Využití fondů EU pro úspěšnou realizaci operačních programů v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Využití fondů EU pro úspěšnou realizaci operačních programů v ČR Bakalářská práce Autor: Miroslav Prokop Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Pavel Novák Praha Duben 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Kladně dne 22. dubna 2011 Miroslav Prokop

3 Poděkování Tímto bych rád poděkoval panu Ing. Pavlu Novákovi za odbornou pomoc při tvorbě bakalářské práce a za cenné rady a náměty.

4 Anotace Bakalářská práce si klade za cíl podat souhrnnou informaci o fondech EU a politice hospodářské a sociální soudrţnosti, která je jednou z nejvýznamnějších agend EU. Představuje operační programy, které byly v rámci České republiky vypracovány a prostřednictvím kterých jsou zdroje evropských fondů vyuţívány. Dále tato práce přináší zhodnocení vyuţívání finančních prostředků z EU v ČR, jak ve zkráceném programovacím období , tak i v současném období a představuje vyuţití na konkrétním příkladu. Annotation The bachelor thesis is focused on summarizing information about EU funds and Economic and Social Cohension Policy, which is one of the most significant EU agendas. It introduces Operational Programs developed in the Czech Republic and within the framework of OP these funds are drawn. The next part of this thesis evaluates the use of EU funds in the Czech Republic in the shortened period , as well as in the present period Last part of this thesis shows a concrete example of drawing on European funds.

5 Obsah OBSAH... 5 ÚVOD FONDY EU A POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI EU POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŢNOSTI EU Vývoj regionální politiky PRINCIPY POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŢNOSTI ROZPOČET EU FONDY EU Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Fond soudržnosti Další nástroje podpory EU Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský rybářský fond Komunitární programy Nástroj předvstupní pomoci Evropský fond solidarity Iniciativy Společenství CÍLE POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŢNOSTI FINANČNÍ OBJEM REGIONÁLNÍ POLITIKY EU ČR A POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI EU VYMEZENÍ ČR V RÁMCI EU PŘEDVSTUPNÍ NÁSTROJE Předvstupní nástroje v programovacím období Předvstupní nástroj v programovacím období DEFINOVÁNÍ REGIONŮ V EU ZKRÁCENÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ Operační programy v programovacím období Další nástroje podpory EU PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ PRINCIPY ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU Institucionální zajištění čerpání pomoci Průběh čerpání finančních prostředků z fondů EU NÁSTROJE POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ OPERAČNÍ PROGRAMY V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ Operační program Podnikání a inovace (OPPI)] Operační program Doprava (OPD) Operační program Životní prostředí (OPŽP) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VVI) Integrovaný operační program (IOP) Operační program Praha Konkurenceschopnost (OP PK) Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) Regionální operační programy Evropská územní spolupráce ZHODNOCENÍ VYUŽÍVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EU V ČR V JEDNOTLIVÝCH PROGRAMOVACÍCH OBDOBÍCH ČR V KONTEXTU PODPORY EU ZHODNOCENÍ VYUŢÍVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EU V ČR V OBDOBÍ ZHODNOCENÍ VYUŢÍVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z EU V ČR V OBDOBÍ

6 4.3.1 Obce jako žadatelé a příjemci podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Využití prostředků EU na příkladu projektu města Kladna ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ

7 Úvod Jednou z nejvýznamnějších aktivit EU, na kterou vynakládá více neţ třetinu evropského rozpočtu, je společná politika hospodářské a sociální soudrţnosti. Důvodem jsou větší či menší hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, ale i jednotlivými regiony. K eliminaci těchto rozdílů slouţí nástroje této společné evropské politiky. Cílem je vyrovnávání úrovně rozvoje regionů, zvyšování jejich konkurenceschopnosti a tím umoţnit všem uspět na společném vnitřním trhu. Nezanedbatelným prvkem členství v EU je tedy přístup členských států a jejich subjektů k finančním prostředkům fondů EU, pomocí kterých je realizována tato politika. Pro Českou republiku se vstupem do Evropské unie otevřela moţnost plného vyuţívání jejích zdrojů. V současné době ČR vyuţívá moţností čerpání finančních prostředků v rámci programovacího období , kde jiţ uplatňuje zkušenosti z předešlého zkráceného programovacího období Moţnostem vyuţívání prostředků z rozpočtu EU předcházelo také tzv. předvstupní období, kdy smyslem podpory byla především příprava na členství v EU a zavedení evropských norem. Termíny jako programovací období, fondy Evropské unie a hlavně operační programy se staly pro subjekty v ČR velmi zajímavými tématy i s ohledem na objem přidělených finančních prostředků. Na období se jednalo o částku cca 2,9 mld. EUR a v současném období má ČR k dispozici cca 26,7 mld. EUR, coţ představuje téměř 100 mld. Kč ročně. Aby mohla ČR tyto prostředky efektivně vyuţít, musela vytvořit nástroje, pomocí kterých v souladu s cíly na jednotlivá programovací období, budou tyto prostředky čerpány a řádně vyuţívány. Těmito nástroji jsou jiţ zmíněné operační programy, které jednotlivým členským státům schvaluje EU. Prostředky jsou vyuţívány především v regionech, které nedosahují poţadovaných ekonomických ukazatelů a pomáhají tak zkvalitňovat ţivot obyvatel. Směřují do oblasti vzdělávání, výzkumu, zvyšování zaměstnanosti a tím sniţování nezaměstnanosti, podpoře podnikání, budování dopravní infrastruktury, ochraně ţivotního prostředí. Toto je však jen malý výčet oblastí, kam mohou prostředky z EU směřovat. Cílem bakalářské práce je podat souhrnnou informaci o fondech EU a politice hospodářské a sociální soudrţnosti, jednotlivých operačních programech v ČR a zhodnotit vyuţívání finančních prostředků z EU v ČR. 7

8 1 Fondy EU a politika hospodářské a sociální soudržnosti EU 1.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU Evropská unie (EU) se v současné době skládá z 27 členských států s téměř půl miliardou obyvatel. Stejně jako mezi členskými zeměmi, tak i mezi jednotlivými jejich regiony, kterých je v EU momentálně celkem 271, existují menší či větší hospodářské a sociální rozdíly. V oblasti strukturálních problémů se jedná hlavně o značné rozdíly v úrovni příjmů mezi regiony EU a problémy nezaměstnanosti. K nim se připojují rozdíly ve výkonnosti národních ekonomik jednotlivých členských států, které se postupným rozšiřováním EU, např. o státy bývalého východního bloku, dále zvýrazňují. Právě strukturální a regionální politika patří mezi hlavní aktivity realizované v rámci sdílené politiky EU. Dalšími oblastmi společné politiky EU jsou společná obchodní, dopravní, měnová, zemědělská politika a společná politika rybolovu, ochrana ţivotního prostředí a ochrana hospodářské soutěţe. Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Evropské fondy slouţí k potírání uvedených rozdílů, k vyrovnávání úrovně rozvoje regionů a zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Cílem je umoţnit všem uspět na společném vnitřním trhu. Souhrnně se tomuto úsilí říká evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti nebo také kohezní politika. Je to jedna z nejvýznamnějších agend EU. Vynakládá se na ni pro všechny členské státy celkem 347 miliard EUR, tedy více neţ třetina evropského rozpočtu. Značná část těchto prostředků směřuje právě do méně rozvinutých členských zemí.[6] Strukturální politika, jinak také politika hospodářské a sociální soudrţnosti je koordinována na nadnárodní úrovni, tedy patří do působnosti orgánů EU. Naproti tomu její samotná realizace spočívá na členských státech. Na nadnárodní úrovni byl vyvinut systém ukazatelů pro hodnocení hospodářské výkonnosti a účinnosti strukturálních politik členských zemí. Dle těchto ukazatelů jsou identifikovány priority politiky jednotlivých zemí. Jedná se o priority v oblasti práce, pracovních sil a produktivity, v oblasti konkurence a vzdělávání. Hlavním cílem ukazatelů je zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Cílem je také eliminování slabých stránek mezi regiony a vyuţívání silných stránek daného regionu.[2] Regionální politika se zabývá podporou rozvoje regionů a vyrovnáváním jejich ekonomické úrovně podporou opatření, která vedou k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu 8

9 rozloţení v území a k rozvoji infrastruktury. Důvodem existence regionální politiky je nutnost zvýšit prosperitu zaostávajících regionů. Výrazné regionální nerovnosti významnou měrou negativně ovlivňují výkonnost celé ekonomiky. V rámci EU je sociální solidarita předpokladem jednotného státu a to je také cílem regionální politiky EU. Regionální politika není určena jen pro nejchudší regiony. Profitují z ní i bohaté regiony tím, ţe roste poptávka po jejich technologiích a know-how rozvojem ekonomické aktivity v zaostávajících regionech Vývoj regionální politiky Jiţ v době vzniku Evropského hospodářského společenství v roce 1958 se členské státy zavázaly usilovat o omezení rozdílů mezi různými oblastmi. Regionální nástroje však byly vyuţívány velmi diskrétně, jelikoţ zakládající země Evropského hospodářského společenství byly poměrně ekonomicky srovnatelné. Vznikl však Evropský sociální fond, který je nejstarším strukturálním fondem.[3] Aţ v souvislosti s rozšířením společenství v 70. letech stoupl zájem o regionální politiku. Vznikl Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF). Pomoc z rozpočtu byla zpočátku přidělována automaticky, pouze na základě předloţení projektu. Postupně však byly dohodnuty pravidla a podmínky čerpání prostředků z fondů společenství.[2] 1.2 Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU usiluje o sniţování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů jednotlivých členských států. Jinými slovy jde o solidaritu s chudšími regiony celé EU. Regionální a strukturální politika EU se při tom opírá o pět základních principů: princip monitorování a vyhodnocování princip koncentrace princip partnerství princip programování princip adicionality (doplňkovosti) Princip monitorování a vyhodnocování Jedná se o průběţné sledování a vyhodnocování vyuţívání prostředků ze zdrojů EU ve všech fázích procesu (tj. předběţné, průběţné a následné hodnocení), vţdy z hlediska věcného a finančního. 9

10 Princip koncentrace Smyslem této zásady je soustředit nejvíce prostředků do regionů s nejváţnějšími problémy na předem definované cíle. Účelem je realizovat menší mnoţství větších projektů, od kterých se očekává největší přínos, čímţ se kromě většího efektu a větší viditelnosti dosahuje i snadnějšího a přehlednějšího monitorování a kontroly. Princip partnerství Princip partnerství zahrnuje úzkou spolupráci mezi Evropskou komisí (EK) a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni. Tato partnerství jsou určena kaţdým členským státem pro všechny etapy implementace opatření od přípravy aţ po realizaci. Má rovinu vertikální (partnerství mezi EK, členským státem a regionem) a horizontální (partneři na úrovni členského státu nebo regionu). Tím se spolupráce rozšířila i na orgány a osoby, které nejsou přímou součástí implementačních struktur (regiony, města, obce, vzdělávací instituce, soukromé subjekty apod.), aby bylo zajištěno, ţe se na konkrétním rozdělení prostředků budou podílet i samotní příjemci. Princip programování Princip programování znamená, ţe se pomoc realizuje nikoli na základě nekoncepčně předkládaných projektů, ale naopak prostřednictvím projektů naplňujících cíle programových dokumentů operačních programů, národního strategického referenčního rámce a dalších strategických dokumentů. Výsledkem je vzájemně integrovaný programový celek uskutečňovaný v dlouhodobějším horizontu, který se zaměřuje na dosaţení cílů definovaných rozvojových priorit. Princip adicionality (doplňkovosti) Pro členské státy je tento princip jedním z určujících. Znamená to, ţe finanční zdroje, které poskytuje EU, nepředstavují stoprocentní financování projektů, ale jsou pouze doplňkem ke zdrojům národním nebo privátním. Tento doplněk je svou výší však velmi významný, neboť představuje většinou více jak polovinu úhrady nákladů projektu. Maximální výše podpory projektů financovaných z prostředků EU je 85%. Pomoc EU má doplňovat, respektive posilovat prostředky příjemce pomoci. Právě finanční zainteresování příjemce má vést k vyšší efektivitě a zodpovědnosti při vyuţívání poskytnutých prostředků. Poměr mezi národními veřejnými zdroji a unijními prostředky musí dosáhnout stanovené minimální hranice. 10

11 Za účelem dosaţení skutečného ekonomického účinku nesmějí prostředky z fondů nahrazovat veřejné nebo jiné rovnocenné strukturální výdaje členského státu. 1 Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu. 2 Zmiňovaný čl. 15 se dále zabývá rozhodnutím Komise v oblasti výše národních výdajů, které členský stát zachová ve všech regionech během programového období. Úroveň těchto výdajů se stanovuje s ohledem na celkové makroekonomické podmínky, za kterých financování probíhá a s přihlédnutím k výdajům vynaloţených v předchozím programovém období (obecně se výše výdajů rovná alespoň částce průměrných ročních výdajů vynaloţených v průběhu předchozího programového období).[2] 1.3 Rozpočet EU K financování společných aktivit členských zemí slouţí rozpočet EU. Svým charakterem, cíli a velkou provázaností mezi členskými státy se EU odlišuje od ostatních mezinárodních organizací. Jsou jím financovány například výdaje určené na zvýšení prosperity jednotlivých regionů EU, překonávání rozdílů mezi nimi, výdaje na podporu zemědělství nebo ţivotního prostředí a na posílení bezpečnosti v Evropské unii a v jejím okolí. Vzhledem k tomu, ţe EU není státem, její výdaje jsou výrazně niţší neţ výdaje jednotlivých států. Společný rozpočet se liší od národních rozpočtů jednotlivých zemí především tím, ţe musí být vţdy vyrovnaný, není moţné, aby byl deficitní. Celkové výdaje na rok 2011 jsou stanoveny ve výši 141,9 mld. EUR.[15] Příjmy rozpočtu EU jsou tvořeny pouze vlastními zdroji EU, které členské státy vybírají jménem EU a převádějí je do společného rozpočtu. Zdroje rozpočtu EU tvoří čtyři poloţky: 1. jednotná sazba uplatňovaná na hrubý národní důchod (HND) zemí EU 2. jednotná sazba uplatňovaná na daň z přidané hodnoty (DPH) zemí EU 3. cla a dávky z cukru 4. ostatní např. nevyuţité částky z předchozích let, pokuty společnostem za porušení zákonů. 1 EU. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 : o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. In Úřední věstník EU. L 161, 1999, článek EU. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 : o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrţnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. In Úřední věstník EU. L 210, 2006, článek

12 Graf č.1 - Zdroje rozpočtu EU na rok 2011 Cla a dávky z cukru; 12% Ostatní; 1% Jednotná sazba na DPH; 11% Jednotná sazba na HND; 76% Zdroj: Rozpočet EU na rok 2011, Evropská komise, Úřad pro publikace EU, 2011 Výdaje rozpočtu EU plynou v roce 2011 do těchto oblastí: 1. udržitelný růst např. soudrţnost, tzn. konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, územní spolupráce, dále vzdělávání, výzkum, sociální politika 2. přírodní zdroje např. zemědělské výdaje a přímé podpory, rozvoj venkova, ţivotní prostředí 3. EU jako globální hráč např. předvstupní pomoc, územní spolupráce 4. administrativa výdaje institucí EU 5. občanství, svoboda, bezpečnost a právo Graf č.2 - Výdaje rozpočtu EU na rok 2011 v číslech (v mld. EUR) EU jako globální hráč; 8,8 Administrativa; 8,2 Občanství, svoboda, bezpečnost a právo; 1,8 Udržitelný růst; 64,4 Přírodní zdroje; 58,7 Zdroj: Rozpočet EU na rok 2011, Evropská komise, Úřad pro publikace EU,

13 1.4 Fondy EU Fondy EU a společný rozpočet EU představují hlavní nástroje realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím při přípravě na jejich vstup do EU. Dalším typem nástrojů EU jsou Iniciativy Společenství. Jsou zvláštním nástrojem strukturální politiky k řešení specifických problémů, které se týkají celého území EU. V letech je politika hospodářské a sociální soudrţnosti realizována finančními prostředky tří fondů. Jde o Fond soudrţnosti (CF) a strukturální fondy (SF), k nimţ patří Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF).[11] Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) je nejdůleţitější a objemem finančních prostředků i největším strukturálním fondem. Byl zaloţen v roce Jeho cílem je sníţit socio-ekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí EU. [6] Finanční pomoc z ERDF je zaměřena především na: - podporu malých a středních podniků - prosazování produktivních investic - zlepšování infrastruktury - rozvoj místního potenciálu - investice do vzdělání - investice zaměřené na ţivotní prostředí - výzkum a rozvoj[5] Podporovány jsou investiční projekty, jako např. výstavba silnic a ţeleznic, odstraňování ekologických zátěţí, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, vyuţívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury 13

14 průmyslových zón, zavádění sluţeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.. Je zaměřen na modernizaci a posilování hospodářství. Jeho hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudrţnost v EU sniţováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Konečným cílem pomoci ERDF je vytvořit pracovní místa podporou konkurenceschopného a udrţitelného rozvoje.[5] Evropský sociální fond Evropský sociální fond (ESF) je nejstarším ze strukturálních fondů EU, byl zaloţen v roce Jak jiţ jeho název napovídá, ESF podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů (např. rekvalifikace, vzdělávání). ESF je hlavním finančním nástrojem, kterým EU provádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. Podpora z ESF je zaměřena především na oblasti: - integrace nezaměstnaných, zejména osob dlouhodobě nezaměstnaných - integrace mladých lidí do pracovního procesu - uplatňování stejných příleţitostí na trhu práce - zapojení osob vyloučených z trhu práce do pracovního procesu - adaptace pracovníků na průmyslové změny - stabilizace a růstu zaměstnanosti - podpory lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji - zkvalitňování systému vzdělávání a kvalifikace[3] ESF jsou podporovány neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, děti, mládeţ etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí sluţeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro vyuţívání ICT pro ţáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáţe studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. ESF směřuje svou podporu do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům, zvláště těm zaostávajícím, rozvíjet lidské zdroje a podporovat podnikatelské 14

15 iniciativy. Tento systém přináší do těchto regionů domácí i zahraniční investice, a tím pomáhá tyto oblasti ekonomicky rozvíjet.[5] Evropský sociální fond by měl podporovat politiky členských států, které jsou v úzkém souladu s hlavními směry a doporučeními Evropské strategie zaměstnanosti a souvisejícími cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, boje proti diskriminaci, podpory rovnosti, vzdělávání a odborné přípravy, aby lépe přispěl k provádění cílů dohodnutých na zasedáních Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června ČR se podílí na vyuţívání prostředků z tohoto fondu od svého vstupu do EU v roce 2004, a to nejprve ve zkráceném programovacím období v letech a nyní v jiţ probíhajícím období ESF je klíčovým finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Z toho plyne i jeho hlavní poslání: rozvíjet zaměstnanost, sniţovat nezaměstnanost a podporovat sociální začleňování osob a rovné příleţitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů Fond soudržnosti Fond soudržnosti (CF) jinak také Kohezní fond, byl zaloţen v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Na rozdíl od strukturálních fondů je tedy určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, ţeleznice, vodní doprava, řízení silniční, ţelezniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu ţivotního prostředí, nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. CF se přímo podílí na financování konkrétních projektů, neposkytuje tedy spolufinancování programům. Tím se liší od strukturálních fondů. Rozhodnutí jsou přijímána společně členským státem a Evropskou komisí (EK). Velká pozornost je věnována kontrole zdrojů podpory, aby se vyloučilo financování projektu z CF a strukturálních fondů současně. Členský stát má moţnost čerpat prostředky z CF, pokud jeho hrubý národní produkt (HNP) na obyvatele nepřekročí 90% průměru EU.[3] CF podporuje následující typy projektů: - projekty přispívající k ochraně ţivotního prostředí - projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 z o Evropském sociálním fondu a o zrušení Nařízení (ES) č. 1784/1999, Úřední věstník EU. L 210 ze dne , článek 7. 15

16 - studie a opatření technické pomoci, které podporují projekty v oblasti ţivotního prostředí a infrastruktury. Zřizuje se Fond soudrţnosti, jehoţ účelem je přispívat k posilování hospodářské a sociální soudrţnosti Společenství v zájmu podpory udrţitelného rozvoje. 4 Pomoc z fondu se poskytuje vyváţeným způsobem a s přihlédnutím ke zvláštním potřebám kaţdého přijímajícího členského státu z hlediska investic a infrastruktury na opatření v těchto oblastech: 5 a) transevropské dopravní sítě, zejména prioritní projekty společného zájmu, které jsou stanoveny rozhodnutím č. 1692/96/ES; b) ţivotní prostředí v rámci priorit stanovených pro politiku Společenství na ochranu ţivotního prostředí podle politiky a akčního programu v oblasti ţivotního prostředí Další nástroje podpory EU Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) byl vytvořen pro nové programovací období na podporu rozvoje venkova. Je součástí společné zemědělské politiky EU. Nahradil činnost Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), který do konce předešlého programovacího období patřil mezi strukturální fondy. Prostředky z EAFRD budou slouţit ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Podporovány jsou projekty v oblasti ţivotního prostředí, nově vznikající podniky na venkově apod. EU klade stále větší důraz na tzv. multifunkční zemědělství, jehoţ důleţitou součástí je orientace na nepotravinářské vyuţití zemědělské produkce a politiku rozvoje venkova. [6] Evropský rybářský fond Evropský rybářský fond (EFF) nahradil v novém programovacím období dosavadní Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG), a stal se tak novým nástrojem společné rybářské politiky EU. Hlavním cílem fondu je zajištění trvale udrţitelného rozvoje evropského rybolovu a akvakultury. EFF podporuje projekty vedoucí k vyšší konkurenceschopnosti a k ochraně a zlepšování ţivotního prostředí. Jsou z něj financovány 4 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 z o Fondu soudrţnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1164/1994, Úřední věstník EU. L 210 ze dne , článek 1 5 Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 z o Fondu soudrţnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1164/1994, Úřední věstník EU. L 210 ze dne , článek 2 16

17 aktivity týkající se mořského i vnitrozemského rybolovu (např. odbahňování rybníků), podporovány investice na modernizaci zpracovatelského průmyslu, modernizace plavidel, podpora likvidace uţ nedostačujících plavidel, zlepšování akvakultury a uvádění na trh.[6] Komunitární programy Komunitární programy specificky zaměřená skupina programů, která slouţí k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských i kandidátských států EU v oblastech souvisejících s politikami Společenství. Programy jsou financovány přímo z rozpočtu EU formou grantů. Skladba i obsah programů se průběţně upravuje podle aktuálních priorit.[6] Evropská unie podporuje projekty v následujících oblastech: vzdělávání výzkum a inovace kultura podnikání ţivotní prostředí sociální politika informační společnost zdraví svoboda a bezpečí Programy jsou vţdy víceleté a poskytují pouze neinvestiční podporu. Na rozdíl od strukturálních fondů nejsou peníze u komunitárních programů většinou určeny pro členský stát, ale pro konkrétní program. K jednotlivým programům se vypisují výzvy k předkládání projektů. Projekt můţe podat členský i nečlenský stát EU, ústřední orgány státní správy, místní a regionální orgány, sociální partneři, neziskové organizace, univerzity a výzkumné instituce, národní statistické úřady, média atd. Přednost při výběru mají projekty, které mají celoevropské zaměření Nástroj předvstupní pomoci Nástroj předvstupní pomoci (IPA) je novým nástrojem předvstupní pomoci pro programovací období Vznikl v lednu 2007 a nahradil předešlých 5 finančních nástrojů jako byly PHARE, PHARE CBC, ISPA, SAPARD a CARDS a finanční nástroj 17

18 pro Turecko. Podařilo se vytvořit jednotný rámec celé škály aktivit předvstupní pomoci EU. Hlavním cílem podpory fondu IPA je především pomoc při přípravě na členství v EU a při zavádění evropských norem a legislativy.[6] Pomoc je zaměřena na pět nejdůleţitějších oblastí: 1) přechodová pomoc (pro kandidátské země a potenciální kandidátské země západního Balkánu) 2) přeshraniční spolupráce (pro kandidátské země a potenciální kandidátské země západního Balkánu) 3) regionální rozvoj (pro kandidátské země) 4) rozvoj lidských zdrojů (pro kandidátské země) 5) rozvoj venkova (pro kandidátské země) Kandidátské země jsou tímto způsobem připravovány na budoucí čerpání z evropských fondů, jako ERDF, ESF, Fond soudrţnosti a EAFRD. V letech můţe být v rámci tohoto nástroje vyčerpáno celkem 11,5 miliardy eur Evropský fond solidarity Evropský fond solidarity (EUSF) byl zaloţen po záplavách, které v srpnu roku 2002 zasáhly území Rakouska, Německa, České republiky a Francie. Cílem jeho vytvoření bylo poskytnutí rychlé a flexibilní finanční pomoci při velké přírodní katastrofě. Touto katastrofou se myslí taková, při které jsou odhadované škody vyšší neţ 0,6 % HDP postiţeného státu. V rámci fondu se poskytuje pomoc i preventivním opatřením proti těmto přírodním katastrofám. Pomoc z Fondu solidarity je určena nejen členským státům, ale i přistupujícím státům. Jeho roční rozpočet činí 1 miliardu EUR. Česká republika, po ničivých povodních v srpnu 2002, získala na základě dohody s Evropskou komisí v lednu 2003 na odstranění popovodňových škod celkem 129 milionů EUR.[10] Iniciativy Společenství Iniciativy kohezní politiky jedná se o nové nástroje regionální politiky na období , které pomáhají členským státům a regionům lepší vyuţívání strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Jsou to tři nové nástroje JASPERS, JEREMIE a JESSICA. Jde o uţší spolupráci mezi Evropskou komisí (EK), Evropskou investiční bankou (EIB) a jinými finančními institucemi.[2] 18

19 JASPERS iniciativa na podporu společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech. Snaţí se rozvíjet spolupráci mezi EK, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj za účelem shromáţdění odborných zkušeností. Dále pomáhá členským státům a regionům při přípravě významných projektů. JEREMIE - nástroj na podporu získání společných evropských zdrojů pro mikropodniky aţ střední podniky. Je to společná iniciativa EK, EIB a Evropského investičního fondu v zájmu zlepšení přístupu k financování rozvoje mikropodniků, malých a středních podniků v regionech EU. JESSICA nástroj evropské podpory udrţitelných investic do městských oblastí. Jedná se o společnou iniciativu EK, EIB a Rozvojové banky Rady Evropy na podporu investic s dlouhodobým přínosem do městských oblastí. Česká republika vstoupila do EU Další části bakalářské práce tedy budou zaměřeny především na přiblíţení principů regionální politiky EU, které se vztahují k ČR. Tabulka č.1. Fondy EU srovnání programovacího období a RODINA FONDŮ Strukturální fondy FONDY EU PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro řízení rybolovu (FIFG) PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond Soudržnosti (CF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Evropský rybářský fond (EFF) Komunitární programy Fondy předvstupní pomoci PHARE SAPARD ISPA Fond solidarity (EUSF) Finanční nástroje regionální politiky Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie IPA JASPERS JEREMIE JESSICA 19

20 1.5 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti Regionální politiku charakterizují cykly, které se shodují s rozpočtovými obdobími EU. Tyto cykly jsou v současné době sedmileté. Celý programovací mechanismus začíná u Evropské komise (EK), která vytyčí před kaţdým obdobím tzv. cíle regionální politiky, které obecným způsobem definují, jakým způsobem, jakými prostředky a do kterých regionů budou směřovat finanční prostředky. Zároveň definuje výši jednotlivých příspěvků a jejich rozloţení v průběhu programového období. K jejich dosaţení je vyčleněno 347 miliard EUR. Pro současné období, tzn. programovací období , jsou stanoveny následující tři cíle, které jsou společné pro všechny státy EU:[3] Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce Cíl Konvergence smyslem tohoto cíle je zlepšování podmínek a podpora aktivit, které povedou ke sbliţování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU, jejichţ HDP je menší neţ 75% průměru EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichţ hrubý národní důchod (HND) na obyvatele nedosahuje 90% průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Tento cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudrţnosti (FS). V rámci ČR spadá pod cíl Konvergence celá ČR vyjma regionu hl. m. Prahy.[6] Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je zaměřený na podporu regionů, které převyšují limitní ukazatele pro zařazení do předchozího cíle Konvergence. Soustředí se na posilování konkurenceschopnosti a atraktivity regionů z hlediska infrastruktury, posilování zaměstnanosti a zlepšování ţivotního prostředí. Tento cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF). V ČR spadá pod tento cíl pouze hl. m. Praha.[3] Cíl Evropská územní spolupráce přispívá k posílení přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných regionálních iniciativ, také však podpory výzkumu a výměny zkušeností mezi regiony. Programy se týkají vţdy hraničních regionů sousedících s regiony v jiném členském státu. Tento cíl je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Pod tento cíl spadá celá ČR, včetně hl. m. Prahy. Pro ČR existují programy pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem.[3] 20

21 1.6 Finanční objem regionální politiky EU Na právě probíhající programové období je k dosaţení nastavených cílů vyčleněno 347 miliard EUR. ČR má z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard EUR. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibliţně čtyři miliardy eur, jelikoţ Evropská unie financuje maximálně 85 procent výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. Tabulka č.2 - Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období Cíl Fondy pro EU27 Fondy pro ČR Konvergence 283 mld. (cca 7 082,8 mld. Kč) 81,54% 25,88 mld. (cca 730,0 mld. Kč) 96,98% Regionální 54,96 mld. (cca 1 385, 15,95% 419,09 mil. (cca 11 1,56% konkurenceschopn 4 mld. Kč),7 mld. Kč) ost a zaměstnanost Evropská územní 8,72 mld. (cca 218,5 2,52% 389,05 mil. (cca 1,46% spolupráce mld. Kč) 10,9 mld. Kč) Celkem 347 mld. 100,00% 26,69 mld. (cca 752,7 mld. Kč) 100,00% Zdroj: 21

22 2 ČR a politika hospodářské a sociální soudržnosti EU 2.1 Vymezení ČR v rámci EU ČR patří v rámci Evropské unie ke středně velkým zemím a zaujímá v ní geograficky, ekonomicky i politicky významnou polohu. Svým průmyslem, dopravou a osídlením ovlivňuje ţivotní prostředí v dalších evropských zemích. Její dopravní infrastruktura má bezprostřední význam pro hospodářské propojení států střední Evropy. Zapojení ČR do evropského prostoru po jejím vstupu do EU zrychlilo její ekonomický růst. ČR konverguje směrem k vyspělejším zemím světa, v roce 2005 byla Světovou bankou překvalifikována z rozvojové na rozvinutou zemi. Přes tyto úspěchy se ČR potýká s řadou váţných problémů, které dlouhodobě ohroţují její konkurenceschopnost a sociální soudrţnost i plné vyuţití jejího lidského a hospodářského potenciálu. Jedním z nástrojů přiblíţení se k dalším ekonomicky vyspělým státům, rozvoj jednotlivých regionů ČR a tím přispět k rozvoji EU je vyuţívání prostředků ze strukturálních fondů EU v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vţdy nové programové dokumenty. V nich je stanoven rozpočet a definovány cíle a priority, které se členské země v daném období snaţí dosáhnout a naplnit. Poslední programovací období bylo v letech , ČR do něj vstoupila v roce 2004 a navazující období probíhá v letech [6] 2.2 Předvstupní nástroje Podmínky pro co nejrychlejší a nejefektivnější čerpání prostředků ze strukturálních fondů v kandidátských státech, napomáhání řešení konkrétních úkolů zavádění evropské legislativy, pomoc splnění standardů v oblasti ţivotního prostředí a příprava na společnou zemědělskou politiku EU, byly řešeny za pouţití předvstupních nástrojů. ČR vyuţívala tří předvstupních nástrojů. Jednalo se o programy Phare, ISPA a SAPARD. Cíle těchto programů byly naplněny spolu se vstupem ČR do EU.[3] Předvstupní nástroje EU byly určeny pro kandidátské země s cílem napomáhat při řešení konkrétních úkolů zavádění evropské legislativy. Realizace předvstupních nástrojů byla po vstupu ČR do EU nahrazena moţností vyuţívání strukturálních fondů EU a Fondu soudrţnosti. Projekty realizované prostřednictvím předvstupních nástrojů však dobíhaly aţ do roku

23 Rozdíl v realizaci a nakládání s finančními prostředky mezi předvstupními fondy a strukturálními fondy je v tom, ţe zatímco předvstupní fondy (Phare, ISPA) byly realizovány na základě tzv. projektového přístupu, kdy EK prostřednictvím delegace v ČR schvalovala výběr jednotlivých projektů a současně nesla celkovou odpovědnost za nakládání s finančními prostředky, u strukturálních fondů EU je uplatňován přístup programový. ČR vytváří Národní rozvojový plán, který následně schvaluje EK, členskému státu však zůstává následná odpovědnost za výběr projektu a nakládání s prostředky přidělenými ze strukturálních fondů Předvstupní nástroje v programovacím období Phare Tento program byl zaloţen v roce 1989 původně pouze pro Polsko a Maďarsko jako jedny z přistupujících zemí, aby mohly čerpat prostředky na projekty, které napomáhaly překlenout hospodářské a politické rozdíly mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy. Postupně však proběhla reforma způsobu poskytování finanční a technické pomoci z tohoto fondu. Původně uplatňovaný přístup se v procesu transformace změnil na přístup orientovaný na přípravu kandidátských zemí na členství v EU, včetně ČR. Vyuţití prostředků mělo zvýšit připravenost země a jejích regionů na maximální čerpání prostředků ze strukturálních fondů po vstupu do EU.[10] Podporovala se investiční činnost v soukromém sektoru, zejména přímé investice do joint ventures (společně zakládané podniky, kde jedním z partnerů je zahraniční subjekt, který můţe nabídnout kapitál nebo know-how), akce v oblasti managementu a profesního vzdělávání. Program počítal i s podporou restrukturalizace zemědělství, venkovských oblastí, sociální sféry, zdravotnictví, správy a také s opatřeními na ochranu ţivotního prostředí. Předvstupní program Phare byl tedy po vstupu ČR do EU nahrazen prostředky ze strukturálních fondů prostřednictvím operačních programů. Aktivity programů přeshraniční spolupráce CBC Phare byly následně realizovány v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III. Celkově bylo z programu Phare pro ČR v letech vyčleněno 993,5 mil. EUR (30,8 mld. Kč), vyčerpáno bylo 89,8%. Na základě doporučení Evropské komise a Ministerstva financí byla celková částka ve výši 9 mil. eur přesunuta na speciální program na odstranění povodňových škod v oblasti dopravy a ţivotního prostředí. ISPA Byl nástrojem předvstupních strukturálních politik. Cílem tohoto finančního nástroje byla pomoc kandidátským státům v předvstupním období splnit standardy EU týkající se ţivotního prostředí a vytvořit kvalitní dopravní infrastrukturu potřebnou pro hospodářský rozvoj. 23

24 Vyuţití tohoto nástroje v rámci předvstupního programu vytvořilo základní předpoklad pro následné úspěšné vyuţití prostředků z Fondu Soudrţnosti po vstupu ČR do EU. Pro ČR bylo alokováno 350 mil. eur (10,8 mld. Kč).[10] SAPARD Jednalo se o speciální program pro zemědělství a rozvoj venkova. Tento předvstupní program měl za úkol připravit kandidátskou zemi na společnou zemědělskou politiku EU a vyuţívání prostředků ze strukturálních fondů, a to podporou investic do sektoru zemědělství a rozvoje venkova.[10] V oblasti politiky HSS byl tento program nahrazen Operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Z fondu SAPARD bylo pro ČR alokováno 47 mil. EUR (1,4 mld. Kč). Aby byl výčet forem předvstupní pomoci úplný, je nutné zmínit také Fond solidarity, který členské státy EU zřídily v reakci na katastrofální povodně v roce Na řešení povodňových škod získala ČR grant z tohoto fondu ve výši 129 mil. EUR (3,99 mld. Kč). V rámci tzv. Přechodného opatření bylo na období pro ČR navíc alokováno cca 44 mil. EUR (1,36 mld. Kč). Tyto prostředky byly vyuţity na další vývoj a upevňování kapacit potřebných k implementaci a prosazování legislativy EU a na podporu výměny zkušeností mezi stávajícími a novými členskými zeměmi.[10] Předvstupní nástroj v programovacím období Nástroj předvstupní pomoci (IPA) jak jiţ bylo uvedeno v první kapitole, jedná se o nový nástroj předvstupní pomoci pro programovací období , který vznikl v lednu 2007 a nahradil předešlých 5 finančních nástrojů jako byly PHARE, PHARE CBC, ISPA, SAPARD a CARDS a finanční nástroj pro Turecko. Podařilo se vytvořit jednotný rámec celé škály aktivit předvstupní pomoci EU. Hlavním cílem podpory fondu IPA je především pomoc při přípravě na členství v EU a při zavádění evropských norem a legislativy. 2.3 Definování regionů v EU Aby mohla být Politika HSS naplňována a mohla plnit vůči regionům svoji funkci, musela tato území být jasně kvantitativně i kvalitativně určena. Do roku 1988 vykazovala kaţdá členská země informace o regionech a jejich vymezeních tak, jak bylo obvyklé v té době a v té které zemi. Tato různost ve vymezení v podstatě neumoţňovala objektivně regiony srovnávat a zaujímat vůči nim strukturálně politická rozhodnutí. Pokud cílem Společenství 24

25 byla realizace jednotného strukturálního přístupu, bylo nutné sjednotit a nastavit kriteria vymezující regiony EU. Od roku 1988 na základě reformy strukturálních fondů se začala v legislativě EU pouţívat klasifikace územních jednotek pro účely statistiky, ekonomické a sociální analýzy úrovně regionů a především v souvislosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů. Kriteria územních jednotek vypracoval Eurostat (Statistický úřad Evropského společenství) a tyto jednotky nesou označení NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic). Dle tohoto jednotného vymezení bylo celé území EU v rámci jednotlivých členských států rozděleno na srovnatelné územní celky. Následně v roce 2003 došlo na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) k zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek. Důvodem změn byla potřeba harmonizace pro zajištění srovnatelných dat v rámci EU. Klasifikace je hierarchická, největší územní celky NUTS 1 (celé státy) se dále dělí na:[4] územní jednotky NUTS 2 - sdruţené kraje územní jednotky NUTS 3 kraje územní jednotky NUTS 4 okresy územní jednotky NUTS 5 obce Tabulka č.3 - Přehled NUTS II a NUTS III NUTS II (region soudržnosti) Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie NUTS III (kraj) Praha Středočeský Plzeňský, Jihočeský Ústecký, Karlovarský Liberecký, Královehradecký, Pardubický Vysočina, Jihomoravský Olomoucký, Zlínský Moravskoslezský 2.4 Zkrácené programovací období Česká republika měla v tomto období moţnost čerpat z prostředků EU částku cca 2,9 mld. EUR. Na evropské úrovni byly pro období vymezeny 3 strategické cíle: Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání 25

26 V rámci Cíle 1 byla politika hospodářské a sociální soudrţnosti v ČR po jejím vstupu do EU, tedy ve zkráceném období , realizována ve všech regionech ČR s výjimkou hl. města Prahy celkem 5-ti operačními programy (OP). Důvodem bylo zaměření Cíle 1 na regiony pod hranicí 75% HDP průměru EU. Jednalo se o: OP Infrastruktura OP Průmysl a podnikání OP Rozvoj lidských zdrojů OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Společný regionální operační program[10] Operační programy v programovacím období OP Infrastruktura - globálním cílem byla ochrana a zlepšování stavu ţivotního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem bylo Ministerstvo ţivotního prostředí.[10] Tabulka č.4 - Přehled finančních alokací OP Infrastruktura 1. Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu 84,1 30,2 114,3 2. Snížení negativních důsledků dopravy na ŽP 14,8 4,9 19,7 3. Zlepšování enviromentální infrastruktury 142,1 51,4 193,5 4. Technická pomoc 5,3 1,8 7,1 Celkem 246,3 88,3 334,6 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie OP Průmysl a podnikání - globálním cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských sluţeb a dokončení potřebných strukturální změn v průmyslu. Řídícím orgánem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu.[10] Tabulka č.5 - Přehled finančních alokací OP Průmysl a podnikání Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem 1. Rozvoj podnikatelského prostředí 130,4 43,5 173,9 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků 120,0 40,0 160,0 3. Technická pomoc 10,4 3,5 13,9 Celkem 260,8 87,0 347,8 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie 26

27 OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - usiloval o posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství a lesnické výroby, kvalitní zpracování zemědělských produktů při zachování ţivotního prostředí. Řídícím orgánem bylo Ministerstvo zemědělství.[10] Tabulka č.6 - Přehled finančních alokací OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 1. Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesní hospodářství 97,5 53,6 151,1 2. Rozvoj venkova, rybářství a odb. vzdělávání 73,4 22,0 95,4 3. Technická pomoc 3,0 1,0 4,0 Celkem 173,9 76,6 250,5 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie OP Rozvoj lidských zdrojů - globálním cílem bylo dosaţení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti, rozvoj pruţného trhu práce, integrace sociálně vyloučených skupin obyvatelstva, konkurenceschopnost podniků. Řídícím orgánem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí.[10] Tabulka č.7 - Přehled finančních alokací OP Rozvoj lidských zdrojů Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem 1. Aktivní politika zaměstnanosti 102,6 34,2 136,8 2. Sociální integrace a rovnost příležitostí 42,8 11,6 54,4 3. Rozvoj celoživotního učení 107,7 35,9 143,6 4. Adaptabilita a podnikání 50,5 16,8 67,3 5. Technická pomoc 15,2 5,1 20,3 Celkem 318,8 103,6 422,4 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie Společný regionální operační program (SROP) zahrnoval rozvojové priority sedmi regionů soudrţnosti (celé území ČR s výjimkou hl. města Prahy), s cílem hospodářského růstu i růstu kvality ţivota obyvatel regionů. Řídícím orgánem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj.[10] 27

28 Tabulka č.8 - Přehled finančních alokací SROP Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem 1. Regionální podpora podnikání 45,1 15,0 60,1 2. Rozvoj infrastruktury v regionech 197,0 65,7 262,7 3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech 92,3 23,9 116,2 4. Rozvoj cestovního ruchu 108,1 36,0 144,1 5. Technická pomoc 11,8 3,9 15,7 Celkem 454,3 144,5 598,8 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie Programy Cíle 2 a 3 byly realizovány v regionech nespadajících pod Cíl 1, v ČR se proto týkaly jen hl. m. Prahy. Jednalo se o Jednotný programový dokument (JPD) pro Cíl 2 - Praha, jehoţ cílem bylo odstranění nejváţnějších slabých stránek v oblasti městského prostředí, mimo jiné i financování opatření na zabránění povodní.[10] Tabulka č.9 - Přehled finančních alokací JPD pro Cíl 2 - Praha Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem 1. Revitalizace a rozvoj městského prostředí 53,6 53,6 107,2 Vytváření podmínek budoucí prosperity 2. vybraného území 15,9 15,9 31,8 3. Technická pomoc 1,8 1,8 3,6 Celkem 71,3 71,3 142,6 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie Jednotný programový dokument (JPD) pro Cíl 3 Praha se zaměřoval především na problematiku zaměstnanosti a vzdělávíní.[10] Tabulka č.10 - Přehled finančních alokací JPD pro Cíl 3 - Praha Priorita / Opatření Zdroje EU Národní zdroje Celkem 1. Aktivní politika zaměstnanosti 9,4 9,4 18,8 2. Sociální integrace a rovné příležitosti 14,1 14,1 28,2 3. Rozvoj celoživotního učení 17,1 17,1 34,1 4. Adaptabilita a podnikání 15,3 15,3 30,6 5. Technická pomoc 2,9 2,9 5,8 Celkem 58,8 58,8 117,6 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie 28

29 2.4.2 Další nástroje podpory EU Fond soudržnosti jeho pomocí se realizují velké investiční projekty v oblasti dopravy a ţivotního prostředí. Iniciativy Společenství INTERREG III A, B, C podporována je přeshraniční spolupráce (větev A), nadnárodní spolupráce (větev B) a interregionální spolupráce (větev C). V ČR je větev A realizována na pěti hranicích: česko-saské, česko-bavorské, česko-rakouské, československé a česko-polské.[10] Iniciativa EQUAL prostředky jsou vynakládány na problematiku související s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce a přístupu k zaměstnání. Jedná se např. zlepšení zaměstnatelnosti, podporu adaptability, rovné příleţitosti muţů a ţen, pomoc ţadatelům o azyl v jejich integraci na trhu práce.[10] Tabulka č.11 - Alokace strukturálních operací pro ČR (v mil. EUR) Oblasti podpory v programovacím období Celková alokace Strukturální fondy (cíl 1, 2, 3) 1 584,4 Fond soudrţnosti 945,3 Iniciativy INTERREG 68,7 Iniciativa EQUAL 32,1 Strukturální operace celkem 2 630,5 Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie 2.5 Programovací období Na období se alokace ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti výrazným způsobem navýšila. Česká republika má k dispozici na toto období částku 26,7 mld. EUR, tj. cca 3,8 mld. EUR ročně a tedy na jeden rok více neţ na roky dohromady. Nastaveným nástrojům pro toto období, včetně vyuţívání prostředků, se detailně věnuji v kapitole třetí a čtvrté. 2.6 Principy čerpání finančních prostředků z fondů EU Institucionální zajištění čerpání pomoci Aby mohla ČR vyuţít předpokládané alokované finanční prostředky z rozpočtu EU na léta pro realizaci Politiky HSS, musela vytvořit programové dokumenty, které vycházejí ze zásad Společenství. V rámci procesu tvorby této dokumentace je významným prvkem princip programování. S tímto principem souvisí nejen veškerá příprava programové dokumentace a navazujících operačních programů, ale také vytvoření jednotného 29