Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. B a k a l ářská práce. Vendula Škrabánková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. B a k a l ářská práce. Vendula Škrabánková"

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci B a k a l ářská práce Vendula Škrabánková 2008

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec B a k a l ářská práce Vendula Škrabánková 2008

3 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotnických služeb Analýza směnárny v režimu kurzu Floating Vypracovala: Vendula Škrabánková Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej Lešetický Praha, červen 2008

4 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma»analýza směnárny v režimu kurzu floating «jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Praha, Červen 2008 podpis studenta

5 Anotace. Bakalářská práce se bude zabývat popisem směnárny, jejího fungování, právních norem a historickým vývojem. Dále se zaměří na kurzové režimy, oscilační pásmo, intervence ČNB, dopady vstupu ČR do měnové unie. Červen 2008

6 Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat Ing. Ondřeji Lešetickému a doc. Ing. Pavlu Dvořákovi; CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

7 Obsah Úvod Historie peněz a přehled kurzových režimů Vznik peněz a počátky směnárenství Systémy měnových kurzů Předcházející režimy stanovování kurzů u nás Popis režimu Floating 13 2 Evropská měnová integrace Fáze vývoje hospodářské a měnové unie Zavedení systému ERM Dopady vstupu ČR do měnové unie Maastrichtská kritéria 22 3 Analýza provozu směnárny Legislativa v oblasti provozu směnáren Základní pravidla a povinnosti Bezpečnost a vnitřní zásady Vnitřní systém Popis produktů Srovnání obchodní strategie s konkurencí Stanovování kurzů (rozhodování o slevách) Finanční rozbor a vliv změny kurzu 33 Závěr...35

8 Úvod První myšlenka, která se člověku vnukne při potřebě směnit peníze je navštívit banku nebo směnárnu. Tento způsob výměny peněz se zdá býti nejbezpečnějším. Výhodou směnáren oproti bankám je pružnější otevírací doba a většinou i výhodnější výměna peněz. Co je tedy vlastně směnárna? Je to podnikatelský subjekt založený za účelem směny peněz různých zemí. Nejvíce směnáren se nachází v turistických oblastech a velkých městech. Ve směnárně pracuji 7 let a díky tomu jsem měla možnost hlouběji poznat principy fungování této specifické oblasti podnikání. V této bakalářské práci bych se s Vámi ráda o své poznatky podělila a seznámila Vás s legislativou v oblasti směnáren, nabízenými službami a produkty, různými obchodními strategiemi a způsoby stanovování kurzů a slev. Dále Vám přiblížím související témata, jako je historie peněžnictví a směnárenství, režimy měnových kurzů a jejich vývoj v ČR. Částečně se budu zabývat i tématem, které se týká nás všech a stále se o něm mluví. Jedná se o evropskou měnovou integraci, její fáze a zavedení systému ERM II. 2

9 1 Historie peněz a přehled kurzových režimů 1.1 Vznik peněz a počátky směnárenství 1 Už v dávných dobách se objevila potřeba směny zboží. Jako první a nejjednodušší způsob se používal barterový obchod. Barterový obchod trval několik tisíciletí, dokud člověk nevymyslel a nezačal používat peníze. Starověkou ekonomiku považujeme za období předmonetární. Trvalo několik století, než byla vyrobena a použita první mince. V tomto období se k placení používaly nejprve různé kameny, lastury a ulity, potom hrály roli peněz drahé kovy. Zprvu se používaly kusy kovů, později pro usnadnění práce slitky - ty se pak začaly označovat hodnotou hmotnosti, obrazci a symboly. Na území českých zemí se počátek mincovnictví připisuje Keltům. Razili zde zlaté statéry z vysokojakostního zlata. Někdy tyto mince bývají označovány jako duhovky. Za existence Franské říše se začínají razit denáry. Český kníže Boleslav I. začíná v 10. st. s ražbou stříbrných denárů. Vedle Přemyslovců zde začínají razit mince i Slavníkovci. První moravské mince razí pod vlivem českého mincovnictví Břetislav I. Ten také v r přistupuje k první plošné mincovní reformě. Ve 13. stol. přichází s reformou Přemysl Otakar I. Zavádí zde ražení Brakteátů. Tyto mince razili králové Přemysl I., Václav I., Přemysl II. A Václav II. R došlo k významné finanční reformě krále Václava II. začal se razit Pražský groš a ražba byla soustředěna do Kutné Hory. Jan Lucemburský ubral českým grošům na jakosti. V druhé polovině 14. století, za vlády Karla IV., se objevují nové dílčí jednotky pražského groše duté (brakteátové) haléře. Pražský groš si po celou dobu používání (mezi roky ) držel stabilní hodnotu i vzhled. 1 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava ČECHÁK, Vladimír PETERSKÁ, Zuzana: Bankovnictví. Praha 2005, ISBN

10 Po r se začíná objevovat tolarová měna díky snaze Ferdinanda I. Habsburského o sjednocení měny na celém svém území. Centralizační snahy vyvrcholily zavedením tzv. Augšpurského mincovního ediktu v r tím se uvedl do říšského mincovnictví zlatník v hodnotě 60 krejcarů. V Čechách vstupuje v platnost o dva roky déle. Neměl ale dlouhého trvání a Maxmilián II. se v r, 1573 vrací k tolaru. Objevují se také mimo jiné bílé či malé groše. Další významný zásah přinesly mincovní reformy Marie Terezie. Od r se přistupuje k zavedení jednotné měny ve všech dědičných habsburských zemích. Základem je vídeňská marka (hřivna), z níž se razí 12 tolarů. Tato měna je brzy nahrazena kolínskou hřivnou tzv. dvacetizlatkovou. Od r se na našem území razily: tolar, půltolar, čtvrttolar a ražbu doplňovaly drobné krejcarové mince groš, krejcar, grešle a půlkrejcar. Papírové peníze Za vlády Marie Terezie se v našich zemích poprvé objevují papírové peníze, v Evropě se nejdříve používaly v Anglii, zde se vyvinuly z dlužních úpisů již koncem 17. stol. Světové prvenství však patří Číně, kde byly známy již v 10. století. Dynastie Ming pak od jejich používání upustila kvůli hyperinflaci. U nás se roce 1892 zavádí zlatá korunová měna. Používaly se jak mince, tak bankovky. Souběžně se používaly rakouské zlatky. Oficiální povinnost počítat v nové korunové měně byla stanovena od Tento systém se udržel do rozpadu Rakouska-Uherska byly uzavřeny hranice a okolkovány všechny obíhající bankovky. První emisi vlastních papírových peněz vydával Bankovní úřad ministerstva financí v Praze v září V roce 1920 proběhla druhá emise. Vlastní mince začala Československá republika razit r ve státní mincovně v Kremnici. Od r byly vydávány bankovky Národní banky československé. V době okupace platily protektorátní bankovky a státovky. Koncem roku 1944 byl dekretem prezidenta republiky zřízen československý měnový úřad a byl pověřen dočasnou funkcí emisního ústavu. Po osvobození a obnovení politického a hospodářského života Československé republiky došlo i k obnovení peněžního systému a poměrně rychle byly vydány státovky a následně i bankovky. Po měnové reformě byly u nás vydány státovky

11 a bankovky nové, některé i s nezvyklými nominálními hodnotami, jako např. tříkoruna a dvacetipětikoruna. V roce 1993 byla postupně uvedena do oběhu peněžní soustava České republiky, v podobě jakou známe dnes. Vývoj bankovnictví Za první zárodek bankovních služeb lze považovat půjčování peněz. V období feudalismu tyto transakce probíhaly tak, že si panovník vypůjčil obvykle od netuzemského obchodníka a nezřídka ve snaze splatit dluh použil mocenský způsob zbavování se těchto osob. Dříve se podle křesťanských zásad nevybíral úrok za půjčení peněz, neboť dle nich šlo pouze o plynutí času. Půjčování za peníze se zde mohli věnovat pouze nekřesťané, obvykle to byli Židé. Odtud asi pochází dodnes zlidovělé pojmy nekřesťanský úrok nebo lakomý jako žid. V 16. a 17. století plnily tuto úlohu soukromé bankovní domy jako součást svého podnikání. Teprve na přelomu 17. a 18. století se situace mění. Obchodníci a směnárníci sami rozhodují o výši úroku a částkách úvěrů a často by se dali přirovnat k lichvářům. První soukromý, i když malý bankovní dům vznikl v Brně r. 1751, byl spojen s komoditní burzou a sloužil pro potřebu okolních textilních manufaktur. První skutečnou bankou, která vznikla v Rakousku, byla Vídeňská městská banka Wienerstadt Bank, zal. r a jejím úkolem byla především správa státních financí. Roku 1816 byla ve Vídni založena národní banka. Kromě ní existovala řada malých soukromých firem. V roce 1819 pak byla založena ve Vídni i Česká spořitelna. R byla v Praze otevřena filiálka Vídeňské národní banky. Mnohem významnějším obdobím však je druhá polovina minulého století, R vznikla jedna z nejvýznamnějších rakouských obchodních bank Creditanstalt, která také po dvou letech zřizuje filiálku v Praze. Skoro současně je v Linci založena banka Boden Creditanstalt, zaměřená na úvěrování pozemkového vlastnictví. V následujících letech je jak v česku, tak v Rakousku založeno mnoho dalších bank. R zahájila svou činnost významná Živnostenská banka. Po velké depresi zkrachovalo mnoho bank, Živnostenská a také známá Bomische Union Bank to ustály.

12 V poslední třetině předminulého století se hodně rozvíjelo malobankovnictví. R byla založena např. poštovní spořitelna. Také se projevila sféra lidového peněžnictví zakládání záložen a kampeliček. Ty totiž představovaly úspěšnou formu překonání nedůvěry velkých bankovních domů vůči drobným úvěrovým klientům. Kampeličky a záložny sloužily pro půjčky řemeslníkům a svépomocným výrobním družstvům. Nejvýhodnější úvěry poskytovaly záložny svým vkladatelům členům. První záložna tohoto typu vznikla ve Vlašimi r V druhé polovině 60. let vzniká mnoho dalších českých bank založených na komerční bázi. Jsou to například Záložní a úvěrní ústav v Hradci Králové, Úvěrní banka v Kolíně (později se mění v Pražskou úvěrní banku a přesídluje do Prahy), Česká průmyslová banka atd. Na počátku 20. let přibývají Sporobanka, Pozemková banka, Česká banka, Pivovarská banka, Banka Bohemia, Agrární banka, Moravská agrární a průmyslová banka a Moravsko-slezská banka. Kromě těchto je zde řada filiálek Rakousko-uherské národní banky a vídeňských obchodních bank. Pro představu postavení bank na trhu lze uvést, že akciový kapitál Živnobanky a Pražské úvěrové banky dosahoval téměř takové hodnoty, jako byla hodnota akciového kapitálu všech ostatních bank dohromady. Rezervní fondy těchto dvou bank představovaly osmdesát procent veškerých rezervních fondů českých bank.. Mezi spořitelnami měla od konce minulého stol. nejvýznamnější místo Pražská městská spořitelna založená r Vznik Československé republiky přinesl bankovnictví další změny. V listopadu r byla pověřena dočasnou funkcí cedulového ústavu Zemská banka ta však k emisní činnosti vůbec nepřistoupila. V březnu 1919 byl zřízen Bankovní ústav při ministerstvu financí jako státní úřad. Teprve byla zřízena Národní banka československá byla emisní bankou. Působila na celém území, měla 2 hlavní ústavy, 34 filiálek a 143 poboček. V období protektorátu byla podřízena německému diktátu, název se změnil na Národní banku Čech a Moravy, r musela zrušit své filiálky na obsazeném území a 15. března 1939 bylo osamostatněno slovenské bankovnictví. Zajímavými změnami prošlo i komerční bankovnictví. Působilo zde asi 301 obchodních akciových bank a po válce došlo k mnoha krachům a fúzím slabších bank. Po 11 letech už zde působilo pouze 114 akciových bank.

13 Většina akciového kapitálu a vkladů se soustředilo v 7 největších bankách: Živnobanka, Anglopragobanka, Česká eskontní banka, Česká banka Union, Česká průmyslová banka, Banka pro obchod a průmysl a Moravská banka. Bankrot několika významných bank po r dal odezvu k tvorbě nové bankovní legislativy. Kromě obchodních bank působily v tehdejším Československu i peněžní ústavy ve formě veřejnoprávních institucí bez akciového kapitálu. Zemská banka dostala právo provádět širší bankovní obchody a stala se významným depozitním a reeskontním centrem pro ústavy lidového peněžnictví. Dále byla bankovní soustava doplněna Poštovní spořitelnou, Československým reeskontním a lombardním ústavem. Německou okupaci plně přežila pouze Živnobanka. Poznamenána byla i Národní banka československá, realizovala měnovou reformu vyhlášenou a uznanou jednotkou na celém území se stala koruna československá. Prezidentskými dekrety v říjnu 1945 byly všechny banky znárodněny. V únoru 1948 byla Národní banka československá zapojena do centralizace státní ekonomiky. Došlo ke sloučení bank, zůstaly zde pro krátkodobý úvěr Živnobanka v Čechách a Tatrabanka na Slovensku a k dlouhodobým úvěrům byla určena Investiční banka. V r byly tyto instituce sjednoceny do Československé státní spořitelny. V r byla ustavena Československá obchodní banka k realizaci peněžních vztahů se zahraničím. Tato situace panovala až do r V roce 1990 vzniká bankovní systém tak, jak ho známe dnes. Směnárenský systém Začátek systému hodný ke zmínění sahá do dob hluboké totality. Jediný oficiální institut, kde bylo možné zakoupit valuty, byla Státní banka československá. Situace však nebyla zdaleka tak jednoduchá jako dnes. Člověk musel před odjezdem vyplnit spoustu dokumentů a projít složitým procesem. Bylo potřeba vypsat celní a devizové prohlášení, sehnat si výjezdní doložku a při výjezdu mimo země RVHP také obstarat devizový příslib, který byl vydán pouze se souhlasem zaměstnavatele. Je potřeba uvést, že částky byly omezené dle předem stanovených limitů a byly tak malé, že obvykle nedostačovaly k normálnímu přežití. Důvodem, proč nemohli lidé získat valuty tak snadno jako dnes je, že byl dovoz do země

14 značně regulován a hlídán režimem. Lidé, kteří vydělávali peníze v cizí měně, museli všechny peníze uložit na devizové účty u Živnobanky a ta je spravovala. Na základě žádosti potom vyplácela buď omezené množství nebo tuzexové poukázky, lidově nazývané bony. Bony sloužily pro nákup dovezeného zboží ze západu zboží velmi nedostatkového a žádaného. Bony byly vůči koruně v kurzu 1:1. Toto byla však jen oficialita. Vzhledem k velkému deficitu, který tato ekonomika způsobovala, se na černém trhu bony prodávaly v kurzu asi 1:5. S tím samozřejmě souvisel způsob, jak se dalo k bonům přijít. Existovaly osoby, kterým se říkalo vekslák. Tyto osoby se obvykle nechaly zaměstnávat pomocnými pracemi a v rámci volného času se živily neautorizovanými operacemi, kdy se snažili získat valuty jinak. Snažili se například odchytávat skupinu cizinců a vykupovat od nich valuty za příznivější kurz než banka. Prodávali je pak samozřejmě několikanásobně dráž. Když například banka platila za marku 5 Kčs, všeobecně se vědělo, že je u veksláků k sehnání za 25 Kčs. 1.2 Systémy měnových kurzů Systémem měnových kurzů se podle Samuelsona a Nordhause rozumí soubor pravidel, úmluv a institucí, podle nichž se provádějí a inkasují platby v rámci transakcí, které přesahují hranice zemí. Systém existuje proto, že všechny země považují měnový kurz za příliš důležitý, než aby se ponechal neregulovanému trhu. Měnové kurzy mají vliv na produkt, inflaci, zahraniční obchod a na mnoho dalších ústředních hospodářských cílů, takže je přirozené, že vlády se snaží působit na měnový trh tak, jak je to potřeba. 2 2 SAMUELSON, P. A. NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda, ISBN: X s.

15 Pavel Žambecký hledí na kurzové režimy ze dvou pohledů. 3 Podle směnitelnosti a podle způsobu stanovování kurzů. Volba kurzového režimu má vliv na mnoho aspektů v ekonomice. Z hlediska směnitelnosti dělíme měny na směnitelné a nesměnitelné. Nesměnitelné měny se neobchodují na devizovém trhu, kurz je stanoven příslušnou institucí, obvykle to je centrální banka nebo ministerstvo financí. Měnový kurz neplní svojí základní funkci není určen interakcí nabídky a poptávky. Směnitelné měny dále dělíme dále na měny s vnitřní směnitelností a s vnější směnitelností. S měnami směnitelnými vnitřně se obchoduje pouze na domácím devizovém trhu. Vnitřní směnitelnost zajišťuje přístup tuzemským firmám k zahraničním měnám a to tím, že umožňuje vedení účtu pouze v korunách. Když přichází platba v zahraniční měně, získané peníze jsou pak k dispozici dál. Tento systém byl u nás uplatňován mezi roky O vnější směnitelnost se jedná, pokud se měna běžně obchoduje na devizových trzích. Směnitelné měny se obchodují v jednom ze dvou základních kurzových režimů pevném nebo plovoucím. 4 Plovoucí kurz nazýváme floating. Existuje několik jeho druhů. Základem ovšem je určitá volnost nebo nezávislost na centrální bance nebo jiné podobné instituci a také samovolné určování kurzů pomocí nabídky a poptávky. Režim pevného kurzu spočívá v navázání domácí měny na jinou, případně na koš měn. Např. česká koruna byla do r navázána na koš měn DEM a USD. Centrální banka stanoví pevnou hodnotu vůči referenční měně a tuto dodržuje pomocí devizových intervencí. V režimu pevného kurzu bývá stanoveno fluktuační pásmo, při riziku překročení hranice dochází k intervenci centrální banky. V případě, kdy banka dlouhodobě nedokáže udržet kurz v mezích pásma, musí přistoupit k devalvaci (revalvaci) měny anebo změně kurzového režimu. 3 ŽAMBECKÝ, Pavel TAUŠER, Josef: Ekonomie měnového kurzu I. Praha 2003, ISBN ŽAMBECKÝ, Pavel TAUŠER, Josef: Ekonomie měnového kurzu I. Praha 2003, ISBN

16 Crawling Peg je určitý systém pevného kurzu s pravidelnými a dopředu ohlášenými úpravami centrální parity vůči referenční měně. Jde vlastně o úpravy kurzu směrem dolů, což zastavuje reálné posilování v důsledku inflace. Pro tyto korekce se používá pojem devalvace, v případě růstu měny se jedná o revalvaci. Systém skutečně pevného kurzu bez oscilačních pásem je nazýván Currency Board, neboli měnový výbor. Představuje pevné ukotvení domácí měny na měnu zahraniční bez pásem oscilace. Cílem tohoto mechanismu je vyrovnat domácí inflaci s inflací měny použité k ukotvení. Nakonec nesmím zapomenout zmínit režim Zlatého standardu 5. Ten ve své čisté podobě fungoval mezi roky 1880 až Zlato bylo společnou měnou ve světě a měnový kurz závisel na poměru domácí měny ke zlatu. Veškeré bankovky musely být plně kryty zlatem, což přesně definovalo množství peněz v oběhu. Po první světové válce se objevuje modifikace systému zvaná Zlatý měnový standard, založená na měnovém slitku. Po druhé světové válce a velkých hospodářských problémech v Evropě se při konání měnové a finanční konference v americkém městě Bretton Woods v r učinily následující závěry. Vznikl zlatý dolarový standard, byl vymezen zlatý obsah amerického dolaru na 0, g zlata a konvertibilita 35 USD za 1 trojskou unci (=31,1035 g zlata o ryzosti 24 karátů). Byl vytvořen Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Všeobecná dohoda o clech a obchodu. 1.3 Předcházející režimy stanovování kurzů u nás 6 Historie československé koruny sahá do doby Rakouska-Uherska. Před druhou světovou válkou byla československá koruna považována za jednu z předních měn. Vyznačovala se vysokou stabilitou kurzu a důvěrou na devizových trzích, a to i během hospodářské krize dvacátých let. Úspěšné období narušila druhá světová válka - připojení k bretonwoodským 5 JÍLEK, Josef: Peníze a měnová politika. Praha 2004, Grada Publishing, první vydání. ISBN DURČÁKOVÁ, Jaroslava MANDEL, Martin: Mezinárodní finance. Praha, Management Press. ISBN

17 dohodám a členství ve vznikajícím Mezinárodním měnovém fondu. Zlatý obsah koruny nebyl stanoven přímo poměrem ke zlatu, ale odvozen od platného kurzu amerického dolaru. Základem bylo porovnání cen v Československu a v jiných vyspělých tržních ekonomikách. Kurz byl stanoven 50 Kč za 1 USD. Z toho byl odvozeně vypočítán poměr koruny ke zlatu a zlatá parita byla uznána Mezinárodním měnovým fondem. V roce 1953 Československo, stejně jako ostatní prosovětsky orientované země, vystoupilo z Mezinárodního měnového fondu a postavilo své hospodářství na principu státního devizového monopolismu. Stát dostal výlučné právo uskutečňovat platební a úvěrový styk se zahraničím a sám rozhodoval o nakládání s devizovými hodnotami. Kurzový režim byl nepružný, jednalo se o administrativně stanovený kurz. 1. června 1953 byla provedena měnová reforma. Zlatý obsah jedné Kčs byl stanoven na 0, g ryzího zlata. Zlatý obsah měl být výrazem kupní síly, ta se však díky vývoji cenové hladiny změnila a zlatý obsah koruny byl nadhodnocen. Ze zákona vyplývala povinnost udržovat daný kurz k sovětskému rublu. Nereálnost administrativně stanoveného kurzu se však záhy projevila. Zavedl se systém kurzových příplatků a přirážek. Devizový monopol téměř neumožnil obyvatelstvu obstarání devizových prostředků pro vlastní potřebu. Donutil naopak občany, aby směnili veškeré prostředky na československou měnu nebo tzv. Tuzexové poukázky. S tím také souvisel velmi nízký kurz nabízený zahraničním návštěvníkům a vznikal pak snadno černý trh s devizami jakýsi zárodek směnárenské činnosti. Mezi roky zde platil korigovaný kurz se skrytou oscilací. Kurz odvozený od zlaté parity se pomocí skrytého korigování dostal na hranici, kde znázorňoval kolik ekonomiku stojí získání jednotky deviz pomocí exportu zboží. R byl kurz částečně navázán na individuální měnový koš, složený z USD, DEM, ATS, GBP, FRF. V roce 1989 byly vytvořeny některé předpoklady pro vnitřní směnitelnost koruny, zanikly korigující koeficienty a vztahy začaly být vyjadřovány průměrnou cenou získávaných deviz. Jednalo se o jednosložkový kurz koruny.

18 V roce 1990 byl zaveden jednotný kurz pro obchodní a neobchodní platby a provedena devalvace kurzu ke směnitelným měnám. Koruna byla navázána na koš měn, kde byla zastoupena DEM a USD v poměru asi 2 : 1. Přechod centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní postupně uvolňuje směnitelnost československé koruny. Platila zde omezená vnitřní směnitelnost, založená na následujících prvcích: Domácím podnikům byl umožněn volný přístup ke konvertibilním měnám. Veškeré devizové příjmy musely být prodány za stávající kurz autorizovaným domácím bankám. vedení devizových účtů až na výjimky nebylo povoleno; domácnosti mohly držet regulovaný obnos deviz, mohly mít devizový účet na kterém zůstatky podléhaly platné regulaci pro odliv kapitálu; volba banky závisela na podnikateli samotném; banky vystupovaly jako samostatné subjekty a obchodovaly mezi sebou, aby zajistily devizové operace klientů; státní banka československá vystupovala jako určitý garant celkové likvidity, s možností zásahu do vlastních devizových rezerv. Záměrem režimu vnitřní směnitelnosti bylo vytvořit prostředí, do kterého by tekly zahraniční investice podporující restrukturalizaci a privatizaci podnikového sektoru. Ústavně byla zaručena ochrana zahraničních investic. Od roku 1992 skončila pevná fixace koruny na měnový koš a bylo zavedeno fluktuační pásmo v rozmezí ± 0,5 %. Touto změnou přestává být ovlivňován vývoj kurzu pouze pohybem kurzů v měnovém koši a začíná také odrážet vývoj nabídky a poptávky na vnitřním trhu. V roce 1993 se Československo rozdělilo na dva samostatné státy a československá koruna byla nahrazena korunou českou v poměru 1 : 1. V roce 1995 byl schválen nový devizový zákon a česká koruna se tím stává plně směnitelná. Zákon dává volný přístup k devizám a umožňuje všem tuzemcům obchodovat s cizozemci v české nebo cizí měně rozšířila ČNB fluktuační pásmo na ± 7,5 %. V roce 1997

19 díky měnové krizi zrušila toto pásmo úplně. Tím se česká koruna dostala do režimu volně plovoucího kurzu a toto platí dodnes. 1.4 Popis režimu Floating Čistý plovoucí kurz je režim měnového kurzu, kdy měnový kurz je výlučně závislý na trhu, tj. na nabídce a poptávce po dané měně bez jakékoliv intervence centrální banky či jiné státní instituce. 7 V režimu čistého plovoucího kurzu se centrální banka předem vzdává možnosti intervenovat. Kurz dané měny je tak čistě výsledkem interakce mezi nabídkou a poptávkou na devizovém trhu, přičemž centrální banka do dění na devizovém trhu vůbec nezasahuje. 8 Častěji se používá nezávislý plovoucí kurz neboli řízený floating. Jedná se o režim, který je občas ovlivňován intervencemi centrální banky nebo jiné instituce a to z důvodu možnosti řídit ekonomickou situaci a vývoj kurzu v dané zemi. Určování měnového kurzu koruny je přenecháno hlavně tržnímu systému nabídky a poptávky, není vyhlášena ani centrální parita, ani fluktuační pásmo. K intervencím dochází jen ve vyjímečných případech a bývají uskutečňovány v souladu s cílováním inflace. Řízený plovoucí kurz managed float je systém ovlivňovaný intervencemi centrální banky proti přílišnému oslabení nebo posílení měny. Nejčastějším nástrojem, který centrální banka používá, je nákup či prodej zahraniční měny za domácí. Cílem bývá snaha zabránit nadměrným kurzovým výkyvům nebo udržet výkyvy v přijatelném rozpětí. 7 JÍLEK, Josef: Peníze a měnová politika. Praha 2004, Grada Publishing, první vydání. ISBN ŽAMBECKÝ, Pavel TAUŠER, Josef: Ekonomie měnového kurzu I. Praha 2003, ISBN

20 2 Evropská měnová integrace 2.1 Fáze vývoje hospodářské a měnové unie 9 Za první mezinárodní měnový systém je považován Brettonwoodský systém. Vznikl v roce 1944 podepsáním dohody 44 států o vytvoření Mezinárodního měnového fondu (MMF). Tento systém fungoval až do roku 1973, byl konstruován na pevných devizových kurzech, které se stanovovaly podle amerického dolaru a ten se fixoval cenou zlata v hodnotě 35 USD za trojskou unci. Členské země měly možnost využívat úvěrových prostředků MMF. Úvěrové zdroje vznikaly tím, že každá členská země dostala přidělenu určitou členskou kvótu vymezující objem prostředků, kterými přispívala do celkového fondu rezerv. V roce 1967 se členské státy MMF na výroční schůzi v Rio De Janieru dohodly na vytvoření mezinárodních reservních prostředků, tzv. Zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR). Důvodem k tomu byly devalvační tlaky na dolar, které způsobila slábnoucí síla dolaru na přelomu padesátých a šedesátých let na základě významných zásahů do výdajů státního rozpočtu USA, inflace, zavedení devizové směnitelnosti v západoevropských zemích, růstu konkurenceschopnosti výrobků západoevropských zemí a Japonska a další události. Na konci roku 1971 proběhla ve Washingtonu měnová konference a ta se usnesla na některých zásadních změnách. USD devalvoval o 7,9 %, zrušila se směnitelnost dolaru za zlato, zavedla se 10 % dovozní přirážka, přešlo se na úřední kurzy a vazbu měn na SDR, změnila se pásma přípustných odchylek V roce 1972 začal v Západní Evropě fungovat mechanismus nazývaný had v tunelu. Účastníky byly Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Holandsko a Západní Německo, později se připojila Velká Británie a Dánsko, Norsko se stalo přidruženým členem. Tento kurzový systém spočíval v tom, že kurzy členských zemí mohly navzájem fluktuovat v rozmezí 1,125 % od jejich centrální parity had, vůči dolaru pak o 2,25 % - tunel. Ropný a surovinový šok, rozdílná tempa inflace v různých zemích a další události sedmdesátých let 9 KUBIŠTA, Václav: Mezinárodní měnové vztahy. Praha 2003, ISBN

21 se staly příčinou upuštění od tohoto kurzového systému. Kurz fluktuující v rámci tunelu byl v roce 1973 zcela uvolněn. 10 Další etapa kurzového mechanismu v Evropě začala v r. 1978, kdy bylo na základě zasedání Rady Evropy v roce 1976 v Kingstonu rozhodnuto o vytvoření EMS zásadních změn světového měnového systému. Především se jednalo o zrušení oficiální ceny zlata, zrušení parit světových měn ke zlatu (počátek floatingu), schválení rozsáhlých prodejů zlata Fondem, používání SDR místo USD jako mezinárodní rezervní měny, vyřazení zlata z oficiálních měnových rezerv, poskytnutí volnosti členským zemím při stanovování kurzů svých měn. Dále došlo ke zvýšení členských kvót a liberalizaci podmínek získání úvěrů. V roce 1979 vzniká Evropský měnový systém (EMS) a dochází k vytvoření kolektivní zúčtovací jednotky ECU (Eureopean Currency Unit). Důvodem byly zejména rozpory mezi USA a západoevropskými zeměmi kvůli postavení dolaru v mezinárodním platebním styku, které posilovala i pozice v koši měn, jež tvořily SDR. ECU sloužila k zúčtování a platbám mezi členskými zeměmi, skládala se z měn členských zemí dvanáctky, jimž byly přiděleny váhy s ohledem na jejich ekonomickou sílu. Původní využití se plánovalo pro oficiální platby mezi centrálními bankami členských zemí, postupně se pak používala i k soukromým transakcím. EMS pracoval na základě daných pravidel. Kurzový mechanismus (Exchange Rate Mechanism, ERM) byl založen na relativně pevných kurzech fluktuujících v rozmezí ± 2,25 % od základních sazeb, pro některou měnu mohlo být pásmo dočasně rozšířeno na ± 6 %. Všechny měny EMS nemusely být zapojeny v ERM. Centrální banky zemí se silnějšími měnami mají povinnost poskytnou půjčku zemi, kde hrozí odchýlení kurzu od dohodnuté parity. EMS fungoval dobře, byl stabilní a nedocházelo ke změnám kurzového rozpětí. V roce 1988 v Hannoveru na zasedání Evropské rady byl ustaven tzv. Delorsův výbor, který měl pověřit Evropskou komisi vypracováním projektu Evropské měnové unie (EMU). O rok později byla vydána zpráva, podle které se měla hospodářská a měnová unie zavést během ČAPEK, Aleš: Mezinárodní měnový a finanční systém. Praha 1994, ISBN

22 let ve třech etapách s následujícími principy. Společná měnová instituce by měla být nezávislá, základem provádění měnové politiky je cenová stabilita, zdůrazňuje se více pravomocí pro národní orgány, ale zároveň se požadují limity pro národní rozpočtové deficity, koordinaci národních rozpočtových politik na principu subsidiarity, zrušení financování deficitů veřejného sektoru centrálními bankami. V roce 1989 byly v Madridu závěry této zprávy odsouhlaseny. V roce 1992 se na summitu v Lisabonu řešil posun ve vztahu členských zemí Společenství ke kandidátským a bohužel se nepodařilo překonat názorové rozdíly na účast těchto zemí v politice Společenství. Průlom přinesl až summit v Edinburghu v prosinci Zde šéfové vlád schválili dokument předložený Evropskou komisí, kde je uvedeno, že splní-li země střední a východní Evropy potřebná kritéria, mohou se stát členy EU. Kodaňský summit v r.1993 přislíbil postkomunistickým zemím otevření cesty k plnému členství v EU. Kritéria byla stanovena poměrně obecně: Stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování práv národnostních a etnických menšin. Existence fungujícího tržního hospodářství. Schopnost převzít povinnosti vyplývající z členství, včetně společného cíle zrealizovat politickou, hospodářskou a měnovou unii listopadu 1993 vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva). Jedním z nejdůležitějších bodů bylo přijetí rozvrhu pro vytvoření hospodářské a měnové unie s cílem zrušit jednotlivé členské měny a pod kontrolou Evropské centrální banky zavést jednotnou měnu. V roce 1994 se konal summit v Essenu a byla zde schválena Předvstupní strategie. Essenská strategie měla být přípravou na cestu ke členství v Evropské unii. Hlavní myšlenkou bylo umožnit perspektivním členům podílet se na činnostech EU ještě před zahájením jednání 11 Černoch, Pavel: Cesta do EU. Praha 2003, ISBN

23 o členství. Dále se řešilo otevření trhu pro zemědělské a textilní výrobky a také problémy reformy politiky a institucí Evropské unie. Přijetí kodaňských kritérií a schválení předvstupní strategie v Essenu posílilo roli programu Phare jako finanční podpory zaměřené především na přípravu členství v EU. Základní plán vytvoření měnové unie se dělí do tří etap První etapa měnové integrace začala 1. července 1990 a trvala do 31. prosince Byla vytvořena kritéria konvergence členských zemí (tzv. Maastrichtská kritéria) s cílem měřit míru sjednocení základních makroekonomických ukazatelů ekonomik členských států při přechodu na společnou měnu, posílila úloha výboru guvernérů centrálních bank a byla pověřena Rada ministrů financí tzv. ECOFIN. Druhá etapa se odehrála mezi 1. lednem 1994 a koncem roku ledna 1994 byl založen Evropský měnový institut (EMI) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Tato instituce byla vytvořena pro přípravu pro vznik Evropské centrální banky (ECB) ve třetí etapě. Členy EMI se staly centrální banky zemí Evropských společenství. Hlavním úkolem Evropského měnového institutu byla příprava zavedení budoucí jednotné měnové politiky, koordinace měnových politik s cílem posílit měnovou stabilitu, dohlížení na Evropský měnový systém a vývoj ECU, výkon konzultativní a poradenské činnosti a spravování části rezerv centrálních bank. V roce 1995 se na Madridském summitu rozhodlo, že společná měna ponese název euro. Dosavadními členy byly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko,Velká Británie, Irsko, Dánsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko. V letech 1994 a 1995 požádaly o členství v Evropské unii téměř všechny státy střední a východní Evropy: Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, v roce 1996 i Česká republika a Slovinsko. 1. ledna 1995 vstoupily do EU další tři země, Rakousko, Finsko a Švédsko. Třetí etapa byla zahájena v roce V této fázi přinesla změny Amsterdamská smlouva, také dochází k zafixování kurzů a zavedení eura. Nejdůležitějším rozhodnutím

24 Amsterodamského summitu se stalo schválení Paktu stability, který zavazoval členské země k přísné rozpočtové disciplíně, aby mohla být včas zavedena jednotná měna euro. 12 Krátce po podpisu Amsterdamské smlouvy byl Komisí uveřejněn soubor dokumentů s názvem Agenda Ta představovala pohled na vývoj Evropské unie a její politiku na začátku 21. století. Zkoumala, jaký dopad bude mít předpokládané rozšíření na Unii, na její jednotlivé politiky a na finanční rámec Unie. Součástí agendy se také staly i tzv. Posudky na žadatelské země. Mezi ně patřilo ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Kypr. S Maltou byla obnovena jednání. Komise se při vypracování opírala o tzv. Kodaňská kritéria přijatá v červnu 1993 v Kodani a o předvstupní strategii, definovanou na Essenském summitu v prosinci Komise přijala pro každou zemi Přístupové partnerství, kde upozorňovala, na co se zaměřit při přípravě na členství. Mezi roky 1998 a 2003 vydávala tzv. Pravidelné zprávy o pokroku jednotlivých kandidátských zemí. Dne 1. ledna 1999 byla na světové trhy uvedena jednotná měna euro. Měny členských států, které se k eurozóně připojily, byly vůči euru zafixovány pomocí nezměnitelného koeficientu dle výsledků devizových trhů k Euro zpočátku fungovalo pouze v neviditelné formě bankovních účtů a bezhotovostních převodů. Objevily se první bankovky a mince národních měn všech členských zemí Unie kromě Dánska, Švédska, Velké Británie (Řecko se k společné měně připojilo později). Švédové hlasovali o euru znovu v září 2003 a s velkou převahou euro opět odmítli. 13 Na summitu v Nice v roce 2000 byly nakonec dohodnuty minimální reformy, potřebné pro nadcházející velké rozšíření EU. Reformy se týkaly tří hlavních institucí: Rady ministrů, Evropské komise a Evropského parlamentu. V prosinci 2001 následovala Laekenská deklarace, neboli prohlášení o budoucnosti Evropské unie a rozhodlo se o svolání Konventu. Konvent se scházel od do a výsledky návrhu ústavy předložil na 12 Černoch, Pavel: Cesta do EU. Praha 2003, ISBN

25 zasedání Evropské rady v Soluni dne Poté probíhaly ratifikace v jednotlivých státech. V roce 2004 přišla vlna rozšíření o deset nových členů Evropské unie. Jednalo se o Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu, Slovinsko a Kypr. Vyjednávání s Chorvatskem a Tureckem začala v roce vstoupily do EU také Rumunsko a Bulharsko. 2.2 Zavedení systému ERM 2 Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci tzv. Fluktuačního pásma. Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma pro pohyb devizového kurzu. V případě kurzových tlaků je setrvání kurzu v rámci fluktuačního pásma bráněno jak národní centrální bankou, tak Evropskou centrální bankou (ECB). Kurzové konvergenční kritérium je oproti tomu jedním z kritérií pro přijetí jednotné měny euro. Plnění tohoto kritéria vyžaduje zapojení do ERM II a zachování kurzové stability, neboli pro splnění kritéria se musí pohybovat v užším intervalu, než je standardní fluktuační pásmo ± 15 %. Původní kurzový mechanismus ERM vytvořený v souvislosti se zavedením předchůdce eura (bezhotovostní ECU European Currency Unit) prošel za posílení více než desetiletí dynamickým vývojem. Významný vliv na design mechanismu měly především 2 události. Za prvé, měnové turbulence z let , kdy došlo k rozšíření fluktuačního pásma ERM z ± 2,25 % na ± 15 %, za druhé, zavedení jednotné měny euro (k ), které znamenalo posun od multilaterálního kurzového systému ERM (princip mřížky propojující jednotlivé měny) k bilaterálnímu systému ERM II, kde jsou měny zúčastněných zemí vázány na euro.

26 Základními charakteristickými rysy mechanismu ERM II jsou: Centrální parita a fluktuační pásmo měn zúčastněných zemí vůči euru jsou stanoveny na základě standardní procedury za účasti ministrů financí, ECB, guvernérů národních centrálních bank a Evropské komise. Standardní fluktuační pásmo je ± 15 %, což nevylučuje možnost stanovení užšího pásma. Intervenční podpora ECB národní centrální bance (NCB) je automatická na hraně stanoveného pásma (tzv. marginal interventions); případné intervence uvnitř pásma (tzv. intramarginal interventions) ECB nemusí, ale může, podpořit. ECB a NCB mají právo zdržet se intervencí v případě ohrožení cíle cenové stability. Změna centrální parity je prováděna na základě standardní procedury, kterou mají právo vyvolat jak ECB, tak členská země. Jak bylo uvedeno výše, v souvislosti s šíří pásma v ERM II je klíčové rozlišovat mezi fungováním mechanismu a vyhodnocením kurzové stability. Stanovení fluktuačního pásma v ERM II má význam pro fungování intervencí národních centrálních bank a ECB. Mechanismus vyhodnocení plnění kurzové stability, který úzce s mechanismem ERM II souvisí, je popsán níže. Kurzové konvergenční kritérium je součástí ostatních konvergenčních (maastrichtských) kritérií, jejichž plnění je podmínkou přijetí jednotné měny euro. Vyhodnocování plnění kurzového konvergenčního kritéria vychází z příslušných ustanovení Smlouvy o Evropské unii (dále jen Smlouva), která jsou dále rozpracována příslušným protokolem a Rezolucí rady, kterou byl založen kurzový mechanismus ERM II s platností od Současnou pozici evropských autorit při hodnocení kritéria kurzové stability lze shrnout následovně: Země se musí v době hodnocení plnění kritéria účastnit v ERM II nejméně dva roky v hodnoceném dvouletém období nesmí dojít k devalvaci centrální parity, splnění kritéria vyžaduje, dle současného chápání ČNB a po konzultaci s příslušnými orgány EU a ECB, udržení devizového kurzu v intervalu ± 2,25% (tj. užším, než je standardní

27 fluktuační pásmo) okolo centrální parity ERM II bez výrazného napětí, jinými slovy, udržení kurzu v úzkém rozmezí ± 2,25% za každou cenu za pomoci nadměrných intervencí či netržních opatření nemusí být hodnoceno jako splnění kritéria kurzové stability. Pokud dojde k pohybu devizového kurzu mimo toto pásmo, je nutné rozlišovat mezi porušením apreciační a depreciační hranice, a zkoumat délku odchylky, důvody odchylky a nastavení úrokových sazeb a intervenční politiky v době vybočení z intervalu. Na závěr definování kurzové stability je třeba zmínit, že vzhledem k tomu, že evropská ekonomická integrace je politický proces, může určitá vágnost ekonomických kritérií odrážet i záměrné ponechání prostoru pro politická rozhodnutí Dopady vstupu ČR do měnové unie Zavedení eura je spojeno s pozitivními i negativními přínosy, některé z nich ovšem nebude jednoduché přesně vyčíslit. Jednou z výhod bude například odstranění nákladů spojených s konverzí měn při návštěvě cizí země v rámci Evropské unie. Podnikům se sníží náklady spojené s vedením vnitropodnikového účetnictví v různých měnách, dále například náklady při výkyvech kurzů. Zavedení eura přinese stabilizaci inflace v rámci měnové unie a snížení rozdílů ve výši inflace mezi jednotlivými státy unie. V neposlední řadě euro přispěje k transparentnosti cen a nákladů, které budou vyjadřovány v jednotné měně. Nevýhodou je, že Česká národní banka ztratí jeden ze svých nástrojů k regulaci domácí měnové politiky, tím že nebude schopná intervenovat ve prospěch domácí hospodářské politiky. Doposud má ČNB možnost ovlivňovat směnný kurz vytvářením devizových rezerv nebo jejich rozpouštěním. S ohledem na neomezenou mobilitu kapitálu hrozí riziko prohloubení regionálních rozdílů tím, že se zdroje ze zemí s nízkou produktivitou a výnosy budou přesouvat do zemí s vyšší produktivitou a vyššími výnosy. 14 < d/ermii_15_07_2003.pdf>

28 2.4 Maastrichtská kritéria Podmínkou pro vstup České Republiky do eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů také dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. Jejím měřítkem je plnění čtyř konvergenčních kritérií: vysoký stupeň cenové stability patrný z vývoje inflace; dlouhodobá udržitelnost veřejných financí hodnocená prostřednictvím vývoje vládního deficitu a vládního dluhu; stabilita měnového kurzu hodnocená pohybem kurzu uvnitř normálního fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace; stálost nominální konvergence odrážející se v úrovni dlouhodobých úrokových měr. 3 Analýza provozu směnárny 3.1 Legislativa v oblasti provozu směnáren Provozování směnáren spadá do oblasti živnostenského zákona, konkrétně se jedná o živnost koncesovanou. K provozu směnárny je tedy nutné získání koncesní listiny. Otevřít směnárnu si může jak fyzická, tak právnická osoba, musí ovšem splňovat základní podmínky dané živnostenským zákonem, tj. dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a spolehlivost. Další podmínkou je odborná způsobilost, za což je považováno středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Další nezbytnou podmínkou je schválení provozovny Českou národní bankou - zejména umístění kurzové tabule, informace o cenách poskytovaných služeb, používání valutové knihy nebo deníku a také mít k dispozici platnou kartotéku platidel s jejich vyobrazením. Směnárenská činnost se řídí devizovým zákonem. Živnostenský úřad rozhoduje v žádosti o koncesi ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti.

29 Legislativní normy, podle kterých se směnárna řídí jsou: zákon č. 219/1995 sb., 434/2002 sb., 284/2004 sb., 69/2006 sb., 61/1996 sb., vyhláška ČNB 36 a 37/1994, a další zveřejněné ve věstníku ČNB. Postup získání licence K provozování směnárenské činnosti existují další pravidla, které musí podnik dodržet, aby získal licenci opravňující k prodeji valut, udělenou ČNB. Jakmile podnik získá koncesní listinu, může začít valuty pouze vykupovat. Musí dodržovat podmínky nákupu, které uvedl v žádosti o koncesi. Po dobu jednoho roku valuty vykupuje a odvádí je do banky. Poté přijde na kontrolu ČNB a pokud neshledá žádné nedostatky nebo prohřešky, udělí firmě licenci k prodeji valut. 3.2 Základní pravidla a povinnosti Pro názornost se budu zabývat fungováním směnárny, ve které jsem pracovala. Směnárna patří firmě se sítí o čtyřech pobočkách, zaměstnává průměrně 13 lidí. Všechny pobočky jsou umístěny přímo v centru Prahy. Začala bych velmi důležitou problematikou otázka bezpečnosti. Mám tím na mysli bezpečnost pracovníků za přepážkou, bezpečné ukládání a převody peněz, zajištění proti krádeži. Neopomenutelná je však také otázka bezpečnosti vnitřní. Zejména jde o rozpoznání padělků, předcházení trestné činnosti praní špinavých peněz a v neposlední řadě rovněž zajištění proti krádeži samotnými zaměstnanci firmy. Firma se také snaží dodržovat co nejvíce opatření, aby zaměstnanci neochuzovali sami sebe nepozorností a chybami. Každý totiž podepsal smlouvu o hmotné zodpovědnosti a jakmile udělá chybu, je povinen jí uhradit ze vlastních prostředků. O předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti hovoří zákon č. 61/1996 sb. Firma v souvislosti s tímto zákonem vydala vnitřní zásady, které nařizují pečlivě prověřovat transakce v hodnotě eur a více a v ekvivalentech v ostatních měnách. Zaměstnanec je podle vnitřních zásad povinný požádat klienta o identifikační doklad, do počítače zanést údaje

30 o všech jménech a příjmeních, čísle dokladu a jeho platnosti, státní příslušnosti, rodném čísle nebo datumu narození, pohlaví, adrese trvalého bydliště, u firem navíc IČO a sídlo firmy. Každou takovou transakci je povinen pracovník oznámit svému nadřízenému, a to ještě než jí provede. Posledním krokem je posouzení obecných znaků podezřelých obchodů, jako je například nervozita, nabízení příliš výhodné směny pro směnárnu, nelogická výměna atd., přesně je to opět vyjmenováno ve vnitřních zásadách firmy. ČNB nařizuje u transakcí nad Kč a ekvivalent uvádět údaje o jménech a příjmeních, čísle dokladu a jeho platnosti a státní příslušnosti. Dále tuto identifikační povinnost firma uplatňuje při proplácení cestovních šeků v při vyplácení hotovosti z kreditních karet. Pro rozpoznání pravosti bankovek a mincí je každý zaměstnanec firmy proškolen pracovníky ČNB. Nařizuje to vyhláška ČNB č. 434/2002 sb., která stanovuje náležitosti žádosti o udělení devizové licence, předpoklady a podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami a postup pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými prostředky. Zaměstnanec je povinen každou bankovku řádně zkontrolovat. K tomu používá znalost ochranných prvků bankovek Pro příklad zde uvedu základní a nejdůležitější ochranné prvky českých bankovek: soutisková značka proti světlu se doplní CR. Důležitá je přesnost na setiny milimetrů; vodotisk proti světlu se objeví portrét; tisk z hloubky dobře lze hmatem cítit část portrétu (vlasy a límec), číselná hodnota a vydavatelská banka tj. u CZK ČNB; skrytý obrazec vystupující pouze pod určitým úhlem (vpravo dole hodnota); opticky proměnlivá barva OVI třpytící se částečky mění svou barvu (u 1000 Kč lipový list); iridiscentní pruh třpytící se pruh (širší) obvykle s hodnotou;

31 metalizovaný proužek vložený mezi papíry. Často také potištěn hodnotou bankovky. UV - pod uv lampou svítící vlákna a část bankovky; ochranná vlákna jsou viditelná okem; mikropísmo drobně psaný text, někdy čitelný pouze pod lupou. Ochranné prvky se často shodují i na bankovkách ostatních měn, akorát jsou použity na jiném místě nebo trochu jiným způsobem. Na každé pobočce je umístěna kartotéka platidel. Pokud se stane, že se zaměstnanci dostane do ruky padělek, je jeho zákonnou povinností bankovku zadržet. Vyplní protokol o zadržení falzifikátu a to dvakrát, jeden pro předložitele a jeden pro firmu. Pokud je k transakci přivolána policie, vystavuje se jeden protokol i pro policii. Zadržená bankovka se pak odnáší do ČNB na expertizu stupně nebezpečnosti, nebo ji přebírá policie ČR a zajišťuje taktéž provedení expertizy. V případě podezření může být zahájeno trestní řízení s předložitelem. V každém případě by se měli všichni účastníci dozvědět, jakým stupněm nebezpečnosti byla bankovka padělána. Sama jsem se nejčastěji setkala s padělky třetího stupně nebezpečnosti tj. asi takový, že laik jej nepozná, odborník při alespoň letmé kontrole pozná s jistotou. Ze svých zkušeností bych uvedla jako nejčastější padělek sto dolarovou bankovku. Od roku 1996 ze začaly tisknout nové sto dolarové bankovky, opatřené více ochrannými prvky, zejména OVI. Padělky se vyskytují obojím provedení, ale staré stodolarové bankovky jsou považovány za Černého Petra všech směnárníků jsou velmi špatně chráněné a vzhledem ke stáří dost opotřebované, čímž se kvalita papíru padělku pak značně podobá pravé bankovce.

32 Tabulka 1 - Přehled zadržených falsifikátů 3.3 Bezpečnost a vnitřní zásady Pracovníci směnárny musí dodržovat přísná pravidla bezpečnosti, která jsou průběžně upravována memorandy. Podpisem pracovní smlouvy jsou zaměstnanci vázáni k mlčenlivosti, která se týká všech interních záležitostí množství peněz na pobočkách, způsob zabezpečení, bezpečnostní kódy, politika hospodaření, informace o zákaznících, telefonní čísla nadřízených, kolegů i klientů, plat, výše zisků a obratu firmy. Dále platí přísný zákaz vstupu cizích osob do směnárny všechny transakce se musí uskutečnit za přepážkou. Dovnitř nesmí vstoupit ani bývalí zaměstnanci. Firma spolupracuje s bezpečností agenturou ADT, která zajišťuje bezpečnost, alarmy, otevírání a zavírání poboček včetně uchovávání klíčů. Zaměstnanec nesmí bez vědomí manažera manipulovat s penězi jinak, než je samotné provádění transakcí. Zejména je tím myšleno přenášet peníze mezi pobočkami, chodit si rozměňovat na jiné nominály, peníze si půjčovat. Každá pobočka má stanoven limit množství peněz (tzv. Cash flow), který by se měl dodržovat s určitou tolerancí. Jakmile jej překročí

33 řádově o desítky tisíc korun, peníze se stahují z pobočky pryč. Všude funguje princip dvou pokladen. Hlavní pokladny zde se udržují rezervní peníze, valuty a také drobné nominály CZK pro možnost průběžného doplňování pokladny. Pokladnou jako takovou se mají na mysli peníze a valuty, které jsou v příruční zásuvce a slouží k přímému provádění transakcí. Dle potřeb mohou zaměstnanci převádět peníze mezi pokladnami, musí však dodržet limit příruční pokladny v hodnotě Kč. K převodům mezi pobočkami nebo odvodům do banky slouží výhradně hlavní pokladna. Převody provádějí pouze kompetentní osoby. Z důvodu bezpečnosti nemohu uvést přesnější informace. 3.4 Vnitřní systém Firma používá pro svou práci, evidenci, výpočty a archivaci program Směnárna. Program nabízí 5 základních nabídek k běžné práci v provozu. 1. Číselníky dělí se na kurzovní lístek a ceník. V kurzovním lístku se provádí změny kurzů včetně změny na kurzových tabulích, ceník slouží po evidenci a kontrolu telefonních karet. 2. Pokladna tato záložka je určena k samotnému provádění transakcí, ke kontrole stavu pokladny prostřednictvím vyplnění výčetky, k odevzdání pokladny jiné osobě, přesunům mezi pokladnami a stornům. Samotná operace směny probíhá asi takto: do systému se vloží předložená částka, vybere se o jakou jde transakci (nákup x prodej), výše poplatku, případně další údaje a na účtence je spočítána celková suma CZK k proplacení nebo převzetí od klienta. 3. Hlavní pokladna slouží zejména pro vkládání a výběr peněz z pobočky, přesunům mezi pokladnami a také k odvodům do banky. 4. Uzávěrky pomocí této záložky se každé ráno provádí uzávěrky předešlého dne, vypočítají se údaje o stavu českých korun a valut, výši obratu, zisku, počtu klientů atd. Další uzávěrkové operace se provádí měsíčně, čtvrtletně i ročně. 5. Systém obsahuje údržbu databází, nebo-li zálohování a další nepodstatné položky.

Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny

Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny Měnová politika EU a postup ekonomické integrace České republiky do eurozóny Ing. Richard Pospíšil, Ph.D. Právnická fakulta Univerzity Palackého Ing. Jaroslava Kubátová. Ph.D. Filozofická fakulta Univerzity

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268]

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004. (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 20.10.2004 KOM(2004) 690 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2004 (vyhotovená podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy) [SEC(2004) 1268] CS CS 1. ÚČEL ZPRÁVY

Více

Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu

Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu Metodické listy pro kombinované bakalářské studium předmětu Mezinárodní finanční trhy Metodický list č.1 Název tématického celku: Mezinárodní finanční trhy Cíl: základním cílem tohoto tématu je charakterizovat

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Dvacet let. České koruny. Dvacet let české koruny. na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Jaroslava Dittrichová

Dvacet let. České koruny. Dvacet let české koruny. na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Jaroslava Dittrichová novodobého vývoje domácí měny a bankovnictví v České republice v letech 1990 až 2012. Publikace vznikla při příležitosti dvacátého výročí Jaroslava Dittrichová je věnována nejdůležitějším událostem Jitka

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

Evropská hospodářská a měnová

Evropská hospodářská a měnová Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 -

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Dluhopisy a měny Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Dluhopisy Doba splatnosti

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008

KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008 KONVERGENČ N ĺ ZPRÁVA KVĚ TEN 2008 ÚVOD RÁMEC ANALÝZY STAV HOSPODÁŘSKÉ KONVERGENCE SHRNUTÍ ZA JEDNOTLIVÉ ZEMĚ CS KONVERGENČNÍ ZPRÁVA KVĚTEN 2008 ÚVOD V roce 2008 bude na všech publikacích vyobrazen motiv

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální

Více

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek

Fáze ekonomické integrace EU. Hospodářská a měnová unie. Michal Částek Fáze ekonomické integrace EU Hospodářská a měnová unie Michal Částek Fáze ekonomické integrace Zóna volného obchodu (bezcelní obchod se zbožím) - ESVO, asociační dohody Celní unie - společný trh (EHS-1968,

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška. Ing. Martina Šudřichová EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 4. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Evropské hospodářské a měnové unie. Činnost Evropské centrální banky, výhody a nevýhody (rizika)

Více

Světová ekonomika. Postavení České republiky v Evropské unii

Světová ekonomika. Postavení České republiky v Evropské unii Světová ekonomika Postavení České republiky v Evropské unii Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Konvergenční zpráva Červen 2016

Konvergenční zpráva Červen 2016 Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy

Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy Přínosy a náklady existence eurozóny: teorie a realita, rozdíly mezi členskými státy PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit:

Druhé období je možné nazvat jako období užší spolupráce 1971-1990, v průběhu kterého je možné za významné milníky řadit: V rámci vývoje současné podoby jednotné měny zemí Eurozóny je možné rozlišit čtyři základní období charakterizující počátky a rozvoj měnové integrace. První období je možné nazvat jako období mezivládní

Více

Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE

Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ UNIE Informační studie č. 2.047 Zpracovali: Ing. Ludmila Wilhelmová, CSc. Ing. Stanislav Klik únor 2000

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod. Připravenost České republiky na přijetí eura v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Studijní obor Mezinárodní obchod Připravenost České republiky na přijetí eura Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Lana Martina Jerichová Ing. Josef Bič,

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014

KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 CS KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 V roce 2014 je na všech publikacích vyobrazen motiv z bankovky 20. KONVERGENČNÍ ZPRÁVA ČERVEN 2014 Evropská centrální banka, 2014 Adresa Kaiserstrasse 29 60311 Frankfurt

Více

Hlavní výzvy z pohledu ČNB. Ing. Petr Procházka,CSc. ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18.

Hlavní výzvy z pohledu ČNB. Ing. Petr Procházka,CSc. ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18. Národní plán n zavedení eura v ČR Hlavní výzvy z pohledu ČNB Ing. Petr Procházka,CSc. náměstek ředitele sekce kancelář, ředitel odboru EU a MO Hradec Králové a Pardubice 18. března 2008 Osnova prezentace

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 11.11.2009 3. přednáška. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz KH: Út: 10,30 12,00

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 11.11.2009 3. přednáška. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz KH: Út: 10,30 12,00 EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 11.11.2009 3. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz KH: Út: 10,30 12,00 1. Osnova přednášky: ECU Historie EMU a nezbytná opatření nutná k realizaci Evropské

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Statistika. Semestrální práce

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Statistika. Semestrální práce ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Statistika Semestrální práce Vypracovali: Tomáš Mojžyšek, Petr Kalivoda Skupina: 2 40 Akademický rok: 2012-2013 Obsah Úvod... - 3 - Vývoj měny... -

Více

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

V roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream

V roce 1982 byly RE relativně okrajovým přístupem, dnes se jedná o mainstream Thomas Sargent: The Ends of Four Big Inflations (1982) Zkoumá čtyři velké inflační periody po WWI (Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko) a také specifický případ té doby Československo, které se inflaci

Více

Historický vývoj bankovnictví. v ČR

Historický vývoj bankovnictví. v ČR Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Peněžnictví Historický vývoj bankovnictví v ČR Historical Development of Banking in the Czech Republic bakalářská práce Vedoucí bakalářské

Více

E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K

E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K E V R O P S K Á C E N T R Á L N Í B A N K A E U R O S Y S T É M E V R O P S K Ý S Y S T É M C E N T R Á L N Í C H B A N K OBSAH Úvodní slovo prezidenta Evropské centrální banky 3 1. Vývoj Hospodářské a

Více

Kursová politika v ČR 90. léta. 1. Volba fixního kursu. Comparison of inflation development with and without currency anchor a

Kursová politika v ČR 90. léta. 1. Volba fixního kursu. Comparison of inflation development with and without currency anchor a Kursová politika v ČR 9. léta 1. Volba fixního kursu Comparison of inflation development with and without currency anchor a Stabilization by means of exchange rate anchor Country Q Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Czechoslovakia

Více

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, 7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí

Více

PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZŘÍZENÍ ESCB CÍLE A ÚKOLY ESCB

PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZŘÍZENÍ ESCB CÍLE A ÚKOLY ESCB PROTOKOL O STATUTU EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI přijmout statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jak to

Více

Schengen. 11.3.2009, Pardubice

Schengen. 11.3.2009, Pardubice Schengen 11.3.2009, Pardubice Schengen, Lucembursko 1 527 obyvatel, LAU II Počátky Schengenu uzavření tzv. Saarbrőckenské dohody, sjednána mezi SRN a Francií, 13.6.1984 důsledek protestůřidičů TIR proti

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082. VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082. VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze Společenskovědní

Více

Příčiny ekonomických problémů Řecka

Příčiny ekonomických problémů Řecka Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Příčiny ekonomických problémů Řecka Diplomová práce Autor: Bc. Eliška Kováčová Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph. D. Praha Duben,

Více

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické

Ministerstvo financí ČR a Česká národní banka Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické mechanismus směnných kurzů, vstup do eurozóny, plnění konvergenčních kritérií, ekonomická sladěnost, kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných financí, kritérium účasti v mechanismu směnných

Více

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

EU na rozcestí. Pavel Řežábek. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB EU na rozcestí Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška Seminář: EU, euro a řecká zkušenost Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Praha, 21. května 2010 Motto To, čemu jsme

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH INVESTIC

OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH INVESTIC OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH INVESTIC Dluhopisy a měny Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Oceňování finančních investic Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie Komodity Deriváty Dluhopisy Doba splatnosti

Více

Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB

Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Zavedení eura činnosti a úkoly ČNB Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Obsah Současný stav Legislativní úkoly Organizačně-technické úkoly

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Euro a HMU. Martin Kupka Člen Euro Teamu

Euro a HMU. Martin Kupka Člen Euro Teamu Euro a HMU Martin Kupka Člen Euro Teamu 1 2 3 4 Eurozóna Všech 27 členských států EU je členem HMU, ale ne všechny státy používají jednotnou měnu - euro: 15 států používá euro jako jednotnou měnu a tvoří

Více

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny?

Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny? Česká spořitelna je členem Erste Group Euro a Česká republika: je vhodná doba k přijetí jednotné evropské měny? Ing. Tomáš Kozelský EU Office / Knowledge Centre Ekonomické a strategické analýzy Česká spořitelna

Více

Česká republika a euro očima ČNB

Česká republika a euro očima ČNB Česká republika a euro očima ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Přijetí společné evropské měny v ČR přínosy a rizika 29. ledna 2016 Obsah Srovnání vývoje HDP v eurozóně a v zemích EU mimo

Více

Evropská měnová integrace

Evropská měnová integrace Mezivládní konference 1990/91 - Maastrichtská smlouva Evropská měnová integrace Mezivládní konference V srpnu 1990 - Komise publikovala dokument s názvem Jeden trh, jedna měna - analýza výhod a nákladů

Více

ČNB a FINANČNÍ ARBITR Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele podle z. o platebním styku: odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

DEVIZOVÉ PRÁVO Zpracováno na základě přednášky dr. Mrkývky DEVIZOVÉ PRÁVO Subsystém nefiskální části FP Soubor právních norem regulujících nakládání s devizovými hodnotami Etapy devizového práva 1. světová

Více

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem.

ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení. (1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. 6/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance ve znění zákonů č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákonů č. 482/2001

Více

Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky

Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO EKONOMIKU A FINANCE Mladá Boleslav, 10. května 2006 Koordinace hospodářské politiky v EU na příkladu České republiky Marek MORA Obsah a struktura prezentace 1.

Více

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU

PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník

Více

EET a související snížení sazeb DPH

EET a související snížení sazeb DPH EET a související snížení sazeb DPH 2. února 2016 Andrej Babiš, ministr financí ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 Vývoj snížené sazby DPH v ČR Za vlád TOP 09 a ODS vzrostla

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE 21.2.2013 Úřední věstník Evropské unie L 48/23 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19. února 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při

Více

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení

6/1993 Sb. Zákon České národní rady. Část první. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 7.11.2005 do částky 152/2005 Sb. a 54/2005 Sb.m.s. Obsah a text 6/1993 Sb. - stav k 1. 1.2006 6/1993 Sb. Zákon České národní rady ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance Změna:

Více

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská

Více

Pen P íze í II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012

Pen P íze í II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012 Peníze II. Mezinárodní trh peněz 1.3.2012 plynulý rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů (pohyb statků a služeb, VF) rozvinutý mezinárodní platební systém tzv. volně směnitelné měny - na jejich využívání

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium

Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce. VŠFS kombinované magisterské studium Vývoj pojetí měnové unie po 2. sv. válce VŠFS kombinované magisterské studium 18. 3. 2005 1 OSNOVA 1. Vývoj po 2. sv. válce 2. Evropská platební unie 3. Příprava měnové unie 4. Bílá kniha a Akt o jednotné

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU

Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU Otázka: Mezinárodní obchod, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Hospodářská spolupráce EU Předmět: Ekonomie Přidal(a): Nikolka MEZINÁRODNÍ OBCHOD - jednotlivé země světa se více či méně zapojují do

Více

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉ SLADĚNOSTI ČR S EUROZÓNOU společný dokument Ministerstva financí ČR a České národní banky schválený vládou České republiky

Více

sazby vyšší, bylo by hůř). ČNB sáhla k netradičním nástrojům.

sazby vyšší, bylo by hůř). ČNB sáhla k netradičním nástrojům. Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2015 Téma 12 Současné problémy hospodářské teorie a politiky. Intervence ČNB, listopad 2013 Klesá hrubý domácí produkt, roste nezaměstnanost

Více

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální ekonomika Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Globální ekonomika

Více

Měnově politické doporučení

Měnově politické doporučení Měnově politické doporučení 1. Vyhodnocení měnově politických rozhodovacích kritérií pro 4. SZ V hodnocení makroekonomického rámce od lednové (velké) i březnové (malé) SZ nedochází k výraznějším změnám.

Více

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Česká republika Tab.0.1 Hlavní makroekonomické ukazatele národního hospodářství České republiky Mezinárodní srovnání Tab.0.2 HDP na 1

Více

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200

Více

Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti

Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia www.mladek.eu;

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990 Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v září:

Makrodata v ČR zveřejněná v září: Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce

Více

Rozšiřování eurozóny. Evropská hospodářská a měnová unie

Rozšiřování eurozóny. Evropská hospodářská a měnová unie Rozšiřování eurozóny Evropská hospodářská a měnová unie Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 -

Více

Aktualizovaná strategie řešení kurzových dopadů devizových příjmů státu

Aktualizovaná strategie řešení kurzových dopadů devizových příjmů státu Aktualizovaná strategie řešení kurzových dopadů devizových příjmů státu 1. Úvod do problému Strategie řešení kursových dopadů přílivu kapitálu z privatizace státního majetku a z dalších devizových příjmů

Více

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901

REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 - 1 - REGIONÁLNÍ PROJEKTOVÁNÍ A MANAGEMENT VAR. 901 Pokyny: Po výběru správné odpovědi vyplňte příslušné kolečko odpovídající správné odpovědi u každé otázky ve zvláštním odpovědním formuláři, který Vám

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro Alena Sojková Sekce kancelář Odbor EU a mezinárodních organizací Květen 2007 Evropská unie 2007 Stupně integrace v rámci EU 1. pásmo volného obchodu 1960 2. celní unie 1968 3. společný

Více

Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Finanční gramotnost. Ing. Kateřina Tomšíková

Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Finanční gramotnost. Ing. Kateřina Tomšíková Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Finanční gramotnost Ing. Kateřina Tomšíková Výpočty daní Rozdíl příjmů a výdajů - 77 782 Plnění státního rozpočtu za r. 2014 Příjmy mil.

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.6.216 COM(216) 374 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 216 (vypracovaná v souladu s čl. 14 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) {SWD(216)

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Rozšiřování eurozóny. Evropská měnová integrace

Rozšiřování eurozóny. Evropská měnová integrace Rozšiřování eurozóny Evropská měnová integrace Vstup zemí SVE do EU - historické milníky 12/1991 - asociační dohody (evropské) s Pol, Maď, ČSFR (prozatímní dohoda), 10/1993 s ČR a SR 6/1993 - Kodaňská

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Problémy eura a jeho budoucnost Kateřina Válková Bakalářská práce 2015 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškeré literární

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR. Tereza Kachtíková

Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR. Tereza Kachtíková Srovnání důsledků zavedení eura v zemích eurozóny a prognóza jeho možných dopadů pro ČR Tereza Kachtíková Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Definice konvergenčních kritérií. Analýza současného stavu plnění

Více

základy finančního práva

základy finančního práva Brno International Business School základy finančního práva Jaroslav Hloušek Josef Kuchta KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2007 Publikace byla vydána ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v červnu:

Makrodata v ČR zveřejněná v červnu: Makrodata v ČR zveřejněná v červnu: HDP na obyvatele přepočteno na paritu kupní síly je pod průměrem Evropské unie. Ze 27 členských zemí EU se drží Česko na 17. místě Průmyslová produkce zaznamenala nárůst

Více