ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA 33 roník XXIII, 2012,. 3 Jagrhauz v Drozdov dosud neznámé šlechtické sídlo O sídle šlechty ve Lhot pod Radem (okr. Rokycany) bylo již v Hlásce psáno. Od poloviny 17. století zde sídlili fotmisti a hofjagi císaského panství Zbiroh, Toník a Dvr Králové (fotmisti Rudolf Klug z Enzu, Jan Dytrych Mangold z Mangoldu, hofjagr Václav Fridrich Plot z Konain). Fotmisti (lesmisti) byli zodpovdní za císaské lesy (devo), jejich podízenými byli hofjagi (dvorští myslivci), kteí mli na starosti lov zve a péi o ní, i když se jejich povinnosti asto prolínaly. 1) Pokraujícím bádáním byly na jejich sídle ve Lhot zjištny další osoby hofjagr Ferdinand Paumon ( ), 2) hofjagr Maxmilián Koenský z Terešova ( ), 3) hofjagr Vilém Feldek z Feldeku ( ), 4) hofjagr Fridrich Kager ze Štampachu ( ), 5) hofjagr František z Vlkanova ( ), 6) hofjagr František Navrátil ( ), 7) vesms šlechtici. Lesní úedníci (fotmisti, hofjagrové) však nesídlili jen ve Lhot pod Radem, ale i v Žebráku, ve Zbiroze (vlastnili mšanské domy) nebo v Drozdov (okr. Beroun, fara Cerhovice) na panství Toník. Jejich zdejší sídlo podle nepíliš vrohodné informace tu prý bylo již na poátku 17. století; roku 1614 zde ml sídlit hofjagr Vilém Materna. 8) Jiný údaj íká, že hofjagi sídlili v Drozdov od konce 17. století. 9) Historii panského sídla v Drozdov se blíže pokusíme objasnit studiem píslušných matrik. Kde sídlil hofjagr Jan Vilém Materna (zejm z rodu Matern z Kvtnice 10) ), pipomínaný matrikou v letech , 11) se nepodailo zjistit. Zejm to však ješt nebylo v Drozdov, nebo dle popsání panství z roku 1670 zde bydleli hofjagrové od roku ) Zdá se tedy, že šlechtické sídlo v Drozdov, tzv. císaský Jagrhauz (Jägerhaus, myslivna), vzniklo až v roce 1669 a prvním jeho obyvatelem mohl být pan Michal Khorl, hofjagr zbirožského panství, zachycený matrikou jako kmotr jen toho roku. Dalším hofjagrem zde mohl být urozený a statený rytí, pan Antonín Pernklo z Šenrajtu, pipomínaný s manželkou Esterou rozenou Dobenskou matrikou jen roku ) Víme o nm, že byl (potom?) polesným v Podbradech ( 1694). 14) U dalšího hofjagra již víme bezpen, že sídlil v Drozdov; roku 1681 poktil syna urozený a statený rytí, pan Jan Baptista de Bois, císaského panství Zbiroh, Toník a Králv Dvr toho asu hofjagr v Drozdov. 15) Je zajímavé, že predikát Bois má ve francouzštin význam les, Petr Rožmberský strom, kovina. V té dob ( ) ) byl zbirožským hejtmanem Samuel Ignác de Bois; jeho píbuzenský pomr s hofjagrem však není znám. Hofjagrovi Janu Baptistovi de Bois a jeho manželce Marii Agnes se v Jagrhauzu nad Drozdovem narodilo nkolik potomk a povýšil; na jae roku 1686 je oznaen jako toho asu zízený fotmistr (jako mladší hofjagr vystupuje Vojtch Mangold z Žebráku). 17) Ovšem již na podzim roku 1686 kmotruje v Cerhovicích Anna Barbora Kekulová ze Stradonic, dcera pana fotmistra. Roku 1690 urozený a statený rytí, pan Albrecht Ferdinand Leopold Kekule ze Stradonic, fotmistr z Jagrhauzu nad Drozdovem, provdal své dv dcery. 18) Albrecht Kekule byl (pedtím?) pražským fotmistrem a zemel roku 1700 v Sušici. 19) V té dob slyšíme o personálu v Jagrhauzu roku 1688 se zde narodilo nemanželské dít Alžbt, kuchace pana fotmistra, roku 1689 je svdkem na svatb Alžbta Hájková, dveka z Jagrhauzu, v letech kmotrují komorné z Jagrhauzu Alžbta Andrlová a Voršila Pražanová. 20) Drozdov na I vojenském mapování ( ). Urozený pan František Vojtch (jindy František Josef) Fruwein z Podolí je jako zbirožský císaský fotmistr (jindy prefectus seu forstmeisterus) matrikou zaznamenán poprvé roku 1701 a naposledy roku ) Není sice konkrétn uvedeno, kde sídlí, ale podle míst, odkud byly kty, na nichž byl za kmotra lze soudit, že v Drozdov. Víme, že František

2 Drozdov na stabilním katastru (zejm omyl má být Fridrich) Štampach, fotmistr, ve vku 66 let. 28) Zaíná se objevovat nové pojmenování fotmistra obrfot (Oberforst). Poprvé bylo zaznamenáno roku 1786 pi svatb Václava Frýdla s Josefou, dcerou urozeného pana Jana Jiího Fišera, obrfota, z Drozdova p. 17. Frýdl byl adjunktem pi císaském obrfotovi a manželm se pak v p. 17 do roku 1787 rodili potomci. Manželka obrfota Jana Jiího Fišera zstávajícího v Drozdov zemela roku 1790 v Žebráku. 29) Ovšem od roku 1789 se v Drozdov p. 17 rodí potomci urozeného a stateného pana fotmistra Josefa Mörka z Mörkensteina, píslušníci jeho rodiny jsou pipomínáni až do roku 1801, kdy v Drozdov p. 17 tento fotmistr ve vku 60 let umírá na souchot. Za nj je zde pipomínán forstamtadjunkt (tj. pomocník lesního úadu) Franc Znaák a Maena, dveka pana fotmistra. 30) Od roku 1802 se jako píslušníci rodiny fotmistra v Drozdov vyskytují Neümanové, a to do roku Pipomínáni jsou adjunkti lesního úadu, koí a kuchaka pana fotmistra, forstkandrdas, ale také Martin Kozler, hajný z Jagrhauzu (1809), oznaený roku 1822 jako dlník u sušení šišek v Jagrhauzu. 31) Vidíme, že se již získávala semena jehlinan a byly tedy vysazovány nové stromky. V té dob jsou v Drozdov pipomínáni hajní panský hajný v p. 2, hajný truhlá a c. k. hajný z p. 17, 32) adjunkti, koí u pana c. k. obrfota, bydlící mimo p ) O existenci císaského obrfota, urozeného pana Josefa Fingera, se dozvídáme pouze k roku 1810, kdy mu v Drozdov p. 17 zemelo dít. 34) Od roku 1825 jsou v matrikách uvádni píslušníci rodiny zbirožského obrfota pana Antonína Sládka z Drozdova p. 17; naposledy je zaznamenán roku ) Objevuje se praktikant pi c. k. forstamtu v Drozdov, bydlící mimo p. 17; naopak v p. 17 se narodil potomek Ignáce Jansy musicusa z Prahy a Veroniky, dcery Martina Kozlera, vrchnostenského sušárníka. 36) Také o existenci dalšího obrfota z Drozdova p. 17 se dozvídáme jen z jedné matriní zmínky v roce 1832 zde zemel obrfot pan Josef Šmíd ve vku 52 let na zatvrzení jater, 37) tedy zejm na nemírné pití alkoholu. Od roku 1833 známe Vojtch roku 1695 koupil statek Knžice u Petrovic (okr. Klatovy) a pozdji, roku 1736, sídlil na Kladrubech. 22) Už roku 1709 se v Jagrhauzu zaali rodit potomci urozeného a stateného rytíe, pana Vojtcha Otty z Ottenfeldu, toho asu císaského vzácn zízeného pana fotmistra, jejichž matkou byla Františka, rozená Fruweinka z Podolí (zdá se, že Jagrhauz vyženil ). Jejich dti vychovával preceptor, pan Jan Martínek, Dorota Bauksová byla v drozdovském Jagrhauzu klínicí, a naposledy je fotmistr Vojtch Otto zachycen matrikou roku ) Ottové z Ottenfeldu mli lesní službu v krvi, nebo Baltazar David (1666) byl polesným pražských hájemství, Jan Kryštof byl polesným na panství Podbrady (1671), Baltazar byl nejvyšším polesným Království eského (1694), Julius nadlesním v Podbradech (1717), Antonín polesným v Brandýse (1729), koncem 18. století byl Maxmilián polesným na Opon a Václav myslivcem v Pardubicích. 24) Potom v drozdovském Jagrhauzu žil urozený pan Zachariáš Raymon, císaský fotmistr, jemuž se zde v letech rodily, ale také umíraly dti. 25) Následoval urozený pan Josef Kilián Kalivoda, zbirožský fotmistr; jehož manželka Barbora je pipomenuta roku 1734 a potom se jim zde rodili potomci. Jsou pipomínáni i jiní píslušníci rodu Kalivod, naposledy Barbora Kalivodová z Drozdova roku ) Následoval znovu jako drozdovský fotmistr Zachariáš Raymon, zaznamenaný v této funkci opt od roku Jsou pipomínáni jeho píbuzní a fotmistr z císaského Jagrhauzu Zachariáš Raymon zemel roku 1753 ve vku 77 let. 27) V roce 1754 je císaským fotmistrem (jindy venionum praefectus) urozený a statený rytí, pan Fridrich Kryštof Kager ze Štampachu. Jeho manželka, urozená paní Marie Anna, rozená z Milachu z císaského Jagrhauzu je kmotrou napíklad roku 1767 a roku 1768 in domo venatoris v Drozdov umírá rytí František Drozdovský Jagrhauz p. 17 jihovýchodní kídlo (foto P. Mikota 2012). 34

3 Drozdovský Jagrhauz p. 17 prelí jihovýchodního kídla pi vjezdu (foto O. Slabý 2012). dalšího drozdovského obrfota, pana Ondeje Heinricha. 38) Za nj zde psobil pan Jan Wirchl, geometr pi c. k. lesním úadu panství zbirožského, který v Drozdov p. 17 zemel v roce 1836 z neznámé píiny ve vku pouhých 35 let. 39) V Drozdov p. 17 zemela roku 1850 ve vku 63 let také paní Aloisie Heinrichová, manželka Ondeje Heiricha, oberfota c. k. spojených panství horních zbirožských. 40) Vidíme, že jak se blížil konec patrimoniálního období, byli urození fotmisti, hofjagi i obrfoti postupn nahrazováni nešlechtici. Také oznaení Jagrhauz nad Drozdovem mizí a objekt pi josefském íslování dom obdržel popisné íslo 17, které podržel pes další peíslovávání dodnes. Žila v nm nejen rodina píslušného císaského úedníka, ale i její sloužící, byl tu lesní úad, bydleli ti i nkteí adjunkti, praktikanti, hajní a suši šišek. V nové dob v p. 17, k nmuž pozdji patilo i p 107, sídlila lesní správa dvaceti revír. 41) Historické mapy vypovídají o poloze a pdorysu Jagrhauzu. Na I. vojenském mapování ( ) tvoeném od oka vidíme nedaleko na sever od vsi Drozdova výrazný areál nazvaný Forstmeister, sestávající z objektu pdorysu L, dlouhého obdélného objektu a menšího stavení. 42) Císaský otisk mapy stabilního katastru Drozdova z roku 1839 ukazuje areál p. 17 severozápadn od jádra vsi, pdorysn v podstat shodný s I. vojenským mapováním: ve východním nároží je situován objekt pdorysu L, na jihozápad vymezuje nádvoí dlouhý obdélný objekt, na severozápad menší stavení. Objekt pdorysu L a menší stavení nov propojilo další stavení, vše je z nespalného materiálu. Areál je pístupný vjezdem pi jižním nároží a náleží k nmu rozsáhlá zahrada i sad, pi jehož okraji Drozdovský Jagrhauz p. 17 východní nároží (foto O. Slabý 2012). jsou situovány dva drobnjší nespalné a jeden spalný objekt, související patrn se získáváním semen lesních strom. 43) Na II. vojenském mapování ( ) je areál oznaen J.H. (tedy jagrhaus myslivna) a v zahrad je umístna znaka ; vzhledem k absenci vodního toku však nejde o znaku pro mlýn, nýbž o splynuté parohy, oznaující myslivnu 44) III. vojenské mapování (1879) zachycuje uvedený areál, který je již souástí rozrstajícího se intravilánu Drozdova, bez zvláštního oznaení, pdorysn stejn jako pedešlé mapy. Severn od Drozdova je rozsáhlý areál, oznaený Spodium Fb. 45) Jde o továrnu na spodium uhlí z kostí, vyrábné pálením kostí bez pístupu vzduchu a používané v cukrovarech k odvápnní a odbarvení cukrové šávy. 46) Dnes po ní není památky. Pi autovycházce plzeské poboky KASu dne byl navštíven také Drozdov. Bývalý císaský Jagrhauz v podstat stále zachovává tvar tverhranu s budovami po obvodu a velkou zahradou. Areál není pístupný, vidt byly jen dva hlavní objekty p. 107 a p. 17, mezi nimiž je na jihu vjezd na nádvoí. p. 107, pvodn asi hospodáský objekt, je dnes obývané dlouhé obdélné pízemní stavení, s penívajícími stropními trámy tvoícími zákrap, situované v ele dispozice pi silnici na Týek na jihozápadní stran. Vlastním sídlem císaských fotmistr a hofjagr je Drozdov p. 107 (foto O. Slabý 2012). Drozdovský Jagrhauz p. 17 detail východního nároží se zbytkem sgrafita? (foto O. Slabý 2012). 35

4 Situace drozdovského Jagrhauzu dnes. patrový objekt p. 17 ve východním rohu areálu na pdorysu písmene L. Dobe viditelné bylo jeho jihovýchodní kídlo, severovýchodní ást má již novjší okna a je omítnutá. Navazuje na ni patrn další hospodáské stavení a další objekt je uprosted severozápadní fronty areálu. Vlastní p. 17 procházelo stavebními zmnami, o nichž svdí na viditelné stran jihovýchodního kídla s ásten opadanou omítkou zazdívky okenních otvor a viditelná spára asi ve tetin jeho délky od východního nároží. V této tetin je také zatím jediný zjištný zbytek sgrafita (?). Zdá se, že cca dv tetiny jihovýchodního kídla byly pistavny k pvodní stavb, zaujímající severovýchodní ást areálu. Stalo se to ped I. vojenským mapováním. Oba objekty (p. 107 a 17) jsou nyní v soukromých rukou, v bývalé zahrad stojí novjší objekty. Jagrhauz p. 17 je bez okap a chátrá. Toto nkdejší sídlo šlechty by si jist zasloužilo odborný stavebn historický przkum a památkovou ochranu. Poznámky: 1) Rožmberský, P.: Panské sídlo ve Lhot pod Radem, Hláska 2008,. 3, s ) Státní oblastní archiv Plze (SOA), fond Sbírka matrik (SM), fara Drahov Újezd, kniha 2, nap. 17, 60, 64, 75 (dále jen fara a kniha). 3) Drahov Újezd 2, nap. 285, 290; SOA Praha, SM, Cerhovice 2, s. N39, N83. 4) Drahov Újezd 2, nap. 477, ) Drahov Újezd 2, nap. 616, ) Drahov Újezd 7, fol. 141; Cerhovice 2, s. N294. 7) Drahov Újezd 7, fol. 395, 399v ) Oficiální stránky obce Drozdov ) Pohl, J. (ed.): Dopisy Jana Kolence z Kolna hejtmana JMCské panství Zbirova, Toníka Králova Dvora z let 1643 a In: Vstník Královské eské spolenosti nauk (t. historická). Praha 1911, s ) Sedláek, A.: Materna z Kvtnice. In: Ottv slovník nauný XVI. Praha 1900, s ) Drahov Újezd 1, nap. s. 112, ) Pohl, J. (ed.): Dopisy Jana Kolence z Kolna hejtmana JMCské panství Zbirova, Toníka i Králova Dvora z let In: Vstník Královské eské spolenosti nauk (t. historická). Praha 1909, s ) Drahov Újezd 1, nap ) Sedláek, A.: Pernklo z Šenraitu. In: Ottv slovník nauný XIX. Praha 1902, s ) Cerhovice 1, s ) Svtlík, J.: Dobív. Historie podbrdské vesnice. Plze 2006, s ) Cerhovice 1, nap. s. 27, ) Cerhovice 1, nap. s. 44, 427, ) Sedláek, A.: Kekule ze Stradonic. In: Ottv slovník nauný XIV. Praha 1899, s ) Cerhovice 1, s. 55, 71, 98, 108, ) Drahov Újezd 2, nap. s. 171, 180, 192, , ) Kolá, M.: Fruvein z Podolí. In.: Ottv slovník nauný IX. Praha 1895, s ) Cerhovice 2, s. nap. N29, N39, N113, N99, N ) Sedláek, A.: Otto z Ottenfeldu. In: Ottv slovník nauný XIII. Praha 1902, s ) Cerhovice 2, s. nap. Z352, Z363, N177, N ) Cerhovice 2, s. nap. N196, N203 N220, N243, N ) Cerhovice 2, s. nap. N253, N280, N286, Z ) Cerhovice 2, s. nap. N311, N320, N368, N385, Z ) Cerhovice 12, s. nap. 1, 73, 77, ) Cerhovice 12, s. nap. 5, 6, 80, 92, 101; Cerhovice 18, s ) Cerhovice 5, s. nap. 74, 79, 80, 88, 90, 93, 99; Cerhovice 15, s ) Cerhovice 6, nap. 63, 89, ) Cerhovice 7, nap. 131, ) Cerhovice 7, s ) Cerhovice 7, nap. 131, 151, ) Cerhovice 8, s. 25, ) Cerhovice 19, s ) Cerhovice 8, nap. 42, ) Cerhovice 19, s ) Cerhovice 22, s ) Citace v pozn ) mapový list ) katastr Drozdov. 44) mapový list. W ) mapový list ) Spodium. In: Ottv slovník nauný XXIII. Praha 105, s Ves Bozkov se nachází v oblasti horní ásti Pojizeí a to 3,5 kilometru severn od Semil (okr. tentýž). Je známa svými krasovými jeskynmi. První zmínka o osad Bozkov patící cisterciánskému klášteru v Hradišti nad Jizerou pochází z roku ) Roku 1360 tuto ves spolen se sousedními Roztokami a Jesenným vymnil opat Pedbor s Haškem z Lemberka za Rokytnou a Krupku na Mnichovohradištsku. Novým pánem i s podacím právem se stal Hašek z Lemberka ( ), pán na Semilech. 2) Již roku 1362 patilo ovšem podací právo kostela jeho píbuznému Bokovi z Podbrad sedním na Podbradech. 3) Ke konci 14. století byla ves souástí navarovského panství pán z Valdštejna. Roku 1380 to byl Jindich z Valdštejna a na Navarov. 4) Ten držel i podací právo ke kostelu Lokality v Bozkov u Semil Zdenk Fišera 36 v Bozkov. 5) Ovšem již roku 1363 uritou ást Bozkova zakoupil Zdenk Klumá z Boejova. 6) Jeho pvodním rodovým sídlem byl Boejov, dnes pouhá osada 6 km jihovýchodn od Dubé a 7 km jihozápadn od hradu Bezdzu. Tento Zdenk ješt stejného roku ovšem držel podací právo ke kostelu v Boejov. 7) Lze se domnívat, že ást vsi vetn uvedeného podací kostelní práva v Bozkov zstalo trvale píslušenstvím hradu Navarova. 8) Ješt v letech 1358 až 1362 byl Zdenk Klumá majitelem statku pímo v Boejov. 9) Ped rokem 1377 byl boejovský statek prodán; toho roku byl již píslušenstvím hradu Housky. 10) Klumá jako první se po Bozkov zaal psát a byl zakladatelem zdejšího zemanského rodu. V letech 1385 až 1398 je doložen Jan z Bozkova 11) a po nm roku 1416 Smil

5 Plánek lokality Hrádek v Podbozkov, zamení a kresba autor. z Bozkova. Jeho manželkou byla Alena z isut. 12) Žil ješt v roce 1453 a držel všechny statky, které získal od zmínné manželky, která je zddila po svém otci. Smil je pipomínán ješt roku ) Kolem roku 1488 zde ml uritý majetek Beneš Kdulinec z Ostromíe. 14) Zdejší zemanství patrn prodejem zaniklo, došlo k tomu bezpochyby kolem roku ást vsi již ve 14. století náležela k semilskému panství. 15) Bozkov se stal souástí panství hradu Navarov a potom od roku 1628 pipadl již trvale k panství Semily. 16) Na katastru vsi Bozkova se nacházejí dv lokality, soubžn nazývané jako Hrádek. První z nich leží pímo ve vesnici, druhá je vzdálená necelý kilometr. Za zdejší zemanské sídlo je asto chybn považována lokalita Hrádek, polohou vzdálenjší. Vtšina starší literatury tyto lokality nerozlišuje, lépe eeno hovoí o jediné z nich jako o tvrzi, 17) podobn i ve svých Hradech August Sedláek píše velmi strun: Ve vsi Bozkov (neboli Božkov) bývala také tvrz, o jejíchž osudech není nic známo. Patrony zdejšího kostela byli páni hrad Navarova a Lemberka. 18) Zemanské sídlo, nejspíše tvrz, se však nacházelo pímo ve vsi. Na západním svahu nad údolím leží kdysi nejvtší selský statek ve vsi s p. 26. Za zcela nepodložený údaj lze brát lidovou povst, že zemanský hrádek v roce 1424 zniil pi svém tažení Jan Žižka a to ješt k tomu s Tábority. 19) Tento objekt pozdji sloužil jako zdejší rychta, potom byl rozparcelován na tyi díly. Dnešní objekt p. 26 údajn neobsahuje žádné stopy sídla. Název Hrádek je historicky nepodložený. Doložené místní pojmenování bylo V hrádeku a nebo také Na zámeku a naznauje pítomnost tvrze. 20) Tato však není písemn doložena. Patrná terénní vlna v severozápadním sousedství, a to pod p. 27, mže pedstavovat relikt zaniklého sídla i jeho pvodního ohrazení. Bez archeologického výzkumu nelze tuto domnnku potvrdit. Podbozkov tvoí souást Bozkova a leží jižn od vsi hluboko v údolí toku potoka Vošmendy pi silnici do Semil. Východn od této silnice se nachází od severu klesající heben, tvoící pokraování výšiny vybíhající z východní ásti Bozkova. Ve stední ásti hebene se tyí v ostrožní poloze homolovitý pahorek, nazývaný Hrádek. Hrádek v Podbozkov je nevelikou lokalitou. Je zde zachován pouze pozstatek opevnní, v žádném pípad se ovšem nejedná o stedovké sídlo zeman z Bozkova, avšak bezpen o strážní a ochranný objekt. To dokládá podoba objektu i lidová tradice. Dnes je lokalita ásten odlesnna. Relikt pedstavuje výraznou prohlube pibližn oválného tvaru smrem k jižní stran. Ped zanášením vtvemi od majitele pozemku mohla prohlube dosahovat i dva metry hloubky. Celkové venkovní rozmry jsou 16 x 13 metru. Obvodové náspy jsou pozstatkem základu hlavního i pouze jediného objektu celé lokality a to patrn vžového charakteru. Ze tí stran je terén chránn strmými srázy, na pokraující severní šíji v délce dvaceti metr jsou skromné stopy po dalších možných objektech, patrn jen hospodáského charakteru. Mimo neznatelného sedélka v následujícím úseku zde nenacházíme žádný píný val ani stopy možného píkopu pepažujícího ostrožnu. Neureného pvodu jsou nízká a krátká valovitá tlesa po boních stranách na západní a východní stran. Tato poloha Hrádek se nachází jeden kilometr od bozkovského kostela. I když mohlo jít o vžovou strážní tvrz, tak zde stávala nejspíše strážní vž. Nikoliv zemanské sídlo. Hrádek nejspíše souvisel s ochranou zdejší stedovké tžby a zpracování železných rud. Tato innost souvisí Hrádek v Podbozkov, celkový pohled na lokalitu (kvten 2010). 37

6 s údolím toku potoka Vošmendy. Podle zcela nepodložené zprávy ml být Hrádek majetkem rodu Vartenberk a to jako sídlo úedník, starajících se práv o tžbu a zpracování železa. Podle historika Šimáka dokonce sídlo nkterého z jejich man. 21) Podle místní tradice Hrádek ve 14. století stežil komunikaci ze Semil k hutím pi toku Vošmendy a smrem k hradu Navarovu. 22) Údolí Vošmendy patilo již v 16. století k nalezištím železných rud, zásti patící pánm z Vartenberka. 23) V prostoru lokality nedošlo povrchovým sbrem k žádnému archeologickému nálezu. Archeologický výzkum zde nebyl posud proveden. Poznámky: 1) Sedláek, A.: Místopisný slovník historický království eského. Praha [1908], s. 50; též Šimák, J. V.: Djinné pamti okresu Mnichovohradištského I. Praha 1917, s ) Šimák, J. V.: Djinné pamti okresu Mnichovohradištského, s Mnichovo Hradišt ) Emler, J. (ed.): Libri confirmationum 1-2, Praha 1874, s ) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského X, Boleslavsko. Praha 1895, s. 295; Emler, J. (ed.): Libri confirmationum 3-4, Praha 1879, s ) Jenšovská, V. (ed.): Regestra Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV (1378 Dec Aug. 10) I. Praha 1967, s. 147, ) Štajnygr, J. K.: Pomnnky z Bozkova. Praha 1894, s ) Emler, J. (ed.): Libri confirmationum 3-4, Praha 1879, s. 1. 8) Kurka, J.: Archidiakonaty. Praha 1915, s ) Martínek A. Pávek, J. Kulhánek, F. a kol.: Krásy a památky eského severovýchodu. Praha 1919, s ) První cit v pozn. 1, s ) Tadra, F. (ed.): Soudní akta konsistoe pražské II ( ). Praha 1893, s. 334, ) Palacký, F. (ed.): Registra zápisv královských a obecních roku In: Archív eský II. Praha 1842, s ) Tichánek, F.: Z historie Bozkova. In: Beseda. Obrázkový trnáctideník eského ráje a Podkrkonoší IV/1947, s ) elakovský, J. (ed.): Registra soudu komorního. In: Archív eský XIX. Praha 1901, s , ) První cit v pozn. 1, s ) Osobní archív autora ) Kamenický, J.: Bozkov. In: asopis eských turist XXVI/1914, s ) Citace v pozn. 4, s ) Dolanský, J.: Památky archeologické XI. Praha 1879, s. 630; v posledním roce svého života byl Jan Žižka z Trocnova v ele bratrstva východoeských Orebit a nikoliv Táborit. 20) Za informace je nutné podkovat obanm obce Bozkova. 21) Šimák, J. V.: Severní echy. In: Ottovy echy XII. Praha s ) Citace v pozn ) Mizera, F.: Údolím Vošmendy a Kamenice. In: asopis eských turist XXV/1913, s (dokonení) Cihelné vyzdívky mezi baštou a nárožím severního paláce Cihelné vyzdívky proluky mezi severním palácem a baštou vznikaly v rzné asové posloupnosti a dají se dobe rozlišit. Nejvyšší vyzdívka je vlastn výplní mezi okosením nároží posledního patra bašty a nárožím prvního patra severního paláce. Vestavna byla do zbytku cihelného rozprného oblouku na zpsob prampouchu. Na pohlednici z roku 1911 je tento oblouk ješt zachovaný a bez cihelné výpln. V roce 1928 se zítila ást západní zdi paláce v blízkosti nároží vetn ásti nároží nad prampouchem. Padající zdivo patrn poniilo oblouk prampouchu, který již nebyl obnoven. Nkdy kolem roku 1933 muselo být západní prelí paláce opraveno novou dozdívkou a nestabilní nároží bylo rozepeno výše popisovanou vyzdívkou. V tomto roce byl totiž zrenovován krov nad severním palácem. 1) Následující nižší cihelná vyzdívka byla vybudována snad nkdy v 19. století, kdy došlo ke stavebním úpravám vestavné budovy, jak bude popsáno dále. Ve vyzdívce je patrné zazdné okénko odvtrávající krov. Severní strana vyzdívky ješt nese pvodní stopy omítky z této doby. Vyzdívka spoívala na pekladu, který byl zakotven do vytesané kapsy v nároží severního paláce, která byla pozdji po jeho odstranní zazdna cihlami. Peklad zárove vymezoval horní ást vstupu, který existoval níže. Pod touto zazdívkou sledujeme další cihelnou výpl proluky, která vznikla bezpochyby v roce 1949, kdy byl zcela zrušen objekt v severním parkánu a tím i jeho vstup do podstešní prostory. 2) Zazdívka nkdejšího vstupu mla zabránit vniknutí do jádra hradu, který byl od konce 40. let ervená bašta hradu Švihova Milan Novobilský 38 asanován pro budoucí památkové zpístupnní objektu a zárove zabezpeovala nestabilní severozápadní nároží severního paláce. Zazdívka je zvení ponkud rozšíena smrem do nároží paláce, tedy v míst, kde se nachází pi vnitní stran vyzdívky výklenek zbudovaný v západní zdi severního paláce. Do proluky mezi palácem a baštou musel být umístn vstup do podstešního prostoru, který byl patrn zhotoven jako tesaská zárube. Svislé stojky zárubn vložené pímo do úzké proluky, jak již bylo výše naznaeno, by znan zúžily prchod. ást západní stny paláce vetn nároží byla proto odsekána a upravena jako mlký výklenek. Do rozšíeného nároží byla vložena jedna ze zárubní. Do vzniklého otvoru se dalo vystoupat po pedloženém, patrn devném schodišti. Poslední vyzdívka je také novovká. Byla založena pímo na zbytku pvodního kamenného zdiva, který spojoval severozápadní nároží paláce s ervenou baštou, a tvoila zadní stranu klenuté pízemní prostory. V souasnosti je tato vyzdívka postupn odstraována Švihov. Renderovaná 2D rekonstruktivní perspektivní vizualizace ervené bašty a jejího okolí na poátku 16. století. Pohled od jihu.

7 vetn zásypu soutky mezi západním a severním palácem. Pi této innosti byla v úrovni dnešního terénu severního parkánu objevena tsn za zbytkem kamenné zdi pvodní dlažba kladená z plochých kamen. V zásypu se vyskytuje vtší množství pozdn gotické a novovké keramiky. Tomu, že ješt kolem poloviny 18. století mla soutka mnohem nižší úrove, než je dnes, nasvduje také dobový plán, na kterém je patrné, že spojení mezi prvním patrem severního paláce a pízemím západního paláce bylo realizováno snad krytým mostkem. Do soutky se sestupovalo patrn z prostoru ped branou spojovacího kídla vestavného mezi severním a jižním palácem, kdy ješt v 18. století existoval prchod mezi severním palácem a jihovýchodním nárožím západního paláce. Interpretace poznatk Pokus o stavebn historický vývoj jádra hradu shrnuje autor v samostatné studii. 3) Tedy jen strun. Souasná podoba hradu je výsledkem velkorysé pozdn gotické pestavby, která zapoala již koncem 70. let nebo poátkem 80. let 15. století za tehdejšího majitele Pty Švihovského. Ten pestavl pvodní dvoupalácové jádro a doplnil ho o prstenec vnjšího opevnní s parkánovými zdmi a nárožními baštami, do nhož byla také zapojena polygonální bašta s kaplí. Pestavba hradu mla být velkolepá a okázalá. Mla být opravdovou demonstrací moci, bohatství a síly. Vybudováním západního úseku hradeb s pilehlou ervenou baštou na severní stran a Bílou baštou na jihu byl patrn zapoat okruh parkánového opevnní. Bylo by to i logické. Zajištní vstupní strany hradu muselo být prvoadým úkolem. Navíc mohla výstavba pokraovat mnohem rychleji pi využití staršího dochovaného zdiva. V této fázi také vznikal souasn i západní palác srostlý s ervenou baštou. Mžeme se tedy domnívat, že ervená bašta byla jednou z prvních realizovaných novostaveb, která byla snad v dob své prvotní podoby opatena pouze plochými trámovými stropy. Ty byly možná na konci 15. století v souvislosti s vkládáním dodatených kleneb v severním paláci a ve vstupní vži do jádra hradu zrušeny a nahrazeny klenutými. V této dob mohla být také odstranna pvodní podlaha v pízemí bašty, položená na masivních trámech, spoívajících asi 1,5 metru nad nejnižší úrovní pízemí. Zde se naskýtá otázka, pro stavitelé nevybudovali stílny tak, aby je mohla jejich obsluha dosáhnout z této úrovn? Patrn pro to, aby stelci z lehích, patrn stelných zbraní, mli pohodlný a rychlý pístup ke všem stílnám, jež musely být osazeny podstatn výše, jinak by se ocitly v úrovni terénu ped píkopem. Pízemí však mohlo být zvýšeno navezeným zásypem. Z jakých dvod tak nebylo uinno, nevíme. Pvodní vstup do pízemí ped vložením klenby mohlo umožovat devné schodišt, umístné pímo v prostoru prvního patra bašty. Na konci 15. století bylo zejm pistoupeno k ástené zmn využití fortifikaního poslání ervené bašty jak pro úely reprezentaní, o emž svdí nároná výmalba stn a okenních nik v prvním pate, tak i pro úely ryze utilitární, jak se dovíme dále. Vložením klenby byla však pízemní prostora znepístupnna. Nový vstup by bylo možné zrealizovat napíklad v míst, kde bylo dodaten proraženo nové vtrací okénko, jež respektuje klenební výse. Patrn však došlo k úplné rezignaci na zachování fortifikaní podstaty pízemí a její prostory byly využity pro mletí obilí, které pipomíná zmínka z roku Je pochopitelné, že taková innost nesmla narušovat autonomii majitel hradu a proto je možné, že souasný pístup do pízemí bašty byl proražen již na sklonku 15. století a v 18. století pouze dodaten upraven. Tento vstup však ústil do vodního píkopu. Na Švihov podobná situace existovala. Polygonální bašta pod kaplí byla také pístupná z vení. Úzká branka ústící do prostoru píkopu byla opat- ena padací lávkou. Nelze s jistotou íci, zda se jednalo o únikové místo z hradu (napíklad jako na Toníku), nebo zda se branka bžn využívala pi provozu hradu. Pak bychom ped ní museli pedpokládat existenci njakého mostu, pro njž nemáme žádný doklad. V každém pípad bylo nutné zmínný vstup do polygonální bašty lépe zabezpeit, protože se z jejího pízemí dalo vstoupit jak do parkán, tak i do patra polygonální bašty, odkud byly pístupné hradební ochozy. Takto zabezpeený vstup do pízemí ervené bašty nebyl poteba, protože její pízemí neumožovalo další postup do prostoru jádra hradu. Mohla tudíž k tomuto vchodu vést lávka lehí konstrukce, která se dala v pípad ohrožení jednoduše strhnout. Švihov. 2D rekonstruktivní perspektivní vizualizace ervené bašty a jejího okolí v polovin 18. století. Pohled od severovýchodu. Švihov. 2D rekonstruktivní perspektivní vizualizace ervené bašty a jejího okolí v 19. století. Pohled od severovýchodu. První patro bašty bylo na konci 15. století pístupné patrn z úrovn podlahy paláce vchodem umístným ve hmot zdi. Dvee do svtnice bašty, jež byla náron vymalována, byly umístny o nco níže, než je tomu dnes. Patro pvodn sloužilo pouze k obran a bylo jist opateno stílnami. Stílnové niky byly pozdji zvtšeny a stílny nahrazeny okny, jejichž ostní se nedochovala. Nástnné malby v pate bašty zobrazují v horní polovin klenebních el turnajová klání, osobní souboje urozených pán a jiné výjevy ze života tehdejší šlechty. Jejich datování k roku odpovídá domnnce o možné dob vložení kleneb. Dolní ást výmalby oddluje dekora- 39

8 tivní pás vyplnný rytmizovanou kružbou i iluzivním kvádrováním, rozdleným úhlopíkami na tyi trojúhelníková pole, do nichž je vepsána kružba. Dolní plocha pak zobrazovala v pravidelných orámovaných polích typické atributy stedovkého svta, patrn asi zbran, jak mžeme soudit z jediného dochovaného pole, kde je vyobrazena kuše. V nikách existovala další výmalba, která se až na zbytky nedochovala. Druhé patro bašty bylo pístupné z podsteší západního paláce a sloužilo výhradn k obran palnými zbranmi, které byly zapírány do vysouvacích vodorovných trámc. Pozoruhodné jsou stílny s prhledem ve tvaru T opatené šikmým žlabem. Patrn tyto stílny s vodorovným prhledem sloužily pro specifickou stelbu. Trámec proti zptnému rázu byl umístn tsn nad zvýšenou úrovní niky a to asi uprosted hloubky niky. Stelec spíše u zbran asi vtší ráže ležel. Oproti tomu byly stílny se svislou prstelnicí, kde je rozprný trámec umístn v blízkosti vlastní stílny a ve výšce prsou stojícího stelce, ureny pro stelbu ve stoje. Z podsteší paláce se dalo vstoupit na ochoz umístný na východní stran bašty kolem jejího okoseného nároží. Odtud se pak sestupovalo na krytý ochoz, umístný na severní parkánové zdi. Sledujeme-li zvenku rozmístní pvodních stílen ve všech úrovních bašty, shledáváme, že ti stílny v pízemí jsou umístny ve stejné svislé linii se temi stílnami ve druhém pate a pvodní (dnes nedochované) stílny prvního patra byly horizontáln posunuty do mezer mezi stílny pízemí a druhého patra. Všechny ti úrovn stílen byly tedy jaksi šachovnicov rozmístny. Poslední patro bylo navíc posíleno o další dv stílny. Toto úelné a pravidelné rozmístní umožovalo pokrýt stelbou celé pedpolí pi vstupu do pedhradí. Úzkou dláždnou soutkou situovanou mezi západním palácem a západní stnou severního paláce, jejíž úrove se nacházela asi o 2,5 metru níže než podlaha západního paláce, se vstupovalo do úrovn severního parkánu. V severním parkánu se v souasné dob provádí ástený archeologický výzkum, který odhalil v prostoru ped dochovanou chlebovou pecí vestavnou do hmoty zdiva paláce ást zdi vystavné z lomového kamene, jejíž smr je soubžný se stnou severního paláce. ást vykopané zdi neodpovídá žádné zdi na plánu z 18. století ani na plánu z roku Na starých fotografických vyobrazeních hradu je vidt pistavný komín k severní stn paláce, který šikmo pechází do zdiva nad parapetem zazdného nkdejšího gotického okna. V zazdívce okna pokraoval prduch zdivem nad stechu, kde byl zakonen komínem. Komín byl umístn pesn nad chlebovou pecí. Otázkou je, jak je chlebová pec, která byla asi píslušenstvím kuchyn, vbec stará. Pokud by nálezová situace po dalším pokraování ve výzkumu pinesla svdectví o jejím pozdn gotickém pvodu, mohli bychom se domnívat, že zde v této dob kuchyn již existovala. V roce 1504 si Ptovi synové Václav a Jindich rozdlili hrad na dv poloviny. Severní palác pipadl Václavovi a jižní Jindichovi. Každý mohl mít vlastní kuchyni. V jižním parkánu se doposud nachází ásten zrenovovaná kuchyn, jež byla v dob svého vzniku opatena dýmníkem. Tato kuchyn byla bezpochyby kuchyní Jindicha z Rýzmberka. Václavova kuchyn se pak mohla nacházet v jeho ásti hradu, tedy v severním parkánu. Po ticetileté válce byly z rozkazu Ferdinanda III. poboeny hradby a také bašty kolem jádra hradu, aby se hrad nestal útoištm nepítele. Pouze ervená bašta byla ponechána, patrn z dvod jejího úelového využívání. V té dob byly také sneseny všechny kryté ochozy. 4) Nkdy kolem poloviny 18. století byla vestavna do severního parkánu budova, jež se na západní stran pimykala k ervené bašt. V této souvislosti byl asi také zrušen velký arký nesený temi konzolami, umístný na vnjší stran severního paláce, a otvor po nm zazdn. Na dobovém plánu z poloviny 18. století je patrné, že tvercová prostora umístná pi bašt má pomrn velké rozmry. Mimo ní, za další pínou zdí, byla umístna kamna, která vytápla velkou obdélnou místnost. Pedložené schodišt a umístní vstupu do vestavné budovy naznauje, že popisovaná prostora sloužila jako pedsí, kde se obsluhovala i kamna. Plán nenaznauje existenci kuchyn, která by byla v provozu. Výše zmínný plánek prozrazuje, že soutka mezi baštou a palácem pokraovala dále až do prostoru bývalého píkopu, protože západní ze vestavného objektu nebyla k ervené bašt zcela pisazena. Reálnou existenci tohoto ešení potvrzuje i zjištní, že parkánová ze pi styku s baštou má druhotnou zazdívku zhruba v šíi bžného vstupu. Navíc existence odíznutého stropního trámu dokládá, že pvodní zastropení parkánového objektu bylo prbžné a v polovin 18. století podstešní síová prostora ješt neexistovala. V této dob vzniklo asi také propojení pízemí severního paláce s pízemím západního paláce peklenutím soutky snad krytým mostkem. Švihov. Výsek plánu z roku Neznámo kdy vznikla poteba propojit objekt vestavný do parkánu vnitním komunikaním systémem s patrem ervené bašty a soutkou mezi severním palácem a palácem západním. To si vyžádalo nkolik stavebních úprav parkánového objektu i terénu pi západní stran severního paláce. Pedn byla zrušena ást stropu vestavného objektu pi západní stran u bašty a provedena trámová konstrukce pro vzepení stávajících krokví. Pvodní píná štítová ze, která vytváela proluku mezi baštou a vestavným stavením, byla asi zboena a vystavna nová posunutá oproti pvodní zdi smrem na východ. Vzniklý pízemní prostor u bašty byl zastropen cihelnou klenbou, která piléhala na novou cihelnou vyzdívku uzavírající v této úrovni proluku mezi baštou a severním palácem. Pvodní vstup do vestavného objektu byl pemístn dále k východu. Následn byla soutka mezi západním a severním palácem zavezena zásypem do úrovn pízemí západního paláce a vstup do soutky z prostoru pedbraní spojovacího kídla zazdn. Zárove byl vytvoen nový pístup z východní strany do 40

9 Švihov. ervená bašta. Pohled od východu (foto 2010). patra ervené bašty. Kancelá v bašt musela být njak vytápna, a proto se domníváme, že zazdný menší otvor vedle nového vstupu do bašty mže být pvodním pístupem k topeništi kachlových kamen. Chybí však doklad o existenci komínu, který nelze za souasného stavu bašty ovit. Pvodní vchod do patra ervené bašty byl patrn nevyužíván. Do nov omítnutého komunikaního prostoru v podsteší se píchozí z jádra hradu dostal po pedloženém schodišti. Pro pohodlnjší vstup byl prostor pro dvení otvor rozšíen nehlubokou nikou zízenou v západní zdi severního paláce. Velký asi obytný prostor v pízemí budovy z 18. století byl pepažen nkolika píkami na dalších pt samostatných místností. Zízena byla i nová kuchyn s chlebovou pecí, pro níž byl vybudován nový komín pisazený k severní stran fasády paláce. Kdy k tmto stavebním zmnám došlo, nelze upesnit. Snad nkdy v prbhu 19. století. Tato dispozice se dochovala až do roku Zájem o historii naší obce mi pinesl do rukou jednu velmi zajímavou fotografii. Akoli úpln pesn nevím, jaký objekt je na ni zachycený, domnívám se, že jde o starý gotický statek, jaké jsou kolem Plzn doložené (Durdík 2011). Strun k historii: Ves Kozolupy (okr. Plze-sever) je prvn pipomínána k roku 1186 ve falzu listiny ze 13. století. Tehdy jakýsi Pedslav prodal ásti vsi kladrubskému klášteru. Jinou ást vsi v té dob vlastnil Chýna z Kozolup, který v listin figuruje jako svdek (Fridrich , Kozolupy píspvek k historii obce Oto Brachtel ml. 41 Památkové zhodnocení Z památkového hlediska pinášejí nová zjištní související se stavebním vývojem ervené bašty a jejího pilehlého okolí zajímavé poznatky. Naznaují, že došlo ke zmn zastropení bašty ješt na sklonku pestavby hradu, kdy byly možná pvodní devné stropy nahrazeny klenbami a že došlo k výrazné zmn pvodn výhradn obranného charakteru bašty. První patro se stalo díky nároné výmalb reprezentaní prostorou a pízemí bylo úelov využíváno pro mletí obilí. Sama bašta byla patrn založena na starších stavebních konstrukcích, které mžou ješt pocházet z pedhusitského období založení hradu. Zárove bylo potvrzeno, že ervená bašta vznikala souasn se západním palácem, který je doposud tradin myln považován až za stavbu renesanní. Výzkum prokázal, že na východní stran bašty vedl devný ochoz z podsteší západního paláce, ze kterého se sestupovalo na zastešený ochoz severního úseku hradby. Významným nálezem je rozlišení zbytku omítky, která piléhala k vnjší stran zastešení krytého ochozu. Poslední patro ervené bašty pineslo mimoádné dkazy o charakteru stílen a jejich využití výhradn pro palné zbran rzných kalibr a pravidelný systém rozmístní všech stílen poukazuje na promyšlené fortifikaní opatení. Mimoádnost ervené bašty je také dána náronou výmalbou jejího prvního patra. To vše vytváí z tohoto hradního objektu jedinený stavební prvek prvoadého kastelologického významu. Mén hodnotná, ale jist pínosná poznání pinesl przkum stavebních prvk na východní stran ervené bašty, související s novovkou budovou vestavnou do parkánu v polovin 18. století, na jehož základ se podailo rozlišit smysl a charakter etných vyzdívek proluky mezi baštou a severním palácem, i konstrukní schéma krovu, a tak zrekonstruovat provozní schéma mezi jádrem hradu, ervenou baštou a vestavnou budovou. Posledn zmiovaný objekt prošel nejmén dvma radikálními stavebními fázemi. Vzhledem k tomu, že byl koncem 40. let minulého století zcela zboen jako parazitní pístavba, je jeho památkové hodnocení irelevantní. Poznámky: 1) Štorm, B.: Obnova Státního hradu Švihova, Zprávy památkové pée XIV/1954, s. 170, ) Citace v pozn. 1, s ) Srovnej Novobilský, M.: Úvaha nad stavebním vývojem jádra hradu Švihova. In: Djiny staveb Plze 2007, s ) Vank, F. Hostaš, K. Borovský, F. A.: Soupis památek historických a umleckých v politickém okresu klatovském VII. Praha 1899, s ). Roku 1366 je pipomínán vladyka Zdenk, který ml patronátní právo ke zdejšímu kostelu, který v uvedeném roce spravoval fará Jan z Kozolup (Sedláek 1908, 453; Podlaha 1908, 253). Ke konci 14. století jsou Kozolupy rozdleny na 5 ástí, z nichž nkteré náleží i svtským feudálm. Nejvtší ást Kozolup vlastnil Hrzek, menší díly Pibík, Záviš a Oldich (Emler 1876, 5; Brachtel Švábek 1987). Na poátku 15. století zde vlastnil vladyí statek s podacím právem Otík eený Rakús z Hradišan, pipomínaný mezi lety (Sedláek 1908, 453;

10 Brachtel Švábek 1987). Po jeho smrti si tento majetek pivlastnil Racek z Honezovic, poruník Otíkových dtí (Brachtel Švábek 1987). K roku 1465 se uvádí, že kozolupskou nápravu získal panoš Petr ze Stachova, který byl povinován službou vi klášteru na koni, v pancéi, samostílem a klobúci železném. Protože ale klášter panošm Petrovi, Václavovi a Rackovi Rakúsovi, brat- ím ze Stachova, dlužil vtší obnos penz, za to jim zastavil službu nápravnií v Kozolupech, pod Touškovem na Mži, na tom dvoe kterýž jsú koupili od nebožce Miroše. Pokud by klášter dluh nesplatil, zstal by dvr v jejich rukou, zárove je klášter zbavil nápraví služby (Strnad 1905, ). Po Petrov smrti užíval dvr Miroš, snad Petrv píbuzný (Strnad 1905, ). V majetku Rakús ze Stachova zstal dvr až do roku 1482, kdy Racek Rakús postoupil dva listy na nápravu v Kozolupech plzeskému mšanovi Mikuláši Urlejchovi (Strnad 1905, 226; Brachtel Švábek 1987). V postupovací listin je jako svdek jmenován Jan Rakús z Kozolup, zejm totožný s Janem Rakúsem, který pevzal roku 1430 správu otcova statku. Statek mohl být ješt v 80. letech 15. století jeho majetkem; Jan totiž žil ješt roku 1489 a vlastnil tehdy statek Svinnou u Hostoun (Brachtel Švábek 1987). Po smrti Mikuláše Urlejcha pechází náprava do rukou jeho ženy Kateiny a následn jejich syna, knze Bernarda. Matka, zesnuvší roku 1492, mu nápravu odkazuje (Strnad 1905, ; Brachtel Švábek 1987), ten ji ale nedrží dlouho. Zejm kvli dluhm Bernard v roce 1512 odevzdává kapitule sv. Víta listy na nápravu, roku 1519 téže Katastrální plán Kozolup z r Šipkou a kroužkem je oznaen objekt z fotografie na dalších obrázcích (pevzato z Brachtel Švábek 1987). instituci prodává ddictví své dvuor pustý v Kozolupech tu u Plzn s poplužím a tiem co k tomu náleží za 10 kop pražských groš hotov a 6 kop groš míšeských, které ml dostávat ron až do své smrti (Strnad 1905, ; Brachtel Švábek 1987). Na poátku 16. století vlastnil Volf z Gutštejna v Kozolupech uritý majetek; roku 1509 vyznal, že ddictví své Kozolupy, ves celú, dvuory kmetcí s platem a mlýn s platem prodává kostelu sv. Víta v Praze za 800 kop groš pražských (Pelikán 1950, 242; Brachtel Švábek 1987). Kapitula sv. Víta tak po pikoupení nápravy a pustého dvoru od Bernarda vlastnila poprvé v historii Kozolupy slouené, jiný majitel potom není pro celou 1. polovinu 16. století znám (Brachtel Švábek 1987). Roku 1550 je v Kozolupech pipomínán svobodník Jan Peka (Profous 1949, 353; Brachtel Švábek 1987). Ten Kozolupy (okr. Plze-sever). Fotografie objektu, který je zmiovaný A. Sedlákem. Vlevo v pozadí nkdejší zámek. Vpravo v pozadí stále stojící fara. 42

11 Kozolupy (okr. Plze-sever). Objekt zachycený ze strany silnice a kostela. mohl získat dvr od kapituly sv.víta; tímto objektem mohla být jak stará náprava, tak pustý panský dvr nebo jakýkoli jiný dvr ve vsi, kterým mohla kapitula disponovat. Jan Peka užíval s nejvtší pravdpodobností panský dvr i nápravu, panský dvr se zdá být, ve srovnání s nápravou, významnjším objektem roku 1519 byl jako pustý ocenn výše než náprava. Tolik ke struné historii obce a zejména k historii dvoru, jak se o nm zmiují kusé historické zprávy. Te k jádru lánku. Jak už jsem se na zaátku zmioval, dostala se mi do rukou stará fotografie, zachycující blíže nespecifikovaný objekt v Kozolupech. Bohužel chybí bližší datace této fotografie, ale vzhledem k podobnosti s jinými fotografiemi okolních vesnic bych odhadl, že snímek vznikl koncem 19. století, snad nkdy kolem roku Objekt je dobe zachycený na katastrálním plánu Kozolup z roku Fotografie zachycuje velmi zchátralou stavbu, která svojí podobou ukazuje na starobylost svého pvodu. Domnívám se, že objekt zachycený na fotografii mže být pvodní nápravou. K této domnnce mne vede samotná podoba objektu, jeho stavební dispozice i jeden detail, o kterém chci hovoit. Te si dovolím malou odboku. August Sedláek ve svých Hradech, v kapitole vnované Kozolupm zmiuje, že v jeho dob se v Kozolupech nacházelo stavení, jehož souástí byl gotický portál z bývalé nápravy (Sedláek 1905, 249). A tímto se dostáváme k jádru vci. Domnívám se totiž, že fotografie zachycuje tento Sedlákem popisovaný objekt a že nejde o pouhý portál z nápravy, ale o onu nápravu samotnou. K této domnnce m vede jednak samotná podoba objektu, který by, vzhledem ke svojí zchátralosti, mohl vzniknout již ve stedovku a dále také konzultace s profesorem Durdíkem, který tuto domnnku nevylouil (Durdík 2011). Objekt z fotografie v souasné dob už neexistuje, zejm musel uvolnit místo stavb staré školy v roce 1912, která na míst stojí dodnes. Jde u místo severovýchodn od kostela, pod starou farou a silnicí z Plzn do Stíbra. V pozadí objektu je potom vidt dnes již taktéž neexistující zámek, který padl za ob bombardování na konci války. Tato fotografie je cenným píspvkem k historii obce a zajímavým zpsobem dopluje a potvrzuje práci Sedlákovu. Prameny a literatura: Brachtel, O. Švábek, V. 1987: Kozolupy, o. Plze-sever. In: Roenka Klubu Augusta Sedláka 1986 I, s Plze; Durdík, T. 2011: rozhovor ; Emler J. (ed.) 1876: Ein Bernaregister des Pilsner Kreises vom Jahre Prag; Fridrich, G. (ed.) : Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Pragae; Kolektiv 1974: Soupis esky psaných listin a list do roku 1526 I. 1/1. Praha; Pelikán, J. 1950: Kozolupy u Touškova, asopis Spolenosti pátel starožitností LVIII,. 4; Profous, A. 1949: Místní jména v echách, jejich vznik, pvodní význam a zmny II. Praha; Sedláek, A. 1905: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII. Praha; Sedláek, A. 1908: Místopisný slovník historický Království eského. Praha; Strnad, J. (ed.) 1905: Listá královského msta Plzn II. Plze. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Rokokové fresky se zámku v Kostelní Bíze nalezly spoinutí Josef Brtek Poté, co Národní památkový ústav nedovolil ruskému majiteli zámeckého komplexu v Kostelní Bíze (okr. Sokolov) zboit obvodové zdi, zbývající z rokokového zámku, a nahradit ho obyvatelnou replikou, zvelebil si tento k obývání hospodáskou budovu v rohu areálu. Když jsme v únoru 1987 s pí. Vlastou Hereitovou a Petrem Hereitem, dnes archeologem Západoeského muzea v Plzni, za mraz obkreslovali na pauzáky pod odloupanou bílou svrchní pemalbou místními dtmi pomocí step z rozbitých oken vyškrábané barevné rokokové fresky ady motiv (kruhový stl s hudebninami, hrái tenisu s pálkami v rokokových odvech, dáma v kesle s ernou kokou a mužem, stojícím za keslem, zámecká kapela mimo jiné s dvma houslisty a dvma hornisty, flétnistou, cellistou atd.), netušili jsme, jak rychle devastace zámku, jemuž roku 1985 spadlo pl mansardové stechy na strop 1. patra se štukovým erbem rytí Turb, jeho zakladatel, rychle pokroí. Poídili jsme též fotodokumentaci, o niž tzv. odborné instituce nejevily zájem. Ony v nároných podmínkách zimního provizoria vytvoené pauzáky se o 20 let pozdji ocitly v archivu Národního památkového ústavu v Lokti, kde snad pežily i smutnou éru nechvaln proslulého ing. Romana Procházky, preferujícího a pstujícího donašeství, intriky, pomluvy, podrazy i alkoholismus na pracovišti (vím, o em píši; roku 2007 jsem též patil k obtem jeho exces a pachatel i obtí mohu soudm uvést více, jakož i etné detaily temných pomr, kdy tu vládla vná podezíravost, oceovalo se patolízalství, až s paranoickou obsesí se za pispní bezpáteních kreatur hledali tzv. zrádci ve vlastních adách, zamindrákovaným šéfem a jeho klakou vyhazovaní za smyšlených záminek, a kde zájem i odbornost byly až vedlejšími mítky). Originály fresek byly na pelomu tisíciletí saty, zafixovány a smotané uloženy na podlahy rokokového zámeku v Kaceov u Kynšperku nad Ohí. Zdi jeho pízemí se však k osazení fresek nehodily jak pro menší rozmry ploch, tak pro vzlínající vlhkost. Obec Kaceov, jíž patrový zámeek po ée JZD patí, navíc nedosáhla na dotace pro obnovu objektu. Fresky, vzkíšené restaurátorem akad. mal. Václavem Potkem, který jejich autorství dle formálního rozboru pipsal tachovskému rodákovi a hornoslavkovskému mšanovi, malíi a štafíi Eliáši Dollhopffovi ( ), 1) proto byly nedávno instalovány na hrad Lokti, a to hned na dvou místech: jednak v budov tzv. markrabství, jednak v nadací hradu pikoupeném dom p. 69 v podhradí, upraveném na novou pokladnu hradního areálu. Nové 43

12 osazování fresek probhlo od listopadu 2011 do kvtna Veejnost by je mla obdivovat od roku 2013, kdy bude pokladna v p. 69 u schod pod hradem uvedena do provozu. Její oprava a umístní fresek do ní stály 4,2 mil. K. Alespo toto krkolomné ešení, a ne ideální, zajistí freskám z Kostelní Bízy dstojnjší podmínky (fresky nevznikly roku 1750, jak uvedl tisk, ale po roce 1767, kdy došlo ke stavb a výzdob rokokového zámeku v Kostelní Bíze rytíem Janem Václavem Turbou z Turby ( 1772), lenem tzv. úednické šlechty a roku 1751 hejtmanem Loketska). Celá záležitost nicmén až píliš výmluvn ilustruje chronickou neschopnost naší finann (mimo mzdy šéf) podhodnocené památkové pée opeovávat velké objekty a zachovávat tak nám i potomním generacím umlecká díla in situ, kdežto tím více umjící dlouhodob omezovat a usmrovat drobné vlastníky (když v kraji západoeských minerálek kapituluje ped pragmatickými zájmy karlovarských Rus, Sokolovské uhelné a. s., fy. Mattoni atd.). I nadále se pokra- uje v diskutabilním, asto dsledn nedomyšleném trendu transfer a vytrhávání artefakt i jejich fragment z pvodního prostedí a kontextu (viz vci z Doupovska na Švihov, ztracený a zašantro- ený barokní malovaný strop ze zboeného domu p. 13 v Horním Slavkov atd.), jak se o to již tetí století vným sporem purist s kompromisníky sváí celá naše památková pée, nedostatkem penz i rozumných pístup stále více omezovaná na záchranu a údržbu jen hlavních vybraných objekt i celk. Také loketský transfer fresek z Kostelní Bízy oste kontrastuje s extrémním, zcela zbyteným purismem, jak ho u varianty osazení mramorové pamtní desky nejslavnjšího sokolovského rodáka, Goethova i Chopinova balneologa dr. K. J. Heidlera z Heilbornu ( ) na postranní kídlo klášterního kostela v Sokolov v roce 220. výroí jeho narození v teskuté nepouenosti a laicismu pedvedl týž Národní památkový ústav Loket (referent Michal Konáš), jemuž jinak paradoxn nevadí bronzová pamtní deska dru. Lochschmidtovi na stejn starém barokním kláštee v Ostrov u Karlových Var (díve nad Ohí ). Ke škod vci nevhodn uplatnný dvojí metr svdí jak o nepoueném diletantismu, zavilém trvání si na mylném rozhodnutí i o trvajícím sváru mezi extrémními puristy a liberálními kompromisníky v eské památkové péi vbec. 2) Poznámky: 1) K malíi E. Dollhopfovi viz seriál J. Brtka v Týdeníku Sokolovska 33/2003,. 2, lánek téhož v eských památkách.2/2003, a obšírná sta Z. erného ve sborníku muzea Cheb ) Vzhledem k citlivosti tématu zdroje necituji, aby nebyly vystaveny šikan, rozbujelé na pracovištích. Už jste etli...? Djiny staveb Sborník píspvk z konference Djiny staveb Vydal Klub Augusta Sedláka, Plze Formát A4, 256 stran. Z obsahu: R. Vrla: Przkum hospodáského traktu ve východní ásti jádra hradu Lukov, s Z. Gersdorfová: Nejstarší stavebn historický przkum tvz. Horního hradu v eském Krumlov, s D. Tuma V. Zelinková: Ohrožený areál lesoparku Prašivice u Nalžovských Hor, s (s umlou zíceninou irského hradu Ballymote). P. Drnovský: Píspvek k poznání stavební podoby zaniklé tvrze v Tebovticích, s V. Kucrová: Mít tak poklady bežanského zámku, koupil bych za n pl svta, s J. Varhaník: K poátkm hradu Lemberka, s J. Štpánek: Nové poznatky o stavebním vývoji zámku Preitenstein, s L. Zeman J. Klsák: Palác princ Bádenský zámek v Ostrov ve svtle nejnovjších zjištní, s J. Hložek T. Karel J. Klsák L. Krmá J. Trajer: Záhadná fortifikace u Bochova, s Publikaci lze objednat v cen 250 K (+ balné a poštovné) na adrese Ing. Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze, nebo na el. adrese pmikota@post.cz. V. ervenka: Šlechtické rody Blatenska 1. Blatná Formát A-B5, 136 str., barevná píloha. Pro kastelologii jsou v této knize dležité historické fotografie vrchnostenských sídel a jejich kresebné pevody z pohledové mapy lnáského panství z konce 17. století. Publikaci lze v cen pouhých 50 K (+ balné a poštovné) objednat na adrese Svazek obcí Blatenska, Spálená 727, Blatná, nebo em: blatensko@blatensko.cz. Archeologie západních ech 2. Vydalo Západoeské muzeum v Plzni 2011 ve spolupráci se Západoeskou univerzitou. Formát A4, 210 stran. Z obsahu: N. Profantová: Dva ran stedovké kovové nálezy z hradišt Bukovec u Plzn, okr. Plze-msto, s P. Bicháek M. echura: Kostel sv. Jakuba Vtšího v Domažlicích a jeho postavení v místní ran stedovké sídelní aglomeraci, P. Rožmberský M. ezá J. Orna: Srbická Hrka vývoj osídlení, kostel sv. Víta a jeho sídelnhistorický kontext, s J. Vlada: esanice tvrz, archeologický výzkum etapa 2010, s Info: redakceaz@zcm.cz. Roenka 2010 Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze (píloha asopisu Památky stedních ech /2011). Formát A4, 128 stran. Akce obnovy památek (mimo jiné zámky Pravonín, Kole, Smeno, Brandýs n. L., Kostelec n.. l., Hoovice, Veltrusy, hrady Vladek, Žleby, Karlštejn, Konopišt, Krakovec) a mnoho dalších aktivit uvedeného pracovišt. Za zaslání do knihovny KASu dkujeme. Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Opono (okr. Rychnov n. Knžnou). Nejvyšší soud v dubnu 2012 definitivn zamítl žádost Kristiny Colloredo-Mansfeldové o restituci zámku i jeho mobiliáe v miliardové hodnot. Ukonil tak pes 10 let trvající spor, kdy se ešila i kolaborace i národní spolehlivost jejího otce, zemelého záhy po osvobození SR. Objekt zstává státu ve správ NPÚ Pardubice (TV Nova, TV Prima, T 1, T 24, sklonek dubna 2012). Na státní svátek 8. kvtna 2012 uspoádala správa hradu Špilberku (okr. Brno) tzv. Špilberk Food Festival, pehlídku dobrého vína a jídla. Karlštejn (okr. Beroun). Na pátek od 19 hod. pipravila správa hradu pednášku pedního medievalisty a historika umní prof. PhDr. Ing. Jana Royta k 666. výroí korunovace Otce vlasti Karla IV. eským králem. Patrový rokokový zámek Stekník (okr. Louny) letos oteve veejnosti zejména své zahrady a park, nebo probíhá jeho rozsáhlá vnitní i vnjší rekonstrukce, mající ho uvést do pvodnjšího stavu, kdy v 18. a 19. stol. patil rytím Kulhánkm z Klaudenštejna, baronm Korbm z Weidenheimu a do r švýcarskému konzulovi Géroldu Deteindrovi (inovinky, Seznam.cz ). Ušlechtilý úmysl opravit siln zchátralý patrový barokní zámek Skrýšov (okr. Píbram) s mansardovou stechou a dvma rizality, který s okolními pozemky zakoupil, pojal ped asem náš špikový herec Karel Roden. V oprav a údržb nemovitosti pomáhá vedle emeslník a ady pátel také hercv bratr Marian, jenž na památku dozírá v jeho nepítomnosti. Herci patí i stádo koní, využívající zámecké stáje i okolní pastviny. Již díve herec vzorn opravil rovnž dv vily v jižních a stedních echách ( a denní tisk). Zchátralý zámek v Bušthrad (okr. Kladno), jehož polovinu obec pevedla na Krajský úad Stedoeského kraje s tím, že zámek za krajské i evropské dotace opraví, se nyní obnovy vzdor havarijnímu stavu asi brzy nedoká. Stal se totiž jednou z nemovitostí, uvedených v kvtnovém korupním skandálu poslance SSD a hejtmana Stedoeského kraje MUDr. Davida Ratha, výrazného kritika svého pedchdce hejtmana Petra Bendla i zdravotní reformy Tomáše Julínka (oba ODS). Rath byl policií pistižen pi pevzetí sumy 7 mil. K. Dle médií Rathovi spolupracovníci delší dobu manipulovali veejné zakázky na stavby i obnovy nemovitostí. Sem spadá i kauza bušthradského zámku, kde prý smluvené firmy navýšily nejnižší vysoutženou cenu pes 190 mil. K spátelené firm Konstruktiva Branko (jejíž jednatel byl též zaten) o 10 % (24 mil. K), z nichž 7 mil. obdržel práv D. Rath. Ten vzáptí po zatení a internaci v litomické vazební vznici složil funkci hejtmana i lena kraj. zastupitelstva Stedo. kraje. Vývoj kauzy pokraoval i po , kdy byl uinn tento záznam (T 1, T 24, Prima Family, TV Nova, MfD, Právo, Hospodá. Noviny ). 44

13 Zámek Nový Hrad v Jimlín (okr. Louny) byl využíván JZD, které ho uvedlo do havarijního stavu. Postupná oprava zaala rokem 1994, kdy ho získal Okr. úad Louny, pak jej do konce r provozovalo Oblastní muzeum v Lounech, od patí Kraj. úadu v Ústí n. L., jehož píspvkovou organizací zámecký areál je. Od poátku r je tu kastelánem p. Josef Kabát, inný díve na Švihov u Klatov, Humprechtu u Sobotky a Hrubém Rohozci u Turnova. Zámek vetn kaple zatím dostal nové stechy a omítky. Na letošek se po turistické sezón (vstupné 60 K pro dosplé, zlevnné 40 K) uskutení výmna podlah a rozvod v sálech jižního kídla. Na r se chystá projekt rekonstrukce interiér severního kídla. Nkteré dosud nepístupné i výjimen zpístupované prostory východního kídla by mla veejnost poznat již letos. Pro ni je tu v provozu i Zámecký šenk, Zámecký penzion a možnost svateb v zámecké kapli. Z bohatého programu letošní sezóny, zahájené , vybíráme: Rytíské turnaje a dobová módní pehlídka, akce Zámeckého kulturního léta, Den záchraná, setkání s regimentem Wied 1762, skupinou voj. historie v uniformách c. k. Wiedova pšího pluku ze Sedmileté války (asop. Pohledy AMB, bezen/duben 2012). Litvínov (okr. Most). Galerie Miroslava Kubíka v Litomyšli a nakl. Kant Praha vydaly r publikaci Martina Dostála Zrození Fauna Bohdan Kopecký, spoleenský a umlecký fenomén Bohdana Kopeckého (Práce, 95 str.). Pojednává o malíi B. Kopeckém ( ), jemuž sice byla Litomyšl rodným i úmrtním mstem, avšak v letech žil a tvoil na Mostecku. Z nj odešel zpt do Litomyšle do roka poté, kdy v roce 1978 kvli opravám a vybudování nové expozice Hornické Mostecko a jeho revoluní tradice (otevena 1982) musel opustit ob místnosti, jež obýval v litvínovském zámku, kde též tvoil. Ob se po rekonstrukci staly zázemím zmínné expozice, vytvoené mosteckým okresním muzeem. S tehdejší zástupkyní editelky muzea PhDr. Heidi Mannlovou, známou severoeskou historikou umní, se Mistr tehdy kvli opuštní zámku stetl. S páteli na Mostecku ale i nadále udržoval kontakty i tu dále vystavoval. Roku 1998 byl jmenován estným obanem Litvínova (za sdlení dkuji pí. Alen Kvapilové, knihovnici Reg. muzea v Most). Kyselka (okr. Karlovy Vary). Od je v Muzeu Karlovy Vary (proti hotelu Pupp) otevena zajímavá výstava o vzniku a zlaté ée lázní Kyselka. O jejich siln pokroilé devastaci se po podzimní návštv Karlovarska prezident V. Klaus vyslovil, že nejsou Karlštejn, aby bylo možno chránit vše... Mezi mnoha obrazovými materiály (stav. plány, pohlednicemi, snímky, obrazy, grafikami, propag. tisky atd.) asi let starými, kastelology jist zaujme také unikátní foto interiéru zdejšího zámeku hrabat ernín, který r zakoupil budovatel lázní Kyselka, karlovarský podnikatel Heinrich Mattoni. J. Brtek Hrádek Zbyny (okr. eská Lípa) se nachází na ostrožn klesající do malebného Divokého údolí v oblasti Ralska. Ve stn pod ním jsou pozstatky poustevny, tvoené nkolika místnostmi vytesanými do pískovcové skály. Na plošin nad hrádkem lze tušit pozstatky zaniklé vesnice. Toto pozoruhodné místo se v minulosti nacházelo v oblasti, kde se usadila sovtská okupaní vojska, takže bylo bžným lidem nepístupné. Bohužel ani v dnešní dob se dostupnost nezlepšila, nebo v r zde Vojenské lesy a statky R zídili rozsáhlou oboru Židlov a v její klidové zón, kam je celoron vstup zakázán, se ocitl i náš hrádek s turisticky atraktivním okolím. Dle dosavadních zkoumání bylo pi stavb tohoto sídla užito devo. Pi naší návštv jsme se všimli nahromadní lomového kamene na míst jižního okraje vnitního valu nad elním píkopem, což by mohlo svdit pro použití kamene v elní hradb. Kída (okr. eská Lípa). Celá plocha hradu na ostrožn nad údolím Zábrdky v oblasti Ralska byla odlesnna, vetn mohutného šíjového píkopu. Místo je sice pehlednjší, ale poškozené psobením tžké tžaské techniky. Zstalo tu ležet velké množství vtví znesnadujících pohyb po lokalit. Hrad Kída, šíjový píkop (foto O. Slabý 2012). Chocnjovice, navážka v míst západní ásti píkopu (foto O. Slabý 2012). Chocnjovice (okr. Mladá Boleslav). ásten dochované tvrzišt v míst dnešního p. 10. Ješt nedávno byl na západní stran za domem dobe zachovalý venkovní val s vnitním tém zasypaným píkopem (Fišera, Z. Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku, Mladá Boleslav 2002). Dnes je v míst píkopu silná vrstva erstv navezené zeminy k zarovnání plochy zahrady. Jakékoliv náznaky píkopu tím zanikly a navážka pevyšuje i venkovní val, z nhož je patrná pouze zevní strana. O. Slabý Ve dnech kvtna 2011 se u píležitosti 40. výroí zahájení archeologického výzkumu hradu Vízmburka (okr. Trutnov) uskutenila ve Zlii u eské Skalice mezinárodní konference Vyhlídky na vnost, zasvcená výzkumu, ochran a presentaci torzální architektury. Konferenci uspoádaly Labrys, o. p. s. a Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Josefov. V celkem šesti blocích pednášející pinesli v 31 referátech a na 7 posterech informace o archeologických výzkumech na revitalizovaných památkových objektech a územích, interdisciplinárním pístupu pi výzkumu a památkové obnov objekt, o pínosu obanského sektoru pi záchran nemovitých kulturních památek, o geniu loci a jeho vnímání a o osudu archeologicky odhalených konstrukcí. V závru prvního jednacího dne byl samostatný blok vnován Vízmburku. J. Slavík v nm podal pehled o zkoumání hradu v uplynulých tyiceti letech, V. Razím presentoval nové stavebnhistorické poznatky o hradu, O. Pešek informoval o zámru obnovy hradu, M. Soukup nov piblížil osobnost vedoucího výzkumu Vízmburka PhDr. A. Hejny, CSc. a M. Kuchaík seznámil s posledními archeologickými výzkumy v severovýchodních echách, mimo jiné s výzkumem na námstí v Úpici. V rámci pší exkurze byly ve tvrtek navštíveny areál zámku v Ratiboicích a Babiino údolí, zíceniny Rýzmburk, ervená Hora a samotný hrad Vízmburk. Zlatým hebem exkurze byla návštva práv otvírané výstavy Hrad Vízmburk, tajemství a poklady v Mstské knihovn v erveném Kostelci a vyhodnocení výtvarné soutže Vezmi žlutou barviku, maluj teba vžiku pro žáky tíd 45

14 ZŠ, uspoádané ve spolupráci s o. s. Ochrana Klokoských skal. Souástí prohlídky bylo i promítání jednoho z tí známých dokumentárních film o archeologickém výzkumu hradu Vízmburku. Pednesené píspvky by mly být v krátké dob souhrnn publikovány. Podrobná zpráva o konferenci je uložena na internetových stránkách Úastníci konference pi exkurzi na hrad Vízmburku. Zády otoený V. Razím (v popedí v tmavém triku) podává výklad. Vízmburk (okr. Trutnov). V Mstské knihovn v erveném Kostelci byla dne 11. kvtna veejnosti zpístupnna výstava Hrad Vízmburk, tajemství a poklady. Vystaveny jsou nálezy z archeologického výzkumu hradu, konzervované v prbhu posledních let díky innosti organizace Sdružení pro Vízmburk, nejcennjší architektonické lánky a další dokumenty k historii, stavební podob, archeologickému výzkumu tohoto hradu a nynjší záchran nález. Výstavu uspoádalo Sdružení pro Vízmburk o. s. ve spolupráci s Muzeem Podkrkonoší Trutnov a Mstskou knihovnou v erveném Kostelci v budov knihovny v Sokolské ulici p. 293 (z námstí cca 200 m smrem k eské Skalici). Výstavu je možné navštívit až do 16. záí 2012 od tvrtka do nedle v hodin a ve hodin, v ostatní dny je nutné se pedem dohodnout na tel J. Slavík Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , mailto:rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: Schze Rady rozhodla, i pes snížení dotace na Hlásku, ponechat na rok 2013 její cenu pro leny na dosavadní výši (40 K pokladníci mohou zaít vybírat) a dofinancovat schodek z rezerv. Bude-li však podobný stav trvat, bude muset dojít ke zvýšení ceny. Také dotace na sborník Djiny staveb 2012 se nepodailo získat v potebné výši, a proto bude rozsah sborníku limitován finanními možnostmi a tudíž patrn dojde k vyazení nkterých mén kvalitních i pozd odevzdaných píspvk. Pesto se bude další konference Djiny staveb v roce 2013 konat. Pro nefunknost internetových stránek byl odvolán jejich redaktor, který bude po pedání potebných materiál nahrazen jiným. Byly ureny osoby s pravomocí jednat jménem KASu o dotacích. Funkcionái Rady bylo zvoleno její stávající vedení: pedsedou Ing. Jan Anderle, sekretáem a místopedsedou Petr Rožmberský, pokladní Ing. Karla Brzobohatá. Redakce Hlásky dkuje autorm, kteí zaslali do Hlásky jakýkoli píspvek, a nutn potebuje další, aby nemuselo dojít k omezení rozsahu. Jist si pes léto povšimnete na panských sídlech njaké zvláštnosti i zajímavosti (do rubriky Z hrad...), nebo staíte napsat o nkterém z nich lánek. Stále platí, že autor má píští roník Hlásky zdarma. Redakce se omlouvá M. Novobilskému, že v jeho lánku o bombardách v minulém ísle Hlásky došlo k chyb v textu je omylem dvakrát íslo poznámky 16. První z nich má být 15. Také byl redakcí vypuštn obrázek (pro jeho velikost ti dvoustrany, po zmenšení tém nerozeznatelné detaily) z knihy Triunfo del Emperador Maximiliano I, popisovaný v textu (povozy vezoucí artilerii). Lze jej spatit na stránkách Biblioteca Nacional de Espaa na tomto odkazu: /detalle / Po klepnutí na titulní obrázek u popisu knihy naskoí prohlíže Biblioteca Digital Hispánica. Dotyné obrázky jsou tém na konci rozsahu stran Naítání trvá ponkud déle. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky poboky: Na dubnové schzce konané naposledy v šermíském klubu U starého psa (u Klárky) v Riegrov ulici promluvil P. Sokol o památkové úprav hradu Gutštejna. V beznu poprvé v novém prostedí restaurace hotelu Continental pednášel J. Anderle o stavebním przkumu hradu/zámku v Žinkovech a v kvtnu promluvil M. Novobilský o nejstarších poátcích palných zbraní. Všem dkujeme. Na jarní autovycházku na Rokycansko se vydalo v pti autech 18 lidí a pes. Tvrzišt v Kaízku až na kousek valu již zmizelo. U dvora v Malém Újezd už až na malý kousek píkopu (vodote- e?) a poloostrov vybíhající do rybníka s obytným objektem na tvrzišt nic neupomíná. Dosud neznámé panské sídlo v Drozdov, nkdejší císaský Jagrhaus, se všem líbilo; úastníci si povšimli i zbytku sgrafita. Na hrad ebíku bylo krásn, v bukovém porostu kvetlo množství vzácných kvt. Obyvatel samoty pod hradem nám umožnil pístup do kostela s náhrobníky i do zvonice. Jedna ze dvou tvrzí v Drahoov Újezd byla pestavna na sýpku a potom opt na obytný dm; je opravený a nejsou patrné žádné starší stavební konstrukce. U Sebeic jsme nalezli vrch Hímal, na nmž mly být podle Františka Petery-Rohoznického trojnásobné valy ve vrcholové partii je skalnatý hbet se stopami po tžb. Na jedné stran je pod ním srovnaná plošina vzniklá vyrovnáním terénu, ale o valech nelze hovoit. Dobe patrné bylo asi z poloviny dochované tverhranné tvrzišt ve Skomeln ješt s vodou v píkopu. V Radnicích jsme obhlédli zámek, v jehož jedné ásti je umístno muzeum, v sobotu však zavené. Jiná ást zámku vybíhající do nádvoí se nedávno zítila. Následovalo oberstvení a potom Svinná, kde jsme si prohlédli interiér zdejší tvrze od sklep po stechu. Zámeek v Prašném Újezd je opuštný a rychle chátrá. Zámek v Podmoklech odný do bízolitu nechátrá. Zdejší tvrzišt je viditelné pouze pes údolí potoka, jinak je v zahradách a nepístupné. Následoval nov opravený zámek v Hešihlavech s nezvykle dovnit prohnutým prelím a opuštným a zdevastovaným dvorem. Na další lokality již nestaila vle ani as. Jen ve Stupn jsme ješt shlédli šternberskou pohební kapli a odjeli zpt do Plzn. Poasí i vše ostatní se vydailo. Jarní poznávací zájezd opt provázelo nádherné poasí a autobus se podailo jakž takž naplnit. Geschgichte park v Bärnau (3 vstup, zdarma prvodce v eštin s mapkou areálu) nabídl na základ archeologických nález rekonstrukci ran stedovké slovanské vesnice s objekty století. Jde o zemnici, pístešek s hlinnou pecí, dm z fošen, roubenku, lepenicový dm, obytný rolnický dm, kováskou zemnici a slovanský dlouhý dm a chlév se zptn vypstnými prasaty s ernou kudrnatou srstí (ta byla bohužel viditelná jen z dálky). Nejvtší atrakcí je však bezesporu celodevný hrádek na umlém 5 m vysokém pahorku (motte) obtoeném vodním píkopem. Palisádou obehnaná vž hrádku je vysoká 10 m. Na ochozu vže se návštvník cítí jako feudál. Na pilehlém rybníku je lo vytesaná z jednoho kmene stromu, u bažiny kultovní místo. Do dom je možné vstupovat a jsou vybaveny replikami dobových pedmt, nkteré druhy výroby pevádjí dobrovolníci. Následoval pesun zpt do ech a hned v hraniním eském lese návštva hradu Ahornberku (díve omylem považovaný za Schellenberg), jehož historie je neznámá. Skalisko obtoené píkopem neslo na svém temeni vž a pi pat skály se nalézaly další objekty. Co bylo dvodem výstavby opevnní ve stedovku neosídlené krajin není známo. Na cest ke hradu bohužel jeden z úastník upadl tak nešastn, že mu musela být zavolána záchranná služba, která jej odvezla do 46

15 plzeské nemocnice, ale nakonec vše relativn dobe dopadlo. Záležitost však vedla k asové ztrát. Do této doby vedl zájezd P. Rožmberský, nadále se ujal vedení M. Trachta. V Boru bylo možné prohlédnout si ást hradu/zámku (vstup 40 K), vystoupat na vž a nadstandardn ješt spatit ást bžným návštvníkm nepístupnou. Bor uchvátí pedevším vznosnou pozdní gotikou. Hladoví a žízniví se mohli oberstvit v nedalekém stánku. Poslední navštívenou lokalitou byl kostel ve Starém Sedle. Gotické stavb se dvma boními kaplemi byla pi barokní pestavb prodloužena lo. Kostel je opravován, zrestaurován byl plochý strop lodi s nádhernými barokními malbami, a restaurátorské práce zjistily gotické malby v obou boních kaplích. Ve vtší, která byla pohební kaplí jedné vtve Švamberk, bylo bohužel práv lešení, takže nevynikly švamberské náhrobníky v celé své kráse. Nkteí úastníci dokonce vlezli až do starobylého kostelního krovu, jiní obdivovali pi barokní pestavb zazdná gotická okna. Na kostelních schodech byla na závr udlána hromadná fotografie a jelo se dom. Podzimní poznávací zájezd probhne v sobotu 8. záí a povede na Vimpersko. Navštívíme tvrz ve Volyni, následovat budou tvrze Doubravice, estice, Dobrš, tvrz/zámek kyn, hrad Vimperk, tvrz/zámek Vlachovo Bezí, tvrze Budkov, Chocholatá Lhota, Lipovice, zámek erntice a na závr známé Hoštice. Pojedeme malým autobusem (27 míst), takže odhadovaná cena se bude pohybovat kolem 250 korun. Platit se bude skutená cena na konci zájezdu. Pokud možno závazn se hlaste (i s páteli, rodinnými píslušníky apod.) na výše uvedeném u i telefonu). Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2011: 8. ledna byl tradin uspoádán tíkrálový výstup na hrad Helfštýn, ledna zimní putování eskomoravskou vrchovinou navštívena byla zícenina hradu Ronov n. Sázavou, msto Pibyslav, Žižkovo pole s mohylou, tvrz v Železné Horce (pestavna v 16. stol., od 18. stol. špýchar) a Havlíkv Brod s prohlídkou historického jádra a hradeb. 9. dubna následoval výlet na hrad Buchlov, kde probhla vernisáž perokreseb hrad R a Alsaska lena poboky M. Zikmunda kvtna podnikla poboka zájezd po hradech Maarska (tetí pokraování), které zorganizoval A. Fuksa. Zaal ze stedy na tvrtek noním pejezdem ze Zlína do kraje Veszprém a ve tvrtek prohlídkou zícenin hrad Szarvaskö, Sümeg a Csobanc. V pátek píjezd pod hrad Somlö, cesta na hrad trvala 45 min. je to rozlehlá, velmi zachovalá gotická pevnost. Následoval hrad Gtamka (Zalaszátó) na vysokém kopci, cesta na hrad je dlouhá 1 km. Potom byl navštíven známý zámek Keszthely poblíž termálních lázní Hévíz a pesun do místa ubytování msta Veszprém. V sobotu byl navštíven hrad Kiniszivár v obci Nagyvászony, v níž jsme si prohlédli také zíceninu gotického kláštera maarského ádu palos (magyar Pálos rend). Roku 2008 se konaly velké oslavy jeho založení 700 let. Potom následoval hrad Szigliget (nedaleko Balatonu) velká pevnost proti Turkm v stol. V hradní kapli je krásná akustika. J. Slabeáková v ní zazpívala latinskou duchovní píse. Návrat do Veszprému ve 20 hod. V nedli dopoledne probhla prohlídka tohoto msta, od 12. stol sídlo biskupa, pi níž zaalo pršet, potom hrad Czesnek; pi odjezdu z nj opt vysvitlo slunce. To byla jediná skvrna na jinak nádherném poasí. Do Zlína jsme se vrátili ve veerních hodinách a všem úastníkm se zájezd líbil. Další akce: hrad Kídlo dozdívání hradby. Bylo velmi špatné poasí íjna podzimní Pálava navštíven Sirotí hrad u Perné a Díví hrad (Dviky). Nádherné babí léto íjna len poboky M. Zikmund podnikl výpravu po zámcích a hradech severních ech: zámek Vísek u Holan, Chudý hrádek, zámek Zahrádky (u. Lípy), zámek Stvolínky, zámek Nový Bernštejn (u Dubé), hrad Starý Bernštejn a hrad Houska. Z. Sadílek a J. Hoza Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: 6958 K. Píjmy: 6540 K (pedplatné Hlásky 640, l. píspvky 5900). Výdaje: 5219 K (destátek, pedplatné Hlásky, poštovní ceniny, obálky, kronika, xerokopie, oberstvení na výroní schzi). Zstatek: 8279 K. pokladník Z. Sadílek Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Zpráva o innosti v r. 2011: innost poboky mla také v r obvyklý, již zhruba dvacetiletou tradicí provený prbh. Pravidelné schzky len poboky se opt konaly s výjimkou prázdnin tetí stedu v msíci v budov Národního archivu na Hradanech a byly provázeny pednáškami s hradní nebo architektonicky i historicky zajímavou tématikou doplnnou projekcí digitálních fotografií. Loských pednášek bylo celkem devt, když kvtnová se z technických dvod nekonala. Tradin neobyejn zcestovalý a nesmírn aktivní RNDr. Martin Holý pojednal v lednu o velmi zajímavé architektue a výzdob uzavené skupiny kostelních staveb na švédském ostrov Gotland i s jeho hlavním mstem Visby, která pochází z dob rozkvtu Hansy. V ervnu nás seznámil s nejvýznamnjšími hrady pevninského Švédska a v listopadu jsme vyslechli psobivé encyklopedické pojednání o geologii, pírod, prehistorii a historii ostrovní republiky Malta. Pednáška dovedená do znané hloubky mla nakonec hlavní akcent v prezentaci veškerých památek, zejména pak pevnostních a církevních. Provozovatelé internetového potrálu Apsida, pp. P. Nosek a P. Šafránek nás v únoru seznámili s druhou ástí své prezentace hradních staveb v nmeckém pohoí Taunus, v dubnu s první ástí své abecední prezentace hrad italské oblasti Alto Adige v jižním Tyrolsku a v prosinci s její druhou ástí. Beznovou pednášku vnoval JUDr. Jií Varhaník málo známé, avšak pozoruhodné kostelní stavb bývalého kláštera dominikánek v Senftenbergu nedaleko rakouské Kremže, v záí nás podrobn seznámila Daniela Houšková se souasným stavem hradu a zámku ve Vimperku a v íjnu pojednal erstv jmenovaný editel archivní správy MV PhDr. Jií Úlovec o další ásti svého przkumu slovenských zámk a kaštiel. Tradiní jarní autobusový výlet se tentokrát s ohledem na klima a provozní období ubytovacích zaízení cílové oblasti Turce, Liptova a Oravy konal až zaátkem ervna ve dnech Ubytování bylo zajištno v campingu ve Vrútkách a bhem uvedených pti dn navštívili úastníci zájezdu nejvýznamnjší památky oblasti vydrželi nároné výstupy na zíceniny hrad Súov, Likava, Starhrad-Varín, Sklabia a Blatnica. Zatímco zprivatizovanou zíceninu Liptovského Hrádku bylo možné obhlédnout jen z uctivého odstupu, prohlídka hrzn rekonstruovaného Strena byla žel detailní. Pežili též drsný výstup na nejvyšší slovenský hrad Liptovský hrad s bezmála ptisetmetrovým pevýšením, a závrený den pak variantn i obdobné šílenství pi výstupu na Zniev, když menší a rozumnjší ást výpravy dala pednost prohlídce mstských památek v Kremnici. Velmi zajímavé byly nadstandardní prohlídky hrad Orava a zejména Bojnice, kde bylo možné díky kontaktm a vlivu JUDr. Varhaníka shlédnout i postupn odkrývané konstrukce pvodního stedovkého hradu. Program pak doplovaly též etné zámky a kaštiele Mokra, Horná Lehota, Necpaly, Mošovce, Liptovská Štiavnica, Okoliné a Diviaky. Zážitkem byly i prohlídky devných kostel autentického artikulárního oravského kostela v Leštinách, jeho liptovského kolegy, nejvtšího slovenského devného kostela peneseného ze zatopené Paludze v Liptovském Svätém Kríži, a zejm na Slovensku nejstarší pvodn z 2. pol. 15.stol. pocházející stavby v Tvrdošín. Nemén zajímavé byly i kamenné kostely s gotickými freskami sv. Martin v Martieku, sv. Margita v Horném Jasenu, rodišti Jána Jesenia a kostel Všech svatých v Ludrovej. Výet navštívených lokalit uzavírají františkánský klášter v Okoliném (dnes ást Lipt. Mikuláše), s velkolepým pozdn gotickým kostelem sv. Petra z Alcantary a ástí pvodního špikového vnitního vybavení (plastiky Mistra Pavla z Levoe) a královská fundace premonstrátského probošství v Kláštoru pod Znievom. Podzimní výlet konaný ve dnech íjna zavedl tentokrát úastníky do západních ech s ubytováním v campu v Radošov u tžce zkoušené Kyselky. Pestože poasí píliš nepálo, podailo se absolvovat tém úplný pedem navržený program. V úvodní deštivý den si prohlédli zámek Kynžvart s bohatými metter- 47

16 nichovskými sbírkami. Další program pak zahrnoval zíceniny a zbytky hrad Kynžvart, Andlská Hora, Hauenštejn, Hartenberg, Boršengryn, Kynšperk a všechny ti objekty spojené s Bochovem pozdn gotickou pevnost Hartenštejn, stopy pvodního bochovského hradu Hausberg ve mst i M. Holým objevený objekt na svahovém výbžku nad potokem jižn od Hartenštejna. Z tvrzí úastníci navštívili Šabinu a naproti ležící Chlumek se zámkem Perglasem, z tvrzišt Nimrod u Mariánských Lázní, Hájek u Karlových Var, Dalovice i s obma nedalekými zámky, Tšovice u Sokolova, Dubinu, Kvtnovou, prohlédli si též zbytky snad neúspšného mstského založení v Kageru u Kynšperka. Zajímavá byla i obhlídka vže zbylé z hradu v Nejdku a návštva archeology nov objevené zíceniny ran gotického kostela sv. Kateiny pod Krudumem v lesích jižn od Hruškové u Sokolova. Vrcholem zájezdu však byly nepochybn návštvy obou hrad. Loket s mstským muzeem jist potšil zajímavými expozicemi a labyrintem obranných chodeb, avšak nepekvapil. Fascinující a nezapomenutelná však byla polodenní prohlídka hradu v Beov, zajištná opt díky JUDr. Varhaníkovi, sestávající z podrobného zhlédnutí horního, jinak dosud veejnosti nepístupného hradu a z prohlídky zámecké ásti s mimoádn zevrubným a poutavým výkladem ke známému relikviái sv. Maura. Náš bezmála už domácí autobus Mercedes byl i tentokrát tradin pi obou expedicích naplnn spokojeností. Mimoádn veliký dík za dokonalou pípravu zájezd opt patí M. Holému. lenská základna ítá k celkem 69 osob. Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: K. Píjmy: K. Výdaje: K. Zstatek: K. P. Valenta Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v r. 2011: lenové poboky se scházeli v prbhu roku pi jednáních spolenosti Castrum o.p.s. a dále pi poádání jednotlivých kulturních a dobrovolnických aktivit na hrad Orlík. lenové poboky spolu s dalšími dobrovolníky zajiš- ovali drobnou údržbu a pípravy jednotlivých aktivit pro veejnost na hrad Orlík, dále provádli svépomocné práce pi další fázi obnovy mstského domu p. 338 na Zichpili v Humpolci u toleranní modlitebny. Pi jednání poboky dne byly provedeny zmny v obsazení spolenosti Castrum o.p.s. a to za odstupující J. Mazánkovou byl jmenován Ing. Bedich Stejskal, za odstupujícího F. Kocmana Oldich Vacek. Výroní lenská schze poboky se konala dne V prbhu roku 2011 jsme ve spolupráci s dalšími dobrovolníky zajišovali podklady pro zpracování návrhu obnovy zíceniny hradu Chenovice. Do knihovniky byla pikoupena publikace AH 36/2011. Dále do knihovniky byla poboce vnována publikace Djiny staveb 2010, za což kolegm z Plzn touto cestou velice dkujeme. Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: 671 K. Píjmy: 660 K (l. píspvky, pedplatné Hlásky). Výdaje: 1031 K (desátek 100, Hláska 160, publikace 580, poštovné 191). Zstatek: 300 K. F. Kocman Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Zpráva o innosti v r. 2011: Je nutné zaít smutnou zprávou, že lenskou základnu poboky opustil aktivní len a pedevším erudovaný historik PhDr. Ladislav Hladký, CSc., který náhle zemel 25. února Pro dlouhodobé neplnní lenských povinností bylo ukoneno lenství pí Aleny Horákové. Souasný poet len tedy je 23. Výbor psobil ve složení Jií Slavík pedseda, Jan ížek jednatel a Jaroslav erný pokladník. Revizní komise nebyla prozatím po úmrtí L. Hladkého doplnna. Revize pokladny jsou provedeny do roku V r probhly tyi lenské schze: výroní, , a Úast na nich dosáhla dlouhodobého minima. Na schzích se lenové tradin seznamovali s výsledky klubových i soukromých akcí, novou literaturou, obsahem odborných konferencí a s archeologickými výzkumy ve východních echách. Výrazným oživením byla studentská presentace 3D virtuálních model hradeb, hradu a minoritského kláštera v Hradci Králové. Poboka uskutenila dva poznávací výjezdy. Dne 11. kvtna vyrazili 4 lenové a 3 jejich rodinní píslušníci do Slezska a navštívili zíceninu Ciszów, zámek Ksi (exteriér), zíceniny Bolków a winy. Podzimního výjezdu 1. íjna na moravské Kunštátsko se zúastnili 3 lenové a 3 rodinní píslušníci. Navštívili 3 lokality: hrad a zámek Kunštát, kde kastelán R. Štpán umožnil podrobnou prohlídku celého objektu, zbytky hradu u Osiky a zíceninu hradu Louka. ást úastník si prohlédla ješt ást mstského opevnní v Police. J. ížek J. Slavík Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: 3634,50 K. Píjmy 560 K (lenské píspvky 360, pedplatné Hlásky 200). Výdaje 712 K (poštovné, pohební kytice, drobné výdaje; desátek a pedplatné Hlásky byly odeslány Rad až po ). Zstatek: 3482,50 K. J. erný Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Zpráva o innosti v r. 2011: V prbhu roku zorganizovala poboka celkem ti jednodenní exkurze a jednu vycházku. Dne 23. ledna jsme v Praze navštívili výstavu Královský satek pojednávající o okolnostech nástupu lucemburské dynastie na eský trn. Dne 31. bezna jsme se vypravili do Ostravy, piemž naším hlavním cílem byla výstava Král, který létal o Janu Lucemburském. Ob akce již byly na stránkách Hlásky prezentovány. Dne 20. dubna jsme v potu tí osob navštívili hradisko Staré Zámky tyící se nad Mariánským údolím v Brn-Líšni. Pedmtem našeho zájmu se staly zejména pozstatky fortifikaních komponent. Na zdaru celé akce mlo zásluhu i velice píznivé poasí. Další plánovaná exkurze na hrad Boskovice se však z dvodu znaného vytížení našeho lena J. Šttiny dosud neuskutenila. ást len naší poboky se potom od 4. do 8. kvtna zúastnila vydaeného zájezdu po maarských hradech, který poádala zlínská poboka KASu. Poslední outdoorovou akcí naší poboky byla podzimní exkurze do Bzence, kde jsme na sv. Václava 28. záí navštívili tamní zámek. Ten je po vtšinu roku veejnosti nepístupný. Naše aktivity uzavela výroní schze, která probhla dne 16. prosince v brnnské restauraci U markrabte Jošta. Zúastnilo se jí celkem devt len poboky, kteí mimo jiné prezentovali výsledky svých kastelologických bádání v uplynulém roce. Také o této akci již bylo na stránkách Hlásky referováno. Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: 1980 K. Píjmy: 920 K (lenské píspvky na rok K, pedplatné Hlásky na rok K). Výdaje: 390 K (desátek 110 K, pedplatné Hlásky K). Zstatek: 2510 K. pokladník J. J. Ková Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první íjnové dekád 2012) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. ervencové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota pmikota@post.cz), redaktor pro internet Petr Beránek ( Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn a Nadace 700 let msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 48