kotelny Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o Roční bilance kotelny Riegrova Roční bilance kotelny Zlatý Vrch Roční bilance kotelny Skalka Roční bilance kotelny Nemocnice Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen Výhled v poptávce po dodávkovém teple Potenciál úspor v domech pro bydlení soustavy CZT Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen Potenciál úspor v odběru tepla celkem Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách 94 MĚSTO CHEB 3

4 OBSAH 4.4 Varianty technického řešení rozvoje místního systému centrálního zásobování teplem Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova Možnosti financování rozvoje soustavy CZT z dotačních programů Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT Závěrečná doporučení HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR Definice potenciálu úspor Potenciál úspor v sektoru bydlení Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu Potenciál úspor v objektech v majetku města HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Potenciál OZE pro výrobu tepla Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Potenciál ve využití biomasy Potenciál OZE pro výrobu elektrické energie Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie Vodní energie Větrná energie Potenciál využití komunálních odpadů jako zdroje energie Využití bioplynu na ČOV Souhrn energetického potenciálu v obnovitelných zdrojích energie ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Východiska pro návrh řešení EH Aktualizovaná státní energetická koncepce a její cíle Územní energetická koncepce Karlovarského kraje Územní plán města Cheb Související právní předpisy Soulad aktualizované ÚEK města Cheb s dalšími strategickými dokumenty Výhledová dostupnost paliv a energie Výhledová poptávka po energii na území města Cheb Formulace variant rozvoje energetického hospodářství Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant Energetické bilance výhledových variant 164 MĚSTO CHEB 4

5 OBSAH Emisní bilance výhledových variant Vícekriteriální vyhodnocení variant Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje Rizika na straně rozvoje soustavy CZT Rizika na straně rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT Závěry ÚEK Závaznost závěrů a opatření k realizaci ÚEK Způsob realizace aktualizované ÚEK Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT Opatření v zástavbě na rozvojových plochách Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města Vyhodnocení územní energetické koncepce ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY 187 MĚSTO CHEB 5

6 1. ÚVOD Město Cheb zadalo v roce 2014 aktualizaci energetické koncepce města Cheb (původní koncepce byla zpracována za účelem zefektivnění výroby a distribuce tepla a snížení ceny tepla pro odběratele v souladu s moderními technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Původní Územní energetická koncepce města Cheb byla zpracována společností RAEN spol. s.r.o. v roce ). Obsah aktualizované energetické koncepce je stanoven v souladu se zákonem č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů následovně: a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. Podrobnosti k jednotlivým bodům obsahu jsou stanoveny Nařízením vlády č. 195/2001 Sb. k zákonu 406/2000 Sb. Prioritami při aktualizaci ÚEK byly: Možnosti snížení spotřeby paliv a energie, tím i emisí CO 2 a znečišťujících látek do ovzduší. Využití energetického potenciálu odpadů v soustavě CZT. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny a decentralizovanou výrobu tepla. Návrh konkrétních činností k využití potenciálu úspor energie ve vlastních objektech města; Návrh způsobu zásobování jednotlivých lokalit města (vč. rozvojových) palivy a energií; Doporučení možností financování energeticky úsporných projektů a projektů v oblasti energetických úspor a využití OZE (OPŽP, Nová Zelená úsporám, IROP, další.) Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Způsob, jakým je aktualizováno energetické hospodářství na území města Cheb, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města v souladu s jeho strategickými a rozvojovými dokumenty. 1 Strategický plán rozvoje města Chebu, 2008 MĚSTO CHEB 1

7 Obrázek 1: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou: zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT) při co nejmenších nákladech; podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření a využíváním obnovitelných a druhotných zdrojů energie; snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí. Specifické cíle města v jednotlivých jeho rolích jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce: Tabulka 1: Obecné cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie Úloha města/ Stanovený cíl při výkonu činností obce Výrobce/ distributor energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie a k životnímu prostředí šetrnému způsobu energetického využití odpadů snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti Spotřebitel kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší využívání dotací dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření Správce obecního majetku zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických a pasivních domů využívání dotací dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření Regulátor řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a environmentální) Iniciátor příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti MĚSTO CHEB 2

8 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1 Analýza území města Cheb Základní informace o městě Cheb Do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18.a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Postavení města ovlivnila dramaticky také druhá světová válka a události po ní, počet obyvatel klesl na polovinu. Nárůst obyvatel byl opět zaznamenán v 60. a 70. letech 20. století - v období se počet obyvatel města zvýšil o více než obyvatel, v roce 2011 byl počet obyvatel podle údajů ČSÚ Město Cheb je tak svým počtem obyvatel druhým největším městem Karlovarského kraje. Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad. Cheb je obcí s rozšířenou působností, díky své poloze využívá spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Město se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší. Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. Tabulka 2: Základní údaje o katastrálním území města Cheb Druh pozemku Výměra (m2) Zastavěná plocha Orná půda Lesní pozemky Travní plochy Vodní plochy celkem Obec Cheb má celkem 19 katastrálních území (částí obce), které se rozkládají na ploše 96,37 ha. MĚSTO CHEB 3

9 Tabulka 3: Soupis částí obce Cheb Kód obce Název obce Kód části obce Název části obce Počet obyvatel Cheb Bříza Cheb Cetnov Cheb Dolní Dvory Cheb Dřenice Cheb Háje Cheb Horní Dvory Cheb Hradiště Cheb Hrozňatov Cheb Cheb Cheb Chvoječná Cheb Jindřichov Cheb Klest Cheb Loužek Cheb Pelhřimov Cheb Podhoří Cheb Podhrad Cheb Skalka Cheb Střížov Cheb Tršnice 125 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel - vývoj K roku 2011 žilo v Chebu obyvatel (z toho mužů a žen ), Z tohoto počtu je dle údajů ČSÚ 42,5 % národnost česká, 36 % obyvatel svou národnost neuvedlo, 12 % tvoří vietnamská národnost, 6,5 % obyvatel je národnosti slovenské, necelé procento národnosti německé. Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel, Cheb Rok Celkem Klimatické podmínky Území ORP Cheb zasahuje do tří klimatických regionů, klasifikace dle Quitta, Jedná se o klimatické regiony MT 3, MT 4 a CH 7. MĚSTO CHEB 4

10 Obrázek 2: Průměrná roční teplota vzduchu, město Cheb Tabulka 5: Klimatické podmínky města Cheb Klimatické místo lokalita Cheb Nadmořská výška 448 m Venkovní výpočtová teplota -15 C Otopné období pro t em = 13 C d = 262 Průměrná teplota v topném období t es = 3,6 C Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních 16 letech uvádí následující tabulka, průměr za 16 let je roven 3982,6 denostupňů.. Obrázek 3: Denostupně, lokalita Cheb, Zdroj: TEREA, s.r.o. MĚSTO CHEB 5

11 2.1.3 Ekonomika Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá jeho podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. V průměru se v Chebu nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %) 2. Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné. V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku proběhla na rozloze 32 ha. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HFCzechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod) Domovní a bytový fond V Chebu bylo v roce 2011 evidováno domů, z toho trvale obydlených. Z nich se jednalo o trvale obydlených rodinných domů a bytových. V trvale obydlených domech bylo k roku 2011 evidováno trvale obydlených bytů v tom bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Po roce 2011 bylo dle údajů ČSÚ do roku 2012 dokončeno 48 bytů z toho 31 v rodinných domech, zbytek v bytových domech. (V této bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.) Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je téměř 50 let a více jak 70 % domů bylo v Chebu postaveno do roku Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech minulého století. Ve městě se nachází celkem dvě velká sídliště - Zlatý vrch a Skalka, dále pak 5 menších lokalit. Sídliště Skalka patří k velmi žádané lokalitě pro klidné a "zelené" prostředí. Domy na sídlišti jsou udržovány, řada z nich byla již zateplena včetně oprav střech a výměny oken, lodžií, balkonů a vchodových dveří. Horší je situace na sídlišti Zlatý Vrch. Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena 2 Integrovaný plán rozvoje města Cheb, Lokalita Zlatý Vrch, MĚSTO CHEB 6

12 v následující kapitole, která se zabývá analýzou spotřebitelských sektorů a jejich energetickou náročností Kvalita ovzduší na území města Posouzení kvality ovzduší v Chebu je prováděno s využitím údajů imisního monitoringu. V následujícím textu byly využity podklady ze Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší ČR (zpracovávané v roce 2013 až 2014). Tabulka 6: Přehled lokalit imisního monitoringu, město Cheb Název lokality Klasifikace Vlastník Zem. délka Zem. šířka Cheb-ESKA I/S/I HEL Cheb 12, , Cheb B/S/R ČHMÚ 12, , Zdroj dat: ČHMÚ Nadm. výška Klasifikace lokalit: Typ stanice: I Průmyslová, Pozaďová B; Typ oblasti: S Předměstská; Charakteristika oblasti: R Obytná, I Průmyslová Tabulka 7: Měřící programy a měřené škodliviny v lokalitách zóna Severozápad, Název lokality Měřící 3 Měřené škodliviny ( ) program Fr. Lázně-Chebská M SO 2 NO x Cheb-ESKA M PM 10 SO 2 NO 2 NO x Cheb A PM 10 SO 2 NO x NO 2 NO V roce 2012 byl přijat nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Podle tohoto vymezení je Cheb součástí zóny CZ04 Severozápad, která zahrnuje kraje Karlovarský a Ústecký. Hodnocení kvality ovzduší je součástí Programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu CZ04. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky. Pro rok 2012 jsou Českým hydrometeorologickým ústavem poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví - pro roční průměrné koncentrace PM 10 a PM 2,5, NO 2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM 10 a SO 2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO 2 a NO 2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Plocha území zóny Severozápad, na které dochází k překročení imisního limitu, je znázorněna na následující mapě ČHMÚ: 3 A automatizovaný měřicí program; D měření pasivními dosimetry; K kombinované měření; M manuální měřicí program; P měření polycyklických aromatických uhlovodíků; 0 měření těžkých kovů (TK) v PM 10; 5 měření těžkých kovů v PM 2,5 MĚSTO CHEB 7

13 Obrázek 4: Území s překročením LV (OZKO), zóna Severozápad, 2011 V případě ročních koncentrací znečišťující látky PM 10 nedošlo letech k překročení imisního limitu ani na jedné měřící stanici. V případě imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM 10 je již situace horší. Imisní limit činí 50 µg.m -3 a může být za kalendářní rok 35x překročen. Ve vyhodnocení se tedy uvažuje 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace, která pokud je vyšší než 50 µg.m -3, je překročen imisní limit. Tato charakteristika závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace PM 10, lokalita Cheb, Název lokality Cheb-ESKA 25,46 28,79 29,84 32,62 28,43 Cheb 21,95 24,79 20,47 19,07 20,64 21,89 21,75 18,04 Zdroj dat: ČHMÚ Tabulka 9: 36. nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10, lokalita Cheb, Název lokality Cheb-ESKA 38,00 44,00 45,00 52,00 44,00 Cheb 41,33 45,29 36,83 31,96 34,79 39,75 39,71 34,83 Pro překračování imisního limitu je charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. K překračování imisního limitu je v zóně Severozápad (kam patří také Cheb) charakteristické, že k němu dochází pouze v chladné části roku, tedy během topné sezóny. Na území města Cheb byl počet ročních překročení identifikován pouze jedenkrát, v roce V dalších letech nebyl imisní limit překročen. Dle nového zákona o ochraně ovzduší má platný imisní limit stanoven benzo(a)pyren, který se spolu se suspendovanými částicemi stává největším MĚSTO CHEB 8

14 problémem z hlediska kvality ovzduší v zóně Severozápad. Je však třeba mít na zřeteli, že odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatížen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Na území Chebu nejsou jeho koncentrace měřeny, ale dle prostorové interpretace dat ČHMÚ nedochází na území města Cheb k překročení imisního limitu, stejné hodnocení platí pro všechny další znečišťující látky. 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2011 uvádí ČSÚ nejen celkové údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace. Tabulka 10: Počty domů a bytů v jednotlivých KÚ města Cheb Kód části obce (dílu) Část obce (díl) Domy celkem Obydlené domy celkem Obydlené Obydlené rodinné domy bytové domy Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice CELKEM V celkovém počtu domů převládají rodinné domy (52,6 %), ale v počtu bytů jednoznačně převládají byty v bytových domech, kterých je přes 85 %. MĚSTO CHEB 9

15 Obrázek 5: Počet obydlených domů dle druhu domu, Cheb, členěno dle KÚ, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Obrázek 6: Průměrné stáří trvale obydlených domů, Cheb, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ MĚSTO CHEB 10

16 Obrázek 7: Počet trvale obydlených domů dle materiálu nosných stěn, Cheb, SLDB 2011 V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Chebu bytů s materiálem nosných stěn panel, bytů zděných. Panelová zástavba je výhradně v bytových domech ze 70tých a 80tých let. Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování energetických bilancí města vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů dodavatelské společnosti zemního plynu (RWE GasNet, s.r.o.), elektrické energie (ČEZ Distribuce, a.s.) a dodavatele tepla v soustavě CZT (TEREA Cheb, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2011 byly pro tyto výpočty aktualizovány na stav roku Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých katastrálních území města a v přepočtu na průměrné klimatické podmínky činila v roce 2012 celkem GJ/rok. Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle obrázku č. 8: MĚSTO CHEB 11

17 Obrázek 8: Počet obydlených bytů podle způsobu vytápění, Cheb, SLDB 2011 Zdroj: SLBD 2011, ČSÚ Tabulka 11: Konečná spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení v členění dle účelu užití Palivo Spotřeba po přeměnách celkem otop ohřev TV ostatní [GJ/r] koks černé uhlí tříděné hnědé uhlí tříděné dřevo extralehký topný olej zemní plyn propan-butan nízkopotenciální teplo solární energie CZT elektřina Celkový součet MĚSTO CHEB 12

18 Obrázek 9: Primární spotřeba paliv a energie v sektoru bydlení, město Cheb, 2012/13 Obrázek 10: Struktura konečné spotřeby paliv a energie (spotřeby po přeměnách) v sektoru bydlení města Cheb dle druhu paliv a energie, 2012/13 Zdroj: Enviros, s.r.o. MĚSTO CHEB 13

19 Tabulka 12: Spotřeba v sektoru bydlení po katastrálních územích města Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky let Kód KÚ Název KÚ Bydlení GJ/rok Háje u Chebu Skalka u Chebu Střížov u Chebu Cheb Hradiště u Chebu Dolní Dvory Dřenice u Chebu Podhrad Loužek Dolní Pelhřimov Podhoří u Chebu Chvoječná Jindřichov u Tršnic Tršnice Bříza nad Ohří Starý Hrozňatov Horní Dvory Cetnov Klest nečleněno 459 Celkem [GJ/r] Výhled v poptávce po energii v domácnostech Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a energie. Spotřeba ve výhledu závisí na provedených energeticky úsporných opatřeních (využití stávajícího potenciálu úspor v domech pro bydlení) a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových a přestavbových plochách. V Chebu není předpokládána zásadní změna struktury bydlení v průběhu návrhového období do roku Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 do 45 bytových jednotek ročně. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z Konceptu územního plánu a Územního plánu města Chebu a předpokládána je výstavba 532 bytových jednotek do roku 2025 a 457 bytových jednotek do roku Z toho je v bytových domech předpokládána výstavba 174 bytových jednotek do roku 2025 a 108 bytových jednotek do roku Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba cca 40 rekreačních objektů do roku Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku V návaznosti na tuto směrnici MĚSTO CHEB 14

20 proběhla novelizace normy ČSN :2011, Tepelná ochrana budov a také změna vyhlášky č. 148/2007 Sb. Z hlediska spotřeby energie se ve výhledu zásadně změní požadavky na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně narůstat budou ostatní spotřeby zejména elektrické energie (kvůli růstu vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam, kde je možná alternativa např. využitím zemního plynu, nebo v rodinných domech instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních termických nebo fotovoltaických systémů pro ohřev teplé vody, příhřev vody pro otop, apod. Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Chebu ve výhledu. Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a energie, je propočten v kapitole Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Do této kategorie patří na území města zejména následující organizace: Tabulka 13: Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v nevýrobní sféře města Chebu Organizace města, sídlo Základní škola Cheb, Kostelní náměstí základní škola, Americká základní škola, Májová základní škola, Malé náměstí 3 4. základní škola, Hradební základní škola Cheb, Matěje Kopeckého 1 6. základní škola Cheb, Obětí nacismu 16 Mateřská škola Cheb, Malé náměstí 2 Mateřská škola Cheb, 26. dubna 39 Mateřská škola Cheb, Komenského 27 Mateřská škola Cheb, Osvobození 67 Mateřská škola Cheb, Bezručova 1 Mateřská škola Cheb, Do Zátiší 3 Městská knihovna, Obrněné brigády 18 Západočeské divadlo, Divadelní nám. 10 Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha, Židovská 8 Dům dětí a mládeže Sova, Goethova 26 Správa zdravotních a sociálních služeb, Pastýřská 4 Jesle a stacionář pro děti s očními vadami Domov pro osoby se zdravotním postižením, týdenní a denní stacionář Mája Pečovatelská služba, Jateční 2 Ostatní organizace Západočeské divadlo v Chebu, příspěvková organizace Město Cheb Integrovaná střední škola Cheb Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. MAVEX Cheb, spol. s r.o. MĚSTO CHEB 15

21 Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Katastrální úřad pro Karlovarský kraj ELEKTRO EURON spol. s r.o. CHETES s.r.o. České dráhy, a.s. MRAVENEC spol. s r.o. STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČR Retail invest, a.s. Česká pošta, s.p. Domov pro seniory "SKALKA" v Chebu, příspěvková organizace BARISTA s.r.o. Karlovarská krajská nemocnice a.s. Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje, příspěvková org Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Plzeň SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Okresní soud v Chebu Česká správa sociálního zabezpečení - Cheb Galerie výtvarného umění v Chebu, p.o. Karlovarského kraje Kaufland Česká republika v.o.s. - Cheb Česká pošta, s.p. - pošta Cheb 2 Gymnázium - Cheb České dráhy, a.s. - Cheb Západočeská univerzita v Plzni - Cheb Telefónica Czech Republic, a.s. - CH7041_kotelna Cheb Projekční společnost obchodních center, v.o.s. - Cheb AHOLD Czech Republic, a.s. - Cheb - hypermarket Hypernova PRIOR ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. - Cheb Komerční banka, a.s. - plynová kotelna Cheb Domov pro seniory "SPÁLENIŠTĚ" v Chebu, p.o. Tesco Stores ČR a.s. - HM Cheb Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje - Cheb Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje Generální ředitelství cel - Cheb SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. - INTERSPAR Cheb Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie) v terciární sféře činila v Chebu v roce 2012 (po přepočtu na průměrné klimatické podmínky) GJ/rok. V této spotřebě jednoznačně převládá zemní plyn, významná je rovněž spotřeba dodávkového tepla. Spotřeba v terciární sféře činí téměř 24% konečné spotřeby paliv a energie na území města Cheb celkem. V této spotřebě není započtena elektřina, jejíž spotřebu ve velkoodběru a maloodběru podnikatelském (údaje od dodavatele elektřiny) nebylo možné rozčlenit mezi subjekty v terciární sféře a v průmyslu. MĚSTO CHEB 16

22 Tabulka 14: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, město Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky ( ), v členění dle sekce NACE Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Informační a komunikační činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Ubytování, stravování a pohostinství Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Profesní, vědecké a technické činnosti Ostatní činnosti Doprava a skladování CELKEM Elektřina MOP+VO celkem Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Výhled v poptávce po energii Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb výstavby objektů terciární sféry ve výhledu a je odvozena od podlahové plochy nové zástavby na rozvojových plochách. Současně byl analyzován potenciál úspor ve stávajících objektech. Návrh nové zástavby vycházel z vymezení zastavitelných a přestavbových ploch dle ÚPn, Využití ploch předpokládá využití potenciálu volných ploch centra (proluky) a také významných rozvojových ploch vlastního města, případně obcí. Návrh energeticky vztažné plochy je uveden v kapitole 7.2.3, kde je proveden také propočet energetických nároků nové zástavby v sektoru služeb. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v terciárním sektoru ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly (stejně jako v bytovém sektoru) promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov - nové budovy bude nezbytné stavět pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku Sektor průmyslu a podnikání Popis sektoru Na území města Cheb působily v roce 2012 zejména následující firmy zařazené v kategorii průmysl: Tabulka 15: Firmy působící na území města Cheb IČO Název firmy KOVO Engineering s. r. o TEREA Cheb s.r.o. MĚSTO CHEB 17

23 IČO Název firmy Strojírny Cheb, a.s SAP TRADING s.r.o. - ECO-CLEAN - rychločistírna oděvů Ofsetový Tisk Cheb s.r.o EURON STEEL s.r.o. - Cheb Chebská obalovna, spol. s r.o. - Cheb SCHNEEBERGER Mineralgusstechnik s.r.o Kovo Cheb Real s.r.o NEKOTEX s.r.o TERMO & CO, s.r.o Shell Czech Republic a.s TRITIA spol. s r.o NBHX Trim CZ s.r.o Agrona a.s. - Dolní Dvory Holz Schiller s.r.o HB PRINT, s.r.o FORK s.r.o CHEVAK Cheb, a.s MAVEX DIESEL, spol. s r.o OMV Česká republika, s.r.o Stanislav Musil, s.r.o Českomoravský beton, a.s VS LIFID s.r.o. - Cheb TEGO OIL a.s. - Cheb JSP International, s.r.o. - Cheb Playmobil CZ spol. s r.o. - Cheb HF-Czechforge s.r.o. - Cheb apt Products s.r.o th-beton s.r.o. betonárna Cheb Pavel Dragoun - Kamenolom Slapany PETRA s.r.o. PN Keraplastik s.r.o RoBiN OIL Agrona, a.s. - Agroslužby Cheb Bohemia Lignum - Stavební výplně a.s.: ZP kotelna TOP TANK s.r.o. -ČS PHM F1 Svatý Kříž Zdroj: REZZO, ČHMÚ, vlastní zjištění Spotřeba paliv a energie v průmyslu Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Cheb, do které byla započtena spotřeba ve zdrojích REZZO 1, průmyslových zdrojích REZZO 2 a spotřeba v dalších drobných podnicích na území města včetně kotelen a zdrojů TEREA Cheb s.r.o., dosáhla po přepočtu na průměrné klimatické podmínky GJ/rok. Tato spotřeba zahrnuje i spotřebu paliv na výrobu elektřiny a tepla. Následující tabulka uvádí primární spotřebu paliv a energie v průmyslu města Cheb v roce MĚSTO CHEB 18

24 Tabulka 16: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky ( ), GJ/rok Sekce NACE Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; odpady a sanace hnědé uhlí tříděné Extralehký topný olej zemní plyn dřevo bioplyn nízkopoten ciální teplo vodní en. solární en. dovoz elektřiny Celkem Zpracovatelský průmysl CELKEM Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Z tabulky 15 je zřejmé, že rozhodujícím průmyslovým odvětvím na území města Cheb je průmysl výroby tepla (a elektřiny). Z primární spotřeby v průmyslu je v konečné spotřebě (spotřebě po přeměnách) odečtena spotřeba zemního plynu pro výrobu tepla v soustavě CZT, provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. Místo ní je v konečné spotřebě paliv a energie zařazena do bilancí spotřeba dodávkového tepla v sektoru průmysl. Tabulka 17: Konečná spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Cheb, Stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky ( ), GJ/rok Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zpracovatelský průmysl CELKEM Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb, s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Jak v primární, tak v konečné spotřebě převládá v průmyslu na území města zemní plyn a dále dřevo a hnědé uhlí. Konečná spotřeba v průmyslu činí v roce 2012 téměř 12,8 % konečné spotřeby na území města Cheb celkem. Výhled v poptávce po energii Do výpočtu spotřeby paliv a energie v sektoru průmyslu ve výhledu do roku 2025 a 2035 byly promítnuty očekávané změny v požadavcích na energetickou náročnost ceny energie a legislativní požadavky v oblasti ochrany ovzduší a klimatu nutí výrobce v průmyslu investovat do snížení emisí, optimalizovat a zefektivňovat jejich výrobní náklady (vč. nákladů na energii). V již existujících průmyslových podnicích nebyl však (s výjimkou průmyslu výroby elektřiny a tepla) zjišťován podrobně potenciál úspor. Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od předpokládané výstavby objektů v průmyslu ve výhledu a je odvozena od plochy nové průmyslové zástavby na rozvojových plochách. Stanovení vhodných ploch bylo provedeno v souladu MĚSTO CHEB 19

25 s územním plánem plochy výroby jsou vymezeny s důrazem na umožnění dalšího rozvoje průmyslového parku, plochy (VD) převážně pro zajištění ploch výroby a služeb výrobního sektoru. Návrh vytápěného objemu v průmyslové zástavbě předpoklad zpracovatele - je uveden v kapitole spolu s propočtem energetických nároků nové zástavby a včetně návrhu jejich krytí. MĚSTO CHEB 20

26 3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1 Analýza dostupnosti paliv a energie Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Soustava centralizovaného zásobování teplem je analyzována v samostatné kapitole Zásobování města Chebu elektrickou energií Distribuční soustava elektrické energie Zásobování města Cheb elektrickou energií zajišťuje společnost ČEZ Distribuce, a.s. Elektrická energie je přiváděna do města linkou venkovního vedení VVN 110kV Vítkov Jindřichov, která je ukončena v rozvodně Jindřichov a která dále pokračuje směrem na Aš (Jindřichov Mokřiny). V RO Jindřichov je elektrická energie transformována z napěťové hladiny VVN 110kV na hladinu VN 22kV a ta je pak rozvedena sítí VN 22kV do jednotlivých obcí a do města příp. do průmyslových podniků, kde je pak v transformačních stanicích transformována z napěťové hladiny VN 22kV na hladinu NN 0,4kV. Plochy umístěné v oblastech stávající zástavby budou často napojitelné ze stávající existující infrastruktury. Pro plochy umístěné v okrajových částech města bude třeba vybudovat primární napojení na stávající páteřní síť. Body výchozího napojení přitom bude nutné řešit individuálně na základě požadované kapacity příslušné nově budované větve sítě. V případech větších obytných lokalit je třeba počítat i s nutností vybudování potřebných technologických objektů (spojovací technologie, kabelové televize, zařízení pro vysokorychlostní internet, vykrývače mobilních sítí apod. ). U všech ploch, kde se nejedná o napojení jediného objektu (komplexu), je třeba počítat s vybudováním sekundární infrastruktury účastnické přístupové sítě - koridory podél jednotlivých komunikací v souběhu s rozvody sítí elektro NN, VO atd. Pro nové podzemní vedení není nutno v ÚP vymezovat samostatné koridory mimo výše uvedené v rámci komunikací. Případné objekty je možno realizovat na všech plochách s rozdílným způsobem využití. MĚSTO CHEB 21

27 Obrázek 11: Trasování rozvodných sítí elektrické energie Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Dodávky elektrické energie v roce 2013 Společností ČEZ Distribuce, a.s. byly poskytnuty údaje o dodávce elektrické energie na území města Chebu údaje byly poskytnuty po jednotlivých tarifech jako souhrn za město celkem. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno MWh elektřiny v následujícím členění: 31 % v kategorii maloodběr domácnosti, 39,7 % v kategorii velkoodběru a zbytek (29,3 %) maloodběr podnikatelé. Tento údaj byl použit do celkových bilancí. MĚSTO CHEB 22

28 Obrázek 12: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr domácnosti, Cheb, 2013 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Nejvyšší spotřebu v domácnostech vykazují zákazníci se sazbou D02D (Standard - 53 %) což je sazba, vhodná pro odběrná místa s běžnými elektrickými spotřebiči, např. byty nebo rodinné domy, které nemají elektrické vytápění ani elektrický ohřev vody. Další významnou skupinu odběratelů tvoří odběratelé se sazbou D25D (Aku8 22 %), která je vhodná pro odběrná místa s akumulačním vytápěním a ohřevem vody. Provoz akumulačních spotřebičů je operativně řízen a musí být v době platnosti vysokého tarifu blokován. Nízký tarif trvá 8 hodin denně. Třetí významnou skupinu domácností pak tvoří zákazníci v sazbě D45D (Přímotop 19 %), která je vhodná pro odběrná místa s elektrickým přímotopným vytápěním. Provoz přímotopných spotřebičů je operativně řízen a musí být blokován v době platnosti vysokého tarifu. Nízký tarif trvá 20 hodin denně. Z hlediska struktury sestavení výsledné energetické bilance jsou pak u domácností významné ještě sazby D55D a D56D (TČ 2,8 %), což jsou sazby pro odběrná místa s vytápěním pomocí tepelného čerpadla. MĚSTO CHEB 23

29 Obrázek 13: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr podnikatelé, Cheb, 2013 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Sazby u podnikatelského maloodběru (MOP) mají obdobný charakter využití, jako v případě domácností. Sazby C01D, C02D a C03D (standard) jsou jednotarifové sazby, využívané pro krytí spotřeby bez akumulace, odstupňované dle celkové výše odběru (malý, střední, vyšší). U dvoutarifové sazby C26D trvá nízký tarif 8 hodin, sazby C35D 16 hodin a C45D 20 hodin denně. Sazby C55D a C56D jsou využívány pro provoz tepelných čerpadel. Navíc se v kategorii podnikatelského maloodběru vyskytuje spotřeba elektřiny v sazbě C62D (7 %), která určena pro účely osvětlování veřejných prostranství. MĚSTO CHEB 24

30 3.1.2 Zásobování města Chebu zemním plynem Městský zásobovací systém Vnitrostátní soustava-vtl plynovody: Město Cheb je zásobováno zemním plynem z distribučních sítí RWE GasNet, s.r.o.. Na severu řešeného území prochází VTL plynovod, ze kterého jsou severozápadně a východně od Chebu vedeny dvě větve pro VTL regulační stanice Břehnická, Dolní Dvory a Podhrad. Tyto plynovody náleží do I.VTL centrální soustavy plynovodů 2,5 MPa s provozním tlakem 1,7-2,5 MPa. Nové VTL plynovody nejsou navrhovány, byla realizována pouze přeložka: 535 plynovod vysokotlaký (VTL) přeložka levý břeh Ohře Místní soustava - středotlaké plynovody (STL): V řešeném území existuje místní soustava STL plynovodů napojená přes VTL regulační stanice plynu (RSP). Podle příslušnosti k RSP jsou provozní přetlaky STL plynovodů 90, 100 a 300 kpa. Centrální soustava z RSP Zlatý vrch je provozována s přetlakem 90 kpa, soustava z RSP Břehnická s přetlakem 100 kpa (výhled 400 kpa) a zbylé soustavy Tršnická, Dolní Dvory a Podhrad jsou provozovány s přetlakem 300kPa. Nové STL plynovody jsou navrhovány pro plochy změn na okraji města a venkově: 530 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Pelhřimovská -Želva 531 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. K Hájům - Svatý Kříž 532 plynovod středotlaký (STL) Cheb ul. Na Nivách Nad Klášterní cestou 533 plynovod středotlaký (STL) PPCH 2 Obrázek 14: Trasování distribučních sítí zemního plynu MĚSTO CHEB 25

31 Místní soustava - nízkotlaké plynovody (NTL): Existuje na území města Cheb. Napojena je přes regulační stanice plynu z místní středotlaké sítě. Provozována je s přetlakem 2,1 kpa. V současné době VTL síť dosahuje délky m, STL m (964 ks přípojek) a NTL m (1 929 ks přípojek). Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu: Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje 84,2%. Dodávky zemního plynu v roce 2013 Společností RWE GasNet, s.r.o. byly poskytnuty údaje o dodávce zemního plynu na území města Chebu údaje byly poskytnuty po jednotlivých odběratelských kategoriích (včetně pásmové charakteristiky) v členění dle katastrálních území města. Celkem bylo v roce 2013 na území města Cheb spotřebováno MWh (tj tis. m 3 ) zemního plynu v následujícím členění: 26,5 % v kategorii domácnosti, 55,9 % v kategorii velkoodběru a středního odběru a zbytek (17,6%) v kategorii podnikatelského maloodběru. Tento údaj byl použit do celkových bilancí. Tabulka 18: Dělení dodávek zemního plynu podle odvětví ekonomických činností, rok 2013 Dělení podle ekonomické činnosti - počty k Odvětví \ kategorie Domácnosti Maloodběr Velkoodběr a střední odběr Celkový součet bydlení doprava průmysl terciální sféra zemědělství 6 6 Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Tabulka 19: Členění dodávek zemního plynu podle kategorie odběru, rok 2013 Kategorie velkoodběr a střední odběr Katastrální území města Cheb Počty k Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] Dolní Dvory Hradiště Cheb Celkový součet za VO a SO Kategorie maloodběr Katastrální území města Cheb Počty k Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] nepřiřazeno Dolní Dvory Háje Hradiště Cheb Skalka Střížov MĚSTO CHEB 26

32 Celkový součet za MO Kategorie domácnosti Katastrální území města Cheb DOM domácnosti Spotřeba ZP za rok 2013 [MWh] Spotřeba ZP za rok 2013 [tis.m 3 ] nepřiřazeno Dolní Dvory Dřenice Háje Hradiště Cheb Podhrad Skalka Střížov Celkový součet za DOM Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Zemním plynem jsou zásobována katastrální území města Cheb, která jsou zařazena v následujících grafech pásmových charakteristik odběru. Z těchto grafů také vyplývá, že většina spotřeby zemního plynu byla v prezentovaných kategoriích realizována v katastrálním území Cheb. Obrázek 15: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, DOMÁCNOSTI (DOM), Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Obrázek 16: Členění dodávky zemního plynu dle pásem spotřeby, MALOODBĚR (MO), Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. MĚSTO CHEB 27

33 Obrázek 17: Členění dodávky zemního plynu dle odběratelských kategorií, Cheb, 2013 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o Soustava CZT na území města Cheb Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho, z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna Brandlova- Divadelní nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská - Jass,Baťa, kotelna Evropská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám. Krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-policie, kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu 6. Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběratelé jsou bytové domy, veřejná správa, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb. MĚSTO CHEB 28

34 Obrázek 18: Soustava CZT na území města Cheb Zdroj: ÚAP Karlovarského kraje, TEREA Cheb V následují tabulce je uvedena souhrnná dodávka tepla pro otop a v teplé vodě za poslední 3 roky z kotelen provozovaných TEREA, s.r.o. Tabulka 20: Dodávky tepla v uplynulých 3 letech, podle jednotlivých kotelen Kotelna Teplo 2011 Teplo 2012 Teplo 2013 TV 2011 (GJ) TV 2012 (GJ) TV 2013 (GJ) Kotelna Zlatý Vrch Kotelna Riegrova Kotelna Skalka Kotelna Nemocnice blokové a domovní kotelny Celkem Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Paliva na vstupu do výroby tepla a jejich spotřebu v přepočtu na průměrné klimatické podmínky udává tabulka 17. Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Tabulka 21: Primární spotřeba paliv ve zdrojích CZT (včetně kogenerace), stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky ( ) Subkategori e Kotelna zemní plyn extralehký topný olej Celkem [GJ/r] REZZO 1 01 kotelna Riegrova kotelna Zlatý Vrch kotelna Skalka MĚSTO CHEB 29

35 Subkategori e Kotelna zemní plyn extralehký topný olej Celkem [GJ/r] REZZO 2 REZZO 3 04 kotelna Nemocnice kotelna Boženy Němcové kotelna Brandlova-Divad.nám kotelna Evropská-Jass,Baťa kotelna Evroská 12-TYPOS kotelna Hradební kotelna Hrnčířská kotelna Karlova kotelna Kasární kotelna Májová 31-Čedok kotelna Májová 68-Česká škola kotelna Mánesova kotelna Mánesova kotelna Obrněné brigád-policie kotelna Sadová kotelna Sládkova kotelna Školní kotelna Šlikova kotelna Valdštejnova kotelna Valdštejnova kotelna Valdštejnova kotelna 17.Listopadu kotelna Brandlova-13.MŠ kotelna - Karlova kotelna - Karlova kotelna Komenského-9.MŠ kotelna Nám.krále Jiřího kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ kotelna Zemědělská-15.MŠ Celkem Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Spotřeba zemního plynu dosahuje ročně téměř GJ/rok a sektor výroby tepla je rozhodujícím spotřebitelem zemního plynu na území města Cheb. Následující tabulka ukazuje souhrnnou účinnost na kotlích a v rozvodech soustav CZT a také objem tepla vyrobeného tepelnými čerpadly a ze solárních kolektorů (v některých výměníkových stanicích, které přísluší ke kotelnám Zlatý Vrch, Riegrova, Skalka i Nemocnice, jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období). Z tabulky je zřejmá vysoká účinnost výroby tepla. U tepelných ztrát v distribuci se jedná o průměrnou hodnotu za všechny kotelny. MĚSTO CHEB 30

36 Tabulka 22: Výroba a dodávky tepla celkem, účinnost výroby a distribuce tepla, rok 2013 Ukazatel GJ/rok Celková výroba tepelné energie na zdrojích z toho pro přípravu TV TE Tepelná energie z domovních kotelen Výroba elektrické energie Spotřeba LTO 326 ZP Solární kolektory 147 TČ SUMA Tepelná energie z provozovaných zdrojů Ztráty při rozvodu TE Tepelná energie na výstupu z rozvodů z toho z primárního rozvody CZT pro centrální přípravu TV ze sekundárních rozvodů z rozvodů z blokových kotelen pro vlastní spotřebu 586 Počet odběratelů 209 Počet odběrných míst 411 Celková energetická účinnost zdrojů 0, Ztráty v rozvodech TE 0, Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. Teplo je dodáváno především do sektoru domácností a do objektů veřejné sféry strukturu dodávaného tepla ukazuje obrázek 18. Obrázek 19: Spotřeba tepla na otop a TV v členění podle sektoru spotřeby, rok 2013 Zdroj: TEREA Cheb, s.r.o. MĚSTO CHEB 31

37 3.1.4 Stávající využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na území města Biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu je z obnovitelných zdrojů energie nejrozšířenějším zdrojem a to zejména v průmyslu a ve spotřebě domácností pro výrobu tepla na otop (ÚT) i na ohřev teplé vody. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé ze sektoru domácností zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Na území města se také nachází a je částečně využit energetický potenciál vodních toků a to MVE Pomezná u Chebu, MVE Jindřichov, MVE Skalka, MVE Cheb a MVE Podhrad u Chebu. Tyto elektrárny mají celkový instalovaný výkon kw. Tabulka 23: Přehled malých vodních elektráren na území města Chebu Vodní elektrárna Instalovaný výkon (kw) Roční výroba 2012 (GWh) Počet turbin Vodní tok Říční kilometr MVE Jindřichov 144 0,380 1 Ohře 237,05 MVE Cheb 115 0,397 2 Ohře 241,32 MVE Skalka 719 1,583 3 Ohře 242,41 MVE Pomezná u Chebu 55 0,308 1 Ohře neuveden MVE Podhrad 80 0,336 2 Odrava 16,63 Z informací o sazbách v dodávce elektrické energie pro město Cheb, jsou na území města objekty, využívající nízkopotenciální teplo prostřednictvím tepelných čerpadel. Celkem by se mělo jednat o 80 odběrných míst se sazbou pro tepelná čerpadla, 64 odběrných míst v domácnostech a 16 odběrných míst pro podnikání. Tepelná čerpadla používá ve výměníkových stanicích také provozovatel soustavy CZT, TEREA, s.r.o. Na území města je instalováno 36 fotovoltaických elektráren umístěných převážně na střechách. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na území města Chebu je kwp. Celková roční výroba těchto elektráren je cca 0,984 GWh. Uvažovaná průměrná roční výroba je 950 kwh/kwp. V přidružené obci Klest instalována zemědělská bioplynová stanice o výkonu kw. K této elektrárně se nepodařilo získat data o výrobě elektřiny. Ale na základě zkušeností je možné uvažovat minimální využití instalovaného výkonu hodin za rok a vlastní spotřebou elektřiny 8%. Jako průměrnou roční výrobu této bioplynové stanice budeme uvažovat 8,832 GWh. Ještě zde zmíníme využití solárního tepla v na dvou místech v Chebu. Solární kolektory slouží pro ohřev teplé vody panelového domu v ul. B. Němcové 11 v severní části Chebu, cca 90 m 2 panelů s průměrným ročním energetickým ziskem 0,03 GWh a solární kolektory, které slouží pro předehřev teplé vody pro panelový dům v ul. Palackého 16. Jsou umístěny na střeše výměníkové stanice (kotelna Riegrova), cca 60 m 2 s průměrným ročním energetickým ziskem 0,02 GWh Na území města Chebu nejsou instalovány žádné zdroje energie využívající energii větru a geotermální energii. Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce aktualizace ÚEK města Chebu významný, s výjimkou využití dřeva pro vytápění pro integrované obce města Cheb je využití dřeva zásadní. MĚSTO CHEB 32

38 Tabulka 24: Výroba elektřiny a tepla z OZE Zdroj Teplo Elektřina Tepelná čerpadla Malé vodní elektrárny Solární fotovoltaické panely Solární termické kolektory 180 Bioplyn Biomasa (dřevo) Celkem Tabulka 25: Cheb Využití OZE ve spotřebě po přeměnách na území města Cheb, 2013, po KÚ města Kód KÚ Název KÚ dřevo nízko-potenciální teplo solární energie Celkem [GJ/r] Háje u Chebu Skalka u Chebu Střížov u Chebu Cheb Hradiště u Chebu Dolní Dvory Dřenice u Chebu Podhrad Loužek Dolní Pelhřimov Chvoječná Tršnice Bříza nad Ohří Starý Hrozňatov Horní Dvory Klest Celkem [GJ/r] Zdroj: vlastní šetření 3.2 Spalovací zdroje na území města Cheb Zdroje dat a členění zdrojů Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen zákona), jehož správou je za celou Českou republiku pověřen Český hydrometeorologický ústav. Podle zákona se zdroje člení na stacionární a mobilní. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle technologického určení na spalovací zdroje, spalovny odpadů a jiné 4 zdroje. Podle tepelného příkonu spalovacích zdrojů, rozsahu znečišťování a způsobu sledování se zdroje dělí na jednotlivě evidované (vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb.) a hromadně sledované. Mezi hromadně sledované zdroje patří především vytápění domácností, doprava, provoz nesilničních vozidel, chovy zvířat a použití organických rozpouštědel. 4 zdroje používající organická rozpouštědla, zdroje, v nichž dochází k nakládání s benzínem a ostatní zdroje MĚSTO CHEB 33

39 Jednotlivé dílčí databáze, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Výchozím podkladem pro prezentovanou energetickou a emisní bilanci bodově evidovaných zdrojů 5 jsou údaje souhrnné provozní evidence za rok 2012, ohlašované prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) podle zákona č. 25/2008 Sb Vyjmenované (bodové) stacionární zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) Databáze REZZO 1 a REZZO 2, obsahující údaje stacionárních zdrojů vyjmenovaných v příloze č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro stanovení množství znečišťujících látek, které jsou vnášeny do ovzduší z jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů, jsou údaje souhrnné provozní evidence (SPE), získané prostřednictvím webových služeb s využitím speciální SW aplikace z informačního systému ISPOP, provozovaného CENIA - českou informační agenturou životního prostředí. Výsledná databáze vyjmenovaných (zpravidla emisně významných) stacionárních zdrojů je v ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze ve struktuře typizované sestavy SPE (kompletní sestava souhrnné provozní evidence), KLIENT (pouze vybrané položky) a SYMOS (sestava emisí a parametrů jejich vypouštění jednotlivými komíny/výduchy pro účely modelování). Vyjmenované zdroje, definované přílohou č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., slučují původně odděleně evidované kategorie zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů REZZO 1 a středních zdrojů REZZO 2 do jedné, společné kategorie, která se dále člení dle skupin. Zároveň je dikcí zákona o ovzduší č 201/2012 Sb. omezen počet takto jednotlivě evidovaných stacionárních zdrojů oproti původní evidenci, protože spodní výkonová hranice, od které se provozovatelů zdrojů týkala ohlašovací povinnost, se z původního instalovaného tepelného výkonu 6 většího než 200 kw t (zákon č. 86/2002 Sb.) omezila na zdroje s jmenovitým tepelným příkonem 7 větším než 300 kw t. 8 Na území města Cheb bylo v roce 2012 evidováno: 12 zdrojů kategorie REZZO 1 9 spalovacích (z toho 4 využívané jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 3 technologické 83 zdrojů kategorie REZZO 2 64 spalovacích (z toho 21 využívaných jako zdroje, pracující do soustavy CZT) a 19 technologických 5 zvláště velké, velké a střední zdroje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, účinného v období ohlašování údajů za rok 2011, odpovídající do značné míry zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 6 Výkon (tepelný výkon) zdroje je množství tepla, které zdroj za jednotku času předá teplonosné látce, vsázce nebo vytápěnému prostoru. Tepelný výkon zdroje je nižší než příkon zdroje o ztráty výkonu. Poměr tepelného výkonu kotle k tepelnému příkonu kotle pak vyjadřuje účinnost kotle v % 7 Příkon zdroje je množství tepla, které je za jednotku času dodáno zdrojem spalováním paliva. 8 4, odst. (7) zákona o ochraně ovzduší: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. MĚSTO CHEB 34

40 Obrázek 20: Provozovny vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2, podle přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., na území města Cheb, 2012 Zdroj: ČHMÚ - ISPOP Trend vývoje emisí základních škodlivin a CO 2 z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 je v posledních letech vzestupný: Obrázek 21: Vývoj emisí základních škodlivin (t/r) z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, Zdroj: ČHMÚ ISPOP MĚSTO CHEB 35

41 Tabulka 26: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, Znečišťující látka rok 2010 t/rok rok 2011 t/tok rok 2012 t/rok TZL 6,6739 7,253 7,5634 SO₂ 64,154 63,07 78,554 NOₓ 45,121 40,18 45,309 CO 16,797 24,51 33,044 VOC 34,486 42,58 46,926 V emisích tuhých znečišťujících látek došlo za poslední 3 roky k mírnému nárůstu o 0,9 t/r (tj. na cca 113 % stavu roku 2010). Nejvyšší nárůst zaznamenaly emise SO 2 o 14,4 t/r (122 %). Na tomto navýšení má majoritní podíl zdroj Strojírny Cheb, a.s., kde emise SO 2 za roky 2010 až 2012 vzrostly o 14,338 t/r (v roce 2013 však opět výrazně poklesly na hodnotu 16,445 t/r, což je cca 41% hodnoty z roku 2012). Emise NO x zaznamenaly ve stejném období nejprve mírný pokles a poté se v roce 2012 vrátily na stejnou výši roku Emise CO vzrostly na téměř dvojnásobek a to především díky zdrojům Holz Schiller s.r.o. - Areál Cheb Podhradská, Chebská obalovna, spol. s r.o. a Strojírny Cheb, a.s. K více jak třetinovému nárůstu došlo i u emisí VOC (o + 12,4 t/r). Na tomto nárůstu se nejvíce podílely zdroje Ofsetový Tisk Cheb s.r.o. a Milan Dolejš - dopravní značení. Tabulka 27: Emise základních škodlivin z vyjmenovaných stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, členěno dle kategorií odvozených z přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb., ID Kategorie ROK TZL SO₂ NOₓ CO VOC 101 Energetika výroba tepla a el. energie: vyjmenované zdroje 40 Výroba a zpracování kovů a plastů 50 Zpracování nerostných surovin 70 Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl ,006 64,152 44,876 16,755 10, ,387 63,060 38,724 19,250 8, ,276 78,550 45,075 26,874 7, ,000 0, ,019 0, ,048 0, ,630 0, ,803 0,006 0,307 5,200 0, ,068 0,004 0,069 6,137 0, ,886 0,002 0,229 0,026 0, ,836 0,000 1,148 0,062 0, ,902 0,000 0,165 0,033 0, Chovy hospodářských zvířat , Použití organických rozpouštědel 100 Nakládání s benzinem ,149 0,000 0,000 0,000 22, ,208 32, ,269 0,000 0,000 0,000 37, , , ,660 MĚSTO CHEB 36

42 ID Kategorie ROK TZL SO₂ NOₓ CO VOC 110 Ostatní zdroje Zdroj: ČHMÚ ISPOP ,003 0,000 0,017 0,016 0, ,206 Nejvyšší podíl na emisích sledovaných škodlivin mají spalovací procesy v kategorii Energetika výroba tepla a el. energie, která u TZL obsahuje 56,5 %, u SO 2 téměř 100 % u NO x 99,5 % a v případě CO je to 81,3 %. Jedinou výjimku tvoří kategorie Použití organických rozpouštědel, která dominuje u emisí VOC (80,2 %). Vývoj emisí v dominantní kategorii Energetika výroba tepla a el. energie determinují klimatické podmínky daného roku, skladba spalovaných paliv, rozšiřující se nová zástavba a pokračující úsporná opatření na straně odběratelů. Obrázek 22: Vývoj spotřeby paliv (GJ/r) ve vyjmenovaných stacionárních zdrojích REZZO 1 a REZZO 2 na území města Cheb, Zdroj: ČHMÚ ISPOP V roce 2012 bylo ve zdrojích REZZO 1 instalováno 69,651 MWt (z toho 50 MWt ve zdrojích CZT) a ve zdrojích REZZO 2 55,75 MW t výkonu (z toho 17,431 MWt ve zdrojích CZT) Plošné stacionární zdroje (REZZO 3) Do plošně sledovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu teplé vody. Aktualizaci údajů o malých zdrojích znečišťování REZZO 3 provádějí orgány obce. Celkové procento sledovaných zdrojů je však velmi malé, obzvláště pak v plynofikovaných lokalitách. Pro spotřebu zemního plynu v neevidovaných, malých podnikatelských stacionárních zdrojích jsme využili měřené dodávky zemního plynu od RWE GasNet, s.r.o. v členění na kategorii odběratele (maloodběr, střední odběr a velkoodběr). Do bilance emisí z malých zdrojů REZZO 3 byly zahrnuty emise ze spotřeby zemního plynu, jejichž spotřeba není uvedena v souhrnné provozní evidenci jednotlivě sledovaných stacionárních zdrojů (vyjmenované zdroje REZZO 1+REZZO 2). MĚSTO CHEB 37

43 Spotřebu paliv v domácích (lokálních) topeništích jsme provedli částečně modelově (pevná a kapalná paliva), částečně jsme ji převzali ve skutečné, měřené výši (zemní plyn v kategorii DOM). Jako podklad pro modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích posloužily údaje ze sčítání lidu, bytů a domů (SLDB) z roku 2011, aktualizovaný nově postavenými objekty od termínu sčítání na stávající stav. Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných pevných paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené spotřebě pevných a kapalných paliv pak byla ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE GasNet, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých katastrálních území města Chebu. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje: Počet obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, propan-butan, LTO, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990, 1991 až 2001 a 2002 až 2011) Skladba spotřeby pevných paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů pevných paliv) Průměrné kvalitativní znaky pevných paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů pevných paliv na celkové dodávce) Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) Měřená dodávka zemního plynu v členění na otop, ohřev TV a ostatní (technologie, vaření) Výpočet emisí sledovaných znečišťujících látek (TZL, SO 2, NO x, CO, VOC) ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na pevná a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky: E = ef M l kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače) η E = c E 1 l 100 kde η je účinnost odlučovacího zařízení MĚSTO CHEB 38

44 Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s pevnými palivy byly použity průměrné kvalitativní znaky pevných paliv, spalovaných v Karlovarském kraji v roce 2013, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha. Tabulka 28: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních topeništích, Cheb, 2013 Druh paliva výhřevnost paliva Q r i obsah popelovin v původním palivu v % hm. A p obsah síry v původním palivu v % hm. S p [MJ/kg] [%] [%] [%] % z celkové spotřeby v GJ Hnědé uhlí 18,426 6,545 0,846 98,46% Černé uhlí 20,849 3,200 0,253 0,98% Koks 26,080 8,294 0,533 0,56% Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2013 Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky Q i = 18,530 MJ/kg, A P = 6,547, S p = 0,844 Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva (zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Výška komína u lokálních topenišť byla stanovena z údaje o podlažnosti trvale obydlených, lokálně vytápěných objektů v jednotlivých urbanistických obvodech (údaj ze sčítání LBD). Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné klimatické podmínky. Emisní faktory pro výpočty emisí CO 2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí Českým hydrometeorologickým ústavem (emisní faktory v souladu se zásadami IPCC). 3.3 Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Spotřeba paliv a energie v domovním a bytovém fondu města Cheb byla propočtena na základě údajů dodavatelů paliv a energie do území (stav 2013) a na základě údajů Sčítání domů, lidu a bytů v roce 2011, doplněných o údaje o výstavbě na území města od roku 2011 do roku současnosti. Pro REZZO 1 a REZZO 2 byly použity jako výchozí údaje data ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování Českého hydrometeorologického ústavu za rok Primární spotřeba paliv a energie Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z údajů v REZZO 1 a 2, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých sektorech dopočtených či zjištěných z poskytnutých podkladů a informací. Primární spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky GJ/rok. V bilanci primární spotřeby celkem převládá zemní plyn s 63,7 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie. MĚSTO CHEB 39

45 Obrázek 23: Primární spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 24: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba ve zdrojích pro výrobu elektřiny a tepla, následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře. MĚSTO CHEB 40

46 3.3.3 Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby paliv a energie v území, po odečtení paliv na vstupu do výroby dodávkového tepla a elektřiny a započtení vyrobeného tepla. Bilance byla vypracována po katastrálních územích, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie. Také v bilanci konečné spotřeby převládá zemní plyn (40,2 %), zejména v terciéru a bydlení. Konečná spotřeba paliv a energie činila na území města Cheb ve výchozím roce po přepočtu na průměrné klimatické podmínky GJ/rok. Obrázek 25: Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Obrázek 26: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb MĚSTO CHEB 41

47 Tabulka 29: Konečná spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, Cheb, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Název KÚ Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělst ví (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Elektřina MOP+VO Celkem [GJ/r] Háje u Chebu Skalka u Chebu Střížov u Chebu Cheb Hradiště u Chebu Dolní Dvory Dřenice u Chebu Podhrad Loužek Dolní Pelhřimov Podhoří u Chebu Chvoječná Jindřichov u Tršnic Tršnice Bříza nad Ohří Starý Hrozňatov Horní Dvory Cetnov Klest nečleněno Celkem [GJ/r] Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, TEREA Cheb s.r.o., ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Cheb převládá spotřeba paliv a energie v domácnostech s podílem cca 46 %, následovaná spotřebou v průmyslu a terciéru, které jsou soustředěny především do KÚ Cheb. MĚSTO CHEB 42

48 Obrázek 27: Konečná spotřeby paliv a energie v členění dle druhu paliva a energie v GJ/r, Cheb, rok 2012/13, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Cheb Následující tabulky v různém členění uvádějí primární spotřebu paliv a energie a konečnou spotřebu paliv a energie na území města Cheb. tuhá paliva: koks, černé uhlí tříděné, hnědé uhlí tříděné kapalná paliva: extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná paliva plynná paliva: zemní plyn, propan-butan obnovitelné a druhotné zdroje: bioplyn, dřevo, nízkopotenciální teplo, vodní energie, solární energie dovoz elektřiny: dodávka elektřiny, vyrobené mimo území města (rozdíl mezi spotřebou elektřiny a výrobou elektřiny v území) MĚSTO CHEB 43

49 Tabulka 30: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Kategorie zdroje Subkategorie tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje dovoz elektřiny Celkem [GJ/r] Vyjmenované stacionární zdroje REZZO REZZO Celkem z Vyjmenované stacionární zdroje Hromadně sledované stacionární zdroje Lokální topeniště Podnikatelské zdroje REZZO Celkem z Hromadně sledované stacionární zdroje Dovoz elektřiny Tepelná čerpadla Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla Malé vodní elektrárny Solární fotovoltaické panely Solární termické kolektory Celkem z Využití OZE pro výrobu elektřiny a tepla Celkem [GJ/r] MĚSTO CHEB 44

50 Tabulka 31: Primární spotřeba paliv a el.energie v území ve výchozím roce, členěno dle sektoru spotřeby a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje dovoz elektřiny Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zpracovatelský průmysl Zemědělství, lesnictví a rybářství Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Informační a komunikační činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Ostatní činnosti Doprava (budovy) Doprava a skladování Bydlení Bydlení Celkem [GJ/r] MĚSTO CHEB 45

51 Tabulka 32: Spotřeba paliv a energie po přeměnách ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu paliv, Cheb, stávající stav - rok 2012/13 - přepočteno na průměrné klimatické podmínky Sektor spotřeby Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Sekce NACE tuhá paliva kapalná paliva plynná paliva obnovitelné a druhotné zdroje CZT elektřina Celkem [GJ/r] Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Zpracovatelský průmysl Zemědělství Zemědělství, lesnictví a rybářství (budovy) Administrativní a podpůrné činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Informační a komunikační činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Ubytování, stravování a pohostinství Velkoobchod a maloobchod; opravy Terciární sféra a údržba motorových vozidel Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0 Profesní, vědecké a technické činnosti Ostatní činnosti Doprava (budovy) Doprava a skladování Bydlení Bydlení Elektřina MOP+VO nečleněno Celkem [GJ/r] MĚSTO CHEB 46

52 3.4 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla vypočtena produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší (základních) a emise skleníkového plynu CO 2. Emise ze zdrojů REZZO 1 (zdroje o instalovaném tepelném výkonu nad 5 MW) a REZZO 2 (0,2 až 5 MW) byly získány od Českého hydrometeorologického ústavu. Emise z malých zdrojů REZZO 3 byly vypočteny s pomocí emisních faktorů 9. Tabulka 33: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie) Kategorie zdroje Látka tuhá kapalná plynná technologie elektřiny [t/r] dovoz Celkem OZE paliva paliva paliva Vyjmenované TZL 3,096 0,116 0,463 1,675 2,290 7,640 stacionární SO₂ 79,367 0,028 0,154 0,143 79,693 zdroje NOₓ 19,642 9,402 14,742 2,180 45,966 (REZZO 1, REZZO 2) CO 11,857 4,026 10,027 7,613 33,523 VOC 3,779 0,923 7,141 2,718 32,573 47,134 CO₂ Hromadně TZL 20,696 0,023 0,272 8,656 29,647 sledované SO₂ 50,657 0,020 0,116 1,665 52,457 stacionární NOₓ 6,344 0,022 15,788 1,165 23,319 zdroje (REZZO 3) CO 142,744 0,006 3,887 1, ,303 VOC 28,232 0,004 0,777 1,482 30,494 CO₂ Dovoz elektřiny TZL SO₂ NOₓ CO VOC CO₂ Celkem TZL 23,792 0,139 0,735 10,331 2,290 37,287 Celkem SO₂ 130,024 0,048 0,270 1, ,149 Celkem NOₓ 25,986 9,424 30,530 3,345 69,285 Celkem CO 154,601 4,032 13,915 9, ,826 Celkem VOC 32,011 0,927 7,918 4,199 32,573 77,628 Celkem CO₂ Tabulka 34: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle KÚ a sektoru spotřeby, rok 2012/13, město Cheb (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie) Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] Dolní Dvory TZL 0,109 0,000 0,747 0,856 SO₂ 0,003 0,000 1,498 1,502 9 Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity. Podrobnosti o zjišťování znečišťujících látek uvádí nařízení vlády č. 146/2007 Sb. a vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO 2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu. MĚSTO CHEB 47

53 Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] Dřenice u Chebu Háje u Chebu Hradiště u Chebu NOₓ 0,201 0,012 0,216 0,429 CO 0,032 0,003 4,174 4,210 VOC 4,584 0,001 0,845 5,430 CO₂ TZL 0,331 0,331 SO₂ 0,201 0,201 NOₓ 0,060 0,060 CO 0,472 0,472 VOC 0,129 0,129 CO₂ TZL 2,026 0,001 7,196 9,224 SO₂ 0,001 13,227 13,228 NOₓ 0,091 2,149 2,240 CO 0,023 36,656 36,679 VOC 0,000 1,090 7,508 8,598 CO₂ TZL 0,125 1,755 1,879 SO₂ 0,031 2,969 3,000 NOₓ 1,932 0,509 2,440 CO 6,624 8,167 14,791 VOC 16,632 1,694 18,325 CO₂ Cheb TZL 0,458 3,183 0,135 1,697 9,731 15,204 SO₂ 3,566 40,891 0,890 34,356 17,743 97,446 NOₓ 21,190 14,902 7,422 6,401 11,207 61,122 CO 8,389 14,800 3,430 1,749 51,043 79,411 VOC 10,704 12,434 1,263 0,731 10,440 35,573 CO₂ Podhrad TZL 2,634 2,634 SO₂ 4,134 4,134 NOₓ 0,860 0,860 CO 11,345 11,345 VOC 2,380 2,380 CO₂ Skalka u Chebu Střížov u Chebu TZL 0,001 0,355 0,356 SO₂ 0,000 0,069 0,069 NOₓ 0,062 0,101 0,163 CO 0,015 0,081 0,097 VOC 0,003 0,063 0,066 CO₂ TZL 0,001 0,698 0,699 SO₂ 0,000 1,024 1,024 NOₓ 0,073 0,246 0,319 CO 0,014 2,800 2,814 VOC 0,003 0,594 0,597 CO₂ Klest TZL 0,500 0,500 SO₂ 1,145 1,145 NOₓ 0,147 0,147 MĚSTO CHEB 48

54 Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] CO 3,214 3,214 VOC 0,640 0,640 CO₂ Cetnov TZL 0,053 0,053 SO₂ 0,129 0,129 NOₓ 0,016 0,016 CO 0,363 0,363 VOC 0,072 0,072 CO₂ Horní Dvory Starý Hrozňatov Bříza nad Ohří Jindřichov u Tršnic TZL 0,507 0,507 SO₂ 1,017 1,017 NOₓ 0,138 0,138 CO 2,830 2,830 VOC 0,573 0,573 CO₂ TZL 2,365 2,365 SO₂ 4,528 4,528 NOₓ 0,640 0,640 CO 12,556 12,556 VOC 2,557 2,557 CO₂ TZL 0,111 0,111 SO₂ 0,146 0,146 NOₓ 0,033 0,033 CO 0,394 0,394 VOC 0,085 0,085 CO₂ TZL 0,552 0,552 SO₂ 1,352 1,352 NOₓ 0,169 0,169 CO 3,809 3,809 VOC 0,753 0,753 CO₂ Loužek TZL 0,271 0,271 SO₂ 0,260 0,260 NOₓ 0,052 0,052 CO 0,670 0,670 VOC 0,156 0,156 CO₂ Dolní Pelhřimov TZL 0,723 0,723 SO₂ 1,094 1,094 NOₓ 0,173 0,173 CO 2,978 2,978 VOC 0,629 0,629 CO₂ Tršnice TZL 0,875 0,875 SO₂ 1,626 1,626 NOₓ 0,229 0,229 CO 4,502 4,502 MĚSTO CHEB 49

55 Název KÚ Látka Zdroje elektřiny a tepla Ostatní průmysl Zemědělství (budovy) Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkem [t/r] VOC 0,921 0,921 CO₂ Chvoječná TZL 0,146 0,146 SO₂ 0,249 0,249 NOₓ 0,037 0,037 CO 0,686 0,686 VOC 0,142 0,142 CO₂ nečleněno TZL 0,000 0,000 SO₂ 0,000 0,000 NOₓ 0,017 0,017 CO 0,004 0,004 VOC 0,001 0,001 CO₂ Celkem TZL 0,458 5,443 0,001 0,138 1,697 29,550 37,287 Celkem SO₂ 3,566 40,926 0,000 0,891 34,356 52, ,149 Celkem NOₓ 21,190 17,034 0,073 7,588 6,401 16,999 69,285 Celkem CO 8,389 21,457 0,014 3,470 1, , ,826 Celkem VOC 10,704 33,650 0,003 2,356 0,731 30,183 77,628 Celkem CO₂ Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky, SO 2, NO x, CO, VOC) nemají přímou vazbu na spalované palivo, a to ani u spalovacích zdrojů - nejsou jenom funkcí spotřeby paliv, ale jsou dány zejména úrovní použitých technologií jak technologií vlastního spalovacího procesu, tak koncových technologií čištění spalin. Emise CO 2 ze spalování paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře zoxiduje na CO 2. Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je nezanedbatelný pouze u tuhých paliv. MĚSTO CHEB 50

56 Obrázek 28: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Cheb, 2012/13 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty Obrázek 29: Emise základních škodlivin podíl jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích dané látky, město Cheb, 2012/13 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty MĚSTO CHEB 51

57 4. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1 Analýza stávajícího stavu soustavy CZT Za samostatný energetický systém v rámci města Cheb lze považovat centrální zásobování teplem provozované společností TEREA Cheb, s.r.o.. CZT sestává ze čtyř nezávislých systémů označovaných podle toho z jaké z hlavních kotelen jsou zásobovány teplem: Kotelna Riegrova, Kotelna Zlatý Vrch, Kotelna Skalka a Kotelna Nemocnice. Tyto čtyři kotelny dodávají 77% tepla a teplé vody pro CZT Cheb. Zbylých 23% je dodáváno blokovými a domovními kotelnami provozovanými společností TEREA Cheb s.r.o.: kotelna Boženy Němcové, kotelna Brandlova- Divad.nám., kotelna Brandlova-13.MŠ, 14 kotelna Evropská-Jass,Baťa, kotelna Evroská 12-TYPOS, kotelna Hradební 14, kotelna Hrnčířská, kotelna Karlova 17, kotelna Kasární, kotelna Komenského-9.MŠ, kotelna Májová 31-Čedok, kotelna Májová 68-Česká škola, kotelna Mánesova 23, kotelna Mánesova 34, kotelna Nám.krále Jiřího 34, kotelna Obrněné brigád-policie, kotelna Přemysla Otakara- 3.MŠ, kotelna Sadová, kotelna Sládkova, kotelna Školní, kotelna Šlikova 11, kotelna Valdštejnova 19, kotelna Valdštejnova 49, kotelna Valdštejnova 50, kotelna Zemědělská-15.MŠ, kotelna 17.Listopadu Kotelna Zlatý Vrch (stav v závěru roku 2013) Kotelna se nachází na adrese: Slavice 2106/3, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro přilehlou městkou část Zlatý Vrch. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma plynovými teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 60m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Dřevařská a Dvořákova, které přísluší ke kotelně Zlatý Vrch, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období. Parametry kotelny Zlatý Vrch jsou uvedeny v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.: Tabulka 35: Parametry kotelny Zlatý Vrch Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 6,276 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 0,522 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 7,314 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 770 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných zdrojů jsou uvedeny v následující tabulce: MĚSTO CHEB 52

58 Tabulka 36: Přehled parametrů kotlů v kotelně Zlatý vrch Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Loos int., Bischofshofen Typ kotle Unimat UT IA, 2500 Unimat UT, 3700 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon (MW) 2,0 3,5 Jmenovitá účinnost 0,95 0,94 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt G-40/2-A Weishoupt G-50/2-A Výrobní číslo Rok výroby Minimální výkon (kw) Maximální výkon (kw) Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 37: Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Zlatý Vrch Položka KGJ 003 KGJ 004 Výrobce KGJ Deutz MWM; Tedom Typ KGJ TBG 616 V 8 TBG 616 V 8 Výrobní číslo KGJ Rok výroby KGJ Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) Jmenovitý elektrický výkon (kw) Jmenovitý příkon (kw) Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Z kotelny je přes 11 výměníkových stanic zásobováno celkem 54 odběrných míst. Mezi odběrná místa patří zejména bytové domy a dále vzdělávací instituce, kulturní zařízení a podnikatelské subjekty. Dálka rozvodu tepla činí 1,420 km s přenosovou kapacitou 6,8 MWt. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole MĚSTO CHEB 53

59 Obrázek 30: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Zlatý Vrch MĚSTO CHEB 54

60 4.1.2 Kotelna Riegrova (stav v závěru roku 2013) Kotelna se nachází na adrese: Riegrova 6064, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro systém CZT. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirý topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny jsou vypouštěny dvěma ocelovými komíny výšky 30 a 23 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Palackého a VALZA, které přísluší ke kotelně Riegrova, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,076 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v tabulce 38: Tabulka 38: Přehled parametrů kotelny Riegrova Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 13,877 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 1,769 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 16,976 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 1777 Spotřeba alternativního paliva extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h) 1,086 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 39: Přehled parametrů kotlů na kotelně Riegrova Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Loos int., Bischofshofen Typ kotle Unimat UT IA, 6500 Unimat UT, 6500 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon (MW) 5,9 5,9 Jmenovitá účinost 0,93 0,93 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt RGL-70/2-A Weishoupt RGL-70/2-A Výrobní číslo Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. MĚSTO CHEB 55

61 Tabulka 40: Přehled parametrů kogeneračních jednotek v kotelně Riegrova Položka KGJ 003 KGJ 004 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 620 V 12K TBG 2016 V 16C Výrobní číslo KGJ G Rok výroby KGJ Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) Jmenovitý elektrický výkon (kw) Jmenovitý příkon (kw) Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Z kotelny je přes 17 výměníkových stanic zásobováno 96 odběrných míst. Odběrateli tepla a teplé vody jsou zejména bytové domy a dále pak vzdělávací instituce, kulturní zařízení a velkoobchody. Celková délka rozvodů tepla činí 3,68 km s přenosovou kapacitou 14,2 MWt. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. MĚSTO CHEB 56

62 Obrázek 31: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Riegrova MĚSTO CHEB 57

63 4.1.3 Kotelna Skalka (stav k závěru roku 2013) Výtopna Skalka se nachází na adrese: Americká 1489/24, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro městkou část Skalka. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena třemi teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Jde o kotelnu I. Kategorie. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny kouřovodem ze zděného komínového tělesa s výškou 46 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vedeny samostatnými výduchy ocelovým komínem výšky 35 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NOX. Každý spalovací zdroj má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá diskontinuální měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkových stanicích Skalka 3 a Skalka 5, které přísluší ke kotelně Skalka, jsou instalovány tepelná čerpadla vzduch-voda o celkovém výkonu 0,064 MW, která jsou využívána pro ohřev teplé vody zejména v letním období Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 41: Přehled parametrů kotelny Skalka Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 16,803 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 1,795 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 20,128 Spotřeba zemního plynu (Nm 3 /h) 2017 Spotřeba alternativního paliva extra lehký nízkosirný topný olej (kg/h) 1274 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 42: Přehled parametrů kotlů v kotelně Skalka Položka Kotel 001 Kotel 002 Kotel 003 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Typ kotle Unimat UT IA Unimat UT 3050 Unimat UT 7700 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon (MW) 5,9 2,9 5,9 Jmenovitá účinnost 0,94 0,91 0,94 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) MĚSTO CHEB 58

64 Údaje o hořácích Výrobce hořáku Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Max Weishaupt, Schwendi Typ hořáku Weishoupt RGL- 70/2-A Weishoupt RGL- 70/2-A Weishoupt RGL- 70/2-A Výrobní číslo Rok výroby Minimální výkon (kw) Maximální výkon (kw) Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 43: Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Skalka Položka KGJ 004 KGJ 005 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 2016 V 16 TBG 620 V 12K Výrobní číslo KGJ G Rok výroby KGJ Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) Jmenovitý elektrický výkon (kw) Jmenovitý příkon (kw) Jmenovitá účinnost 0,90 0,87 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Z kotelny je přes 7 výměníkových stanic zásobováno 85 odběrných míst. Odběrnými místy jsou zejména bytové domy, vzdělávací instituce, obchody a zdravotnická zařízení. Celková délka rozvodů činí 2,9 km s přenosovou kapacitou 20,8 MW t. U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. Celkově dobrý stav kotelny a rozvodů dokazují i bilanční údaje v kapitole MĚSTO CHEB 59

65 ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014 Obrázek 32: Soustava CZT města Cheb kotelna Skalka MĚSTO CHEB 60

66 4.1.4 Kotelna Nemocnice (stav v závěru roku 2013) Výtopna Nemocnice se nachází na adrese K nemocnici 112/17, Cheb. Vyrobené teplo je využíváno k vytápění a pro přípravu teplé vody pro Nemocnici Cheb a přilehlou městskou část Spáleniště. Vyrobená elektrická energie je dodávána do distribuční sítě. Kotelna je osazena dvěma teplovodními kotli a dvěma kogeneračními jednotkami (KGJ). V kotelně se nacházejí také parní kotle pro přípravu technologické páry pro nemocnici - v roce aktualizace ÚEK již nejsou provozovány a nahradily je místní vyvíječe páry. Hlavním palivem je zemní plyn. Alternativním palivem pro kotle je extra lehký nízkosirný topný olej. Spaliny z kotlů jsou vypouštěny betonovým komínem vysokým 65 m do atmosféry. Spaliny z kogeneračních jednotek jsou vyvedeny samostatnými ocelovými výduchy o výšce 18 m do atmosféry. Vzhledem k použitému palivu, kterým je zemní plyn, nejsou kotle opatřeny dodatečnými zařízeními k omezení emisí. Kogenerační jednotky jsou na straně spalin vybaveny neřízeným katalyzátorem, který zajišťuje snížení emisí CO a NO X. Každý kotel má v komínovém tělese svou vlastní komínovou vložku, vyústěnou nad korunu komína. Nízká úroveň vznikajících znečišťujících látek je zajištěna pravidelným seřizováním hořáků kotlů a spalovacích motorů. Vzhledem k instalovanému příkonu a druhu spalovaného paliva není zákonem předepsáno kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek ve spalinách. V kotelně probíhá měření spalin v souladu s planou legislativou. Ve výměníkové stanici Spáleniště (příslušející ke kotelně Nemocnice) jsou instalována tepelná čerpadla vzduch-voda a malá kogenerační jednotka o celkovém tepelném výkonu 0,045 MW t a elektrickém výkonu 0,022 MW e, která jsou využívána pro ohřev teplé vody. Parametry kotelny jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 44: Přehled parametrů kotelny Nemocnice Položka hodnota Celkový instalovaný tepelný výkon (MW) 18,342 Celkový instalovaný elektrický výkon (MW) 0,538 Celkový instalovaný příkon na straně paliva (MW) 20,344 Pracovní médium Topná voda Teplota topné vody v zimním období ( C) 110/65 Teplota topné vody v letním období ( C) 80/55 Jmenovitý provozní tlak (MPa) 0,35 Parametry instalovaných teplovodních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 45: Přehled parametrů teplovodních kotlů v kotelně Nemocnice Položka Kotel 001 Kotel 002 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Theodor Loos GmbH Typ kotle Unimat UT IA Unimat UT I Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Palivo Zemní plyn/lto Zemní plyn/lto Jmenovitý výkon (MW) 7,70 7,73 Jmenovitá účinnost 0,955 0,924 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) MĚSTO CHEB 61

67 Parametry instalovaných parních kotlů jsou uvedeny v následující tabulce (v roce 2014 již nebyly provozovány). Tabulka 46: Přehled parametrů parních kotlů v kotelně Nemocnice Položka Kotel 003 Kotel 004 Výrobce kotle Theodor Loos GmbH Theodor Loos GmbH Typ kotle U-HD 2000 U-HD 2000 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon (MW) 1,068 1,068 Jmenovitá účinnost 0,889 0,889 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm 3 /h) Jmenovitá spotřeba oleje (kg/h) 98,5 98,5 Parametry instalovaných kogeneračních jednotek jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 47: Přehled parametrů instalovaných kogeneračních jednotek v kotelně Nemocnice Položka KGJ 005 KGJ 006 Výrobce KGJ Deutz MWM Typ KGJ TBG 616 V8 TBG 616 V8 Výrobní číslo KGJ Rok výroby KGJ Topeniště Pístový motor zážehový Pístový motor zážehový Palivo Zemní plyn Zemní plyn Jmenovitý tepelný výkon (kw) Jmenovitý elektrický výkon (kw) Jmenovitý příkon (kw) Jmenovitá účinnost 0,86 0,86 Jmenovitá spotřeba ZP (Nm3/h) Z kotelny je přes 14 výměníkových stanic zásobováno 37 odběrných míst. Mimo zdravotnické zařízení Nemocnice - jsou odběrateli tepla bytové domy v lokalitě a několik obchodů. Délka rozvodů činí 3,266 km s přenosovou kapacitou 15,4 MW t. U kotelny byla povedena kontrola revizních zpráv a provozních předpisů kotelny. Zařízení kotelny je udržované a v dobrém stavu. Probíhají pravidelné revize a předepsané kontroly. Údržba je prováděná řádně a v rozsahu, který zaručuje kontinuální provoz bez poruch. Rozvody tepla jsou v dobrém stavu a udržované. MĚSTO CHEB 62

68 Obrázek 33: Soustava CZT na území města Cheb kotelna Nemocnice MĚSTO CHEB 63

69 4.1.5 Blokové a domovní kotelny Poměrně významnou část dodávek tepla a teplé vody zprostředkovávají domovní a blokové kotelny provozované nebo vlastněné společností TEREA Cheb s.r.o. Takto provozovaných kotelen dodávajících teplo a teplou vodu je celkem 26: Tabulka 48: Seznam blokových a domovních kotelen Číslo kotelny Název kotelny Instalovaný výkon tepelný (MW) Instalovaný výkon elektrický (MW) Kategorie kotelny 11 Kotelna Boženy Němcové 9 0, Kotelna Divadelní náměstí 6 1, Kotelna Brandlova MŠ 0, Kotelna Evropská 41 0, Kotelna Hradební 14 0, Kotelna Hrnčířská 2 2, Kotelna Karlova 17 0, Kotelna Karlova 32 0, Kotelna Kasární náměstí 11 3,116 0, Kotelna Komenského 27-9.MŠ 0, Kotelna Májová 31 0, Kotelna Májová 68 - Česká škola 0, Kotelna Mánesova 23 0, Kotelna Mánesova 34 0, Kotelna Nám.krále Jiřího 34 0, Kotelna Obrněné brigád-policie 0, Kotelna Přemysla Otakara-3.MŠ 0, Kotelna Sadová 7 1, Kotelna Sládkova 12 2, Kotelna Školní 4 2, Kotelna Šlikova 8 0, Kotelna Valdštejnova 19 0, Kotelna Valdštejnova 49 0, Kotelna Valdštejnova 50 0, Kotelna Zemědělská-15.MŠ 0,048 3 Celkem 20,705 0,044 Všechny uvedené blokové a domovní kotelny spalují zemní plyn. Celkově dodávají teplo a teplou vodu pro 139 odběrných míst. Odběrateli jsou bytové domy, veřejná zpráva, vzdělávací instituce, kulturní a zábavní zařízení a obchody. Následující obrázek zobrazuje celý systém centralizovaného zásobování teplem města Cheb. Kotelny jsou označené fialově. Mimo čtyřech hlavních kotelen označený čísly 1-4 jsou zbývající kotelny blokové nebo domovní. MĚSTO CHEB 64

70 Obrázek 34: Systém CZT Město Cheb MĚSTO CHEB 65

71 4.2 Roční bilance kotelen Terea Cheb s.r.o. Roční bilance kotelen vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem. Roční data o spotřebě tepla na vytápění za roky 2011, 2012 a 2013 byla přepočtena na průměrný klimatický rok. Roční data o spotřebě tepla na přípravu teplé vody a o výrobě elektrické energie byla za roky průměrována, protože venkovní teplota nemá na tato data vliv. Denostupně za roky 2011, 2012 a 2013 jsou vypočteny z dat poskytnutých provozovatelem CZT. Denostupně jsou počítány pro vnitřní teplotu vytápění 20 C. V roce 2011 bylo počítáno s 3833 denostupni, v roce 2012 jich bylo 3906 a v roce 2013 pak V prvních dvou posuzovaných letech se jednalo o podprůměrné topné sezóny, neboť klimaticky normální rok (počítán průměr posledních 15 let z dostupných dat) v Chebu má 3982 denostupňů.. Dále jsou uvedeny bilance všech kotelen, přičemž se vycházelo z bilančních údajů spotřeby zemního plynu, dodávky tepla na otop a teplou vodu a výroby elektrické energie. Dále jsou zde uvedeny tabulky dodávek tepla na otop a teplé vody (TV) pro jednotlivé odběratele tepla (průměr za roky 2011 až 2013) včetně přepočtu na klimaticky normální rok (3982 denostupňů) Roční bilance kotelny Riegrova V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Riegrova zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 49: Roční bilance kotelny Riegrova Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,829 0,431 II ,912 0,446 III ,776 0,431 IV ,838 0,425 V ,812 0,415 VI ,723 0,418 VII ,737 0,431 VIII ,734 0,399 IX ,864 0,425 X ,750 0,435 XI ,815 0,433 XII ,869 0,446 Rok ,428 TV Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 66

72 Obrázek 35: Teplo pro vytápění kotelna Riegrova V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Riegrova. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů. Tabulka 50: ulice Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Riegrova číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Bezručova ,17 564,47 290,03 772,05 Bezručova ,73 793,97 112,67 349,41 Bezručova ,67 348,73 176,64 460,80 Husova ,50 226,24 206,30 567,66 Husova ,07 254,82 148,53 356,96 Palackého ,02 727,77 477, ,24 Palackého ,83 626,54 396,42 984,24 Palackého ,37 657,81 408, ,36 Palackého , ,30 663,78 413, ,84 Palackého ,50 596,03 398,99 989,50 Palackého ,30 705,93 357,70 845,96 Příkopní ,62 177,50 70,05 155,44 Příkopní ,45 158,23 76,91 191,47 Třebízského ,85 338,76 171,62 433,16 MĚSTO CHEB 67

73 ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Třebízského ,07 347,57 198,66 533,93 Obětí nacismu , ,42 774, ,69 Palackého (obchod) 31 34,99 54,08 0,00 0,00 Palackého , ,75 858, ,02 Riegrova , ,86 821, ,65 Svobody ,07 642,90 398,14 854,77 Svobody ,79 5,15 0,00 0,00 Svobody ,32 405,96 248,47 583,40 Svobody ,12 394,99 256,84 613,01 Krátká ,75 598,73 265,99 708,45 VALZA 307,06 334,42 103,55 231,58 Krátká ,10 265,85 113,35 297,30 Nová ,39 16,41 0,00 0,00 Nová ,13 121,99 33,30 67,47 Nová ,38 209,04 156,41 354,25 Nová ,94 260,14 101,16 186,69 Palackého ,45 190,86 182,38 429,68 Palackého ,95 241,40 184,29 443,13 Palackého ,40 49,08 50,99 126,78 Palackého ,66 17,83 1,85 0,00 Nová ,29 222,19 74,34 146,69 Nová ,70 376,35 204,34 496,33 Obětí nacismu ,50 104,89 0,00 0,00 Obětí nacismu ,73 130,29 163,09 366,78 Obětí nacismu ,17 457,56 157,57 329,63 Palackého ,87 487,10 259,73 557,73 Palackého ,75 134,18 92,98 211,97 Palackého ,52 154,25 105,74 239,10 Palackého ,74 484,48 145,49 297,66 Valdštejnova ,89 121,21 47,36 94,04 Valdštejnova ,58 437,76 166,50 356,93 Valdštejnova ,15 216,20 82,45 175,15 Obětí nacismu , ,96 0,00 0,00 Obětí nacismu , ,25 0,00 0,00 Šeříková ,57 528,77 318,96 629,98 Matěje Kopeckého ,93 940,63 520, ,89 Matěje Kopeckého ,84 817,08 548, ,21 Šeříková ,55 88,30 36,69 100,34 Šeříková ,60 395,57 204,36 551,33 Šeříková ,69 413,12 229,87 546,89 Šeříková ,63 823,23 503, ,76 Šeříková ,00 466,04 235,64 707,00 Matěje Kopeckého ,60 511,93 234,10 451,30 MĚSTO CHEB 68

74 ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop - klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Matěje Kopeckého ,13 493,17 258,41 533,49 Matěje Kopeckého ,22 403,77 0,00 0,00 U stadionu ,32 295,81 168,44 397,95 U stadionu ,00 0,00 0,00 U stadionu ,38 0,00 0,00 0,00 Dyleňská , ,91 513, ,00 Na Hradčanech , ,95 685, ,60 Písečná ,87 214,49 173,82 424,45 U stadionu , ,48 0,00 0,00 U stadionu ,55 425,52 243,46 538,68 U stadionu ,80 368,74 201,54 404,59 U stadionu ,73 392,22 256,99 578,96 U stadionu ,26 428,02 206,34 418,33 Riegrova , ,94 0,00 0,00 Osvobození ,23 340,26 199,91 489,44 Na Hradčanech ,43 571,88 398, ,81 Osvobození ,90 760,49 304,37 638,50 Osvobození ,40 846,03 435,08 977,72 Osvobození ,43 743,84 381,36 895,80 Osvobození ,73 953,23 53,44 113,42 Osvobození ,70 806,92 424, ,16 Osvobození ,70 796,00 376,36 879,22 Písečná ,00 549,56 415,25 935,34 Písečná ,83 240,76 99,23 234,03 Vrchlického ,53 247,75 160,63 391,91 Osvobození ,09 229,95 54,68 101,32 Matěje Kopeckého ,68 35,26 0,00 0,00 Matěje Kopeckého , ,40 0,00 0,00 Dyleňská ,72 236,14 187,78 407,71 Dyleňská ,57 235,38 164,04 339,61 Dyleňská ,43 309,51 89,55 167,55 Dyleňská ,54 391,42 160,06 324,49 Dyleňská ,34 550,89 211,25 407,52 Dyleňská ,87 235,50 92,20 209,79 Dyleňská ,40 576,60 0,00 0,00 Riegrova ,30 521,46 0,00 0,00 Valdštejnova , ,12 0,00 0,00 Matěje Kopeckého , ,77 0,00 0,00 Riegrova ,15 232,21 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 69

75 4.2.2 Roční bilance kotelny Zlatý Vrch V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Zlatý vrch zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 51: Roční bilance kotelny Zlatý Vrch Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,902 0,343 II ,927 0,363 III ,880 0,353 IV ,933 0,363 V ,915 0,336 VI ,840 0,346 VII ,891 0,380 VIII ,922 0,356 IX ,958 0,365 X ,877 0,356 XI ,917 0,373 XII ,932 0,382 Rok ,359 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 70

76 Obrázek 36: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Zlatý Vrch V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Zlatý Vrch. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení potenciálu úspor tepla v jednotlivých objektech připojených ke kotelně Zlatý Vrch. Tabulka 52: ulice Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Zlatý Vrch číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) B.Němcové ,00 326,21 314,60 795,91 B.Němcové ,67 369,51 341,07 900,82 B.Němcové ,65 311,10 301,60 743,51 B.Němcové ,67 482,10 328,57 882,92 B.Němcové ,74 456,32 340,61 919,82 B.Němcové ,00 487,87 333,13 886,35 B.Němcové ,67 455,16 303,42 780,25 B.Němcové ,89 233,35 7,86 15,18 Dřevařská ,00 352,19 255,48 626,32 Dřevařská ,67 452,27 312,61 782,91 Dřevařská ,19 301,55 235,38 554,81 Dřevařská ,33 363,74 346,38 917,28 Dřevařská ,13 240,09 232,72 537,84 MĚSTO CHEB 71

77 ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Dřevařská ,33 394,53 279,09 664,39 Dřevařská ,67 401,27 206,07 435,22 Dřevařská ,00 527,33 299,41 752,49 Malé náměstí ,40 152,04 13,91 0,00 Malé náměstí ,33 492,69 530, ,82 Malé náměstí ,67 325,25 290,59 624,02 Malé náměstí ,05 524,31 126,80 342,50 Malé náměstí , ,37 351, ,66 Dvořákova ,00 304,08 246,92 671,75 Dvořákova ,27 589,01 473, ,37 Dvořákova ,33 546,57 230,55 594,01 Dvořákova ,86 323,20 228,55 592,41 Dvořákova ,04 320,37 228,05 592,23 Dvořákova ,67 390,68 209,12 540,48 Dvořákova ,00 325,25 241,33 634,86 Dvořákova ,33 333,91 236,46 633,13 Dvořákova ,00 689,95 375,80 993,86 Dvořákova ,87 662,34 513, ,12 Dvořákova ,00 726,52 501, ,00 Dvořákova ,76 444,38 262,97 718,01 Dvořákova ,13 932,54 497, ,77 Dvořákova ,67 506,16 246,57 606,37 Dvořákova ,00 561,01 261,92 715,18 Dvořákova ,00 450,35 203,23 537,20 Dvořákova ,15 675,52 377, ,33 Dvořákova ,33 581,22 395, ,18 Dvořákova ,20 683,79 398, ,12 Dvořákova ,94 449,38 249,36 668,29 K Viaduktu ,01 487,55 0,00 602,67 K Viaduktu 3,5,7 575,63 0,00 0,00 922,67 K Viaduktu ,18 157,04 100,42 345,34 K Viaduktu ,79 98,53 55,18 172,79 K Viaduktu ,15 184,15 82,04 259,54 K Viaduktu ,67 439,95 0,00 595,67 K Viaduktu ,93 176,22 160,88 500,94 K Viaduktu ,87 226,29 95,60 270,44 K Viaduktu ,81 331,80 196,68 611,94 K Viaduktu ,34 169,97 142,84 417,34 Slavice ,00 582,35 0,00 0,00 Slavice ,48 9,12 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 72

78 4.2.3 Roční bilance kotelny Skalka V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Skalka zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 53: Roční bilance kotelny Skalka Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,858 0,383 II ,934 0,427 III ,855 0,414 IV ,965 0,403 V ,094 0,394 VI ,264 0,378 VII ,470 0,367 VIII ,514 0,376 IX ,041 0,360 X ,847 0,384 XI ,869 0,386 XII ,942 0,481 Rok ,396 Účinnost kotlů a dodávky tepla dosahuje podle bilance dat, poskytnutých dodavatelem, v letním období více než 100%. Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: MĚSTO CHEB 73

79 Obrázek 37: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Skalka V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Skalka. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Skalka. Tabulka 54: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích kotelna Skalka ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Stavbařů ,12 514,20 256,61 800,19 Americká ,72 498,13 243,55 749,40 Americká ,31 466,36 215,86 633,52 Lesní ,18 459,81 200,59 532,09 Lesní ,53 549,56 279,88 857,39 Lesní ,27 487,39 244,05 721,65 Stavbařů ,83 581,89 350, ,70 Stavbařů ,14 616,94 290,61 807,57 Stavbařů ,19 424,46 227,74 661,94 Stavbařů ,27 404,27 208,48 602,95 Stavbařů ,73 285,70 175,94 449,43 Stavbařů ,01 384,65 196,33 527,64 Lesní ,40 385,68 246,43 584,85 Lesní ,73 391,45 294,98 731,00 Lesní ,97 246,92 160,71 390,60 Lesní ,50 295,03 192,97 436,21 Lesní ,00 398,00 211,92 460,64 Lesní ,77 417,63 237,95 561,55 MĚSTO CHEB 74

80 ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Lesní ,61 200,44 117,67 247,19 Lesní ,23 359,03 205,35 433,89 Lesní ,63 429,75 262,92 621,94 Lesní ,11 388,79 219,63 485,02 Lesní ,20 498,36 233,29 529,76 Lesní ,60 394,53 197,42 453,40 Lesní ,40 636,55 337,82 679,20 Lesní ,13 203,62 112,36 262,27 Lesní ,10 325,15 296,27 708,65 Lesní ,03 430,72 214,87 465,16 Lesní ,60 434,76 211,68 457,95 Lomená ,63 765,20 471, ,36 Lomená ,83 791,86 505, ,21 Lomená ,33 771,75 451, ,81 Lesní ,90 110,61 0,00 0,00 Přátelství ,63 426,48 226,89 569,03 Družstevní ,50 407,52 198,54 481,33 Americká ,20 25,31 0,00 0,00 Americká , ,66 838, ,21 Družstevní ,47 354,41 252,77 686,03 Družstevní ,75 420,20 277,66 806,05 Družstevní ,20 376,15 158,58 304,96 Družstevní ,31 30,67 14,71 23,70 Družstevní ,17 385,10 249,22 618,38 Družstevní ,10 396,55 263,34 667,87 Družstevní ,80 349,79 249,89 620,03 Družstevní ,10 428,79 276,59 719,41 Lesní ,47 414,84 218,30 505,36 Lesní ,21 235,79 144,59 377,90 Lesní ,87 472,96 209,18 504,57 Lesní ,90 208,90 168,49 462,99 Lesní ,53 394,53 225,88 532,80 Lesní ,37 246,07 91,82 209,28 Přátelství ,20 448,23 255,99 698,67 Přátelství ,90 259,62 121,57 298,44 Přátelství ,13 658,58 374,34 972,12 Do Zátiší ,07 407,91 237,73 618,53 Do Zátiší ,56 371,63 234,65 597,01 Přátelství ,62 475,70 194,39 450,45 Přátelství ,40 403,87 309,78 813,33 Přátelství ,63 434,08 262,43 634,84 Přátelství ,63 526,65 368,73 970,33 Přátelství ,60 581,02 340,83 861,64 Přátelství ,27 0,00 162,07 348,74 Přátelství ,05 516,49 309,14 824,81 Přátelství ,06 324,86 245,71 636,11 MĚSTO CHEB 75

81 ulice číslo orientační číslo popisné Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. rok (GJ) TV průměr (GJ) TV průměr (m 3 ) Do Zátiší ,40 436,30 245,63 646,36 Do Zátiší ,03 356,33 211,53 562,89 Do Zátiší ,37 365,28 259,44 697,55 Do Zátiší ,10 362,10 200,49 522,16 Do Zátiší ,80 384,53 232,81 573,18 Do Zátiší ,93 316,97 227,56 564,65 Do Zátiší ,47 423,21 231,30 587,57 Do Zátiší ,17 816,78 80,76 235,15 Přátelství ,29 449,58 251,31 717,06 Přátelství ,60 342,76 186,28 506,00 Přátelství ,57 444,28 436, ,21 Americká ,87 394,05 233,72 532,96 Americká ,65 610,37 224,90 648,89 Americká , ,81 0,00 0,00 Americká ,53 883,95 0,00 0,00 Přátelství , ,54 729, ,09 Přátelství , ,79 887, ,43 Přátelství , ,69 821, ,63 Americká ,70 61,36 0,00 0,00 Americká ,22 288,11 0,00 0, Roční bilance kotelny Nemocnice V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje kotelny Nemocnice zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě objektů. Měření spotřeby tepla na přípravu teplé vody je realizováno v jednotlivých výměníkových stanicích. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 55: Roční bilance kotelny Nemocnice Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,830 0,404 II ,915 0,401 III ,787 0,392 IV ,860 0,393 V ,783 0,378 VI ,565 0,372 VII ,498 0,398 MĚSTO CHEB 76

82 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) VIII ,518 0,392 IX ,731 0,376 X ,831 0,367 XI ,811 0,387 XII ,866 0,386 Rok ,387 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 38: Průběh spotřeby tepla pro vytápění kotelna Nemocnice V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelny Nemocnice. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelně Nemocnice. Tabulka 56: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích, kotelna Nemocnice ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m 3 ) průměr K Nemocnici , ,25 0,00 0,00 K Nemocnici , ,45 0,00 0,00 MĚSTO CHEB 77

83 číslo popisn é Otop průměr (GJ) číslo Otop klim. TV(GJ) TV(m 3 ) ulice orientační norm. (GJ) průměr průměr K Nemocnici 17A , ,90 0,00 0,00 K Nemocnici 17E ,00 498,46 0,00 0,00 K Nemocnici 17B , ,53 0,00 0,00 K Nemocnici 17B ,60 383,95 0,00 0,00 K Nemocnici 17B ,33 836,22 0,00 0,00 Dragounská , ,71 0,00 0,00 Kosmonautů ,57 794,07 349,86 961,03 Jungmannova ,90 688,32 341,90 937,64 V Zahradách ,33 563,70 361,38 930,43 Jungmannova ,40 782,91 356,70 823,68 V Zahradách ,57 746,26 336,90 838,79 17.listopadu ,40 517,90 272,55 593,69 17.listopadu ,23 474,11 334,99 798,30 17.listopadu ,80 517,42 282,43 636,00 Kosmonautů ,83 710,86 333,36 803,98 Jungmannova ,70 745,19 322,85 767,12 Kosmonautů ,50 773,57 319,40 786,44 Kosmonautů ,78 723,76 334,66 816,71 Kosmonautů ,60 616,72 338, ,35 Pastýřská ,30 591,70 253,79 633,49 Pastýřská ,83 376,73 182,73 438,16 V Zahradách ,53 788,68 367,00 948,36 V Zahradách ,90 559,37 332,51 835,10 V Zahradách ,50 731,62 390, ,71 Pastýřská ,50 0,00 0,00 0,00 K Nemocnici , ,40 0,00 0,00 Mírová ,99 282,90 138,25 438,42 Mírová ,62 399,27 165,52 557,34 Mírová ,75 373,66 203,10 722,31 Mírová ,53 398,96 202,18 550,47 Mírová ,24 413,30 216,02 610,21 Mírová ,96 359,78 223,31 642,93 Dragounská , ,43 0,00 0,00 Dragounská 9A ,90 386,84 99,10 0, Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen V následující tabulce jsou uvedeny bilanční údaje ostatních domovních a blokových kotelen, kterých celková dodávka tvoří cca 23 % z dodávek tepla a teplé vody v CZT Cheb. Seznam kotelen je uveden v kapitole Bilance jsou zpracované na základě dat poskytnutých provozovatelem. Hodnoty pro teplou vodu a produkci elektrické energie jsou průměry let Otop je přepočten na průměrný klimatický rok. Měření spotřeb tepla odběratelů je realizováno na patě kotlů v případě blokových kotelen. U domovních kotelen je kotel umístěn v domě, do kterého dodává teplo a tak ztráty v rozvodech nejsou žádné nebo jen minimální. Jelikož není samostatně měřená výroba tepla na kotlích, jsou ztráty z distribuce tepla započteny do MĚSTO CHEB 78

84 účinnosti kotlů a ztráty rozvodu teplé vody jsou součástí energetické náročnosti na přípravu teplé vody. Tabulka 57: Roční bilance ostatních blokových a domovních kotelen. Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,819 0,381 II ,821 0,393 III ,809 0,380 IV ,830 0,358 V ,855 0,362 VI ,929 0,346 VII ,157 0,368 VIII ,188 0,368 IX ,928 0,344 X ,798 0,367 XI ,817 0,372 XII ,843 0,372 Rok ,368 Grafické znázornění dodávek tepla pro vytápění a jejich porovnání s klimaticky normálním rokem je uvedeno na následujícím obrázku: Obrázek 39: Průběh spotřeby tepla pro vytápění domovní a malé blokové kotelny V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z kotelen. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2011 až 2013), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený podle denostupňů v klimaticky normálním roce. Tyto hodnoty byly následně použity MĚSTO CHEB 79

85 pro určení míry potenciálu úspor tepla jednotlivých objektů připojených ke kotelnám. Tabulka 58: Dodávky tepla a teplé vody po odběratelích malých kotelen ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Boženy Němcové ,0 232,9 102,2 295,6 Boženy Němcové ,8 160,6 103,8 301,3 Boženy Němcové ,1 313,2 144,7 479,9 Brandlova ,9 559,0 0,0 0,0 Divadelní náměstí ,9 1391,9 18,6 0,0 Divadelní náměstí ,1 473,9 32,8 0,0 Brandlova ,4 346,8 0,0 0,0 Evropská ,0 144,0 0,0 0,0 Evropská ,7 161,0 0,0 0,0 Evropská ,0 427,3 0,0 0,0 Hradební ,9 2246,0 0,0 0,0 Hradební ,7 816,5 0,0 0,0 Hradební ,0 289,6 0,0 0,0 Dlouhá ,0 0,0 0,0 0,0 Hrnčířská ,1 307,4 143,9 419,5 Hrnčířská ,2 197,7 126,2 349,8 Hrnčířská ,6 395,8 153,9 421,9 Hrnčířská ,5 331,7 151,5 410,1 Hrnčířská ,3 401,6 167,2 476,8 Hrnčířská ,8 330,1 213,0 625,3 Hrnčířská ,7 368,7 172,4 494,4 Hrnčířská ,6 415,1 161,2 449,8 Hrnčířská ,1 404,1 230,7 691,7 Hrnčířská ,8 898,9 530,2 1606,5 Hrnčířská ,9 318,1 130,7 324,9 Karlova ,5 965,2 0,0 0,0 Karlova ,4 37,0 0,0 0,0 Karlova ,2 108,3 0,0 0,0 Židovská ,8 207,7 0,0 0,0 Židovská 12a ,2 27,6 0,0 0,0 B.Neumanna ,1 31,7 0,0 0,0 B.Neumanna ,1 796,4 0,0 0,0 Cechovní ,3 181,9 0,0 0,0 Jakubská ,7 274,6 0,0 0,0 Jakubská ,6 218,3 0,0 0,0 Jakubská ,6 0,0 0,0 0,0 Jakubská ,4 348,2 0,0 0,0 Jakubská ,6 194,5 0,0 0,0 Jánské náměstí ,4 236,4 0,0 0,0 Jánské náměstí ,9 451,8 0,0 0,0 Jánské náměstí ,9 234,0 0,0 0,0 Dominikánská ,8 378,0 0,0 0,0 Kamenná ,0 20,7 0,0 0,0 MĚSTO CHEB 80

86 ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Dominikánská ,7 100,1 0,0 0,0 Kamenná ,2 329,0 0,0 0,0 Kamenná ,1 189,5 0,0 0,0 Kamenná ,0 735,7 0,0 0,0 Kamenná ,2 165,1 0,0 0,0 3,4 218,6 227,9 0,0 0,0 Kasární náměstí ,2 610,3 0,0 0,0 Kasární náměstí , ,8 555,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Komenského ,9 0,0 0,0 0,0 Kostelní náměstí ,5 177,9 0,0 0,0 Kostelní náměstí ,5 10,7 0,0 0,0 Kostelní náměstí ,6 682,8 0,0 0,0 Kostelní náměstí ,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,0 0,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,9 6,9 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,7 225,4 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,0 416,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,2 141,0 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,9 161,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,8 140,4 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,8 56,7 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,5 197,2 0,0 0,0 Růžová ,0 338,2 0,0 0,0 Růžová , ,0 243,0 0,0 0,0 Růžová ,2 185,8 0,0 0,0 Růžová ,7 161,5 0,0 0,0 Růžová 7 390, ,7 289,2 0,0 0,0 Smetanova ,4 202,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,8 70,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,4 459,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,1 186,6 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,2 122,2 0,0 0,0 Komenského ,0 609,2 0,0 0,0 Májová ,1 218,8 15,6 18,5 Májová ,7 482,6 135,2 331,7 Májová ,6 24,2 0,0 0,0 Májová ,5 448,9 124,4 245,8 Májová ,6 28,7 0,0 0,0 Májová ,6 150,6 0,0 0,0 Májová ,3 137,9 0,0 0,0 Májová ,7 284,1 0,0 0,0 Májová ,2 260,5 0,0 0,0 Májová ,2 133,2 0,0 0,0 Májová ,2 1828,3 0,0 0,0 Mánesová ,0 675,5 0,0 0,0 Mánesová ,7 305,0 153,1 337,9 MĚSTO CHEB 81

87 ulice číslo orientační číslo popisn é Otop průměr (GJ) Otop klim. norm. (GJ) TV(GJ) průměr TV(m3) průměr Mánesová ,1 506,7 273,2 645,6 nám.kr.jiřího ,6 171,3 0,0 0,0 Obrněné brigády ,1 1996,6 0,0 0,0 Přemysla Otakara ,5 370,7 0,0 0,0 Evropská ,3 718,4 344,9 1004,8 Evropská ,9 702,3 445,9 1433,5 Sadová ,8 712,8 338,9 1004,9 Sadová ,9 618,4 338,8 990,4 Komenského ,1 404,1 302,2 896,3 Májová ,6 371,1 170,5 431,2 Májová ,8 890,9 380,9 933,3 Májová ,5 443,6 220,0 564,9 Májová ,5 586,5 257,1 655,1 Májová ,5 508,7 228,6 590,2 Májová ,1 533,9 236,9 623,1 Májová ,3 584,8 240,2 592,0 Májová ,3 508,2 197,3 478,4 Komenského ,2 32,7 0,0 0,0 Sv.Čecha ,8 543,9 103,3 211,0 Školní ,4 371,6 0,0 0,0 Školní ,1 562,3 0,0 0,0 Školní ,9 234,6 0,0 0,0 Školní ,6 355,6 0,0 0,0 Školní ,4 661,5 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,4 576,3 0,0 0,0 nám.kr.jiřího ,1 1473,8 0,0 0,0 Šlikova ,0 514,8 159,6 467,0 Šlikova ,9 81,8 58,4 394,6 Valdštejnova ,4 398,4 148,5 318,3 Valdštejnova 19a ,0 363,7 113,1 223,3 Valdštejnova 49a ,0 599,5 248,2 666,7 Valdštejnova 49a ,3 795,8 391,1 1050,6 Valdštejnova ,0 216,8 140,8 331,2 Valdštejnova ,2 199,7 105,6 231,3 Valdštejnova ,5 457,1 226,0 522,7 Valdštejnova ,9 503,3 248,1 591,8 Zemědělská ,3 338,8 0,0 0,0 17.listopadu ,1 416,9 147,7 468,0 17.listopadu ,0 449,4 201,4 800,7 MĚSTO CHEB 82

88 4.3 Výhled v poptávce po dodávkovém teple Potenciál úspor v domech pro bydlení soustavy CZT U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici od TEREA Cheb, s.r.o. obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Další údaje byly poskytnuty Městem Cheb a Stavebním bytovým družstvem Cheb, a to rok kolaudace, počet bytů, údaje o provedených opatřeních apod. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., rozsah, stáří a kvalita dodatečných opatření a byly vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Domy zásobované teplem z kotelny Riegrova Z kotelny Riegrova jsou zásobovány teplem panelové domy z 60. let 20 století, převážně o 4 až 13 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2005, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Zděné objekty o 4 nadzemních podlažích jsou většinou nezatepleny, okna jsou vyměněna individuálně nájemníky, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. U domů zateplených před rokem 2005 se zateplením obvodového pláště a výměnou oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 90 kwh/m 2. U nedávno zateplených domů 12 cm dodatečné tepelné izolace se dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 70 kwh/m 2. U domů nezateplených se pohybuje měrná spotřeba tepla na vytápění kolem 150 kwh/m 2. Předpokládáme, že domy zateplené před rokem 2005 budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Dále jsou z kotelny zásobovány teplem panelové domy z 60 a 80. let 20. století. Tabulka 59: Potenciál úspor v domech zásobených z kotelny Riegrova, v GJ/rok Sektor Bydlení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 8 8 Ostatní Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Zlatý vrch Z kotelny Zlatý vrch jsou zásobovány teplem panelové objekty z 80. let a 90. let 20. století. Jedná se o tři typy domů, a to 4NP+1PP, počet bytů 12 pro jeden vchod nebo 24 pro dva vchody 6NP+1PP, počet bytů 18 pro jeden vhod a 36 pro dva vchody 8NP+1PP, počet bytů 24 pro jeden vchod a 48 pro dva vchody MĚSTO CHEB 83

89 U většiny domů byla provedena výměna oken. U většiny domů byl v letech dodatečně zateplený i obvodový plášť, u některých i střecha. U objektů nově zateplených ponecháváme v roce 2035 stávající měrný ukazatel na vytápění. U dříve zateplených a nezateplených předpokládáme v cílovém roce dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění u domů 4-6 podlažních 60 kwh/m 2 a v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 60: Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Zlatý vrch v GJ/rok Sektor Bydlení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 0 0 Ostatní Celkem Domy zásobované teplem z kotelny Skalka Z kotelny Skalka jsou zásobovány teplem panelové objekty ze 70. a z 80. let 20. století. Jedná se převážně o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů byla v letech 2005 až 2008 zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. U domů, zateplených před rokem 2005, se zateplením obvodového pláště a výměnou oken dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši kwh/m 2. Předpokládáme, že domy zateplené v letech budou v časovém horizontu 20 let znovu zatepleny. U těchto domů i domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domů 8 a více podlažních ve výši 40 kwh/m 2. Kromě bytových domů je zásobována teplem z kotelny Skalka mateřská škola, domov pro seniory a základní škola. Mateřská škola byla v nedávné domě zateplena, domov pro seniory se zateploval v době prohlídky objektu. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné spotřeby sníží na 60 kwh/m 2. Areál základní školy zahrnuje panelové objekty o 2NP a 4NP. Budovy nejsou dodatečně zatepleny, okna jsou původní dřevěná zdvojená. Předpokládáme, že zateplením objektu se ukazatel měrné spotřeby sníží na 80 kwh/m 2. Tabulka 61: Potenciál úspor započtený do bilancí v kotelně Skalka v GJ/rok Sektor Bydlení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče 0 0 Ostatní 0 39 Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Nemocnice Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem objekty nemocnice, Domov pro seniory Dragounská. Zděné objekty nemocnice jsou nezatepleny s výjimkou poloviny hlavní budovy, okna jsou původní, střechy rovněž nezatepleny. Objekty nemocnice jsou ve velmi špatném stavu a tomu odpovídá i jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění, který se pohybuje kolem kwh/m 2. MĚSTO CHEB 84

90 Předpokládáme, že objekty nemocnice budou v nejbližší době rekonstruovány včetně zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši kwh/m 2. Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Spáleniště z 60. let 20 století, převážně o 5 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny kolem roku 2007, a to obvodový plášť 5-6 cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna nájemníky individuálně, střechy většinou nezatepleny. Provedené zateplení již nevyhovuje požadavkům na tepelně technické vlastnosti budov. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2007 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů i domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Z kotelny Nemocnice jsou zásobovány teplem dále panelové domy sídliště Mírová, převážně o 4 až 8 nadzemních podlažích. Tyto domy byly z větší části zatepleny v letech , a to obvodový plášť cm dodatečné tepelné izolace, okna jsou vyměněna. Předpokládáme, že domy zateplené kolem roku 2008 budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 40 kwh/m 2. Objekty, u kterých je již nyní dosaženo měrného ukazatele ve výši 50 kwh/m 2, ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 62: Potenciál úspor v objektech zásobených teplem z kotelny Nemocnic, v GJ/rok Sektor Bydlení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Ostatní Celkem Zdroj: ENVIROS, s. r. o Potenciál úspor - domy zásobované z menších blokových a domovních kotelen Domy zásobované teplem z kotelny B. Němcové Z kotelny B. Němcové jsou zásobovány teplem 3 bytové objekty, a to B.Němcové 9, 11 a 13. Objekty mají 4 nadzemní podlaží a jsou zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje od 66 do 130 kwh/m 2. Předpokládáme, že domy budou do roku 2035 znovu zatepleny. U těchto domů předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Tabulka 63: Potenciál úspor v kotelně B. Němcové v GJ/rok Sektor Bydlení Celkem MĚSTO CHEB 85

91 Domy zásobované teplem z 12. a 13. kotelny Brandlova Z 12. kotelny Brandlova jsou zásobovány teplem 3 nebytové objekty, a to Školní jídelna 4. ZŠ Brandlova 5, Západočeské divadlo Divadelní náměstí 10, a 4.MŠ Divadelní náměstí 2. MŠ Brandlova 15 má samostatnou kotelnu. Zateplena je pouze 13.MŠ Brandlova 15. Ostatní objekty jsou předmětem památkové ochrany a jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 200 kwh/m 2. U objektů MŠ předpokládáme, že v nich bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Tabulka 64: Potenciál úspor v 12.a 13. kotelně Brandlova v GJ/rok Sektor Vzdělávání 0 98 Vzdělávání Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Evropská 41 Z kotelny Evropská 41 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 4 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, ve kterém jsou nově vyměněna okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 200 kwh/m 2. Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Hradební 14 Z kotelny Hradební 14 je zásobován teplem samotný objekt školy Hradební 14 a sousední objekt Hradební 16. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, na kterém je opravena fasáda. V půdním prostoru je provedena střešní vestavba, ve které jsou plastová okna. Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 150 kwh/m 2. Hradební 14 Hradební 16 Objekty ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. MĚSTO CHEB 86

92 Domy zásobovány teplem z kotelny Hrnčířská Z kotelny Hrnčířská jsou zásobovány teplem panelové objekty z konce 80. let 20. století. Jedná se o domy o 4 až 8 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je nezateplena. Okna jsou vyměňována individuálně. Měrná spotřeba tepla na vytápění je ve výši kwh/m 2. Předpokládáme, že u těchto domů dosud nezateplených, zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domu 8 podlažního ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 65: Potenciál úspor v kotelně Hrnčířská v GJ/rok Sektor Bydlení Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Karlova 17 Z kotelny Karlova 17 je zásobován teplem 1 objekt, ve kterém jsou 3 odběrná místa. Jedná se o historický objekt s členitou fasádou, Měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je kolem 100 kwh/m 2. Karlova 17 Karlova 17 Objekt ponecháváme ve výhledu bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z kotelny Kasární Z kotelny Kasární jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o velmi různorodé objekty, z velké části o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 150 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 87

93 Jánské náměstí 3,4 Jánské náměstí 10 Tabulka 66: Potenciál úspor v kotelně Kasární v GJ/rok Sektory Bydlení Vzdělávání 0 13 Ostatní Celkem U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobované teplem z 25. a 26. kotelny Májová Z kotelny Májová jsou zásobovány teplem nebytové objekty, ležící ve staré části města. Jedná se o administrativní objekty, z velké části o objekty historické. Škola v ulici Májová má svoji vlastní kotelnu. U některých z objektů byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem kwh/m 2. U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Ostatní objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. Domy zásobovány teplem z 27. a 28. kotelny Mánesova Z 34. kotelny Mánesova jsou zásobovány teplem bytové objekty a jedna mateřská škola. Všechny objekty byly v minulosti zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 90 kwh/m 2. Bytový dům Mánesova 23 má vlastní kotelnu, je dosud nezateplený. U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v mateřské škole ve výši 110 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 88

94 Tabulka 67: Potenciál úspor v 27. a 28. kotelně Mánesova v GJ/rok Sektory Bydlení Bydlení Vzdělávání Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Sadová Z kotelny Sadová jsou zásobovány teplem bytové objekty v ulici Sadová a Evropská. Všechny objekty s výjimkou jednoho byly v minulosti zatepleny. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 80 kwh/m 2. U bytových objektů předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. Tabulka 68: Potenciál úspor v kotelně Sadová v GJ/rok Sektor Bydlení Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Sládkova Z kotelny Sládkova jsou zásobovány teplem převážně panelové objekty z 60. let 20. století. Jedná se o domy v ulici Májová o 6 až 10 nadzemních podlažích. Většina domů (s výjimkou dvou) je zateplena. Okna jsou vyměňována individuálně, v současné době jsou z větší části vyměněna. Měrná spotřeba tepla na vytápění je kolem 110 kwh/m 2. Předpokládáme, že u těchto domů dojde v průběhu 20 let k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2, v případě domu 10 podlažního ve výši 40 kwh/m 2. Tabulka 69: Potenciál úspor v kotelně Sládkova v GJ/rok Sektor Bydlení Ostatní 0 21 Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Školní Z kotelny Školní jsou zásobovány teplem bytové i nebytové objekty, ležící v centru města. Jedná se částečně o objekty historické. U některých z nich byla provedena rekonstrukce spočívající v opravě fasády a výměně oken. Zateplení u nich provedeno nebylo. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 200 kwh/m 2.U bytových objektů v ulici Školní bylo provedeno zateplení. Jejich měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění se pohybuje kolem 100 kwh/m 2. U objektů, které nejsou předmětem památkové péče, předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Historické objekty ponecháváme bez dalšího zateplení. MĚSTO CHEB 89

95 Tabulka 70: Potenciál úspor v kotelně Školní v GJ/rok Sektor Bydlení Celkem Domy zásobovány teplem z kotelny Šlikova Jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobován teplem pouze objekt Šlikova 11 se dvěma odběry. Objekt Šlikova je nezateplený, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 167 kwh/m 2. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce objektu, opravena fasáda, půdní vestavba, nová střešní krytina a výměna oken. Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení zateplení obvodového pláště a střechy bytového objektu a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 80 kwh/m 2. Tabulka 71: Potenciál úspor v kotelně Šlikova v GJ/rok Sektor Bydlení Celkem Domy zásobovány teplem z kotelen Valdštejnova17, Valdštejnova 49 a Valdštejnova 50 Kotelna Valdštejnova 19 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 19 byly zatepleny v roce 2004, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 137 kwh/m 2. Kotelna Valdštejnova 49 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem pouze 2 objekty. Bytové objekty v ulici Valdštejnova 49 byly zatepleny v roce 2005, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 90 kwh/m 2. Kotelna Valdštejnova 50 - jedná se o domovní kotelnu, ze které jsou zásobovány teplem propojené bytové objekty v ulici Valdštejnova 50. V roce 2007 byly zatepleny, měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění je 80 kwh/m 2. Předpokládáme, že v průběhu 20 let dojde k provedení nového zateplení obvodového pláště a střechy a že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2 resp. 40 kwh/m 2. Tabulka 72: Potenciál úspor v kotelnách Valdštejnova v GJ/rok Sektor Bydlení Bydlení Bydlení Celkem Mateřské školy zásobovány teplem z kotelen Komenského 27, Přemysla Otakara a Zemědělská Kotelna Komenského 27 - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 9. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 186 kwh/m 2. MĚSTO CHEB 90

96 Kotelna Přemysla Otakara - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 3. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ byla v nedávné době zateplena. Ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění před zateplením činil 310 kwh/m 2. Kotelna Zemědělská - jedná se o domovní kotelnu, ze které je zásobována teplem pouze 15. mateřská škola, v které se kotelna nachází. MŠ je nezateplena, a dosahuje ukazatel měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 200 kwh/m 2. U objektů MŠ předpokládáme, že bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 110 kwh/m 2. Je to hodnota, která je běžně dosahovaná u nově zateplených objektů mateřských škol Potenciál úspor v odběru tepla celkem Spotřeba tepla z CZT v budovách je členěna na spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla v teplé vodě. Sektorově je členěna na bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péči a ostatní. Největší podíl na spotřebě tepla pro vytápění a v teplé vodě celkem má bydlení (72%), pak ostatní v součtu (11%) a vzdělávání (10%). Stanovení potenciálu úspor energie vychází z předpokladu, že budovy budou rekonstruovány tak, aby splňovaly požadavky normy ČSN :2011 a legislativní požadavky na energetickou náročnost budov. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v bytových domech, s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí kwh/m2 vytápěné plochy. Pro stanovení potenciálu u ostatních objektů, především pro vzdělávání, zdravotní a sociální péče jsme vycházeli z údajů o objektech, které byly rekonstruovány zejména s využitím dotačních programů. Měrný ukazatel spotřeby energie na vytápění v objektech pro vzdělávání, opět s výjimkou těch, které jsou předmětem památkové ochrany, se bude pohybovat v rozmezí kwh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu), v objektech zdravotní a sociální péče kwh/m2 vytápěné plochy (podle typu objektu). Celkový takto stanovený potenciál úspor energie pro rok 2035 činí GJ za rok, tj. 33 % z celkové spotřeby energie ve stávajícím stavu. Tabulka 73: Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT v GJ/rok Sektor spotřeby Bydlení Vzděláváni Zdravotní a sociální služby Ostatní Celkem MĚSTO CHEB 91

97 ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA CHEB AKTUALIZACE 2014 Obrázek 40: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o. Úspora energie Objekty zásobované CZT členěno dle kategorie objektu - souhrnná tabulka [GJ] Úspora energie [GJ] Zdroj dat: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 41: Úspory energie v objektech zásobených ze soustav a kotelen TEREA Cheb, s.r.o. MĚSTO CHEB 92

98 Tabulka 74: Potenciál úspor v domech zásobovaných CZT podle kotelen v GJ/rok Kotelna / zdroj Riegrova Zlatý vrch Skalka Nemocnice B.Němcové Brandlova Brandlova Evropská 15 Evropská 17 Hradební 18 Hrnčířská Karlova Kasární Komenského Májová 26 Májová 27 Mánesova Mánesova Nám.krále Jiřího 30 Obrněné brigády Přemysla Otakara Sadová Sládkova Školní Šlikova 36 Valdštejnova Valdštejnova Valdštejnova Zemědělská listopadu Celkem Zdroj: vlastní výpočty ENVIROS MĚSTO CHEB 93

99 4.3.4 Výhled poptávky po teple na rozvojových plochách V rámci řešení výhledového zásobování teplem byly zkoumány rozvojové a přestavbové plochy vymezené územním plánem, jejich pravděpodobné zastavění a také možné připojení k zásobování teplem a teplou vodou na některou ze soustav CZT. V následující tabulce jsou ze všech rozvojových ploch v centru města vybrány jen ty, které se jeví jako vhodné pro zásobování z centrálního zdroje tepla. Tabulka 75: Rozvojové plochy v centru města Cheb u nichž je doporučeno zásobování ze soustavy / kotelny CZT číslo plochy Popis plochy Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 70 plochy smíšené obytné - v centrech měst 113,93 Přestavba části ulice Školní 1b plochy smíšené obytné - v centrech měst 201,36 proluka - zástavba 1d plochy smíšené obytné - v centrech měst 390,87 proluka - zástavba 1a plochy smíšené obytné - v centrech měst 117,1 proluka - zástavba polyfunkční zástavba a 1c plochy smíšené obytné - v centrech měst 212,31 parking 89 plochy smíšené obytné - v centrech měst 186,05 proluka - zástavba 2 plochy smíšené obytné - v centrech měst 95,44 proluka - zástavba 5 plochy smíšené obytné - v centrech měst 217,15 bytové domy+obchody 66 plochy smíšené obytné - v centrech měst 612,86 Areál Rudolfina Obrázek 42: Centrum města Cheb CZT a rozvojové plochy MĚSTO CHEB 94

100 Výstavba v plochách 70, 1d, a 2 se předpokládá do roku Ostatní plochy do roku Tento potenciál v poptávce po teple a teplé vodě je zahrnut do bilancí v kapitole 5, v případě malých blokových a domovních kotelen se jedná o společnou bilanci několika kotelen. Kotelna Riegrova Obrázek 43: Kotelna Riegrova a rozvojové plochy MĚSTO CHEB 95

101 Tabulka 76: Rozvojové plochy v okolí kotelny Riegrova číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m2) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 48 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské ,41 9b bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské ,43 68a plochy smíšené obytné - v centrech měst ,66 přestavba nároží 4 plochy smíšené obytné - v centrech měst přestavba bloku - 212,00 byty a obchody 7 občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení b plochy smíšené obytné - v centrech měst ,60 přestavba nároží Rodinné domy na plochách 48 a 9b nebudou vhodné pro připojení k CZT vzhledem k tomu, že v budoucnu bude požadováno pro nové stavby nízkoenergetické provedení. Nízkoenergetické provedení rodinných domů není obecně vhodné pro zásobování teplem z CZT. Potenciál poptávky po teple pro rozvojové plochy 68a, 68b, 7 a 4 je zahrnutý to výhledu poptávky po teple kotelny Riegrova. Kotelna Zlatý Vrch Tabulka 77: Rozvojové plochy v okolí kotelny Zlatý Vrch číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 232 plochy smíšené obytné - městské , plochy smíšené obytné - městské ,00 49 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské , plochy smíšené obytné - městské , plochy smíšené obytné - městské ,00 Poznámka 11 plochy smíšené obytné - městské ,97 staré kasárny U rozvojových ploch 228, 230, 231, 232 a 49 se na základě provedených konzultací s městem Cheb zatím nepředpokládá do roku 2035 nová výstavba. Rozvojová plocha č. 11 staré kasárny je ve studiích, které má k dispozici město Cheb, zastavěná nízkoenergetickými rodinnými domy. Vzdálenost plochy od nejbližšího možného napojovacího bodu kotelny Zlatý Vrch je vzdušnou čarou 360 m, po komunikacích, kudy by mohlo vést teplovodní potrubí, to činí 450 m. Na této vzdálenosti by ztráty tepla z předizolovaného potrubí při pouze zimním provozu činily 435 GJ/rok což je 49,3% z předpokládané poptávky po teple v dané lokalitě. Z tohoto důvodu není plocha doporučena k připojení k CZT. Kotelna Skalka Tabulka 78: Rozvojové plochy v okolí kotelny Skalka číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 19 bydlení - v bytových domech ,59 Dostavba sídliště MĚSTO CHEB 96

102 číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) Poznámka 18b bydlení - v bytových domech ,03 Dostavba sídliště 18a 20 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské , , plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení ,46 Tenisový areál Rozvojové plochy 19 a 18b jsou určeny k dostavbě sídliště Skalka. Plocha 19 by měla být zčásti využita do roku 2025 a plocha 18b do roku S tím počítá také bilance výhledu poptávky po teple z kotelny Skalka. Do bilance je také zahrnuta plocha 76, kde se předpokládá zástavba do roku Kotelna Nemocnice Tabulka 79: Rozvojové plochy v okolí kotelny Nemocnice číslo plochy Popis plochy Rozloha plochy (m 2 ) Potřeba tepla celkem (GJ/rok) 67 plochy smíšené obytné - městské ,24 Poznámka 17 bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské ,59 bydlení - v rodinných domech ,76 9a městské a příměstské plochy smíšené obytné - městské , dopravní infrastruktura - železniční plochy smíšené obytné - městské V okolí kotelny Nemocnice se nachází pouze rozvojová plocha č. 67, kterou lze považovat za vhodnou k připojení na CZT. Zástavba plochy se předpokládá do roku Rozvojové plochy 17 a 9a jsou vyhrazené pro rodinné domy a nelze je považovat za vhodné k připojení k CZT. U rozvojových ploch 222 a 47 se nepředpokládá zástavba do roku Rozvojová plocha 8 by byla teoreticky vhodná k připojení ke kotelně Nemocnice, ale vzhledem k malému odběru a vzdálenosti odběrného místa od kotelny to nedoporučujeme. Shrnutí trendů v dodávkách tepla a bilance jednotlivých kotelen ve výhledu Na základě prognóz uvedených v kapitole 4.3 byly vypočteny bilance jednotlivých kotelen ve výhledu. Tyto bilance zohledňují dopady možných variant v rozvoji soustavy CZT, ale zahrnují jak vypočtený pokles poptávky v důsledku energetických úspor - postupného snižování energetické náročnosti objektů připojených na CZT - tak i očekávaný nárůst poptávky vlivem nové zástavby.. MĚSTO CHEB 97

103 Tabulka 80: Předpokládaný vývoj ve spotřebě tepla po uplatnění potenciálu úspor a nových odběrů na rozvojových plochách (průměrné klimatické podmínky) Výhled poptávky Kotelna Riegrova V kotelně Riegrova dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0 Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple (otop + teplá voda) pokles o 6,93% do roku 2025 a 20,05% do roku Tabulka 81: Bilance kotelny Riegrova výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,812 0,431 II ,894 0,446 III ,763 0,431 IV ,825 0,425 V ,804 0,415 VI ,728 0,418 VII ,746 0,431 VIII ,742 0,399 IX ,857 0,425 X ,741 0,435 XI ,801 0,433 XII ,853 0,446 Rok ,797 0,428 MĚSTO CHEB 98

104 Tabulka 82: Bilance kotelny Riegrova výhled 2035 (změna v tabulce) Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,812 0,431 II ,894 0,446 III ,763 0,431 IV ,825 0,425 V ,804 0,415 VI ,728 0,418 VII ,746 0,431 VIII ,742 0,399 IX ,857 0,425 X ,741 0,435 XI ,801 0,433 XII ,853 0,446 Rok ,797 0,428 Výhled poptávky Kotelna Zlatý Vrch V oblasti připojené ke kotelně Zlatý Vrch dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple pokles o 16,49% do roku 2025 a 23,79% do roku Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 83: Bilance kotelny Zlatý Vrch výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,881 0,343 II ,905 0,363 III ,849 0,353 IV ,883 0,363 V ,829 0,336 VI ,704 0,346 VII ,747 0,380 VIII ,768 0,356 IX ,864 0,365 X ,830 0,356 XI ,887 0,373 XII ,908 0,382 Rok ,838 0,360 MĚSTO CHEB 99

105 Tabulka 84: Bilance kotelny Zlatý Vrch výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,881 0,343 II ,905 0,363 III ,849 0,353 IV ,883 0,363 V ,829 0,336 VI ,704 0,346 VII ,747 0,380 VIII ,768 0,356 IX ,864 0,365 X ,830 0,356 XI ,887 0,373 XII ,908 0,382 Rok ,838 0,360 Výhled poptávky kotelna Skalka V oblasti připojené ke kotelně Skalka dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple nárůst o 3,43 % do roku 2025 a pokles o 14,31 % do roku Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Výsledná bilance kotelny zahrnující oba efekty je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka 85: Bilance kotelny Skalka výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV Potenciál úspor otop r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) (GJ) I ,863 0, II ,935 0, III ,863 0, IV ,945 0, V ,062 0, VI ,158 0,378 0 VII ,398 0,367 0 VIII ,466 0,376 0 IX ,023 0, X ,872 0, XI ,880 0, XII ,947 0, Rok ,034 0, MĚSTO CHEB 100

106 Tabulka 86: Bilance kotelny Skalka výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV Potenciál úspor otop r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) (GJ) I ,863 0, II ,935 0, III ,863 0, IV ,945 0, V ,062 0, VI ,158 0,378 2 VII ,398 0,367 0 VIII ,466 0,376 0 IX ,023 0, X ,872 0, XI ,880 0, XII ,947 0, Rok ,034 0, Výhled poptávky Kotelna Nemocnice V oblasti připojené ke kotelně Nemocnice dojde vlivem zlepšování tepelně technických vlastností objektů připojených na kotelnu k poklesu poptávky po teple tak jak je uvedeno v kapitole 0. Naproti tomu je zde potenciál v poptávce tepla v nové výstavbě v rozvojových plochách jak to popisuje kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V součtu těchto dvou faktorů předpokládáme v poptávce po teple a teplé vodě pokles o 1,37 % do roku 2025 a pokles o 12,43 % do roku Výhled poptávky v následujících bilancích shrnuje oba tyto vlivy. Tabulka 87: Bilance kotelny Nemocnice výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,837 0,404 II ,920 0,401 III ,799 0,392 IV ,857 0,393 V ,787 0,378 VI ,585 0,372 VII ,521 0,398 VIII ,549 0,392 IX ,740 0,376 X ,855 0,367 XI ,824 0,387 XII ,873 0,386 Rok ,762 0,387 MĚSTO CHEB 101

107 Tabulka 88: Bilance kotelny Nemocnice výhled 2035 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,837 0,404 II ,920 0,401 III ,799 0,392 IV ,857 0,393 V ,787 0,378 VI ,585 0,372 VII ,521 0,398 VIII ,549 0,392 IX ,740 0,376 X ,855 0,367 XI ,824 0,387 XII ,873 0,386 Rok ,762 0,387 Výhled poptávky - malé blokové a domovní kotelny Výhled v celkové bilanci malých blokových a domovních kotelen je založen na znalosti tepelně technického stavu objektů zásobovaných těmito kotelnami. Vzhledem k tomu, že se jedná celkem o 25 kotelen a přes 130 odběrných míst, může docházet v budoucnu k výraznějším odchylkám ve spotřebách připojováním nových kotelen do systému CZT nebo jejich odchodem. Na základě znalostí stávajícího stavu lze říct, že dojde proti současnému stavu v malých blokových a domovních kotelnách provozovaných společností Terea k poklesu poptávky po teple o 1,83 % do roku 2025 a 17,63 % do roku Pokles způsobený zlepšováním tepelně technických vlastností vytápěných objektů (kap ) bude zmírněný poptávkou po energiích v rozvojových plochách, jak uvádí kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Tabulka 89: Bilance malých kotelen výhled 2025 Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2025 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,819 0,381 II ,821 0,393 III ,809 0,380 IV ,830 0,358 V ,855 0,362 VI ,929 0,346 VII ,157 0,368 VIII ,188 0,368 IX ,928 0,344 X ,798 0,367 XI ,817 0,372 XII ,843 0,372 Rok ,899 0,367 MĚSTO CHEB 102

108 Tabulka 90: Bilance malých kotelen výhled 2035 (změna v tabulce) Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo na kotli účinost kotel + rozvody TV TV r.2035 (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m3) I ,819 0,381 II ,821 0,393 III ,809 0,380 IV ,830 0,358 V ,855 0,362 VI ,929 0,346 VII ,157 0,368 VIII ,188 0,368 IX ,928 0,344 X ,798 0,367 XI ,817 0,372 XII ,843 0,372 Rok ,899 0, Varianty technického řešení rozvoje místního systému centrálního zásobování teplem Odběr tepla soustavy CZT ze zařízení pro energetické využití odpadu Záměrem investora, který současně provozuje tepelné hospodářství města Chebu, je vybudovat zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a nahradit energetickým využitím odpadů část tepla ze spalovaného zemního plynu. Kapacita zařízení ZEVO je úměrná místní produkci komunálního odpadu (KO) ze spádové oblasti, tj. z Chebu a okolí v množství 20 tis. t/rok. Jak plyne ze závěrů kapitoly 6.3 je komunálního odpadu, který je jinak energeticky nevyužívaný, v kraji dostatek. Předmětem záměru je termická degradace převážně komunálního odpadu. Energeticky budou využívány spalitelné části převážně komunálního odpadu (KO) především jeho složky - směsného komunálního odpadu (SKO). Teplo získané realizací záměru bude využito ve stávajícím systému centrálního zásobování teplem (CZT) města Cheb prostřednictvím kotelny Riegerova. Uvedení ZEVO do provozu a připojení k CZT předpokládá postupné odstavení kotelny Riegrova i kotelny Nemocnice a připojení Depa ČD k CZT (Depo ČD provozuje svou vlastní uhelnou kotelnu, která bude po uvedení ZEVO do provozu odstavena.) Záměr počítá s propojením distribučních tepelných sítí kotelen Riegrova a Nemocnice. Provoz ZEVO bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Výhodou odběru tepla ze ZEVO je jeho dostupnost, nezávislost na vývoji v mezinárodních vztazích, na vývoji globálního trhu a jejich dopadech na cenu i na dostupnost zemního plynu nebo LTO. Výstavba ZEVO přispěje ke zvýšení soběstačnosti města v zásobování palivy a energií, ke zvýšení výroby elektrické energie na území města. Napojení soustavy CZT na provoz ZEVO zvýší tedy energetickou bezpečnost města Cheb. MĚSTO CHEB 103

109 Zdroj - ZEVO Schváleným záměrem je vybudování postupně dvou linek na energetické využívání odpadu s kapacitou každé t/rok včetně napojení na inženýrské sítě a zapojení vyrobené tepelné energie do městského systému zásobování teplem v Chebu. Průměrný výkon jedné linky je 2,54 t/hod energeticky využitého odpadu. Fond pracovní doby zařízení se předpokládá t/rok. Předpokládaná výroba tepla na patě ZEVO je GJ/rok. Klíčovým prvkem provozu je zařízení na termickou degradaci odpadu s horkovodním kotlem. Jedná se o horkovodní kotel s komorami termické degradace komunálního odpadu v 1. stupni na přesuvném roštu. Tato zařízení spolu se zařízením na čištění odpadního plynu tvoří rozhodující část technologie, která bude splňovat zákonné podmínky provozu (zejména zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a prováděcí vyhlášky 245/2012 Sb.). Teplo vzniklé při tepelném zpracování odpadů je využito k výrobě přehřáté páry. Parametry vyráběné páry jsou následující: Teplota 220 C Tlak 12 B Vyrobená pára je parovodem přivedena k parní turbíně. Parní kotel je napájen chemicky a termicky upravenou vodou. Obrázek 44: Předpokládané umístění ZEVO Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO Cheb MĚSTO CHEB 104

110 Obrázek 45: Vedení trasy teplovodu ze ZEVO Cheb do kotelny Riegerova Zdroj: Dokumentace záměru ZEVO Na základě energetických bilancí CZT uvedených níže lze říct, že ZEVO pravděpodobně nebude dostačovat svou produkcí tepla na zásobování celé lokality Nemocnice, Riegrova i depa ČD. Rozdíl mezi produkcí tepla ze ZEVO a spotřebou v příslušné části CZT je v roce 2013 cca GJ/rok. Tento rozdíl se bude postupně snižovat v důsledku zlepšování tepelně-technických vlastností připojených objektů. Rozdíl bude možné dostatečně korigovat provozováním kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice. Následující tabulky ukazují jednotlivé varianty provozu ZEVO. Ve všech variantách se předpokládá, že zůstane zachována výroba elektrické energie ve stávajícím rozsahu. Tabulka 91: Základní bilance CZT Cheb klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr ) TV (průměr ) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr ) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotle účinost Spotřeba tepla kotel + na TV rozvody TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - GJ/m3 I ,477 0, ,851 0,389 II ,477 0, ,900 0,411 III ,476 0, ,824 0,399 IV ,482 0, ,877 0,393 V ,487 0, ,879 0,381 VI ,469 0, ,818 0,377 VII ,473 0, ,890 0,389 VIII ,468 0, ,919 0,378 IX ,478 0, ,906 0,376 X ,461 0, ,830 0,387 XI ,465 0, ,851 0,393 XII ,466 0, ,892 0,423 Rok ,472 0, ,866 0,392 MĚSTO CHEB 105

111 Tabulka 92: Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr ) TV (průměr ) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr ) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotlů účinost kotel + rozvody TV Teplo ZEVO Spotřeba tepla na TV r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - (GJ) GJ/m3 I ,535 0, , ,389 II ,535 0, , ,411 III ,534 0, , ,399 IV ,537 0, , ,393 V ,540 0, , ,381 VI ,523 0, , ,377 VII ,526 0, , ,389 VIII ,525 0, , ,378 IX ,532 0, , ,376 X ,520 0, , ,387 XI ,524 0, , ,393 XII ,525 0, , ,423 Rok ,621 0, , ,392 Tabulka 93: Bilance CZT Cheb po zprovoznění ZEVO a připojení depa ČD Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop (klim. Normální rok) TV (průměr ) TV (průměr ) Otop (klim)+tv( průměr) elektrická energie (průměr ) účinnost KGJ teplo účinost KGJ elektřina teplo z KGJ teplo z kotlů účinost kotel + rozvody TV Teplo ZEVO Potřeba tepla celkem r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (m3) (GJ) (GJ) - - (GJ) (GJ) - (GJ) (GJ) GJ Spotřeba tepla kotelna ČD I ,535 0, , II ,535 0, , III ,534 0, , IV ,537 0, , V ,540 0, , VI ,523 0, , VII ,526 0, , VIII ,525 0, , IX ,532 0, , X ,520 0, , XI ,524 0, , XII ,525 0, , Rok ,621 0, , Biomasový zdroj tepla v lokalitě Zlatý Vrch Lokalita Zlatý Vrch byla vybrána jako nejvhodnější z kotelen CZT pro případnou instalaci biomasového zdroje tepla. Kotelna je relativně dobře přístupná pro dopravu a v jejím areálu je místo pro případné rozšíření kotelny nebo zásobník biomasy. Tabulka 94: Roční bilance kotelny Zlatý Vrch klimaticky normální rok Měsíc Spotřeba ZP kotle Spotřeba ZP KGJ Otop TV elektrická energie KGJ teplo z KGJ teplo z kotlů účinnost kotel + rozvody r.20xx (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (GJ) (-) (GJ/m 3 ) I ,902 0,343 II ,927 0,363 III ,880 0,353 IV ,933 0,363 V ,915 0,336 VI ,840 0,346 VII ,891 0,380 VIII ,922 0,356 IX ,958 0,365 X ,877 0,356 XI ,917 0,373 XII ,932 0,382 Rok ,908 0,359 TV MĚSTO CHEB 106

112 Výkon biomasového zdroje byl vypočten tak, aby dostačoval k zásobování odběrných míst teplem pro výrobu teplé vody. Z bilance je zřejmá potřeba tepla přibližně ve výši GJ/rok. Pro účely kalkulace vhodnosti biomasového zdroje do této lokality se uvažuje se zdrojem o výkonu 350 kw, který při provozu 8000 hodin/rok a účinnosti 0,85 vyrobí přibližně GJ/rok tepla. Uvažuje se pouze s jedním větším zdrojem, nikoliv s více menšími. Menší zdroje by nicméně byly flexibilnější a pracovaly by pravděpodobně s lepší celkovou účinností. Hlavní důvody pro jeden velký zdroj jsou menší prostorová náročnost a zejména menší náročnost na kvalitu paliva. Spotřeba dřevní štěpky by byla přibližně 1200 t/rok. Výstavba a provozování takového zdroje je zcela podmíněna dlouhodobou dostupností vhodného paliva - biomasy. Dostupnost biomasy rozuměno v tomto případě dřevní štěpky hnědé nebo bílé je sezónní záležitostí. V období od ledna do března, kdy v lesích leží sníh, respektive je terén podmáčený, není možné těžit dříví, ze kterého je štěpka vyráběna. Biomasový zdroj je proto dimenzovaný tak, aby byl využitelný celý jeho potenciál v průběhu léta. V zimních měsících je pak biomasový zdroj provozován podle dostupnosti paliva. Jak je uvedeno kapitole 5 odpovídající potenciál štěpky v okolitých lesích by byl teoreticky k dispozici. Pokud ale zdroje na biomasu nedosahují minimálně 10 MW jmenovitého výkonu, jsou příliš citlivé na kvalitu spalované biomasy. Zdroj 350 kw není schopen spalovat štěpku s výhřevností nižší než 11 GJ/tunu. Takové výhřevnosti zelená štěpka nedosahuje a bílá či hnědá štěpka jen v případě velice dobrého vysušení. Lesy Cheb uvádějí 1100 tun dostupné vlákniny pro přípravu kvalitní štěpky za cenu 160 Kč/GJ bez DPH. Cenu naštěpkované vlákniny na patě kotelny lze na základě ceny vstupní suroviny odhadnout na 260 Kč/GJ. Cena biomasového kotle s příslušenstvím je 3,5 mil Kč. Stavební a přípravné práce jsou odhadnuty na 1 mil. Kč. Na základě těchto hodnot byla provedena kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje: Tabulka 95: Kalkulace ceny tepla z biomasového zdroje Parametr Údaj Jednotka Cena kotle Kč Cena štěpky 260 Kč/GJ Obsluha Kč/rok Množství štěpky tun/rok Odpis 15 let Výhřevnost 11 GJ/tunu Výroba tepla GJ/rok Revize a opravy Kč/rok Cena tepla 438 Kč/GJ Kalkulace uvažuje s půjčkou na 10 let a úročením 6%. Ceny bez DPH. Cena tepla na patě zdroje. Cena kotle podle indikativní nabídky výrobce (ECOSERVICE, kotel UNICONFORT EOS 30 s příslušenstvím). Cena takto vyprodukovaného tepla je vyšší než cena nakupovaného zemního plynu, která je 315 Kč/GJ bez DPH. Tuto investici tedy nelze považovat za ekonomickou. Navíc lze očekávat, že vysáním všeho dostupného a kvalitního paliva z okolních lesů by se zvýšil tlak na jeho cenu a ta by rostla. V případě, že by se v okolí objevil zdroj kvalitní štěpky s dlouhodobou perspektivou stabilních dodávek za cenu kolem 150 Kč/GJ bez DPH byla by investice do biomasového zdroje srovnatelná se MĚSTO CHEB 107

113 zemním plynem. Takovým zdrojem může být například odpadní štěpka ze zpracování dřeva ve velké pile. V současnosti takový zdroj v okolí Chebu je, ale využívá odpady ze zpracování dřeva pro vlastní účely (Holz Schiller s.r.o., roční spotřeba dřevních pilin a dřevního odpadu cca GJ/rok). Důležitou roli v případném budoucím provozování biomasového zdroje hraje i splnění emisních limitů pro biomasové kotle nad 300 kw podle vyhlášky 415/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, která uvádí emisní limity pro tento zdroj: NO X mg/m 3, TZL mg/m 3, CO mg/m 3 platné od roku Dále pak Zákon o ovzduší 201/2012 Sb. stanoví pro zdroje do 300 kw v příloze č. 11 limity platné od roku Výstavba tohoto zdroje není v aktualizované ÚEK doporučena Přechod ze čtyřtrubkového uspořádání dodávek tepla na dvoutrubkové Z celkové bilance provozovaného CZT plyne poměrně příznivý poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody: 0,392 GJ/m 3. Pokud se jedná o zařízení na přípravu a rozvod teplé vody, pak jsou vyhláškou č.194/2007 Sb. stanoveny ( 4 bod4) nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody ve výši 0,315 GJ/m 2 a rok, nebo 0,525 GJ/m 3 teplé vody (nepřekročitelné hodnoty jsou o 50% vyšší oproti měrným ukazatelům uvedeným v příloze 2 vyhlášky č.194/2007 Sb.). Nepřekročitelná hodnota stanovená vyhláškou č.194/2007 Sb. platí však jen pro nové stavby. Z porovnání hodnot stanovených vyhláškou a skutečných hodnot vyplývá, že příprava a distribuce teplé vody je v průměrných ukazatelích v CZT Cheb příznivá. Děje se tak zejména v důsledku celkově velmi dobrého stavu rozvodů, využívání tepelných čerpadel na přípravu teplé vody, kvalitní údržby a řízení CZT Cheb. Některé specifické úseky jsou navíc již v současnosti převedené na dvoutrubku. Rozdíl mezi čtyřtrubkovým a dvoutrubkovým uspořádáním je ten, že v případě čtyřtrubky je vedena teplá voda pro vytápění v jedné dvojici trubek (přívod a zpátečka) a teplá voda (kdysi teplá užitková voda) koluje v druhé dvojici trubek. Tím dochází k vyšším ztrátám tepla, což se projevuje na poměru spotřeby tepla na dodávku teplé vody. Naproti tomu dvoutrubka eliminuje ztráty tepla rozvodem teplé vody za cenu mírně vyšších ztrát z potrubí otopu v létě. Teplá voda se pak připravuje v předávacích stanicích přímo v daném odběrném místě. To znamená, že by teplá voda (TV) nebyla dodávaná samostatnými trubkami do domů, ale byla by vyráběna pro každý dům zvlášť v domovní předávací stanici (DPS). Ohřev TV v DPS by byl pomocí vody v otopné soustavě. Dvoutrubkový systém navíc samozřejmě snižuje náklady na údržbu. Jak již bylo uvedeno výše je poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody v CZT Cheb příznivý. V ČR jsou provozovány i CZT kde je poměr spotřeby tepla na dodávku teplé vody i 0,64 GJ/m 3!. I při pohledu na provozování jednotlivých kotelen je energetická náročnost přípravy teplé vody příznivá: Tabulka 96: Energetická náročnost přípravy teplé vody Spotřeba tepla na přípravu TV Cheb - průměr za kotelny GJ/m 3 36 kotelna Valdštejnova 19 0, kotelna Májová 31-Čedok 0, kotelna Valdštejnova 50 0, kotelna Riegrova 0, kotelna Mánesova 34 0, kotelna Skalka 0,396 MĚSTO CHEB 108

114 Spotřeba tepla na přípravu TV Cheb - průměr za kotelny GJ/m 3 33 kotelna Sládkova 0, kotelna Nemocnice 0, kotelna Valdštejnova 49 0, kotelna Zlatý Vrch 0, kotelna Hrnčířská 0, kotelna Sadová 0, kotelna Boženy Němcové 0, kotelna Šlikova 11 0, kotelna 17.Listopadu 6 0,275 Při podrobnější analýze energetické náročnosti přípravy teplé vody byly srovnány odběry jednotlivých odběrných míst. Ty, u kterých byla zjištěna náročnost nad 0,49 GJ/m 3, byly podrobeny pečlivějšímu zkoumání. Z celkového počtu 283 odběrných míst 18 z nich překračuje námi stanovenou hodnotu 0,49 GJ/m 3 a pouze 6 překračuje nepřekročitelnou hodnotu 0,525 GJ/m 3 (v tabulce č. 97 je těchto 6 odběrných míst označeno tučně). Tabulka 97: Energetická náročnost přípravy teplé vody vybrané odběry Kotelna výměníková stanice Odběrné místo TV (GJ/m 3 ) Kat. 25 kotelna Májová 31-Čedok 25 kotelna Májová 31-Čedok Májová 29 Kinokavárna 0, kotelna Boženy Němcové 11 kotelna Boženy Němcové odběr TV p.šmíd 1, kotelna Skalka 0303 VS 3 - Družstevní podíl TV Družstevní 7 9 0, kotelna Skalka 0303 VS 3 - Družstevní podíl TV Barista 0, kotelna Skalka 0302 VS 2 - Lomená podíl TV Lesní 33 0, kotelna Zlatý Vrch 0201 VS 1 - Dřevařská podíl TV B. Němcové 59 0, kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská 54 0, kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská 56,58 0, kotelna Riegrova 0112 VS 12 - Dyleňská podíl TV Dyleňská , kotelna Riegrova 0110 VS 10 - Hradčany "B" podíl TV Osvobození - Zahr. CHETES 0, kotelna Riegrova 0108 VS 8 - Riegrova "D" podíl TV U Stadionu 4 0, kotelna Riegrova 0108 VS 8 - Riegrova "D" podíl TV U stadionu 8 0, kotelna Riegrova 0107 VS 7 - Riegrova "K" podíl TV Šeříkova 12,14 0, kotelna Riegrova 0107 VS 7 - Riegrova "K" podíl TV M.Kopeckého 6 0, kotelna Riegrova 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 podíl TV Valdšt. 81 0, kotelna Riegrova 0105 VS 5 - Obětí nacismu 33 podíl TV Nová 5 0, kotelna Riegrova 0104 VS 4 - Palackého 19 podíl TV Nová 2 (neb.) 0, kotelna Riegrova 0104 VS 4 - Palackého 19 podíl TV Nová 6 0,542 4 Význam kategorizace odběrných míst: 1 odběrné místo s malým odběrem teplé vody. Investice není ekonomicky odůvodnitelná 2 odpojeno 3 v roce 2013 provedena opatření ke snížení energetické náročnosti (v průměrech se zatím neprojevují) 4 doporučen přechod na dvoutrubkové řešení 5 v současné době není přechod na dvoutrubkové řešení technicky možný 6 proměnlivý odběr s nestabilním výhledem a malým odběrem. Investice zatím není ekonomicky odůvodnitelná MĚSTO CHEB 109

115 Ve variantách rozvoje soustavy CZT je doporučen přechod na dvoutrubkové řešení u všech odběrů v kategorii Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 V současné době, je celkový instalovaný výkon kotelny Kasární náměstí vyšší, než je potřebné pro dodávku tepla odběratelům připojených na tuto kotelnu. Instalovaný výkon kotlů v kotelně Kasární náměstí 11 je 3,116 MW. Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla GJ/rok. Využití instalovaného výkonu činí hod/rok. Kotelna Školní 4 sousedí svým rozvodem tepla s kotelnou Kasární náměstí 11. Celkový instalovaný výkon kotelny Školní 4 činí 2,3 MW. Průměrná dodávka tepla z kotelny v letech 2011 až 2013 byla pouze GJ/rok. Jak je vidět, je kotelna Školní 4 předimenzována. Využití instalovaného výkonu činí pouze 500 hod/rok. Vzhledem k faktu, že účinnost výroby tepla v kotli je závislá od využití jeho výkonu čím nižší využití tím nižší účinnost je provozování kotelny Školní neefektivní. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny kotelny Kasární náměstí (jako č. 22) a Školní (jako č.34) a příslušné rozvody. Obrázek 46: Umístění kotelen Kasární náměstí a Školní Vzhledem k předimenzování kotelny Školní je, jak je vidět z obrázku, přepojení předmětných kotelen logickým krokem. Přepojení kotelen a zrušení kotelny Školní sníží provozní náklady a zvýší efektivnost výroby tepla. MĚSTO CHEB 110

116 4.4.5 Rozšíření dodávek tepla z kotelny Sládkova 12 Kotelny Májová 68 a Komenského 27 jsou domovní kotelny s instalovaným výkonem 0,360 resp 0,150 MW. Jde o kotelny zásobující 9. MŠ a Českou školu. Na obrázku 46 jsou tyto kotelny zobrazeny pod čísly 23 resp. 26. Průměrná dodávka tepla z kotelny Komenského 27 je 621 GJ/rok a průměrná dodávka tepla z kotelny Májová 68 je 1680 GJ/rok Kotelna Sládkova (zobrazena na obrázku 46 pod číslem 33) zásobuje celkem 11 odběrných míst, má instalovaný výkon 2,310 MW a průměrnou dodávku tepla GJ/rok. Jak je vidět kotelna Sládkova má ve svém instalovaném výkonu potenciál k dodávce mnohem většího množství tepla než je tomu v současnosti. Vzhledem k faktu, že se v uvedené lokalitě nachází rozvojová plocha č. 66 s předpokládanou výstavbou areálu Rudolfina (odhadovaná budoucí spotřeba 613 GJ/rok), doporučujeme při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně dojde ke zrušení kotelen Májová 68 a Komenského 27. Tyto kroky povedou ke snížení provozních nákladů a k celkově vyšší efektivitě výroby a dodávky tepla. 4.5 Možnosti financování rozvoje soustavy CZT z dotačních programů V současnosti nejsou vypsané žádné dotační příležitosti ze strukturálních fondů Evropské unie, které by mohly být použité pro financování rozvoje soustavy CZT v Chebu. Připravovaný Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost v prioritní ose 3 cíl 3.5. počítá s dotacemi do zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem. Podle předběžných informací o dotaci může žádat: Podnikatelský subjekt (provozovatel přenosové soustavy). Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky). Vysoké školy, obce, kraje a jimi zřizované organizace. Pro intervence v oblasti úspor energie (zateplování výrobních a podnikatelských objektů, komplexní řešení úspor energie) rovněž zemědělští podnikatelé, podnikatelé v potravinářství, a maloobchodní organizace, podnikatelé v oblasti akvakultury Příklady podporovaných aktivit: Rekonstrukce a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných zařízení. Zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla. V rámci tohoto specifického cíle budou podporovány následující typové příklady či jejich kombinace: Instalace kogeneračních jednotek (s výjimkou kogeneračních jednotek využívajících biomasu a bioplyn) v soustavách zásobování teplem, kde doposud probíhala pouze výroba tepla nebo kde je možné zvýšit množství tepla pocházejícího z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, včetně rozvoje a propojování existujících soustav za účelem vyššího využití kombinované výroby elektřiny a tepla s cílem dosažení úspor primární energie. Rekonstrukce stávajících zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s cílem dosažení úspory primární energie díky zlepšení technických parametrů zařízení. Budování nových a rozvoj stávajících soustav zásobování teplem včetně předávacích stanic s cílem maximálního využití tepla z vysokoúčinné MĚSTO CHEB 111

117 kombinované výroby elektřiny a tepla případně odpadního tepla z průmyslových procesů a dosažení úspor primární energie. Rekonstrukce stávajících tepelných sítí včetně předávacích stanic s cílem snížení ztrát tepla a dosažení úspor primární energie. Typickým příkladem je změna teplonosného média z páry na horkou vodu, která umožňuje lepší regulovatelnost dodávky tepelné energie konečným spotřebitelům a přináší významné snížení ztrát tepla v rozvodu. Součástí rozsáhlých rekonstrukcí tepelných sítí může být také budování části nových sítí v nových trasách s cílem optimalizace topologie tepelné sítě a snížení ztrát tepla. Uvedené možnosti dotací by zcela jistě pomohly v rozvoji CZT Cheb. Podle předběžných informací, které jsou o programu dostupné, ale nebude o dotaci moci žádat subjekt, který je vlastněn obcí z více než 25 % i v případě, že by jinak byl považován za malý nebo střední podnik. Bude proto potřeba sledovat oficiální vyhlášení výzvy pro případ, že by se výše uvedené omezení do finální verze nedostalo. 4.6 Problematika ceny tepla a odpojování odběratelů od CZT Každá soustava CZT je provozována s rizikem odpojování jejích odběratelů, dodávky tepla z CZT jsou u některých odběratelů vnímány jako omezení svobodného rozhodování o způsobu vytápění. Některé snahy po odpojování mají racionální charakter a ekonomické opodstatnění, většinou se ale jedná o nesprávné posouzení skutečných nákladů na decentralizovaný způsob vytápění a nákladů na odpojení.. Odpojení od soustavy CZT má ekonomické důsledky pro všechny zúčastněné strany pro provozovatele soustavy CZT i pro ty odběratele, kteří nadále odebírají teplo od soustavy CZT odpojením dojde ke zvýšení podílu stálé složky nákladů na výrobu tepla na celkové ceně tepla a k navýšení jednotkové ceny tepelné energie. Důvody pro odpojování odběratelů od systémů CZT K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT) dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie. Jedinou alternativou pro odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, zůstává zřízení vlastního zdroje tepelné energie (nejčastěji plynové domovní kotelny, využití tepelných čerpadel). Tento krok sebou nese i převzetí odpovědnosti za cenové výkyvy u zemního plynu nebo u elektřiny a narozdíl od výrobce tepla také nemožnost diverzifikovat vstupní paliva. Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepelné energie z vlastního zdroje vycházeli mj. z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie, ve stejných položkách jako dodavatel tepla. Odběratelé často porovnávají úplnou cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie z nové decentralizované kotelny vypočtenou pouze z nákladů na palivo. Ostatní náklady často nejsou započteny do ceny decentralizovaně vyrobeného tepla, ale jsou hrazeny v nájmu apod.. Tyto ostatní náklady zahrnují např. odpisy, elektrickou energii, náklady na obsluhu, opravy a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., a tvoří nezanedbatelných až 30 % z celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu při porovnání cen a potom se dá obvykle očekávat, že teplo z vlastní plynové kotelny bude pro obyvatele domu dodáváno za cenu blízkou ceně tepla ze soustavy CZT. V případě externího provozovatele kotelny se cena vyrovná ceně tepla ze soustavy CZT. V některých případech je nicméně důvodem k odpojování od soustavy CZT špatná kvalita dodávky tepla, nebo teplé vody, nebo skutečně neúměrně vysoká cena tepla. MĚSTO CHEB 112

118 Vývoj ceny dodávkového tepla a porovnání cen pro lokality v ČR V roce 2008 byly ceny tepelné energie ovlivněny zvýšením sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedením ekologické daně. K dalšímu nárůstu sazby DPH u tepelné energie z 9 na 10 % došlo od , z 10 % na 14 % od , a ze 14 % na 15 % od Nárůst DPH a ekologická daň se projevily velmi negativně na cenách tepla pro konečného odběratele. Porovnání ceny tepla bylo provedeno s využitím výkazů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z tzv. regulačních výkazů. Ty jsou zasílány na Energetický regulační úřad v rozsahu podle vyhlášky č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví. Držitelé licencí, kteří neměli povinnost zasílat regulační výkazy podle 20 odst. 6 energetického zákona, poskytli na základě samostatné výzvy ERÚ v souladu s 15a odst. 1 energetického zákona ve zjednodušeném výkazu některé údaje potřebné pro účely tohoto vyhodnocení. Obrázek 47: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele , vč. DPH Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013 MĚSTO CHEB 113

119 Obrázek 48: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie vyrobené z ostatních paliv Zdroj: Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013, ERÚ listopad 2013 Zákonné požadavky Podmínky podnikání v teplárenství stanovuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti odběratele tepelné energie a zejména dodavatele stanovuje par. 76 a 77 tohoto zákona. Každý má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že dodávka tepelné energie je mj. v souladu s územní energetickou koncepcí. Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence. Odst. 5 77: Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení, se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Vliv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu SCZT V 60. až 90. letech minulého století došlo k zakládání velmi rozsáhlých soustav centrálního zásobování teplem, především v průmyslových a vysoce urbanizovaných aglomeracích. Značná část těchto soustav CZT však byla koncipována jen jako výtopenské zdroje bez kogenerační výroby elektrické energie, která byla přednostně vyráběna v systémových elektrárnách ČEZ. Ke značnému rozšíření CZT vedla i skutečnost, že teplo dodávané z centrálního zdroje bylo pro obyvatelstvo velmi výhodné. Cena tepla ze všech CZT byla pro obyvatelstvo jednotně stanovena (21 Kč/GJ až do 90. let), a to bez ohledu na skutečné náklady, které byly často více než pětinásobné. Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. Zatímco u teplovodních soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého MĚSTO CHEB 114

120 z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány, dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti mokré páry. V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla znamená pro zbylé odběratele tepla nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného výkonu ve zdroji, aniž dojde k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky z úvěru a ostatní stálé náklady), které tvoří cca 30 % a více z celkových nákladů pro kalkulační vzorec ceny tepelné energie. Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen subjekt, který odpojení inicioval, ale zejména zbylí odběratelé tepla a teplé vody. 4.7 Závěrečná doporučení V případě CZT v Chebu jsou v mapách vyznačeny bytové objekty, které se odpojily, nebyly však k dispozici podklady, které by umožnily posoudit ekonomickou výhodnost jejich odpojení. Cena tepla ze soustavy CZT (621 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013) patří k nejnižším v ČR v případě výroby tepla ze zemního plynu a je na úrovni ceny tepla v Karlových Varech (617 Kč/GJ vč. DPH v roce 2013, teplo je vyráběno z uhlí). V domech pro bydlení i v ostatních budovách jak těch, které jsou vytápěny samostatně, tak v těch, které jsou napojeny na soustavu CZT - bude docházet k dalšímu zateplování a dalším opatřením snižujícím spotřebu tepla na vytápění a proto byly analyzovány a s provozovatelem soustavy a dodavatelem tepla projednávány varianty, které umožní zmírnit účinky poklesu prodeje tepla na technické parametry soustavy a zdrojů CZT a na ekonomiku výroby a distribuce a tím i na cenu tepla. Doporučujeme v soustavách a kotelnách CZT k realizaci variantu, která spočívá ve: Využití tepla z provozu ZEVO tento provoz bude ekonomicky oddělen od provozování soustavy CZT a bude do soustavy CZT dodávat pouze teplo. Provozovatel ZEVO garantuje, že cena tepla dodávaného do CZT bude vždy stejná nebo nižší, než cena tepla vyrobeného ze zemního plynu (stávající palivo). Přepojení stávající kotelny Českých drah (hnědé uhlí) na CZT po vybudování ZEVO. V návaznosti na připojení ZEVO poklesne spotřeba zemního plynu v kotelně Nemocnice a Riegrova (provoz kogeneračních jednotek v kotelnách Riegrova a Nemocnice). Soustavy kotelen Riegrova a Nemocnice budou propojeny. Propojení kotelen Kasární náměstí 11 a Školní 4 kotelna Kasární náměstí disponuje dostatečnou kapacitou, předimenzována je i kotelna Školní. S ohledem na stáří a účinnost kotelen doporučuje ÚEK zrušení kotelny Školní. Přechod na dvoutrubkové řešení u odběrů v kategorii 4 (vše v lokalitě kotelny Riegerova) viz tabulka 97 kde jsou překročeny limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody. Při realizaci výstavby areálu Rudolfina nejen připojit areál ke kotelně Sládkova 12, ale také připojit ke kotelně Sládkova 12 i objekty 9. MŠ a České školy. Následně zrušit kotelnu Májová 68 a Komenského 27. Napojení identifikovaných rozvojových a přestavbových ploch na kotelny soustavy CZT (viz kapitola 4.3). MĚSTO CHEB 115

121 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1 Definice potenciálu úspor Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie: Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby. Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech. 5.2 Potenciál úspor v sektoru bydlení Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT a z blokových a domovních kotelen byl propočten potenciál úspor zejména potenciál ve spotřebě tepla na vytápění. Byly k dispozici obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a informace o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Tyto úspory jsou zařazeny v popisu vývoje dodávek tepla ze zdrojů a kotelen provozovaných TEREA Cheb s.r.o., v tabulce č. 73 a činí: Tabulka 98: Souhrn potenciálu ve spotřebě dodávkového tepla Sektor spotřeby Bydlení Vzděláváni Zdravotní a Sociální služby Ostatní Celkem Zdroj: výpočty ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 116

122 5.2.2 Potenciál úspor v ostatních domech pro bydlení Tabulka 99: Opatření a potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru Opatření % úspor Poznámka Výměna oken a vstupních dveří Tepelná izolace objektu obvodových stěn Tepelná izolace objektu střechy, podlahy, základy, sokly apod. Regulace topného systému 20% 30% 10-20% 5-10% Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U= 2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná opatření optimalizovat. Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od terénu a řešení tepelných mostů. Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné pohody. Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod. Větrání s rekuperací 5% Sluneční ohřev s akumulací tepla 10% Celkem 40-50% Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku). Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší o cca polovinu (12%). Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat, podíl je vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího opatření. Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu: Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování; Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN :2011. MĚSTO CHEB 117

123 Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich výměnu za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná výměna vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,2 W/m 2 K. Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 0,9 W/m 2 K i méně. Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken. Modernizace vytápěcích soustav a kotlů Starší plynové kotle, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotle dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotle pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotle, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotle na tuhá paliva, že moderní kotle jsou nejen účinnější a pohodlnější na obsluhu, ale zejména schopny plnit stále se zpřísňující požadavky na emisní parametry od roku 2014 mohou být na trhu prodávány pouze výrobky splňující 3. a vyšší emisní třídu, od roku 2018 pouze výrobky splňující alespoň 4. emisní třídu. Po roce 2020 bude nezbytné plnit směrnici o ekodesignu (a dodávat na trh pouze kotle splňující 5. emisní třídu). Od roku 2022 mohou být provozovány pouze kotle splňující 3. a vyšší emisní třídu. Doporučena je náhrada za kotle zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo, v novostavbách nebo po rekonstrukci domů doporučujeme také kotle na peletky, tepelná čerpadla a kombinace s dalšími technologiemi využití obnovitelných zdrojů. Ostatní úspory Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě elektřiny a paliv na přípravu teplé vody např. instalací solárních kolektorů, fotovoltaických panelů, ale také elektřiny při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou spotřebičů a technologií, modernizací chladících a klimatizačních zařízení, apod Technický potenciál úspor v bytovém sektoru města Cheb celkem Při stanovení technického potenciálu úspor nebyla zohledněna památková ochrana budov. Potenciál byl propočten po jednotlivých katastrálních územích. Technický potenciál úspor energie je vyjádřen v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB 118

124 Tabulka 100: Technický potenciál úspor energie na vytápění ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území očekávaná úspora v RD očekávaná úspora v BD Celková očekávaná úspora Bříza 78,6% 0,0% 74,5% Cetnov 75,0% 0,0% 70,3% Dolní Dvory 32,5% 58,8% 40,2% Dřenice 41,5% 0,0% 17,2% Háje 55,4% 39,1% 48,7% Horní Dvory 77,8% 58,8% 71,4% Hradiště 69,2% 50,5% 61,9% Hrozňatov 61,3% 24,7% 54,8% Cheb 59,5% 55,3% 49,5% Chvoječná 49,4% 28,0% Jindřichov 50,3% 39,3% Klest 59,4% 69,6% 55,9% Loužek 74,5% 69,2% Pelhřimov 51,8% 54,1% 47,5% Podhoří Podhrad 53,3% 0,0% 47,8% Skalka 31,8% 0,0% 24,4% Střížov 39,0% 49,1% 35,8% Tršnice 56,8% 17,8% 30,7% Celkem 57,9% 55,1% 49,4% Obrázek 49: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Technický potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby Počet bytů v RD a BD % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Potenciál úspor 0 < 1920 < % Období výstavby Počet bytů v RD Počet bytů v BD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 119

125 Tabulka 101: Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění jako procento současné spotřeby celkem Úspory 2025 Úspory 2035 Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu 8 % 37 % 13 % 57 % Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 8 % v roce 2025 a 37 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu Ekonomický potenciál úspor v bytovém fondu Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD2011). Při tvorbě koeficientů zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření, byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách. Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných domů, o období výstavby, množství již realizovaných opatření v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu potenciálu úspor v roce 2025 a K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo využito znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku. Při stanovení ekonomického potenciálu úspor byl zohledněn i fakt, že mnohé z domů jsou předmětem památkové péče, a že u nich není možné běžné zateplení tak, jak je to u ostatních domů. Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech. MĚSTO CHEB 120

126 Obrázek 50: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v rodinných domech) Potenciál úspor v RD - podle období výstavby % Počet bytů v rodinných domech < 1920 < % 40% 30% 20% 10% 0% Potenciál úspor Období výstavby Počet bytů v RD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Obrázek 51: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v bytových domech) Potenciál úspor v BD - podle období výstavby Počet bytů v bytových domech % 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% Potenciál úspor 0 < 1920 < Období výstavby 0% Počet bytů v BD potenciál Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Očekávaná úspora energie na vytápění je vypočtena na základě současného tempa rekonstrukce stávajících budov a běžně realizovaných opatření na stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov. Byla propočtena po jednotlivých katastrálních územích. Dosažená výše úspor energie na vytápění je vyjádřena v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. MĚSTO CHEB 121

127 Tabulka 102: Ekonomický potenciál úspor energie ve vytápění ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území očekávaná úspora v RD očekávaná úspora v BD Celková očekávaná úspora Bříza 14,0% 11,8% Cetnov 29,5% 29,5% Dolní Dvory 32,5% 31,8% 22,2% Dřenice 41,5% 17,2% Háje 38,5% 21,1% 29,7% Horní Dvory 50,3% 17,9% 38,1% Hradiště 44,4% 17,5% 32,3% Hrozňatov 40,2% 24,7% 31,2% Cheb 35,7% 26,4% 22,3% Chvoječná 49,4% 28,0% Jindřichov 47,1% 35,9% Klest 42,9% 38,4% 35,4% Loužek 42,5% 35,9% Pelhřimov 20,4% 40,0% 20,2% Podhoří Podhrad 19,9% 15,1% Skalka 23,5% 16,2% Střížov 39,0% 25,8% 23,8% Tršnice 39,2% 17,8% 21,0% Celkem 35,4% 26,4% 22,7% Obrázek 52: Ekonomický potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby % Počet bytů v RD a BD % 30% 25% 20% 15% 10% 5% Potenciál úspor 0 < 1920 < % Období výstavby Počet bytů v RD Počet bytů v BD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO CHEB 122

128 Na celém území města je potenciál úspor v bydlení stanoven jako vážený průměr jednotlivých katastrálních území následovně: Tabulka 103: Očekávaná výše úspor energie jako procento současné spotřeby celkem Úspory 2025 Úspory 2035 Podíl úspor energie na spotřebě celkem ve výchozím stavu Podíl úspor energie na spotřebě na vytápění ve výchozím stavu 5 % 18 % 8 % 29 % Celková úspora energie v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 5 % v roce 2025 a 18 % v roce 2035 oproti stávajícímu stavu. Při změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a dalších faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v bytovém fondu (v rodinných domech zejména) až o % vyšší. Tabulka 104: Porovnání technického a ekonomického potenciálu úspor energie ve stávajícím bytovém fondu Katastrální území Technický potenciál v GJ v r.2025 Ekonomický potenciál v GJ v r.2025 Technický potenciál v GJ v r.2035 Ekonomický potenciál v GJ v r.2035 Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem Potenciál úspor v objektech v majetku města Objekty v majetku města zásobované teplem ze soustavy CZT byly podrobeny analýze v rámci místního šetření jednotlivých objektů. Dále byly k některým z nich k dispozici energetické audity zpracované v letech Bylo zjištěno, že tam kde bylo doporučeno realizovat energeticky úsporná opatření, byla tato opatření již v minulosti provedena. Většina auditů byla ovšem bez jakýchkoliv doporučení s tím, že budova splňuje požadavky na energetickou náročnost dle tehdy platné legislativy. Doporučeno bylo zateplení u objektů škol, a to: MĚSTO CHEB 123

129 MŠ 26.dubna 39 ZŠ Obětí nacizmu 16 ZŠ Matěje Kopeckého 1 MŠ Osvobození 67 MŠ Bezručova 1 MŠ Malé nám. 2 MŠ Do Zátiší 3 Karlova 17 (dříve škola) Tyto objekty byly, s výjimkou Karlovy 17, již zatepleny. Zateplen byl rovněž Domov pro seniory Dragounská 12 (audit byl zpracován jako příloha k žádosti do OPŽP), Domov pro seniory Dřevařská 13. Dotace a jejich využití v období Byly vytipované objekty, u kterých by bylo vhodné realizovat energeticky úsporná opatření s využitím prostředků z operačních programů připravovaných na další programové období Jsou to objekty: ZŠ Americká 36 (OPŽP) Karlova 17 (OPŽP) Mánesova 23 (IROP) ZŠ Malé nám. 3 (OPŽP) Šlikova 11 (IROP) Bazén Obětí nacizmu 16 (OPŽP) Ekonomicky nadějný potenciál úspor Potenciál úspor, který byl v objektech v majetku města vyhodnocen jako ekonomicky nadějný, zahrnuje: Tabulka 105: Ekonomicky nadějný potenciál úspor v majetku města Sektor Jednotky Majetek města veřejná správa GJ/rok Majetek města - byty GJ/rok Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce, ve které jsou uvedeny i úspory energie v těch bytových domech napojených na soustavu CZT, které byly využity v propočtu výhledových dodávek tepla. MĚSTO CHEB 124

130 Tabulka 106: Objekty v majetku města a realizovaná opatření k úsporám energie Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 1/14 budova úřadu ano 0 0 nám. Krále Jiřího 2,3/17,18 stodola NP - není centr vytápěn ano 0 0 Šlikova 8/11 památková ochrana ano žádné IROP Jánské náměstí 123/5 zázemí Kass, nemáme v databázi CZT ano dubna 168/39 MŠ zateplen v roce 2008 ano zateplení, již bylo provedeno Kostelní náměstí 185/14 Zvl. škola ano žádné Dominikánská 218/1 ano 0 0 Kamenná 219/5 ano Jánské náměstí 256/15 ano 0 0 Jánské náměstí 260/3 Kasemata ano 0 0 Židovská 404/12 MěÚ prodej ano 0 13 Židovská 405/10 kaple nemáme v databázi CZT ano 0 0 Židovská 406/8 Špejchar ano 0 0 nám. Krále Jiřího 494/43 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 495/53 Hradní dvůr nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 496/51 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 497/52 4. ZŠ nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 498/50 ZŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 499/49 ZŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 500/48 ZŠ/ZUŠ nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 502/46 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 503/45 nemáme v databázi CZT ano 0 0 nám. Krále Jiřího 504/44 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Kostelní 505/2 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 506/5 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 507/6 Garáže ano 0 0 nám. Krále Jiřího 508/7 ano 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 125

131 Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 509/8 ano 0 0 nám. Krále Jiřího 512,513/11,12 MŠ ano 0 0 nám. Krále Jiřího 514/13 NP - lokál. plyn, nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 516/16 Zvl. škola ano 0 0 Komenského 522/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Divadelní náměstí 571/2 ano 0 0 Komenského 617/29 Integrovaná půdní vestavba, spotřeba CZT střední škola pouze do r.2011 ano 0 0 Kamenná 656/40 pouze dodávka tepla, TV - plynové a el. bojlery ano Lesní 914/3 budova před školou, nemáme v databázi CZT ano 0 0 Dragounská 931/38 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Osvobození 966/69 ano Obětí nacismu 1127/16 ZŠ nově zateplena ano doporučeno zateplení Obětí nacismu 1128/16 Bazén nezateplen ano instalace TČ OPŽP Evropská 1132/54 sběrný dvůr v databázi CZT společně s č.o. 56 ano 0 0 Evropská 1133/56 ano Evropská 1134/58 v databázi CZT společně s č.o. 60 ano 0 0 Evropská 1135/60 ano Sadová 1136/1 v databázi CZT společně s č.o. 3 ano 0 0 Sadová 1137/3 ano Sadová 1138/5 v databázi CZT společně s č.o. 7 ano 0 0 Sadová 1139/7 ZUŠ ano Matěje Kopeckého 1160/1 ZŠ nově zateplen ano zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1203/5 zateplen v roce 2002 ano žádné Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 126

132 Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA Osvobození 1218/67 MŠ zateplen ano zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1220/3 nově zateplen ano Bezručova 1274/1 MŠ zateplen v roce 2008 ano zateplení, bylo již provedeno Matěje Kopeckého 1337/6 zateplen v roce 2002 ano žádné Lesní 2004/33 DPS v roce 2005 střešní nástavba ano žádné Slavice 2119/1 kompletně zateplen ano žádné Dřevařská 2137/13 DPS okna 2007, plášť 2009, střecha 2013 ano žádné Malé nám. 2196/2 MŠ nově zateplen ano zateplení, bylo již provedeno Malé nám. 2197/5 v databázi CZT společně s č.o. 6 ano žádné Malé nám. 2198/6 ano žádné Malé nám. 2199/7 zateplen v roce 2010 ano žádné Malé nám. 2241/4 volný objekt ano Brandlova 2246/5 Školní jídelna okna plastová, zateplen ano zateplení, bylo již provedeno Dragounská 2272/12 Domov pro zateplení, bylo již zateplen ano seniory provedeno Malé náměstí 2287/3 ZŠ nezateplen ano žádné OPŽP K Viaduktu 2326/1 ano K Viaduktu 2329/3 ano žádné K Viaduktu 2330/5 ano žádné K Viaduktu 2331/7 ano žádné K Viaduktu 2334/9 ano K Viaduktu 2342/11 ano 31 0 K Viaduktu 2365/4 Muzeum ano K Viaduktu 2366/2 Muzeum ano žádné K Viaduktu 2368/6 potenciál vůči roku 2013 č.o. 6+8 ano žádné K Viaduktu 2369/8 v databázi CZT společně s č.o. 6 ano žádné K nemocnici 2491/32 ve vlastnictví pouze 4 byty, není ano 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 127

133 Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA k dispozici plocha Hradební 52/14 ZŠ opravena fasáda, okna dřevěná dvojitá, střešní vestavba v ní ano žádné okna plastová Hradební 54/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 57/12 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Hradební 61/4 nemáme v databázi CZT ano 0 0 Americká 1453/36 ZŠ ano žádné OPŽP Do zátiší 1483/3 MŠ zateplen asi v roce 2013 ano zateplení, bylo již provedeno Židovská 407/6 pouze byt číslo 3 zásobován dálkově teplem, nemáme v ano 0 0 databázi CZT Kamenná 214/6 MěÚ opravena fasáda, okna dřevěná špaletová, střecha sedlová, půdní 0 0 vestavba, nemáme v databázi Karlova 392/17 členitá fasáda, okna dřevěná výměna oken, špaletová, střecha sedlová, kotelna zateplení střechy nemáme v databázi OPŽP nám. Krále Jiřího 10/16 Galerie, historický objekt nemáme v databázi kotelna dubna 21/4 budova úřadu, historický objekt nemáme v databázi kotelna 0 0 Karlovarská (D. Dvory) 23/20 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna Františkánské náměstí 30/1 historický objekt nemáme v databázi kotelna 0 0 Májová 104/31 byla plánovaná rekonstrukce v roce 2005 s výměnou oken za kotelna žádné plastová Májová 105/29 rekonstrukce 2000 kotelna žádné Mánesova 157/23 kotelna zateplení a kondenzační kotel IROP Jiráskova 171/2 MěÚ nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 128

134 Adresa Název budovy Poznámky CZT Potenciál v GJ v r.2025 Potenciál v GJ v r.2035 EA doporuč. EA nám. Krále Jiřího 492/3 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 nám. Krále Jiřího 493/4 nemáme v databázi vl. kotelna kotelna 0 0 Komenského 642/27 MŠ kotelna zateplení, bylo již provedeno Jungmannova 913/32 zubní středisko, nemáme v databázi kotelna Brandlova 948/15 v minulosti již zateplen kotelna Přemysla Otakara 1817/1 nově zateplen kotelna Evropská 1566/41 kotelna žádné Celkem Zdroj: Energetické audity zapůjčené městem, vlastní šetření Návrh nové dotace MĚSTO CHEB 129

135 6. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na území města Chebu. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Chebu a ve vazbě na dostupná vstupní data o území města a byl analyzován u: energie prostředí a geotermální energie - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových domů, sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových domech, sluneční energie využití fotovoltaických systémů na střechách rodinných a bytových domů a případně na části rozvojových ploch a brownfieldů, vodní energie v malých vodních elektrárnách, energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby, energie větru využití na části rozvojových ploch. Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku (nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ OZE formulován zvlášť. Tabulka 107: Definice potenciálů využití obnovitelných zdrojů energie Technický potenciál Využitelný potenciál Dostupný potenciál Ekonomický potenciál Je určen přítomností zdroje a technickými podmínkami jeho přeměny na využitelnou energii. Stanovení technického potenciálu nemá praktický význam a bývá obvykle mezistupněm pro stanovení využitelného potenciálu. Využitelný potenciál je technický potenciál zdroje, který je možno využít v současnosti dostupnými technickými prostředky a je limitován pouze administrativními, legislativními, ekologickými nebo jinými omezeními. Tato omezení jsou obvykle jasně definována. Dostupný potenciál se v některých případech rovná využitelnému potenciálu. Většinou je však limitován dalšími faktory např. využíváním zdroje pro jiné než energetické účely (omezení možností pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, která je využívána pro potravinářskou produkci apod.) Udává obvykle maximální možnou hranici využití daného zdroje za současných podmínek. U tohoto potenciálu nejsou posuzována ekonomická omezení. Ekonomický potenciál je ta část dostupného potenciálu, kterou je možno za současných podmínek ovlivňujících ekonomické parametry zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie (ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu, investiční a provozní náklady, dostupnost kapitálu, úrokové sazby apod.), ekonomicky využít. Ekonomický potenciál není definován jako fixní hodnota, závisí na ekonomických a dalších faktorech a na zvolených kritériích. Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících podmínek. MĚSTO CHEB 130

136 6.1 Potenciál OZE pro výrobu tepla Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie Zdroje geotermální energie lze obecně dělit na nízkoteplotní a vysokoteplotní od teploty nad 140 C. Na studovaném území se neuvažuj e o využívání vysokoteplotních zdrojů pro výrobu elektrické energie, protože potřebné teploty jsou ve větších hloubkách a ověření takového zdroje vyžaduje nákladný průzkum. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města reálně využitelný s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány, nemá použití tepelných čerpadel jako zdroj energie z energetického a ekologického hlediska velký význam. Z hlediska ekonomického je třeba každý případ hodnotit individuálně zejména v případech využití tepelných čerpadel i pro ohřev TV v místech, kde je její příprava letním období energeticky náročná. Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností je využití tepelných čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Z dostupné statistiky o způsobu vytápění byly zjištěny počty bytů v rodinných domech a bytových domech, kde je vytápění zajištěno elektřinou nebo pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) viz následující tabulka. Tabulka 108: Vytápění domů a bytů elektřinou, pevnými palivy (uhlím, koksem, uhelnými briketami, dřevem, dřevěnými briketami) v Chebu (2012) Část obce Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Bříza Cetnov Dolní Dvory Dřenice Háje Horní Dvory MĚSTO CHEB 131

137 Část obce Obydlené byty v rodinných domech Obydlené byty v bytových domech Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: pevná paliva, uhlí, koks, uhelné brikety, dřevo, dřevěné brikety Obydlené byty v rodinných domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Obydlené byty v bytových domech - zdroj energie na vytápění: elektřina Hradiště Hrozňatov Cheb Chvoječná Jindřichov Klest Loužek Pelhřimov Podhoří Podhrad Skalka Střížov Tršnice Celkem Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011 Budeme uvažovat náhradu zdroje na vytápění tepelným čerpadlem u 50 % bytů kde je k vytápění používána elektřina do roku 2025 a u 10 % bytů kde jsou k vytápění používána pevná paliva. Jako průměrnou spotřebu energie na vytápění a přípravu teplé vody uvažujeme pro byt v RD 60 GJ/rok a pro byty v bytových domech 40 GJ/rok. Při náhradě výše uvedených zdrojů tepla tepelnými čerpadly s průměrným ročním topným faktorem 3 by přínos mohl být cca GJ/rok (podíl obnovitelné složky dodané tepelné energie) do roku Zbylý potenciál předpokládáme využít do roku Vzhledem k technickým podmínkám pro instalaci je využití tepelných čerpadel vhodné především v rodinných domech vyhovujících nebo překračujících požadavky tepelně technických norem (zejména ČSN :2011) či v nízkoenergetických domech. Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán elektrokotel). Z toho vyplývá, že prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je zejména nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Vzhledem k vyšším jednotkovým investičním nákladům a podmínkám pro aplikaci je vytápění tepelnými čerpadly vhodné bez dotační podpory pouze pro střední a vyšší příjmové skupiny obyvatelstva Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Cheb nachází v oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se pohybuje v rozmezí MJ/m 2. Z toho podíl přímé složky představuje cca 1700 MJ/m 2. Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni cca 1500 h/rok. MĚSTO CHEB 132

138 Obrázek 53: Průměrný roční úhrn slunečního svitu ČR Zdroj: Zdroj: ČHMÚ Atlas podnebí ČR Přírodní podmínky města Chebu a zejména integrovaných obcí umožňují využít alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními systémy. Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky (vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla. Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje kolem % investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla na vytápění o %. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického. Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit. Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory. Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do místa spotřeby. Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané technicko ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla splňovat následující kritéria: MĚSTO CHEB 133

139 Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50 ( cca JV JZ). Správná orientace je velmi důležitá, nejvyšší výkon je při nasměrování s odchylkou mírně na západ (asi o 8 až 15 ), kdy lze lépe využít i e nergii zapadajícího Slunce. Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny. Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) u celoročního provozu optimálně se sklonem cca k vodorovné rovině, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca Konfigurace s co nejkratšími potrubními rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním rozvodu. Stálá celoroční poptávka po TV, případně se špičkou v letním období (energii získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) z tohoto důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TV v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není zabezpečena poptávka po TV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího slunečního svitu bývají většinou nevyužívané. U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TV vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TV - proto jsou pro instalace vhodné zejména rodinné domky. Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím (a ohřev teplé vody v letním období elektřinou). Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé vody. MĚSTO CHEB 134

140 Posouzení využitelného potenciálu Potenciál přímé slunečné energie dopadající na 1 m 2 slunečního kolektoru orientovaného na jih a se sklonem byl vypočten na cca 700 kwh/rok, k čemuž je třeba připočíst ještě energii z rozptýleného slunečního záření. Protože jsou však zisky solárních systémů nejvyšší v létě, kdy je nejnižší potřeba tepla, reálně se dá počítat s využitelnou produkcí přibližně 300 kwh/m 2.rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TV. Možnosti využití slunečního záření v solárních tepelných systémech na území města Chebu je možno shrnout následovně: Obecně je známo, že pouze na přibližně 60 % až 70 % střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory. Budeme uvažovat, že solární systém by byl instalován pro 20 % bytů v rodinných domech, na pokrytí jejich spotřeby TV by bylo potřeba přibližně 4 m 2 plochy solárních kolektorů na jeden byt (solární pokrytí potřeby tepla na přípravu TV cca 40 %). Celkově by se jednalo o cca 5924 m 2 solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 300 kwh/rok.m 2 ) se dá vyrobit 1 777,200 MWh energie ročně, což je téměř 6400 GJ/rok. Pokud bychom zvažovali technicky dostupný potenciál, bude mnohem vyšší zařadili bychom 50% všech bytů v rodinných domech. Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance města není v současnosti příliš významný, největší přínosy bude mít u domů s téměř nulovou spotřebou energie. Postupně do roku 2020 by měly být všechny budovy a domy realizovány jako stavby s téměř nulovou spotřebou energie na vytápění. Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární zásobník TV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného pro rodinný dům cca Kč/m 2 kolektorové plochy, typické instalace vhodné pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 6 m 2. Při energetickém přínosu cca 300 kwh/m 2.rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV. Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými aplikacemi solárních tepelných systémů je: Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TV) - Potenciální možnost využití solárních systémů pro ohřev TV a bazénové vody ve venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény. Ohřev TV v rodinných domech Pro ohřev TV je možno využít plochých nebo vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je MĚSTO CHEB 135

141 tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TV v současné době využívána elektrická energie. Ohřev TV v ve veřejném a soukromém sektoru Využití solárních systémů pro ohřev TV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TV v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů, autokempů. Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu (k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..). Obrázek 54: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo absorbérů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp. ventilátory a regulačním systémem Potenciál ve využití biomasy Potenciální zdroje energetické biomasy Za potenciální zdroj biomasy je považována veškerá živá hmota, která vzniká na daném území. Z pohledu ekologie velmi široká oblast rostlin a živočichů. Zúžením do biomasy dřevin a orientací do lesního hospodářství často označujeme biomasu termínem dendromasa, kterým se rozumí dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky a klest. Také zde můžeme zahrnout odřezky a zbytky z dřevozpracujícího průmyslu. Veškerou tuto biomasu dendromasu lze využívat jako palivo. Je ale vždy nutné zvážit ekologické hledisko, manipulační a dopravní nároky a dostupnost zdroje. Za potenciální zdroje biomasy v okolí Chebu můžeme uvažovat o cíleně pěstovaných rostlinách (např. rychle rostoucí dřeviny, energetické seno), dále zužitkování náletových dřevin a využití těžebního odpadu vznikajícího při těžbě dřevní hmoty v blízkých lesích dle definice biomasy uvedené ve vyhl. č.482/2005 Sb. skupina 3 (palivové dřevo, zbytky z hospodaření v lesích). MĚSTO CHEB 136