Jak rekonstrovat a spořit energii ve starém domě. Příručka pro energeticky efektivní rekonstrukce stávajících domů s ohledem na životní prostředí

Transkript

1 Jak rekonstrovat a spořit energii ve starém domě Příručka pro energeticky efektivní rekonstrukce stávajících domů s ohledem na životní prostředí

2 OBSAH Úvod Principy rekonstrukce obytných domů Stanovení cílů rekonstrukce Rekonstrukce nebo novostavba Nejdříve plánovat pak jednat Rekonstrukce - šance ke změně Základy energeticky úsporného domu Průkaz energetické náročnosti budovy a energetický štítek obálky budovy Správný výběr tepelné izolace Rekonstrukce bytového domu Úspory energie u památkově chráněných budov Finanční podpora rekonstrukce Energeticky nejdůležitejší oblasti úprav izolace stěn přilehlých k zemině Čím topit izolace fasády izolace stropu pod nevytápěnou půdou izolace střechy izolace podlahy nad nevytápěným sklepem okna a dveře Získání tepla Předání tepla Teplá voda zimní zahrady a zasklené lodžie Elektrická energie Impressum štítek obálky budovy bud izolace stěn přilehlých k zemině izolace fasády izolace stropu pod nevytápěnou půdou izolace střechy izolace podlahy nad nevytápěným sklepem okna a dveře zimní zahrady a zasklené lodžie

3 1 ÚVOD Myšlenky této příručky Při rekonstrukcích stávajících obytných budov musíme brát ohledy na mnoho požadavků. Musí-li se provést nezbytné opravy nebo musí-li se budova přizpůsobit změně užívání, tak je třeba přinést nejnovější technický standard. To vše vyžaduje dostatek financí. A podmínkou je proveditelnost v naplánovaném časovém i finančním rámci. Tyto záměry přináší mnoho různorodých úkolů. Zásah do vnější podoby domu má vliv na nejen architekturu objektu samotného, ale také na jeho okolí. Přístavby a přestavby téměř vždy zasahují do celkového objemového konceptu. Často se řeší mnoho dodatečných problémových detailů. Navíc je každá rekonstrukce originál. Nejsou mezi sebou srovnatelné nebo jen velmi obtížně. Obecná prohlášení nebo paušální doporučení nemusí pro specifické objekty platit. Jednoduše řečeno: rekonstrukce starého domu je komplexní projekt, který musí být individuálně zpracován a téměř pořád vyžaduje nezbytné kompromisy. Výzvou je nalezení nejlepšího cesty! Je jedno jak ta cesta nakonec vypadá: Dvě témata hrají při všech rekonstrukcích důležitou roli: Snížení spotřeby energií a volba použitých stavebních materiálů. Otázky, které vyvstávají při rekonstrukcích, jsou většinou tématické. Z tohoto důvodu najdete v naší brožuře vedle obsahu také rejstřík, který umožní hledání klíčových slov. Tak najdou čtenáři rychlou odpověď na jejich otázky. Právě tyto bezkoncepční úpravy - například úpravy vnějších povrchů okolí domu, rekonstrukcí střech nebo nástaveb a přístaveb mohou zkomplikovat a někdy i dokonce znemožnit budoucí energetickou sanaci objektu nebo její dílčí část. Nezbytnost celkového konceptu Protože se prakticky všechna opatření při rekonstrukci projevují na energetické I rekonstrukce panelového domu dokáže nabídnout hodnotnou architekturu a vysokou kvalitu bydlení náročnosti, je právě celkový koncept nezbytný. Neboť spojitosti mezi jednotlivostmi jsou jen těžko pozorovatelné: Jestliže se provede opatření řešící jeden problém, objeví se hned další dva nové. Důležitost celkového konceptu roste, když má být rekonstrukce realizovaná ve více etapách. Jedině tak budou jednotlivé etapy stavby ve vzájemném souladu. Většinou je lepší, aby se postupovalo v menších krocích, ale aby byly realizovány ve vysoké kvalitě. I když mnohá usnadnění na stavbě vypadají přitažlivě, tak se mohou vymstít. Kdo totiž nedbá na kvalitu, ten bude rychle dostižen technickými problémy. Dodatečné úpravy už později nejsou možné nebo jsou realizovatelné za zvýšených finančních nákladů. Při etapovitém postupu mají být také jednotlivá opatření plánována tak, jakoby už v budoucnu neměly být realizovány žádné další etapy. Tím se vyloučí, že budova bude působit mezi jednotlivými etapami jako provizorium. Právě proto je důležitý právě celkový koncept stavby. O celkovém energetickém konceptu se vyplatí přemýšlet i v případě rekonstrukcí nemajících přímo vliv na energetickou náročnost budovy. Právě tyto bezkoncepční úpravy - například úpravy vnějších povrchů okolí domu, rekonstrukcí střech nebo nástaveb a přístaveb mohou zkomplikovat a někdy i dokonce znemožnit budoucí energetickou sanaci objektu nebo její dílčí část. 3

4 1 ÚVOD Ptát se odborníků Vědomě nepodáváme žádná detailní řešení ve formě skic nebo technických nákresů, které by sváděla ke svépomocné realizaci. Naše texty slouží jako příprava na rozhovor s projektantem, stavbyvedoucím nebo řemeslníkem najatým na zakázku a především oni by měli rozšířit váš pohled na věc. Když hledáte odborníky v této oblasti, kteří se vědomě zabývají energeticky úspornými a ekologickými stavbami, je nejjednodušší se obrátit na nás a my Vám poradíme. I malé změny dokáží změnit dům k nepoznání a zároveň zlepšit jeho užitné vlastnosti. Rekonstruované objekty by měly být světlé, pohodlně, dobřé větrané a pokud z přírodních materiálů Náklady Mnoho stavebníků si přeje znát přesné cenové údaje pro stavební opatření. Toto přání je logické, ale téměř nesplnitelné. Cena závisí na mnoha faktorech. Každá rekonstrukce je originál, a proto se téměř vždy odchyluje od všeobecných rozpočtových ukazatelů. Ceny závisí na odebraném množství materiálů a prací, podléhají sezónním i i jiným časovým kolísáním a liší se také region od regionu. Také způsob jakým je opatření provedeno, ovlivňuje významně jeho cenu. Proto je jen jedna pomoc: Je třeba získat podrobnou cenovou nabídku nejlépe na základě projektu. Ale nabídky jsou srovnatelné jen v případě, že se bude jednat o stejně provedené stavby. A právě tyto požadavky mohou naplnit výlučně odborníci. Tudíž jsme se dostali s otázkou nákladů ke zkušenému architektovi nebo projektantovi. Pokud zpracuje stavební rozpočet, pak budou řemeslníci vědět, že nabídka musí být kompetentně zpracována a zároveň je také nastavena kvalita provedení. Správné užívání budov Když jsou překonány všechny obtíže spojené s rekonstrukcí, tak pořád existuje možnost ovlivnit spotřebu energie. Nezávisí jen na kvalitě technického zařízení budovy nebo izolaci obálky, nýbrž také na správném užívání. Pojednání o všech těchto úspor prochází skrz celou brožuru. 4

5 2 PRINCIPY REKONSTRUKCE OBYTNÝCH DOMŮ Aby byla rekonstruována budova na základě energetické efektivity a ekologie, musí být 9 připomenuto základních principů. Zní jednoduše a logicky ačkoliv v praxi jsou při rekonstrukcích často zapomínány. Celkový koncept Celkový pohled na stavbu vám vždy pomůže. Celkový koncept rekonstrukce je klíčem k optimální rekonstrukci, dokonce i když má být realizovaná jen první část. Nejdříve myslet, potom konat Naplánujte nejdříve provedení všech detailů, předtím než započnete realizaci Zachovejte užitečné Vše co je funkční a odpovídá současným požadavkům by mělo zůstat zachované. Nejprve snižte tepelné ztráty Nejdříve snižte ztráty a pak teprve efektivně připravujte energii na topení a teplou vodu Využijte obnovitelných zdrojů energie a materiálů Zbylá potřeba paliv by měla pokud možná zahrnovat, co nejvyšší podíl obnovitelné energie. Úprava okolí domu je stejně důležitá jako vzhled domu samotného. Platí, že nevzhledné okolí dokáže snížit estetickou i finanční hodnotu domu samotného. Nejen celkový koncept energetický nebo stavební je důležitý. Stejný význam má taky koncept architektonicko-urbanistický. Dům by měl své okolí esteticky pozvednout. Využijte suroviny co nejlépe Nejdříve znovu použijte disponibilní materiály, u nových produktů recyklované materiály nebo takové s vysokým podílem obnovitelných surovin. Při tom by se neustále měl brát ohled na to, že užité materiály by měly být po skončení životnosti lehce recyklovatelné a odbouratelné. Používejte materiály neobsahující škodlivé látky Měly by být užívány materiály, které nejsou pro člověka škodlivé. To platí především pro interiér. Myslete do budoucna Myslete při volbě rekonstrukčních opatření na jednu generaci 20, 30 a více roků. Při realizaci rekonstrukce a technického vybavení by s tímto mělo být uvažováno. Dodržujte normy, předpisy, vyhlášky a zákony Je samozřejmé dodržovat všechny platné stavební přepisy. Ve spojitosti s tepelnětechnickými požadavky je doporučeno překračovat hraniční hodnoty ve směru zlepšení. 5

6 3 STANOVENÍ CÍLŮ PŘI REKONSTRUKCI Jasné zadání a jasné cíle Většinou se při rekonstrukcích nejdůležitější úkoly zanedbají a to díky zadání s jasnými cíly od stavebníka! Proto často vznikají komplikované, věcně nesprávné a navíc drahé rekonstrukce, které musí být v nejhorším případě krátce po dokončení znovu opravovány a přestavovány. Definujte si společně s Vaším architektem a projektantem funkční, energeticky efektivní a ekologické cílové řešení ve vlastním soupise nutných oprav. To vyjasní nejen plánování a provádění stavby, ale především kontrolu provedených prací. Takový plán prací může být použit také jako součást smlouvy. Mezi důležité cíle při rekonstrukci se řadí zdravý obytný prostor, čisté životní prostředí, nízké náklady rekonstrukce a nízké budoucí provozní náklady. Zdravý obytný prostor Zda se budeme příjemně cítit v bytě, závisí na více faktorech: Pachy, hluk, vnitřní klima, světlo a barvy, zařízení a a mnohé další, co by mohlo kvalitu pobytu zvýšit, ale také zhoršit. Dobré vnitřní ovzduší zaujímá zvláště důležitou pozici a působí každopádně pozitivně na kvalitu pobytu. Komfortních prostorů dosáhneme vysokou architektonickou kvalitou, velmi silnou tepelnou izolací, množstvím denního světla a dobrým větráním. Posledního je dosaženo prostřednictvím řízeného větrání. U všech povrchů ve vnitřním prostoru by měl být brán ohled na materiály bez škodlivých látek například u barev, lepících hmot, tmelů, koberců, omítek a nábytku. V odpočinkových prostorech například u postelí by měl být brán ohled na minimalizaci elektrosmogu. Čisté životní prostředí Zachování čistého životního prostředí pro současné a budoucí generace lidstva tak, Je důležité si vyjasnit cíle rekonstrukce, aby jste mohli definovat zadání. Cíle v oblasti energetické náročnosti Vám poskytne energetický expert. aby umožnilo pokrýt jejich základní potřeby, znamená dramaticky snížit těžbu ropy, zemního plynu, uhlí a rud. Obnovitelné zdroje energie jako a rostlinné suroviny se stále více využívají. Existuje mnoho poradců, kteří vysvětlí rekonstrukci obytného domu. Když však usilujete o zlepšení stavebně-energetických vlastností, potom jste u správně u energetické agentury. Využijte obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární kolektory pro teplou vodu a přitápění, fotovoltaické články pro výrobu elektrického proudu, dřevo nebo účinné tepelné čerpadlo pro centrální vytápění. Vybírejte materiály, které málo zatěžují životní prostředí a jsou trvale udržitelné, jako je dřevo nebo recyklované materiály. Kolem domu vytvořte prostředí blízké přirozené přírodě, zasaďte místní užitkové rostliny, zpevněte jen minimum plochy a instalujte nádrž na dešťovou vodu. Nízké náklady na rekonstrukci Základem cenově výhodných rekonstrukcí je analýza celé budovy. Díky tomu může být optimálně využito stávajících konstrukcí a mohou být provedena nejlepší stavební a energetická opatření. Plánovací nástroje architektů dnes dovolují jasné strukturování postupu plánování a stavby s výkazem prací, kontrolou nákladů a zajištěním kvality pro každou etapu. 6

7 3 STANOVENÍ CÍLŮ PŘI REKONSTRUKCI Pokrokoví podnikatelé nabízí služby, které usnadní koordinaci na staveništi. Odpovědnost a ručení se tak dělí mezi méně smluvních partnerů. Prefabrikace je další možností jak ušetřit čas a peníze. Je výhodná také pro svoji kvalitu a přesnost provedení, protože výroba v tovární hale je nezávislá na výkyvech počasí. Žádá si však velmi přesné plány od odborníka, protože změny na stavbě jsou už nemožní nebo jen obtížně možné. Plošný rozsah a standard provedení většinou určují náklady. Nechte si vaším architektem navrhnout cenově výhodné, ekologické řešení a ohlížejte už teď na možné budoucí změny v užívání. Dejte pozor na to, aby mohlo být využití nových prostor lehce změněno. Kdo počítá se zásahy do nosných konstrukcí budovy, musí počítat s vícenáklady. Nízké provozní náklady Provozní náklady se skládají jak z výdajů za topení, teplou vodu, elektřinu, vodné a stočné stejně tak jako nákladů na údržbu. Optimální rekonstrukce silně sníží pozdější provozní náklady. Ohlížejte se při všech rekonstrukčních pracích na budoucí vývoj jako jsou stoupající ceny energií, vodného, stočného a údržby. Nižší spotřeby energie docílíme díky kompaktní hmotě domu, pasivním solárním ziskům okny, komfortním větráním a především velmi dobrou tepelnou izolací. Nízké poplatky za pitnou vodu a stočné jsou dosažitelné díky úsporným bateriím, wc splachovačům se stop tlačítkem nebo dvojím splachování, moderním pračkám a myčkám a také využitím dešťové vody. K nízkým nákladům na elektřinu se dojde pouze systematickým pořizováním úsporných spotřebičů (A++) pro praní, Už v průběhu rekonstrukce je třeba myslet na způsob provádění udržovacích prací. umývání, chlazení, dobře navrženým úsporným osvětlením, volným sušení prádla a vyhnutím se stand-by spotřebám. Jednoduchá údržba Jednoduchá údržba znamená nízké náklady na údržbu a delší trvanlivost stejně tak jako nízké zatížení životního prostředí díky periodicky přicházejícím rekonstrukčním a udržovacím pracím. Vícenáklady a cenové dopady na obnovu jsou často podceňovány. Způsob údržby stavby nemůže být nastaven teprve na konci rekonstrukce, nýbrž se s ní musí počítat už v časné fázi projektu. Je třeba dbát na trvanlivé provedení stavebních prvků především na severní a západní fasádě proti odstřikující vodě a srážkové vlhkosti v oblasti soklu a okrajů střechy a na okna dobře chráněná proti nepřízni počasí. Materiály a stavební prvky s krátkou životností musí být lehce oddělitelné od stavebních prvků s dlouhou trvanlivostí nebo jednoduše vyměnitelné. Technické zařízení budovy má být lehce přístupné v šachtách nebo kabelových kanálech, což ulehčí obnovu nebo náhradu. Prostá údržba závisí také na povrchové úpravě stavebních materiálů. Měly by být pokud možno lehce udržovatelné. Černé a světlé, jednobarevné, stejně tak lesklé plochy jsou choulostivé. Omítky s velkými zrny jsou lapače prachu a jsou nákladné na čištění a obnovu nátěru. 7

8 4 REKONSTRUKCE NEBO NOVOSTAVBA? Na začátku plánování každé rekonstrukce se pokládá otázka: Vyplatí se to ještě? Nebylo by lepší tento dům vyměnit za nový? Která odpověď na tuto otázku je ta správná? Odpověď neexistuje. Je celá řada otázek, které je důležité zodpovědět při každém projektu. Odpovědi jsou víceméně subjektivní, závisí na pozorovateli, jeho očekáváních a vztahu k domu. Ekologicky viděno je rekonstrukce téměř v každém případě rozumnější varianta. Vše co může být znovu využito šetří přírodní zdroje. 70% šedé energie domu je zabudováno v hrubé stavbě. Finančně pojednána vypadá situace úplně jinak: rekonstrukce je velmi náročná na práci. Standardní řešení přijdou ke slovu méně častěji než u novostaveb. Bydlení v domě během stavby vyvolává komplikace a prodlužuje dobu stavby. To vede ke stoupajícím nákladům. Jinak je uloženo v konstrukci domu cca 30% stavebních nákladů. Když může být hrubá stavba dále využita, ušetří člověk skoro třetinu novostavby. Vnější vzhled nemusí být odrazem skutečného stavu objektu. Na první pohled zdevastované objekty mohou být po statické stránce v dobrém stavu. Otázky, které mohou pomoci při rozhodování Jak stojí dům na pozemku? Je v dobré pozici? Jaký je stav nosných konstrukcí, základu? Rekonstrukce jsou velkou příležitostí jak dovnitř objektu dostat více světla. K tomu by se mělo bezpodmínečně přistoupit, pokud nejsme se současnou situací spokojeni Lze dosáhnout prostřednictvím rekonstrukce efektivního a komfortního cíle? Které osobní vazby s domem máte? Kolik omezení přijmete při koupi? Vyhovují výšky místností, velikost prostorů, jižní orientace? Které překážky/bariéry jsou nepřekonatelné? Které kompromisy se musí udělat? Jsou akceptovatelné? Mohou být realizovány požadavky na ochranu proti hluku? Které dodatečné nebo jiné úřední úkoly musí být vykonány, aby byla postavena novostavba? 8

9 5 NEJDŘÍVE PLÁNOVAT, PAK JEDNAT U spotřebního zboží jako auta, laptopy, mobilní telefony pohlížíme jako na samozřejmé, že byly navrženy kvalifikovanými lidmi. Pouze díky tomu obstojí na trhu tyto spotřební, masové produkty se svým designem, funkcí a také cenou. Při rekonstrukci s dlouhou životností nemá být dosaženo jen aktuální optimum, nýbrž se má plánovat pro léta následující. Všeobecně jsou rekonstrukce prováděny každých 25 roků. Proto je důležité, že je vybrán nejlepší možný standard rekonstrukce. Pouze tak si můžete být jistí, že vaše budova bude dlouhodobě uživatelná a provozní náklady vám v dalších 25 letech nemusí dělat starosti. Definice cílů a plán prací Prvním úkolem při každém stavebním záměru je proces nalezení cílů s definicí k dosažení cíle a zadání. Nejsou-li jasně definovány a stanoveny, nemůže být uskutečněno přezkoumání realizace. Zpracování soupisu prací je nejdůležitějším úkolem stavebníka ve stavebním procesu. Prvním úkolem každého stavebního záměru je proces nalezení cíle s definicí k dosažení cíle a zadání. Nebudou-li jednoznačně definovány a nastaveny, nemůže být také provedena kontrola realizace (změny). Zřízení soupisu prací na stavbě je nejdůležitějším úkolem investora na stavbě. V něm jsou pokud možno co nejpřesněji definovány požadavky, potřeby a přání k budově. Důvěra v projektanta V projektové fázi je už z velké části určena funkce, architektura a náklady spojené s výstavbou, provozem a údržbou. Proto je potřeba věnovat této fázi maximální pozornost. Chyby v této fázi mohou být během realizace jen obtížně nebo draze korigovatelné. Je proto velmi důležité najít architekta nebo projektanta, kterému budete důvěřovat, a který zároveň bude nabízet alternativní řešení a nebude jen slepě plnit veškerá vaše přání! Během projektu je změna jednoduchá, během stavby komplikovaná a po dokončení nemožná. Plánování a realizace S projektantem teď proběhne upřesnění plánu prací. V návaznosti na něj bude vypracován projekt a nakonec zadání zakázky. Předání stavby se má udát v co nejužším spojení se stavebníkem. Odchylky od harmonogramu a plánu prací (ceny, termíny, kvalita a další) se mají domluvit, co nejdříve. Zajištění kvality užitých materiálů a prací řemeslníků je dalším důležitým úkolem technického dozoru investora (stavební dozor), který má být nezávislý na realizátorovi stavby stavební firmě. Toho si může investor zajistit sám nebo mu jej může doporučit projektant, který ho rovněž může sám vykonávat. V případě, že technickým dozorem investora není projektant, je vhodné aby s ním byl projektant ve spojení. V tomto případě bude vykonávat projektant takzvaný autorský dozor Dobrý projektant šetří peníze. Některé přinese díky správným rozměrům stavebních prvků, odpovídajícímu výběru materiálů, správným vypsáním zakázky a předáním stavby dobré stavební firmě s odpovídajícím plánováním termínů. Záleží mu také na lepší kvalitě obytného prostoru, kvalitní architektuře a vašemu nestresování se při stavbě a opravách. Rekonstrukce je komplexnější než si myslíte. Soustřeďte se během realizace na kontrolu cílů realizace a na kontrolu nákladů. Detailní plánování a provádění přenechte architektovi/projektantovi a stavební firmě. 9

10 6 REKONSTRUKCE ŠANCE KE ZMĚNĚ Rekonstrukce budovy je šance, jak zlepšit budovu na současný standard při provádění nezbytných stavebních úprav. Tím může být zlepšení vnějšího vzhledu, jako je hezčí materiál fasády nebo položení nové střechy, které se více hodí k okolí. Mohou se také provádět menší zvětšení, například využití přistavěné garáže jako obytného prostoru a její zahrnutí do vytápěné zóny nebo menší přístavby vedle ochlazovaných stěn, takže potom tyto stěny nemusí být izolovány. Stejně tak dobře mohou být získány plochy ve střešním prostoru. Například místo střešních oken je zřízen velký vikýř nebo je celá střecha nastavena o jeden nebo dva šáry cihel a jsou tak získány cenné metry čtverečné obytné plochy. Tato opatření jsou lehce realizovatelná, jakmile se při izolování střechy nebo novém zastřešení objektu počítá se zvětšením plochy v následujících letech. Nástavba jednoho nebo více pater je zajímavou možností jak získat levný obytný prostor, pokud je to dovoleno stavebními předpisy a únosností nosných konstrukcí. U bytových domů by měl být samozřejmostí prostorný balkon nebo lodžie. Hloubka balkonu nebo lodžie by měla být taková, aby zde bylo možné umístit aspoň malý jídelní stůl Oprava balkonů z energetického hlediska Vykonzolované balkony jsou při komplexní opravě často odstraňovány. Tady se nabízí šance zvětšit plochu balkonu a díky novému zábradlí dát domu novou tvář. To je možné, protože nové balkony jsou založeny na zemi a tak mohou být hlubší než dřív a mohou nabídnout jiné půdorysné formáty například pro jídelní stůl nebo takové, které nebudou stínit okna pod nimi. Zlepšení dispozice Zvednutím střechy o 2 vrstvy cihel a zřízením nového vikýře získáme plnohodnotné obytné prostory. Také uvnitř budovy je mnoho možností jak vytvořit velkorysý prostor. Například odstraněním stěn nebo propojením místností dvojkřídlími dveřmi mohou být spojeny dnes oddělené prostory, dlouhé chodby mohou být zhodnoceny jako hala, pokud do nich otevřeme jednu místnost. V tuto chvíli by také mělo být vyřešeno špatné přirozené osvětlení. V žádném případě by neměla být malá okna díky izolaci ostění ještě zmenšena. Ve vertikálním směru se dají okna lehce zvětšit pouhým snížením parapetu. Pokud provádíte důslednou energeticky úspornou rekonstrukci, tak už nepotřebujete niky pro otopná tělesa a můžete díky nižšímu parapetu dostat dovnitř více světla. 10

11 6 REKONSTRUKCE ŠANCE KE ZMĚNĚ Také dodatečná okna nebo spojení dvou malých oken do jednoho pásu může bytu propůjčit přátelštější charakter. Přizpůsobení se novým potřebám Až na několik vynikajících příkladů architektury, které musí zůstat zachovány, je právem každé generace, upravit si architekturu svým potřebám. Jak se mění chutě a přání uživatelů, tak se také mění budovy a požadavky na ně. To by mělo být každopádně architektem navrženo tak, aby bylo zajištěno, že se budova zlepší a že nebude okolí strašit nepromyšlená fasáda, která vznikla jako vedlejší produkt zlepšení dispozice. Vždyť dům je součástí veřejného urbánního prostředí. Mnoho starých nevzhledných budov potěšilo po rekonstrukci nejen své obyvatele světlými otevřenými dispozicemi, ale také své okolí vnějším atraktivním vzhledem. Nový balkon zvýší obytný komfort domu. Z hlediska tepelně technického by měl být oddělen od budovy a fungovat jako samonosný. Bosky bez studených nohou Stejný princip se u vytápěných prostor dá použít nad nevytápěným sklepem. Díky izolaci stropu sklepa drží masivní podlaha vnitřní teplotu. Po izolování stropu sklepa se budete tázat, zda vytápíte prostor podlahovým vytápěním, protože k tomu jasně vede komfort teplé podlahy oproti dřívější studené.můžete bosky běhat tam, kde to nebylo před rekonstrukcí ani myslitelné. Komfort zvyšuje hodnotu budovy Díky větší tepelné pohodě a zvýšenému komfortu je vaše nemovitost hodnotnější. Zůstává srovnatelná s nároky na dnešní novostavby a díky tomu atraktivní a neklesá jim tržní hodnota. Peníze jsou uložené ve vašem domě. Staré domy, které vlastník nerekonstruoval na standard novostavby, ztrácí neustále na hodnotě a nakonec se stanou tak nehodnotné, že mohou mít dokonce cenu pozemku s odečtením nákladů na demolici. Díky tomu posilují odhodlání pro rekonstrukci staré nemovitosti nejen osobní komfort pro denní užívání, ale také opravdová přidaná hodnota, která se vyplatí při jejím prodeji. 11

12 7 ZÁKLAD ENERGETICKY ÚSPORNÉHO DOMU Potřeba energie na vytápění jednoduše sami spočítáte a porovnáte Zda spotřebováváte mnoho nebo málo energie, si můžete sami jednoduše zjistit. Potřeba energie na vytápění se dá jednoduše spočítat a v mnoha případech je dostatečně vypovídající pro první posouzení. Udává se, kolik je třeba energie na vytápění na metr čtverečný vytápěné plochy a jak si objekt stojí v porovnání s ostatními. Pro výpočet musí být nejdříve zahrnuty všechny formy použité energie (olej, dřevo, zemní plyn, elektrická energie nebo uhlí), které jsou ročně potřeba. Potom je spotřeba jednotlivých energií přepočítána v kilowatthodinách a nakonec sečtena. Je-li teplá voda částečně nebo zcela ohřívána vytápěcím systémem, musí se potřeba energie pro ni odečíst. Na ohřátí teplé vody je třeba při velmi úsporném chování cca 700, jinak cca 1000 kwh na osobu a rok. Kdo využívá solárních kolektorů pro ohřev teplé vody, ten může pro první posouzení provést odpovídající redukci. Počítá se potom např. 300 nebo 500 kwh na osobu a rok, která je spotřebována vytápěcím systémem. Takto zprostředkovaná energie pro vytápění je podělena trvale vytápěnou podlažní plochou (obytná plocha bytu včetně vnitřních zdí). Výsledkem je potřeba tepla pro vytápění na metr čtvereční. Objekty, kde se vytápí tepelným čerpadlem, musí spotřebu elektrické energie vynásobit přibližně třikrát, aby zůstalo schéma tohoto posouzení zachováno Spotřeba energie na vytápění měřítko pro srovnání Na základě škály můžete teď porovnat, jaké jsou vaše možnosti úspor. Průměrná spotřeba tepla 30 roků starých domů leží okolo 200 kwh/m2rok. Jako cíl celkové rekonstrukce by jste si měli stanovit hodnotu, která by neměla překročit kwh/m2rok. Výpočtová potřeba tepla to znamená teo- Průkaz energetické náročnosti budovy - vzor retická spotřeba bez zahrnutí účinnosti otopného systému by neměla překročit 50 kwh/ m2rok, což je hranice pro nízkoenergetický dům. Upozornění: Tato hodnota nemusí být identická s hodnotou uvedenou v průkazu energetické náročnosti budovy. Ta pracuje s mírně odlišnými výpočetními metodami a zahrnuje účinnost otopného systému. Průzkum příčin Vysoká hodnota ukazatele spotřeby energie na vytápění může mít více příčin: nadměrné využívání, vytápění na vyšší teplotu, neustále otevřená okna, netěsnou nebo špatně zateplenou obálku nebo otopný systém se špatnou účinností. Vyplatí se najít tyto příčiny. Při nízkých hodnotách se předpokládá nízká spotřeba. Proto jsou samozřejmě také možnosti úspor nižší. Možným důvodem je spořivé vytápění, dobře izolovaná obálka budovy nebo dobrý otopný systém. Samozřejmě může hrát roli více faktorů dohromady. Nízká spotřeba energie však neříká nic o tom, že se jedná o dobře izolovaný dům. 12

13 8 PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY A ENERGE- TICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je podle novely energetického zákona (zákon 177/2006 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií s účinností od 1. července 2006) od povinnou součástí technické dokumentace: při výstavbě nových budov při energeticky významných změnách stávajících budov s podlahovou plochou nad 1000 m2 při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí PENB slouží pro komplexní stanovení energetické náročnosti budovy a jasné vizualizace její celkové energetické náročnosti. Umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou pro její provoz. PENB vyjadřuje transparentním způsobem celkovou spotřebovanou (dodanou) energii budovou a tedy i nákladů na její provoz. Celková roční dodaná energie znamená součet jednotlivých vypočtených dílcích potřeb dodané energie na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení v předepsaném množství a kvalitě a zahrnuje účinnosti technických zařízení použitých v energetických systémech budovy, ztráty vzniklé v těchto systémech, část tepelných ztrát využitelných ke snížení spotřeby energie, pomocnou energii a respektuje využitelné tepelné zisky. PENB může sloužit jak stávajícím majitelům a uživatelům objektu, tak i realitním kancelářím a zájemcům o koupi či pronájem domu, jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu. Povinnost zpracování průkazu Kdo má povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budov: Podle tohoto zákona 406/2001 Sb. vzniká stavebníkům a vlastníkům budov povinnost nechat zpracovat průkazy energetické náročnosti a provozovatelům budov využívaných pro vybrané účely (školství, zdravotnictví, kultura, obchod, sport, ubytovací a stravovací služby, zákaznická střediska odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy) povinnost tyto průkazy umístit na veřejně přístupném místě. PENB přitom nesmí být starší 10 let. Tato povinnost se však týká pouze těch provozovatelů budov, kteří museli nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti z důvodu výstavby nových budov nebo z důvodu větších změn již dokončených budov. Energetický štítek obálky budovy (EŠOB) EŠOB je grafickým vyjádřením stavebněenergetických vlastností konstrukcí domu. EŠOB budovy udává průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem,N. Ten se podle revidované technické normy ČSN :2011, platné od října 2011, nově porovnává s průměrným součinitelem prostupu tepla referenční budovy Uem,N. Referenční budova je virtuální budova stejného účelu, umístění, rozměrů a prostorového uspořádání jako budova hodnocená. Její obalové konstrukce mají však součinitele prostupu tepla přesně na úrovni normových požadovaných hodnot. EŠOB klasifikuje budovy do sedmi kategorií A-G od velmi úsporných (A) až po mimořádně nehospodárné (G). Rozhodující jsou hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem, který musí být u novostaveb a rekonstruovaných částí budovy nižší než hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy Uem,N. Pokud při stavebních úpravách, udržovacích pracích, změnách v užívání budov a jiných změnách dokončených budov není splnění tohoto technicky nebo ekonomicky proveditelné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely, pak lze překročit požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, ale nejvýše tak, aby prokazateln nedocházelo k poruchám a vadám při užívání. 13

14 9 SPRÁVNÝ VÝBĚR TEPELNÉ IZOLACE Při teplotních rozdílech mezi vnitřním a vnějším prostředím vzniká teplotní tok: Obálka budovy dělí teplý vnitřní prostor od chladného okolí. Obálkou, kterou tvoří stěny, stropy, střecha, podlaha a okna, probíhá tepelný tok zevnitř ven. Čím lepší (nižší) je součinitel prostupu tepla, tím méně tepla se ztrácí. Aby se udržela nebo dokonce zvýšila vnitřní teplota, musí být do budovy dodáváno teplo, které tuto ztrátu vyrovná. Že mají stěny dýchat ve smyslu výměny vzduchu, je nežádoucí z více důvodů: Stěny, které vykazují průvzdušnost, způsobují dodatečnou tepelnou ztrátu. K tomu výrazně snižují kvalitu bydlení v objektu táhne. Největší škody vznikají však právě ve stěně samotné. S teplým vzduchem odchází ven také vzdušná vlhkost voda ve formě vodní páry skrz díry a spáry dýchajících zdí ven. Jestliže se vzduch setká s chladnou stěnou, mění se vodní pára ve vodu a to vede k provlhnutí zdi. Když se nedokáže tato vlhká konstrukce během roku přirozeně vysušit (během letního období), tak je dojde časem k jejímu poškození. Zřízení těsné obálky je proto jedno z nejdůležitějších témat při rekonstrukci nejen z důvodu energetických ztrát, ale především z důvodu ochrany konstrukcí. Neprůvzdušnost se nesmí zaměňovat s paropropustností. Různé materiály mohou mít různou paropropustnost, a proto je velmi důležité dbát na uspořádaní jednotlivých vrstev materiálu v konstrukci. V zásadě prostupuje vodní pára z teplé na chladnou stranu. Musí být dodrženo jedno pravidlo: Paropropustnost uvnitř stavebních dílců, které se skládají z více vrstev materiálů, se musí zvyšovat směrem ke kladné straně (difůzní odpor se k chladné straně naopak zmenšuje). To znamená, že se pára do stavebních konstrukcí obtížněji dostává než z nich uniká. Proto umísťujeme vrstvy s vysokým difůzním odporem nebo dokonce parozábrany pokud možno co nejblíže na teplou stranu (pokojová strana). Hodnota U měřítko účinnosti tepelné izolace Jak dobře bude stavební dílec izolovat, záleží na jeho tloušťce a použitém materiálu. Hodnota součinitele prostupu tepla je psána jako U, dříve také k. Hodnota U je měřítkem, kolik tepla za časovou jednotku propustí (měřeno ve Wattech) metr čtverečný plochy, jestliže na vnitřní straně je teplota o jeden stupeň kelvina ( = stupeň Celsia) vyšší než na vnější straně. V normě ČSN z října 2011jsou uvedeny minimální požadavky na stavební konstrukce. Například pro stěny je požadavkem 0,30 Watt na metr čtverečný a Kelvin. Z průměrné teploty (v otopném období) a hodnoty U dané konstrukce si můžeme snadno vypočítat, kolik energie ztratíme ročně touto konstrukcí. Izolace přináší úspory energie Jeden příklad: Cihelná zeď z cihel plných pálených tloušťky 45 cm dosahuje hodnoty U přibližně 1,2 W/m2K. Budova stojí ve Zlíne, obyvatelé udržují průměrnou teplotu během 20 C. Jednoduše si můžeme spočíst, že se jedním metrem čtverečným ročně ztratí 100 kilowatthodin (kwh). To odpovídá přibližně teplu získanému spálením 10 kubíků zemního plynu. Zateplíme-li vnější stěnu 20 cm běžné izolace, zlepšíme hodnotu U na cca 0,18 W/m2K. Roční ztráta energie klesne na cca 15 kwh, což odpovídá přibližně 1,5 m3 plynu. To představuje zlepšení o více než 80%. Nebezpečná vlhkost Negativní účinky tepelných mostů na obytný komfort a spotřebu energie jsou každopádně spouštěčem k provedení opatření vedoucích k izolování objektu. Ve skutečnosti mohou mít tepelné mosty závažné dopady. Voda je ve formě páry všudypřítomná. Lidé, zvířata, rostliny, ale také činnosti jako vaření, sprchování, praní, sušení uvolňují denně do vzduchu v bytě mnoho litrů vody. 14

15 9 SPRÁVNÝ VÝBĚR TEPELNÉ IZOLACE Vlhkost v prostorech podstatně přispívá ke zdravotnímu stavu v domě. Vlhkoměr by měl ukázat mezi 40 a nejvýše 60 procenty. Je-li v prostoru vlhkost nižší, mohou vysychat sliznice dýchacích cest. Je-li vlhkost vyšší, hrozí nebezpečí, že na chladných místech bytu se bude srážet voda z páry obsažené ve vzduchu. Regulace vzduchu se uskutečňuje přizpůsobením větrání. Také velmi difůzně otevřené (ale vzduchotěsné) stavební konstrukce mohou formou difůze odvést ven pouze zlomek přebytečné vlhkosti. Nejvhodnější izolační materiály Izolační materiály zabraňují přenosu tepla proto tak dobře, protože mohou držet plyny, většinou vzduch, v malých prostorech mezi bublinkami nebo vlákny materiálu. Ve skutečnosti musí ale umět mnohem víc. Musí být například odolné proti vlhkosti, paropropustné, ekologické a přirozeně také výhodné. Téměř nepřehledná nabídka se ale dá shrnout na základě vlastností materiálů. Cena Cena za izolační materiály se podstatně liší. Pouze sama účinnost izolace je nevysvětluje. Jsou také jiné vlastnosti, které jsou zahrnuty v ceně. Momentálně je nejlevnější a nejčastěji užívaným izolačním materiálem expandovaný polystyren (EPS). Na druhém konci cenové škály leží materiály s 10x lepšími izolačními vlastnostmi než běžné produkty, takzvané vakuové izolace. Odolnost proti vlhkosti Při určitém použití, například izolaci základu musí být použitá izolace vodovzdorná. To splňuje extrudovaný polystyren (XPS), hydrofobizovaný expandovaný polystyren (EPS perimetr) a pěnové sklo. Difůze vodní páry Pro určité konstrukce jsou nezbytné takové izolační materiály, které ve vzduchu obsaženou vlhkost nechají snadno projít. Tyto vlastnosti vykazují především vláknité izolace jako jsou minerální vlákna, skelná vlákna, celulózové vločky, izolační vlny z konopí, lnu, ovčí vlny nebo z dřevní vlány. Ekologie Do ekologického hodnocení izolačních materiálů vstupují různé údaje například energie a potřeba nerostných surovin pro výrobu izolačního materiálu nebo potenciál napěňovacích plynů, které váže jeho výrobní proces a materiál sám o sobě. Opravdu ekologické izolační materiály jsou nezpracované suroviny, které jsou dostupné v dostatečném množství nebo jsou obnovitelné. Nejméně energie se spotřebuje při výrobě izolačních materiálů přírodního původu: například ovčí vlna, konopí, len, rákos, dřevní vlna, korkové desky nebo foukaná celulóza.roli nehraje jen správná izolace, ale také je důležitá vybraná konstrukce. Má být provedena tak, že zaručí co nejdelší dobu užívání, bude dobře udržovatelná a obnovovatelná a že stavební materiál bude moci být znovu využit po ukončení životnosti. Pevnost Na základě způsobu zatížení, mimo jiné v důsledku očekávaného zabudování v konstrukci, může být vyžadována minimální pevnost izolačních materiálů. Například na ploché střeše se musí počítat se zatížením sněhu. To znamená, že mohou být položeny jen tuhé desky z minerální vlny, pěnové sklo nebo pevné desky z pěnových materiálů. Způsob plnění Právě při rekonstrukcích jsou některé izolované stavební konstrukce špatně přístupné. Se sypatelnými nebo foukatelnými izolacemi se dají tyto prostory takto nekomplikovaně izolovat. Tím šetří jinak nezbytné bourací práce. Korková drť, perlit nebo foukaná celulóza patří mezi tyto typy izolací. 15

16 10 REKONSTRUKCE BYTOVÉHO DOMU Zrekonstruovat budovu a přizpůsobit ji moderním nárokům je náročný záměr. To zvláště platí, pokud svá navzájem protichůdná přání vznáší více lidí vítejte v bytovém domě. Úspěšné rekonstrukce si vyžadují vedení profesionálů. 1. Určete osobu, která bude mít rekonstrukci na starosti. Buď někoho z vašeho společenství se zkušenostmi nebo si najměte nezávislou osobu. Ta bude po celou dobu rekonstrukce fungovat jako moderátor a bude řešit konflikty. Běžná doba rekonstrukce od určení zodpovědné osoby až po předání dokončené stavby trvá 1 až 3 roky. To zahrnuje i různé lhůty, které mohou být nutné z právního hlediska. 2. Dobrá zpráva ale je, že tento čas může být perfektně využit. Rozhodněte co nejrychleji o zvýšení fondu oprav. Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech byly vytvořeny jen malé úspory. Teď to dožeňte a odkládejte peníze stranou. 3. Je-li základní rozhodnutí o rekonstrukci učiněno, následuje další fáze: sesbírat přání a potřeby. U mnoha obyvatel se požadavky na bydlení během let změnily. Děti vyrostly a prostory mohou být nově využity, přáním je výtah, potěšila by větší koupelna, okna jsou malá, výhodou by bylo podlahové topení, rekonstrukce bez solárního ohřevu teplé vody nepřipadá v úvahu, balkony musí být obnoveny, vstup do domu by neměl odpuzovat, náklady na energie se musejí snížit.. Tato fáze je jedna z nejdůležitějších. Pravidelná setkání a výměny názorů jsou velmi důležité, abychom nakonec věděli, co si přejí jednotlivci a co je požadováno kolektivně. Od toho se odvíjí, kteří profesionálové budou přizváni. Architekt, stavební fyzik, energetický auditor, projektant technických zařízení budov, statik, rozpočtář a další. To je jen doporučující výběr profesí, který bude upřesněn na základě potřeb. Profesionálové také poradí v legislativních otázkách stavebního práva, úspor energie, stavebních odstupů, požární ochrany a všeho dalšího, čeho se stavba bude týkat. V tuto chvíli komunikuje zástupce spoluvlastníků s profesionály a na konci této fázi bude hotový projekt rekonstrukce. 4. Teď může být proveden první hrubý odhad cen stavební rozpočet a ten bude rozdělen mezi jednotlivé spoluvlastníky. Současně k tomu bude vysvětleno, zda je k dispozici pro obyvatele nějaká finanční podpora 5. Teď se to stává vážné. Na shromáždění spoluvlastníků se rozhodne o rekonstrukci a společně se chopí rekonstrukce. Teď je vhodná chvíle k vytvoření stavebního výboru. Ten bude fungovat jako spojovací článek mezi nájemníky a osobou mající na starost celou stavbu nebo jednotlivými účastníky projektového a stavebního procesu. Osoba zodpovědná za rekonstrukci teď bude řešit zadání výběrového řízení. 6. Pro profesionální zpracování výběrového řízení je potřeba více nabídek. Je proto potřeba kalkulovat s určitou lhůtou, aby zbytečným spěchem nebyly vyřazeny firmy, které nestihly vypracovat kvalifikovanou nabídku. Po nacenění a vybrání realizační firmy budou spoluvlastníci informováni o detailech nabídky, smlouvě a předpokládaném harmonogramu. 7. Vlastní stavební práce vyžadují 3-6 měsíců. Po odstranění stavebních vad a finálním vyúčtování proběhne předání stavby zástupcům spoluvlastníků. Gratulace. Převedli jste se Váš komplexní záměr do stavby a dosáhli jste úspěšně cíle. Díky volbě rekonstrukce pod vedením profesionálů jste se ušetřili mnoho nervů a stresů. Vaše bydlení je připraveno vám opět dělat po mnoho let radost. 16

17 11 ÚSPORY ENERGIE U PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH BUDOV V historicky hodnotných budovách jsou tato opatření možná jen s přesným projektem včetně detailů, neboť staletí ustálená stavebně fyzikální rovnováha může být narušena a mohou být způsobeny škody. Při položení izolačních vrstev na fasádu se musí dbát na přenesení výrazu domu a ten musí být opět realizován. U omítaných domů musí být opět provedena původní svrchní omítka, okna si musí stále držet svůj odstup od líce stěn a odskoky říms rovněž musí být provedeny. U dřevěných domů může být izolační vrstva ukryta pod nový dřevěný obklad, proporce oken a říms však musí být detailně přebrány. Zpracování celkového konceptu je u historických budov velmi důležité. Normálně stojí v popředí myšlenek o rekonstrukci fasáda a okna. Přitom také izolace střechy a sklepa přináší výrazné úspory a minimálně mění výraz domu. Okna, oči domu Právě okna tvoří podstatu starého domu: Foukaná skla a ručně zpracovaná kování jsou s dnešními normami jen stěží slučitelná. Existují však řemeslníci, kteří se specializují na opravy starých dřevěných oken. Úspěšně repasovaná okna můžete objevit na celé řadě pozitivních příkladů. Velké prosklenné plochy vpustí do interiéru hodně světla i tepla. Při citlivém návrhu neničí vnější vzhled. I památkově chráněný objekt může nabídnout soudobé interiéry splňující požadavky na moderní bydlení. Typická historická budova Staré domy nabízejí s jejich kompaktním tvarem a inteligentní dispozicí všechny předpoklady pro nízkoenergetický standard. Základem energetických úspor a jakýchkoliv dalších opatřeních jsou suché konstrukce bez statických vad. Vlhká konstrukce má výrazně horší tepelně izolační vlastnosti než suchá. Rovněž spáry a trhliny vzniklé z důvodu statických poruch způsobují dodatečnou infiltraci do objektu a zapříčiňují deformace zabudovaných konstrukcí například oken.podlahy a stropy jsou jednoduše izolovatelné bez vlivu na vnější vzhled. Boční stěny většinou není třeba izolovat protože objekt se nachází v řadové zástavbě a sousedí s vytápěným nebo alespoň temperovaným prostorem. Vnější stěny v uliční frontě se předvádí svojí reprezentativní výzdobou. Vnější izolace těchto stěn je s ohledem na členění fasády i jednolitost uliční fronty velmi diskutabilní. Dvorní strany bez jakékoliv výzdoby jsou většinou nehodnotné a často i znehodnocené množstvím účelových úprav. Tady se nabízí možnost izolování vnějších stěn a mnohdy i změn velikostí a členění okenních otvorů. Obytné prostory jsou od vnějších prostor často odděleny tepelným filtrem v podobě hospodářských nebo vstupních prostor a je vhodné tuto logiku respektovat. U samostatně stojících historických budov s cennou fasádou se v případě zateplení vnějších stěn vyplatí prověřit možnosti vnitřní izolace, která jinak přináší mnohé komplikace. 17

18 11 ÚSPORY ENERGIE U PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÝCH BUDOV U dřevěných roubených domů je situace obdobná jako u zděných. Cennou fasádou můžeme nazývat dřevěné stěny domu. Provedení vnějšího kontaktního zateplovacího systému by způsobilo neodstranitelné škody na vzhledu objektu. Vhodnější se jeví izolace vnějších stěn zevnitř, ideální materiálem je ovčí vlna, která je skryta za předstěnou. Důležitým opatřením je utěsnění veškerých spár mezi trámy izolačními provazci a jejich zatmelení, aby byla snížena infiltrace do objektu a zároveň bylo zamezeno vnikání atmosférické vlhkosti z vnějšku. Hodnotné objekty moderní architektury Vedle tradičních historických stavebních forem se také nachází v památkové ochraně budovy meziválečné a poválečné architektury. Tyto na první pohled prosté objekty vykazují v převážné většině špatné energetické ukazatele (tenké stěny, beton, ploché střechy) a musí s nimi být pečlivě zacházeno, aby neztratili svůj typický charakter. Zachování autenticity je hlavní úkol rekonstrukce Zvláště autenticita Zlína a Otrokovic je tvořena typickou baťovskou architekturou vyznačující se železobetonovým skeletem 6,15x6,15 m, subtilními rámy oken a cihelnými vyzdívkami. Při rekonstrukcích těchto objektů je vhodné udržet materiálové rozlišení výplní a skeletu, umístění oken v líci a zachovat proporce detailu. Funkcionalistické jsou elegantní, ale bez rekonstrukce vykazují vysokou energetickou náročnost Lícová cihla na fasádě tvoří charakter Zlína. Při rekonstrukcích a rozšíření baťovských rodinných domů se držet schválených regulačních plánů a respektovat kompoziční zásady těchto domů. Zachování autenticity starého domu je úkolem vyžadujícím kompromisy. S některými odborníky je ale možné docílit velmi dobrých výsledků. Mezitím mnoho příkladů ukazuje, že úspory energie a památková péče se nevylučují. 18

19 12 FINANČNÍ PODPORA REKONSTRUKCE V současné době není vyhlášen žádný program na rekonstrukce budov se zaměřením na dosažení energetických úspor. Ukončené podpory Pro obytné stavby rodinné a bytové domy soukromých majitelů byl určen program zelená úsporám, který byl otevřen pro podávání žádostí od jara 2009 do podzimu 2010 a nabízel finanční podporu na rekonstrukce související se zateplením obálky objektu, instalaci rekuperačních jednotek, instalaci solárních kolektorů na ohřev teplé vody a přitápění, instalaci účinných tepelných čerpadel a kotlů na biomasu. V případě rekonstrukcí zaměřených na obálku budovy je poskytována dotace vypočítaná z vytápěné podlahové plochy objektu a částky za metr čtverečný, která se lišila dle snížení potřeby tepla na vytápění. U opatření zaměřených na technická zařízení budovy byla poskytována fixní podpora dle typu instalovaného zařízení. Dále dlouhodobě probíhal program panel, který je poskytuje příspěvek na úrok z úvěru kryjícího náklady rekonstrukce. Týká se bytových domů postavených v panelové technologii a také vybraných typů nepanelových bytových domů. V současnosti není možné podávat do programu nové žádosti. Připravované podpory Předpokládá se, že v polovině roku 2013 se znovu otevře program Zelená úsporám. Od roku 2014 má státní fond rozvoje bydlení (SFRB) spustit nový program, který bude nabízet úvěry se zvýhodněným úrokem 2% kryjícím až 70% nákladů. SFRB také poskytuje zvýhodněné úvěry pro obce. Vzhledem k tomu, že snižování energetické náročnosti je jednou z priorit České Republiky i Evropské Unie, lze předpokládat, že budou v budoucnu opět vyhlášeny podpory na rekonstrukce směřující k dosažení lepšího energetického standardu. Rekonstrukce zaměřené na snižování energetické náročnosti budov patří mezi priority EU Počet bytů v panelových domech v Česku je cca 1,2 mil. To je polovina bytů ve všech bytových domech. Rekonstrukce památek Rekonstrukce památkově chráněných objektů jsou finančně náročnější a proto jsou poskytovány finanční příspěvky. Tyto příspěvky nejsou prvotně určeny ke stavebním úpravám vedoucích ke snížení energetické náročnosti budovy, ale k zachování autenticity a památky samotné. Výjimkou jsou repase stávajících oken. Nepřímo může snížit energetickou náročnost odvlhčení objektu nebo jeho statické zajištění a sanace spár. Bez těchto nezbytných úprav, které by jinak musely být samofinancovány, není provedení energeticky úsporných opatření nebo instalace účinnějších energetických zařízení možné nebo je velmi neefektivní. Rovněž lze využít času, kdy dochází k rekonstrukčním práce potřebných k zachování památky a v tuto chvíli provést na vlastní náklady zásahy, které by jinak nebyly možné nebo byly finančně neefektivní prostupy konstrukcemi atd. Tyto finance jsou rozdělované pomocí grantů a dotací přidělovaných ministerstvem kultury. Část z nich je rozdělována prostřednictvím pověřených obcí. Více informací lze získat na národním památkovém ústavu. 19

20 13 ENERGETICKY NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OBLASTI ÚPRAV V dalších 13 kapitolách budou popsány nejdůležitější konstrukce a ty části budov, které silně ovlivňují energetickou náročnost objektu. Přitom budeme vycházet z jednotného členění. Nejdříve bude popsán výchozí stav nerekonstruované budovy. Nakonec budou uvedeny jak tipy a zlepšení tak i správné postupy ze stavebně-energetického a ekologického hlediska. Tak si můžete svůj dům přestavět nebo si jen vybrat ty oblasti, o nichž potřebujete informace. 20

21 13 IZOLACE STĚN PŘILEHLÝCH K ZEMINĚ Výchozí stav Teplo z interiéru neodchází jen do chladného okolního prostředí, nýbrž je také předáváno do chladného sklepa. Všeobecně však jsou teploty půdy během otopného období pořád vyšší než teploty okolního vzduchu. Čím hlouběji, tím méně záleží teplota půdy na venkovní teplotě. Od hloubky 2 metrů dokonce není žádná souvislost s teplotou venkovního vzduchu, ta zůstává přibližně na konstantních 10 C. Tepelné ztráty konstrukcí přilehlých k zemině tak závisí na hloubce jejich umístění Dodatečná izolace stěn krytých zeminou je nákladná. Při jejich případném odkrytí využijte příležitosti je zaizolovat. Možnosti zlepšení Je-li nezbytné vysušení zdi nebo jsou-li stěny lehce přístupné, pak je každopádně vnější izolace doporučeníhodná. Izolace stěn by měla být zatažena až do nezámrzné hloubky (cca 1m). Tak získáme uzavřenou izolační vrstvu, která nevykazuje žádné tepelné mosty a z hlediska stavební fyziky nepřináší žádné problémy. Sousedí-li stěna vytápěného prostoru se zeminou, musí být při rekonstrukci dosaženo hodnoty U alespoň 0,45W/m2k. Doporučená hodnota je však 0,3 W/m2K. V tomto případě se má izolovat až k horní hraně základu. Zateplení stěn sklepa vnitřní izolací je mnohem méně nákladné,avšak ne tak účinné. Tuto variantu spíše upřednostníme, je-li sklep vytápěn jen příležitostně. Nezbytnou podmínkou jsou suché stěny. U vnitřní izolace je třeba dbát na to, aby byla správně vybrána tloušťka izolace a aby byly izolační práce provedeny pečlivě. Jinak může docházet ke kondenzaci a tím ke zvlhnutí izolace a sklepních stěn. Upozornění: Při nesprávném provedení se může za izolací objevit vlhkost. Z tohoto důvodu by měly být tyto úpravy provedeny jedním odborníkem. Vnitřní izolace neumí redukovat tepelné mosty, které jsou tvořeny napojením podlahy, stěn a stropu. Pěnosklo je jedním z vhodných materiálů pro izolaci podzemních konstrukcí. Má vysokou pevnost v tlaku, je nenasákavé, mrazuvzdorné. Díky pevnosti v tlaku může být použito na přerušení mostu v nosné zdi. Dodává se také jako drť. Správný postup Přizvat architekta/projektanta nebo jiného odborníka. Nechat zjistit vlhkost zdí. Při vysoké vlhkosti musí být stěny nejprve vysušeny, ponecháním je odkryté. Obnovit hydroizolaci. Izolovat nejméně do nezámrzné hloubky za použití materiálů s uzavřenými póry. V případě vnitřní izolace: Užijte konstrukci s parozábranou. Její nadimenzování a provedení musí být zpracováno odborníkem 21

22 13 IZOLACE FASÁDY Vnější stěny zabírají největší podíl obálky budovy a jsou proto při rekonstrukci obzvláště důležité. Před 30 roky bylo na tepelnou izolaci sotva pomyšleno. Stěny musely splňovat statické eventuelně akustické požadavky. Typická pro toto období je omítnutá zeď z cihel nebo betonových tvárnic tloušťky cm, panel z lehčeného betonu nebo železobetonový sendvičový panel. Z dnešního pohledu je ochrana proti tepelným ztrátám nedostatečná. Studené stěny vytváří v bytě nepohodlí a následné negativní projevy jako je tvorba vlhkosti a plísní v rozích vnějších stěn nebo pocit průvanu. U výše zmíněných konstrukcí se pohybuje hodnota U mezi 0,8 a 1,2 W/m 2 K. Minimální požadavek stanovený tepelně technickou normou ČSN z října 2011 na vnější stěny činí 0,30 W/m 2 K. Dnes jsou běžně realizovány rekonstrukce s tloušťkou běžné izolace přibližně cm, což odpovídá hodnotě 0,23-0,25 W/m 2 K. Minimální požadavky na cílové hodnoty pro pasivní domy dle této normy jsou stanoveny na 0,12-0,18 W/m 2 K. Doporučuje se splnit tyto požadavky, jestliže je to technicky možné. Tloušťka izolace má být minimálně cm. Nejrozšířenějším způsobem izolace fasády je kontaktní zateplovací systém na bázi pěnového polystyrenu. Okna by měla být ideálně vsazena do vrstvy izolace. K tomu pomáhají rámy nebo speciální kotvy (kovové nebo superizolační kompozitové) na instalaci oken. Okna by měla být parotěsně (vzduchotěsně) navázána na obvodové konstrukce. Vyřešení všech detailů je důležité z důvodu eliminace tepelných mostů. Možnosti zlepšení Teoreticky může být tepelná izolace instalována na vnější i vnitřní straně stěny. Vnější izolace jsou však podstatně účinnější při úsporách energie, snižují riziko stavebněfyzikálních problémů a škod a umožňují tepelnou akumulaci do masivních vnějších stěn. Vnitřní izolace se potom realizuje, když nesmí být změněna fasáda. Přitom se ztratí část užitné plochy bytu. Jak při vnější, tak i při vnitřní izolaci je velice důležité věnovat pozornost detailům. Izolace rozdělujeme na kontaktní(etics) připevněné lepením a kotvami a na provětrávané fasády vyžadující vlastní nosnou nebo ochranou konstrukci. Do kontaktních zateplovacích systémů se používají tuhé desky z pěnových plastů (polystyren, polyuretan ), tuhé minerální desky (silikátové ), 22

23 13 IZOLACE FASÁDY tuhé desky z minerálních nebo přírodních vláken (minerální, skelné a dřevní vlny ) nebo korkové desky. Proti vnějšímu prostředí budou chráněni odpovídající omítkou na stěrce a ochranné tkanině. Před realizací kontaktního systému zateplení se musíme ujistit, že objekt je staticky v pořádku, protože případné pohyby konstrukcí a vzniklé trhliny by mohly mít fatální vliv na provedený kontaktní zateplovací systém. Izolační materiály, které nejsou disponibilní ve formě desek nebo jsou málo zhutněné a proto vyžadují doplňkovou konstrukci jsou například minerální vlny, celulóza, konopí, len, kokos, měkké dřevní vlny nebo ovčí vlny. Ty jsou zabudovány do konstrukce (roštu) a jsou chráněny předsazenou fasádou proti nepřízni počasí. Mezi izolací a konstrukcí fasády je větraná mezera (odtud provětrávaná fasáda), kterou je odvedena difůzí prostupující nebo v konstrukci se nacházející vlhkost. Z hlediska stavební fyziky jsou provětrávané fasády lepší než ty kontaktní. Jsou však dražší. Cena provětrávané fasády záleží na materiálu, který tvoří její povrchovou vrstvu (obklad). Vnější izolace nabízí možnost vedení instalací po vnější straně zdí (silnoproud, slaboproud, potrubí od solárních kolektorů...). Interiér zůstane nedotčen a neutrpí vzduchotěsnost obálky budovy. Pro takzvané provětrávané fasády se jako izolace nejčastěji používá minerální vlna. Mezi obkladem a vlnou je provětrávaná mezera. Jako ochrana proti profouknutí izolace případně proti vniku atmosférické vlhkosti do ní slouží difůzní folie. Pokud se počítá s obnovou fasády z estetických důvodu, potom je správné provést zateplení fasády. Jen její natření a omítnutí polovinu ceny zateplení. Vnitřní zateplení realizujeme pouze u památkově chráněné budovy, která musí zůstat v původním stavu. Nejčastěji se provádí při odvlhčení objektu. Na vnější konstrukce jsou pomocí nosného roštu připevněny sádrovláknité,sádrokartonové nebo dřevěné desky. Prostor mezi deskou a zdí je vyplněn izolační vlnou (minerální, ovčí..) nebo izolační vločky a sypaniny (celulóza). Na teplé straně izolace musí v těchto případech položena parozábrana samozřejmě správně parotěsně utěsněná. Obvykle se prostor mezi parozábranou a vnitřní předstěnou může využít jako prostor k vedení instalací. Toto opatření musí být prověřeno z hlediska stavební fyziky, protože může dojít k provlhnutí sousedících 23

24 13 IZOLACE FASÁDY Správné postupy Dohodnout celkový koncept s architektem nebo projektantem Překontrolovat stav zděných konstrukcí (stavební mistr, zedník) nebo dřevěných stropních konstrukcí (tesař) Sanovat nosné stěny Nová nebo stará okna vsadit do izolace Ujasnit si návaznost zateplení na střechu Zjistit si u energetického experta potřebnou hodnotu součinitele prostupu tepla (U) Pevně stanovit hodnotu U a tu zanést do soupisu prací U vnějšího zateplení si vyjasnit případné odstupy od souseda respektive, vstup na jeho pozemek nebo zasáhnutí zateplovacího systému nad jeho nebo veřejný pozemek Informovat se na stavebním úřadě Zadání stavby provést nejlépe s celým konceptem rekonstrukce Nabídka izolačních a omítkových materiálů a postupů s ohledem na ekologii Důraz na kvalitní provedení. Zateplení neomítnutého domu je výhodnější než omítnutí. Co platí pro novostavby v pasivním standardu by mělo platit i na rekonstrukce. Tloušťka zateplení ze současných materiálů nutná k tomu, aby splnila podmínky platné od roku 2020 se pohybuje mezi cm. Na co obzvláště dbát Pěnové izolační materiály obsahují napěňující plyny. Dbejte na to, aby byly napěňovány k životnímu prostředí neutrálním oxidem uhličitým. Také by se mělo vyhýbat dusíkatým tepelným izolacím (polyuretan). Konstruktivní ochrana proti nepřízni počasí prodlouží trvanlivost fasády (dešťové srážky, odstřikující voda v oblasti soklu). Vnější obálka domu se časem opotřebuje. Měly by jste přemýšlet, jak bude fasáda za 10, 20 nebo 30 roků vypadat a jaké náklady na její obnovu a údržbu máme kdy očekávat. Minerální omítky a barvy jsou šetrnější k životnímu prostředí než umělé produkty. Neošetřené dřevěné fasády jsou bezúdržbové a pokud jsou správně provedené vydrží stejně dlouho jako ty chemicky ošetřené. U nedostatečně izolovaných stěn kondenzuje v chladném období difůzí přestupující vlhkost z interiéru. Pokud nestačí konstrukce přes léto vyschnout, což se děje především u zastíněných, na sever orientovaných nebo deštěm silně namáhaných fasád, potom dochází k růstu plísní a fasáda se stává zelenou až černou. 24

25 13 IZOLACE FASÁDY Výchozí stav U budov s nevytápěným podstřešním prostorem je strop horním koncem tepelněizolační obálky. Horní konec je obzvláště důležitý. Teplý vzduch tu znatelně stoupá vzhůru. V tomto prostoru jsou nejvyšší teploty. Proto jsou tu normativní požadavky jpřísnější. Nedostatečně izolované stropy pod půdou tvoří velkou část tepelných ztrát domu. Tyto okolnosti snižují poměrně znatelně komfort. Zvláště špatně izolované stropy nad schodišti vedou k silnému proudění vzduchu. Čím více podlaží je spojeno dohromady a čím vyšší je volný prostor, tím větší je pohyb vzduchu a tím více také táhne. Požadavek na hodnotu U je pro strop pod půdou dle aktuální tepelně-technické normy 0,30 W/m 2 K. Doporučená hodnota je 0,20 W/m 2 K. To odpovídá asi 18 cm izolace volně ložené na dřevěném trámovém stropu. U stropů betonových je třeba počítat aspoň s 20 cm. Je vhodné dávat tuto izolaci, co nejsilnější, protože je levná a nezpůsobuje změny vzhledu budovy. Cílová hodnota pro budovy v pasivním standardu je 0,10 0,15 W/m 2 K. Nedostatečně izolované stropy pod půdou jsou zodpovědné za velkou část tepelných ztrát. Teplá půda se potom nejlépe projeví zrychleným odtáváním sněhu ze střechy. Izolace podlahy rolemi z minerální vlny. Optimální tloušťka je minimálně 20 cm. Typ stropu velmi podstatně rozhoduje o tom, jak provedeme izolaci. Nejjednodušeji se izolují betonové stropy. Pokud nejsou perforovány různými prostupy, tak fungují jako parotěsná vrstva, na kterou se jen jednoduše položí izolace. Je to nejjednodušší způsob efektivních úspor energie a může být také prováděn laiky Možnosti zlepšení Principielně je také u stropu možnost jej izolovat jak na chladné, tak i na teplé straně. Rozhodnutí je zde jednoduché: Pro uložení izolace na chladnou stranu stropu mluví nízké riziko z hlediska stavební fyziky a malá potřeba prostoru. Za zamyšlení přitom stojí, zda provést izolaci pochozí nebo nepochozí. Rozhodující je v tomto případě plocha podlahy a s tím možnost jejího využití. Jedná-li se především o takové prostory, které jsou průchozí pouze v podřepu nebo v kleče, pak tento prostor nebude nejspíše využit ani jako skladiště. Nepochozí izolace v tomto případě šetří peníze. Při izolaci stropu je stále kladena otázka, zda je potřebná parozábrana nebo parobrzdná vrstva a difůzní folie. Obvykle uspoříme folie u těsných konstrukcí jako jsou betonové stropy s izolací uloženou na chladné straně, která není kryta difůzně uzavřenými deskami. Ve všech ostatních případech se doporučuje zabudovat do konstrukce správně provedenou a do správného místa umístěnou parobrzdu respektive parozábranu. Difůzní folii doporučujeme umístit tam, kde je riziko vniku srážkové vody a izolačních materiálů, které mohou profouknout. 25

26 13 IZOLACE STROPU POD NEVYTÁPĚNOU PŮDOU Ve specifických případech je vhodné přizvat architekta/projektanta odborníka na stavební fyziku. U dřevěných trámových stropů se má postupovat s větší obezřetností. Vzduchotěsnost obálky budovy ke střešním prostoru zde je dvojnásob důležitá. Ze strany jedné pro účinnost uložené tepelné izolace, ze strany druhé pro životnost dřevěných nosných konstrukcí. V podstatě se může izolovat jakýmikoliv des-kovými izolačními materiály, měkkými rolemi nebo sypaným materiálem. Nezatížitelné materiály jako je minerální vlna, konopí, ovčí vlna, celulózové vločky a sypané materiály musí být chráněny opatřeny ochrannou vrstvou. V případě nepochozí půdy musí být nad těmito materiály zřízeny pochozí lávky Nezapomeňte na umožnění přístupu na půdu, jedno zda se jedná o otvor ve stropě nebo o schodiště se dveřmi na konci. Aby nedocházelo na schodišti k průvanu, musí být dveře nebo poklopy těsné a izolované. Vyfoukávání stropního prostoru celulózovou izolací. Nabízí se možnost postavit stojky na stávající podlahu, ty překrýt deskou a vzniklý meziprostor vyfoukat izolací. Získáme tak pochozí podlahu. Správné postupy Uvolnění izolované plochy Stanovit nebo nechat stanovit stav stropů, eventuelně překontrolovat statikem Zjistit si u energetického experta potřebnou hodnotu součinitele prostupu tepla (U) Stanovit využití podlahy půdy Stanovit požadovanou hodnotu do soupisu prací, eventuelně dopočítat dodatečnou izolaci. Nabídka izolačních a omítkových materiálů a postupů s ohledem na ekologii Důraz na kvalitní provedení. Zateplení podlahy půdy deskami z pěnových plastů (polystyren) je nevhodné pro nerovné podlahy. Nemusí rovněž vyhovět z požárního hlediska Na co obzvláště dbát Pro parobrzdy, parozábrany a difůzní folie nepoužívejte folie obsahující PVC Vyhněte se foliím z tuhých plastů a z hliníku V oblasti nadezdívky vytáhněte izolaci odpovídajícím způsobem, aby byly redukovány tepelné mosty U dřevěných trámových stropů je třeba zvážit odstranění staré izolace obvykle škváry, pilin, pískových a hliněných násypů a nahradit je novým izolačním materiálem, který bude vyhovovat z hlediska stavební fyziky a statiky 26

27 13 IZOLACE STŘECHY Výchozí stav V létě je příliš teplo, v zimě příliš zima. Když neohraničuje střecha chladnou půdu, nýbrž přímo sousedí s obytnými prostory, jsou nároky na tepelně izolační schopnosti neobyčejně vysoké. V zimě je to část domu, která je nejsilněji ochlazována. Uvnitř je ale střecha nejvýše položeným místem domu a tím je také místem, kam stoupá teplo. Venkovní teploty v našich zeměpisných šířkách jsou často až o C nižší než ty vnější. V létě je to přesně naopak: Tady může teplota střešní krytiny v závislosti na její barvě, orientaci a bezvětří dosahovat o 40 C vyšších teplot než je komfortní teplota v interiéru. Logickým důsledkem je: Dobře dimenzovaná tepelná izolace je stejně důležitá v létě i v zimě, pokud má být prostor obyvatelný. Aby se dosáhlo požadovaných hodnot daných tepelně technickou normou má být tloušťka izolace alespoň 20 cm v případě klasické šikmé střechy v případě uložení izolace mezi a nebo pod krokve. Požadovaná hodnota U je 0,24 W/m 2 K, doporučená hodnota je 0,16 W/m 2 K, cílové hodnoty pro pasivní domy se pohybují mezi 0,10 a 0,15 W/m 2 K. U ploché střechy jsou spádové klíny nejsnadnější možností jak vytvořit její spád. Atiku je třeba izolovat shora z boku. Nadkrokevní izolace je výhodná pro možnost eliminaci tepelných mostů. U starých krovů musí být prověřena jejich statická únosnost Možnosti ke zlepšení Izolace šikmých střech U střech, jejichž krov je tvořen tesařskou stolicí, platí v zásadě 2 možnosti jak izolovat. První možností je vložit izolaci mezi krokve a druhou je uložení nad krokve. Izolace mezi krokve: Prostor mezi krokvemi je plocha, která je většinou bývá využívána k vložení izolace, pokud ještě nebyl podstřešní prostor využit k obytným účelům. Nestačí však izolovat prostory mezi krokvemi, protože jejich výška se většinou pohybuje mezi cm. Kromě toho by krokve tvořily tepelné mosty a tloušťka tepelné izolace by tak odpovídala méně než udávaným cm (přibližně cm celoplošné izolace). Proto nezbytné uložit další vrstvu izolace nad nebo pod krokve a v případě potřeby nadstavit krokve. Výhodné bývá vložení cca 5 cm izolace do nosného roštu podhledu, který je oddělen parozábranou od hlavní vrstvy tepelné izolace. Poměr izolace před a za parozábranou by neměl překročit hodnotu 1:4-5. Nadkrokevní izolace: Aby bylo možné provést nadkrokevní izolaci je nejdříve nutné odkrýt střechu. Z tohoto důvodu se nabízí provést posouzení stavu bednění a přijmout případná opatření k jeho rekonstrukci. Oproti mezikrokevní izolaci může být provedeno zateplení celoplošnou izolací bez tepelných mostů jako jsou krokve: podmínkou je izolace která splňuje podmínky na zatížení dané střešní krytinou a přírodními podmínkami (sníh, vítr ). 27

28 13 IZOLACE STŘECHY Izolace plochých střech Teoreticky jsou dvě možnosti, tepelnou izolaci jak umístit izolaci na plochou střechu. Doporučené je však umístění izolace pod hydroizolační vrstvu. Mnohem méně doporučeníhodná je takzvaná obrácená střecha, kde je tepelná izolace umístěna volně pod ochrannou vrstvou kameniva nebo zeminy v případě zelené střechy. Déšť a sníh si může najít cestu mezi spárami izolačních desek a může proniknout až k hydroizolaci, která je umístěna na nosné konstrukci pod tepelnou izolací. Možnými následky průniku studené vody pod izolaci je prochlazení stropu a z něj plynoucí kondenzace na vnitřním líci stropu a provlhnutí vnitřní konstrukce. Většinou se tepelná izolace plochých střech spojuje s opravou pláště hydroizolace. Proto je rozumné doporučení tepelná izolace pod hydroizolací a je lehce realizovatelné. V situaci, kdy je třeba rekonstruovat hydroizolační vrstvu ploché střechy, je nevložení tepelné izolace obrovskou chybou, protože náklady na stavební práce týkající se pouze hydroizoolace jsou více než polovina nákladů na komplexní opravu střechy. Pod hydroizolací má stavebník kromě podmínky minimálně stanovené pevnosti volnost při výběru materiálu tepelné izolace. Ploché střechy vyžadují perfektní provedení parozábrany na teplé straně. Jako parozábrana může také sloužit stávající hydroizolace, která je pouze opravena. Převýšenou atiku je potřeba izolovat jak na jejich stěnách tak i na jejím horním líci. Díky současným možnostem hydroizolačních materiálů a řešení klempířských prvků nebývá často nutné zvednutí atiky. Správné postupy Oprava střechy je smysluplným začátkem celé rekonstrukce. Další rekonstrukce, jako je pozdější rekonstrukce fasády, však musí být každopádně naplánovány až do Všechny prostupy střešním pláštěm musí být vzduchotěsně utěsněny. Je možné využít systémových prostupů nebo manžet a přelepení spojů parotěsnými páskami. nejmenších detailů, aby bylo možné kvalitně provést řešení všech návazností. Je to také ten správný čas k osazení dostatečného prosvětlení jakým jsou střešní okna, světlíky nebo vikýře. Případné dohady spojené s funkčností stávající střešní krytiny, bednění, pojistné hydroizolace nebo hydroizolace jsou na místě: Měla by být překontrolována odborníkem, měl by stanovit stupeň opotřebení. Eventuelně by měly být vyměněny vadné prvky nebo by měla být doplněna pojistná hydroizolace. Prověřte v jaké pozici a kolik izolace má být položeno nebo o kolik a jak má být rozšířena stávající, aby bylo dosaženo hodnot U nižších než 0,16 W/m 2 K. U kritických konstrukcí je doporučeníhodné prověření z hlediska difůze vodních par. Klaďte velký důraz na čisté a profesionální provedení hydroizolací, parozábran respektive parobrzd. 28

29 13 IZOLACE PODLAHY NAD NEVYTÁPĚNÝM SKLEPEM Výchozí stav Správný sklep je především studený. Teplota závisí na tom, jak hluboko je zakopán v zemi a jak jsou izolovány ohraničující stavební konstrukce. Přirozeně hraje roli také odpadní teplo z otopného systému umístěného ve sklepě. Přitom stojí za zvážení, zda lze změnit výšky prostorů, především ale výšky dveří a průchozí a podchodné výšky na schodištích Normálně je teplota v zimě o C nižší než v obytných prostorech. Proto je jasné, že sklep má tendenci k odebírání tepla z obytných prostor. Následkem je chladná podlaha a teplý strop. A obojí je v případě nevytápěného sklepa nežádoucí. Možnosti zlepšení Také podlaha nad nevytápěným sklepem může být shora nebo zdola izolována. Izolace z horní strany připadá v úvahu jen při rekonstrukci podlah nebo stropu sklepa. Přitom je důležité zvážit, zda je možná změna výšky obytného prostoru, parapetů oken, dveří a podchodných výšek na schodišti. Obyčejně se provádí izolace ze spodní strany sklepa. Kromě snížení světlé výšky sklepa nepřináší žádné další nevýhody. Izolace stropu nalepenými deskami z polystyrenu je vhodná do místností bez estitických a protipožárních nároků. Výhodou je nižší instalační výška než u stropu s podhledem. Izolace stropu pomocí sníženého sádrokartonového podhledu s vloženou minerální vlnou splní jak vysoké požadavky estetické, tak i protipožární Tloušťka izolace má být volena tak, aby bylo dosaženo alespoň doporučené hodnoty U = 0,4 W/m 2 K. Požadovaná hodnota je 0,6 W/m 2 K. Pro pasivní standard jsou cílové hodnoty mezi 0,2 a 0,3 W/m 2 K. Celkově jsou tyto požadavky velmi mírné například v porovnání s Rakouskem. Vnější stěny sklepa při této variantě vytváří tepelné mosty. Ty mohou odstraněny pouze vnější tepelnou izolací stěn. Zvláštností jsou dřevěné stropy. Ty jsou často duté a proto se nabízí, aby byly vyplněny například foukanou izolací. Při izolaci stropů kotelen se musí dbát na požární předpisy. Správné postupy Zaměření stávajícího stavu sklepa Prověření od statika, především u dřevěných trámových stropů Výpočet optimální tloušťky izolace Ověřte, zda tato tloušťka může být vložena do konstrukcí nebo k nim přidána. Přitom je třeba ohlížet na světlé výšky, výšky dveří, schodiště nebo potrubí. Zvláště důležité Když se bude udržovat sklep chladný, zřekněte se větrání v horkých letních dnech. Díky studeným povrchům by mohlo dojít ke srážení vlhkosti z teplého letního vzduchu, což může vytvořit podmínky pro růst plísní. 29

30 13 OKNA A DVEŘE Výchozí stav Okna jsou většinou nejnáročnější částí obytného domu. Hrají důležitou roli v architektonickém výrazu a jsou velmi citlivým prvkem s mnoha požadavky: ochrana proti chladu v zimě a teplu v létě, proti hluku, vloupání a nepřízni počasí, zajištění osvětlení a větrání. V uplynulých 15 letech proběhl prudký rozvoj v oblasti izolačních skel a materiálů a konstrukcí okenních rámů.jejich izolační schopnosti byly dokonce zlepšeny tak, že kvalitní zasklení v dobrém rámu redukuje tepelnou ztrátu na jednu pětinu proti dřívějšku. Mnoho starých oken není těsných a výměna vzduchu mezi interiérem a exteriérem se tak uskutečňuje bez možnosti regulace.; Díky přívodu studeného vzduchu a vyzařování chladu od zasklených ploch vzniká v interiéru určitý diskomfort. Mimo jiné proto dochází mlžení okenních rámů a přebytečná vlhkost odtéká na rám okna. Tato vlhkost může vést k plísním a způsobit hnilobu dřevěného rámu okna. To jsou ty nejdůležitější důvody proč měnit okna. Bezrámové zasklení nabízí rovněž výtečné izolační parametry Možnosti zlepšení U dobře izolovaných domů patří okno do izolační vrstvy. Tím se vyhneme tepelným mostů a hlubokým ostěním. Příčinou rekonstrukce výplní otvorů může být také nedostatečná akustická izolace. Přání lepších oken je způsobeno vzrůstajícím hlukovým zatížením, především u starších budov, které stojí u stále rušnějších cest. Stav techniky Současná okenní skla dosahují díky vrstvení, pokoveným vrstvám a plněním vzácnými plyny izolačních hodnot až 0,4 W/m2K. Běžná dvojskla mívají hodnotu součinitele prostupu tepla U = 1,1 W/m2K. Trojskla mají obvykle součinitel prostupu tepla 0,5 0,9 W/m2K. Jsou jasně lepší a nestojí o tolik víc. Přibližný nárůst u trojskla proti dvojsklu je Kč/m2. Výhodou trojskel je, že v zimě od nich nejde chlad tak jako od oken s dvojskly. Okenní rámy se liší především materiálem: Dřevěné rámy mají obecně velmi dobré tepelně technické a statické vlastnosti při dobré zpracovatelnosti. Při pravidelném obnovování ochranného nátěru (1x za 5 10 roků dle pokynů k údržbě) lze očekávat jejich dlouhou životnost. Proto jsou také nabízeny dřevohliníková okna, která jsou na vnější straně zcela nebo úplně obložena hliníkovým plechem. Vhodné dřevo může být dokonce stavbu rámu neošetřené, pokud se smíříme s typickým efektem zašednutí. 30

31 13 OKNA A DVEŘE Rekonstrukční opatření Výměna celých oken je nejčastějším opatřením při rekonstrukci výplní otvorů. Ostění jsou vybourána a okno je odstraněno ven. Často se provádí se zateplením vnějšímch stěn. Kdo se rozhodne pro tuto variantu, může také jednoduše rozšířit okenní otvory. Když jsou stávající okna pečlivě vybourána, můžeme se vyhnout poškození vnitřních omítek. Nová okna by měla být umístěna tak, aby byla ve vrstvě tepelné izolace. K tomu nám slouží kotvy nebo rámy pro předsazenou montáž. Pokud to není možné snažíme se alespoň uložit okna do líce stávajícího zdiva. V žádném případě nemohou zůstat u okenního otvoru zůstat zabudované rolety se špatně izolovanými roletovými schránkami. Musí být nahrazeny dobře izolovanými schránkami nebo vně těmi, které jsou instalovány na fasádě. Při výměně oken se musí dbát na provedení připojovací spáry. Je rozhodující pro budoucí vzduchotěsnost domu. Různé podpory např. pasivní domy v programu Zelená úsporám - jsou podmíněny prověřením vzduchotěsnosti pomocí tzv. blower-door testu. Zabudování nových oken proto musí být provedeno odborníkem. Stará okna mají být odborně zlikvidována. Stejně tak jako veškeré natírané dřevo nemají být domy spalovány. Starší okna, která nebudou měněna, by měla být seřízena odborníkem, aby bylo zabráněno nežádoucí infiltraci Vzduchotěsnost spáry zajistí parotěsná páska přilepená ke dřevěné stěně nebo zaomítaná ke zděné stěně. Přitom není jen důležitý výběr správného materiálu, ale také pečlivé osazení okna a úprava připojovací spáry. Použité materiály, parotěsné pásky, těsnící tmely, kotvy a pracovní postupy a jejich provedení má být popsáno v nabídce. I při pouhé výměně oken, se musí uvažovat nad tím, jak bude vyřešena pozdější izolace fasády, detail napojení fasády a okna a poloha okna ve stěně. Plastové okenní rámy jsou v porovnání s dřevěnými okny levnější a lehčí. Avšak rámy oken nejsou vyrobeny z obnovitelných surovin. Plast se skládá z více než 50% z chloru a také jiných přísad, málo šetrných k životnímu prostředí. Po několika letech plastové profily zdrsní svůj povrch a následkem toho šednou nebo žloutnou. Konstrukce plastových rámů mají své limity, a proto nejlepší výrobky nedosahují hodnot dosažitelných u dřevěných nebo dřevohliníkových oken. Novinkou na trhu jsou zateplené nebo speciální dřevěné rámy s dutinami. Tyto okna potom dosahují při zasklení kvalitním trojsklem hodnot U nižších než 0,8 W/m2K. Taková okna jsou nezbytná, pokud chceme po rekonstrukci zredukovat potřebu tepla na co nejnižší hodnotu a zároveň když se chceme příjemně cítit vedle velkých prosklených ploch bez otopných těles pod nimi. 31

32 13 OKNA A DVEŘE Výměna skel je vzácnou výjimkou. Smysluplná je u velkých pevně zasklených oken, zachovalých a nebo památkově chráněných rámů. Při výměně skel by se měly volit hodnoty U minimálně 0,9 W/m2K, lépe však 0,6 W/m2K. U stávajících fixních zasklení se špatnými izolačními parametry (U přibližně 3,5 4,0W/m2K) je naopak nový rám nezbytností. Stejně tak při nahrazení luxfer, které vykazují hodnotu U cca 3,0-3,5W/m2K. U památkově chráněných objektů je možné volit z důvodu zachování kompaktního rámu maximálně dvojité zasklení ve vnějším křídle. Vstupní dveře mají vloženu izolaci ve výplni dveřní tabule Dřevohliníkové okno s izolací rámu Správné postupy Vytvořte celkový koncept rekonstrukce s vaším architektem a energetickým expertem. Jsou okna v podstatně horším stavu než ostatní vnější stavební prvky? Můžete si na nějakou dobu vystačit s výměnou skel nebo novým těsněním? Když mají být nová okna osazena před plánovaným vnějším zateplením fasády, musí být jejich poloha ve stěně přizpůsobena pozici izolační vrstvy. V případě že nemůžeme vsadit okno do izolační vrstvy, musíme dostatečně izolovat ostění co nejkvalitnějším izolantem, jinak hrozí prochlazování rohů kolem, což má za následek kondenzaci a růst plísní Při výměně celých oken si definujte následující požadavky: Izolační schopnosti, Náklady na údržbu, Cena, Trvanlivost a architektonické nároky. Jestliže máte přání lepšího osvětlení, můžete teď změnit velikosti otvorů s ohledem na architekturu a statiku objektu U oken s nízkým parapetem nezapomeňte na zábranu (zábradlí) proti pádu. Okenní rámy vsaďte do izolační vrstvy nebo do její plánované pozice a přetáhněte tepelnou izolaci i přes rám okna. V případě absence řízeného větrání větrejte po výměně oken častěji než dřív. 32

33 13 ZIMNÍ ZAHRADY A ZASKLENÉ LODŽIE Výchozí stav Doufat, že zimní zahrady přináší získané teplo, je marné. V praxi se díky chybnému užívání stávají energetickými černými dírami. Přesto mohou dobře naplánované, provedené a správně užívané zimní zahrady pozvednout kvalitu bydlení a malým přínosem přispět ke snížení energetické náročnosti budovy. Zasklené lodžie mohou při správném provedení zlepšit tepelně-technické chování objektu. Při jejich koordinovaném osazení mohou zlepšit estetický vzhled objektu Možnosti zlepšení Vytápěná část budovy má být od stávající zimní zahrady dobře tepelně izolována a dokonce i vzduchotěsně uzavřena. V mnohých situacích se osvědčuje zasklení balkonů nebo lodžií, protože výrazné tepelné mosty balkonu nebo lodžie už nejsou na styku s chladným venkovním vzduchem, ale jsou v v prostoru zimní zahrady, kde panují mírnější podmínky. Pro tyto zimní zahrady také platí, že musejí být správně využívány, aby využili svého nízkého potenciálu úspor energie. Dveře a okna z interiéru do těchto zasklených lodžií a zimních zahrad se mají nechávat otevřené jen při silném slunečním svitu, jinak mají zůstat neprodyšně uzavřené. Lidé si však vytvořili opačný názor. Když není slunce silné, otáčí se při otevřených dveřích proud tepla. Teplý vzduch proudí do zimní zahrady a vytváří pocit, že to teplo bylo dodáno sluncem. Zasklení zimních zahrad má obyčejně tvořit izolační dvojsklo. Dobré zastínění a letní větrání bez nebezpečí vloupání citelně zvyšuje radost z drahé investice. Zvláště důležité Zimní zahrady jsou snem mnoha lidí. Při nesprávném využívání se však stávají místem, kudy uniká velké množství energie Bezpodmínečně opravte všechny ostatní vnější konstrukce na nejlepší tepelně-izolační standard, předtím než budete z důvodu energetických úspor zřizovat zimní zahradu. Zasklení lodžií a zimních zahrad silně ovlivňuje architektonický výraz. Jejich pečlivá integrace je nevyhnutelná Zastínění a větrání uzpůsobené formě zimní zahrady je rozhodující pro její komfort. Neoptimalizujte jen náklady, ale také energetickou náročnost Nosné konstrukce ze dřeva a oceli jsou ekologičtější než ty hliníkové. 33

34 14 VĚTRÁNÍ Výchozí stav Vzduch je nejdůležitější látkou k našemu životu. Bez vzduchu vydržíme žít jen několik minut. Dospělý člověk se nadechne cca 20 tisíc krát. Každou minutu vdechujeme 20 litrů vzduchu, to představuje za celý rok 10 milionů litrů. Stručně shrnuto, člověk potřebuje čerstvý čistý a zdravý vzduch. Hlavními příčinami špatného vzduchu jsou lidmi vydechovaný oxid uhličitý, vlhkost tvořící se například při sprchování tak jako pachy z kuchyně nebo výpary z koberců a nábytku. Příliš vysoká koncetrace oxidu uhličitého vede k pocitu únavy. Vnímáme tento vzduch jako dusný a použitý. Proto větráme tak často, abychom se cítili dobře. Příliš mnoho i příliš málo není jak pro obyvatele tak i pro stavební konstrukce trvale snesitelné. Příliš velká vzdušná vlhkost a nedostatečná výměna vzduchu vede k poškození konstrukcí a vzniku plísní. Přílišné větrání v zimě naopak vede k velmi suchému vzduchu, průvanu a zvýšený spotřebě energií, protože teplý vzduch uniká nevyužit. Čím je lépe budova zateplena, tím jsou větší energetické ztráty otevírání oken. Kromě toho je větrání oknem více méně nahodilé a tak nelze regulovat množství čerstvého přiváděného vzduchu. Možnosti zlepšení Aby byly naplněny hygienické požadavky, potřebuje čtyřčlenná rodina 2500 až 3000 kubických metrů vzduchu tedy dva a půl až tři milionů litrů vzduchu za dne. U normálního bytu nebo rodinného domu s plochou cca 150 m2 to znamená, že se kompletně vymění vzduch každé 2-3 hodiny. To odpovídá výměně vzduchu 0,3 0,5 za hodinu. Zajistit trvale tuto výměnu bez toho, aniž by Podstropní rekuperační jednotka se větralo příliš mnoho nebo málo, je možné zajistit pouze řízeným větráním. A s tím také dosáhnout energetických úspor: bez zpětného získávání tepla (rekuperace) by byl odcházející teplý vzduch nevyužit. Správné postupy Kdo uvažuje s vybavením svého bytu řízením větráním s rekuperací, musí přemýšlet kudy povede rozvody vzduchu, respektive na to musí myslet váš projektant. Právě v rekonstrukcích často chybí požadované výšky prostorů, tak aby bylo možné vést vzduchovody ve svěšeném podhledu nebo zabudované v podlaze. Proto jsou vyžadována promyšlená řešení. K tomu může být například využito izolace stropu nejvyššího podlaží, pod níž můžeme uložit rozvody. Rovněž můžeme využít nepoužívané komíny k vertikálním rozvodům vzduchu například pokud máme instalováno tepelné čerpadlo ke zpětnému získávání tepla z odváděného vzduchu. Kromě toho existují vzduchové rozvody, které jsou které můžete nainstalovat do styku stěny a stropu. Jsou opatřeny systémovým obkladem a vytváří dojem odskoku pod stropem, tak jak to známe z historických domů. Kromě centrálních systémů, které disponují jednou větrací jednotkou, existují systémy decentrální, které mohou část rozvodů vzduchu ušetřit. Nezávisle na místě instalace vzduchových rozvodů je důležité, aby nebyly přijímány kompromisy v oblasti akustiky, protože nikdo nebude užívat systém větrání, kterým se šíří hluk z ostatních místností a větrací jednotky způsobené špatným návrhem nebo provedením zařízení. 34

35 14 VĚTRÁNÍ Zvláště důležité Netěsná místa se musí se musí odstranit. Obzvláště okna jsou běžně netěsná, díky jejich stáří. Dveře do sklepa a na půdu se mají utěsnit, později vybudované podstřešní prostory na bázi lehké stavby vykazují mnoho malých netěsností. Těsná obálka budovy zajišťuje, že řízení větrání bude optimálně fungovat. Vlhkost a pachy zatížený vzduch by měl být odsáván, co nejblíže místu produkce a měl by být odveden do vnějšího prostoru (přes větrací jednotku s rekuperací). Ač mají být odsávací otvory co nejblíže zdroji škodlivin, tak nemají být přímo nad sporákem nebo sprchou. Maxi-mální kvalita vzduchu při minimu energetic-kých ztrát, nákladů a nároků na ovládání je docílitelná pouze při mechanickém (řízeném) větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). Větrací rekuperační jednotka Podlahová výústka řízeného větrání Požadované výměny vzduchu v místnostech, v ostatních obytných místnostech se předpokládá výměna n= 0,5 h -1, v ložnicích zároveň 15m 3 /hod; tzn. za 2 hodiny se vymění celý objem mísnosti Výhody řízeného větrání: Škodliviny a vlhkost bude stabilně odváděna z budovy. Stálá dodávka čerstvého vzduchu i přes zavřená okna. To je výhoda především u hlukem zatížených ulic a míst s rizikem vloupání se do objektu, protože okna nemohou být přirozeně celou dobu otevřena. Vnější vzduch prochází do interiéru přes pylový a prachový filtr. Z použitého vzduchu je pomocí výměníku tepla získáno teplo pro ohřátí přiváděného vzduchu. Nečerstvý odváděný vzduch a čerstvý přiváděný vzduch se nesetkává. Skutečné úspory, které budou docíleny instalací větracího zařízení mohou být nižší než vypočtené. To je způsobeno tím, že v mnoha těsných objektech se nedosahuje ani nutných hygienických větracích minim. 35

36 15 ČÍM TOPIT? Výchozí stav Není drahý otopný systém, nýbrž topení samotné. Při rekonstrukci se nabízí optimální šance, jak neměnit jen kotel, ale rovnou typ paliva. Otázkou Čím máme příštích 20 let vytápět náš dům? se zabývá mnoho vlastníků domů. Na tuto otázku neexistuje jediná správná odpověď. Platí, že pro každého uživatele je vhodné takové palivo, které splňuje podmínky dané jeho budovou a jejími okrajovými podmínkami. Při tomto rozhodování je velmi nápomocný energetický expert (energetický auditor, projektant ). A obecně platí: Nejvýhodnější energie je ta, kterou nespotřebujeme, protože nestojí vůbec nic a nezpůsobuje žádné zatížení životního prostředí. Přehled paliv Elektrická energie Elektrická energie je nejhodnotnější nosič energie, protože jej můžeme bez velkých ztrát změnit v jakoukoliv jinou formu energie. Tak jako u ostatních nosičů energií přiváděných rozvodnými sítěmi platíme kromě poplatku za připojení jen tu část, kterou spotřebujeme. Elektrický proud v Česku je vyrobený z větší části v tepelných hnědouhelných elektrárnách (60%, 30% jaderné, 10% obnovitelné zdroje). Proto nelze tento zdroj energie považovat v žádném případě za ekologický a obnovitelný. Nízká účinnost výroby elektrické energie z hnědého uhlí zhoršená ztrátami rozvodem (účinnost cca 30%) neekologičnost zvyšuje. Pro porovnání starý kotel na pevná paliva má účinnost cca 60%, automatický cca 85%. Výhody: Ideální pro účinná teplená čerpadla Nevýhody: Vysoké náklady pro přímotopný ohřev (topení i teplá voda). Zemní plyn Zemní plyn je palivo, přiváděné rozvodnou sítí. Spotřeba je přesně měřena, platí se jen poplatek za připojení a spotřebované množství. Rovněž je také vhodný k vaření. Výhody: Moderní spotřebiče díky kondenzační technologii pracují s vysokým stupněm využití energie a minimální produkcí škodlivin. Zemní plyn má mezi fosilními palivy nejnižší produkci CO2 na jednotku energie. Zatím dlouhodobé zásoby, nová perspektivní ložiska břidličného plynu. Nevýhody: Limitované světové rezervy, neobnovitelný zdroj energie, rostoucí ceny Zkapalněný plyn Je dobrou alternativou, když chceme využít výhod plynu k topení, ale nedisponujeme plynovou přípojkou. Spíše se využívá v případech, kde slouží plyn jen k vaření. Výhody: Možnost předzásobení Nevýhody: Jako zemní plyn, ale je dražší a vyžaduje instalaci nádrže na pozemku. Topný olej Na rozdíl od západní Evropy u nás není rozšířen. Sami si můžete určit množství, čas a obchodníka od kterého nakoupíte. Bez poplatku za připojení. Nezbytný prostor na nádrž ke skladování. Nové typy kotlů mají vysokou účinnost a malé emise. Výhody: Možnost předzásobení, využití kolísání cen Nevýhody: Klesající světové rezervy, neobnovitelný zdroj, kolísající ceny s rostoucím trendem, neobnovitelný zdroj Uhlí Světové rezervy uhlí jsou největšími zásobami fosilních paliv. U nás se k topení využívá především uhlí hnědé pro jeho nižší cenu, avšak má nižší výhřevnost než černé uhlí. Vyjímečně užívaný je koks. 36

37 15 ČÍM TOPIT? Výhody: Cenově výhodné, možnost předzásobení Nevýhody: Vysoká produkce škodlivin, vysoká produkce CO2, nevhodné pro spalovací kotle o malém výkonu, tudíž nevýhodné pro nízkoenergetické rodinné domy. Nutná dostatečná krytá plocha ke skladování. V případě kotlů s ručním přikládáním velmi nízká účinnost (cca 60%), vysoká náročnost obsluhy v krátkých intervalech (v řádu hodin) a špatná regulovatelnost výkonu. V případě automatických kotlů je rovněž nutná obsluha (v řádu dnů). Dřevo Dřevo je ve Zlínském kraji bohatě dostupný zdroj paliva a to především na Valašsku a v Bílých Karpatech. Roční přírůstek dřeva v lesích je cca 3x vyšší než jeho spotřeba. Dřevo je vnímáno z hlediska produkce oxidu uhličitého jako neutrální, protože při jeho produkci je ze vzduchu odebráno stejné množství jako je zpět vydáno při jeho spálení. Příprava paliva a jeho přivezení je často realizováno svépomocí. V tomto případě jsou náklady na vytápění nízké. Předzásobení je rovněž možné. Vytápění dřevem není možno považovat za ekologické, pokud je použito špatně skladováné dřevo (vlhké, shnilé) nebo je spalováno ve stávajícím kotle na tuhá paliva s nízkou účinností, který produkuje velké množství škodlivin. Bohužel tato praxe je na venkově běžná. Výhody: Cenově výhodné, klimaticky neutrální, místní obnovitelný zdroj, v případě vlastního lesa zadarmo Nevýhody: Manuální obsluha topidla při spalování kusového dřeva, nízká účinnost spalovacích zdrojů s přímým spalováním (krby, kotle). Kotle na kusové mají vyšší výkon, než který je vyžadován pro nízkoenergetické a pasivní rodinné domy. Potřeba prostoru pro jeho skladování. Dřevěné pelety Skládají se ze 100% z přírodního dřeva. Jako surovina slouží hobliny a piliny ze zpracovávaného dřeva v dřevařském průmyslu. Bez přidání lepících látek jsou k sobě slepeny pod vysokým tlakem. Pelety jsou snadno přepravovatelné a skladovatelné. Je třeba dbát na to, aby byly od lokálního producenta a aby byly minimalizovány náklady a emise související s transportem. Výhody: Poměrně cenově výhodné, obnovitelné, klimaticky neutrální, kotle i pro nízké výkony, snadnější regulovatelnost, snadnější skladovatelnost Nevýhody: Dražší kotel, vyšší cena než u dřeva, vhodné pro nízkoenergetické objekty Rostlinná biomasa Vytápění biomasou rostlinného původu je zatím okrajovým jevem. Předpokládá se však její prudký rozvoj, protože v Česku je její využití cca 10%. Příkladem může být výtopna na slámu v obci Roštín Výhody: Cenově výhodné, klimaticky neutrální, místní obnovitelný zdroj Nevýhody: Manuální obsluha topidla při spalování kusového dřeva, nízká účinnost spalovacích zdrojů s přímým spalováním (krby, kotle). Kotle na kusové mají vyšší výkon, než který je vyžadován pro nízkoenergetické a pasivní rodinné domy. Slunce Slunce je z hlediska lidské existence hodnoceno jako nevyčerpatelné a tím jedním z nejjistějších zdrojů energie z dlouhodobého hlediska. Z pohledu okamžitého je to zdroj s nepravidelným výkonem Ze sluneční energie se může produkovat teplo nebo elektrický proud, aniž by tímto procesem bylo poškozeno životní prostředí. Navíc je k dispozici zdarma. 37

38 15 ČÍM TOPIT? Výhody: Klimaticky neutrální, nevyčerpatelné, zdarma Nevýhody: Dodatečné investiční náklady, v případě produkce energie poměrně nestabilní, v případě produkce tepla sezónní výkyvy, vyžaduje zásobník (teplo, teplá voda) požadavky na místo Energie země/podzemní vody a tepelné čerpadlo Energie země je uložená sluneční energie. Pomocí tepelného čerpadla, které pracuje na elektrický pohon, může být využita tato energie. Tepelné čerpadlo může dle jeho polohy získat z 1kWh elektrické energie 3-4 kwh tepelné energie. Tepelná čerpadla získávající energii z okolního vzduchu pracují s výrazně horšími parametry a při velmi nízkých teplotách klesá jejich účinnost natolik, že se přechází na přímotopné vytápění. Kromě elektrických tepelných čerpadel existují tepelná čerpadla plynová, která však disponují vysokými výkony a tak jejich oblast použití se orientuje na veřejné stavby, průmysl nebo velké bytové domy. Při instalaci tepelných čerpadel v rodinných domech je nutné dbát na to, aby se v případě instalace v sousedství neprojevovalo snížení jejich účinnosti odebíráním tepla ze společné plochy. Hnědouhelný lom s Severních Čechách Sklad slámy v centrální výtopně Roštín Výhody: Až o 70% nižší náklady oproti přímotopu, bezobslužnost, nízký příkon Nevýhody: Nutnost nízkoteplotního (podlahového) vytápění, vysoké investiční náklady, nutná dostatečná plocha, odkud je jímána energie nebo dostatečný zdroj podzemní vody s povolením vodoprávního úřadu. Paliva pro centrální zásobování teplem V případě využití centrálního zásobování teplem je palivem jedno nebo více z uvedených druhů paliv, nejčastěji se jedná o uhlí, zemní plyn a dřevní biomasu. Bližší informace lze získat v místní teplárně/výtopně. Správné postupy Náklonnost k jednomu typu paliva nebo nosiči energie není jen záležitostí rozumu, ale i naší kapsy. Ta je navíc ovlivněna nejistotou, jak budou růst ceny paliv v budoucnu. Kdo potřebuje hiodně energie, bude v případě jejích nedostatku a růstu cen postižen silněji než ten, který jí vyžaduje jen málo. Platby za energie jsou jen částí. Pro plnohodnotné srovnání otopných systémů a zjištění skutečných cen, musíme také zohlednit investiční náklady a průběžné náklady na obsluhu, údržbu a servis. Pro většinu systémů platí: Čím jsou dosaženy nižší náklady na investici, tím jsou vyšší provozní náklady a čím chceme mít nižší provozní náklady, tím více musíme investovat. Při výběru paliva/zdroje energie je třeba zvážit její dostupnost dnes i v budoucnu. 38

39 16 ZÍSKÁNÍ TEPLA Výchozí stav Nové topení je většinou realizováno, když je starý kotel netěsný nebo když se potýkáme s většími problémy celé otopné soustavy (nedotápění, nemožnost regulace, netěsnost ). Nejen z důvodu rizika havárie v otopném období, ale i z důvodů finančních doporučujeme počítat s pravidelnou výměnou. Výměna kotle starého let je téměř vždy smysluplná, u kotlů na tuhá paliva je to už od 10 roků věku. Obzvláště nevýhodné jsou kotel, které mohou spalovat více druhů paliv. Jsou totiž vždy kompromisním řešením. Vždy jen jeden nosič energie je spalován efektivněji a ohleduplněji k životnímu prostředí. Ve starých akumulačních kamnech se může vyskytovat azbest jako izolační materiál. Azbest se řadí mezi zvláště nebezpečné karcinogenní materiály. Staré přístroje je proto lepší vyměnit, protože při jejich opravách může být tato vrstva poškozena a může dojít k úniku karcinogenních materiálů. Především staré kotle, ale nejen ty, bývají většinou předimenzované. Jestliže Váš kotle má dobu využití méně než 1500 hodin (spotřeba/výkon) za otopné období je předimenzován. To zhoršuje jeho účinnost a zkracuje jeho životnost. Obecně platí, čím je nižší potřeba tepla, tím nižší jsou potom celkové náklady na otopný systém a provozní náklady. Zásobník stlačeného plynu, obdobně vypadají nádoby na topný olej Plynové kotle mají kompaktní rozměry a vyrábí se jak ve stacionární tak i závěsné variantě Nízká potřeba tepla rozšiřuje výběr možností na otopný systém při zachování únosných nákladů. Možnosti zlepšení Hlavní znaky správné otopného systému: nízká teplota otopné vody (pod 45 Celsia) pokud možno co nejvyšší sálavá složka při předávání tepla do prostoru rychle, jednoduše a přesně regulovatelné Navíc má být nový kotel uzpůsoben přesně požadovaných potřeb domu. Požádejte topenáře, který Vám provádí výměnu kotle výpočtem tepelných ztrát objektu, pokud nedisponujete projektem na rekonstrukcí otopného systému, jehož součástí už tento výpočet je. Ten je užitečný dvakrát. Za prvé dovoluje nadimenzovat kotel přesně na tepelnou ztrátu domu. Za druhé obsahuje výpočet tepelné ztráty jednotlivých místností k určení toho, zda budou stávající otopná tělesa i při nižším tepelném spádu vyhovující nebo bude nutná jejich výměna. Často mohou být dokonce otopná tělesa nebo jejich části odňaty, protože dojde k výraznému snížení potřeby tepla. Topení s přívodní teplotou maximálně 50 C se označuje jako nízkoteplotní. To pomáhá snížit ztráty rozvodného systému a kotle. Nízká teplota také nabízí optimálně využít možnosti solární energie a kondenzačních technologií plynových kotlů. Také nabízí ovládání, které je jednoduše přístupné i pro laiky. Nové kotle reagují rychle a přesně na hodnoty nastavené obyvateli. Otopná tělesa mají být vybavena 39

40 16 ZÍSKÁNÍ TEPLA Správný plynový kotel Nový plynový kotel může přinést až 30% úspory a výraznou redukci produkce škodlivin. Současným standardem je už kondenzační kotel. Oproti běžnému ještě získává teplo z vodních par ve spalinách předtím než uniknou do komína. Horké spaliny předehřívají výměník s topnou vodou. Tak získávají plynové kotle až o 10% více dodatečné energie k využití. Důležitým předpokladem pro efektivní provoz je teplota vratné vody pokud možno nižší než 45 C čím nižší, tím lepší. Existují i moderní kachlová kamna Topení dřevem Ve spalovací technice kotlů na dřevo bylo v posledních 15 letech dosaženo velkých pokroků. Jedno, zda jde o kusové dřevo nebo dřevní štěpku: Nový kotel dosahuje úspory až 40% oproti starším typům a produkuje až o 95% méně škodlivin. Kotle na kusové dřevo vyžadují pro pohodlný provoz ohleduplný k životnímu prostředí zásobník tepla, jehož velikost je určena výkonem kotle a tepelnou ztrátou objektu. Výroba tepla v kotli musí být vyrovnána spotřebou tepla budovy. Úspory energie, zlepšení komfortu, vyrovnané a regulovatelné pokojové teploty a delší intervaly pro obsluhu jsou ty nejvýznamnější efekty pro uživatele. Při vytápění dřevem je nezbytný krytý sklad, kde může být skladováno dřevo. Pokud kupujeme nevyschlé dříví, musí se nechat na vzduchu pod krytým přístřeškem vyschnout Zplynovací kotel na dřevo Výkon kotle na kusové dřevo se při správném dimenzování má pohybovat přibližně okolo dvojnásobku maximálního potřebného výkonu v nejchladnějším dni v roce. Zařízení na štěpku řídí kompletní dávkovací spalovací cyklus zcela automaticky. Jsou spíše osazovány v bytových domech. V poslední domě módní krby sloužící nejsou efektivním způsobem vytápění. Mají poměrně nízkou účinnost, horší regulovatelnost a problematickou možnost rozvodu tepla do ostatních místností, pokud nejsou připojeny na teplovodní výměník. Kutilská řešení v podobě vzduchovodů a průduchů ve stěnách nebo stropech do ostatních místností jsou z uživatelského řešení zcela nevhodná, neboť se jimi šíří hluk a odstraní zcela neprůzvučnost stavebních konstrukcí. 40

41 16 ZÍSKÁNÍ TEPLA Kotle na pelety Jsou opravdovou alternativou k topení na zemní plyn nebo elektřinu. Plně automatické a spolehlivé: Samy se zapalují, vypínají se a řídí výkon dle potřeby. Existují 2 způsoby jako kotel na pelety pro ústřední vytápění nebo kamna na pelety. Peletový kotel ústředního vytápění nacházíme obvykle v kotelně. Řízení probíhá plně automaticky. Pomocí šneku nebo nasávacího systému jsou pelety transportovány ze samostatného prostoru do kotle. Roční potřeba rekonstruovaného domu se 130 m2 obytné plochy a 12 kw tepelné ztráty činí včetně ohřevu teplé vody cca 7 kubických metrů. To odpovídá 4,5 tunám pelet. K tomu je potřeba sklad o podlahové ploše asi dva krát tři metry. Tento nízký požadavek na plochu a kompaktní provedení kotle umožňuje tento způsob vytápění instalovat i do rekonstruované stavby. Navíc kotelna a sklad nemusí bezpodmínečně sousedit. Pelety mohou být sacím systémem transportovány až 20 metrů daleko. Sklad pelet je plněn z vozidla se zásobníkem pelet nafoukáním hadicí. Peletová kamna se hodí především pro etážové topení v bytech, kanceláře a budovy s velmi nízkou potřebou energie nebo jako doplňkové topení. Kamna jsou umístěna přímo v obytném prostoru. Integrovaný zásobník pelet a popela slouží dle potřeby tepla na několik dnů. Podle provedení se uskutečňuje přenos tepla do prostoru Dřevěné pelety Kamna na pelety mohou být elegantním doplňkem bytu přímo nebo může být přes zabudovaný výměník ohřívána voda pro radiátory, podlahové vytápění nebo pro zásobník teplé vody. Především v pasivních domech je nutné dbát na umístění kamen do místnosti s dostatečnou tepelnou ztrátou nebo objemem, protože složka předaná sáláním do prostoru není bezvýznamná. Tepelné čerpadlo Tepelné čerpadlo využívá takřka nevyčerpatelný potenciál tepla okolního prostředí země, podzemní vody nebo vzduchu. Funguje přitom jako lednička jen s tím rozdílem, že využíváme teplou stranu. Při využití tepelného čerpadla si pomáháme energií okolního prostředí země, voda nebo vzduch. Tu odnímáme a předáváme do vnitřního prostředí. U současných tepelných čerpadel na trhu se jedná technicky vyzrálé produkty, prakticky bezúdržbové, které garantují dlouhou životnost. Je nutné upozornit, že ani samotné kvalitní tepelné čerpadlo není žádným vysoce-účinným zdrojem tepla. Aby se jím v plné síle stalo, musí být splněny následující podmínky. Kromě tepelných čerpadel poháněných elektrickou energií existují i tepelná čerpadla plynová. Ty se vyrábí jen vy vyšších výkonech a jsou vhodné pro velké bytové domy a komplexy nebo pro veřejné a průmyslové budovy. 41

42 16 ZÍSKÁNÍ TEPLA Stěnové nebo podlahové vytápění s nízkou teplotou topné vody Nízká potřeba tepla na vytápění (lze vyčíst z průkazu energetické náročnosti nebo posudku ze zelené úsporám) Teplou vodu připravovat pomocí solárních kolektorů. Při chybějící slunečním záření ohřívat teplou vodu na nízkou teplotu. Tepelné čerpadlo jsou kompaktní a neprodukují při svém provozu zápach. Obvykle se doplňují akumulační nádrží. Doporučuje se tepelné čerpadlo získávající energii ze země nebo podzemní vody, protože má celoročně konstantní teplotu. Pečlivý výběr zemního potrubí(výměníku) a účinného tepelného čerpadla S těmito předpoklady můžeme pomocí jedné kilowatty elektrické energie získat až 3 kw tepla ze země nebo podzemní vody. To znamená dohromady až 4 kw a odpovídá průměrnému ročnímu topnému faktoru 4, který je nezbytný pro nízké provozní náklady a výrazný příspěvek k ochraně životního prostředí Pokládka zemního kolektoru do zemní rýhy Venkovní jednotka tepelného čerpadla vzduchvoda Dálkové teplo Ve velkých městech je významná část bytových domů zásobována dálkovým teplem. Centrální zásobování teplem nabízí možnost využívat připojení a tím se nestarat o investice do kotelny, šetřit náklady na její údržbu, její revize, čistění komínů a odečet odebraného tepla. Ekologičnost i nákladnost tohoto vytápění je odlišná v různých městech a to podle typu paliva v teplárně. Ve Zlínském kraji se jedná o uhlí, zemní plyn i biomasu. V poslední době se rozšiřují centrální výtopny na biomasu v malých obcích. Výhody jsou totožné s městskými systémy a navíc nabízí nízkou cenu, ekologičnost a využití lokální biomasy nebo dřevních odpadů. 42

43 17 PŘEDÁNÍ TEPLA Výchozí Stav Až do 70.let byly převážně osazováno litinové a ocelové rádiatory, které obsahovaly velké množství vlastní hmoty a vody. Od konce 70.let jsou osazovány převážně ocelové deskové radiátory, které jsou menší, pohlednější, lépe udržovatelné a obsahují menší množství vody. Pro všechny tyto typy ale platí: reagují pomalu, mají nízký podíl sálání a většinou jim chybí termostatické ventily. Staré otopné systémy většinou pracují s vysokou teplotou otopné vody. Typický je teplotní spád 90 C/70 C, později 75 C/55 C. Jestliže jsou radiátory nebo rozvody teplejší než 55 C, dochází k připalování prachu. Obyvatelé mají také pocit suchého vzduchu. Ocelové radiátory ze 60. a 70. let by měly být většinou vyměňovány. Otopná tělesa byla převážně montována pod okno. Tím se kompenzovaly nepříjemné účinky netěsných, špatně izolujících oken a neizolovaných stěn. Termostatické hlavice řídí teplotu otopného tělesa tak, aby byla stále zachována příjemná pokojová teplota. Existují rovněž chytré termostatické hlavice, jako na obrázku, na které lze nastavit teplotu přesně. Stěnové otopné systémy disponují velkými teplosměnnými plochami s velkým podílem sálání. Zobrazený termografický snímek ukazuje rozdělení teplot u stěnového vytápění. Nejteplejší místa mají stejnou teplotu jako povrch lidského těla. Plechový žebrovaný rádiator - nejčastější otopné těleso v objeketch postavených do konce 80.let Možnosti zlepšení Předpokladem pro zlepšení při předávání tepla je, že bude výrazně snížena potřeba tepla díky izolaci obálky. Zabudováním nízkoteplotního vytápění (radiátory nebo podlahové vytápění) můžeme učinit rozhodující krok. Čím je nižší teplota topné vody, tím je vyšší podíl sálavé složky, kterou člověk vnímá jako velmi příjemnou a která nezpůsobuje víření prachu (podobný efekt jako u kachlových kamen). Také je nižší podíl obtěžujícího proudění a víření prachu. Obecně platí: čím větší je teplosměnná plocha, tím větší je podíl sálavé složky. Podobně jako podlahovým vytápěním lze prostor ohřívat vytápěním stěnovým. Užitná plocha sálavé složky je přitom stále vysoká, systém je však lépe regulovatelný. Po dobré celkové rekonstrukci můžeme otopná tělesa umístěná pod okny umístit na stěny aniž by to znamenalo ztrátu tepelné pohody. Při montáži na vnitřní stěny můžeme docílit kratšího vedení a tím i menších ztrát. To spoří také investiční náklady. To také platí pro vytápěné stěny. 43

44 17 PŘEDÁNÍ TEPLA Zvláště důležité Na rozvody pro topení a pitnou vodu nepoužívat materiály obsahující PVC. Dejte přednost polyetylenu nebo mědi. Všechny rozvody tepla izolujte alespoň čtyřmi centimetry. Pro čerpadla nabízí výrobci vhodné akustické izolace. Pokládka podlahového vytápění Při vypínání topného systému v zimě kontrolujte, zda jsou také vypnuty pumpy a řídící jednotky, aby tak nespotřebovávaly zbytečně elektrickou energii. Před rekonstrukcí otopné soustavy si nechte provést výpočet tepelných ztrát a návrh otopného systému od projektanta vytápění. Nikdy si tyto otopná tělesa nedimenzujte sami, ani nepřenechávajte tuto činnost řemeslníkům a prováděcí firmě. Ten rovněž navrhne správné zapojení všech součástí otopné soustavy Výměna oběhových čerpadel Oběhová čerpadla jsou nezanedbatelný spotřebič elektrické energie s průměrnou dobou provozu cca 5000 hodin za rok. Vysoce účinná čerpadla (tříotáčková, s proměnnými otáčkami) bodují s efektivní regulací a nízkou spotřebou, díky které ušetří až 80% elektrického proudu. Dle doby využití se takové velmi účinné čerpadlo splatí během několika let. Výměna starého oběhového čerpadla otopného systému za vysoce účinné energetické třídy A nezpůsobuje hluk ani prašnost a dokonce lze provést během otopného období. Dalšími výhodnými opatřeními je výměna starých ventilů na otopných tělesech za nové termostatické. Termostatické ventily udržují konstantní pokojovou teplotu na nastavené hodnotě a zabraňují zbytečnému přehřívání interiéru. Ztráty v zásobnících a rozvodech bývají často podceňovány. Všechny rozvody by měly být nepřerušovaně izolovány a zásobník by měl mít co největší tloušťku izolace radiatory nízkoteplotní radiatory podlahové topení stěnové topení kachlová kamna pokojové klima podíl sálání regulace cena

45 18 TEPLÁ VODA Výchozí stav Stále vidíme otopné systémy, které jsou v provozu i v létě buď se jednoduše zapomněly vypnout nebo slouží k přípravě teplé vody. V mnoha případech je kotel starý a ještě ke všemu předimenzovaný. Běží tedy v tomto čase jen krátce, zbylý čas je jen v pohotovosti. To způsobuje vysoké ztráty v porovnání k využitému množství energie. Díky komínovému tahu a sálání ztratíme ještě další teplo. Dramaticky klesá účinnost otopného systému a pro přípravu teplé vody činí často jen přes 50%, u starších ještě méně. Možnosti zlepšení U čtyřčlenné domácnosti žijící v dobře zatepleném domě činí spotřeba paliv na ohřev teplé vody prozent. V bytových domech je toto číslo vyšší, často až okolo 50%. Vyplatí se proto udělat první krok. Pokud bude probíhat rekonstrukce vytápění nebo výměna kotle, má být nový kotel kombinovaný se zásobníkem teplé vody. Ideálně by měl být zásobník v letním a přechodném období ohříván pomocí solárních kolektorů a v zimě přes kotel. Tam, kde není není instalováno solární zařízení pro přípravu teplé vody, může být v létě prováděn ohřev pomocí elektrických patron v zásobníku. Zásobník by měl být izolován alespoň 10 Při instalaci nové krytiny je instalace solárních kolektorů nejvýhodnější. Instalace je během několika hodin hotová Kromě plochých kolektorů existují vakuové trubicové. Jejich předností je větší odolnost proti přehřívání v létě a vyšší účinnost v zimním období. Nabízí výhodnější průběh tepelných zisků. cm izolace. To znamená pokles teploty o jeden až dva stupně za den. Musí být proto dohříván kotlem nejvýše dvakrát týdně. Objem zásobníku činí u rodinného domu cca 200 litrů, o dvougeneračního domu cca 300 litrů v případě, že není plánována instalace solárního systému pro ohřev teplé vody. Je rozumné odebírat veškerou teplou vodu z ohřívače rovněž pro pračku a myčku. Dnes už existují typy, které to umožňují. Náklady na energie klesnou, tak jak klesne doba využití těchto spotřebičů. Bude tak také eliminováno nebezpečí tvorby vodního kamene. Dbejte na dobrou izolaci rozvodů teplé vody. Neizolované potrubí může zvýšit spotřebu až o 30 kubíků zemního plynu ročně. Pro výjimečně používané nebo velmi vzdálená. místa spotřeby je výhodnější elektrický ohřev vody přímo v místě. Důležité je však nejdříve spořit a pak teprve vyrábět. Solární ohřev teplé vody Většinou je příprava teplé vody spojena s topením nebo je ohřívána nočním proudem. Stále více lidí sází na solární ohřev teplé vody. S přibližně 1-2 metry čtverečnými plochy kolektorů a litry objemu v zásobníku na osobu můžeme dosáhnout úspory 60-70%. A to platí i pro následujících 25 roků. Kotel bude zůstávat mimo otopné období vypnutý. To ušetří elektrickou energii nutnou k jeho provozu a prodlouží dobu životnosti otopného systému a komínu. 45

46 18 TEPLÁ VODA Pro každou střechu existuje vhodný solární systém pro ohřev teplé vody Často není sklon střechy nebo orientace hřebene optimální. Vliv orientace a sklonu střechy je mnohem menší než tušíme. Například poměrně ploché střechy na jih, východ nebo západ se hodí bezproblémově. Solární zisky jsou jen o 15% menší v porovnání s maximálními možnými. To lze lehce vyrovnat zvětšením plochy kolektorů o 1 až 2 metry čtverečné. Kalkuluje se přibližně s cenou Kč na metr čtverečný. Zásadně odrazujeme od složitých konstrukčních řešení navržených s cílem dosažení maximálního solárního zisku. Zvýšené zisky nikdy nespočítáme. Je to většinou dražší ne kolik nám přinese pár slunečných hodin navíc a kromě toho je takové zařízení méně odolné proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Tepelné ztráty jsou tím větší, čím větší je vzdálenost rozvodů od kolektorů. Jako užitečná šachta pro potrubí mezi kolektorem a zásobníkem se často ukazují nevyužívané komínové průduchy. Zásobník teplé vody musí být při instalaci solárního zařízení větší než je standard. Jako zásobník teplé vody se rovněž využívá integrovaný zásobník tepla Solární systém pro přitápění Má-li solární zařízení sloužit také k vytápění, musí být každopádně ověřeno, zda by nebylo dodatečné opatření vedoucí k zateplení a tím snížení potřeby energie efektivnější. Přitápění pomocí solárních systémů je smysluplné, jestliže obálka domu je výborně izolovaná a je tím pádem nízká spotřeba paliv. Informaci podá průkaz energetické náročnosti budovy nebo odborný posudek ze zelené úsporám. Cílová hodnota potřeby na vytápění by měla být menší než 50 kwh/ m2/rok. S plochou kolektorů m2 může dosáhnout příspěvek solárního systému k vytápění až 15%. Přebytky se mohou využívat k ohřevu vody ve venkovním bazénu. 46

47 19 ELEKTRICKÁ ENERGIE Výchozí stav Mnoho lidí si myslí, že v jejich domácnosti nejsou možné žádné další úspory elektrické energie, protože už s ním zacházejí šetrně. Avšak jak vysoké je využití elektrického proudu ve vlastní domácnosti a jaké je v obdobných srovnatelných, je málo známé V domácnostech je dnes používáno velké množství elektrických spotřebičů. Především jsou to přístroje, které se používají velmi často. Často se na jejich chod zapomíná. Televize a zábavní elektronika je až 20 hodin denně v režimu stand-by, podobně jako u počítačů a jiných kancelářských spotřebičů. Tato spotřeba energie ale přitom není zanedbatelná. Také při koupi lamp, lustrů a jiného osvětlení hraje často očekávaná spotřeba jen podřadnou roli. K velkým spotřebičům se v rodinných domech také řadí oběhová čerpadla vytápění. Jsou často předimenzována a poměrně často běží i v dobu, kdy nepotřebujeme žádné teplo z vytápění. Možnosti zlepšení Oprava nebo nový výrobek? Budou-li staré přístroje nahrazeny novými, klesne spotřeba elektrické energie a náklady na ní. Nedává ale žádný smysl ihned vyhodit všechny staré přístroje. Ne každý starý přístroj je žrout energie. Správný čas pro nákup nového spotřebiče nastává, když vyvstane nutnost opravy. Koupě je dražší než oprava, ale navíc uspoříme proud a u praček a myček ještě navíc vodu a čistící nebo prací prostředky. Naopak u přístrojů novějšího data výroby je zpravidla oprava hospodárnějším a ekologičtějším řešením. Nákup přístrojů Evropské označení energetické náročnosti štítkování umožňuje jednoduché srovnání nejdůležitějších dat různých spotřebičů. S tímto jednoduchým měřícím přístrojem si můžete změřit spotřebu vašich elektrospotřebičů Všechny v Evropské Unii prodávané spotřebiče musí být opatřeny odpovídajícím štítkem. Udává spotřebu energie a ukazuje v klasifikační tabulce od A do G, jak úsporný nebo nehospodárný je daný spotřebič. Od počátku roku 2011 platí nové evropské štítky. Do té doby u lednic a mrazniček užívaný koncept s dodatečně zavedenými třídami A+ a A++ byl rozšířen na všechny skupiny produktů. Dále byla ustavena skupina A+++ pro přístroje s nejvyšší účinností. Oběhová čerpadla jsou během otopné sezony trvale v provozu. Mají ale běžet jen ve chvíli, kdy je třeba dodávat teplo. To šetří nejen elektřinu, ale i ruchy a šumy šířící se v noci otopnou soustavou. Důležité je zvolit produkt s vysokou účinností přizpůsobený otopné soustavě. Zvláště úsporné spotřebiče jsou označeny písmeny A+++. Přístroje s velmi vysokou spotřebou písmeny D-G. Také v prospektech výrobců jsou uvedena odpovídající data. O velmi úsporných spotřebičích se můžete dozvědět z jejich seznamu dostupného na internetových stránkách. Správné postupy Základní východiskem pro úsporné zacházení s elektřinou je znát vlastní spotřebu. Vypůjčte si měřící přístroj a zkontrolujte spotřebu vašich spotřebičů v provozu a v klidu (stand-by). Často spotřebují spotřebiče více energie při stand by stavu než při provozu samotném. Podle normativních hodnot pro srovnatelné domácnosti si nechte zhruba posoudit energetickou náročnost. 47

48 19 ELEKTRICKÁ ENERGIE Sledujte vývoj spotřeby ve vaší domácnosti. Při vzestupu objasněte příčiny co nejdříve. Především u starších lednic a mrazniček může spotřeba prudce stoupnout. Nekupujte ten první nejlevnější přístroj. Sama prodejní cena vypovídá velmi málo o celkových nákladech. Dbejte také na náklady na provoz, opravy a likvidaci. Kupujte kvalitní, trvanlivé a zároveň úsporné přístroje. Dbejte na to, aby opravy byly prováděny kvalitně. Vyhněte se zbytečnému provozu zábavní a kancelářské elektroniky. Vypínejte přístroje ze sítě opravdově, když je nepotřebujete. Komfortně ovladatelné jsou tzv. inteligentní zásuvky, které vypnou případnou televizi a odpojí všechny na ni připojené přístroje od sítě. Instalujte nejpozději při rekonstrukci vytápění úsporné, správně dimenzované oběhové čerpadlo. Využívejte také funkcí moderní regulace, která čerpadlo vypne, když není vyžadována dodávka tepla. Vysoce účinná oběhová čerpadla spotřebují jen sedminu elektrické energie. Jsou nabízena všemi známými výrobci. Vzor štítku udávající energetickou náročnost spotřebičů, který je povinný ve všech zemích Evropské Unie Využívejte energeticky úsporných zářivek jako alternativy ke klasickým žárovkám. Přes vyšší prodejní cenu se vyplatí, protože spotřebují méně elektrické energie a mají delší životnost. Smysluplné jsou tam, kde se svítí minimálně hodinu denně. Nalezněte na internetu informační zdroje o úsporných spotřebičích. Tady vám nabízíme několik užitečných adres: