Základní škola Žďár nad Sázavou, Komenského 2

Transkript

1 Základní škla Žďár nad Sázavu, Kmenskéh 2 Plán e-bezpečnsti Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla, reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/ Zpracvali: Mgr. Mirslav Kadlec Mgr. Jana Pastyříkvá Mgr. Jiřina Špačkvá Mgr. Kateřina Zedníčkvá Mgr. Jan Hrdina Žďár nad Sázavu 30. dubna

2 OBSAH 1. Charakteristika škly 3 2. Invace šklníh řádu Některé bdy šklníh řádu týkající se prblematiky Suhlas záknných zástupců Řád pčítačvé učebny Dtčené sby v blasti prevence Kntaktní sba Další sby vstupující d prblematiky 6 4. Metdika řešení elektrnickéh násilí a prevence Klasifikace nebezpečí a rizik Nebezpečí internetu Rizika internetu, prjevy kyberútků Prevence elektrnickéh násilí Činnst škly v blasti prevence Dpručení rdičům Pstup při řešení elektrnickéh násilí Místní záchranná síť pr řešení elektrnickéh násilí Webvé stránky s danu prblematiku Technické řešení nline bezpečnsti Ppis sučasnéh technickéh stavu šklní sítě Ppis sučasnéh zabezpečení Ochrana dat Uživatelské účty Mbilní technlgie Prezentace škly n-line Mbilní technlgie a internet v rámci ŠVP Evaluace škly v blasti e-bezpečnsti Seznam některých pužitých zkratek PŘÍLOHY: Přílha 1. Výňatky ze zákna SPOD 33 Přílha 2. Rdinná smluva bezpečném pužívání internetu Přílha 3. E-Safety Label Evaluační test.. 45 Přílha 4. E-Safety Label Akční plán Přílha 5. Některé slangvé výrazy typické pr internet. 53 Přílha 6. Některé zkratky typické pr chaty, blgy a sciální sítě. 54 2

3 1. Charakteristika škly Základní škla Žďár nad Sázavu, Kmenskéh 2 (dále jen 2. ZŠ) je úplná základní škla s právní subjektivitu d 1. ledna Sídl škly je na adrese Žďár nad Sázavu, Kmenskéh 2, dlučené pracviště (sprtvní hala) sídlí na adrese Kmenskéh 973. Škla má své webvé stránky kde jsu uvedena vá spjení na jedntlivé pracvníky škly. Splečná vá adresa škly je inf@2zszdar.cz. Zřizvatelem škly je Měst Žďár nad Sázavu. Šklská rada má dle rzhdnutí zřizvatele 6 členů. Škla měla ve šklním rce 2012/2013 celkem 19 tříd, z th 11 tříd na 1. stupni a 8 tříd na 2. stupni. Vyučvali jsme celkem 473 žáků, z th byl 263 chlapců a 210 dívek. Na základě pžadavku pedaggických a hygienických předpisů je kapacita škly a stanvena na 540 žáků. Na 1. stupni byl 270 žáků, z th 154 chlapců a 116 dívek a na 2. stupni 203 žáků, z th 109 chlapců a 94 dívek. Průměrný pčet žáků byl 24,89 žáka na jednu třídu, přičemž průměrný pčet na 1. stupni je 24,55 žáka na jednu třídu, na 2. stupni 25,38 žáka na jednu třídu. T je dán i příchdem žáků z neúplných škl. Ve škle pracuje 28 pedaggů-učitelů, včetně ředitele škly a 1 zástupce ředitele, z th na 1. stupni 13 učitelů, na 2. stupni 15 učitelů, dále pak 3 vychvatelky šklní družiny a 10 prvzních pracvníků. Škla se dříve zaměřvala ve splupráci s PPP Žďár nad Sázavu na výuku, výchvu a nápravu dětí s vrzenými vadami učení a chvání. V sučasné dbě není mžné tyt třídy zřizvat pr malý pčet zájemců. Druhým důvdem je integrace bývalých speciálních škl na susední základní šklu, a tím je umžněn zařazení těcht žáků d susední škly, pkud není zvlena integrace d běžné třídy. Od šklníh rku 2002/2003 se zřizuje v 6. rčníku třída s rzšířeným vyučváním infrmatiky a výpčetní techniky. D tét třídy jsu žáci přijímáni na základě přijímacíh řízení. Škla v lňském rce tevřela další třídu s rzšířeným vyučváním infrmatiky a výpčetní techniky. D tét třídy se mhu přihlásit žáci 5. tříd libvlné základní škly a p slžení přijímacích zkušek mhu býti přijati. Zájem tut třídu je evidentní. 3

4 V dalším se snažíme zkvalitnění výuky cizích jazyků. Dluhdbě rganizujeme sami výuku cizích jazyků (Aj) již d prvníh rčníku. Od šklníh rku 2008/2009 se začal vyučvat jazyk ruský, německý a francuzský jak druhý cizí jazyk pr žáky 7. rčníku, v lňském rce jsme již nenabízeli francuzský jazyk z důvdu persnálníh bsazení. 2. Invace šklníh řádu Šklní řád je na základě pdnětů a ptřeb pravidelně aktualizván. Vzhledem k rychlému rzvji infrmačních a kmunikačních technlgií jsu tyt invace v psledních letech častější. Dá se říci, že šklní řád pružně reaguje na aktuální vývj, a t ve všech blastech Některé bdy šklníh řádu týkající se prblematiky Žák má práv na chranu před jakukli frmu diskriminace a násilí, má práv na vzdělání a na svbdu myšlení, prjevu, shrmažďvání, nábženství, na dpčinek a ddržvání základních psychhygienických pdmínek, má práv být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeh pbytu a činnsti ve škle. D škly žák nesmí nsit věci, které by mhly hrzit zdraví, způsbit úraz neb hržvat mravní výchvu žáků. Mbilní telefny, paměťvá média, přehrávače jsu ve vyučvacích hdinách vypnuty a ulženy v aktvkách. Ve zvlášť výjimečných případech je k jejich užití nutný předem vyslvený suhlas vyučujícíh. Žákům je zakázán přizvat brazvé neb zvukvé záznamy splužáků, učitelů a statních zaměstnanců škly bez jejich výslvnéh suhlasu. Zárveň je zakázán pdbné záznamy jakkliv zveřejňvat. Všichni zaměstnanci škly jsu při vzdělávání a během suvisejícíh prvzu škly pvinni přihlížet k základním fyzilgickým ptřebám žáků a vytvářet pdmínky pr jejich zdravý vývj a pr předcházení vzniku sciálně patlgických jevů, pskytvat žákům nezbytné infrmace k zajištění bezpečnsti a chrany zdraví Suhlas záknných zástupců Záknní zástupci pdepisují suhlas s některými šklními ustanveními v rámci žádsti přijetí žáka na šklu. Sučástí tht textu je (citace): Dále dávám škle svůj suhlas k tmu, aby s mým dítětem mhl v rámci prevence sciálně patlgických jevů pracvat psychlg, speciální pedagg a další dbrní pracvníci z blasti psychlgických služeb, sciálních a bdbných služeb. Svůj suhlas pskytuji pr účely vedení pvinné dkumentace škly pdle zákna č. 561/2004 Sb. šklskéh zákna v platném znění, vedení nezbytné zdravtní dkumentace a psychlgických vyšetření, přádání mimšklních akcí škly, přijímací řízení na střední škly, úrazvé pjištění žáků, prvedení psychlgických vyšetření, zveřejňvání údajů a ftgrafií méh dítěte v prpagačních materiálech škly, včetně internetvých stránek škly a pr jiné účely suvisející s běžným chdem škly. Suhlas pskytuji na celé bdbí šklní dcházky méh dítěte na tét škle a na záknem stanvenu dbu, p kteru se tat dkumentace na škle pvinně archivuje. Byl jsem pučen právech pdle zákna č. 101/2000 Sb. 4

5 2.3. Řád pčítačvé učebny Řád pčítačvé učebny není przatím pevně stanvenu sučástí šklníh řádu, ale lgicky k němu patří. Řád je vyvěšen na viditelném místě a všichni vyučující, kteří využívají pčítačvu učebnu, dbají na jeh ddržvání. Řád pčítačvé učebny řeší například: bezpečné pužívání elektrických zařízení (cž PC je) bezpečné přihlašvání d šklní sítě a nakládání s hesly zákaz instalace nepvlenéh sftwaru zákaz připjvání a pužívání nepvlených externích médií zákaz sftwarvých změn výukvéh prstředí (zabezpečen i jinak) zákaz prhlížení webvých stránek s nevhdným a škdlivým bsahem striktní respektvání pkynů vyučujícíh knzumace ptravin apd. 3. Dtčené sby v blasti prevence 3.1. Kntaktní sba Kntaktní sbu pr řešení krizvých situací na škle je v případě naší škly vyučující předmětu infrmatika t. č. Mgr. Jana Pastyříkvá Ppis kmpetencí Vyučující předmětu Infrmatika je sba pršklená v blasti e-bezpečnsti, sba, která zná rizika pužívání internetu. Má zkušensti s prací v blasti ICT, metdické zkušensti a dluhletu praxi. Také spravuje webvé stránky škly a pravidelně začleňuje zásady etickéh pužívání ICT a prevenci d výuky v rámci svéh předmětu. V případě vzniku krizvé situace kntaktní sba: vyhdntí vzniklá rizika zvlí vhdné další sby k řešení nastalé situace Vlba kmpetentních sb k řešení prblému prbíhá z kruhu specialistů na danu prblematiku na škle. Jde : ředitele škly (Mgr. Mirslav Kadlec) výchvnéh pradce (Mgr. Jiřina Špačkvá) metdika prevence sciálně-patlgických jevů (Mgr. Kateřina Zedníčkvá) krdinátra ICT (Mgr. Jan Hrdina) vyučující předmětu Infrmatika (Mgr. Jana Pastyříkvá) Další pstup je realizván v suladu s metdiku řešení elektrnickéh násilí a prevence viz kapitla

6 3.2. Další sby vstupující d prblematiky Vedení škly Vedení škly ředitel škly a zástupce ředitele škly - zastřešuje celu prblematiku. Zajišťuje persnální bsazení, vytváří náplň činnstí, vede agendu relevantní dané prblematice. Krmě th dispnuje manažerskými kmpetencemi i kmpetencemi v blasti pužívání infrmačních a kmunikačních technlgií. Vedení škly vstupuje v jednání se širkým spektrem rgánů činnými v dané prblematice. Obsah jednání je prtklván Krdinátr ICT Krdinátr infrmačních a kmunikačních technlgií je jmenván vedením škly. Obsah jeh práce je přesně definván ppisem činnstí, který je ulžen u ředitele škly. Zajišťuje např.: splupráci s statními zaměstnanci v blasti ICT prvzuschpnst šklní sítě nákupy sptřebníh materiálu a výpčetní techniky pravidelnu aktualizaci SW zabezpečení šklní pšty a internetu šklení zaměstnanců (v případě ptřeby) Zaměstnanci škly Všichni zaměstnanci škly mají certifikvané ICT kmpetence a jsu schpni rzpznat hrzící rizika. Vzniklé prblémy řeší vždy s některým z týmu specialistů (viz. bd ) Zárveň ctí zavedené pstupy v blasti výuky a metdiky Žáci Žáci se seznamují s danu prblematiku v rámci výuky Infrmatiky (viz kapitla 8). Další infrmace dstávají i v některých statních předmětech (např. Občanská výchva), kde se některá témata průřezvě bjevují. Žáci se d pčátku dcházky učí základním pravidlům při návštěvě pčítačvé učebny a při práci s PC. Zvykají si na ddržvání pkynů učitele, řídí se řádem pčítačvé učebny, jsu bezřetní při zadávání hesel či při phybu ve webvém prstru. Také se účastní prjektů a akcí zaměřených na bezpečné užívání mbilních infrmačních technlgií a internetu Rdiče Rdiče jsu vybraných tématech průběžně infrmváni na třídních schůzkách. Výběr témat suvisí s aktuálními prblémy, které učitelé pzrují při šklní práci (rzvj mbilních technlgií, dstupnst internetu přestávkách, tablety, kyberšikana, nline hry a nline kmunikace, sciální sítě, herní závislsti, ). Rdiče se mhu účastnit vzdělávacích aktivit přádaných v rámci prjektu i-bezpečná škla. Vzhledem k velkému zájmu předpkládáme, že semináře budu pkračvat i p sknčení prjektu. Rdičům jsu (v suvislsti s již zmíněným) pskytvány internetvé dkazy na stránky, které řeší danu prblematiku. 6

7 Kmunikace s rdiči při řešení prblémvých záležitstí prbíhá standardním zavedeným způsbem. Vlastní prblém je pak řešen v diskrétním nestresujícím prstředí za účasti minimálně dvu šklních specialistů, vč. ředitele škly. Pdle pvahy prblémvé záležitsti pak škla čast zve i externí specialisty z danéh bru. 4. Metdika řešení elektrnickéh násilí a prevence 4.1. Klasifikace nebezpečí a rizik Nebezpečí internetu S rychlým rzvjem ICT se dstávají k uživatelům mnhá vylepšení a ulehčení běžnéh živta. Kyberprstr ale také v sbě skrývá pměrně značné mnžství rizik suvisejících s jeh zneužíváním. Některé aspekty umžňující zneužití internetu: Annymita Čast zdánlivá, identitu lze zjistit technickými prstředky, mnhdy ale btížně. Lehce dstupné nástrje Riskantní chvání v kyberprstru Velké mnžství uživatelů Zejména mbilní telefny, vzájemně prpjené a využívající sfistikvaný kmunikační sftware. Tablety a jiná přensná zařízení. Lidé se pd zdáním annymity chvají jinak než v reálném světě, jsu méně patrní v blasti např. sdílení dat, ftgrafií, videzáznamů. Velký pčet uživatelů ICT umžňuje případnému pachateli snadné šíření závadnéh materiálu. Z těcht lidí se tak mhu stát tzv. sekundární pachatelé. Nedstačující prevence Děti vnímají nvé změny v blasti ICT rychleji než dspělí. T pak ztěžuje jejich výchvnu pzici. Psun splečenskéh chvání Výrazný psun k větší lhstejnsti, tevřensti v sexualitě a chvání, k tleranci násilí a agrese. 7

8 Některé ptencinálně nebezpečné blasti internetu: Nebezpečný bsah Rasismus, extrémismus, násilí, agresivita, sexuální bsah, prngrafie snadná dstupnst, malá chrana. Pr-ana, pr-mia weby. Online kmunikace Chatvání, chatvací místnsti, pužívání akrnymů, emtiknů či Leetspeak (nahrazvání písmen číslicemi), elektrnická pšta pdvdné y, haxy.. Sciální sítě Online hry Mderní mbilní telefny a tablety Facebk, Lidé, Libimseti, Twitter, Instagram, Pinterest, Fursquare, Yutube, Ask, Linkedin, Vkntakte aj., nepatrnst, neznalst zásad pužívání, značná rizika. Wrld f Warcraft, Travian, Rising Cities aj., dstupnst nevhdnéh bsahu - násilí, extrémismus, sexualita, herní závislsti, případně nutnst finančních investic. Mžnsti hdncení závadnsti her na: mezinárdní systém PEGI. Dstupnst internetu mim dmv, předplacené karty, veřejná wi-fi připjení, kmunikace přes SMS, MMS Rizika internetu, prjevy kyberútků CYBERBULLYING Kyberšikana CYBERGROOMING Kybergrming FLAMING Prvkvání Zneužívání ICT k pškzení běti, půsbí psychicku újmu. Časté prjevy btěžující, urážející či útčné y a SMS, stránky a blgy pnižující jedince či skupinu, rzesílání videí či jejich vystavení na internetu. Psychická manipulace dítěte. Chvání, které má v dítěti vzbudit falešnu důvěru s cílem h zneužít (i sexuálně). Snaha navázat kntakt, vábení a uplácení běti, cílem sbní schůzka, pté mžný útk. Online útky pmcí elektrnických zpráv s urážlivým a vulgárním bsahem, cílem běť prvkvat, pmluvit apd. a tak ji vtáhnut d pdbnéh způsbu kmunikace. CYBERSTALKING Prnásledvání, btěžvání Opakvané nline btěžvání ve větším měřítku (SMS, maily ftky, tajné nahrávání aj.), též spjené s pnižváním, vyhržváním a zastrašváním. HAPPY SLAPPING Fackvání pr zábavu Veselé fackvání. Nečekané fyzické napadení (někdy i sexuální) nahrané na mbilní telefn či kameru, následně publikvané na internetu 8

9 DENIGRATION Pnižvání a pmluvání Záměrné rzesílání a šíření pmluv, nepravd a výmyslů běti s úmyslem jí pškdit a narušit její vztahy s přáteli či s klektivem. OUTING Odhalvání Online zveřejňvání cizích tajemství, sukrmých, intimních neb ztrapňujících infrmací či brázků a videí. SEXTING Rzesílání sexuálníh bsahu Využívání infrmačních a kmunikačních technlgií k rzesílání zpráv a jiných multimediálních dat se sexuálním bsahem. Šíření mladistvé prngrafie HARASSMENT Obtěžvání Opakvané desílání vulgárních, drzých či urážlivých zpráv a vzkazů. Opakvané vlání, przvánění. VYDÍRÁNÍ ZTRAPŇOVÁNÍ POMOCÍ FALEŠNÝCH PROFILŮ Jak sučást kyberšikany je zde patrná snaha vydírat běť ve snaze dsáhnut určitéh negativníh záměru. Vydávání se za někh jinéh, rzesílání materiálů jeh jménem, nline kmentáře jeh jménem či další pdbné jednání. Cílem je běť pškdit pvěst, vztahy. Časté na sciálních sítích. EXCLUSION Vylučení Záměrné a hrubé vylučení nějaké sby z nline skupiny. HOAX Falešná zpráva IMPERSONATION Krádež identity Falešná, pplašná, nereálná či nepravdivá zpráva zveřejněná na sítích, blgu, šířená přes mailvu kmunikaci. Cílem je šířit paniku, manipulvat veřejným míněním, někdy i získat peníze. Zneužití cizí identity ke kyberšikaně či jinému rizikvému chvání. Různé typy: manipulace s prfily, mazání kntaktů a zpráv, zneužití kntaktních či sbních údajů pr přístup k cizímu účtu. TRICKERY Pdvádění Pdvádění ve snaze zjistit něčí tajemství či infrmace, které by mhly dtyčnéh ztrapnit, a ty pak následně sdílet nline. PHISING Rybaření Jedna z metd krádeže identity získávání citlivých dat d uživatelů, která jsu následně zneužita, zveřejněna apd. PHARMING suvisející aktivita, pdvdné stránky žádající zadání sbních údajů či infrmací. 9

10 4.2. Prevence elektrnickéh násilí Činnst škly v blasti prevence Splupráce s rdiči A. Na škle pracuje Klub rdičů, dětí a učitelů, kde se setkávají jednu měsíčně učitelé 1. stupně s předšklními dětmi a jejich rdiči. Prgram setkání: hry v tělcvičně zaměřené na phybvé dvednsti rzvj řeči rzvj mtriky ruky rzvj zrakvéh a sluchvéh vnímání rzvj paměti a pzrnsti písničky, básničky, tanečky malvání, skládanky hry na pčítači pr předškláky Veškeré aktivity Klubu rdičů, dětí a učitelů jsu zaměřeny na rzvj dvednstí ptřebných pr nástup d 1. třídy. Rdičům jsu zde také zdpvězeny dtazy, které se týkají blížícíh se zápisu dítěte d škly a pzdějšíh nástupu d 1. rčníku. B. V rámci třídních schůzek (listpad, duben) jsu rdiče průběžně seznamváni s některými aspekty prevence. Na první třídní schůzce jsu seznamváni se Šklním řádem. C. Knzultační dny (leden, červen) vhdně dplňují systém třídních schůzek. Rdiče je mhu využít ke striktně individuálním phvrům s kýmkli z pedaggů. D. Úřední hdiny výchvnéh pradce (pndělí 14:30 15:30 hdin) služí k běžnému pradenství rdičům i dětem v blasti šklníh živta. E. Semináře pr rdiče jsme realizvali ve splupráci s Vysčina Educatin. Seminář s názvem Bezpečný internet prběhl Vzhledem k hlasu mezi rdiči budeme i v buducnu zvažvat knání pdbných akcí. F. Internetvé stránky škly bsahují mnh infrmací pr rdiče. Mezi nejnavštěvvanější rubriky patří přehledy akcí škly, ftgalerie, kénk výchvnéh pradce či výukvé materiály. Více v kapitle 7.6. G. Den tevřených dveří (březen) pravidelná velká účast rdičů s mžnstí individuálních rzhvrů s učiteli. H. Splečné akce dětí, pedaggů a rdičů v rámci adaptačníh prjektu pr šesté rčníky s názvem SPOLU (vycházka či výlet na klech - září, říjen) mají v naší škle již svu tradici. CH. Také setkání s rdiči při splečném hdncení a prezentaci aktivit adaptačníh prjektu SPOLU (říjen, listpad) je hjně využíván rdiči k pdrbnějšímu seznámení s prstředím škly a s jejími aktivitami. 10

11 I. V případě výskytu prblému jsu rdiče zváni d škly na phvr, kde bývají přítmni: třídní učitel, výchvný pradce, ředitel škly, kurátr, pracvníci PPP. Z tht setkání je vždy vyhtven záznam s návrhy řešení dané situace, sučástí je i nabídnutí pmci rdině ze strany škly a pradenskéh zařízení. J. Uknčením splupráce s rdiči žáků na základní škle je slavnstní rzlučení učitelů, žáků a rdičů za přítmnsti představitelů města v prstrách Staré radnice ve Žďáře nad Sázavu. T se kná vždy na knci 9. rčníku v pslední šklní den Dpručení rdičům Zajistit pučení dítěte pravidlech chvání při kntaktu s statními lidmi v internetvém prstru. Většinu jsu hdně pdbná pravidlům z reálnéh živta. Zjistit si, c škla realizuje v rámci prevence elektrnickéh násilí, seznámit se s bsahem vzdělávání žáků v blasti ICT - zejména chvání na internetu, bezpečné užívání, vlastní chrana apd. Učit své děti vhdnému chvání na internetu a ve styku s mbilními technlgiemi. Lze dplnit a specifikvat infrmace, které dítě získá ve škle. Být vzrem vhdnéh chvání a užívání mderních technlgií. Sledvat nline aktivity svých dětí. Zajímat se, k čemu dítě pužívá internet a mbilní telefn. Snažte se mnitrvat kmunikaci i prhlížený bsah. Pužívejte filtrační či blkační sftware. Lze pžádat specialistu radu a zřízení tét služby. Všímat si varvných znaků th, že se děje něc nebvykléh, změny v chvání dítěte při manipulaci s ICT, reakce na přítmnst rdičů, psychické stavy apd. Lze pužít tzv. Rdinnu smluvu bezpečném pužívání internetu. Příklad takvé smluvy viz přílha 2. ŠKOLA 4.3. Pstup při řešení elektrnickéh násilí 1. Pučí běť. Je třeba nereagvat, nedpvídat na útky. Je třeba ukládat důkazy a mluvit tm, c se děje. Pdrbněji viz níže. 2. Snaží se zajistit chranu běti, lze kntaktvat mbilníh perátra či zřizvatele www stránek, prfilu apd. 3. Zjistí c mžná nejvíce skutečnstí suvisejících s útky, vyhledá všechny agresry útku. 11

12 4. Prvede případu zápis (sepíše prtkl či záznam). 5. Zálhuje všechny důkazy např.: y, SMS zprávy, telefnní hvry, v případě e- mailu ulží kmpletní zprávu (t.j. včetně hlaviček, nejen těl). Přepslání je nedstatečné, prt pžádá prvzvatele služby detailní výpis vých dat včetně hlaviček, SMS a telefnní kmunikace. Splupráce s ICTK, dalšími externími experty, zřizvateli a prvzvateli služeb. 6. Učiní patření na základě zjištěnéh prhřešku a důsledků, které agresr způsbil. 7. Infrmuje a pučí rdiče běti. Pstup a zásady sdělvání jsu stejné jak u klasické šikany (např. zamezení kntaktu běti a agresra). Škla též pučí rdiče tm, kh mhu dále kntaktvat (PČR, OSPOD, PPP, právní zástupce aj.). 8. Využije mžnst (v rámci svých kmpetencí) udělit příslušná výchvná patření v rámci škly. 9. Existence hlašvací pvinnsti na OSPOD. Škla má práv na zpětnu vazbu, lze žádat knečný verdikt a infrmace. OSPOD 10. Přijímá známení případu kyberšikany. 11. Pskytuje pradenství rdičům a dítěti, případně zprstředkuje pmc, vytváří individuální plán chrany dítěte. 12. Uděluje napmenutí neb mezení, případně stanví dhled pdle 13 zákna č.359/1999 Sb. 13. Navrhuje umístění dítěte d střediska výchvné péče sudem pdle 13a zákna č.359/1999 Sb. POLICIE ČR 14. V případě vyské splečenské nebezpečnsti či při naplnění znaků trestnéh činu neb přestupku se případ kyberšikany znamuje na Plicii ČR. Dpručení běti pr případ kybernetickéh útku: A. Uknčit kmunikaci Je třeba nekmunikvat s útčníkem, nesnažit se h drazvat d jeh pčínání, nevyhržvat mu a nemstít se. Cílem útčníka je ttiž vyvlat reakci a t jakukliv. B. Blkvat útčníka Je třeba zamezit útčníkvi přístup k vašemu telefnnímu číslu, vašemu účtu (pkud t je mžné). V tét věci lze kntaktvat i pskytvatele služby. 12

13 C. Oznámit útk, pradit se s někým blízkým, vyhledat pmc Je třeba se svěřit blízké sbě. Lze pžádat pmc sbu specializující se na ICT. Kntaktvat šklu a příslušné instituce, které se specializují na řešení kyberšikany. D. Uchvávat důkazy Je třeba uchvávat a vystpvat c mžná nejvíce důkazů, které se týkají útku (SMS, MMS, vé zprávy, zprávy z chatu, ukládat www stránky aj.). Na základě těcht důkazů pak může být prti útčníkvi zahájen vyšetřvání. E. Žádat knečný verdikt P pršetření celéh případu lze žádat infrmace výsledku a knečném verdiktu a t d všech zainteresvaných institucí. 5. Místní záchranná síť pr řešení elektrnickéh násilí Pr případy nutnsti jsu zde k dispzici další kntaktní sby. Jsu t specialisté, kteří se v naší lkalitě zaměřují na řešení elektrnickéh násilí a kyberkriminality. Tabulka 1 Seznam kntaktů Subjekt Jmén, příjmení Telefn, kntakt Činnst Náš mentr Mgr. Milan Taláček Metdika a pradenství v blasti bezpečnsti, technické zajištění Pradce v blasti prevence Mgr. Dana Frýtkvá frytkv@seznam.cz Prevence v blasti sciálněpatlgických jevů OSPOD Mgr. Petra Šthanzlvá Pradenství rdičům a dítěti, sciální šetření Plicie České republiky pr. Mgr. Jana Martincvá Preventivní akce, vyhledání a bjasnění případu PPP PaedDr. Milan Pavlík pavlik@ppp-zr.cz Vyšetření žáka, metdická a knzultační činnst KrÚ dbr infrmatiky Technické prblémy v blasti elektrnické bezpečnsti NCBI Rman Máca Šárka Sudkvá Tereza Zadražilvá inf@saferinternet.cz Nebezpečný a nezáknný bsah, pmc rdičům 13

14 NCBI Hrká linka Ing. Ladislav Ks Ing. Michal Hrčic Nezáknný bsah, šikanující bsah, pmc s falešnými prfily na FB SLB Rdičvská linka Psychická krize spjená s internetem 6. Některé webvé stránky s danu prblematiku Webvá stránka Kmentář Osvětvé stránky NCBI Nárdní centrum bezpečnéh internetu Stránky pr bj s kyberkriminalitu (NCBI) Linka bezpečí, řešení krizí (NCBI+SLB) Stránky pr rdiče, děti i učitele (NCBI) Prjekt E-Bezpečí PF UP Olmuc Linka bezpečí Občanské sdružení Splečenství prti šikaně Stránky prjektu Nebuď běť! Televizní spty internetu (sheeplive.eu) Příběhy s pučením ze slvenské salaše Prevence kyberšikany Klasifikace a hdncení pčítačvých her Hrká linka nadace Naše dítě www. minimalizacesikany.cz Prjekt na snížení šikany na českých šklách Bílý kruh bezpečí Prtál splečenském chvání a kmunikaci Vzdělávací prtál pr děti a mladistvé Hrká linka PČR pr hlášení kyberkriminality Česká šklní inspekce Úřad pr chranu sbních údajů Stránky věnvané pčítačvým virům Přehledné stránky falešných zprávách 14

15 7. Technické řešení nline bezpečnsti 7.1. Ppis sučasnéh technickéh stavu šklní sítě Vybavenst výpčetní techniku Škla má v sučasnsti 2 pčítačvé učebny, 10 dbrných učeben a 14 běžných tříd. Každá běžná třída, dbrná učebna, kabinet či kancelář mají minimálně 1 přípjné míst. Celkvě škla dispnuje 103 pčítači, z nichž je 27 stanic starších 5 let, 30 mladších 5 let a 46 stanic mladších 3 let se nachází v pčítačvých učebnách. V některých třídách 1. stupně mají žáci mžnst pracvat na žákvské pčítačvé stanici, která ale není n-line. Audivizuální vybavení tříd je tvřen 14 dataprjektry a 5 interaktivními tabulemi typu ActivBard. Aktuální stav zbrazuje přehledně Tabulka Přípjná místa, rychlst internetu Přípjná místa v budvě škly se nacházejí v každé využívané místnsti škly a jsu sučástí rzvdů strukturvané kabeláže pčítačvé sítě škly. Kabeláž šklní pčítačvé sítě je typem UTP 5 a vyhvuje cílvému standardu. Dstupná prpustnst šklní LAN je 1 Gb/s. Škla je připjena d internetu prstřednictvím rzvdů kabelvé televize (pevné připjení, centrální mdem). Sučasná rychlst připjení je 20 Mb/s (dwnlad) a 2 Mb/s (uplad) Šklní síť Základním prvkem šklní sítě je server s OS splečnsti Micrsft a pštvní server s OS LINUX, na kterém prbíhá, mim jiné, kntrla pšty a filtrace spamu. Sučástí serveru jsu 2 síťvé karty umžňující prvz 2 ddělených, ale zárveň prpjených sítí. Dalšími nezbytnými technickými prvky jsu 2 rutery a 4 switch panely. Kmunikační prtkl je standardně TCP/IP. Všechny pčítačvé stanice na škle mají vlastní IP adresu přidělvanu serverem. Některé prvky šklní sítě mají z technických důvdů pevnu IP adresu. Škla nemá zřízenu bezdrátvu síť Wi-Fi. Tím dpadají některé prblémy v blasti zabezpečení. 15

16 Tabulka 2 Aktuální stav vybavensti jedntlivých místnstí škly Místnst přípjná místa stanice ml 5 let stanice st 5 let DP IAT kabinet TV eknm kabinet did. techniky pčítačvá učebna č.15 23x 23x č. 14 sekretariát pčítačvá učebna č.13 23x 23x šklník zástupce místnst serveru ředitelna č. 7 č. 6 č. 5 sbrvna 1. stupně sbrvna 2. stupně č. 32 č. 31 č. 30 č. 29 č. 28 č. 27 (db. Z) č. 26 č. 25 (db. Př) kabinet přírdpisu kabinet chemie č. 51 (db. Ch) č. 50 (db. Aj) kabinet Vv a M č. 48 (db. Vv) č. 47 č. 46 (db. D) č. 45 (db. Hv) č. 44 č. 43 (db. F) kabinet fyziky č. 97 (db. Aj) č. 98 (db. Aj) č. 99 č. 100 knihvna šklní byt (družina 1) šklní dílna šklní kuchyňka šklní družina 2 šklní družina 3 16

17 7.2. Ppis sučasnéh zabezpečení Zabezpečení serveru V blasti chrany prti virům a mallware využívá škla balíček firmy Kašperský Antivirus, který je pravidelně aktualizvaný a licencvaný. Služí jak základní chrana prvků šklní sítě. Linuxvý strj pracuje se SW Clam Antivirus (brázek 1). Sučástí chrany je samzřejmě i firewall. Obrázek 1 Clam Antivirus webvé rzhraní Zabezpečení pracvních stanic V blasti chrany prti virům a mallware na jedntlivých pčítačích využívá škla balíček firmy AVG, který je pravidelně aktualizvaný a licencvaný. Služí jak důležitý dplněk chrany šklní sítě. Na pracvních stanicích je nastaven též persnální firewall Spamvé filtry Operační systém LINUX umžňuje pměrně kvalitní filtraci spamu pdle různých charakteristik (brázek 2). Umžňuje též variabilní nastavení. Z phledu uživatele je zajímavý tzv. spamvý kš, který se neustále aktualizuje a dplňuje. Každý zaměstnanec škly může d tht kše přepsílat krespndenci, kteru vyhdntí jak btěžující. Tím se databáze spamu rzšiřuje a zkvalitňuje. Obzvláště vytrvalé typy btěžující pšty lze také nechat zablkvat za pmci specialistů splupracující utsurcingvé firmy. Jednduchá filtrace je nastavená též v individuálních pštvních klientech využívaných zaměstnanci v našem případě MS Outlk

18 Obrázek 2 Antispamvá chrana v Linuxu 18

19 Filtrvání bsahu Pr filtrvání bsahu navštěvvaných webvých stránek využívá škla jeden z mdulů administrátrskéh prstředí SQUID Prxy Server (brázek 3). Ten umžňuje např. blkaci přístupu na webvé stránky s nevhdným bsahem pmcí: webvé adresy klíčvých slv či skupiny hlásek přípn subrů apd. (viz brázek 4) Navíc se vše dá nastavit individuálně pr jedntlivé části šklní sítě žákvsku a zaměstnanecku. Aplikace SQUID nabízí též prhlížení navštívených webvých stránek, genervání tzv. SQUID analýz aj. (brázek 5) Obrázek 3 SQUID Prxy Server webvé rzhraní Obrázek 4 Kntrla přístupu 19

20 Obrázek 5 Genervání SQUID analýz webvé rzhraní Instalace sftwaru Nezbytnu sučástí zabezpečení je též pužívání legálníh a tedy plně funkčníh sftwaru. Všechny prgramy na škle jsu zakupené a užívané v suladu s licenčními pdmínkami. Jsu pravidelně upgradvány a aktualizvány. O licencvání SW se stará krdinátr ICT ve splupráci s ředitelem škly. Jsu využívány prjekty Micrsft Select, ale i další mžnsti šklních multilicencí d jedntlivých SW firem. Žáci a zaměstnanci mhu pracvat též s tzv. freeware. Update a aktualizace peračních systémů na pracvních stanicích prbíhá autmaticky prstřednictvím serveru. Je využívám systém autmatických aktualizací WSUS. 20

21 Nejvíce pužívaný sftware: Operační systém MS Windws XP Pr Kancelář MS Office 2007 MS Windws 7 Pr Adbe Reader MS Windws 8.1 Pr Open Office Grafika Zner Callist 5 Web MS Frnt Page Zner Pht Studi 14 Přehrávače Windws Media Player Antivir AVG 2014 VLC Media Player Micrsft Essentials Internet MS Office Outlk McAfee Stinger MS Internet Explrer Antispyware Spybt Search & Destry Ggle Chrme Nejpužívanější výukvý sftware: TERASOFT 7.3. Ochrana dat Oddělení výukvéh prstředí Existence 2 šklních sítí umžňuje lépe ddělit a zabezpečit tzv. síť žákvsku a síť zaměstnanecku. Pr účely výuky je žákům umžněn přístup k některým zabezpečeným částem servervéh prstru, ke slžkám, které jsu přístupné pmcí tzv. mapvání. Žáci tak mhu využívat nejen vlastní slžky, ale i výukvé prgramy primárně instalvané na server Zpracvání dat a archivace Každý zaměstnanec má na servervém prstru přístupné (namapvané): splečné prvzní slžky škly slžku s výukvými materiály 21

22 slžku s výukvými prgramy slžku šklníh infrmačníh systému vlastní slžku D těcht slžek také ukládá téměř všechna data. Server bsahuje 2 ttžné mechaniky pevných disků, na které se data ukládají systémem mirrringu. Oba disky jsu fyzicky vyjímatelné. Třetí diskvá mechanika je ulžena mim server, je pravidelně invvána a služí jak další zálha dat. Pr zálhu dalších důležitých dat je využíván externích pevných disků. Samí učitelé pak mhu svá data archivvat duplicitně na lkálních pčítačích či pmcí přensných velkkapacitních USB flash disků na sukrmých PC. Každý žák má servervém prstru přístupné (namapvané): splečné slžky služící pr výuku slžku s výukvými prgramy vlastní slžku Šklní infrmační systém Prgram Bakaláři firmy Pachner (šklní infrmační systém) je pužíván ke zpracvání dat žáků, vedení evidence a další šklní administrativě již asi 20 let a každým rkem je pravidelně aktualizván. Nejpužívanějšími mduly jsu evidence žáků evidence zaměstnanců grafické zpracvání klasifikace vysvědčení rzvrhy a suplvání inventarizace Prgram je nainstalván na serveru, každý lkální pčítač zaměstnanců má pak dinstalvanu sadu ikn pr phdlnu práci s daty v centrální databázi. Učitelé během rku průběžně aktualizují a dplňují data žáků v mdulu Evidence, zapisují výchvná patření apd. Na knci každéh plletí je pak realizván tisk vysvědčení. Mdul Rzvrhy a suplvání využívá především vedení škly v rámci rganizace výuky. Mdul inventarizace je pužíván hspdářku škly. Šklní infrmační systém či jeh vymezené části jsu přístupné pd zabezpečeným heslem zaměstnance škly. Šklní IS není přístupný z vnějších sítí. Také przatím nevyužíváme některé další funkce (elektrnicku žákvsku knížku apd.), které by vyžadvaly další zvláštní zabezpečení. Prstředí šklníh IS je důsledně ddělen, jsu jasně stanvena přístupvá práva a vše pdléhá autrizaci Uživatelské účty Hesla Každý zaměstnanec dispnuje 2 sadami přihlašvacích údajů: ke šklní LAN a k pštvnímu serveru. P přihlášení se uživateli nastaví příslušná právnění. Přístup k pštvnímu serveru mhu zaměstnanci využívat i z dmácích pčítačů přes webvé 22

23 rzhraní RundCube Webmail. (viz br. 6) Všechna hesla splňují standard bezpečnsti bsahují např. velká i malá písmena, číslice a speciální znaky, délka hesla je minimálně 8 znaků. Obrázek 6 Ukázka prstředí RundCube Webmail Prfily Všichni zaměstnanci mají pečlivě nastavené prfily, které dpvídají jejich pracvnímu zařazení a ICT kmpetencím. Nejvýše stjí skupina administrátrů, cž jsu specialisté z řad učitelů (ICT krdinátr, učitel předmětu Infrmatika, ředitel škly, zástupce ředitel škly). Ti mhu prvádět i zásadní změny v systému. Každý žák se hlásí d šklní sítě pd splečným cestvním prfilem. Tent způsb umžnuje žákvi přístup k pvleným slžkám a k výukvým prgramům. Také pracvní plcha se mu zbrazuje vždy v defaultním stavu, bez hledu na zásahy a změny předchzíh uživatele Mbilní technlgie Mbilní telefny Mbilní telefny nejsu většinu (až na výjimky) pužívány ve výuce. Tat prblematika je šetřena ve šklním řádu. Zkráceně se dá říci, že využívání mbilních telefnů není pvlen v hdinách (pkud učitel neřekne jinak) a je zakázán přizvat audivizuální záznamy prti vůli snímanéh bjektu. Mim výuku lze telefny pužívat 23

24 nemezeně. Škla nemá vlastní wi-fi, takže nekntrlvaný přístup k internetu je limitván. Při vzniku jakéhkliv rizika či nebezpečí pstupují žáci pdle zásad, které jsu jim vštěpvány v rámci výuky viz kapitla Tablety Škla nedispnuje vlastními tablety. Sukrmé tablety žáků pdléhají stejným pdmínkám jak pužívání mbilních telefnů Ftaparáty Škla dispnuje něklika vlastními ftaparáty, se kterými většinu manipulují puze učitelé. Tyt ftaparáty jsu pužívány také pr výuku a při žákvských prjektech. Způsb pužití a nakládání s bsahem paměťvých karet je plně pd kntrlu vyučujícíh. Sukrmé ftaparáty (pkud se bjeví) pdléhají ustanvením šklníh řádu USB Flash disky Přensná velkkapacitní zařízení USB mhu žáci pužít puze na pvlených pčítačích a se suhlasem učitele. Ten předem vylučí jakákliv mžná rizika virvá nákaza, nevhdný bsah apd. Celkvu dpvědnst za pužití mbilních technlgií ve škle dalším jiným nepvleným, nekntrlvaným či nebezpečným způsbem nesu rdiče žáků. Při výskytu prblémů pstupuje škla pdle metdiky uvedené v kapitle Prezentace škly n-line Škla má vlastní webvé stránky a vlastní registrvanu dménu (2zszdar.cz). Webvé stránky jsu vyvěšeny na serveru lkálníh prvidera (SATT a.s.), který zatím pskytuje nemezený webvý prstr. Stránky tvří webmaster, cž je v sučasnsti pvěřený pracvník škly. Stránky jsu becně zaměřeny na přehledné pskytvání infrmací živtě a práci škly. Nebsahují zbytečné grafické prvky, reklamní bannery, animace a další věci, které by web zpmalvaly a zahlcvaly. Šklní stránky jsu pravidelně (i něklikrát týdně aktualizvány). Titulní strana viz brázek Hlavní klady webvých stránek škly Dmvská stránka bsahuje přesný název a celu adresu škly, aktuální kntaktní a telefn (neb dkaz na pdstránku s kntakty), IČ rganizace a případně i RED_IZO (resrtní identifikátr právnické sby dle rejstříku škl). Jednu z prvních dstupných infrmací šklníh webu je stručné představení škly bsahující infrmace pčtu žáků a tříd, infrmace zaměření škly, studijních brech, histrii škly a představení vedení škly. Důležité termíny šklníh rku a šklní akce jsu řazeny chrnlgicky a je mžné jimi interaktivně prcházet a dzvídat se nich bližší infrmace. 24

25 Stránky jsu bhaceny výstupy z žákvských prjektů a prací. Na webu jsu texty, brázky, grafika, hudba a vide, které vytvřili žáci v rámci vyučvání. Ftgrafie ze živta škly jsu vhdně využívány jak dprvdný materiál pdprující hlavní sdělení příslušné části webu. Ftgrafie web živují, nezabírají zbytečně mc místa. Web zprstředkvává kmunikaci s učiteli zveřejněním jejich šklních vých adres. Sučástí webu je i frmulář pr kmunikaci se šklu mluvání žáků z výuky. Publikvat nvé infrmace je mžné puze prstřednictvím správce webvých stránek (webmastera), kterému musejí být nvé příspěvky zasílány. Změny webu prbíhají zpravidla něklikrát týdně, datum pslední aktualizace je zřejmý. Nvinky jsu zřetelně značeny a je znám datum jejich zveřejnění. Všechny stránky webu jsu pravidelně, minimálně čtvrtletně prcházeny a kntrlvány na přítmnst zastaralých infrmací. Návštěvníci se na webu dbře rientují, rychle pchpí jeh uspřádání a vládání. Všechny stránky pužívají knzistentní navigaci. Grafické zpracvání je adekvátní šklnímu zaměření. Stránky jsu pr běžnéh uživatele dstupné, někteří uživatelé se specifickými ptřebami (dyslektici, slabzrací, barvslepí, nevidmí) mhu mít s přístupem k bsahu stránek prblémy. Šklní web nebsahuje citlivé údaje žácích (RČ, datum narzení, adresu bydliště), u prtrétvých ftgrafií nejsu uvedena jména dětí, ftgrafie nejsu chulstivé. Odkazy nesměrují na nevhdné stránky (rasisticky, násilně, sexuálně laděné). Ke zveřejnění ftgrafií žáků škla má suhlas záknných zástupců. Všechny publikvané texty i další multimediální prvky jsu dílem autrů webů. U částí d jiných autrů je přízen suhlas ke zveřejnění a uveden zdrj. Na webu se nevyskytují prvky (např. ftgrafie neb hudba), které by byly cizím autrským dílem a autr k jejich užití nedal suhlas. Web nebsahuje nefunkční dkazy (interní neb externí). Sučástí webu nejsu nedknčené stránky ve výstavbě. Web je indexván ve fulltextvých vyhledávačích (např. Ggle, Jyx) a katalgvých službách (např. Seznam, Centrum, Atlas) tak, že na klíčvá slva vztahující se ke škle je zbrazen v první pětici výsledků. Stránky jsu umístěny na vlastní dméně druhéh řádu. Adresa stránek (URL) je intuitivní a snadn zapamatvatelná. Stránky nebsahují reklamu neb dkazy na prdukty nesuvisející se vzděláváním. 25

26 Stránky nebsahují rušivé elementy dvádějící pzrnst čtenáře d bsahu sdělení, např. nadbytečné animace, blikající či rtující text, pp-up kna neb nadbytečné dkazy d tématu směrující mim prblematiku šklství. Obrázek 7 Webvé stránky škly Šklní web některé nerealizvané záležitsti Níže jsu uvedené některé prvky šklníh webu, které przatím nebyly na naší škle realizvány. Čast je důvdem právě bezpečnst webvých stránek, ale také časvá a finanční nárčnst. Přest tyt věci lze pužít jak náměty pr buducí případné vylepšení. Web zprstředkvává kmunikaci s učiteli zveřejněním jejich šklních vých adres. Sučástí webu je frmulář pr mluvání žáků, statní frmuláře pr kmunikaci se šklu (např. návštěvní kniha, kniha přání a stížnstí určená vedení škly atp.) nejsu zřízeny. Návštěvníci zatím nemhu vyjádřit své názry frmu např. hlasvání v anketách, diskusní fórum apd. V blasti pravidelnéh dběru infrmací není žádná pravidelná elektrnická kmunikace se zájemci realizvána. Publikvat nvé infrmace je mžné puze prstřednictvím správce webvých stránek (webmastera), kterému musejí být nvé příspěvky zasílány. Učitelé zatím nemají zřízen vlastní přístup. 26

27 Neexistuje tzv. redakční rada, stránky jsu dílem jedné sby, které jsu všem ddávány různé materiály. Webmaster je ale velmi přístupný jakýmkliv námětům v blasti grafiky, uspřádání, bsahu apd. Web nemá šklní pdatelnu. Dkumenty jsu zveřejněny v kmerčních frmátech (např. DOC, PDF). Studenti či jejich záknní zástupci nemají mžnst přistupvat vzdáleně pd přihlašvacím jménem a heslem d infrmačníh systému škly. Klasifikace, suplvání a další infrmace nejsu tut cestu přístupné. Stránky nenabízejí cizí jazykvu mutaci ani není pr cizjazyčné návštěvníky připraven stručnější představení škly. Web škly není redakčním webem. 8. Mbilní technlgie a internet v rámci ŠVP Implementace prblematiky užívání ICT d bsahu vzdělávání na základní škle. 3. rčník Internet Vyhledávání: výhdy (infrmace, kmunikace, zábava) nevýhdy (myly, lži, pdvdníci). Ggle brázky pzr, ne všechny brázky dpvídají ppisu (výrazy Lednice/lednice, kčička, pice...) Weby: šklní web rientace na šklních stránkách Alík výhdy a nebezpečí patrně (pdvdníci, cizí identita) Fragment mžnst nákupu přes internet, rientace na webu, pzr na pdvdné firmy (slibvané, ale neddané zbží, nechtěná reklama spam) Stránky televize a rzhlasu rientace, lze důvěřvat, mžnst mylu, změny prgramu Mapy rientace, lze důvěřvat, mžnst změny v čase (Ptačí phled, Streetview) Kyberšikana a další útky přes pčítač Jak řešit prblémy: svěřit se, uchvat důkaz, nepskytvat sbní data, Hrká linka Ukázky: ( sheeplive.eu ) 6. a 7. rčník Učiv spjené s internetem: Malvání, prezentace, Wrd vyhledávání infrmací atd. Mapy a jízdní řády mžnst změny v čase (Ptačí phled, Streetview, Ggle Earth) Příležitstně (prblém, Den internetu...) 27

28 Vyhledávání infrmací na internetu (např. pr referát): Duševní vlastnictví uvádět Zdrj Psudit důvěryhdnst zdrje (Referáty, Čtenářský deník aj.) Wikipedie ani ta není zaručená, je t tevřená encyklpedie, může se stát zdrjem mylu Kmunikace na webu: Slušné chvání, neuvádět sbní údaje, pzr na ftgrafie Obrana a řešení prblému: chránit se (neuvádět telefn, celé jmén, adresa...) Přerušit nevhdnu kmunikaci, dejít z diskuze, vypnut nevhdnu stránku Svěřit se s prblémem - Hrká linka 8. rčník Učiv spjené s internetem: Jak internet funguje histrie, prvider a způsby připjení, rychlst a agregace... Výhdy: infrmace, kmunikace, zábava Infrmace zhdntit věrhdnst, autrská práva uvádět zdrj Kmunikace slušné chvání, pzr na sbní infrmace a ftky Zábava - pzr na mžnst pdvdu v kmunitních hrách Pzr na autrský zákn stahvání, prhlížení a přepsílání, sdílení Nebezpečí Omyly, lži - internet nikd nehlídá, Pdvdníci falešné nabídky (bchdvat d 18 let), falešný prfil psuzení věrhdnsti Útk: na pčítač (techniku) viry, spyware na sbu: spam, hax, phishing (c t je a narůstající nebezpečí) kyberšikana, kyberstalking, sexting... Mžnsti brany: antivirvé prgramy, patrnst při stahvání Pzr na sbní infrmace, intimní ftgrafie, navazvání přátelství Nikdy nevíš, kd je na druhé straně Případná schůzka: veřejné míst, s dprvdem, říct tm někmu Při napadení: lze změnit , prfil, přátele (dstřihnut se d útčníka) infrmvat: kamarádi, rdiče, škla, plicie (pdle závažnsti), Hrká linka bezplatně, annymně. Netiketa pravidla chvání na internetu (technická pravidla, slušné chvání) Weby:

29 9. rčník Tvrba webvých stránek Technicky jak stránka vypadá na různých mnitrech Splečensky bsah stránky slušné chvání, bez chyb, pzr na autrská práva Cludvá úlžiště, mžnst sdílení (SkyDrive, Prezi...) - tvrba hesla, - výhdy a nebezpečí sdílení Sutěže - akce PaySecCup - SaferInternet Kraj Vysčina S Vysčinu bezpečně na internetu Vide 4 příběhy (8.B 2012/13), falešné webvé stránky (9.B 2013/14), Deskvá hra s tématem BI (7.B 2012/13) WebRangers 2013/14 (prjekt Ggle) Vide Příběh žáka 9.B Kyberšikana (9.B 2013/14), Vide Kyberšikana a WebRangers (8.B 2013/14) Prezentace Jak na FACEBOOK (K. Rsecká, B. Slámvá 8.B 2013/14) Práce (neb dkazy na ně) jsu přístupné na šklní síti neb na šklním webu. Den bezpečnějšíh internetu 11. únra 2014 účast našeh žáka v sutěži Některé pužívané zdrje Vide DVD Seznam se bezpečně 1 DVD Seznam se bezpečně 2 + Křečci v síti (Divadl V Dluhé 4 příběhy kmunikaci) DVD NetStry příběhy elektrnickéh násilí vide, pracvní listy Knihy Bezpečnst dětí na internetu - Rádce zdpvědnéh rdiče (Eckertvá, Dčekal, Cmputer Press) Seznámení s riziky, nejčastější prblémy (kmunikace, bsah stránek, kmerce...), jak je vysvětlit dětem a jak je řešit Přílhy: 29

30 Právní pra Facebk bezpečný účet Kyberšikana Pracvní materiály pr učitele a žáky i studenty (Rgers, Prtál) Vysvětlení prblému Aktivity vhdné např. d třídnických hdin... Nvá cesta k léčbě šikany (Klář, Prtál) Velmi pdrbná příručka nejen kyberšikaně, ale i šikaně jak celku Šklní prgram prti šikanvání c t je a c by t mhl bsahvat (pdrbně) Webvé stránky (viz kapitla 7.6.) 9. Evaluace škly v blasti e-bezpečnsti Zhdncení celkvéh úsilí škly v blasti bezpečnsti (nastavení pravidel, technické a rganizační zajištění, zásady, pstupy a další prvky) pskytuje prjekt esafety Label. P vyplnění hdntícíh frmuláře se širkým spektrem tázek (viz přílha 3) jsme získali vyhdncení silných a slabých stránek e-bezpečnsti škly (viz graf 1), certifikaci sučasnéh stavu (viz brázek 8) a také tzv. akční plán (viz přílha 4). Na základě akčníh plánu lze i d buducna uvažvat dplnění a vylepšení vlastníh plánu e-bezpečnsti škly. Graf 1 Silné a slabé stránky e-bezpečnsti škly 30

31 Obrázek 8 Sučasný stav e-bezpečnsti 10. Seznam některých zkratek Zkratka Obsah Kmentář AVG Antivirus Grisft Brněnská firma DP Dataprjektr Prjekce pčítačvé plchy FAQ Frequently Asked Questins Časté dtazy FB Facebk Sciální síť HW Hardware Technické vybavení IAT Interaktivní tabule ActivBard Interaktivní zařízení ICT Infrmační a kmunikační technlgie ICTK Krdinátr infrmačních a kmunikačních technlgií Funkce na šklách IS Infrmační systém Šklní infrmační systém ISP Instituce sciální péče ISP Internet Service Prvider Pskytvatel internetu KrÚ Krajský úřad Krajská správa LAN Lcal Area Netwrk Místní pčítačvá síť MěÚ Městský úřad Místní samspráva MMS Multimedia Messaging Service Zpráva s multimediálním bsahem (např. brázkem) MPSV NCBI Ministerstv práce a sciálních věcí Nárdní centrum bezpečnéh internetu OSPOD Orgán sciálně-právní chrany dětí Místní rganizace PČR Plicie české republiky PEGI Pan Eurpean Game Infrmatin Infrmace vhdnsti her PPP Pedaggick-psychlgická pradna 31

32 SID Safer Internet Day Den bezpečnějšíh internetu SLB Sdružení Linka bezpečí Pmc pr rdiče i děti SMS Shrt Message Service Krátká textvá zpráva SPOD SVP SVPU Sciálně-právní chrana dětí Středisk výchvné péče Specifická vývjvá prucha učení SW Sftware Prgramvé vybavení ŠVP Šklní vzdělávací prgram URL Unifrm Resurce Lcatr Dménvá adresa serveru USB Universal Serial Bus Pčítačvé rzhraní UTP Unshielded Twisted Pair Nestíněná krucená dvjlinka Wi-fi Wireless Fidelity Bezdrátvá síť 32

33 PŘÍLOHY Přílha 1. Výňatky ze zákna SPOD NOVELA ZÁKONA O SPOD hlavní bdy změn Sciálně-právní chrana dětí pjem a principy Sciálně-právní chranu dětí se rzumí především chrana práva dítěte na jeh příznivý vývj a řádnu výchvu, chrana jeh právněných zájmů včetně chrany jeh jmění a půsbení směřující k bnvení narušených funkcí rdiny. ( 1 dst. 1 zákna SPOD) - zájem dítěte - blah dítěte - chrana rdičvství a rdiny - vzájemné práv rdičů a dětí na rdičvsku výchvu a péči Základní cíle: Nvela zákna SPOD výchdiska a cíle zaměřit systém sciálně-právní chrany d blasti prevence vytvřit pdmínky pr zkvalitnění pskytvání péče hrženým dětem a rdině vytvřit pdmínky pr péči dítě v rdině bilgické neb náhradní vytvřit zázemí k rzvji a prfesinalizaci pěstunské péče vytvřit alternativní řešení za účelem dstranit nadbytečné umísťvání dětí d institucinální péče sjedntit pstupy sciálně-právní chrany standardizace Stávající prblémy: rezrtní rztříštěnst (MPSV, MZ, MŠMT, MV, MS) nedstatečná kntrla systému péče děti nedstatečná efektivita řízení napříč rezrty nejedntnst a absence splečné metdiky nedstatečná prvázanst legislativy absence standardů (různé přístupy) Nvela zákna SPOD klíčvé blasti změn Oblast jedntlivých činnstí a pstupů rgánů SPO Oblast výchvných a chranných patření Oblast kurately pr mládež Oblast náhradní rdinné péče Oblast sb pvěřených k výknu SPO Oblast standardizace činnsti a kvality pskytvání SPO Nvela zákna SPOD rgány SPO ( 4 zákna SPOD) krajské úřady, becní úřady bcí s rzšířenu půsbnstí, becní úřady a újezdní úřady, ministerstv, Úřad (ÚMPOD), Úřad práce České republiky krajské pbčky a pbčky pr hlavní měst Prahu. SPO dále zajišťují v samstatné půsbnsti bce a kraje, kmise pr sciálně-právní chranu dětí a pvěřené fyzické a právnické sby k výknu SPO. 33

34 Nvela zákna SPOD klíčvé blasti změn I. Oblast činnstí rgánu sciálně-právní chrany dětí OSPOD becníh úřadu bce s rzšířenu půsbnstí: je pvinen prvádět vyhdncení situaci dítěte ( 10 dst. 3 písm. c) ZSPO), je pvinen zpracvat individuální plán chrany dítěte ( 10 dst. 3 písm. d) ZSPOD), je pvinen přádat případvé knference ( 10 dst. 3 písm. e) ZSPOD). Vyhdncení situace dítěte a rdiny ( 10 dst. 3 zákna SPOD) služí k určení míry hržensti dítěte (ve smyslu 6 ZSPO) a k ppisu a vyhdncení aktuálních rizik plynucích pr dítě, umžňuje přehledně definvat prblematiku dítěte a rdiny, umžňuje analyzvat situaci dítěte a jeh ptřeby, pmáhá definvat chranné a rizikvé faktry, pmáhá při výběru vhdné sciální služby, služí k vytváření individuálníh plánu chrany dítěte (IPOD) Analýza situace a ptřeb dítěte: Ptřeby dítěte Rdičvské dvednsti, rdinná situace Přání dítěte Přání rdičů Ochranné a rizikvé faktry Individuální plán chrany dítěte (IPOD) ( 10, dst. 5 zákna SPOD) OSPOD vytváří IPOD s důrazem na přijímání takvých patření, které umžní setrvání dítěte v péči rdičů, OSPOD vychází při zpracvání IPOD z vyhdncení situace hrženéh dítěte a rdiny, OSPOD vytváří IPOD d vzetí dítěte d evidence (nejpzději d 30dnů) a pravidelně jej aktualizuje, zejména při ukládání výchvnéh patření neb umístění dítěte mim bilgicku rdinu. Je závazný pr: Individuální plán chrany dítěte (IPOD) ZDVOP - zařízení je pvinn splupracvat s rdinu dítěte, pskytvat pmc rdině při vyřizvání a zajišťvání záležitstí dítěte, zajistit terapii, nácvik rd. dvednstí apd. v suladu s IPOD ( 42a dst. 1 písm. h) zákna) OSPOD a PO k výknu SPOD v suvislsti s dhdu výknu PP dhda výknu PP příp. rzhdnutí musí být v suladu s rzhdnutím sudu a s IPOD - ( 47b dst. 3 zákna) Zařízení pr výkn ÚV neb OV a preventivně výchvné péče zařízení a střediska splupracují s OSPOD v suladu s IPOD ( 1 dst. 4 zák. č. 109/2002 Sb., výknu ÚV a OV ) Případvá knference Lze ji definvat jak plánvané a krdinvané setkání klienta, jeh rdiny a všech, kteří pr ně představují, neb mhu představvat, pdpůrnu síť, s cílem zhdntit situaci dítěte a rdiny, nalézt ptimální řešení situace a naplánvat splečný pstup za účelem naplnění ptřeb dítěte. ( 11 dst. 2 zákna SPOD) 34

35 - zaktvení případvé knference jak metdy sciální práce s rdinu d činnsti OSPOD, - pvinnst OSPOD realizvat případvu knferenci před pdáním návrhu dle 14 dst. 1) zákna SPOD. Případvá knference Okruh zapjených sb: dítě, rdina dítěte tec, matka, širší rdina, zástupce OSPOD klíčvý sciální pracvník, zástupce šklskéh zařízení (pedagg, výchvný pradce, preventista), zástupce dbrné zdravtnické veřejnsti (pediatr, dbrný lékař, psychlg, psychiatr), zástupce PČR, MP, OSZ, sudu, PMS ČR, pskytvatel sciálních služeb, zástupce pmáhající NNO. Odbrná pradenská pmc ( 12, dst. 1 zákna SPOD) OSPOD může rdičům dítěte ulžit pvinnst pkud: nezajistili dítěti dbrnu pradensku pmc, ačkliv dítě takvu pmc nezbytně ptřebuje a OSPOD jim t dpručil, nejsu schpni řešit prblémy s pjené s výchvu dítěte bez dbrné pmci (ÚP, ÚS) nevyužili mžnsti dbrné pradenské pmci k překnání prblémů v rdině a k dvrácení umístění dítěte d NRP, neb nedbali dpručení OSPOD splupracvat s PO (dbrné pradenství) neb s mediátrem. II. Oblast výchvných a chranných patření Výchvná patření ( 13, dst. 1 zákna SPOD) Změna půsbnsti v rzhdvání OSPOD becní úřad bce III.typu. Změna zákna rdině 43: napmenutí (dítě, rdiče, jiné sba OZVD, ppřípadě th kd narušuje řádnu péči děti, dhled nad výchvu (sučinnst OSPOD, škly a jiných institucí zejména z bydliště či pracviště dítěte), mezení (ulžit lze dítěti, rdičům neb jiné sbě OZVD zabránění půsbení škdlivých vlivů na dítě zákaz určitých činnstí, návštěv určitých míst nevhdných k sbě a vývji dítěte), pvinnst využít dbrnu pradensku pmc (rdiče, jiná sba OZVD - neb ulžit pvinnst účasti na mediaci (3 hd.) neb terapii. Výchvná patření ( 13a, dst. 1 zákna SPOD) Sud může, vyžaduje-li t zájem dítěte a výchvná patření dle 13 nevedla k nápravě dejmut dítě z péče rdičů neb jiné sby OZVD a nařídit dítěti pbyt ve: středisku výchvné péče, ZDVOP, zařízení pskytvatele zdravtních služeb, dmvě pr sby se zdravtním pstižením. 35