Inventarizaãní prûzkumy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inventarizaãní prûzkumy"

Transkript

1 Pfiíroda 21 Inventarizaãní prûzkumy JI Í DANIHELKA & MICHAL TEFÁNEK editofii Praha 2004

2

3 RNDr. Petr Albrecht ( ) Od tragické smrti RNDr. Petra Albrechta, a tedy i od doby, kdy jsme se rozhodli vûnovat toto ãíslo Pfiírody jeho památce, uplynuly jiï více neï dva roky. Mezitím uï fiada jeho spolupracovníkû a pfiátel zvefiejnila své vzpomínky na nûj na stránkách rûzn ch periodik. S odstupem ãasu a pfii pfiíleïitosti vydání tohoto ãísla ãasopisu, v nûmï vychází poslední práce Petra Albrechta, vzpomeàme je tû jednou tohoto na Prostûjovsku a Olomoucku známého ochránce pfiírody a botanika a také kdyï dovolíte mého kamaráda. Bylo to o kolních prázdninách roku 1980 na letním tûlov chovném kurzu Univerzity Palackého. Sedûli a leïeli jsme na slunné louãce na bfiehu Hornádu ve Slovenském ráji a odpoãívali po projetí ãásti Prielomu Hornádu. Lodû leïely na bfiehu a my konzumovali skromné svaãinky. K na í skupinû odborníkû, jak se tehdy fiíkalo studentûm systematické biologie a ekologie, si pfiisedl Petr a se ibalsk m úsmûvem nás zaãal zkou et ze znalostí rostlin. V jeho rukou se vystfiídaly Veronica serpyllifolia, Linum catharticum a mnohé dal í, na nûï si uï nevzpomenu. Pamatuji si jen, Ïe jsme tehdy obstáli a pak se rozhovofiili o v em moïném. Petr byl jedniãka vodácké ãásti na eho kurzu a jako jedin z nás byl zku en vodák, kter nám chvílemi vykládal záïitky ze sjíïdûní divok ch vod. Od nûj jsem se poprvé dovûdûl o stupnici obtíïnosti ve sjízdnosti vodních tokû, o technice sjíïdûní extrémních vod apod. Obãas nám ukázal sérii eskymákû, a kdyï jsme se jeden den splavili po Váhu aï k Liptovskému Mikulá i, bez zaváhání se pustil do tehdy novû zbudovaného závodního kanálu, na jehoï konci si zaskotaãil ve vlnách se dvûma trénujícími slovensk mi vodáky. Svalnat kluk neveliké postavy, spí e mlãenliv, ale s tím sv m záhadn m úsmûvem tak mám Petra uloïeného v pamûti z na ich prvních setkání na fakultû. Petr vystudoval biofyziku na pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Palackého v Olomouci a zakrátko získal titul RNDr. V roce 1985 nastoupil do V zkumného a lechtitelského ústavu zelináfiského v Olomouci, kde pracoval aï do roku Dva roky pûsobil v Mûstském domû dûtí a mládeïe v Prostûjovû a v letech pracoval na referátu Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu v Prostûjovû. V tomto období absolvoval stáï v USA. Od konce osmdesát ch let jsem uï jako botanik Krajského vlastivûdného muzea v Olomouci Petra vídal ãastûji. Docházel k nám do herbáfie a studoval taxonomicky obtíïnûj í skupiny. Nakoukával druhy ãi poddruhy, které je tû dobfie neznal nebo nerozli oval, a vypisoval si údaje o rostlinách sbíran ch v minulosti na Prostûjovsku. Vlastní pílí se vypracoval na znalce kvûteny svého regionu. Kytky a pfiíroda ho zajímaly od mládí. Bylo naprosto zákonité, Ïe v roce 1979 stál u zrodu âeského svazu ochráncû pfiírody v Prostûjovû a pozdûji i (pfii navazování na tradice Klubu pfiírodovûdeckého v Prostûjovû) nechybûl u poãátkû ãasopisu Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska, kam pfiispíval sv mi ãlánky. Dodnes v Prostûjovû vychází ochranáfisk bulletin Iris, kter je doslova jeho dítûtem. KdyÏ mû poïádal o vefiejnou pfiedná ku v rámci prostûjovsk ch Pfiírodovûdn ch úterkû o v sledcích m ch floristick ch prûzkumû na Drahanské vrchovinû, neváhal jsem ani minutu. Pfii jeho obãasn ch náv tûvách v muzeu jsme vût inou hovofiili o kytkách a jen v jimeãnû tfieba o rodinn ch dovolen ch nebo jeho jin ch zájmech. Tak jsem se vlastnû jen nepfiímo dovídal, co v echno dûlá pro ochranu pfiírody na Prostûjovsku. Ne v echny Petrovy vize a nápady se podafiilo realizovat, ale podílel se na vyhlá- ení fiady maloplo n ch rezervací a pfiírodních parkû Velk Kosífi a Kladecko. Na e spolupráce vzrostla po jeho nástupu na Správu chránûné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v Olomouci. Pokud mu to povinnosti a jiné aktivity (a tûch mûl poïehnanû) dovolovaly, docházel Petr na pravidelné vefiejné pfiedná ky probíhající na katedfie botaniky PfiF UP a obvykle mûl s sebou sloïku 3

4 s herbáfiov mi doklady, nad nimiï jsme se pak se li po skonãení oficiálního programu. Dnes jsou Petrovy herbáfiové poloïky uloïeny v herbáfii Moravského zemského muzea a budou zde k dispozici dal ím generacím botanikû. PetrÛv odmûfien vztah k rostoucímu automobilismu byl mezi jeho pfiáteli v eobecnû znám. Sám jezdil bezpeãnû a ohleduplnû. Jistû k tomu nemalou mírou pfiispûla i ne Èastná událost, jíï náhodn mi svûdky a posléze jedin mi záchranáfii jsme se stali pfii na í cestû za kytkami na Krupinskou planinu na Slovensku v roce Tenkrát jsme pomáhali tûïce ranûnému chlapci do nemocnice. KdyÏ pak o osm let pozdûji v listopadu 2001 tragick osud dostihnul Petra a jeho rodinu na silnici u Holic ve v chodních âechách, Petrovi, jeho manïelce a star ímu synovi uï pomoci nebylo. Dívám-li se zpûtnû na fotografie, na nichï je Petr zachycen, nelze si nev imnout, Ïe mu triãko sedûlo stejnû dobfie jako spoleãensk oblek. Sportovec s buldoãí vûlí dotáhnout správnou vûc do úspû ného konce a zároveà nesmírnû skromn a slu n ãlovûk takov byl a nadále zûstává Petr Albrecht v m ch vzpomínkách. 20. listopadu 2001 byla Petrovi Albrechtovi udûlena za jeho práci v ochranû pfiírody Cena ministra Ïivotního prostfiedí za rok 2001 in memoriam. ZBYNùK HRADÍLEK Vzpomínkové ãlánky na Petra Albrechta JA KOVÁ V. (2001): RNDr. Petr Albrecht zemfiel. Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 4: 7 8. KOLEKTIV (2001): Vzpomínka na Petra Albrechta botanika a ochránce pfiírody. Prostûjovsk t den 11/48; Iris, Prostûjov, 17/4: 2 4. RYBKA V. (2002): Vzpomínka na RNDr. Petra Albrechta. Zpr. âes. Bot. Spoleã. 37: Dodatek k bibliografii Petra Albrechta 1 ALBRECHT P. (1994): Jubileum Botanické zahrady v Prostûjovû. Iris, Prostûjov, 10/3: 3. ALBRECHT P. (1994): Ochrana krajiny v Nové Anglii. Iris, Prostûjov, 10/4: 6 7. ALBRECHT P. (1995): Studie biokoridoru Hlouãela srovnání s biokoridorem RomÏe. Iris, Prostûjov, 11/3: 6 7. ALBRECHT P. & HADA J. (1996): Zku enosti z praktické ochrany nûkter ch ohroïen ch druhû rostlin na okrese Prostûjov. Iris, Prostûjov, 12/1: 3 4. ALBRECHT P. (1996): Hofieãek ãesk (Gentianella bohemica Skalick ). Iris, Prostûjov, 12/1: 4. PARÁKOVÁ G. & ALBRECHT P. (1996): Poznámky k aktivní ochranû vstavaãe kukaãky (Orchis morio) na nûkolika lokalitách podhûfií Drahanské vrchoviny. Iris, Prostûjov, 12/2: 3 4. ALBRECHT P. (1997): Vodní války. Iris, Prostûjov, 13/2: 4 6. ALBRECHT P. (1999): 20 let od zaloïení âsop. Iris, Prostûjov, 15/4: 3. ALBRECHT P. (1999): Ochrana lokalit v znamn ch druhû rostlin metodami pozemkového spolku na okrese Prostûjov. Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 2: ALBRECHT P. (1999): Kosífi je souãástí celoevropské sítû botanicky v znamn ch území. Pfiírodovûdné studie Muzea Prostûjovska 2: ALBRECHT P. (2001): Regionální centrum âeského svazu ochráncû pfiírody. Iris, Prostûjov, 17/2 3: 1 3. ALBRECHT P. (2004): Inventarizaãní prûzkum rezervace Uhliska u Horního tûpánova v okrese Prostûjov. Pfiíroda, Praha, 21: Bibliografie vy la v ãasopise Zprávy âeské botanické spoleãnosti 37: ,

5 Pfiíroda, Praha, 21: 5-14, 2004 Inventarizaãní prûzkum rezervace Uhliska u Horního tûpánova v okrese Prostûjov Survey of the Uhliska Nature Reserve near Horní tûpánov (District Prostûjov, Czech Republic) PETR ALBRECHT 1 Abstrakt: Pfiírodní rezervace Uhliska je mokfiadní území, kde se dosud vyskytuje velké mnoïství v znamn ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, které byly dfiíve typické pro vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. V letech zde byl zpracován inventarizaãní prûzkum a ná-vrh plánu péãe. Území je po kozeno odvodnûním a postupn m ponecháním luk ladem. Z tûchto dûvodû vyhynuly nebo jsou nezvûstné napfi. Drosera rotundifolia a Paludella squarrosa. Pfii prûzkumu byly potvrzeny nebo objeveny Dactylorhiza majalis, D. longebracteata, Gentiana pneumonanthe, Gladiolus imbricatus, Iris sibirica, Laserpitium prutenicum, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Salix rosmarinifolia, S. repens s. str. a Trollius altissimus a mechy Amblystegium radicale a Hypnum pratense. Zoologick prûzkum prokázal v skyt druhu Vipera berus. Plán péãe navrhuje obnovu naru eného vodního reïimu, kosení luk a dal í zásahy. Klíãová slova: cévnaté rostliny, mechorosty, obratlovci, Salix repens, Dactylorhiza longebracteata, Drahanská vrchovina Keywords: vascular plants, bryophytes, vertebrates, Salix repens, Dactylorhiza longebracteata, Drahanská vrchovina highlands Taxonomické pojetí a nomenklatura: cévnaté rostliny HEJN & SLAVÍK 1988, 1990, 1992, SLAVÍK 1995, 1997, 2000 a DOSTÁL 1989 u dosud nezpracovan ch ãeledí; mechorosty FREY et al. 1995; rostlinná spoleãenstva MORAVEC et al Úvod a metodika Pfiírodní rezervace (PR) Uhliska se rozkládá v nivû a na pfiilehl ch svazích pramenného území pravostranného pfiítoku fiíãky Bûlá asi 0,5 km jihov chodnû od obce Horní tûpánov (Drahanská vrchovina). Rezervace má protáhl tvar ve smûru v chod-západ. Ve v chodní ãásti se podél zdrojnic fiíãky Bûlé vûtví do tfií v bûïkû lalokû (obr. 1). Pozemky, pfieváïnû louky, jsou vlhké aï podmáãené. Lesy pokr vají jen nepatrnou ãást chránûného území. Na jihu a na v chodû je území ãásteãnû lemováno lesem, zbytek obvodu PR tvofií pfieváïnû louky. Malou ãást lemují neveliká soukromá pole. PR Uhliska vyhlásil Okresní národní v bor v Prostûjovû. Má celkovou rozlohu 15,5 ha (ANONYMUS 1988). Ochranné pásmo nebylo zvlá È vyhlá eno. PrÛzkumy lokality probûhly bûhem dvou vegetaãních sezón v letech 1999 a Botanick inventarizaãní prûzkum (Petr Albrecht) doplnili Zbynûk Hradílek bryologick m prûzkumem a Pavel Koutn orientaãním zoologick m prûzkumem. ProtoÏe vodní reïim pfiírodní rezervace byl v minulosti naru en, pûvodní zpráva obsahuje také hydrologickou ãást s návrhem vodohos- 1 K tisku pfiipravil Zbynûk Hradílek. 5

6 podáfisk ch opatfiení, kterou vypracoval Franti ek Marcián (ALBRECHT et al. 2000). Vût ina mechorostû je doloïena herbáfiov mi poloïkami, které jsou uloïeny v herbáfii Z. Hradílka. Doklady nûkter ch druhû vy ích rostlin jsou uloïeny v herbáfii autora 1. Autor dûkuje za revizi nûkter ch obtíïnûj ích rodû B. Trávníãkovi (hlavnû rody Epilobium, Carex a Agrostis) a J. KoblíÏkovi (Salix repens s. str.). Historie botanického v zkumu Z doby pfied druhou svûtovou válkou jsou údaje o kvûtenû oblasti sporadické a vût inou obecné (SPITZNER 1887, PODPùRA 1911); pfiímo ke zkoumané lokalitû je nelze vztáhnout. Po válce pracoval v oblasti TOVÁREK (1961). Zaznamenal stav botanicky nejv znamnûj ích lokalit, mokfiadû vrchovi tního typu, a to je tû pfied obdobím masivního odvodàování a následného rozorání velk ch ploch. Asi polovina z jím prostudovan ch lokalit zanikla beze zbytku. Vût ina zb vajících lokalit je nyní chránûna, napfi. v PR Uhliska, PR Pavlovské mokfiady a v pfiírodní památce Skfiípovsk mokfiad. Podrobnou souhrnnou práci o kvûtenû vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny uvefiejnil EHO EK (1971, 1972). V roce 1987 pfiedala orgánu ochrany pfiírody práci o zkoumaném území DOLEÎELOVÁ et al. (1987). Podrobné údaje o území Uhlisek a o dal ích lokalitách zaznamenal KÜHN (1989) jako v sledek botanického prûzkumu mapového listu Jeho údaje pfiímo z PR Uhliska jsou obsaïeny také v návrhu na vyhlá ení zvlá tû chránûného území i v samotné vyhlá ce. ZmiÀuje napfi. druhy Blysmus compressus, Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, D. longebracteata (jako Orchis maculata), Eriophorum angustifolium, Iris sibirica, Menyanthes trifoliata, Pedicularis sylvatica, Primula veris, Salix repens s. str., S. rosmarinifolia, Thalictrum aquilegifolium a Trollius altissimus. Nejnovûj í pfiehled kvûteny okolí Horního tûpánova podává ALBRECHT (2000). Pfiírodní podmínky Geologick m podkladem území jsou spodnokarbonské aï kulmské horniny, a to droby, bfiidlice a slepence (KETTNER 1966). Aluviální naplaveniny lemují potoky v údolích, které jsou v kulminaãní oblasti Drahanské vrchoviny nejprve mûlké, s rostoucí vzdáleností od pramenû se postupnû zahlubují do charakteristick ch velmi úzk ch údolí ÏlebÛ. V pramenn ch oblastech, místy také v aluviálních polohách, se vyvinuly organogenní sedimenty. Ra elinná loïiska byla aï 2 m hluboká; nejvût í z nich jsou v souãasnosti vytûïena nebo odvodnûna. Nadmofiská v - ka rezervace je 614 aï 642 m. Z hydrologického hlediska je plocha odtoku povrchov ch vod z rezervace 1,52 km 2. Rezervaci Uhliska odvodàují zdrojnice fiíãky Bûlá v pramenné oblasti. Vlastní pramen Bûlé le- Ïí asi o 1 km jiïnûji v rezervaci Pavlovské mokfiady v okrese Blansko. Hlavní tok procházející lokalitou byl v minulosti upraven. Úprava spoãívala v jeho napfiímení a zahloubení (patrnû z dûvodu zaústûní drenáïe). V souãasné dobû se tato úprava projevuje zrychlen m odtokem podpovrchové vody a odvodnûním pfiilehl ch ploch. Odvodnûním jsou ohroïeny nûkteré v znamné druhy rostlin. Severov chodní ãást lokality je v souãasné dobû jiï postiïena r hovou aï v molovou erozí. Erozní r hy jsou hluboké aï 60 cm. Zkoumané území leïí ve fytogeografickém okrese (71) Drahanská vrchovina, podokrese (71b) Drahanská plo ina, velmi blízko kulminaãní oblasti. Nejvy í bod vrchoviny, Skalky (734,7 m n. m.), leïí necel ch 5 km jiïním smûrem. Zvlá tû typické pro fytogeografick okres Drahanská vrchovina jsou napfi. Dactylorhiza majalis a Trollius altissimus na vlhk ch stanovi - 1 Herbáfi Petra Albrechta je uloïen v Moravském zemském muzeu v Brnû (BRNM). 6

7 tích a Knautia drymeia v lemov ch spoleãenstvech lesû. Na území rezervace a v jejím ir ím okolí se vyskytuje mnoho podhorsk ch a horsk ch druhû, napfi. Chaerophyllum hirsutum, Eriophorum vaginatum, Geranium sylvaticum, Lysimachia nemorum, Juncus squarrosus, Petasites albus, Prenanthes purpurea a Veronica montana. V minulosti zde rostly i Blechnum spicant, Drosera rotundifolia ãi Oxycoccus palustris. PR Uhliska je zahrnuta do územního systému ekologické stability a tvofií jádro vût ího funkãního biocentra na linii regionálnû v znamného biokoridoru. Mapa potenciální pfiirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ & MORAVEC 1997, NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) pfiedpokládá v oblasti v skyt bikov ch buãin (Luzulo-Fagetum). Obr. 1. Okolí Horního tûpánova s pfiírodní rezervací Uhliska Fig. 1. Surroundings of Horní tûpánov with the Nature Reserve Horní Uhliska Botanick prûzkum Vegetace je popsána podle formací (lesní, kfiovinná, bylinná a ostatní formace). Na stromové a kefiové formace pfiipadá do 20 % celkové rozlohy rezervace. Porosty kfiovin tvofií pfieváïnû vrby. Místy jsou tak husté, Ïe pod nimi témûfi chybí bylinn podrost. Na nûkolika místech jsou nízké porosty vrby rozmar nolisté (Salix rosmarinifolia) ze svazu Salicion cinereae. Ve zkoumaném území byla zaznamenána je tû spoleãenstva podsvazu Alnenion glutinoso-incanae a kulticenóza smrku ztepilého (Picea abies) s fragmenty vegetace svazu Luzulo-Fagion. 7

8 Nejvût í plochu rezervace pokr vá mozaika travinobylinn ch spoleãenstev bylinné formace. Nejsu í ãást pravidelnû kosen ch kulturních luk patfií ke spoleãenstvûm svazu Arrhenatherion. Smilkové trávníky s druhy Nardus stricta, Festuca filiformis a F. rubra náleïejí ke svazu Violion caninae. Tyto nízkostébelné porosty pfii nedostateãné nebo zanedbané péãi postupnû zarûstají tfiezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum). Mokfiadní louky v území pokr vají spoleãenstva svazu Calthion (podsv. Filipendulenion a podsv. Calthenion). Dlouhodobû neudrïované nebo nepravidelnû seãené plochy b val ch vlhk ch aï mokr ch luk zarûstají vy ími, konkurenãnû zdatn mi druhy vysok ch ostfiic (Carex sp. div.), tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus) nebo tfitinou edavou (Calamagrostis canescens). Ta vytváfií místy rozsáhlé porosty, zvlá tû na místech v minulosti odvodnûn ch, ale nyní opût zamokfien ch. NiÏ í porosty s ostfiicemi na pravidelnûji seãen ch plochách patfií ke spoleãenstvûm svazu Caricion fuscae. Tato spoleãenstva byla v území dfiíve nepochybnû více zastoupena. Na okrajích mûlk ch svodnic a depresí se vyskytuje na nûkolika místech spoleãenstvo svazu Caricion rostratae. EHO EK (1971) uvádí z ir ího okolí ojedinûle spoleãenstva svazu Sphagnion medii. Nûkolik charakteristick ch druhû nebo fragmentû spoleãenstev svazu Sphagno warnstorfiani- -Tomenthypnion bylo zaznamenáno bûhem prûzkumu. Podmáãené louky se smilkou tuhou a s bohatû vyvinut m mechov m patrem fiadíme ke spoleãenstvûm svazu Nardo-Juncion squarrosi. V skyt diagnostického druhu svazu, sítiny kostrbaté (Juncus squarrosus), byl recentnû potvrzen v nedalekém Pavlovském mokfiadu. V rezervaci Uhliska mûïe b t tento druh pfiehlíïen, neboè spoleãenstva tohoto typu byla pozorována jen v koncov ch ãástech severního a jiïního laloku. Porosty v nezalesnûn ch ãástech jiïního laloku v e ve svahu jsou nápadné mohutn mi trsy bezkolence Molinia caerulea agg., které doprovází mj. Betonica officinalis, Gladiolus imbricatus a Serratula tinctoria, v e diagnostické druhy svazu Molinion. Porosty lze proto fiadit k tomuto svazu. Vkrátkém úseku sousedí rezervace se soukrom mi poli. Spoleãenstva plevelû patfií ke svazu Aphanion. Seznam zji tûn ch taxonû cévnat ch rostlin Acetosa pratensis, Acetosella multifida, Aegopodium podagraria, Agrostis canina, A. capillaris, A. gigantea, A. stolonifera, Achillea ptarmica, A. millefolium, Ajuga reptans, Alchemilla glabra, A. glaucescens, A. monticola, A. vulgaris, Alisma plantago-aquatica, A. glutinosa, Alnus incana, Alopecurus pratensis, Anagallis arvensis, Anemonoides nemorosa, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Anthyllis vulneraria, Apera spica-venti, Arabidopsis thaliana, Arrhenatherum elatius, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa. Barbarea vulgaris, Betonica officinalis, Betula pendula, Bistorta major, Brachypodium sylvaticum, Briza media. Calamagrostis canescens, C. epigejos, Callitriche sp., Calluna vulgaris, Caltha palustris, Campanula glomerata, C. patula, C. rapunculoides, C. rotundifolia, Capsella bursa-pastoris, Cardamine amara, C. pratensis, Carduus crispus, Carex digitata, C. flava, C. gracilis, C. nigra, C. pallescens, C. panicea, C. pilulifera, C. rostrata, C. umbrosa, C. vesicaria, C. rostrata C. vesicaria, Carlina acaulis, Carpinus betulus, Cerastium arvense, C. holosteoides, Cerasus avium, Chaerophyllum hirsutum, Chamaecytisus supinus, Chamerion angustifolium, Chrysaspis spadicea, C. aurea, Cirsium arvense, C. oleraceum, C. palustre, C. rivulare, C. rivulare C. oleraceum, Colchicum autumnale, Convallaria majalis, Convolvulus arvensis, Corylus avellana, Crataegus macrocarpa, Crepis biennis, C. mollis, C. paludosa, Cruciata laevipes, Cyanus segetum, Cynosurus cristatus, Cystopteris fragilis. 8

9 Dactylis glomerata, Dactylorhiza longebracteata, D. majalis, Deschampsia caespitosa, Dianthus deltoides, Dryopteris carthusiana, D. filix-mas. Elytrigia repens, Epilobium ciliatum, E. lamyi, E. montanum, E. obscurum, E. palustre, E. parviflorum, E. roseum, E. tetragonum, E. ciliatum E. obscurum, Equisetum arvense, E. fluviatile, E. palustre, E. sylvaticum, Eriophorum angustifolium, E. vaginatum, Erophila verna, Erysimum cheiranthoides. Fagus sylvatica, Fallopia convolvulus, Festuca filiformis, F. ovina, F. pratensis, F. rubra, Ficaria bulbifera, Filaginella uliginosa, Filipendula ulmaria, Fragaria moschata, F. vesca, Frangula alnus, Fraxinus excelsior. Galeopsis pubescens, G. tetrahit, Galium album, G. aparine, G. boreale, G. palustre, G. pumilum, G. uliginosum, G. verum, Genista tinctoria, Gentiana pneumonanthe, Geranium palustre, G. pratense, G. robertianum, G. sylvaticum, Geum rivale, G. urbanum, Gladiolus imbricatus, Glechoma hederacea, Glyceria fluitans, Gymnocarpium robertianum 1. Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Helianthus tuberosus, Helictotrichon pubescens, Heracleum sphondylium, Hieracium argillaceum, H. laevigatum, H. murorum, Holcus lanatus, H. mollis, Hylotelephium jullianum, Hypericum hirsutum, H. maculatum, H. perforatum, Hypochoeris radicata. Iris pseudacorus, I. sibirica. Jacea pratensis, J. subjacea, Juncus articulatus, J. bufonius, J. conglomeratus, J. effusus, J. filiformis. Knautia arvensis, K. drymeia, K. kitaibelii. Lactuca serriola, Lamium purpureum, Lapsana communis, Larix decidua, Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Leontodon hispidus, Leucanthemum ircutianum, Ligustrum vulgare, Linaria vulgaris, Linum catharticum, Lolium multiflorum, L. perenne, Lotus corniculatus, Luzula campestris, L. divulgata, L. luzuloides, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia nemorum, L. nummularia, L. vulgaris, Lythrum salicaria. Maianthemum bifolium, Matricaria maritima, Melampyrum pratense, Mentha arvensis, M. longifolia, Menyanthes trifoliata, Moehringia trinervia, Molinia arundinacea, Myosotis arvensis, M. nemorosa, M. palustris, M. ramosissima, M. stricta, M. sylvatica. Nardus stricta. Omalotheca sylvatica, Oxalis acetosella. Parnassia palustris, Persicaria lapathifolia, Petasites albus, Phalaroides arundinacea, Phleum hubbardii, P. pratense, Phyteuma spicatum, Picea abies, Pilosella officinarum, Pimpinella major, P. saxifraga, Pinus sylvestris, Plantago lanceolata, P. major, Poa annua, P. nemoralis, P. palustris, P. pratensis, P. trivialis, Polygala vulgaris, Populus tremula, Potentilla heptaphylla, P. anserina, P. argentea, P. erecta, P. reptans, Prunella vulgaris, Prunus spinosa. Quercus petraea. Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. flammula, R. repens, Raphanus raphanistrum, Rhinanthus minor, R. major, Rosa canina, R. dumalis, R. pendulina, Rubus idaeus, Rumex aquaticus, R. crispus, R. obtusifolius. Salix alba, S. aurita, S. caprea, S. cinerea, S. fragilis, S. pentandra, S. repens s. str., S. rosmarinifolia, S. alba S. fragilis, S. aurita S. repens, Sambucus nigra, S. racemosa, Sanguisorba officinalis, Saxifraga granulata, Scirpus sylvaticus, Scleranthus annuus, Scorzonera humilis, Scorzoneroides autumnalis, Scrophularia nodosa, Scutellaria galericulata, Sedum acre, Senecio ovatus, S. viscosus, S. vulgaris, Serratula tinctoria, Sieglingia decumbens, Sisymbrium strictissimum, Sonchus arvensis, Sorbus aucuparia, Spergula arvensis, Stachys 1 V skyt tohoto druhu je nepravdûpodobn. Jde nejspí o Gymnocarpium dryopteris (pozn. Z. Hradílka). 9

10 palustris, Stellaria graminea, S. holostea, S. media, S. uliginosa, Succisa pratensis, Symphytum officinale. Tanacetum vulgare, Taraxacum sect. Ruderalia, Tephroseris crispa, Thalictrum aquilegifolium, Thlaspi arvense, Thymus pulegioides, Tithymalus esula, Torilis japonica, Tragopogon orientalis, Trifolium arvense, T. montanum, T. pratense, T. repens, Trisetum flavescens, Trollius altissimus, Tussilago farfara, Typha latifolia. Urtica dioica. Vaccinium myrtillus, Valeriana dioica, Veronica chamaedrys, V. officinalis, V. persica, V. scutellata, V. serpyllifolia, Viburnum opulus, Vicia cracca, V. sepium, Vignea appropinquata, V. brizoides, V. cinerea, V. echinata, V. elongata, V. ovalis, V. paniculata, Viola arvensis, V. canina, V. palustris, V. reichenbachiana, V. tricolor. Celkem byly zji tûny 342 taxony cévnat ch rostlin. Poznámky k vybran m v znamn m druhûm rostlin Achillea ptarmica je na Drahanské vrchovinû vzácná. Populace na Uhliskách je nepoãetná. Carex umbrosa je druh znám v oblasti pouze z nûkolika lokalit (kromû studované lokality roste je tû u Pohory a u Kladek). Dactylorhiza majalis roste v rezervaci na více místech. Dactylorhiza longebracteata. Uhliska jsou jediné známé nalezi tû tohoto druhu v okrese Prostûjov. Eriophorum vaginatum se na Drahanské vrchovinû vyskytuje pouze v nejvy ích partiích, velmi hojnû v rezervaci Pavlovské mokfiady a vzácnûji na Uhliskách (jedna men í populace a ojedinûlé trsy). Gentiana pneumonanthe roste zfiídka na nûkolika místech v ir ím okolí rezervace a v nepoãetné populaci i pfiímo na Uhliskách. Gentianella praecox subsp. bohemica se na Drahanské vrchovinû dosud vyskytuje v poãetné populaci u Protivanova (ZOUHAROVÁ 1984, ZOUHAROVÁ et al. 1985) a nûkolik málo jedincû bylo v roce 1996 zaznamenáno v pfiírodní památce V chaloupkách u Horního tûpánova. Z Uhlisek uvádí tento hofieãek jako G. germanica subsp. wettsteinii pouze TOVÁREK (1961). Nyní je v rezervaci nezvûstn nebo vyhynul. Geranium sylvaticum. Hojnost druhu v rezervaci dokládá pravidelnou pfiítomnost montánních elementû v kvûtenû kulminaãní oblasti Drahanské vrchoviny. Gladiolus imbricatus roste v rezervaci na tfiech místech. Iris sibirica roste na Uhliskách na dvou místech a tvofií zde nejpoãetnûj í populaci v okrese Prostûjov. Laserpitium prutenicum se na Drahanské vrchovinû vyskytuje vzácnû. V rezervaci Uhliska roste na více místech. Menyanthes trifoliata je v souãasnosti na Drahanské vrchovinû známa z malého poãtu lokalit (PR Uhliska, osada Ospûlov v obci Ludmírov-Milkov, Ohrozim). Populace na Uhliskách se nachází v nepfiízniv ch podmínkách odvodnûné louky, nekvete, a vyïaduje tedy aktivní podporu vãetnû obnovy vodního reïimu. Parnassia palustris. Nov nález druhu po dlouh ch letech, kdy byl nezvûstn, svûdãí o správné péãi o rezervaci. Pedicularis sylvatica se na Drahanské vrchovinû vyskytuje roztrou enû. Na Uhliskách byl druh pozorován naposledy v roce Pfii vhodné péãi o louky je pravdûpodobné, Ïe se znovu objeví. Phleum hubbardii. Zfiejmû pfiehlíïen taxon. Pfii prûzkumech Drahanské vrchoviny byl nalezen napfi. v rezervaci Pod Pansk m lesem u Malého Hradiska, na nalezi ti hofieãku Gentianella praecox subsp. bohemica u Protivanova i jinde. 10

11 Rumex aquaticus je druh znám z nûkolika lokalit vy ích ãástí Drahanské vrchoviny. Salix rosmarinifolia rostla dfiíve na mnoh ch lokalitách v nejvy ích partiích Drahanské vrchoviny. Na Uhliskách existuje nûkolik vût ích porostû. Salix repens. V âeské republice se vesmûs vyskytuje zfiídka aï velmi vzácnû v severních a západních âechách a v Polabí u Lysé nad Labem (J. Chmelafi & J. KoblíÏek in HEJN & SLAVÍK 1990: 482). Druh je hodnocen jako kriticky ohroïen (PROCHÁZKA 2001). Vrba plazivá je nûkolikrát zmiàována z Drahanské vrchoviny (vût inou urãitû ve smyslu S. repens s. l., tj. vãetnû druhu S. rosmarinifolia). Ve zfiizovací vyhlá ce PR Uhliska je v ak v slovnû uvedena S. repens s. str. Pfii prûzkumech byl nalezen jeden samãí kefi této vrby; správnost determinace potvrdil J. KoblíÏek. Scorzonera humilis se na Drahanské vrchovinû vyskytuje pouze v jejích nejvy ích partiích (Horní tûpánov, Pohora, Skfiípov, PP Pod Skálami). Trollius altissimus. Dfiíve typick druh vhodn ch stanovi È na Drahanské vrchovinû (hlavnû spoleãenstva svazu Calthion), nyní mizí vlivem zmûn v obhospodafiování vlhk ch aï mokr ch luk. V rezervaci pfieïívá poãetná populace. Bryologick prûzkum MechorostÛm se v minulosti v okolí Horního tûpánova vûnovali pravdûpodobnû jen TOVÁREK (1961) a EHO EK (1971). Nejv znamnûj í jsou nepochybnû nálezy reliktní játrovky Moerckia hibernica a mechu Paludella squarrosa u Pavlova ( EHO EK 1958, 1971, VÁ A 1968). Nejvût í vzácností souãasné rezervace Uhliska (dnes bohuïel jiï nenalezenou) je mech Paludella squarrosa (TOVÁREK 1961). ehofikovy sbûry ra eliníkû revidoval a v sledky revize uvefiejnil DOLEÎAL (1976). V rezervaci bylo aktuálním prûzkumem zji tûno 67 taxonû mechorostû (11 játrovek a 56 mechû). Játrovky (Hepatophyta) Aneura pinguis, Chiloscyphus polyanthos, Fossombronia wondraczekii, Lophocolea bidentata, L. heterophylla, Marchantia polymorpha, Pellia sp., Plagiochila asplenioides, Ptilidium pulcherrimum, Riccia sorocarpa, Scapania undulata. Mechy (Bryophyta) Amblystegium radicale (P. Beauv.) Grout, A. serpens, Atrichum undulatum, Aulacomnium palustre, Brachythecium albicans, B. rivulare, B. rutabulum, B. salebrosum, B. velutinum, Bryum argenteum, B. bicolor, B. pseudotriquetrum, B. rubens, Calliergon cordifolium, C. stramineum, Calliergonella cuspidata, Campylium stellatum, Ceratodon purpureus, Cirriphyllum piliferum, Climacium dendroides, Dicranella heteromalla, Ditrichum cylindricum, Drepanocladus exannulatus, Ephemerum serratum, Eurhynchium hians, Fissidens bryoides, Funaria hygrometrica, Grimmia pulvinata, Herzogiella seligeri, Hypnum cupressiforme, H. pratense, Orthotrichum pumilum, Philonotis cf. fontana, Plagiomnium affine, P. elatum, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, P. ruthei Limpr., Pleuridium subulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, Pottia truncata, Pseudephemerum nitidum, Rhynchostegium riparioides, Rhytidiadelphus squarrosus, R. triquetrus, Schistidium apocarpum agg., Sphagnum cuspidatum, S. flexuosum, S. girgensohnii, S. fallax, S. palustre, Thuidium philibertii, Tortula muralis. 11

12 Z bryologického a vegetaãního hlediska jsou na lokalitû Uhliska cenné zbytky ra elinn ch lo- Ïisek, které jsou roztrou eny maloplo nû v jiïním laloku a ve v chodní ãásti rezervace. Tato místa sice nepatfií k druhovû nejbohat ím plochám ve studovaném území, ale pfiedstavují pozûstatky vesmûs jiï odvodnûn ch ra elini È a ra elinn ch luk, na nichï je tû dnes pfieïívají druhy jako jsou Amblystegium radicale a Hypnum pratense. V ãet zji tûn ch v znamn ch druhû ÏivoãichÛ Triturus vulgaris (Linnaeus, 1758), ãolek obecn, silnû ohroïen druh Lacerta vivipara (Jacquin, 1787), je tûrka Ïivorodá, silnû ohroïen druh Vipera berus (Linnaeus, 1758), zmije obecná, kriticky ohroïen druh Crex crex (Linnaeus, 1758), chfiástal polní, silnû ohroïen druh Poznámky k péãi o rezervaci Na základû pozorovan ch skuteãností byly stanoveny zásady plánu péãe studovaného chránûného území. Obecné zásady plánu fiízené péãe se t kají obnovy vodního reïimu rezervace, údrïby luk a pastvin seãením, zachování vhodného pomûru mezi loukami a ostatními typy vegetace, potlaãování expanzivních druhû, podpory málo poãetn ch druhû apod. Ke zmen ení sklonu dna potoka, zv ení hladiny a zmen ení kapacity koryta byla doporuãena vodohospodáfiská opatfiení spoãívající ve zbudování nízk ch skluzû o v ce asi 20 cm. Pfii této v ce dojde ke vzdutí vody a vzhledem ke stálému prûtoku v korytû bude moïná migrace vodních ÏivoãichÛ. V severov chodní ãásti rezervace (severní lalok), ohroïené r hovou erozí, bylo navrïeno zasypat erozní r hy a v moly zeminou. Závûr V letech byly zpracovány v PR Uhliska inventarizaãní prûzkumy (botanick, bryologick ) a orientaãní vertebratologick prûzkum. Je patrné, Ïe nûkteré plochy v rezervaci (v závislosti na stupni podmáãení) byly v minulosti ponechávány samovolnému v voji, hospodafiení na nûkter ch loukách tedy postupnû ustává. V území jsou zfietelné známky melioraãních úprav. DÛsledky odvodnûní, které je pfii dne ních znalostech chápáno jako nevhodné a je v rozporu s posláním zvlá tû chránûn ch území, se stále prohlubují (zpûtná eroze v cenn ch plochách severního laloku). Lokalita je v souãasnosti v znamná pfiedev ím (1) velk m poãtem vzácn ch a zvlá tû chránûn ch druhû vy ích rostlin, napfi. Dactylorhiza majalis, D. longebracteata, Gentiana pneumonanthe, Gladiolus imbricatus, Iris sibirica, Laserpitium prutenicum, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Salix rosmarinifolia, S. repens a Trollius altissimus; (2) v skytem dal ích ohroïen ch druhû rostlin, regionálnû v znamn ch, napfi. Achillea ptarmica, Carex umbrosa, C. appropinquata, Eriophorum vaginatum, Geranium sylvaticum, Rumex aquaticus a Valeriana dioica; (3) pfiítomností charakteristick ch vlhkomiln ch rostlinn ch spoleãenstev, z nich nejv znamnûj í jsou spoleãenstva svazu Alnion incanae, svazu Calthion, podsvazu Filipendulenion, fiádu Magnocaricetalia, svazu Caricion fuscae a svazu Violion caninae; (4) v skytem chránûn ch a ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ, z nichï je nejv znamnûj í poãetná populace zmije Vipera berus, pfiiãemï vût ina zji tûn ch v znamn ch druhû ÏivoãichÛ se v území i rozmnoïuje; (5) esteticky a krajináfisky hodnotn m vzhledem údolí s kombinací luk rûzného charakteru, pramenû fiíãky Bûlá a jejich bfiehov ch porostû v mûlk ch údolích. Rozsah dochovan ch ploch ra e- 12

13 linn ch luk PR Uhliska nemá v prostûjovském okrese obdoby. Provedené prûzkumy potvrdily nadprûmûrn aï mimofiádn v znam rezervace pro ochranu v znamn ch druhû organismû a krajinného rázu okresu Prostûjov. Nûkteré z druhû zde mají jedinou souãasnou známou lokalitu na Prostûjovsku (Dactylorhiza longebracteata, Eriophorum vaginatum). Lokalita má velk v znam také jako souãást územního systému ekologické stability, neboè je nadprûmûrnû bohatá rûzn mi v znamn mi druhy pfiirozen ch stanovi È, která jsou typická pro odpovídající linii regionálnû v znamného biokoridoru. Vzhledem k rozsáhlosti území PR Uhliska, existenci cenn ch ploch v sousedství a uvedenému v znamu je v sledkem prûzkumu také návrh roz ífiit rezervaci o nûkteré cenné ãásti navazující na rezervaci a pfievést ji do kategorie národní pfiírodní rezervace. Summary The Uhliska Nature Reserve is a remarkable wetland area still supporting many plant and animal species once typical of the highest parts of the Drahanská vrchovina Highland. A survey of bryophytes, vascular plants, and some vertebrates as well as a management plan were made in The reserve has been damaged by drainage and gradual abandonment, both causing decline or extinction of some plant species. Some remarkable species have been recorded during the survey, including Dactylorhiza majalis, D. longebracteata, Gladiolus imbricatus, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Laserpitium prutenicum, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Salix rosmarinifolia, S. repens s. str., Trollius altissimus, Amblystegium radicale, Hypnum pratense. The vertebrate fauna includes the critically threatened Vipera berus and another three strongly threatened species. In the management plan, improvements of water regime, mowing, and monitoring are proposed. Literatura ALBRECHT P., HRADÍLEK Z., KOUTN P. & MARCIÁN F. (2000): Inventarizaãní botanick a orientaãní zoologick prûzkum PR Uhliska. Ms. [Depon. in: Referát Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu Prostûjov.] ALBRECHT P. (2000): Pfiíspûvek ke kvûtenû nejvy ích ãástí Drahanské vrchoviny se zamûfiením na mokfiady. Pfiírodovûd. Stud. Muz. Prostûjovska 3: ANONYMUS (1988): Vyhlá ka maloplo n ch území Skelná huè, Taramka a Uhliska ONV v Prostûjovû ze dne Ms. [Depon. in: Referát Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu Prostûjov.] DOLEÎAL R. (1976): Pfiíspûvek k roz ífiení ra eliníkû na Moravû. Preslia 48: DOLEÎELOVÁ M., NùMEâKOVÁ D. & VORÁâOVÁ P. (1987): Vyhodnocení lokality Uhlisko v Horním tûpánovû. Ms. [Depon. in: Referát Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu Prostûjov.] DOSTÁL J. (1989): Nová kvûtena âssr. Vol Academia, Praha. FREY W., FRAHM J.-P., FISCHER E. & LOBIN W. (1995): Die Moos- und Farnpflanzen Europas. G. Fischer Verlag, Stuttgart. HEJN S. & SLAVÍK B. [eds.] (1988): Kvûtena âeské socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha. HEJN S. & SLAVÍK B. [eds.] (1990, 1992): Kvûtena âeské republiky. Vol. 2, 3. Academia, Praha. KETTNER R. (1966): Geologická stavba Drahanské vrchoviny. Práce odboru pfiírodních vûd Vlastivûdného ústavu v Olomouci 8:

14 KÜHN F. (1989): Botanické mapování, list Rukopisná mapa [Depon. in: Referát Ïivotního prostfiedí Okresního úfiadu Prostûjov.] MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná spoleãenstva âeské republiky a jejich ohroïení. Ed. 2. Severoães. Pfiír., suppl. 1995: NEUHÄUSLOVÁ Z. & MORAVEC J. [eds.] (1997): Mapa potenciální pfiirozené vegetace âeské republiky. Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.] (1998): Mapa potenciální pfiirozené vegetace âeské republiky. Textová ãást. Academia, Praha. PODPùRA J. (1911): Kvûtena Hané. Brno. Procházka F. [ed.] (2001): âern a ãerven seznam cévnat ch rostlin âeské republiky (stav v roce 2000). Pfiíroda 18: EHO EK V. (1958): Ra elinné louky a vrchovi tû pramenné oblasti fiíãky Bûlé na Drahanské vysoãinû. Ochr. Pfiír. 13: EHO EK V. (1971, 1972): Pfiíspûvek ke kvûtenû Drahanské vrchoviny. I. âást v eobecná. II. âást speciální. Preslia 43: , 1971; 44: 67 87, SLAVÍK B. [ed.] (1995, 1997, 2000): Kvûtena âeské republiky. Vol Academia, Praha. SPITZNER V. (1887): Kvûtena okresu Prostûjovského a Plumlovského. Prostûjov. TOVÁREK Z. (1961): Vrchovi tû u Horního tûpánova. Floristická charakteristika vrchovi tní vegetace. Ms. [Depon. in: Knih. Kat. Bot. Pfiírod. Fak. UP, Olomouc.] VÁ A J. (1968): Moerckia hibernica (Hook.) Gottsche. In: DUDA J. & VÁ A J., Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei, âas. Slez. Muz., ser. A, 17: 101. ZOUHAROVÁ D. (1984): Floristické pomûry okolí Protivanova ve vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. Bot. Pfiírod. Fak. MU, Brno.] ZOUHAROVÁ D., DVO ÁK F. & TLUSTÁK V. (1985): Pfiíspûvek ke kvûtenû vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. Zpr. Vlastiv. Muz. Olomouc 233:

15 Pfiíroda, Praha, 21: 15 37, 2004 Botanick inventarizaãní prûzkum nelesních chránûn ch území v CHKO Bílé Karpaty. âást 2. Okolí Horního Nûmãí Botanical inventories of non-forest nature reserves in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area. Part 2. Surroundings of Horní Nûmãí IVANA JONGEPIEROVÁ 1 & JAN W. JONGEPIER 2 1 Správa chránûné krajinné oblasti Bílé Karpaty, Bartolomûjské nám. 47, Veselí nad Moravou; 2 Nár. muãedníkû 948, Veselí nad Moravou; Abstrakt: V Bíl ch Karpatech od r probíhá rozsáhl botanick v zkum zamûfien na cévnaté rostliny v pfiírodních rezervacích. Srovnání tûchto v sledkû s historick mi údaji ukazuje v voj studovan ch oblastí. V tomto pfiíspûvku jsou uvedeny v sledky inventarizaãních prûzkumû v chránûn ch územích v okolí Horního Nûmãí. Tfii z nich jsou souãástí velkého luãního komplexu Lesná (Za lesem, Bahulské jamy a Dolnonûmãanské louky), dvû chránûná území leïí v bezprostfiední blízkosti obce Horní Nûmãí (Drahy, Luh). âlánek doplàují komentáfie o uveden ch taxonech a podrobnûj í informace o chránûn ch a vzácn ch druzích. Klíãová slova: louky, cévnaté rostliny, chránûné druhy, historické údaje Keywords: grasslands, vascular plants, protected species, historical records Nomenklatura: cévnaté rostliny DOSTÁL 1989, rostlinná spoleãenstva MORAVEC 1995 Úvod Od poloviny osmdesát ch let probíhá v Bíl ch Karpatech intenzivní botanick prûzkum pfiedev ím maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území (MZCHÚ). Souãasnû jsou do databáze BKFLORA, která nyní obsahuje pfies 220 tisíc záznamû o v skytu pfieváïnû cévnat ch rostlin, ukládány i historické údaje. V sledky srovnání tûchto dat a poznatky o v voji dan ch území jsou nyní prûbûïnû publikovány. Pfiedkládan ãlánek je druh m pfiíspûvkem z fiady studií o flófie maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území v chránûné krajinné oblasti Bílé Karpaty (srovnej JONGEPIEROVÁ & JONGEPIER 2000). Jedním z nejcennûj ích území Bíl ch Karpat b vala lokalita Lesná (kóta 696), leïící 5 km jihojihov chodnû od obce Horní Nûmãí. Její bohaté louky s teplomiln mi i karpatsk mi druhy se staly ãast m cílem náv tûv mnoha botanikû, pfiedev ím S. StaÀka. Pravidelnû zde zaznamenával modrohofiec bezlodyïn (Ciminalis acaulis, syn. Gentiana acaulis, hofiec bezlodyïn ) i mnohé dal í pozoruhodné rostliny. BohuÏel v polovinû edesát ch let byla lokalita vyhnojena a zmûnûna v intenzivní pastvinu. Zbytky pûvodní vegetace zûstaly zachovány jen v okrajov ch ãástech, jejichï ochrana byla zaji tûna v roce 1981 vyhlá ením tfií maloplo n ch chránûn ch území. B valé chránûné území najdeme v bezprostfiední blízkosti obce Horní Nûmãí. JiÏ v roce 1955 byla na jiïním okraji obce vyhlá ena státní pfiírodní rezervace (SPR) Luh. PÛvodní suchá louka s koulenkou vy í (Globularia punctata) a tofiiãem ãmelákovit m (Ophrys holosericea) v ak 15

16 byla ponechána ladem a zarostla dfievinami. Legislativní ochrana této lokality proto ztratila smysl. Asi o pûl kilometru dál v ak byl v roce 1981 vyhlá en chránûn pfiírodní v tvor Drahy, nyní pfiírodní rezervace (PR) Drahy, v níï se vyskytuje koulenka vy í (Globularia punctata) a tofiiã vãelonosn (Ophrys apifera). Srovnání souãasného stavu kvûteny chránûn ch území v okolí Horního Nûmãí s historick mi údaji ukazuje zmûny, ke kter m do lo bûhem 20. století. Pfiírodní podmínky Geologická stavba a pûdy Studované území je fiazeno do svodnického souvrství bûlokarpatské jednotky magurského fly e. Tyto fly ové vrstvy tvofií vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén- -maastricht). Na terciérních horninách a kvartérních uloïeninách se vyvinula kambizem pseudoglejová nebo typická, popfi. pararendzina kambická (MACKOVâIN, JATIOVÁ et al. 2002). Reliéf terénu Území patfií geomorfologicky do celku Bílé Karpaty, podcelku Javofiinská hornatina. Ta se vyznaãuje eroznû denudaãním reliéfem pfieváïnû úzk ch hfibetû a hluboce zafiíznut ch údolí s v raznou závislostí na strukturnû litologick ch pomûrech a zlomové tektonice. Vrchol Lesná je rozloïit suk na iroce strukturnû litologicky podmínûném hfibetu s ploch m sesuvem a ãast mi sesuvy na svazích (DEMEK 1987). Klima Studované území je na základû klimatick ch charakteristik zafiazeno do oblasti mírnû teplé, s krátk m, mírnû such m létem (prûmûrná teplota v ãervenci C, poãet letních dnû 30 40), mírn m jarem (prûmûrná teplota v dubnu 6 7 C) a mírn m podzimem (prûmûrná teplota v fiíjnu 6 7 C). Zima je normálnû dlouhá, mírnû chladná, se snûhovou pokr vkou spí e krat í ( dní, prûmûrné teploty v lednu -3 aï -4 C). PrÛmûrná roãní teplota, namûfiená ve Strání za období , je 7,6 C, prûmûrn roãní úhrn sráïek ãiní 801 mm (I. Dostál in KUâA et al. 1992: 45 53). Vegetaãní kryt Studované území je fiazeno do fytogeografické oblasti Mezofytikum, fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum, vegetaãního stupnû suprakolinního, fytogeografického okresu Bílé Karpaty lesní. PR Drahy v ak leïí v blízkosti hranice s fytochorionem Bílé Karpaty stepní. V luãním komplexu Lesná, kterého jsou v e uvedená území souãástí, se aï do edesát ch let nacházely rozsáhlé jednoseãné louky svazu Bromion erecti. Velká ãást tohoto území v ak byla zniãena nebo naru ena hnojením a pastvou, takïe se zde místy vyskytují ovsíkové louky svazu Arrhenatherion a pfiechody k pastvinám svazu Cynosurion. Souãástí vegetace jsou i lesní lemy svazu Trifolion medii. Na kamenité pûdû PR Drahy pfievládá teplomiln luãní porost svazu Bromion erecti. Kromû PP Bahulské jamy se ve v ech ostatních územích vyskytují rûzné typy mokfiadní vegetace: bazická prameni tû asociace Carici flavae-cratoneuretum filicini KOVÁCS et FELFÖLDY 1958, mokfiadní louky asociace Angelico-Cirsietum oleracei a pro Ïivinami bohaté pûdy Bíl ch Karpat typická spoleãenstva asociace Junco inflexi-menthetum longifoliae (HÁJEK 1998). 16

17 Obr. 1. Situaãní mapa studovan ch lokalit Fig. 1. Map of the sites studied 17

18 Historie botanického prûzkumu a ochrany pfiírody Botanick prûzkum Bíl ch Karpat zaãal jiï v 19. století. Podrobnûji se kvûtenou zájmové oblasti zab val Franti ek âoka, kter Lesnou pro botaniky objevil jiï na zaãátku 20. století. Ve dvacát ch aï ãtyfiicát ch letech zde botanizoval Stanislav Stanûk. Oblast v té dobû nûkolikrát nav tívil i Josef Podpûra. Podklady pro vyhlá ení MZCHÚ koncem sedmdesát ch let pfiipravili Dagmar Zábranská a Vladimír RÛÏiãka. Vzhledem k znaãnému naru ení Lesné leïí PP Bahulské jamy i PP Za lesem mimo zájem vût- iny botanikû. Pravidelnû je sledován pouze stav populace afránu bûlokvûtého (Crocus albiflorus). V roce 1995 se zde pokusil o reintrodukci modrohofice bezlodyïného (Ciminalis acaulis) Pavel Garaj. Vût í pozornost byla vûnována PR Dolnonûmãanské louky a PR Drahy. V letech byl v tûchto územích fie en katedrou botaniky UK Praha projekt V zkum komplexu Pfiedních luk, kter vedli Lubomír Hrouda a Jarmila Kubíková (KUBÍKOVÁ & KUâERA 1999). Mokfiadní vegetaci v této oblasti v druhé polovinû devadesát ch let studoval Michal Hájek (HÁJEK 1997, 1998). Metodika práce Terénní prûzkum jsme provádûli v letech a doplnili v roce Pro zachycení zmûn kvûteny na lokalitách ã. 2 4 (viz níïe) jsme získané údaje srovnali s ve ker mi záznamy ze iroce pojaté lokality Lesná, které jsou v databázi BKFLORA, a to pfiedev ím s údaji S. StaÀka z let (STANùK et al. 1996). Od téhoï autora pochází i vût ina údajû z lokality Luh (rok 1942). V databázi jsou i údaje nûkolika dal ích autorû, získané excerpcí herbáfiû (vstavaãovité a vybrané chránûné druhy z BRNM, BRNU, OLM, PR, GM, OP, MP, MMI), literatury (HÁJEK 1997, 1998, HLOBILOVÁ 1985, JATIOVÁ & MITÁK 1996, JONGEPIER 1997, KUBÍKOVÁ & KUâERA 1999, RÒÎIâKA 1982, TLUSTÁK & JONGEPIEROVÁ 1990, ZÁBRANSKÁ 1979, 1980) ãi jako ústní nebo písemná sdûlení. Základní charakteristiky chránûn ch území jsme pfievzali z rezervaãních knih a plánû péãe. Vpfiehledu druhû jsou podle stupnû ohroïení oznaãeny druhy chránûné podle vyhlá ky ã. 395/1992 Sb. Soupis druhû byl sestaven za pouïití databázového programu BKFLORA. Pfiehled lokalit 1. Lesná, nadmofiská v ka m Komplex luk, jejichï flóra byla na podstatné ãásti ochuzena kejdováním a nadmûrnou pastvou v sedmdesát ch a osmdesát ch letech 20. století. V souãasné dobû dochází k postupné obnovû tûchto porostû. 2. PP Za lesem, v mûra 1,22 ha, nadmofiská v ka 600 m LeÏí na severoseverov chodním svahu vrchu Lesná. Zahrnuje mezofilní louku svazu Arrhenatherion, such svah, na nûmï rostou druhy svazu Bromion erectia, sekundárnû vznikl mokfiad v základech nedostavûné sala e. Toto spoleãenstvo bylo zafiazeno do asociace Eleocharitetum palustris (HÁJEK 1998); na ãásti území je ruderální vegetace s dominujícími druhy Cirsium arvense a Carduus crispus. K okraji rezervace pfiiléhá bezkolencová louka svazu Molinion (BALÁTOVÁ-TULÁâKOVÁ & HÁJEK 1998). DÛvodem ochrany je v skyt afránu bûlokvûtého (Crocus albiflorus), kter zde má jediné nalezi tû v CHKO Bílé Karpaty. 18

19 3. PP Bahulské jamy, v mûra 14,09 ha, nadmofiská v ka m Nachází se také na severoseverov chodním svahu vrchu Lesná nedaleko od PP Za lesem. V ochuzené formû jsou zde zachovány zbytky teplomilné luãní vegetace svazu Bromion erecti. 4. PR Dolnonûmãanské louky, v mûra 28,81 ha, nadmofiská v ka m Nejzachovalej í zbytek luk (svaz Bromion erecti) pûvodního komplexu Lesné se solitérními stromy, skupinami kefiû a ãetn mi chránûn mi druhy. 5. PR Drahy, v mûra 15,07 ha, nadmofiská v ka m B valá pastvina na jiïním okraji Horního Nûmãí s teplomiln m luãním porostem svazu Cirsio- -Brachypodion pinnati a roztrou en mi jalovci. V horní ãásti se vyskytuje nûkolik prameni È s druhy Carex lepidocarpa, C. serotina, C. distans, C. hordeistichos, Taraxacum sect. Palustria a Blysmus compressus. 6. B valá SPR Luh, v mûra 2,27 ha, nadmofiská v ka m V souãasné dobû jsou bfiehy potoka Okluky hustû zarostlé dfievinami. V bfiehovém porostu se uplatàuje zejména Acer campestre, A. pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Cerasus avium, Cornus sanguinea, Corylus avellana, Euonymus verrucosa, Ligustrum vulgare, Prunus domestica, P. spinosa, Rhamnus cathartica, Sambucus nigra, Salix fragilis, Viburnum lantana a V. opulus. Pfiehled nálezcû a dat nálezû V ichni nálezci s daty sv ch náv tûv jsou uvedeni podle lokalit v chronologickém pofiadí. Autofii ãlánku jsou oznaãeni J. Lesná v irokém pojetí (dále s. l. ), tj. vãetnû souãasn ch chránûn ch území 1905, , 1906, 1908, 1909, 1912 F. âoka; 1913, 1914 F. Sedláãek; S. Stanûk; 1923, J. Bíl ; , 1924, , , , , , , , , , S. Stanûk; J. Podpûra; 1929 P. Sillinger; , J. Podpûra; S. Stanûk; , F. Weber; , S. Stanûk; F. Weber; S. Stanûk; B. Dufková; F. âoka; 1937 V. Krist; S. Stanûk; V. Krist; S. Stanûk; 1939 J. Podpûra; , , , , , , , , , S. Stanûk; , L. David; , F. Hyn t; J. Dvofiák; , , , , F. Hyn t; 1950 F. âernoch; S. Stanûk; 1951 J. Podpûra; F. Hyn t; V. Pospí il; F. âernoch; F. marda; A. Richter; J. Dvofiák; , M. Unarová; S. Vondráãková; F. âernoch; M. Elsnerová; V. Tlusták; M. Elsnerová; V. Tlusták; Rostomil ; , , , V. Tlusták; 1971 M. Hájek; V. Tlusták; O. PotÛãek; V. Tlusták; O. PotÛãek. Lesná v uï ím pojetí (dále s. str. ), tj. mimo souãasná chránûná území P. Batou ek & J. Hrabec; J; P. Batou ek & J. Hrabec; , , , , , J. 19

20 Za lesem S. Stanûk; , , J, 1997 M. Hájek; , , J. Bahulské jamy 1980 J. Hrabec; 1981 Anonymus; P. Batou ek & J. Hrabec; , , J. Dolnonûmãanské louky 1981 Anonymus; , , J; 1993 L. Hrouda et al.; V. Grulich; , J; 1997 M. Hájek; J. Drahy 1901, , , S. Stanûk; O. PotÛãek; 1980 J. Hrabec; 1981 Anonymus; I. Jongepierová; 1984, , P. Batou ek & J. Hrabec; 1985 V. Grulich; , , J, 1993 L. Hrouda et al.; , , J, 1997 M. Hájek; , J, D. Zábranská; , , , J. Luh 1942 V. Skfiivánek; , , , , S. Stanûk; 1966 V. Pleva; O. PotÛãek; 1974, 1979 Klaeber; 1980 J. Hrabec; J. V sledky Zji tûné druhy jsou uvedeny abecednû v tabulce 1. V textu je pfiipojen komentáfi ke chránûn m a dal ím vybran m druhûm (oznaãeny +), které se ve studovaném území vyskytují v souãasné dobû. Ke kaïdému druhu je uveden jeho pfiípadn v skyt (!) pro cel komplex Lesná (s. l.) pfied r (Lesná) a od r (jako souhrn údajû z následujících ãtyfi území), dále pro souãasn komplex Lesná (s. str.; Le), PP Za Lesem (ZL), PP Bahulské jamy (BJ), PR Dolnonûmãanské louky (DL) v echny od roku 1980, jakoï i pro PR Drahy (Dr) a Luh (Lu) v obou pfiípadech pfied rokem/od roku

Tab. I: Fytocenologická tabulka.

Tab. I: Fytocenologická tabulka. Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista

Více

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1

Více

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012

Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500

Více

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí

Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:

BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel: BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1

Více

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů

Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1

Více

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)

Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství

Více

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann

Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa

Více

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU

FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin

Více

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ

NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7 (1999): 77-84 ISBN: 80-86046-41-9 NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Some herbaceous communities of the Orlické hory mountains and their promontories

Více

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí

Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its

Více

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)

I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické

Více

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech

Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Část 1 Botanické průzkumy 1. Etapa Dílčí zpráva o realizaci jednotlivých

Více

Květena Těšovských pastvin

Květena Těšovských pastvin Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně

Více

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin

Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě

Více

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY

VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ

Více

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:

Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%: Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací

Více

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012 Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,

Více

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI

BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území

Více

Mapa aktuální vegetace

Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba

Více

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz

Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143

Více

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Pastevní biotopy pro rizikové koně. Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení

Více

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09

Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09 C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní

Více

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU

ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (2009): 83-110 ISSN 1212-1460 ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Adenophora

Více

BESKYDY. Radim J. Vašut

BESKYDY. Radim J. Vašut BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,

Více

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les)

Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce (mimo území CHKO Blanský les) na období 1.1.2005 31.12.2014 EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie 370 01 České Budějovice 1 Široká ulice 8 Ing.

Více

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální

Více

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025 Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní

Více

Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168

Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168 PLÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ REZERVACI DĚVÍN 2016 2025 Objednatel: Karlovarský kraj Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary IČ: 70891168 Zpracovatel: Občanské sdružení Ploučnice Lipová 627 363

Více

CALLUNA Časopis západočeských botaniků

CALLUNA Časopis západočeských botaniků CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 19 ČÍSLO 1 2014 Obsah Jiří Sladký a Jitka Horková Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2013...1 Jiří Sladký Evropsky významná

Více

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny

Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 User 19.9.2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec

Více

9. Bryologický víkend 2015

9. Bryologický víkend 2015 9. Bryologický víkend 2015 9. Bryologický víkend, 24. 26. 4. 2015 Úvodem Obsah Milé účastnice, milí účastníci bryologického víkendu, Několik fotografií z exkurzí a laboratoře 3 4 také letos Vám a ostatním

Více

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -

Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE

Více

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky

Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky Plán péče o přírodní památku Údolí Javorky na období 2012-2021 Zpracoval: Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: gerzamichal@centrum.cz, tel. 776 829 741 1 1. Základní

Více

BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY

BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 155-166 ISBN: 80-86046-83-4 BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY Botanical exploration of some special protected areas in PLA Železné hory Josef

Více

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar

A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Dokumentace vybraných mokřadů na Jindřichohradecku A) Niva Hamerského potoka nad rybníkem Vajgar Mokřad s olšinou se nachází nad levým břehem Hamerského potoka v jeho zamokřené nivě nad ústím Hamerského

Více

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled

Více

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace) Ing. Pavlína Hakrová, Ph.D. Vodní ekosystémy mokřady (wetlands) Definice: území

Více

Sortiment bylinných směsí

Sortiment bylinných směsí Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...

Více

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM

FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Diplomová práce Roman Otáhal Studijní program: N1501 - Biologie Studijní

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)

Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district

Více

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)

Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

Horní Lideč 13. 15. červen 2014

Horní Lideč 13. 15. červen 2014 Floristický minikurz Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti Horní Lideč 13. 15. červen 2014 Informační materiál pro účastníky Zpracovali: Jana Tkáčiková & Martin Dančák Již potřetí pořádá

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 5: 133 146, 2008 ISSN 1801-5972 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní rezervace Branty (CHKO Žďárské vrchy) Inventarization of flora and vegetation of Branty reserve JIŘÍ JUŘIČKA,

Více

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009

Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:

Více

Plán péče o PP Sochorov

Plán péče o PP Sochorov Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační

Více

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)

Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1) Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka

Více

PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) 2016-2025 NA OBDOBÍ

PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) 2016-2025 NA OBDOBÍ PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ 2016-2025 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1970 kategorie ochrany: název

Více

Louka v Jinošovském údolí

Louka v Jinošovském údolí Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY)

PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 81-87 ISBN: 80-86046-33-4 PŘÍSPĚVEK KE KVĚTENĚ LUK V OKOLÍ ORLICKÉHO ZÁHOŘÍ (CHKO ORLICKÉ HORY) The contribution to the study of meadow flora in the vicinity of

Více

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem

Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Acta rerum naturalium 5: 147 152, 2008 ISSN 1801-5972 Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Floristic and vegetation survey of the locality Nad Vírem PAVEL LUSTYK Moravský Lačnov 287, CZ 568

Více

NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK

NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 187-191 ISBN: 80-86046-83-4 NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK The proposal of natural landmark Brandýsek (East Bohemia, Czech republic) Josef RUSÒÁK Správa CHKO

Více

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013

Kurz BOT/VCRSB VEGETACE. ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Kurz BOT/VCRSB VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY I. Lubomír Kincl Martin Duchoslav 2012-2013 Většina prezentovaných fotografií pochází z Portálu české flóry (flora.upol.cz). Suché trávníky suché trávníky představují

Více

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM

ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM ZÁKLADNÍ INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PR Dětaňský Chlum Zpracoval: Radek Fišer - vyšší cévnaté rostliny Pavel Krásenský entomologie vybrané skupiny Prosinec 2007 ÚVOD V období říjen 2006 až listopad 2007 byl

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:

Více

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů

Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny

Více

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %

Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem % Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristic and vegetation research at the Zhejral reserve ESTER HOFHANZLOVÁ 1,2, LIBOR EKRT 1 1 Katedra botaniky, Biologická

Více

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika

Více

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016

Plán péče o NPP Klonk. na období 2007-2016 Plán péče o NPP Klonk na období 2007-2016 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Klonk Kategorie NPP Evidenční kód 369 Kategorie IUCN

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 4: 31 42, 2008 ISSN 1803-1587 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Inventorization of the flora and vegetation of Mlýnský potok

Více

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES

Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Alej u hranice - založení interakčního prvku ÚSES (projektová dokumentace) Zpracoval: Ing. Darek Lacina Brno květen 2013 Obsah Průvodní zpráva... 2 Zdůvodnění

Více

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY listopad 2012 Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy na období 2014 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód

Více

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice

Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice

Více

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024

PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 PLÁN PÉČE O ZCHÚ PŘÍRODNÍ REZERVACE DRÁCHOVSKÉ LOUKY NA OBDOBÍ 1. 1. 2014 31. 12. 2024 Zpracoval: NaturaServis s.r.o.: Ing. Petr Hesoun Ing. Jiří Heyda V Litvínově: 30. 6. 2014 1. Základní údaje o zvláště

Více

Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří

Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Bulletin Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 26: 163 176, 2004 Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Subcontinental oak forests of Carici fritschii-quercetum roboris

Více

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Územní systém ekologické stability (ÚSES) Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými

Více

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá

Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Seminární práce k předmětu Ekologie krajiny (HEN 414) Krajinně ekologické hodnocení okolí krušnohorské obce Suchá Vypracovala: E-mail: Obor: Lucie Smutná mmela@seznam.cz Humanitní environmentalistika (mgr.

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 (Téma č. 1. Mapování výskytu určitého druhu, skupiny druhů či biotopu) Vsetín-Bobrky, mezofilní ovsíková louka

Více

SYNANTROPNÍ FLÓRA U PETROVY BOUDY V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT)

SYNANTROPNÍ FLÓRA U PETROVY BOUDY V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 9 (2001): 95-107 ISBN: 80-86046-54-0 SYNANTROPNÍ FLÓRA U PETROVY BOUDY V KRKONOŠÍCH (MONITORING, MANAGEMENT) Synantropic flora round the Petrova bouda in the Krkonoše Mountains

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.11 Botanický

Více

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM na období 2011-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail:

Více

Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace

Botanický inventarizační průzkum. Přírodní rezervace Botanický inventarizační průzkum Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka Libor Ekrt 2011 Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, CZ- 370

Více

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic

Plán péče o přírodní památku Studánky u Cerhovic o přírodní památku Studánky u Cerhovic na období 2016-2025 Petr Karlík listopad 2015-1 - Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a

Více

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické

Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Ornitologický a botanický průzkum mokřadu u Dobré Vody Lipnické Vojtěch Kodet & Dana Kořínková

Více

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Lesnická fytocenologie a typologie HS 23 kyselá stanoviště nižších poloh HS 25 živná stanoviště nižších poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ Listopad 2007 České Budějovice Přírodní památka Ohrazení Strana 2 Přírodní památka Ohrazení Pro období: 2008 2017 1. Základní identifikační a popisné

Více

Monitoring evropsky významného druhu

Monitoring evropsky významného druhu Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. & DC.) Brid. ex Moug. & Nestl. na 11 vybraných lokalitách v CHKO Jeseníky v roce 2010 2010 Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování

Více

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU

REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU REVITALIZACE ZELENĚ,,NA KOPANINÁCH" VE ŽDÍRCI NAD DOUBRAVOU A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Město Ždírec nad Doubravou, Školní 500, 582 63 zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures

Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Louky a mezofilní pastviny (Molinio-Arrhenatheretea) Meadows and mesic pastures Petra Hájková, Michal Hájek, Denisa Blažková, Tomáš Kučera, Milan Chytrý, Marcela Řezníčková, Kateřina Šumberová, Tomáš Černý,

Více

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ

MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT PÉČE O LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRÁZA KROMĚŘÍŽ MANAGEMENT IN LOCAL BIOCENTRE HRÁZA KROMĚŘÍŽ Miluše Tichá 1) Abstract The controlled succession is one of the care methods of new established landscape

Více

U H L Í Ř S K Ý V R C H

U H L Í Ř S K Ý V R C H PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie

Více

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy

Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 143 150 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Všechovice TECHNICKÁ ZPRÁVA Únor 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby... 3 1.1. Přehled výchozích podkladů... 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku (současný

Více

REGENERACE PARKU EMINA ZÁMKU

REGENERACE PARKU EMINA ZÁMKU REGENERACE PARKU EMINA ZÁMKU Dokumentace pro provádění stavby Technická zpráva Investor: Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 449/3, 602 00 Brno Objednatel: Příspěvková organizace Emin zámek, zastoupená

Více

Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009

Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009 Management biodiversity v Krkonoších a na Šumavě - zpráva spoluřešitele za rok 2009 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail: matejka@infodatasys.cz Praha, 2010 Obsah Úvod... 3 Dílčí

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA

Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Přírodní hřiště Mateřská škola Lázně Bělohrad TECHNICKÁ ZPRÁVA Březen 2015 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 6 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 6 1.3.

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÝ KRAJ Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.:386 720 708, fax: 386 359 070 e-mail: machovas@kraj-jihocesky.cz,

Více

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013 2013 Štěpán Koval & Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování výsledků Štěpán Koval, Magda Zmrhalová Fotodokumentace Štěpán Koval (ŠK), Magda Zmrhalová (MZ) Grafické

Více

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ

BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ BIOLOGICKÝ PRŮZKUM RYBNÍKŮ K.Ú. TĚCHOBUZ součást projektu BG FTA EČ 008 Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka září 2009 1. Základní údaje: Objednatel A.R.C.,

Více

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám

Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Druhová bohatost a složení bylinného podrostu lesů jihozápadní části CHKO Český kras ve vztahu k jejich historii a přírodním podmínkám Jeňýk Hofmeister Jan Hošek Marek Brabec Radim Hédl Martin Modrý variabilita

Více