Územní studie rodinných domů Na Čihadle. město Mšeno okres Mělník

Transkript

1 Územní studie rodinných domů Na Čihadle město Mšeno okres Mělník červenec 2010

2 Zadavatel: Město Mšeno, náměstí Míru 1, Mšeno Zpracovatel: Ing.arch. Vlasta Poláčková, urbanistický atelier UP-24 Na Petynce 84, Praha 6 atelier: U Sadu 13, Praha 6 Vypracoval: Ing.arch. Marek Bečka 2

3 Úvod Územní studie rodinných domů Na Čihadle byla zpracována na základě požadavku města Mšena, které v této lokalitě uvažuje s novou výstavbou. Záměr je v souladu s platným ÚPNSÚ Mšeno po změně č. 2, který zde vymezuje plochu pro smíšenou obytnou zástavbu s drobnou výrobou (2Z6a a 2Z6b), přičemž většina této plochy je přestavbovým územím. Účelem studie je prostorové vymezení parcel pro rodinné domy a veřejných prostranství s ohledem na předpokládaný budoucí rozvoj zástavby směrem na sever a východ, určení podmínek pro využití a těchto pozemků, návrh regulačních prvků zástavby, řešení koncepce sítí technické infrastruktury a rešerše existujících příkladů řešení pasivních domů. Řešené území zahrnuje pozemky 436/21, 439/16, 440/1, 440/5, 440/6, 440/7, 440/8, 440/9, 440/10, 440/11, 440/12, 440/13, stavební parcelu 597 a části pozemků 436/19, 436/23, 437/1, 437/8, 439/15, 439/17, 3348/6, a 3470, vše v k.ú. Mšeno. Studie v rámci řešeného území pracuje s přesným mapovým podkladem je jím zaměření lokality, pořízené v souvislosti s oddělením cesty a dělením pozemků. Širší územní vztahy jsou řešeny na podkladě katastrální mapy území. Oba mapové podklady poskytlo město. Charakteristika lokality Lokalita Na Čihadle se nachází ve východní části města na mírném severním svahu v příhodné poloze poblíž silnice II. třídy č. 259, vedoucí z Dubé do Mladé Boleslavi. Z této silnice je v současné době do lokality také jediný možný přístup. Směrem na severovýchod je odtud pěkný výhled na Ralskou pahorkatinu s četnými vrcholky. Území řešené studií má rozlohu 1,01 ha a většina jeho plochy se nachází v zastavěném území. S výjimkou ochranných pásem technické infrastruktury, která je vedena v souběhu se zmiňovanou silnicí, do něj nezasahují žádné limity (ani CHKO Kokořínsko). Popis řešení 1) Širší vztahy Řešení v maximální míře vychází ze stávající parcelace a úpravy pozemků navrhuje jen tam, kde je to nutné nebo velmi vhodné. Zároveň se snaží co nejvhodnějším způsobem zpřístupnit území, které na lokalitu navazuje na severu a na východě. V průběhu zpracování studie byly proto prověřovány různé varianty vedení komunikací v tomto navazujícím území a nejvhodnější z nich byla do studie zapracována. Výsledkem je návrh dvou souběžných ulic, které vycházejí ze silnice II/259 a míří k severu. V budoucnu by mohly být doplněny jednou či více příčkami a propojeny severozápadním směrem na komunikaci vedoucí k čistírně odpadních vod, čímž by se dosáhlo lepší dopravní obslužnosti v celé lokalitě, neboť by přestala být závislá na jednom jediném příjezdu. Viz také výkres Širších územních vztahů. 2) Veřejná prostranství Ulice jsou vzhledem k předpokládané malé intenzitě dopravy řešeny jako obytné s komunikačním prostorem šířky 5,0 m, určeným pro pohyb chodců, cyklistů i automobilů. Pod ním a pod přilehlým zeleným pásem jsou vedeny sítě technické infrastruktury, v užším zeleném pásu jsou umístěny lampy veřejného osvětlení, v širším zeleném pásu pak v pravidelném intervalu vzrostlé stromy. Širší zelený pás zároveň poskytuje prostor pro krátkodobé parkování; dlouhodobé odstavování vozidel jsou jejich vlastníci povinni zajistit na vlastních pozemcích. Na konci východnější z obou ulic je navrženo obratiště, které vytváří základ pro budoucí křižovatku ulic, zpřístupňujících další pozemky. 3

4 Ve vazbě na obratiště ale již mimo řešené území je uvažováno se zřízením plochy veřejné zeleně. Na každé dva hektary zastavitelné plochy pro bydlení totiž dle 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí připadat veřejné prostranství o výměře alespoň m 2. Plocha, řešená studií, má sice jen něco málo přes hektar, ovšem pokud budeme v souladu s aktuálním zněním ÚPNSÚ Mšeno počítat v delším časovém horizontu se zástavbou celé lokality Na Čihadle, dostaneme se k rozloze větší než 6 ha. To by si vyžádalo minimálně m 2 veřejných prostranství. Navržená plocha veřejné zeleně se svými 1400 m 2 ha tedy vystačí jen pro část lokality Na Čihadle. Viz také výkres Širších územních vztahů. Na jižním okraji řešeného území studie respektuje projekt rekonstrukce silnice II/259 a dále jej rozvíjí. Napojuje se na v něm zakreslené sítě technické infrastruktury, přebírá záměr na výsadbu aleje podél silnice a v souběhu s touto alejí navrhuje prodloužení cesty pro pěší až k východnější z obytných ulic. Všechny komunikace splňují potřebné technické parametry zejména umožňují příjezd hasičských vozidel, vozidel záchranné služby a svoz komunálního odpadu. Navržené řešení veřejných prostranství je vidět ve výkrese Architektonického řešení a v typickém řezu obytnou ulicí, poloha sítí je patrná ve výkrese Technické infrastruktury. 3) Parcely pro rodinné domy Pro výstavbu rodinných domů studie vymezuje devět parcel (viz tabulka). Výměra většiny z nich se pohybuje mezi 750 a 1000 m 2, pouze jedna svou velikostí 1351 m 2 poněkud vybočuje. označení parcely pozemky, na které zasahuje výměra parcely 1 436/21, 440/8, m /9 777 m /7 750 m /21, 440/8, m /8, m /5, 440/ m /1, 440/6 930 m / m / m 2 Podmínky pro zástavbu parcel jsou stanoveny v ÚPNSÚ Mšeno (viz příloha), studie je v kapitole Regulativy pro výstavbu doplňuje o další požadavky. Cílem je zejména dosáhnout jednotného charakteru nové zástavby, který bude místně specifický, neopakovatelný, ale zároveň citlivý k okolní hodnotné krajině a reflektující typické znaky a materiálové provedení zdejších staveb. Ani jeden z dnes obvyklých přístupů (tedy buď naprostá výrazová anarchie, kdy každý dům vypadá úplně jinak a snaží se přebít ty ostatní, anebo naopak uniformita a mechanické opakování stále stejných řešení) zde nemá místo. Níže uvedené regulativy je proto třeba chápat především jako prostředek k vytvoření harmonického prostředí a ne jako zbytečné omezování osobní svobody či prosazování určitého názoru na úkor jiného. Jedním z předpokladů u nové výstavby v řešeném území je také to, že většina staveb bude realizována v nízkoenergetickém nebo dokonce pasivním standardu. Proto je text doplněn kapitolou, která ozřejmuje principy energetické úspornosti a uvádí řadu příkladů, jak jsou v České republice úsporné domy řešeny. 4

5 Regulativy pro výstavbu na parcelách pro rodinné domy Obecné regulativy Zpevněná plocha může zabírat maximálně 30% parcely. Mimo stavby musí být zpevněná plocha propustná pro vsak dešťové vody. Pro povrchové úpravy fasád je třeba přednostně využívat přírodní a přírodě blízké materiály: dřevo, hlazená štuková omítka, kámen, apod. Na parcelách je doporučeno sázet především listnaté dřeviny; v létě je lze s výhodou využít pro clonění před sluncem. Hlavní stavba Stavba musí být umístěna v zastavitelné části pozemku (viz výkres Regulace) a zároveň co nejblíže jeho severní hranici. Maximální zastavěná plocha hlavní stavbou smí být 20% pozemku, ale ne více než 150 m 2. Půdorys stavby musí být obdélný, poměr stran 1 : 3 až 2 : 3. Výška stavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví. Tvar stavby: jednoduchý a pokud možno kompaktní (ne zbytečné vikýře apod.). Střecha smí být sedlová nebo pultová se sklonem 15 45º, v případě sedlové střechy musí mít obě její ramena stejný sklon. Má-li stavba štít, musí jím být orientována do ulice. Je třeba dbát zvýšené pozornosti při koordinaci polohy jednotlivých staveb tak, aby se co nejméně vzájemně zastiňovaly. Je vhodné alespoň částečně zachovat výhled severním směrem pro každý z rodinných domů. Garáž nebo přístřešek na auto Garáž (resp. přístřešek) musí být umístěna v zastavitelné části pozemku (viz výkres Regulace) a zároveň co nejblíže jeho severní hranici. Může být napojena na hlavní stavbu. Maximální zastavěná plocha garáží nebo přístřeškem na auto je 40 m 2. Další stavby Kromě hlavní stavby a garáže či přístřešku na auto lze na parcele umístit ještě maximálně jednu stavbu (altán, dřevník,...) o maximální zastavěné ploše 16 m 2. Poloha této stavby není omezena pouze na zastavitelnou část pozemku. Střecha smí být sedlová nebo pultová se sklonem 15 45º, v případě sedlové střechy musí mít obě její ramena stejný sklon. Bazény mohou být pouze nestavebního charakteru. Ploty, rozvodné skříně Podezdívka plotu smí být vysoká maximálně 30 cm, lze stavět i bez podezdívky. Materiál plotu smí být: o dřevo, poloprůhledný plot ze svislých latěk nebo planěk, minimální mezera mezi laťkami 4 cm, maximální výška plotu 1,6 m; o zelený plot (keře); o jiné druhy plotu je třeba volit v souladu s materiálovým řešením objektu, maximální výška plotu 1,6 m. Rozvodné skříně a jiné technické objekty maximální výška 1,6 m, materiálově a barevně musí být sladěné s hlavní stavbou. 5

6 Energeticky úsporné domy Zaměříme se především na domy pasivní, protože domy nízkoenergetické se staví na obdobných principech, jen méně přísných. Pasivní dům je taková budova, která se celoročně obejde bez použití klasického vytápěcího systému, aniž by se přitom snížil její užitný komfort. Je to možné díky promyšlenému systému topení a větrání, který v běžném domě nenajdeme. Kromě toho se zde uplatňují různé dispoziční, materiálové a jiné principy, díky kterým je celý dům ještě sofistikovanější. Mohlo by se zdát, že pasivní dům bude tím pádem drahý a obtížně dosažitelný, ale není to pravda. Jeho cena obvykle jen o málo (cca o 10%) převyšuje cenu stejně velkého domu, postaveného klasickou technologií, a jsou známy i případy, kdy byla cena zcela srovnatelná. Jak je to možné? Pasivní dům totiž klade vysoké nároky především na detailně domyšlený projekt a na kvalitu provedení stavebních prací a v obou těchto oblastech je tedy relativně drahý. Cena za speciální technologie (rekuperační jednotka apod.) sice také není nízká, ale prostředky do nich vložené zase ušetříme jinde, třeba u otopné soustavy, která není vůbec potřeba. A stavební materiály? U dost z nich vystačíme s běžnými výrobky, např. u tepelných izolací se skelnou a minerální vatou či polystyrénem, které nejsou nijak drahé. U alternativních materiálů (jako třeba izolace balíky slámy) se dostáváme na ještě nižší cenu. A pokud máme kvalitní projekt a schopný stavební dozor, který ohlídá kvalitní provedení stavby, můžeme spoustu činností dokonce zvládnout svépomocí. Pasivní dům má pochopitelně i určité nevýhody, byť nejsou nijak velké. Jednou z nich je nutnost dodržet tyto principy: Dům má být co nejkompaktnější, aby poměr ochlazovaného povrchu stavby a obestavěného prostoru byl co nejmenší (výhodný je cca 0,5 až 0,8). Dům má být na pozemku umístěn tak, aby se otevíral k jihu. Dispozice domu má být jednoduchá a účelná obytné místnosti s velkými okny na jihu, zázemí s malými (či žádnými) okny na severu. Je nutné použít zasklení s velmi nízkou tepelnou prostupností. Je třeba věnovat zvláštní pozornost zastínění, aby se místnosti na jihu v létě nepřehřívaly. S výhodou lze využít listnatou vegetaci. Okna na jižní fasádě by zároveň neměla zabírat více než 40 % její plochy. Všechny spoje mezi stavebními díly musí být velmi precizně utěsněny. Zabrání se tak nežádoucímu proudění vzduchu a především se eliminuje proniknutí vlhkosti a kondenzace vodních par v konstrukci. Je nezbytné používat systém nuceného větrání s rekuperační jednotkou pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu. Čerstvý vzduch zvenku je nasáván přes podzemní potrubí, ve filtrech zbaven nežádoucích pylů a ostatních alergenů a v případě velmi nízkých venkovních teplot dohříván. Pak teprve se dostává do místností. Tak je trvale zaručena kvalita vnitřního prostředí, aniž by zároveň docházelo k tepelným ztrátám. Při stavbě i provozu má být kladen důraz na skromná a úsporná řešení, na pasivní opatření namísto strojních zařízení, na využívání místních zdrojů a snižování šedé energie. Pasivní domy nejsou omezeny tvarově jen na jeden typ střechy. Výhodné jsou zde především střechy s malým sklonem (0,5 až 20 ), neboť vytvářejí menší ochlazovanou plochu, jsou levnější (méně izolace, krytiny) a konstrukčně jednodušší. Mírný sklon střech se současně nabízí pro použití zelených vegetačních střech (optimálně bezúdržbových), které zpomalují odtok vody z krajiny a tím přispívají k jejímu ochlazování. 6

7 V letošním roce (2010) byla Evropskou unií schválena směrnice o energetické náročnosti budov, podle které bude od roku 2020 možné stavět prakticky už jen pasivní domy. Zatím jich ale v České republice mnoho nemáme, jen něco kolem stovky (zatímco třeba v Německu jich už stojí desetitisíce). Podívejme se na některé z nich blíže: Pasivní dům pro důchodce Hradčany u Tišnova autor A. Brotánek a kol. v rámci projektu Sluneční ulice vzniklo vedle sebe hned několik pasivních a nízkoenergetických domů dřevostavba založená na pilotkách, izolace celulóza, vnitřní hliněná omítky, nepálené cihly zelená střecha s bezúdržbovou vegetací zdroje obrázků: a Pasivní dům Boskovice autor M. Hudec dřevostavba, izolace minerální plsť, akumulační stěna z plných cihel, na prosklené jižní fasádě teplovzdušné kolektory pultová zelená střecha s bezúdržbovou vegetací zdroj obrázku: Pasivní dům Rajhrad autor M. Hudec běžná stavební technologie: zdivo YTONG 25 cm, izolace polystyren 20 cm, na jižní fasádě skleník slouží i jako teplovzdušný kolektor pultová střecha zdroj obrázku: 7

8 Školící středisko (soubor pasivních domů) Koberovy autor P. Morávek soubor 12-ti domů, rozvolněná koncepce zástavby dodržení striktních regulativů CHKO Český ráj sedlové zastřešení, nástupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení, jednoduchá kompozice, návaznost na typologii staveb regionu Českého ráje dřevostavby zdroje obrázků: a Seminární dům Hostětín autor G. W. Reinberg školící centrum s ubytovnou izolace z minerální vlny a balíků slámy, omítky z nepálené hlíny, nepálené cihly základy tepelně oddělené od podloží speciálním polystyrenem tloušťky 20cm částečně zelená a částečně sedlová střecha zdroj obrázku: Pasivní dům Loděnice autor RD Rýmařov základem byl typový montovaný pasivní dům dřevostavba s izolovanou základovou deskou, tepelná izolace z dřevovlákna, stěny sádrovláknité desky difúzně otevřená konstrukce zdroj obrázku: Centrum ekologické výchovy Čabárna Kladno autor J. Červený školící a výukové centrum jedna z největších dřevostaveb v ČR rovná střecha, modřínový obklad stěn zdroj obrázku: 8

9 Příloha 01 regulativy funkčního využití území v plochách SB (dle ÚPNSÚ Mšeno po změně č. 2) SB... Plochy smíšené obytné zástavby s drobnou výrobou stavby pro bydlení a pro výrobu, skladování či obchod umístěné společně na pozemku podnikatele, umístění obytných a výrobních objektů v rámci ploch je nutné řešit u nové zástavby dalším stupněm dokumentace. Přípustné využití: výrobní s skladová činnost v rozsahu přiměřeném dané lokalitě, nevýrobní služby, maloobchod a stravovací zařízení Podmínky: negativní vliv činnosti nesmí zasáhnout nad přípustnou míru obytné objekty v okolí, parkování provozovatelů a uživatelů služeb musí být řešeno na pozemcích provozovatelů služeb nebo na vyhrazených stáních na veřejných komunikacích, pro zařízení, sloužící veřejnosti, musí být splněny veškeré hygienické normy, pro začlenění zástavby do volné krajiny bude využita vysoká zeleň. Nepřípustné využití: výrobní, skladovací a dopravní zařízení, která negativními vlivy přímo nebo nepřímo ovlivňují nad přípustnou míru obytné objekty a zařízení, sloužící veřejnosti, výstavba staveb pro individuální rekreaci včetně zahradních chat. 9

10 Příloha 02 typický řez obytnou ulicí 10