Potenciál využití obnovitelných zdrojů na příkladu republiky Moldávie

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí Studijní program: Ekologie a ochrana prostředí Studijní obor: Ochrana životního prostředí BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Potenciál využití obnovitelných zdrojů na příkladu republiky Moldávie Potential of renewable resource utilization in the Republic of Moldova Vypracovala: Olga Granici Vedoucí: prof. RNDr. Martin Braniš CSc. Praha 2011

2 Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Potenciál využití obnovitelných zdrojů na přikladu republiky Moldávie vypracovala samostatně s použitím uváděných literárních zdrojů a podkladů. Předložená tištěná verze bakalářské práce je totožná s elektronickou verzí vloženou do SIS. V Praze, dne Jméno autora vlastnoruční podpis Olga Granici 2

3 Poděkovaní: Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce profesoru RNDr. Martinu Branišovi CSc. za čas, ochotu, věcné rady a doporučení. Rovněž bych chtěla poděkovat Munteanu A. a RNDr. R. Přibilovi CSc. za odbornou konzultaci při vzniku nejasností. Dále velmi děkuji Marku Ouředníkovi za jazykovou korekturu při psaní, přátelům a rodičům za poskytnutou pomoc a podporu. 3

4 Název práce: Potenciál využití obnovitelných zdrojů na příkladu republiky Moldávie Autor: Olga Granici Vedoucí práce: RNDr. Martin Braniš CSc. Abstrakt: Se stále rostoucí spotřebou energie stává se sektor, jehož zdroje jsou obnovitelné, zajímavým pro země na celém světě. Využití obnovitelných zdrojů energie zaznamenává v celém světě narůstající tendenci. V současné době se v Moldavské republice nevyužívají téměř žádné z obnovitelných technologií. Potenciál k využití alternativních zdrojů energie je na území státu poměrně vysoký. Úkolem mé bakalářské práce je nalezení možné aplikace obnovitelných zdrojů energie na území Moldávie. Instalaci jednotlivých technologií obnovitelných zdrojů posuzuji ve své práci na základě geografických či klimatických podmínkách státu. Jedním ze základních motivů Moldávie pro zapojení širokého spektra obnovitelných zdrojů energie může být snaha o snížení energetické závislosti na okolních zemích a zvýšení vlastního podílu výroby energie. Ve své práci vycházím z poznatků aplikace obnovitelných zdrojů energie v ostatních státech světa. Klíčová slova: Moldávie, obnovitelné zdroje energie, fosilní paliva, možnosti využití, potenciál, aplikace, spotřeba, energetická závislost, finanční náklady, životní prostředí, výhody. Title: Potential of renewable resource utilization in the Republic of Moldova Author: Olga Granici Supervisor: RNDr. Martin Braniš PhD. Abstract: With growing energy consumption the sector with renewable resources is increasing and becoming interesting for countries all around the world. Use of renewable sources of energy around the world recorded an increasing trend. Currently Moldova do not use hardly any of the renewable technologies. The potential for using alternative energy sources in the country is relatively high. The task of the thesis is to find potential applications of renewable energy sources on the territory of Moldova. Installation of renewable energy technologies considered in the work on the basis of geographic or climatic conditions of the state. One of the main motives of involving a broad spectrum of renewable energy in Moldova could be an attempt to reduce energy dependence on neighboring countries and increase own share of energy production. The thesis is based on the knowledge of the application of renewable energy in the rest of the world. Keywords: Moldova, renewable sources of energy, fossil fuel, use facilities, potential, application, consumption, energy dependence, financial costs, environment, benefits. 4

5 Obsah: Úvod Geografické umístění Moldávie Klima Přírodní zdroje Moldávie Půda Voda Nerostné suroviny Politicko-ekonomická situace Energetická situace Moldávie Elektrická energie Zemní plyn Ropné produkty Uhlí Potenciál využití obnovitelných zdrojů v Moldávii Větrná energie Sluneční energie Geotermální energie Vodní energie Biomasa...22 Závěr

6 Úvod V dnešní době představuje výroba energie nezbytný nástroj pro život a další rozvoj lidské populace. Poptávka po energii prudce roste na celém světě a tento trend bude pravděpodobně pokračovat v budoucnosti strmým nárůstem. V současné době 95% od světové spotřeby energie činí fosilní paliva. Emise, které se uvolňují do ovzduší v procesu spalování fosilních paliv, jsou hlavními příčinami probíhajících klimatických změn. Velké zásoby fosilních paliv jsou koncentrovány v zemích, jejichž celkový počet je malý, přičemž polovina nízko příjmových zemí a jedna třetina středně příjmových zemí světa nemá k dispozici žádné takové zásoby. [1] Nerovnoměrné rozložení zdrojů fosilních paliv je jedním z hlavních důvodů vývoje a využívání alternativních zdrojů energie, jelikož energetická bezpečnost hraje v dnešním světě stalé větší roli. Komplikovanost energetické situace Moldávie spočívá v tom, že stát je vysoce závislý na importu téměř kompletního energetického mixu. Neexistence ložisek fosilních paliv na území státu, zakládá logický předpoklad pro široké využití alternativních zdrojů energie. Právě využívání obnovitelných zdrojů energie se může jevit jako optimální řešení energetických problémů Moldávie. Vyspělé státy, které disponují stále ještě s bohatými zásobami fosilních paliv, mají možnost volby přechodu k ekologicky čistým zdrojům energie, které jsou šetrné k životnímu prostředí, ovšem Moldávie takovouto možnost volby nemá a proto jsou alternativní zdroje její jedinou možností energetické soběstačnosti. Zahraniční import energetických zdrojů je spojen s vysokými finančními náklady, proto aplikace obnovitelných zdrojů může přinést snížení těchto nákladů, současně však také pozitivní externalitu v podobě čistšího životního prostředí. Ve své bakalářské práci se pokouším zjistit, jestli má Moldávie skutečný a využitelný potenciál pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie. Na základě teoretických zjištění a poznatků ze současné praxe obnovitelných zdrojů energie hodlám uvést, který ze zdrojů bude nejvíce uplatnitelný v podmínkách Moldávie. 6

7 1. Geografické umístění Moldávie Moldavská republika (dále jen Moldávie) je poměrně mladý stát, který získal svou nezávislost 27. srpna Stát se nachází na severní polokouli a leží v mírném pásmu. Moldávie je umístěna v jihovýchodní Evropě a její rozloha činí 33,846 km 2. Hlavním městem Moldávie je Kišiněv (Chisinau). Moldávie hraničí na severu, východě a jihu s Ukrajinou a na západě s Rumunskem. Větší část území státu se nachází mezi dvěma řekami Dněstr a Prut, jen malá část území tzv. Podněstři leží na levé straně Dněstru. Délka území Moldávie od severu k jihu činí 350 km a ze západu na východ km. Moldávie je vnitrozemský stát, i když se nachází velmi blízko Černého moře. Přístup k moři umožňuje ústí řeky Dněstr a také částečně řeka Dunaj, kde délka pobřežní čáry představuje pouze 480 m. Celé území Moldávie můžeme charakterizovat jako mírně zvlněnou rovinu. Průměrná nadmořská výška je 147 m. [2] Obrázek č. 1: Geografická poloha Moldávie Zdroj: 7

8 2. Klima Klima je v Moldávii charakterizováno jako mírně kontinentální, pro které je typické dlouhé a horké léto s nízkým množstvím srážek, krátká a mírná zima s malým objemem sněhu. Periodicky na území státu pronikají vzduchové hmoty ze středomoří, které přinášejí srážky a teplé počasí nebo suchý kontinentální vzduch, který vyvolává studený vítr a způsobuje náhlou změnu počasí. [3] Podle záznamů Hydrometeorologického ústavu Moldávie (z let 2007 až 2009) průměrná roční teplota vzduchu na území státu činí 8-10 o C. Průměr atmosférických srážek kolísá mezi mm. [4] 3. Přírodní zdroje Moldávie 3.1 Půda Moldávie má unikátní typ půdního fondu charakterizovaný převažující černozemí s vysokým potenciálem produktivity a velmi vysokou mírou využití (více než 75%). Celkově dostupná půda představuje hektarů (ha), včetně ha (neboli 58,5%) zemědělské půdy. Černozem představuje přibližně 73,7% z celkového území země. [2] Hnědé, šedé a lesní půdy dohromady tvoří jen 10% a vyskytují se zejména v centrální části Moldávie. Ovšem extenzivní zemědělství během 20. století spojené s nadměrným hnojením, využíváním pesticidů a jiných chemických látek, výrazně snížilo kvalitu půd, a proto byla ustanovena opatření k ochraně půdního fondu Moldávie, aby byla zastavena degradace půdy, eroze a dalšího negativního zásahu člověka. 3.2 Voda Na území Moldávie se vyskytuje více než 3621 řek a vodních toků, které patří k bazénu Černého moře. Mezi největší řeky, které mají celostátní význam, patří Dněstr (660 km na území Moldávie, roční vodní tok povodí 10 km 3 ), Prut (695 km v Moldávii, roční vodní tok 2,4 km 3 ), Reut (286km), Cogilnic (125km), Bic (155km), Botna (152km). [4] Hlavní vodní zdroje napájení řek jsou sněhové a dešťové srážky. Podzemní vody předně slouží jako zdroj pitné vody pro větší část obyvatel včetně hlavního města. 8

9 V Moldávii je přibližně 60 přírodních jezer. Kolem 3500 rybníků a vodních nádrží, které jsou vytvořené pro různé hospodářské účely. Velké akumulační nádrže byly vybudované pro vodní elektrárny: Costesti-Stinca (735,0 mln.m 3 ) na řece Prut a Dubasari (277,4 mln.m 3 ) na řece Dněstr. Na území Moldávie se nacházejí také zdroje minerálních vod, které jsou certifikované a schválené k využívání. Průmyslových a termálních vod se na území státu vyskytuje málo a nehrají důležitou roli ve vodním hospodářství. [2] 3.3 Nerostné suroviny Geografické umístění a geologické podloží Moldávie vedlo k tomu, že se na území státu z nerostných surovin vyskytují zejména stavební materiály. Nejrozšířenější jsou jíly, stavební kámen a písek. Vápenec, sádrovec, žula a další minerály jsou k dispozici pro státní potřebu. V nepatrných množstvích jsou k dispozici ropa, plyn, hnědé uhlí, které se vyskytuje převážně na jihu republiky. [2] 4. Politicko ekonomická situace Moldávie je typem parlamentní republiky, kde výkonná moc náleží vládě a hlavě státu, kterým je prezident. Politická situace v Moldávii je v posledních letech velmi komplikovaná, jelikož se parlamentu stále nedaří sestavit ústavní většinu potřebnou pro zvolení hlavy státu a tak jsou jeho pravomoci svěřeny mezi další vrcholné ústavní činitele. Pokud má být v Moldávii přistoupeno k využívání obnovitelných zdrojů, bude tak učiněno s jistým zpožděním vzhledem k nestabilní politické situaci. Ekonomická situace Moldávie se stále jeví jako velmi slabá i po dvaceti letech nezávislosti. V Evropě patří Moldávie mezi nejchudší státy. Dokládá to velmi nízký hrubý domácí produkt (1.850 USD/obyvatel). Vzhledem k tomu, že na území republiky se nevyskytují ve velkém množství nerostné suroviny, ekonomika státu je závislá na zemědělství a službách. Vhodné klimatické podmínky a úrodná půda umožňují pěstování různých zemědělských plodin pro export. Příjmy z této činnosti tvoří pak většinu státního rozpočtu. Negativní pro ekonomiku Moldávie je i ten faktor, že stát závisí na dodávce energetických zdrojů, 96% energie je nakupováno od sousedních států (nejvíce z Ruské 9

10 federace), vlastní zdroje energie poskytují jen nepatrnou část. Inflace v zemi dosahuje téměř 13%, což velmi snižuje kupní sílu obyvatel země. Zvyšuje se postupně také veřejný dluh státu, který představuje již 31,3% HDP. Státní rozpočet je za poslední léta ve schodkové pozici (příjmová strana 1,75 bil. USD - výdajová strana 2,11 bil. USD). [5] 5. Energetická situace Moldávie Od doby, kdy se Moldávie stala nezávislou republikou, energetická situace ve státě je poměrně komplikovaná. Na území státu se nevyskytují velké zásoby fosilních paliv, které by vystačily pro provoz elektráren a tepelných stanic republiky. Nedostatek vlastních energetických zdrojů činí současnou energetickou situaci státu nesmírně problematickou ve smyslu závislosti na importu téměř celého energetického mixu. Během posledních 10let se energetická politika Moldávie výrazně měnila v důsledku stále rostoucích cen fosilních paliv. Negativní vliv na státní energetiku má fakt nejednotnosti země. V roce 1992 území levé časti řeky Dněstr (Podněstři) vyhlásilo nezávislost. Na jeho teritoriu se ale vyrábí více než 80% energie z celého státu. Funkční zařízení, která na území Moldávie zbyla, jsou značně zastaralá, poněvadž jejich výstavba probíhala v době, kdy Moldávie tvořila sovětskou svazovou republiku. Až na malé výjimky, všechny zdroje elektrické a tepelné energie v zemi mají věk v rozmezí let, a proto je jejich výkon je značně nižší než u stejných zařízení vyspělých států. [6] Na území Moldávie se nachází velmi malý počet vnitřních zdrojů energie. Mezi hlavní zdroje energie patří dvě vodní elektrárny, tři kogeneračně-tepelné elektrárny regionálního významu, devět kogeneračních jednotek lokálního významu a velká tepelná elektrárna v Podněstří (dále VTEP). VTEP je velká tepelná elektrárna, jejímž hlavním produktem je elektrická energie, tepelný výkon je jen vedlejší produkt. Elektrárna se skládá z osmi jednotek s výkonem 200 MW, dvou jednotek s 210 MW a dalších dvou jednotek s 245 MW. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 2520 MW. Nicméně využitelný výkon elektrárny tvoří jen 1200 MW, v důsledku zastaralé technické výbavy. [6] Do roku 1992 VTEP patřila mezi energetické zdroje Moldávie, ale po vyhlášení nezávislosti Podněstří se stala samostatným právní subjekt levého břehu Dněstru. Do roku 2005 větší část vyráběné elektrické energie importovala Moldávie, jenže v důsledku 10

11 náhlého růstu cen za dodanou elektřinu, byla Moldávie přinucena od obchodní smlouvy odstoupit. V současné době VTEP dodává elektrickou energii na území Ruské Federace. [7] Obě vodní elektrárny Dubăsari a Costeti jsou postavené na řece Dněstr. Vodní elektrárna Costeti zabezpečuje energii jen pro několik severních regionů republiky. Její instalovaný výkon je 16 MW a využitelný výkon činí 10 MW. Vodní elektrárna Dubăsari je z hlediska výkonu větší než Costesti a je umístěna v centrální časti Moldávie, na hranici s Podněstřím. Technické vybavení elektrárny je velmi zastaralé, a proto její využitelný výkon činí pouhých 30 MW z celkově možných 48 MW. Část produkované elektrické energie je odváděna na území Podněstří. Kogeneračně-tepelné elektrárny Moldávie současně slouží pro výrobu tepelné a elektrické energie. Ve stálém provozu jsou na území republiky tři velké kogeneračnětepelné jednotky. Dvě z nich se nacházejí v hlavním městě státu Kišiněvě a jedna na severu republiky ve městě Balti. Celkový instalovaný výkon elektráren tvoří 335 MW elektrické energie a 1654 MW tepelné energie. Využitelný výkon elektráren představuje jen 274 MW elektrické energie z důvodu technické zastaralosti. Jako topnou surovinu elektrárny využívají přírodní plyn, ale jako rezerva slouží i těžký olej. Na území státu se vyskytuje také devět malých kogeneračních elektráren, které jsou postaveny poblíž cukrovarů. Jejich instalovaný výkon činí 97,5 MW a jsou provozovány většinou k pokrytí energetických potřeb v sezóně při zpracování cukrové řepy. Ovšem jsou v provozu zhruba tři měsíce v roce. [6] Všechny výše zmíněné zdroje energie jsou schopny společně vyprodukovat pouze 1600 MW, což vzhledem k velikosti státu a počtu jeho obyvatel je velmi malé množství. Kvůli malému množství vyráběné energie na území státu, Moldávie je závislá na dovozu chybějících surovin z okolních států. V období mezi lety 2000 až 2007 se celkový objem importovaných energetických zdrojů na území republiky pohyboval v rozmezí od 94% až do 98%. [2] 11

12 5.1 Elektrická energie Celková spotřeba elektrické energie v Moldávii v roce 2009 představovala 3974 TWh (milion kwh). Na území státu se vyrábí prostřednictvím kogeneračních a vodních elektráren 1030 TWh, což představuje 26% z celkové elektrické spotřeby. Nedostatek elektřiny (zbylých 74%) je importován ze sousedních států. [4] Hlavním dodavatelem elektrické energie je v současné době Ukrajina. Druhým dodavatelem je Rumunsko, ovšem množství dodané energie je velmi malé. 5.2 Zemní plyn Nejpoužívanějším druhem paliva v Moldávii je zemní plyn. Z plynu je vyráběno 98% veškeré energie produkované ve státě. Za poslední léta spotřeba zemního plynu v Moldávii významně stoupla a v současné době činí 45% primární energie.[2] Na území Moldávie se vyskytují vlastní zásoby zemního plynu, které jsou ovšem velmi skromné. Zásoby se nacházejí v centrální části jižní Moldávie a podle posouzení odborníků se maximální množství odhaduje na cca 346 ml. m 3. [6] Ovšem využívání vlastních zásob plynu zatím nebylo povoleno státem. Hlavním a jediným dodavatelem zemního plynu pro území Moldávie je Ruská Federace. Spotřeba plynu v topné sezoně je 8-10krát větší než v létě, a proto zemní plyn je skladován do přírodních podzemních zásobníků na území Ukrajiny. [7] 5.3 Ropné produkty Ropné produkty představují druhé nejpoužívanější palivo na území Moldávie. V republice se nevyskytují žádné ropné rafinerie, a proto Moldávie závisí přímo na dovozu ropných produktů. Aktuální spotřeba ropných produktů činí tun ročně. V roce 2004, v jižní oblasti státu, byla nalezena ropná ložiska. Zásoby se odhaduji na 0,5 mil. tun ropy, ovšem jejich využití ještě nebylo zahájeno. Mezitím jsou hlavními dodavateli ropných produktů pro území Moldávie Ruská Federace, Rumunsko a Ukrajina. [8] 5.4 Uhlí Celková spotřeba uhlí na území Moldávie za posledních několik let výrazně poklesla v důsledku prudkého nárůstu cen. Roční spotřeba uhlí na území státu v průměru činí tisíc tun. Ruská Federace dodává na území státu 40% uhlí a Ukrajina 60% z celkového importu. [8] 12

13 6. Potenciál využití obnovitelných zdrojů v Moldávii Energii slunce, vody, větru a biomasy člověk využívá již po staletí. Dnes tyto zdroje energie jsou zařazené mezi obnovitelné. Jejich zdroje se neustále obnovují v biosféře planety a mohou být využity k produkci energie opakovaně. Dnes obnovitelné zdroje produkují 14% energie z celé světové energetické bilance. [9] Vyrobená energie se považuje za ekologicky čistou a šetrnou, jelikož v průběhu její produkce nejsou do ovzduší uvolňovány skleníkové plyny či znečišťující látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Nicméně mezi hlavní světové energetické zdroje stále ještě patří fosilní paliva. Větší míra pozornosti se obnovitelným zdrojům energie začala věnovat po ropné krizi v roce Důsledkem ropné krize bylo zajišťování soběstačnosti v oblasti energetických zdrojů a zajištění kontinuálního přísunu energie vlastními zdroji nezávisle na zahraničních dodávkách. Ropná krize vyústila v zahájení množství výzkumných projektů a programů, během kterých bylo zjištěno, že obnovitelné zdroje energie mají velký potenciál pro využití v budoucnu. Využití alternativní energie umožňuje stalý a jistý přísun vstupních zdrojů. Současně jejich aplikace přispívá k redukci prekurzorů klimatických změn. Stále více a více států světa se připojuje k politice obnovitelných zdrojů a aktivně realizují tyto technologie na svém území. Území Moldávie, jako jakékoliv jiné území, je vhodné k aplikaci některé z obnovitelných technologií produkce energie. Využití obnovitelných zdrojů na území Moldávie je dnes velmi marginální ovšem v budoucnu je možné počítat s větší expanzí. 6.1 Větrná energie Vítr představuje jednu z prvních přírodních sil, kterou začalo využívat lidstvo. Již dvě stě let př. n. l. se využívaly větrné mlýny pro čerpání vody a mletí obilí. V 19. století se začala využívat energie větru k produkci elektrické energie. Epocha větrných elektráren zaznamenává svůj počátek rokem 1888, kdy byla postavena první větrná elektrárna s instalovaným výkonem pouhých 12 kw. Postupný rozvoj větrných technologií umožnil široké využití energie větru na celém světě. K nejintenzivnějšímu nárůstu využití větrné 13

14 energie dochází na počátku 21. století. Při porovnání současného stavu se stavem v 90. letech 20. století, je možné konstatovat, že za posledních deset let se produkce elektřiny větrnými turbínami zdvojnásobila. V současnosti mezi hlavní producenty větrné energie patří Evropa a USA, ovšem velký narůst ve využití větrné energie zaznamenává také Čína a Indie. [9] V současné době Moldávie nepatří mezi státy, které využívají síly větru k výrobě elektrické energie. Ovšem ještě do 60. let minulého století se na území státu vyskytovalo více než 300 větrných mlýnů, které byly později nahrazeny elektrickými. [6] Tento fakt následně dokazuje, že na území státu existuje reálný potenciál k využití větrné energie. Na základě provedených studií v roce 2003 bylo zjištěno, že geografické umístění a klimatické podmínky Moldávie jsou vhodné k využití větrné energie a celkovému rozvoji větrných technologií. Obrázek č. 2: Rychlost větru (m s -1 ) a hustota energetického toku (W m -2 ) ve výšce 70 m nad zemí. Zdroj: [10] 14

15 Jak je všeobecně známo, výkon větrných elektráren je plně závislý na rychlosti větru. Podle statistických záznamů z roku 2010 průměrná rychlost větru v Moldávii činí 3 m/s. [4] Z hlediska standardů uplatňovaných při výrobě elektrické energie, tato rychlost je nižší než potřebná průměrná hodnota. Nicméně na území státu se vyskytují oblasti, kde průměrná rychlost větru dosahuje 8 m/s ve výšce 70m nad zemí. Celkem se v republice vyskytují čtyři oblasti s takovouto rychlostí větru. Dvě z daných lokalit se nacházejí na severu republiky, jedna v centrální časti státu a jedna na jihu, jak je patro z výše uvedené větrné mapy (obrázek č. 2). [10] Na základě známých větrných technologií jsou takto vyznačené oblasti nejvíce vhodné pro výstavbu větrných parků. Na podkladě provedených studií mohou být v daných lokalitách vybudovány větrné turbíny s celkovým instalovaným výkonem do 34 MW. [6] Takového výkonu je ovšem možné dosáhnout pouze při kombinaci optimální technologie vzhledem k lokálním podmínkám síly a směru větru. Hydrometeorologický ústav Moldávie zaznamenal, že nejvyšší rychlosti větru je dosahováno mezi 7 až 9 hodinou ranní a 14 až 18 hodinnou večerní. K největší intenzitě větru dochází v zimních měsících, a to v lednu a únoru, což odpovídá období, kdy spotřeba elektrické energie dosahuje nejvyšších hodnot. [10] Přibližně na 2/3 území Moldávie se průměrná rychlost větru pohybuje mezi 3 až 7 m/s a to ve výšce 10m nad zemí. [6] Jak dokazují studie provedené v USA, státě Minnesota, i taková rychlost větru může být vhodná k produkci elektrické energie. Pro takové podmínky se využívají nízkorychlostní větrné turbíny (Low Wind Speed Turbine), jejichž maximální výkon je dosažen při rychlosti větru 5 až 7 m/s. I v letních měsících, kdy je rychlost větru nejmenší, je možné získat 15 % z celkového energetického potenciálu krajiny. Pozitivní se jeví i ten faktor, že výdaje na výstavbu nízkorychlostních větrných turbín jsou mnohem nižší, než na tradiční větrné elektrárny. [11] Možnost využití slabé rychlosti větru nejlépe odpovídá větrným podmínkám Moldávie. Výstavba nízkorychlostních větných turbín je teoreticky možná na většině rozlohy státu. Nejednalo by se s největší pravděpodobností o centralizovaný projekt, nýbrž o individuální výstavbu pro využití v domácnostech. Realizace si však nutně vyžádá státní dotaci na podporu stavby. Lze předpokládat, že podobný projekt nejen že přispěje k celkové energetické bilanci státu, ale také bude ekonomicky výhodný. Na území Moldávie lze také k produkci energie pomocí větru využít technologii hybridních větrných soustav. Takové soustavy mohou fungovat na základě kombinace 15

16 větrných elektráren s fotovoltaickými články nebo dieselovými motory. Studie na využití takových systémů pro energetické zabezpečení odlehlých regionů byly provedené na francouzském ostrově Viktoria v blízkosti Austrálie. [12] Využívání hybridních soustav umožňuje produkci elektrické energie i v regionech se sezónním výskytem větru nebo malou rychlostí větru, což je zcela aplikovatelné na větrné zdroje Moldávie. Výhodně lze posoudit i fakt, že soustava zajišťuje skladování nadbytečné energie, která může být využita v době maximální spotřeby. Výstavba hybridních soustav může být ekonomicky výhodná v regionech, kde podmínky nejvíce odpovídají technologickým požadavkům. V Moldávii mohou být hybridní systémy využity nejen k produkci elektřiny pro spotřebu obyvatel, ale také k pokrytí energetických potřeb při sezónním zpracovaní produktů v zemědělství. Další z možností jak lze využít větrnou energii, je čerpání vody pro zavlažovací účely v zemědělství. Vzhledem k tomu, že Moldávie je zemědělský stát, energii větru je možno aktivně využívat především v tomto odvětví. Klimatické podmínky Moldávie umožňují pěstovaní širokého sortimentu zemědělských plodin, ovšem některé z nich jako např. zelenina během suchých a horkých lét vyžadují stalého zavlažovaní. Větrná čerpadla na odebírání vody pro zavlažovací účely mohou nahradit často využívaná elektrická nebo naftová čerpadla. Jak ukázaly studie provedené v Indii, výkon větrných čerpadel velmi závisí na směru větru v lokalitě a na konstrukci rotoru větrného mlýnu. [13] Při dodržovaní předepsaných technologií mohou být větrná čerpadla využita i v klimatických podmínkách Moldávie. Nejvíce vhodná bude pak tato technologie v místech, kde není přívod elektrické energie. Ačkoliv se během léta vítr na území Moldávie vyskytuje nárazově a nepravidelně, i přes to, takovýto výskyt je možné využít k načerpání vody do rezervoárů k následnému zavlažování. Čerpání vody pomocí větrných turbín lze uplatnit nejen pro zavlažování, ale také na k napájení chovných zvířat na farmách, odvodnění nebo chovu ryb. Větrná čerpadla pro čerpání vody nejsou široce využívána. Nejvyššího uplatnění v praxi pak nacházejí v rozvojových zemích. Využití větrných turbín k čerpání vody nelze vnímat jako dodatečný zdroj energie v Moldávii, jedná se spíše o způsob šetrného zacházení s elektrickou energií. [14] Větrná energie je dnes považována za obnovitelný zdroj energie. Její využití na území Moldávie nepochybně bude mít pozitivní vliv na energetickou bilanci státu. Energii větru získáváme zdánlivě zadarmo, a proto se jedná o ekonomicky výhodný energetický zdroj. Vzhledem k tomu, že při produkci energie z větrných turbín zcela odpadá spalování fosilních paliv, její využití v Moldávii bude mít i pozitivní vliv na životni prostředí. Vzhledem k faktu, 16

17 že Moldávie je zemědělský stát, bude pro něj výhodné, že větrné turbíny nezabírají svou stavbou rozsáhlé plochy potřebné půdy. Nelze přehlédnout fakt, že výstavba větrných parků je spojena s velkými počátečními investicemi. Celkové náklady se odhadují na 25 až 34 milionů Euro. Roční výroba elektrické energie větrnými turbínami je odhadována na 88, 5 až 110 GWh. Celkový instalovaný výkon elektráren muže dosahovat až 34 MW, což se blíží 2 % celkové produkci energie ve statě. [6] Přestože podmínky pro využití větrné energie nejsou v Moldávii nejvhodnější, i vyprodukované minimum poslouží příznivě energetické bilanci státu a pomůže tak snížit energetickou závislost na dodávkách ze zahraničí. Z využití územního větrného potenciálu lze předpokládat větší šetření elektrickou energií. 6.2 Sluneční energie Slunce představuje zdroj veškeré energie na zemi, která je potřebná pro život všech živých organismů. Celkový zářivý tok slunce je odhadován na 3, kw, z něhož jen 1, kw vyzařuje směrem k zemskému povrchu. Část tohoto záření je zemským povrchem odrážena zpět do atmosféry a pouze 1, kw dosahuje zemského povrchu. [15] Sluneční energie je považována za obnovitelný zdroj energie. Během procesu jejího využívání nejsou do vzduchu uvolňovány skleníkové plyny a znečišťující látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Slunce jako zdroj energie je lidstvu znám již od antického světa, kde se jeho termální energie využívala k vytápění lázní ve starověkém Římě. V současnosti je využívání sluneční energie rozšířena v celém světě. [16] Sluneční energie se na území Moldávie využívá ve velmi málem měřítku. Jedná se spíše o individuální využití solárních kolektorů k ohřevu užitkové vody nebo k produkci elektrické energie v domácnostech. V 50. letech minulého století byly zahájeny projekty pro využití sluneční energie k ohřevu vody v rekreačních střediscích, ale již brzy byly realizované technologie převedeny zpět na tradiční ohřev fosilními palivy. Na počátku existence státu (po rozpadu SSSR) byly v Moldávii započaty další projekty k využití energie slunce, ovšem ani ony nebyly nikdy realizovány. [10] Při komparaci energetického potenciálu větru a slunce, je z podmínek území Moldávie zjevně patrné, že vetší energetické hodnoty dosahuje solární energie. Dle statických údajů 17

18 z roku 2010, celkový počet slunečních dní dosahuje 280 až 300. [4] Teoretický počet hodin solárního svitu bez oblačnosti se v Moldávii pohybuje kolem 4450 h/rok, ovšem reálné naměřené hodnoty jsou řádově nižší a pohybují se mezi 2100 až 2300 h/rok. Nejvyššího slunečního záření je dosahováno v měsících od dubna do září, s celkově zaznamenávanou hodnotou 1500 až 1600 hodin. Průměrný roční úhrn globálního záření na vodorovnou plochu na celém území Moldávie činí 1268 kwh/m 2. [17] Z hlediska slunečních technologií se taková hodnota jeví jako velmi vhodná k využití sluneční energie k energetickým účelům. Na níže uvedeném obrázku je zobrazen průměrný roční úhrn slunečního záření, který je uváděn v kwh/m 2. Obrázek č. 3: Průměrný roční úhrn globálního slunečního záření kwh/m 2 Zdroj: [10] Existuje mnoho způsobů využívání sluneční energie. Jednou z nejvíce rozšířených metod je využívání slunečního záření k produkci elektrické energie. K těmto účelům slouží fotovoltaické panely, které pomocí polovodičů transformují energii slunečního záření na energii elektrickou. 18

19 Hodnot, kterých dosahuje sluneční záření je možné mezi státy srovnávat. V Moldávii je celkový úhrn slunečního záření srovnatelný s úhrnem v České republice. Průměrný roční úhrn globálního slunečního záření na území České republiky činí 1055 kwh/m 2, což je cca o 100 kwh/m2 méně než v Moldávii. Nicméně energie slunečního záření je na území České republiky aktivně využíváno k produkci elektrické energie. Během posledních tří let bylo na území České republiky vybudováno množství fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1950 MW. [18] Za předpokladu, že by na území Moldávie byly vybudovány fotovoltaické elektrárny ve stejném rozsahu, jako tomu bylo v České republice, získaný výkon elektrické energie by o celých 21% převýšil současnou moldavskou produkci energie. Vzhledem k hromadnému rozvoji fotovoltaických elektráren došlo k výraznému poklesu nejen výrobních, ale i pořizovacích nákladů. Samotnou multifunkčností panelů, která je dána technologií výroby, lze stále častějšímu zapojovat části fotovoltaických elektráren přímo do projektů staveb rodinných domů nebo jiných velkých staveb. Stejnou cestou se vydala Spolková republika Německo v roce 2000, které zahájilo projekt, jehož náplní byla instalace panelů na střechy rodinných domů s následným systémovým napojením na elektrickou síť. V Německu byl tento projekt podpořen jak legislativně, tak i finančními dotacemi. [19] Podobné systémové napojení na elektrickou síť lze vybudovat i na území Moldávie. Jak je patrné z mapy (obrázek č. 3), instalace slunečních panelů je možná téměř na celém území státu, jelikož nedochází k velkému rozdílu mezi zářením na severu a jihu republiky. Produkovaná elektrická energie může být dodávána do sítě během sedmi měsíců, kdy je sluneční záření v Moldávii nejintenzivnější. Je zřejmě, že zahájení takového projektu vyžaduje řadu změn v moldavské legislativě, ale zejména finanční prostředky na podporu realizace. Nicméně zahájení takového projektu umožní Moldávii přispět k vlastní energetické bilanci. Vhodné klimatické podmínky Moldávie umožňují také široké využití solárních tepelných technologií. Na území státu lze využít sluneční tepelnou energii k ohřevu užitkové vody a k sušení zemědělských produktů. Podle studií provedených v republice v 2003 bylo zjištěno, že doba vhodná k využití sluneční energie k ohřevu užitkové vody činí 214 dní (od března do října). Pomocí solárních kolektorů muže být v Moldávii ohřívána voda do průměrné teploty 60 C z původní teploty 10 C. Během studií bylo zjištěno, že náklady na instalaci slunečních kolektorů a jejich následný provoz budou úměrně klesat s narůstajícím počtem uživatelů. [10] Je možné dovozovat, že nejvýhodnější umístění solárních kolektorů 19

20 bude na střechách obytných domů, škol, podniků veřejného stravování, nemocničních ústavech, hotelech, rekreačních centrech či sportovních objektů. Teplá voda může být využita k účelům uvnitř budov a její nadbytek lze akumulovat v reservoárech. Intenzivní využití slunečních technologií k ohřevu vody značně sníží množství spotřebované energie produkované konvenčními zdroji. Tepelnou energii slunce lze efektivně využívat k sušení zemědělských produktů, léčivých rostlin a odpadových materiálů ze zemědělské činnosti. Takové využití sluneční energie pomůže nejen ušetřit energii poskytovanou fosilními palivy a současně také redukovat objem emisí vypouštěných do atmosféry, ale také značně zvýšit kvalitu a minimalizovat ztráty sušeních produktů. [14]. Na území Moldávie je solární energie již využívaná k sušení tabáku, léčivých rostlin a ovoce, ovšem odhadovaný potenciál sušáren je desetkrát vyšší, než je doposavad dosaženo. [6] Nicméně primárním energetickým zdrojem k sušení zemědělských produktů v Moldávii slouží dřevěná biomasa. Ačkoliv náklady na její pořizování nejsou nikterak vysoké, ovšem ekonomicky výhodnější je využívání sluneční energie. Nejvyšší výkon solárních sušáren v podmínkách státu je dosahován v měsících od května do října. Výstavba sušáren nevyžaduje velkých finančních prostředků a je technologicky nenáročná, což značně usnadňuje jejich realizaci a provoz na území Moldávie. Stejně jako větrnou tak i solární energii lze využít k čerpání vody pro zavlažovací účely nebo k využití vodních zdrojů na farmách. Nejvíce rentabilní se jeví možnost čerpání vody v těch místech, kde není přívod elektrické energie. Solární čerpadla jsou velmi spolehlivá a vyžadují minimální údržbu, ovšem jejich výkon závisí na množství solárního záření a čerpací hloubce. [14] Během studií bylo zjištěno, že na území Moldávie jsou solární čerpadla nejvíce výhodná pro zavlažování ploch do 10 ha. Celková rozloha ploch určená k zavlažování činí 160 tisíc ha, z nichž 36 tisíc ha jsou vhodné k zavlažování pomocí solárních čerpadel. Další výhody využití vodních čerpadel jsou popsány v kapitole 6.1. Solární energie představuje využitelný potenciál i ve vinařském průmyslu. Její uplatnění není nikterak nové, jedná se o technologie, které jsou již ve světě používané. Podle odborných odhadů je možné 90 až 100% energie spotřebované právě v tomto odvětví zajistit pomocí kombinace fotovoltaických panelů a solárních kolektorů. [20] Vinařský průmysl má velmi silnou pozici v Moldávii. Více než ha je obhospodařováno jako vinice. [4] Na celém území se vyskytují vinařství, jejichž hlavním zdrojem energie 20

21 je elektrická energie. Příznivé klimatické podmínky mohou zajistit aplikaci solárních technologií v tomto segmentu národního hospodářství. Od srpna do listopadu zaznamenávají vinařství největší spotřebu energie, jedná se právě o období sklizně vinné révy. Jak je patrné z výše uvedených informací, sluneční energie je v dostatečné míře v podmínkách Moldávie k dispozici až do konce října, a proto hlavním zdrojem energie v toto období mohou sloužit fotovoltaické panely. Solární kolektory mohou sloužit k ohřevu vody pro potřebu vinařství. Zavedení solárních technologií ve vinařském průmyslu nejen sníží množství použité energie v tomto průmyslu, ale také může zlevnit celkový výrobní proces. Lze předpokládat, že využívání solárních technologií na území Moldávie nebude přínosné pouze pro oblast vinařského průmyslu, ale také se pozitivně projeví v celkové energetice státu. Potenciál sluneční energie na území Moldávie je odhadován jako velmi vysoký. Z výše uvedených informací je patrné, že uplatnění slunečních technologií je v Moldávii možné v mnoha kontextech. Je možné předpokládat, že instalace a následný provoz umožní zajištění energie pro velkou část obyvatelstva a také pro některá odvětví národního hospodářství. Je zřejmé, že využívání energie slunce je spojeno s velkými finančními investicemi, ovšem nespornou výhodou objevující se při aplikaci tohoto zdroje je ten fakt, že Moldávie bude v budoucnu méně závislá na dodávkách energie ze zahraničí. 6.3 Geotermální energie Geotermální energie - Potenciál využití geotermální energie se na území Moldávie odhaduje jako velmi nízký. Maximální teploty 50 C dosahují nalezené prameny vody v hloubce jednoho kilometru. Dosavadní nalezené zdroje geotermální vody jsou v současnosti využívány k léčebným procedurám v lázeňství. Prameny termální vody na území státu nebyly nalezeny. [6] 6.4 Vodní energie I přes to, že se na území Moldávie vyskytují velká množství vodních pramenů a řek, jejich energetický potenciál je nízký. V současné době jsou na dvou největších řekách Moldávie, Dněstr a Prut, vybudované dvě vodní elektrárny s celkovým využitelným výkonem 40 MW. Podle studie EBRD (European Bank for Reconstruction and Development) 21

22 provedených na území Moldávie bylo zjištěno, že vetší energetický potenciál mají řeky vedlejšího významů. Teoreticky dosažitelná hodnota instalovaného výkonu malých vodních elektráren je odhadována na 1,2 WM. Vhledem k energetickým problémům Moldávie by i takovéto množství energie, produkované na území státu, mohlo přispět k vlastní energetické bilanci. [6] Mezitím malé vodní toky slouží jako zdroj vody pro zavlažovací procesy. 6.5 Biomasa Biomasa představuje nejstarší druh paliva, který byl využíván člověkem k vaření a ohřevu již od dob, kdy byl objeven oheň. Dnes je biomasa považována za obnovitelný zdroj energie. Její množství je neustále obnovováno činností producentů. Spalování biomasy má nulovou bilanci oxidu uhličitého. Biomasa je zařazena mezi zdroje s nejvyšším energetickým potenciálem. V současné době zajišťuje energie, získaná z biomasy, přibližně 13% celkové světové spotřeby. [21] V rozvinutých zemích je biomasa řazena mezi sekundární zdroje energie, kdežto v rozvojových zemích je považována za zdroj primární. Ze všech obnovitelných zdrojů energie, které lze na území Moldávie použít, biomasa má nejvyšší potenciál. Podle údajů EBRD je celkový technický potenciál biomasy v Moldávii odhadován na 19,4 PJ, z něhož 9 PJ připadá na palivové dříví a dřevěné odpady, 7,5 PJ na zbytky zemědělských plodin a zbytek je považován za potenciál pro výrobu biopaliv a plynů. [17] V Moldávii, i dnes, biomasa patří mezi jeden z nejvyužívanějších zdrojů energie. Vhodné klimatické podmínky a intenzivní obhospodařování půdy přispívá k tomu, že Moldávie má dostatek zdrojů biomasy, ovšem její energetické využití je neefektivní. Lesní oblasti v Moldávii zaujímají 10,7 % z celkové rozlohy státu. Celkový potenciál rostoucích lesů, na území republiky, činí 45 milionů m 3 s ročním nárůstem cca 1085 tisíc m 3. Dle statistických údajů se na území státu ročně těží cca 300 až 400 tisíc m 3 palivového dřeva. [6] Těžené palivové dřevo slouží jako hlavní zdroj energie ve venkovských oblastech, kde je využíváno k vytápění především obytných prostor, vaření a ohřevu vody. Jedním z nejefektivnějších a zároveň nejlevnějších způsobů využívání energie biomasy je získávání tepelné a elektrické energie kogeneračními elektrárnami. Téměř všechny zdroje biomasy mohou potencionálně sloužit jako palivo pro elektrárny, ovšem největší výhřevnosti dosahuje spalované dříví, dřevěné zbytky zemědělských plodin a dřevěný odpad. Celkový potenciál biomasy, která je vhodná ke spalování v Moldávii, 22

23 je odhadován na 820 tisíc toe (The tonne of oil equivalent), což odpovídá 48, 4 % celkové energetické spotřeby státu. [6] I přes vysoký technický potenciál se na území Moldávie nevyskytuje žádná kogenerační elektrárna na spalování biomasy. Jejich výstavba a následné využití na území Moldávie lze považovat, vzhledem k vyskytujícím se zdrojům, za velmi efektivní. Podle mapy (obrázek č. 4) je patrné, že jsou rozsáhlá území státu určena pro pěstování zemědělských plodin. Každý rok je během obhospodařování vinic a sadů vyprodukováno cca 400 tisíc tun odpadní dřevěné biomasy. Odpady z lesní produkce činí 350 tisíc tůn ročně, odpady zemědělských plodin jakož jsou pšenice, kukuřice a slunečnice dohromady tvoří cca 2 mil. tisíc tůn. [4] V současné době je téměř všechna odpadní biomasa ze zemědělské činnosti neúčelně spalována na volných plochách, jen malé procento z ní je využíváno v domácnostech k energetickým účelům. Z hlediska redukce nákladů na transport, připadá nejvýhodnější umístění pouze v oblastech s nejvyšším výskytem biomasy. Průměrný výkon kogenerační elektrárny činí 20 MW, což představuje dvakrát vyšší výkon než u vodní elektrárny Costesti. I výstavba jedné kogenerační jednotky může značně přispět k státní energetické politice Moldávie a zajistit tak energii nejbližšímu okolí. Ovšem bohaté zdroje odpadní biomasy na území Moldávii umožni výstavbu kogeneračních elektráren s daleko větším výkonem. Výstavba elektráren bude mít pozitivní vliv i na odpadové hospodářství státu, jelikož řeší problém zbytu zemědělského odpadů. Kogenerační elektrárny lze na území Moldávie provozovat zejména v topné sezóně, v měsících od listopadu do dubna, kdy energetická spotřeba ve státě dosahuje maximálních hodnot. Produkované teplo a elektrickou energii lze dodávat spotřebitelům v blízkém okolí. V letních měsících lze elektrickou energii dodávat z jiných obnovitelných zdrojů, jakož jsou vítr nebo slunce. 23

24 Další způsob využívání odpadní biomasy ze zemědělské činnosti může spočívat v instalaci zařízení na produkci briket. Výhřevnost briket jednotlivých zemědělských plodin je uvedena v tabulce č.1 [16] Plodina Sláma obilovin Slupka slunečnice Skořápka vlašského ořechu Ovocné stromy Výhřevnost 14 MJ/kg 21 MJ/kg 22 MJ/kg cca 17 MJ/kg Tabulka č. 1: Přehled výhřevnosti jednotlivých plodin Zdroj: vlastní zpracování na základě vyhledaných údajů Jak je patrné z tabulky č. 1, výhřevnost vybraných plodin není o mnoho nižší než výhřevnost hnědého uhlí, která dosahuje hodnoty 23 MJ/kg. Vzhledem k tomu, že se na území Moldávie uhlí aktivně využívá ve spalovacích procesech jak v elektrárnách, tak i v domácnostech, lze předpokládat, že využívání briket může být efektivní substitut. Průměrná cena 1 kg produkovaných briket se v Moldávii pohybuje okolo 1 eura, zatímco průměrná cena 1 kg uhlí se v současné době dosahuje téměř 2 eur. Z finančního pohledu by bylo efektivnější využívání briket pro konečného spotřebitele. [22] 24

25 Obrázek č. 4: Kvantitativní rozdělení biomasy ze zemědělství, 2001 rok Zdroj: [10] 25

26 Biomasa, která není vhodná k použití ve spalovacích procesech, může být využita také k produkci bioplynu. Od roku 2000 byly za pomoci zahraničních investorů v Moldávii instalovány tři bioplynové stanice. Vzhledem k tomu, že vybudovaná zařízení nejsou velkého rozměru, produkovaný bioplyn je ihned využíván k energetickým účelům farem. Potenciál k produkci bioplynu je na území Moldávie odhadován na 3,7 mil. m 3. [6] Bioplyn lze získávat z různých organických materiálů zemědělské výroby, odpadů potravinářského průmyslu, chovu zvířat, komunálního odpadů apod. V současné době jsou na území Moldávie většinou tyto odpadní produkty pouze bezúčelně skladovány, tím pádem se jejich energetická hodnota nevyužívá. Vhledem k tomu, že se na území Moldávie nevyskytují velká množství farem, nejefektivnější je instalace malých bioplynových stanic. Produkovaný bioplyn, jak je patrné z praxe, lze využívat rovnou k energetickým účelům farmy nebo může být spalován v kogeneračních jednotkách pro produkci tepelné a elektrické energie. Zbytková produkce vzniklá v bioplynových stanicích může být využita jako hnojivo na zemědělské pudy. [21] Na území Moldávie se také ve velkém množství pěstují rostlinné plodiny. Mezi nejvíce pěstované plodiny patří cukrová řepa, kukuřice, obilí, vinná réva, brambory a slunečnice. Plodiny jakož jsou např. kukuřice nebo cukrová řepa lze účelně pěstovat k produkci etanolu. Dle statistických údajů, z roku 2009, z celkové plochy obdělávané půdy vyčleněné pro pěstování, představovala kukuřice 27,4% a cukrová řepa 1,6%. [4] Za předpokladu, že by plochy pro pěstování kukuřice a cukrové řepy byly rozšířeny, bylo by možné uvažovat o přebytku produkce a tu následně také použít pro produkci etanolu. Klimatické podmínky Moldávie jsou vhodné pro pěstování cukrové třtiny. Z hektaru cukrové třtiny je možné získat až 100 tun zelené hmoty, ze které lze následně vyprodukovat 2,5 až 3 tuny etanolu. [22] Produkovaný etanol může být využit rovněž jako přídavek k palivům, tím zvýšit jejich objem a výkon nebo etanol využít jako předmět exportního obchodu. Potenciál k produkci biopaliv nebyl na území Moldávie zjištěn, ovšem lze dojít k předpokladu, že využití existujících zdrojů může být velmi efektivní. 26

27 Závěr V době pravěké, kdy lidstvo začne ovládat oheň, získá nespornou evoluční výhodu. Poprvé tak začíná v určité míře využívat teplo a energii. Pozdější ovládnutí větrné energie nám umožnilo objevit nové kontinenty a současně spolu s energií vody uvést do chodu první mechanická zařízení. Později lidstvo objeví možnost těžby uhlí a nezadržitelným tempem se rozpoutá průmyslová revoluce. Lidstvo zaznamenalo obrovský technický pokrok, ovšem stále je závislé na fosilních palivech. Stále se zvyšující spotřeba však nutí k přemýšlení na otázce, jak nahradit zásobu paliv, která je omezená. Proto se stále více objevují sofistikovanější projekty obnovitelných zdrojů energie. Zapojením obnovitelných zdrojů je také zohledněn šetrný přístup k životnímu prostředí. Obnovitelné zdroje energie představují, podle mého názoru, další přelomovou a významnou etapu v dějinách lidstva. I tento fakt mne vedl k tomu, abych provedla srovnání technologické náročnosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie s podmínkami na území Moldávie. Na základě provedených rešerší, vyplývá pro Moldávii jasné stanovisko, a sice, že potenciál k využití obnovitelných zdrojů je vysoký. Vzhledem k příznivým klimatickým podmínkám představuje dané území širokou kompatibilitu se současnými technologiemi obnovitelných zdrojů. Ze všech obnovitelných zdrojů je právě na tamní podmínky nejlépe aplikovatelná technologie využívající energii biomasy. Jelikož se Moldávie dlouhodobě profiluje jako zemědělský stát, je zde stále k dispozici dostatečný přísun energetických surovin pocházejících z biomasy. Vysokým potenciálem disponuje rovněž i energie získávaná ze slunečního záření. Technologický vývoj a hromadná výroba umožnila snížit pořizovací náklady zejména fotovoltaických článků a celých elektráren a tím tak přispět k jejich široké instalaci. V úvahu je nutné také vzít větrnou energii, jejíž potenciál je možné také na území státu využít. Výstavbu větrných turbín by bylo možné realizovat na cca 10% územní státní rozlohy. Je nutné vést v patrnosti, že instalace a následný provoz zařízení obnovitelných zdrojů energie jsou spojeny s vysokými finančními náklady. Aby rozvoj obnovitelných technologií na území Moldávie dosáhl svého maxima, je nutné, aby vláda Moldávie všemi dostupnými prostředky, zejména v oblasti finanční a legislativní, podpořila jejich rozvoj. Nejefektivnějším postupem při velkoobjemové instalaci obnovitelných zdrojů energie na území Moldávie, by byla promyšlená vládní strategie dotačního charakteru. V případě 27

28 Moldávie je zcela evidentní, že právě obnovitelné zdroje energie mohou posloužit jako faktor, který přispěje vnitrostátně produkované energetice. V žádném případě nelze uvažovat v rovině, že by realizace projektů alternativních zdrojů, měla za následek úplnou energetickou nezávislost státu. K importu energetických zdrojů bude i nadále docházet, ovšem v menší míře, za nižších finančních nákladů a energetický mix státu nebude zcela odkázat pouze na obchodní povahu. Diversifikace energetických zdrojů dnes patří mezi základní agendu vlád na celém světě, chápou ji jako téma bezpečnosti. Snižování závislosti na importovaných dodávkách snižuje také bezpečnostní riziko s tím spojené. Osobně se domnívám, že většího využití obnovitelných zdrojů energie na území Moldávie nebude dosaženo, dokud politická situace na nejvyšší úrovni nebude stabilní.. 28

29 Zdroje: [1] Chow J., Kopp, Raymond J., Portney, Paul R., Energy Resources and Global Development, Science; 11/28/2003. [2] United Nations Economic Commission for Europe. Republic of Moldova [Energy Profile]. ECE/GC/2008/033. November 2009 ( [3] ( [4] Statistický úřad republiky Moldávie. Resurse Naturale si Medidul in Republica Moldova. Chisinau, 2010 ( p.12 [5] Central intellegence agensy. Moldova. poslední návštěva ( [6] United Nations Economic Commission for Europe. Republic of Moldova: National Energy Policy Information for Regional Analysis. ECE/GC/2008/033, September, 2009 ( ysismoldova.pdf) [7] Austrian Energy Agency, Moldova Energy Sources, poslední návštěva [8] Austrian Energy Agency, Moldova Energy Market Actors, poslední návštěva [9] Kaldellis John K, Zafirakis D. The wind energy (r)evolution: A short review of a long history. Renewable Energy 36 (2011) 1887e1901. [10] Todos P, Soubor I, Ungureanu D, Chiciuc A, Plesca M. Renewable energy feasibility study. Technical University of Moldova. Chisinau 2002 [11] Wichser C, Klink K. Low wind speed turbines and wind power potential in Minnesota, USA. Renewable Energy 33 (2008) [12] Hessami M.A, Campbell H, Sanguinetti Ch. A feasibility study of hybrid wind power systems for remote communities. Energy Policy 39 (2011) [13] Purohit P. Financial evaluation of renewable energy technologies for irrigation water pumping in India. Energy Policy 35 (2007)