Plán péče o Přírodní rezervaci Na hranicích na období

Transkript

1 1 Plán péče o Přírodní rezervaci Na hranicích na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 257 kategorie ochrany: přírodní rezervace, I. zóna CHKO Český ráj název území: Na hranicích druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos ministerstva orgán, který předpis vydal: Ministerstvo kultury číslo předpisu: č.15472/53-hso/4 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: nebyla stanovena 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Liberecký Semily Turnov Turnov Turnov Bukovina u Turnova Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Bukovina u Turnova (DKM) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN lesní pozemek les jiný než hospodářský lesní pozemek les jiný než hospodářský Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) Celkem Výměry uvedeny dle stávajícího platného parcelního operátu katastru nemovitostí (celé parcely). Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb., pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 2

3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 3, vodní plochy OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha - ZCHÚ plocha v ha trvalé travní porosty rybník nebo nádrž - vodní tok - orná půda - - ostatní zemědělské pozemky - - ostatní plochy - - zastavěné plochy a nádvoří - - plocha celkem 3, neplodná půda - ostatní způsoby využití Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: NE chráněná krajinná oblast: CHKO Český ráj (63) jiný typ chráněného území: CHOPAV Severočeská křída (13) Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: NE EVL Průlom Jizery u Rakous - CZ Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmět ochrany nebyl při vyhlášení definován. V pozdějším oznámení Okresního úřadu Semily o změně kategorizace zvláště chráněných území z roku 1994 je jako předmět ochrany 3

4 uvedena přirozená svahová bučina se smrkem a jedlí a s výskytem přesličky obrovské (Equisetum maximum) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému L5.1 Květnaté bučiny 40 L5.4 Acidofilní bučiny 59 R1.3 Lesní pěnovcová prameniště 1 podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), s příměsí smrku (Picea abies) a borovice (Pinus sylvestis) v severozápadní části rezervace Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), místy s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní a Pinus sylvestris) v jihovýchodní části rezervace. Zastíněná pěnovcová prameniště v lesním podrostu s minerálně bohatou a silně bazickou vodou Klasifikace společenstev dle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý a kol. 2010). B. druhy název druhu přeslička největší (Equisetum telmateia) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Vitální populace, početnost cca jedinců stupeň ohrožení* C4a popis biotopu druhu Vlhké terénní deprese a svahová lesní prameniště *Červený seznam cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012) 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 59 bučiny na příkrém svahu nad Jizerou 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 40 bučiny na příkrém svahu nad Jizerou 1.9 Cíl ochrany Zachování přírodě blízkých lesních porostů svahových bučin a lesních pramenišť s populacemi přesličky největší. 4

5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geomorfologie (dle Demka 1987) ČESKÁ VYSOČINA VI Česká tabule VIA Středočeská tabule VIA 2 Jičínská pahorkatina VIA 2A Turnovská pahorkatina VIA 2Ae Turnovská stupňovina Geologické poměry Území je součástí Jičínské pahorkatiny. Jičínská pahorkatina leží v severovýchodní části Severočeské tabule. Jedná se o členitou pahorkatinu, místy o plochou vrchovinu (střední výška je 306 m a střední sklon 3 23 ). Je budována koniackými kvádrovými kaolinickými pískovci, v kotlinách a brázdách svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci s rozptýlenými proniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin. Strukturně denudační reliéf je v severní a severovýchodní okrajové části výrazně tektonicky porušen, charakterizovaný kuestami, tabulovými plošinami, hrásťovými a antiklinálními hřbety, erozně denudačními a tektonickými kotlinami a brázdami s rozsáhlými zarovnanými povrchy a říčními terasami (střední tok Jizery). Charakteristickým prvkem reliéfu jsou četné tvary zvětrávání a odnosu křídových pískovců. Nejvyšší bod je Sokol (562 m). Turnovská stupňovina se vyznačuje strukturně a tektonicky podmíněným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin, místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními městy a tvary selektivního zvětrávání (jeskyně, výklenky, skalní brány aj.) Údolí Jizery v SZ části vytváří rozsáhlý hluboko zaklesnutý meandr. Chráněné území zaujímá část svahu jizerského údolí orientovaného na sever mezi obcemi Bukovina a Dolánky. Horní část svahu má sklon cca 5 15 a je zde několik drobných pramenišť, dolní část svahu přechází hranou do sklonu až 35. Podkladem jsou převážně vápnité pískovce (Petříček 1982). Hydrografie Zájmové území náleží do: pomoří: Severního moře, hlavní povodí I. řádu: Labe, dílčí povodí: Jizera od Kamenice po Klenici Vodárenské toky: Jizera ukončující profil Příšovice malé povodí: 007 Jizera od Vazoveckého potoka po Stebénku. Poměry klimatické Charakteristika MT10 počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu

6 průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu 7 8 průměrná teplota v říjnu 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast, okrsek MT10 teplý, mírně vlhký, a charakteristickým rysem je dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká mírná zima a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Fytogeografické zařazení Území náleží do fytogeografické oblasti mezofytika s vegetací a květenou temperátního pásma ve středoevropských podmínkách oceanity. Fytogeografická oblast: Mezofytikum obvod: Českomoravské mezofytikum okres: Český ráj - 55 podokres: Maloskalsko - 55a Vegetace podokresu Maloskalsko na vápnitých pískovcích a slínovcích je charakterizována bazifilními druhy a společenstvy (Slavík 1988). Botanika Potenciální vegetace Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová a kol. 1998) jsou na území rekonstruovány kyselé bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum. Severně probíhá hranice s vegetací květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou as. Dentario enneaphylli- Fagetum. Vegetace Lesní porosty na území přírodní rezervace tvoří společenstva kyselých a květnatých bučin. Hospodářské zásahy v minulosti se projevují více v kyselých bučinách pokrývajících jihovýchodní část rezervace. Zde je vyšší zastoupení smrku a borovice než v květnatých bučinách v severozápadní části. Na pěnovcová prameniště je vázán hojný výskyt přesličky nejvyšší (Equisetum telmateia). Květena Jedním z důvodů vyhlášení rezervace byl regionálně významný výskyt bohatých populací přesličky největší (Equisetum telmateia), která se v severní části Českého ráje vykytuje pouze na několika málo lokalitách. Nicméně i z hlediska dnešních znalostí výskytu tohoto druhu v rámci celé CHKO je botanicky hodnotný fakt, že se zde vyskytuje jako součást biotopu vápnitých lesních pramenišť, která jsou jinak na území Českého ráje vzácná. Populace invazního druhu křídlatka česká (Reynoutria x bohemica) byla zaznamenána v severo-západním rohu rezervace, kde v uplynulých deseti letech proběhla těžba a následné zalesnění smrkem a bukem. Populace křídlatky se vyskytuje na ploše cca 400 m 2. 6

7 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) slepýš křehký (Anguis fragilis) drozd cvrčala (Turdus iliacus) holub doupňák (Columba oenas) krahujec obecný (Accipiter nisus) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) krkavec obecný (Corvus corax) lejsek šedý (Muscicapa striata) sluka lesní (Scolopax rusticola) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ početnost kolísá, slabá populace v řádu několika ks příležitostný výskyt příležitostný výskyt, na tahu pravidelný výskyt, v území hnízdí příležitostný výskyt příležitostný výskyt příležitostný výskyt stupeň ohrožení (kategorie podle vyhl.395/92 Sb popis biotopu druhu světlejší vysychavá místa v příkrém svahu pravidelný výskyt, 3 v území hnízdí příležitostný výskyt, 3 na tahu výr velký (Bubo bubo) příležitostný výskyt 3 veverka obecná (Sciurus pravidelný výskyt 3 vulgaris) čmelák (Bombus sp.) pravidelný výskyt 3 výslunné okraje lesa mravenec (Formica sp.) pravidelný výskyt 3 Stupně ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožené, 2 - silně ohrožené, 3 ohrožené. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území je předmětem zájmu ochrany přírody již od 50 tých let minulého století. Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášena již v roce S výjimkou údržby značení zde nebyl ochranou přírody prováděn žádný aktivní management. b) lesní hospodářství Hospodaření v lesích probíhalo dle platných LHO a LHP. Vzhledem k extrémnímu terénu byly zásahy do lesních porostů v minulosti minimální. V důsledku větrných kalamit v posledních deseti letech došlo v porostech k více vývratům. Většina dřevní hmoty včetně kmenů zůstala na lokalitě ležet, pouze malá část byla na místě zpracována a odvežena. c) myslivost Zájmové území se nachází v honitbě Vesecko (CZ ). Na území rezervace nejsou umístěna žádná myslivecká zařízení. V území je pozorován pohyb srnčí zvěře (jsou zde vyšlapané pěšiny), nicméně k výraznému okusu přirozeného zmlazení zvěří nedochází. 7

8 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení Vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy Územní plán Turnov z roku 2014 Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek / LHO Turnov-sever (409812) zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 3,8184 obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství odborný lesní hospodář - LČR LS Ještěd Nižší organizační jednotka Revír Turnov Kategorizace lesů les zvl. určení 8/2/a lesy v 1. zónách CHKO, v PR a v PP (kód 32a) Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast : 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Kód SLT Název souboru lesních typů (SLT) Přirozená dřevinná skladba (OPRL 2000) Výměra (ha) Podíl (%) 3S Svěží bučina BK 7-8, (JD, DB) 2, (LP, HB) +-1 2,95 77,2 4V Vlhká bučina BK 4-5, JD 2-3, DB +-1, JV 1, (JS, OL) 1 0,87 22,8 Celkem 3,82 100,00 Přirozená skladba dle OPRL PLO 18 8

9 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní 0, ,00 0 SM smrk ztepilý 0, ,00 0 JD jedle bělokorá 0,00 0 0,53 14 Listnáče BK buk lesní 2, ,41 63 DB dub letní + zimní 0,04 1 0,34 9 JV+KL javor mléč + klen 0,15 4 0,15 4 OL olše lepkavá 0,27 7 0,19 5 BR bříze bělokorá 0, LP lípa srdčitá 0,00 0 0,08 2 JS jasan ztepilý 0,00 0 0,08 2 HB habr obecný 0,00 0 0,04 1 Celkem 3, % Stupně přirozenosti lesních porostů Hodnocení stupňů přirozenosti lesních porostů bylo provedeno dle vyhlášky č. 64/2011 Sb. Legenda a zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů 1. Les původní 2. Les přírodní 3. Les přírodě blízký 4. Les kulturní 5. Les nepůvodní Skladba dřevin Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. (%) mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby nadále produkčně využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále produkčně využívaný Barva v mapě zelená 0 hnědá 0 žlutá + Zastou pení % modrá 100 červená + 1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1% Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. T1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5 9

10 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vzhledem k charakteru rezervace nebyly ochranářské zásahy v území prováděny. Do budoucna je zásadní zachovat přirozený charakter bukových porostů, a to z hlediska druhové i prostorové skladby lesa. Na území rezervace ani v jejím ochranném pásmu nepovolovat činnost, která by mohla vést k zániku lesních pramenišť. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Kolize zájmů ochrany přírody se nepředpokládá. V případě jejího vzniku v důsledku nenadálých okolností je prioritním zájmem zachování přirozených bukových lesních porostů a lesních pramenišť. 10

11 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M5 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního 1 určení - 32a (CHS 40) 3S, 4V Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin (CDS) SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (10%) 4V BK 3-4, DB +-1, (JD, JS) 2-3, LP +-1, JV +-1, OL +-1 3S BK 6, DB 1-2, JD 1-2, (HB, LP) +-1, JV Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový- smíšený Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) P podrostní (skupinovitá) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí - Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba fyzický věk nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Dosáhnout zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby, zvýšit celkovou stabilitu porostů, zajistit příznivou věkovou a prostorovou strukturu. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Skupinovitá seč clonná. Případné porostní části budou ponechány samovolnému vývoji. Přirozená obnova BK, HB, DB, JV. Netěžit a nepřibližovat na prameništi.při uplatnění clonných sečí, nebude realizována domýtná fáze. Poslední stromy (cca 50stromů / ha), ponechat přirozenému rozpadu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Plně podpořit přirozenou obnovu. Umělá obnova: JD, LP, JL, doplnit do přirozené obnovy. Nezalesňovat na prameništi. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 3S 4V JD 1, LP 1, LP 1, JD 1 Dosadba uvedených dřevin tam kde přirozená obnova chybí - individuální ochrana pletivo - kolík. 11

12 Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Nálety a nárosty a kultury ošetřit proti buřeni (ošlapání, kosení, výsek). Výřez nežádoucích náletových dřevin (OS, BR). Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ochrana proti škodám zvěří, likvidace kůrovcových stromů Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií neprovádět nahodilou těžbu jednotlivých stromů stanovištně původních dřevin (s výjimkou stromů ohrožujících komunikace, ponechávat odumřelé dřevo, souše a doupné stromy v porostu (cca 40 m 3 /ha, hroubí) Poznámka: Likvidací bránit průniku nežádoucích dřevin, z pozemků obydlí. b) péče o rostliny Neprovádět žádné terénní úpravy ani jiné zásahy (jímání vody), které by mohly vést k ovlivnění vodného režimu lesních pramenišť a současně k vlivu na populace přesličky největší, které jsou svým výskytem vázány právě na tato prameniště. Zlikvidovat populaci nežádoucího nepůvodního invazního druhu - křídlatky české v severozápadní části rezervace. Každoroční postřik Roundapem celé rostliny optimálně první postřik v červnu nebo v době květu, druhý postřik poté, kdy rostlina opětovně obrazí z kořenových výmladků. c) péče o živočichy Nadále ponechávat v území doupné stromy a také alespoň část dřevní hmoty, a to jak spadlé kmeny, tak ulomená torza kmenů, jako vhodné hnízdní biotopy a úkrytové možnosti pro ptáky a netopýry. Neméně důležité jsou pro xylofágní brouky Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Tabulka T1: Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich označení porostní skupiny JPRL dílčí plocha výměra (ha) SLT rám. směr./ por. typ dřeviny zast. dřevin % věk prům. výška stupeň přiroz. doporučený zásah naléhavost poznámka, popis LHO Turnov - sever (kód ) - platnost A BK podpora přirozené obnovy - individuální 69Ab17a p.p.č Ab2a - část p.p.č ,75 3S 4V - 0,08 3S 4V BO OL DB KL až skupinovitý výběr - těžit BO až celý podíl zastoupení a max 15 % zásoby BK - netěžit, nepřibližovat a nezalesňovat na prameništi, ochrana proti zvěři BR + 1A BK podpora dřevin přirozené skladby SM 30 BO 20 BR 20 KL + redukcí SM a BO; likvidace křídlatky 2 2 jen malá část porostní skupiny 12

13 69Af17 p.p.č ,99 3S 4V Celkem 3,82 1A BK SM BO KL OL podpora přirozené obnovy - individuální až skupinovitý výběr - těžit BO až celý podíl zastoupení a max 15 % zásoby BK - netěžit, nepřibližovat a nezalesňovat na prameništi, ochrana proti zvěři BR + 2 Poznámky: Označení a členění porostu odpovídá platnému LHP, včetně věku. Stupně přirozenosti lesních porostů: 1 les původní, 2 les přírodní, 3 les přírodě blízký, 4 les kulturní, 5 les nepůvodní. Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů jsou podle následujícího členění: 1 - stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 - stupeň - zásah vhodný,3 - stupeň - zásah odložitelný 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo bude nadále využíváno běžným způsobem. Doporučuje se monitoring drobných skládek zahradního odpadu podél jižní hranice rezervace. V ochranném pásmu nebudou prováděny činnosti, které by mohly ovlivnit vodní režim a tím prameniště na území rezervace. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Udržovat přehledné pruhové značení v terénu a v případě potřeby (zničení nebo zcizení) doplňovat cedule se státním znakem a kategorií MZCHÚ. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Navrhnout a projednat rozšíření území přírodní rezervace zejména o zachovalé porosty květnatých bučin na prudkém severním svahu k Jizeře pod stávající rezervací a dále pak navazující bučiny západně a severozápadně od stávajícího chráněného území. (Prioritně se jedná o lesní pozemky na parcelách 166/1, 202 a 212 v k.ú. Bukovina u Turnova.) 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není ke sportovním aktivitám využíváno. Vzhledem k charakteru terénu je pouze v menší míře navštěvováno houbaři. Regulace této aktivity není nutná. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Osvětové akce realizovat pouze pro odborné skupiny vdoprovodu průvodce. Jinak území nepropagovat z důvodu nutnosti zachování současného stavu chráněného území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučuje se provést inventarizační průzkumy zaměřené na obojživelníky a netopýry, mechorosty a houby a také na vybrané skupiny hmyzu (brouci). 13

14 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Inventarizační průzkumy (hmyz, obojživelníci, netopýři, mechorosty, houby) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Likvidace křídlatky Výřez nežádoucích náletových dřevin Individuální ochrana Obnova značení (2x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací Demek, J. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia. Praha. pp. 584 Grulich, V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: Hejný, S.,Slavík, B. (1988): Květena 1. Academia. Praha. pp Chytrý, M., Kučera, T. et Kočí, M. (eds.) Katalog biotopů České republiky. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 307 s. ISBN pp Kol Lesní hospodářský plán LHO Turnov-sever (409812) Neuhäuslová, Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. Petříček, V. (1986): Botanický inventarizační průzkum SPR Na hranicích. SÚPPOP. Nepubl., depon. Správa CHKO Český ráj. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. ČSAV, Geograf. Ústav Brno. Studia geografica 16, Brno. 14

15 4.3 Seznam používaných zkratek JD jedle bělokorá BO borovice lesní MD modřín opadavý DB dub letní DBZ dub zimní BK buk lesní KL javor klen JV javor mléč HB habr obecný JS jasan ztepilý JLH jilm horský AK trnovník akát BR bříza bělokorá JR jeřáb ptačí TR třešeň ptačí OS - topol osika CHS cílový hospodářský soubor CHKO Chráněná krajinná oblast Český ráj ZCHÚ zvláště chráněné území LHO lesní hospodářská osnova LHP lesní hospodářský plán MZD meliorační a zpevňující dřeviny OPRL Oblastní plán rozvoje lesa 15

16 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN: Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie a využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam použivaných zkratek

17 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 17