Obnova barokní oranžerie v klášterní zahradě v Břevnově Restoration of baroque orangery in Brevnov monasterial garden

Transkript

1 Obnova barokní oranžerie v klášterní zahradě v Břevnově Restoration of baroque orangery in Brevnov monasterial garden Ing. Petr Tomíček Katedra urbanismu a územního plánování, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6, petr.tomicek@post.cz ABSTRAKT: Benediktinský klášter v Praze 6 Břevnově, založený roku 993, je nejstarším mužským klášterem v Čechách. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria ( 1700) a zvláště pak v první půli 18.století za opata Otmara Zinka ( 1738). Ze stejného období pochází i objekt bývalé oranžerie, z níž se však do dnešní doby dochovaly jen ruiny. Nedávno se podařilo na revitalizaci celého areálu získat finanční prostředky a tak mohly začít stavební práce i na tomto historickém brownfieldu. Příspěvek mapuje proměny objektu v průběhu času a seznamuje s konceptem jeho obnovy. Součástí je bohatá fotodokumentace. ABSTRACT: Benedictine monastery in Prague 6 - Brevnov, established in the year 993, is the oldest male monastery in Bohemia. After Thirty-years-war, when Thomas Sartorius( 1700) was abbot of the monastery, passed renewal and baroque reconstruction. Another building boom period came in the beginning of 18th century, during life of abbot Otmar Zinke.( 1738). From the same period is also orangery, whose ruins can we find nowadays on the terraces of monasterial garden. Recently managed to raise funds to revitalize whole area so the reconstruction of this historical brownfield could started. This contribution presents the transformation of this building over time and introduces concept of renewal this valuable baroque monument. Contribution is enhanced with photographic documentation. 1 Úvod V klášterní zahradě Břevnovského kláštera bylo možno v době II.světové války spatřit dvojici lidí s teodolitem, metrem a provázkem. Byli to manželé Chalupníčkovi, kteří zde zaměřovali všechno, co se dalo. Výšky a tloušťky zdí, vzdálenosti jednotlivých staveb, schody, velikost oken, tvary říms... Trávili spoustu času nad něčím, co mnohým přišlo zbytečné. Možná se okolo zastavovali lidé a ťukali si na čelo...copak v době války není nic užitečnějšího na práci? 65

2 Přišla 50.léta a některé stavby v zahradě zchátraly nebo byly úplně zničeny. Mezi ně patřila také klášterní oranžerie. Zdánlivě nesmyslná práce dostala najednou svůj význam. Na podkladě zaměření oranžerie manželů Chalupníčkových byl v rámci diplomové práce autora článku zpracován návrh její obnovy. Dočkáme se? Takto otázkou končil článek v časopisu Břevnovan v roce Tento časopis vychází na Praze 6, informuje o kulturním a společenském dění, otiskuje vzpomínky a příběhy pamětníků dob dřívějších. Dnes, o dva roky později, se obnova barokní oranžerie v klášterní zahradě v Břevnově stává skutečností, a my můžeme sledovat revitalizaci tohoto historického brownfieldu takřka na vlastní oči. Z diplomního projektu se sice použila jen digitalizace zmiňovaného zaměření manželů Chalupníčkových, ale nejdůležitější je, že pokud se vše podaří tak, jak je plánováno, v dohledné době se dočkáme nejen obnovení objektu samotné oranžerie, ale i celé klášterní zahrady. obr. 1 - Areál kláštera s oranžerií podle katastru v letech

3 2 Historie a popis původního objektu v datech Ve středověku mívaly kláštery rozsáhlé pozemky a pole, které jim zaručovaly potravinovou soběstačnost. Výstavba skleníku v roce 1736 dle návrhu K.I.Dientzenhofera dovolila pěstování ovoce a zeleniny i v chladnějších měsících roku. Navíc byly ve skleníku kultivovány mladé stromky. V klášterní kronice dokonce nalézáme záznam o objednávce 200 pomerančových a citrusových stromků, které byly ale pravděpodobně zakoupeny spíše pro klášterní zahradu. Na zdech teras se pěstovalo víno. V obou křídlech oranžerie se pěstovaly květiny pro výzdobu kostela, svatby, pohřby a později i na pořádání tanečních zábav na Marjánce. Objekt sloužil až do roku 1952, kdy byl částečně rozebrán a okolní květinová zahrada zničena. Od té doby objekt chátral a sloužil jako přechodné útočiště bezdomovců. obr. 2 Fotografie oranžerie z první poloviny 20.století obr. 3 Půdorys oranžerie na podkladě zaměření z období II.světové války obr. 4 Pohled oranžerie na podkladě zaměření z období II.světové války 67

4 Břevnovský klášter je národní kulturní památkou. Před započetím projektových prací na obnově oranžerie bylo potřeba provést historicko-architektonický průzkum, jehož smyslem bylo poodhalit historii objektu a změny jeho podoby v jednotlivých obdobích. Následující tabulka shrnuje nejvýznamnější stavební zásahy na objektu v průběhu času, tak jak byly vyhledány Řádovém archivu benediktinů zahájení stavby, autor projektu K.I.Dientzenhofer poškození skleníku dělostřelbou obléhajícího cisařského vojska 1743 oprava poškozených oken 1744 oprava topného kanálu 1823 zhotovení nových dveří 1825 větší oprava (nespecifikované zednické a tesařské práce), oprava střechy a omítky, vysprávky zdiva 1851 oprava střechy 1862 generální oprava, jedno křídlo postaveno téměř zcela nově, zbudování nového komína a požární zdi, nová omítka a podlaha, oprava oken, zřízení střechy nad schodištěm a proražení 4 nových větracích otvorů 1867 proražení nových dveří a podepření sloupů 1890 nespecifikované opravy skleníku, pravděpodobně oprava střechy 1906 oprava střechy 1910 oprava střechy, oprava oken 1948 zřícení střechy levého křídla 1952 demolice většiny objektu obr. 5 - Ruiny oranžerie, podzim

5 3 Proměny objektu v čase na fotografiích obr. 6 - Zatímco střední pavilon zůstal prakticky ve stejné podobě jako v době svého vzniku, podoba bočních křídel se měnila. Nejvýraznější změnou byla přeměna z podoby barokní na klasicistní. Plnou čarou jsou vyznačeny obrysy barokního skleníku, čárkovaně podoba klasicistní. Stěna, na kterou ukazuje šipka byla přistavěna taktéž v pozdější době a měla dvojí funkci - oddělit objekt od svahu a ve vzniklé chodbě odvádět kanálem stékající vodu do postranních jímek. obr Přes velké stáří a desítky let bez jakýchkoliv oprav nebo údržby se na objektu dochovala řada cenných architektonických detailů. Většina z nich bude v novém návrhu zohledněna a zachována. 69

6 obr Charakter zdiva je poznat na první pohled. Jedná se o kombinaci kamenného zdiva opuky a cihel. V bočních stěnách obou křídel můžeme dodnes rozpoznat linii původních barokních vstupů (plná čára) a vstupů klasicistních (čárkovaná čára). 70

7 obr Probíhající stavební práce, duben Budoucí podoba, využití oranžerie a přilehlé zahrady Návrh nového využití objektu se odvíjel zejména od požadavků majitele/investora. Ten měl zájem zachovat v klášterní zahradě v co největší míře klid, aby mohla nadále sloužit jako místo pro odpočinek a relaxaci obyvatel Prahy 6. Zároveň chtěl z objektu bývalé oranžerie vybudovat něco, co výrazným způsobem nezvýší provozní náklady kláštera. Dále musely být zohledněny požadavky památkové péče. Zvažována byla možnost ponechat objektu původní funkci a využít ho jako skleník a skladový prostor zahradníků. V úvahu připadalo i zbudování malé botanické zahrady. Další varianta předpokládala využití objektu jako architektonický atelier nebo umístění malé knihovny. Někteří přišli s nápadem umístit do objektu restauraci, která by však do zahrady přinesla hluk zejména ve večerních hodinách. Oranžerie nakonec poslouží jako vícefunkční výstavní a galerijní prostor. Náročné budou opravy ohradních opukových zdí, které mají po obvodu areálu více jak 1,5 km. Jen o málo kratší jsou terasové cihelné zídky v zahradě, které se 71

8 rozpadají a měly by po rekonstrukci dostat svůj původní tvar a funkci. Opravit by se měly i více jak tři kilometry dlážděných a mlatových cest uvnitř zahrad, tak, aby sloužily veřejnosti k procházkám. Nový vzhled by měl dostat i parter před západním průčelím kostela se sochou sv. Jana Nepomuckého. Součástí rehabilitace je též instalace závlahového systému, nové lavičky a koše a informační tabule. obr.19 - Vizualizace nového návrhu oranžerie.(atelier M1 architekti, s.r.o, skutečný projekt) obr Vizualizace nového návrhu oranžerie.(ing.petr Tomíček, diplomní projekt) 5. Závěr Zahrady Břevnovského kláštera by se po revitalizaci měly zpřístupnit veřejnosti a stát se s dominantou Břevnovského kláštera odpovídající reprezentativní kulturní a odpočinkovou zónou Městské části Praha 6. Rozsah projektu: 1. Rekonstrukce obvodové zdi (cca m, 200 m již hotovo), opuka, cihly 2. Rekonstrukce Oranžérie bývalý skleník 3. Rekonstrukce Kaple Josefky 4. Revitalizace terasovité horní zahrady obnova habrové aleje, výsadba nových stromů, zatravnění 72

9 5. Revitalizace lesní části 6. Revitalizace pramene a potoka Brusnice, vytvoření závlahového systému LITERATURA: [1] M. VILÍMKOVÁ P. PREISS: Ve znamení břevna a růží : historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha ISBN [2] Řádový archiv benediktinů, SÚA ŘA B Bř. účty provisoriátu kart.č [3] [4] [5] fotografie archiv autora 73