Šest dní v Římě... aneb od antiky přes renesanci až do baroka...

Transkript

1 Šest dní v Římě... aneb od antiky přes renesanci až do baroka... Podle průvodců jsme si doma sestavili předběžný program na každý den (muzea či památky jsou některé dny v týdnu zavřené) a pak v klidu chodili - sem tam jsme plán změnili, sem tam zašli do neznámých uliček, na dobré kafíčko nebo jen tak poseděli v lavičce v parku. 1.den - neděle 5. března 2006 Cesta a noční Řím: Piazza della Repubblica - Palazzo del Quirinale - fontána di Trevi Po perném ránu a ještě rychlejší snídani nás vyzvedla hlídka vozu č. 1 a vydali jsme se na letiště do Bratislavy, odkud byl rezervován letecký speciál SKY EUROPE do Říma. Cesta do Blavy probíhala bez komplikací, pouze na hranicích nás překvapili cenou při koupi týdenní dálniční známky, kdy cena v SKK byla 130 a cena v CZK 170 (zajímavý kurz). Na hranicích proběhlo setkání s pasažéry vozu č. 2 a naše mise byla kompletní v počtu 9 lidí. Díky zvýšení ceny za parkování na bratislavském letišti na cca 1800,- SKK na týden jsme si sehnali hlídané parkoviště kousek od letiště za poloviční cenu (900,- SKK na 6dní). Cena byla včetně odvozu a dovozu řidičů na letiště. V Bratislavě byla zima, zataženo a teplota kolem 0 C. Let na Fiumicino proběhl s mírným zpožděním, protože letadlo už přiletělo asi s 20 minutovým zpožděním z Kodaně a cestou foukal silný protivítr. V Římě bylo polojasno a 16 C. Díky domácí přípravě a výdrži před nabídkami otravných taxikářů, že nás zavezou za 10 kousek od hotelu do centra Říma, jsme si počkali na osobák jedoucí přes stanici Tiburtina, kde nás 7 přestoupilo na metro a vystoupili jsme opravdu kousek od hostelu (5 vlak + 1 metro) - zastávka Castro Pretorio. Zbývající dvě holky pokračovaly na Termini a šly hledat TWO DUCKS. Další možností je jet z letiště za 10 rychlíkem přímo na Termini (rozdíl oproti osobáku je asi 15 minut). Yellow hostel nás mile překvapil. Cena 20 /noc včetně snídaně, nepřetržitý provoz recepce a baru (2 Peroni, 4 Heineken, 1,50 Cola), společenská místnost, internet zdarma, vybavená kuchyně. Pokud chcete platit kartou, tak je to za poplatek 5. Za povlečení a kartu místo klíče se platí depozit 5, který je vrácen při odchodu. Pokoje jsou menší s klimatizací, ale čisté. Náš pokoj byl 8 lůžkový v kombinaci červené barvy a Spidermana, měli jsme i sprchu (kdykoliv teplá voda) a WC na pokoji. Postele jsou dvoupatrové, pod každou jsou uzamykatelné koše na věci, takže zámky s sebou. Po vybalení věcí, jsme se vydali na noční seznámení s Římem. Prvně jsme narazili na osvětlenou halu nádraží s obchodní pasáží Roma Termini. Bylo tady docela rušno, protože autobusy odvážely kvanta turistů. Na Piazza della Repubblica jsme zažili sraz chudších občanů Říma, kteří vyhrávali a hádali se mezi sebou. Mimo to jsme zašli do kostela Santa Maria degli Angeli, který má úžasné dveře s padajícími anděly. Díky nasvětlené fontáně uprostřed jsme poprvé vyzkoušeli přejít rušnou křižovatku mezi projíždějícími vozidly. Přecházení se ukázalo jako nový druh adrenalinového sportu. Z Via Nazionale jsme odbočili ke čtyřem fontánám (Le Quattro Fontane - v každém rohu budovy je umístěna jedna fontána) a pokračovali ulicí Via del Qurinale na Piazza del Quirinale s Palazzo del Qurinale (největší palác v Římě, sídlo italských prezidentů). Bočním schodištěm podél paláce a úzkými uličkami je možné dojít k fontáně di Trevi (největší římská fontána od 1

2 Nicoly Salvi z roku 1762). Tam jsme se rozdělili a došli zpátky do hostelu přes Piazza Barberini a Piazza della Repubblica, kde se ještě stále pohybovaly skupinky místních. 2.den - pondělí 6. března 2006 Vatikán: Basilica San Pietro - Musei del Vaticano - Castel Sant Angelo - noční vycházka na Kapitol Ráno jsme vstali kolem deváté hodiny, vzali jsme si kartičky (poukazy na snídani) a došli do restaurace Bistro (10 m od vstupu do hostelu). Mamma Roma nás připravila o poukazy a dala nám za ně ranní příděl pečiva. Snídaně probíhá formou bufetu, kdo dřív přijde má větší výběr, od 9:45 se už nedoplňuje. První den na nás toho moc nezbylo, ale zítra vstáváme v 7:30. V Tabacci jsme si koupili lístky na dopravu (jízdenka platí 75 min. v busech, z toho je možno použít během platnosti jednu jízdu metrem = 1 ) a v podzemí Termini našli správnou linku metra do Vatikánu. Nejbližší zastávkou k bazilice je Ottaviano - San Pietro a poměrně rušnou ulicí jsme došli na Piazza San Pietro. Já jsem si šel vystát frontu a Petr fotil náměstí. Naštěstí to šlo docela rychle. Po kovokontrole musel Petr buď svůj švýcarák vyhodit do koše nebo odpochodovat zpět na náměstí (svatí nemají kudly rádi). Vystáli jsme si druhou frontu do kopule chrámu San Pietro, dostanete se tam za 5 - bez výtahu schodů nabo za 7,50 - s výtahem schodů. Cestou je možno podívat se z malého ochozu dovnitř chrámu na baldachýn a část baziliky, z kopule a střechy je pak výhled na Vatikán, Řím a náměstí sv. Petra. Vnitřek chrámu je obložen mramorem, chrámová kopule má průměr 136,5 m, chrám měří 186 m, Berniniho baldachýn z roku 1624, Michelangelova Pieta z roku Zajímavé jsou značky na dlažbě hlavní lodi umožňující porovnat délku chrámu s jinými kostely. Při východu z chrámu si Petr vyzvedl v koši odložený nožík a kolem hradeb jsme pokračovali k Vatikánským muzeím. Jelikož je pro vstup nutná bezpečnostní prohlídka, tak bylo nutné ukrýt nožík podruhé, tentokráte pod kontejner se separovaným odpadem. Komplex muzeí je velmi rozsáhlý a zahrnuje rovněž Sixtinskou kapli a Raffaelovy síně. Platí zde jednotné vstupné 11. Zajímavá je Galerie map, Cortile Ottagonale (osmiúhelníkové nádvoří se řeckými sochami), Cortile della Pigna (nádvoří s borovou šiškou), Raffaelovy síně (sály vyzdobené freskami, např. Aténská škola - rozmluva mezi řeckými filozovy Platónem a Aristotelem o hledání pravdy, v roli filozofů jsou zobrazeni Raffaelovi současníci - Michelangelo, Bramant, da Vinci), Komnaty Borgiů, Sál šerosvitů (temný sál vedle Raffaelovy lodžie, kde zůstávaly ostatky papeže před uložením do hrobu), Sixtinská kaple (Poslední soud od Michelangela ), schodiště do muzeí (Giuseppe Momo, 1932, tvar dvojité spirály). Více jsme toho nestihli, protože nás vyhnali ze Sixtinské kaple (než dojdete nazpátek, tak to trvá asi 20 minut). Všude se dá fotit, kromě Sixtínské kaple. Po vyzvednutí nožíku jsme uličkami prokličkovali k Tibeře, přešli řeku a po mostě Ponte Sant Angelo se vrátili zpátky ke Castel Sant Angelo (původně mauzoleum císaře Hadriana, s Vatikánským palácem je propojen chodbou). Od hradu nebo z Vatikánu se nejrychleji dostanete na Termini expresní linkou 40, nebo 64 - zastávka před tunelem. Jelikož jsme přes den nakonec nikde nejedli, tak jsme u našeho hostelu zašli na roh do Pizzeria del Secolo (prodávají krájenou pizzu ve spoustě variací, obsluhuje a varietní kousky se špachtlemi předvádí dvoumetrový tučňák, cena za dvě osoby včetně pití - 10, pivo 0,66 litru/ 2,50!!). 2

3 Po večeři byla projížďka Busem 40 - expres na Piazza Venezia, výstup na Kapitol (Cordonata - mírné schodiště, které nahoře střeží kolosální sochy Kastora a Polluka) a úplně prázdné Piazza del Campidoglio (náměstí kolem paláců, které upravil Michelangelo - dlažba, průčelí paláců a Cordorata, Palazzo del Conservatori, Nuovo, a Senatorio. Mezi paláci je průchod na malý ochoz, z něhož jsou krásné výhledy na císařská fóra, Forum Romanum, Coloseum. Schodištěm mezi parkem a pomníkem Viktora Emanuella II se dá dostat na Piazza Venezia a busem 40, 64, nebo příměstskou linkou H zpátky na Termini. 3.den - úterý 7. března 2006 Severovýchod Říma: Piazza Venezia - fontána di Trevi - Španělské schody - Piazza del Popolo - Il Pincio - Villa Borghese - Piazza Barberini Ráno jsme vstali dříve a bravurně prošli přes Mammu Romu. Na výběr byla oproti včerejšku i bábovka, šunka a sýr. K přejezdu na Piazza Venezia jsme využili k prasknutí nacpaný autobus 64, kde domácí dokázali ještě listovat denním tiskem. Naštěstí cesta trvala i v ranní špičce pouze 10 minut, a když se nám podařilo vystoupit, tak před našima očima místní carabinieri zcela nepochopitelnými gesty řídili dopravu přecpané metropole. Cestou po obchodní třídě Via del Corso projdete kolem Palazzo Doria Pamphilj (sbírka více než 400 obrazů z století), Fontanella del Faccino (fontána chlápka držícího sud), Piazza Colonna a Colonna di Marco Aurelio (Sloup Marka Aurelia - reliéf znázorňuje vítězství nad germánskými kmeny u Dunaje, Palazzo Chigi - rezidence italského premiéra). Fontana di Trevi byla pro velký úspěch zhlédnuta tentokráte ve dne. Na Piazza San Silvestro je zajímavý dvorek s kostelíkem a stěnami obloženými starými nápisy na kamenných deskách. Úzkými uličkami lze dojít na Via Gregoriana, která vede kolem Palazzo Zuccari (manýristický portál kolem dveří a oken ve tvaru tlamy, v současnosti je palác nepřístupný a probíhá přestavba asi na knihovnu) přímo na vrch Španělských schodů, kde stojí kostel Trinita dei Monti, momentálně taky pod lešením, ale nic nám nebránilo vyjít po jeho schodišti a porozhlédnout se po střechách domů a po Římě. Kousek od kostela stojí Villa Medici, ve které dnes sídlí Francouzská akademie založená v roce 1666 pro malíře, kteří chtějí rozvíjet svůj talent v Římě. K vile patří i francouzské zahrady s freskami zdobeným pavilonem a kopiemi antických soch. Vstup je možný pouze v některých měsících v době výstav a výhradně s průvodcem. Nám se dovnitř nepodařilo dostat. Možná při příští návštěvě. V klidu a bez strkání můžete u Španělských schodů sejít bočním schodištěm přímo na Piazza Mignaneli s Collona dell Immacolata (z roku 1857 připomíná doktrínu Neposkvrněného početí papeže Pia IX.) a Piazza di Spagna. V ulici Via di Propaganda je Collegio di Propagande Fide (jezuitská kolej postavená v roce 1662 prý s překrásným průčelím od Borrominiho - bylo rovněž v rekonstrukci). U paty Španělských schodů je fontána della Barcaccia od Berniniho otce, zapuštěná pod úroveň dlažby kvůli nízkému tlaku vody. Díky předlažďování náměstí, výkopovým pracím na pokládce kabelů nebyl zážitek zcela dokonalý, tak jsme si koupili pečené kaštany a odbočili do uličky Via Margutta, kde je spousta antikvariátů, sochařské dílny, ateliéry a průchody ve skále k domům. Na Piazza del Popolo se báječně odpočívalo a svačilo na sluncem vyhřátých lavičkách za zpěvu našeho přísedícího turkoaraba a pohledu na nepohyblivou Nefertity, ze které se vyklubal přistěhovalec. Dominantami oválného náměstí jsou egyptský obelisk doplněný v každém rohu lví fontánou, na jedné straně dva symetrické kostely rozdělené Via del Corso a na druhé kostel Santa Maria del Popolo zbudovaný v roce 1472 a v průběhu věků neustále 3

4 vyzdobován. Dvě kaple pro rod della Rovere a apsida je od Pinturicchia, kapli Chigiů vytvořil Raffael a dokončil Bernini, v kapli Cerasiů jsou realistické malby od Carravagia. Nad náměstím je vrcholek Il Pincio s veřejným parkem, vyhlídkou na Piazza del Popolo, vodními hodinami a bustami známých osobností vědy od starověku. Vedle něj je rušnou silnicí a hradbami oddělen jeden z největších městských parků Villa Borghese. Naštěstí jsou navzájem propojeny mostem. V parku jsou muzea, stavby pavilonů ze světových výstav, Villa Giulia, ZOO a spousta dalších menších staveb a jezírek. Docela dobře se dá všechno zvládnout projížďkou na kole. V parku je spousta půjčoven a k dispozici je celá řada vozítek od horáka přes tandem až po tříkolky. Ceny se pohybují podle typu prostředku, nejlevnější jsou horáky a stojí od 4 / hodinu. Když se nebudete nikde moc zastavovat, tak se dá projet parkem za hodinu, ale klidně se dá tady strávit i celý den. Po vrácení kol jsme se vydali přes neudržovaný areál s parkury a ohradami pro koně kolem hradeb k bráně Porta Pinciana a spletitými uličkami na Via Veneto, kde nám do oka padla krytá zahrádka Hard Rock Café. Po usazení nám japonská obsluha velice slušně sdělila, že bohužel zavírá. Takže nám nezbylo nic jiného než se vydat hledat něco jiného. K našemu překvapení se před námi objevila Piazza Barberini s Berniniho fontánou del Tritone a Café Pepe. Naše záchrana. Kofein a cukr nám dodaly síly a udaly směr - ulicí Via Sallustiana na Piazza Sallustio, kde je uprostřed obehnána plotem stavba něco jako kostel se vstupem minimálně o 15 metrů níže, než je silnice. Až někdo přijdete na to, co to je, dejte nám vědět. Kolem hradeb po Corso D Italia a různých velvyslanectví, z nichž to nejhnusnější je betonová škatule na vodě v pseoudokubistickém stylu patřící Velké Británii, jsme došli do Yellow, kde bylo volno ve žlutém koutku a tedy konečně i čas dopsat pohledy. Jen tak na chuť jsme si koupili U tučňáka různé kousky pizzy a pojedli v našem hostelu ve žlutém koutku. Večer jsme všichni společně zašli do pizzerie Le Volpi del Molise na Via Catalafimi, kousek od Two Ducks Hostels. My jsme tady nejedli, ale víno měli dobré. 4.den - středa 8. března 2006 Antický Řím a Trastevere: Coloseum - Il Palatino - Forum Romanum - Kapitol - památník Viktora Emanuela II - Tiberský ostrov - Trastevere - Janikul - noční Coloseum Po snídani jsme se tentokráte přesunuli pomocí metra ke Coloseu. Nechal ho postavit císař Vespasianus v roce 72, mělo kapacitu kolem lidí a prostorné chodby byly koncipovány tak, aby jimi mohly procházet rozvášněné davy a včas zaujmout svá místa. Vstup byl tehdy zdarma, každý však měl přesně dané místo. Arkády kolosea inspirovaly renesanční architekty, kteří používali travertin na stavbu paláců a části chrámu sv. Petra. Dnes si sednout není kam a vstupné za 11 platí i na Palatin (vrcholek nad Římem) - někdejší rezidenci císařů a aristokratů. V rozvalinách jsou vidět obrovské rozměry soukromé rezidence císařů - Domus Augustana, zahrada císařů - Stadion. Velice příjemné místo na odpočinek v severní části Palatinu je terasa, ze které je výhled na Forum Romanum seshora. Vřele doporučuji, protože jdou vidět i místa, která nelze navštívit (např. Dům vestálek) a navíc vidíte přehledně všechny stavby fóra. Od vyhlídky je možno projít malou oranžérií a schodištěm dojít na cestu vedoucí ke druhému vstupu/ východu z Palatinu k Titovu oblouku na posvátnou Via Sacra. Asi největší stavbou Fora Romana byla Maxentiova bazilika, která sloužila jako soudní dvůr a uzavíraly se zde obchody. Zajímavé jsou i další stavby - Vestin chrám (kruhová stavba 4

5 zasvěcená Vestě - bohyni krbu, kde hořel posvátný oheň, který udržovaly Vestálky (kněžky) žijící ve vedlejší obdélníkové budově obklopující zahradu. Zajímavý je Chrám Antonina a Faustiny (jeho portikus dnes tvoří část kostela San Lorenzo), sloupy nesoucí bohatě zdobený překlad Chrámu Kastora a Polluka, portál Saturnova chrámu, Kurie - replika někdejšího sídla senátu, Oblouk Septima Severa připomínající deset let vlády tohoto císaře. Kolem Saturnova chrámu se dá dojít k Palazzo dei Conservatori a jeho průchodem na Piazza del Campidoglio, schodištěm za Palazzo Nuovo, průchody v budovách a kolem restaurací na terasu mohutného Památníku Viktora Emanuela II - prvního krále sjednocené Itálie. Jsou odsud výhledy na město, ale nesmí se zde sedět na schodech nebo na zábradlí, nad čímž bedlivě dohlíží policistka v horních a muž s píšťalkou na spodních úrovních, takže při výhledu kromě motorů aut slyšíte i neustálý pískot píšťalky, protože toto místo přímo vybízí sednout si na schody a odpočívat. Od památníku jsme se přes kostel Santa Maria in Aracoeli (kostel z 6. stol. s bohatou výzdobou a pozlaceným kazetovým stropem) kolem Teatro di Marcelio, Ponte Rotto (oblouk mostu z 2. stol. před Kr.) dostali za zvuku saxofonu mostem Ponte Fabricio na Tiberský ostrov, kde se nachází nemocnice, ale také zmrzlinárna. Ponte Cestio spojuje ostrov se čtvrtí Trastevere - spletitou sítí uliček, spoustou restaurací a kaváren. Pomocí smsky jsme se sešli s Ondrou a Peťou, kteří už obědvali v Hostaria del Moro ve Vicolo del Cinque. Dali jsme si výborné lasagne a víno, cena vyšla asi 10 na osobu. Oběd byl zakončen pohodovým posezením nad capuccinem za zvuku jazzové hudby v kavárně Good, good café na Via di Santa Dorothea. Jelikož jsme si s sebou nevzali opalovací krém a po dvou slunečných dnech jsme cítili, že by už byla potřeba trocha ochrany před sluncem, tak jsme zašli na radu obsluhy kavárny do lékárny. Cena 25 se nám zdála trochu vysoká, navíc bylo kolem 18 hodin a začínalo zapadat slunce, takže jsme si řekli, že se podíváme ještě jinde a pokračovali v prohlídce Trastevere. Kostel Santa Maria in Trastevere je patrně první křesťanskou svatyní v Římě, jejíž základy spadají do 3.století. Podle pověstí zde v den narození Ježíše Krista vytryskl pramen minerálního oleje. Uvnitř je bohatá mozaiková výzdoba. Cestou na Janikul jsme potkali slečnu, která nám poradila zkratku uličkami a po schodech jsme došli už k zavřenému Tempietto di Pietro in Montorio (uvnitř nádvoří kostela stojí Bramantova kruhová kaple z roku 1502). O kousek výš je v zatáčce silnice Fontana Paola odkud je výhled na severovýchodní část města, a od sochy Garibaldiho na Janikulu je výhled snad na celý Řím. Během hledaní nejlepších míst se už setmělo, tak jsme udělali několik nočních panoramat. Jedním lístkem jsme přejeli autobusem 44 z Viale Nicola Fabrizi na Piazza Venezia a s přestupem (60 - expres, 85 a 850) ke Coloseu, kde po přeběhu stále rušné silnice proběhlo noční snímkování a potom metrem na stejný lístek ještě na Termini. Po probrouzdání drogerií na Termini byl závěr, že nejlevnější opalovací krém stojí 20 a Italové ho vlastně nepotřebují, protože mají dostatek ochrany vlastní a pokud bude zítra slunečno, tak sem stejně musíme ráno zajít. 5.den - čtvrtek 9. března 2006 Piazza Navona a okolí: Piazza Venezia - Campo de Fiore - Piazza Navona - Pantheon - San Ignazio di Loyola - San Giovanni in Laterano Čtvrteční ráno se ukázalo jako deštivé a zamračené. Před hostelem stáli marokánští prodavači nabízející deštníky různých barev a typů za bezkonkurenční ceny. Naštěstí jsme šli jenom do vedlejšího vchodu. Díky vydatnosti snídaně jsme si nabalili i svačinky na den a 5

6 propašovali je ven přes Mammu Romu. Už přestalo pršet, ale nevypadalo to, že bude nádherný slunečný den. Marokánci stáhli deštníky, ale nebyli si jistí, jestli by šly sluneční brýle na odbyt, takže pořád ještě byli preventivně ověšeni deštníky. My jsme se vydali klasickou ranní cestou Termini - Piazza Venezia a začali procházet Židovským ghettem (židé byli do Říma přivezeni jako otroci císařem Pompeiem Velikým a v 16. stol. je přinutil papež Pavel IV bydlet v oblasti obehnané zdí, která se později stala jádrem dnešního ghetta). Třída Via del Portico d Ottavia vede k hlavní římské synagoze. Na náměstíčku u Via del Delfini je Fontana delle Tartarughe (želví fontána). Ulička pokračuje až k Via Arenula, u které je na Largo di Torre Argentina Area Sacra della Argentina - uprostřed náměstí byly odkryty ve 20. letech 20. století zbytky čtyř chrámů z období republiky. O kousek dál, blíže k řece je Campo de Fiori (květinové pole) - nejživější a nejnevlídnější náměstí ve středověku a renesanci v celém Římě, centrum světského dění - v roce 1600 zde byl upálen Giordano Bruno, dnes trhy se spoustou restaurací a kaváren. Několik uliček vede na Piazza Farnese s Palazzo Farnese, který byl původně určen pro kardinála Alessandra Farnese, dnes zde sídlí francouzské velvyslanectví. Za palácem nad Via Giulia je Michelangelův viadukt (jeden oblouk porostlý popínavou zelení). U Corso Vittorio Emanuele II je Oratorio dei Filippini (zpívaly se zde biblické příběhy) s kostelem Chiesa Nuova (kolem oltáře tři Rubensovy obrazy malované na břidlici). Od oratoria je možno procházet úzkými uličkami až k Via dei Coronari, která vede k Piazza Navona - barokní náměstí, napodobující tvar stadionu z 1. století, kde se konaly atletické soutěže a závody válečných vozů. Uprostřed je Fontana dei Quattro Fiumi a na jednom konci Fontana dell Moro, obě od Berniniho. V Palazzo Madama sídlí italský senát a vedlejší kostel Sant Ivo alla Sapienza vyniká spirálovitou věží od Berniniho se zakomponováním tří heraldických znaků papežů, kteří byli u moci v době výstavby. Od Palazzo Massimo alle Colonne (palác kolem korintského sloupu) je průhled uličkou na Piazza Navona a fontány. Pantheon - nejdochovalejší antická stavba v Římě, kterou pravděpodobně navrhnul a postavil Hadrianus v roce 118, slouží jako pohřebiště italských monarchů, svoji skromnou hrobku má zde i Rafael. Polokulovitá kopule má stejnou výšku i šířku, takže působí značně étericky, jediným otvorem ve stropě sem proniká úzký pás světla. Za Pantheonem je Piazza della Minerva s Berniniho slonem nesoucím egyptský obelisk a gotický kostel ze 13. století Santa Maria Sopra Minerva. Kostel je průchozí a dá se vyjít na Piazza Collegio Romano. Kousek od náměstí je Pie di Marmo (mramorové chodidlo v sandálu) - pravděpodobně se jedná o fragment obrovské sochy z chrámu egyptské bohyně Esety. Vedle Palazzo del Collegio Romano je nejvýstřednější barokní svatyně - kostel Sant Ignazio di Loyola z roku Interiér připomíná divadlo, na stropě jsou iluzivní malby zobrazující úspěchy jezuitských misí po celém světě. Před kostelem je Piazza di Sant Ignazio, na kterém jsou žlutobílé špalíčky domů s úzkými uličkami zaplněné parkujícími mopedy. Hadriánův chrám je dnes zakomponován do průčelí burzy. Po Via dei Pastini je možno dojít k La Tazza d Oro - pražírně kávy a kavárně kousek od Pantheonu (výborná káva na stojáka za 0,90 ). Palazzo Montecitorio je dnes sídlem italského parlamentu. Od něj uličky vedou kolem Palazzo Borghese k řece a Augustovu mauzoleu - z bývalého nejvýznamnějšího římského pohřebiště dnes zbyla jen obrovská kruhová stavba zarostlá plevelem. Kousek od mauzolea jsou zastávky autobusu jedoucí Via del Corso přes Piazza Venezia, Piazza della Bocca della Veritá, Circo Massimo, Terme di Caracalla a dále. My jsme vystoupili 6

7 za Caracallovými lázněmi (obrovský lázeňský komplex dokončený v roce 217 z červených cihel, sloužící veřejnosti až do 6. století, než Gótové poškodili městské akvadukty), kde bylo možno přestoupit na autobus jedoucí ke kostelu San Giovanni in Laterano. Katedrála byla budována od 4. století, současný chrám pochází z roku 1589, poslední přepracování interiéru bylo provedeno v roce 1646 Berninim bez zásahu do půdorysu. V křížení lodí je nad oltářem gotický baldachýn ze 14. stol., u kterého smí mše sloužit pouze papež. Vedle chrámu je možno vejít do Křížové chodby (vstupné sice 2, ale doporučujeme!), kterou nechala vystavět kolem roku 1220 rodina Vassallettů. Arkády nesou zdvojené točité sloupy s mramorovými mozaikami a obklopují čtvercovou zahrádku s palmami. Lateránský palác spojený s katedrálou byl do roku 1309 oficiální papežskou rezidencí. Kousek od katedrály za hradbami je stanice metra San Giovanni. Večer jsme si zašli do restaurace k Ignorantovi... 6.den - pátek 10. března 2006 Terme di Diocleziano - Santa Maria Maggiore - odlet Bratislava Poslední snídaní jsme se rozloučili s Mammou Romou a někteří odvážlivci si ji dokonce vyfotili. Odhlásili jsme se z hostelu, a protože jsme měli ještě čas, než nám pojede vlak na letiště, tak jsme si zašli do Diokleciánových lázní u Termini. Po projití bezpečnostní prověrkou jsme se dověděli, že existuje pouze sdružené vstupné za 9 na dalších šest míst. To pro nás nemělo moc cenu, protože bychom zvládli pouze lázně a radši jsme se šli ještě projít. Kousek od Piazza della Repubblica nám cestu zkřížila demonstrace asi za lepší pracovní podmínky. V hluchém místě se dalo přejít na druhou stranu a pokračovat totálně ucpanou Via Torino ke kostelu Santa Maria Maggiore. Na náměstí před kostelem začalo pršet, tak jsme využili prohlídky kostela k úkrytu před kapkami. Původní trojlodí pochází z roku 420, stěny jsou zdobeny mozaikami z 5. stol., ve středověku byly vytvořeny mozaikové výzdoby apsid, mramorová dlažba a zvonice, z renesance pochází kazetový strop a v baroku byly dostavěny dvojice kopulí, fasády a boční kaple. Celou naši návštěvu doprovázelo klepání kladívka a majzlíku. Až u východu jsme zjistili, že to byla práce restauratéra obnovujícího nápisy v dlažbě. Během návštěvy kostela venku začalo svítit slunce, ale taky pokročil čas, takže jsme si došli do hostelu pro kufr, u tučňáka naposledy koupili pizzu na cestu a surpriso - rýžová koule se sýrem a rajčaty obalená ve strouhance a osmažená jako kobliha. Na Tiburtině jsme se potkali s holkami od Two ducks hostels, po drobném sprintu labyrintem chodeb doběhli na nástupiště 26 a dokonce i nasedli do vlaku na letiště. Na letišti se nám s drobnými problémy podařilo zbavit kufru a šli jsme si dát jídlo a kafe do Panoramy. Za sklem přilétaly a odlétaly letadla a bylo nám trochu divné, že terminál ke kterému jsme přiletěli byl vidět někde v dálce. Když už se začal blížit boarding time, tak jsme si řekli, že bychom měli opravdu vyrazit. Po dojití k osobní kontrole nás velice nemile překvapila asi půl kilometrová fronta. Trochu jsme se předběhli a snížili délku fronty na 100 metrů. Naštěstí to šlo rychle, poslíček nás nasměroval na odbavení pro personál a navíc ještě před námi otevřeli jednu přepážku, takže jsme byli hned na řadě a bylo možné pokračovat k pasové kontrole. Tu jsme proběhli raději přes nečleny EU, kde nestál nikdo, protože u členských zemí EU byla asi stovka lidí. Další zradou byl terminál, na který se jelo jakýmsi automatickým vláčkem, který samozřejmě nebyl 7

8 přistaven. Motlitby byly vyslyšeny a nakonec přijel asi za dvě minuty a my mohli dojet až k letadlu. Celou cestu včetně front jsme nakonec zvládli za 20 minut. Drobnou adrenalinovou záležitostí ještě bylo, když v letadle nebyly naše dvě kamarádky, které postihl podobný osud jako nás, ale naštěstí doběhly ještě před odletem letadla. Cestou bylo polojasno, takže bylo vidět moře i pevninu a cesta uběhla rychleji hlavně kvůli větru v zádech. V Bratislavě jsme přistáli opět do zimy, slovenská parking-spojka zajistila odvoz řidičů, nalodili jsme se do aut a za chvilku opět v Brně mohli zakončit naši misi. doprava z letiště Z letiště můžete dojet do centra taxíkem - nabízejí se Vám za cca 10 kousek od vašeho hostelu, ale většinou jedou do jiného hotelu a vás berou jen jako doplnění do auta a vyhodí vás, kde je to pro ně výhodné. Většina hotelů a i hostelů umožňuje dopředu objednat odvoz autem pro 4 osoby a zavazadla za 50. Další možností je rychlovlak - Leonardo Express za 9,50 přímo na Termini (31minut, přestup na metro A i B). My jsme jeli osobákem Metropolitan FM1 na Tiburtinu (přestup na metro B) a pak metrem (lístek na Tiburtinu 5, vlak 41minut + 1 metro) - italské státní dráhy FS, zjistíte zde všechny vlaky z letiště (zadej - Fiumicino Aeroporto, Roma Tiburtina, Roma Termini), na letišti lístek koupíte na 1. nástupišti u okýnka FS, dají se koupit aji v automatech, ale při poruše vám to sežere peníze a musíte stejně reklamovat u okýnka oficiální stránky letišť Fiumicino, Ciampino doprava po Římě V Římě jsou dvě trasy metra, nespočet autobusových linek a taky tramvaje. Na metro, autobusy i tramvaje jsou stejné lístky, stojí 1 a platí 75 minut (metrem můžete však jet jenom jednou!). Před jízdou je třeba lístek označit ve žlutých označovačích v autobusech nebo v metru zastrčit jízdenku do turniketu, který vás pustí dovnitř. Při přestupu z metra na bus nemusíte lístek označovat. Lístky koupíte v Tabacchi nebo automatech, u řidičů nikoliv. Vzhledem k otvírací době tabáků, doporučujeme se lístky předzásobit, pokud budete vyrážet brzo ráno nebo jezdit nočními spoji. Nám stačily jednorázové lístky, ale existují i denní (1denní za 4, 3denní za 11 a týdenní za 16 ). Pokuta je bratru 51 a revizoři fakt chodí. Trasy metra A a B se křižují na stanici Termini. Nejčastěji využívané zastávky pro turisty jsou: španělské schody - Spagna (trasa A) vatikánská muzea - Cipro/Musei Vaticani (trasa A) chrám Sv. Petra - Ottaviano (trasa A) Colosseum - Colosseo (trasa B) Circus Maximus, Caracallovy lázně - Circo Massimo (trasa B) Via Appia a Katakomby - Colli Albani (trasa A), pak autobus 660. Neskutečné množství autobusových linek vás doveze poměrně rychle kam chcete. Jezdí od 5.30 až do půlnoci. Největšími přestupními stanicemi jsou Termini, Piazza Venezia, Largo Argentina a Piazza San Silvestro. Vzhledem k poloze našeho hostelu u Termini jsme nejčastěji používali linky 40 Express, 64 a H: 8

9 40 Express: Termini (Viale Einaudi) - Via Nazionale - Piazza Venezia - Largo Argentina - Chiesa Nuova - Piazza Pia (k Andělskému hradu a Sv. Petrovi) 64: Termini (Viale Einaudi) - Via Nazionale - Piazza Venezia - Largo Argentina - Corso Vittorio Emanuele - Stazione S. Pietro (jede po stejné trase jako linka 40 Express, ale zastavuje všude a je přecpaný) H: Termini (Viale Einaudi) - Via Nazionale - Piazza Venezia - Largo Argentina - Ponte Garibaldi - Viale Trastevere - (pak pokračuje do západních předměstí a končí na Via Capasso) 8 tramvaj: spojuje historické centrum se čtvrtí Trastevere. Largo Argentina - Ponte Garibaldi - Piazza G.G. Belli - Piazza Mastai - Piazza Ippolito Nievo - Stazione Trastevere - Monteverde - Casaletto 492: Stazione Tiburtina - San Lorenzo - Termini - Piazza Barberini - Piazza Venezia - Corso Rinascimento - Piazza Cavour - Piazza Risorgimento (k Vatikánským museím) 23: Piazzale Clodio - Piazza Risorgimento - Ponte Vittorio Emanuele II - Lungotevere - Ponte Garibaldi - Lungotevere - Via Marmorata - Piazzale Ostiense - Basilica di S. Paolo 170: Termini - Via Nazionale - Piazza Venezia - Via del Teatro di Marcello - Bocca della Verità - (pak jede na jih k Testaccio a EUR, končí na Piazzale dell'agricoltura) 714: Termini - Piazza S. Maria Maggiore - Piazza S. Giovanni in Laterano - Viale delle Terme di Caracalla - (pak jede na jih k EUR, končí na Piazzale P.L. Nervi) 660: Largo Colli Albani - Via Appia Nuova - Via Appia Antica (blízko hrobu Cecilia Metella). 910: Termini - Piazza della Repubblica - Via Piemonte - Via Pinciana (Villa Borghese) - Piazza Euclide - Palazzetto dello Sport - Piazza Mancini - stránky MHD v Římě, vyžaduje znalost italštiny ubytování Kromě hotelů je v Římě poměrně hodně malých hostelů a i kempy. My jsme si vybrali Yellow Hostel na Via Palestro 44, pár bloků od Termini. Je úžasný! Spali jsme v 8 lůžk. pokoji s vlastním záchodem a sprchou. Teplá voda po celý den, okna zavřená, ale všude klimatizace (ocení se v parném létě). V designové recepci dostanete kreditku na vstup do pokoje, kupóny na snídaně (probíhají formou bufetu vedle v Bistru - stylové secesní restauraci! Velmi chutné a vydatné, aji jsme si udělali svačinky, přijďte dříve, ať máte z čeho vybírat, výdej od 7.30). V neuvěřitelné ceně 20 za člověka a noc je internet zdarma po celý den (někdy jsou na 3 počítače fronty, občas to nejede, kvůli italskému zákonu dostanete papírek s přístupovým jménem a heslem), kuchyňka vybavená vším, včetně ledničky (ale spoléhejte se na to, že vám nějaký hladovec jídlo nesní). Pod každou postelí je zásuvný šuplík, do kterého dáte všechno a můžete si to zamknout (vemte si malý zámek). Zásuvky jsou O.K., takže jsme nepotřebovali ani redukci (jen na vidlici, nemají dírečku - hol. strojky apod.). U umyvadla je vestavěný fén! V baru/recepci je možné kdykoliv koupit pivo a jiné pitivo, čas od času YH organizuje Hospodskou štaci za 15, na kterou je třeba se přihlásit. Je zde možno platit kartami, ale účtují si poplatek 5 za transakci. Jako depozit na klíč/kartu a povlečení (taky dostanete) se vybírá 5, který vám na konci vrátí. 9

10 Pro ty, co tu budou déle, tak je možno si půjčit DVD do společenské místnosti a za popl. vyprat a usušit prádlo. Celkově jsme si připadali jako v hotelu, všechno čisté, upravené, mladí krásní lidé, pohoda, klid! Vřele doporučujeme! průvodci a mapy My jsme používali 2 průvodce - ilustrovaný průvodce Itálie od Ikaru (Dorling Kindersley) a malý příruční Top 10 Říma od téhož nakladatelství. Doma jsme si naplánovali trasy (viz mapa) a v Římě pak chodili už víceméně najisto. V Itálii jsou názorně zobrazeny nejdůležitější památky a panoramaticky určité oblasti (nezabloudíte!) a ve druhém průvodci jsou skvělé tipy na jídlo (restaurace, pizzerie, bary, kavárny), opomíjené zajímavosti a dobré rady. - kreslené mapy Říma, Milána... hezké! - úžasné informace o Římě (zejména zdarma různé brožury, návrhy procházek, co se děje v Říme) - zajímavé stránky o všem možném v Římě, v některých informacích trošku neaktuální (ceny, otvírací doby..) jídlo a pití Na snídani většinou Italové konzumují croissant a espresso nebo cappucino, my jsme měli snídani formou bufetu. Předkrm (antipasto) je většinou bruscheta (topinka s oliv. olejem zdobena rajčetem) nebo roztomilé chuťovky, jejichž základem je sezónní zelenina. První chod (primo) obstarávají těstoviny, polévky či rizoto. Hlavní jídlo (secondo) tvoří grilovaná nebo pečená masa nebo ryby. Na závěr jako zákusek je dobré vyzkoušet nějaký dezert (dolce) - cantuci noc vin santo (sušenky máčené ve víně), zmrzlinu, crème caramel, tiramisu aj. K jídlu se skoro vždy objednává víno - bílé, červené, domácí (bianco, rosso, vino della casa). My jsme většinou jedli pozdní oběd, což bývá problém, protože některé restaurace se po obědě zavírají a otvírají se až večer, a pak ještě pozdní večeři. Jídlo s vínem a zákuskem nás vyšlo tak na na osobu. Spropitné se očekává tak 10%. Spokojeni jsme byli v: Pizzeria del Secolo - na rohu Via Palestro a Via Vicenza, prodávají krájenou pizzu ve spoustě variací, dá se i sednout, ale lépe je nechat si pizzu zabalit (stejná cena) a najíst se někde venku nebo v hostelu. Orientační cena za mix různých pizz pro 2 osoby a pití - 10, nepřehlédnutelná cena za 0,66 litru piva - 2,50!! Hostaria del Moro - ve Vicolo del Cinque ve čtvrti Trastevere, výborné lasagne a příjemná obsluha. Hard Rock Café - na Via Vittorio Veneto 62 a/b, venku mají zahrádku pod sklem - svítí na vás sluníčko a pozorujete ruch na ulici, plné zajímavých kytar Café Pepe - na rohu Piazza Barberini a Via del Tritone La Tazza d Oro - na rohu Via dei Pastini a Via Degli Orfani (takový zalomený dům)- pražírna kávy a kavárna v jednom (výborná káva na stojáka za 0,90 ), krásně to tu voní kávou a můžete si koupit z kávy co chcete (bonbóny, čokoládky, vývěsní štíty apod.). Good, good café - kavárna na Via di Santa Dorothea, hrála nám tam příjemná jazzová hudba, možnost připojení na internet (asi wifina) 10

11 vstupné Do většiny nádherných kostelů, které ve svých útrobách skrývají nádherné poklady, je vstup zdarma, popř. se očekává příspěvek do pokladničky. Do Sv. Petra a ke hrobu Jana Pavla II. se neplatí, na kopuli stojí lístky 5-7 musíte však projít bezpečnostními rámy (velká fronta). Většina lístků na římské památky stojí okolo 10, ale jsou kumulované - za 1 lístek se dostanete do víc částí/museí (např. Coloseum je dohromady s Palatinem), vatikánská musea nabízejí různé slevy, normální lístek stojí 12. počasí Pro Řím je ideální jaro nebo podzim, kdy teploty nejsou tak vysoké. To však vědí všichni turisté, a proto si raději rezervujte pobyt dostatečně dopředu. Během Velikonoc zaplaví Řím poutníci, zato v srpnu zde neuvidíte ani živáčka - velká vedra, celozávodní dovolené a některé restaurace zavřené - tato představa moc turistů neláká. My jsme měli C, foukal silnější vítr, polojasno, místy ráno malý deštíček. V tu dobu v Česku bylo mrazivo tak kolem -2 C, zataženo a místy sněhové přeháňky, zejména na horách. - aktuální počasí v Římě, jinak náš oblíbený server na určení počasí kdekoliv na světě - na 3 dny po hodinách + 15tidenní předpověď náklady (pro 2 osoby) Kč - letenka 820 Kč - parkovné Blava (900 SKK na auto, dálniční známka 130 SKK na týden) 980 Kč - pojištění Kč - ubytování Kč - útrata (vstupné, jídlo, MHD) cca Kč celkem pro 2 osoby dobré tipy nezapomeňte si vzít opalovací krém, i v březnu se můžete spálit v centru i mimo něj jsou na ulicích malá pitíčka, není třeba kupovat vody ve stáncích, voda z pitíček je pitná a v parném létě každý ocení, že studená!! autobusu č.64 se říká kapsářský rychlík nebo taky pojídač peněženek, tak si dejte bacha! každou poslední neděli jsou Vatikánská musea zdarma, tak pokud se nechcete tlačit, přivstaňte si nebo tam nechoďte vůbec 11