V. Škola v letech 1960 až 1978

Transkript

1 V. Škola v letech 1960 až 1978 Školská reforma z roku 1953 nesplnila oekávání. V druhé polovin padesátých let se proto zaalo vážn uvažovat o obsahové a organizaní pestavb celého školství. První etapa pestavby zaala ve školním roce 1960/61 a její zvláštností na základních školách bylo, že zaala v 1. a v 6. roníku, tj. souasn v prvních tídách obou stup základní školy. K ukonení pestavby tím mlo dojít ve školním roce 1963/64. Školským zákonem z 15. prosince 1960 tak vznikla nová jednotná soustava od mateských až po vysoké školy. Základní devítiletá škola se dlila na 1. stupe ( roník) a 2. stupe ( roník). Kladn bylo pijato i rozhodnutí zrušit tvrtletní klasifikaci žák a ponechat jen hodnocení semestrální. Z dívjších jedenáctiletých stedních škol se staly stední všeobecn vzdlávací školy (od r gymnázia). Možnost navštvovat 9. tídu dostali žáci v Mor. Beroun již v roce Devátá tída nebyla ješt povinná a záleželo jen na rozhodnutí žák, zda této možnosti využijí. Pro devátou tídu se nakonec rozhodlo 17 žák. Ve školním roce 1959/60 se proto škola pejmenovala na devítiletou stední školu. Na škole bylo celkem 17 tíd (483 žák) a 2 oddlení školní družiny (70 žák). V nkterých tídách sedlo 38 i 40 žák. Školní rok 1960/61 byl ve znamení oekávání, co pestavba pinese. Zaalo to vlastn již 1. záí Na žáky ekalo ve škole malé pekvapení. " Slavnostní zahájení školního roku se konalo dne 1. záí 1960 v 7 hod. 30 min. na námstí, kde se shromáždili žáci, uitelé i rodie. Úastníkm vyhrávala hudba patronátního závodu Fatra. Z balkonu radnice promluvili editel školy Jar. Vavrda, pedseda MNV L. Drápal, pedseda MV KS Fr. Kryl, za SRPŠ pedseda Milada Hradilová a za patronátní závod L. ástek. Pionýi pedali hostm kytice. Poad na námstí zakonen Písní práce. V prvodu odešli do školy, kde byly pipraveny uebnice a sešity. Letos poprvé budou všichni žáci dostávat zdarma uebnice a školní poteby." (Kronika školy 1960) Protože Ministerstvo školství a kultury pipravovalo na srpen 1961 celostátní konferenci uitel, na níž mly být zhodnoceny výsledky prvního roku pestavby, chystaly se na všech školách podklady pro jednání místních, obvodních a okresních konferencí. Díky tomu máme dnes k dispozici pomrn podrobný popis škol v celém obvodu ZDŠ Mor. Beroun. Obvodová konference školských pracovník se konala v Mor. Beroun 2. ervna 1961.

2 Organizace škol v obvodu Základní devítileté školy Mor. Beroun k Místo školy ZDŠ Mor. Beroun (1.- 9.r.) abová (1.- 5.r.)* Norberany (1.- 5.r.) Nová Véska (1.- 5.r.) Nové Valteice (1.- 5.r.) Ondrášov (1.- 5.r.) Sedm Dvor (1.- 5.r.)* Stará Libavá (1.- 5.r.) Celkem 8 škol Poet tíd Poet žák editel(ka) školy Jarolím Vavrda Jarmila Drkulová Božena Koláková Jaroslav Šiška Margita Martinátová Josef Králík Marie Pešáková Jiina Stružková *Jednotídní škola v abové byla zrušena , v Sedmi Dvorech Výchovu a vzdlávání na všech školách obvodu ZDŠ Mor. Beroun zhodnotil editel Jarolím Vavrda takto: "V obvodu z celkového potu 691 žák propadá, tj. 3,2 %. Prospchový prmr iní 2,15. Stav odpovídá celostátnímu prmru. Dtí psychiatrickou klinikou prošetených je 25, jsou to dti v normální škole nevzdlavatelné.bylo by vhodné, aby byly zízeny 2 tídy pomocné školy. Tato škola by mohla být spolená i pro Dvorce. Kde to bude, zda v Mor. Beroun i ve Dvorcích, je vedlejší. Pomoc tmto dtem je velmi žádoucí. Výuce na všech školách je vnována zvýšená pozornost I když na našich školách jsou dti eského pvodu z rzných kraj, máme velké procento žák slovenské národnosti, reemigrant z Rumunska i z Maarska. Tento nesourodý kolektiv se nepodailo bhem 16 let stmelit, takže je problémem na našich školách jazyk eský. Dtí, které nedosáhly uspokojivých výsledk je celkem 17. Vtší poet nedostatených je i z matematiky (11) a jazyka ruského (8). V jiných pedmtech je nedostatených velmi málo (6). Prospchový prmr je od 1,8 do 2,4, nejnižší na jednotídní škole v Sedmi Dvorech a na dvoutídní škole v Norberanech Spolupráce s rodii byla zkvalitnna tím, že na tídních besídkách je zárove i výstavka žákovských prací, jejich sešit apod. Rodie mohou porovnávat, posuzovat a hodnotit, že uitel správn klasifikuje a že práce je systematická Všechny školy mají školní pozemek, na kterém vykonávají urité práce spojené s výukou, i dílny, nap. v Ondrášov. Dílny na základní devítileté škole nedostaují a bude nutno, jak bylo plánováno, zídit dílnu tak, aby odpovídala potu žák. Dosavadní dílna v suterénu hlavní budovy nemže být používána pro špatné podlahy Starší žáci používají stolaské i zámenické dílny v závod Fatra a patronátní závod uvolnil dostatek odborník z ad rodi, kteí vždy velmi ochotn nám pi výuce pomáhají. V Ondrášov jsou to Moravskoslezská zídla, která škole v tomto smru pomáhají. Pokud se týká chování, musíme nkteré rodie upozorovat na to, že nejenom školní ád, ale i naízení orgán státní moci a správy, místních a okresních národních výbor jsou taková, že nedovolují mládeži toulání se veer a návštvu veejných místností ani v doprovodu rodi... Cikánským dtem je vnována nejvtší pée jak ve výchov, tak i ve výuce. Dti nepociují ve tídním kolektivu národnostní rozdíl. Nestalo se nám, že by naše dti chovaly se k nim njak cize nebo je ze svých zábav vyluovaly. Ješt v minulém roce byla u nkterých dtí špatná docházka do školy, z vtší ásti se to podailo odstranit Celkem na naší škole je 17 dtí cikánského pvodu."

3 (Z referátu J. Vavrdy erven 1961) Zavedení povinné devítileté školní docházky a zrušení školy v abové v roce 1961 zvedlo poty žák na ZDŠ v Moravském Beroun. K 1. záí 1961 bylo ve škole zapsáno 566 žák a poet dtí rostl i v dalších letech. Svého vrcholu dosáhl ve školním roce 1963/64, kdy bylo zapsáno rekordních 593 žák v 19 tídách. Hlavní budova školy již dávno nestaila, a proto byly tídy umístny v dalších budovách: nad jídelnou školy a ve staré budov hudební školy na Dvoákov ulici. "Podle dosavadních smrnic jsou národní výbory povinny zabezpeit uitelm odpovídající byt a stravování. V dnešní dob však se jeví velký nedostatek byt v Mor. Beroun a k stabilisaci uitelských kádr je také teba, aby byly pro n reservovány odpovídající byty. Pak bude možno získat uitele trvale. V Mor. Beroun je to otázka zajištní 5 až 6 byt " Tak hodnotil J. Vavrda situaci v uitelském sboru na obvodní konferenci ervnu Uitelský sbor se skuten mnil víc, než bylo zdrávo. Každoron to bylo 5 až 6 uitel. Mnili se však také zástupci editele. K podruhé odešel z funkce B. Kramá a místo nho pišel Vlastimil erný ze Dvorc. Po roce se vymnil s Bohuslavem Tydlakou, který v té dob zastával funkci zástupce editele školy ve Dvorcích. Zmny ve vedení škol Mor. Beroun- Dvorce patrn sblížily ob školy natolik, že zaaly organizovat nkteré sportovní akce spolen. Závody v bhu, slalomu a ve skoku na lyžích se konaly ve Dvorcích, v atletice na fotbalovém hišti v Mor. Beroun. Lyžaských závod se nkdy úastnila i ZDŠ Lomnice, hokejových turnaj zase ZDŠ Domašov nad Byt. Okresní pebory se konaly zpravidla ve Vrbn pod Praddem a v Bruntále. K nebývalému rozvoji sportovních aktivit dochází na všech školách po II. celostátní spartakiád v roce Odznaky zdatnosti, 100 jarních kilometr, Sportovní hry mládeže aj. byly celostátn sledovány a vyhodnocovány. Svoje úkoly plnila také Pionýrská organizace, která adu akcí sama organizovala nebo se na nich alespo podílela. Vedle sportovních akcí se úspšn rozvíjela i dtská umlecká tvoivost. V okresních kolech pravideln vystupovaly a vítzily pvecké, recitaní a tanení soubory naší školy. Vedle úspšných sportovc jako byli Duchoslav, Orbes, Holik, Motl, Vicen, Filla, Holiková, Votavová, Chalupová, Grulichová, Dibáková aj. reprezentovali školu v umleckých soutžích Vavrdová, Válková, Pešáková, Gajová, Outlá, Riedl, Humlerová, Houžvová, Roubalíková, Drápalová, ástková, Ková, Králíková, Cholevová a další žáci. První polovina šedesátých let zmnila školu k lepšímu a dnes mžeme íct, že se pestavba školy ve srovnání s padesátými léty povedla. Nebyla to však jen otázka osnov a nových uebnic. Zmnilo se pedevším pojetí vyuování. Modernizace metod a forem práce, diferenciace a skupinová práce pinesly do školy vtší aktivitu, zlepšila se i domácí píprava. Poet propadajících žák zaal postupn klesat a ustálil se kolem 3 %. Vysvobozením pro žáky i uitele bylo otevení zvláštní školy v roce 1964 v Ondrášov. Jediným a dodnes diskutovaným problémem tchto let bylo rušení vesnických malotídních škol. K abové a Sedmi Dvorm pibyla v roce 1966 také dvoutídní škola v Ondrášov.

4 Školní rok 1965/66 byl posledním rokem aktivní služby editele školy J. Vavrdy. Na škole bylo celkem 20 tíd s 549 žáky. I. A I. B II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V.A V. B Tídní uitel(ka) Zapletalová Vlasta Handlová Ludmila Matulíková Bediška Burešová Terezie Prová Jiina Maáková Ludmila Žáková Vra Otáhalová Miluška Kížková Vra Dostálová Dana VI. A VI. B VI. C VII. A VII. B VII. C VIII. A VIII. B IX. A IX. B Tídní uitel(ka) Matulík Viktor Votavová Anna Kašpaíková Stanislava Lichnovská Emílie Vavrdová Vra Sommerová Eva Svobodová Karla Kramá Boivoj Homola Antonín apková Jaroslava Na škole dále psobily: Hanáková Jana a Steinerová Gabriela, v prbhu roku nastoupila Ociepková Eva. Ve školní družin psobily: Svrchokrylová Marie a Homolová Jiina. Základní vojenskou službu v této dob plnili Sedláek Václav, Caisberger Zdenk a Žáek Ladislav. Dne odešel do dchodu po 21 letech psobení v Mor. Beroun editel Jarolím Vavrda. Rozlouit se s ním pišli nejen žáci a uitelé, ale také zástupci msta, patronátních závod a organizací Národní fronty. Svoje rozlouení zapsal do kroniky školy dne : "Odcházím a dkuji vám všem za krásný vztah ke mn a peji vám nejen hodn úspch ve školní a veejné práci, ale i hodn osobního blaha a rodinného štstí. Svému nástupci B.Tydlakovi dkuji za niím nezkalenou spolupráci a peji mu úinnou vaši pomoc a hodn zdaru ve vedení školy s novým zástupcem J. Králíkem. Dkuji i našim správním zamstnancm-uklizekám, že nám pipravovaly pkné prostedí, že naše škola byla známa svojí nemocniní istotou. asto si na vás vzpomene váš bývalý editel... Ješt ped touto událostí bylo odborem školství ONV v Bruntále rozhodnuto, že žáci z obcí Stará Libavá a Norberany budou od poátku školního roku 1966/67 navštvovat ZDŠ v Mst Libavé a žáci z Nové Vésky ZDŠ v Domašov nad Bysticí. Tmito zásahy došlo ke snížení potu žák na škole a bylo nutno zrušit dv tídy. Krom personálních zmn muselo nové vedení školy vyešit ješt jeden, mnohem závažnjší problém. Revizí bylo zjištno, že škola potebuje novou stechu, vetn žlab a okapových rour. Peníze na opravu byly již zajištny, když zaala doslova hoet elektroinstalace v hlavní budov. Podrobná prohlídka školy odhalila další závady. V havarijním stavu byla vodoinstalace a všechny záchody. Z provozu musela být nakonec vyazena celá polovina budovy. Podobn tomu bylo s tlocvinou a školními dílnami. Celá hlavní budova byla zaazena rozhodnutím odboru školství ONV do kategorie A, tj. budovy v havarijním stavu. Do záchranných prací se zapojili všechny závody ve mst, rodie i uitelé. Další pohromy však pišly poátkem roku Nejprve zaala v lednu hoet od trámu v komín tlocvina, v dubnu se propadla podlaha školních dílen. Konen bylo rozhodnuto, že se musí provést generální oprava celé budovy, a to vetn montáže ústedního topení a výstavby nového pavilonu. Realizace celé akce byla stanovena na rok Srpnové události r však všechno zastavily.

5 Ondrášovská škola v roce Zleva uitelé Králík, Klega a Krek. paní uitelky Jiiny Prové v roce 1964 Bh vítzství v roce J. Vavrda pedává ceny úastníkm závodu. Zástupci JZD pebírají Sad pionýr v roce 1957

6 Lyžaské závody ve Dvorcích v roce Na snímku Josef Palas, editel školy ve Dvorcích, Bohuslav Tydlaka a Vlastimil erný. Školní rok 1968/69 zaínal pod dojmem boulivých událostí uplynulého léta. Klidnjší však nebyly ani další msíce. Dne 19. listopadu 1968 zemel ve vku 65 let bývalý editel školy Jarolím Vavrda. Nejistota, vyhrocené osobní vztahy a rostoucí nervozita lidí ovládaly školu ješt nkolik let. Situace se zaala ešit až v roce Po zmnách ve státních a stranických orgánech KS totiž pišly na adu školy. editel školy B. Tydlaka a jeho zástupce J. Králík byli odvoláni z funkcí a vedením školy byl poven Ladislav Žáek. Do funkce zástupce editele nastoupil Ivo Staník, který byl peložen ze Základní devítileté školy ve Dvorcích. Zmny nastaly také ve složení uitelského sboru: z Krnova byla peložena Ludmila Janotová a ze Dvorc Soa Burdová. Novými pracovníky ve školství se stali také ti noví absolventi Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Karel Krabec, Alena Špaková a Vlastimil Špaek. Školní rok 1970/71 ml být rokem konsolidace školy. Organizace školy ve školním roce 1970/71 editel školy: Ladislav Žáek Zástupce editele školy: Ivo Staník První stupe ZDŠ Druhý stupe ZDŠ I. A I. B II. A II. B Žáci Tídní uitel(ka) Ociepková Eva Zapletalová VI. A VI. B VII. A VII. B Žáci 26 Tídní uitel(ka) Kížková Vra Žáková Vra Špaek

7 III. IV. A IV. B V. A V. B Vlasta Burešová Terezie Maáková Ludmila Burdová Soa Prová Jiina Bahulová Marta Jzová Marie Otáhalová Miluška VIII. A VIII. B IX. A IX. B Vlastimil Matulík Viktor Špaková Alena Hanáková Jana Janotová Ludmila Ludmilová Albína Na škole dále psobili: Karel Krabec, Alice Králíková, Josef Králík a Anna Votavová, ve školní družin Božena Navrátilová a Marie Horná-Seemannová. V roce 1971 došlo k ástenému zklidnní a život se zaal vracet do starých, známých kolejí. Nastal as vrátit se ke školní budov a nutným opravám. Nejprve neohlášená návštva z ministerstva a v záí 1971 z krajského odboru školství posuzovaly stav budovy a nakonec rozhodly, že škola není v havarijním stavu, je pouze siln zanedbaná po stránce údržby. Výsledkem byl plán nezbytných opatení, které bylo nutné udlat pro bezpený chod školy. Plánované opravy se však vlekly. V íjnu 1972 se nap. zaalo s opravou stechy, protože se však pracovalo pouze o volných sobotách a nedlích, byla do zaátku zimy hotova jen pední stna a jeden boní štít. V beznu 1973 zaala oprava vodoinstalace, vymovaly se všechny dvee, okna a dokonovala se oprava stechy. Do oprav se zapojili také uitelé. V záí 1974 zaali opravovat budovu školní jídelny a školních dílen. V íjnu 1974 bylo editeli školy sdleno, že musí do konce prosince 1974 vyklidit polovinu budovy, protože v lednu 1975 bude zahájena generální oprava budovy. Konen tedy padlo rozhodnutí, které mlo padnout už v roce 1971, resp. v roce Zmny ve vedení školy, zahájené v roce 1970, pokraovaly i v dalších letech. V roce 1973 byl z funkce zástupce editele školy uvolnn Ivo Staník a na jeho místo nastoupila Zdena Smutná. Funkci však vykonávala jen do 30. listopadu 1974, kdy se odsthovala na Olomoucko. Po jejím odchodu byla do funkce zástupkyn editele školy jmenována Alena Staníková, která pišla do Moravského Berouna v roce 1971 ze Dvorc. Roky byly poznamenány generální opravou školy. Na hlavní budov zstalo pouze 6 tíd druhého stupn a 2 první tídy získaly své stálé místo v poboce školy nad školní jídelnou. Zbývajících 8 tíd bylo v náhradních prostorách: v budov bývalé školy v Nových Valteicích, v klubovn ve Slovanském dom, v hasiské zbrojnici, Granitolu, základní umlecké škole aj. Naštstí mla škola v této dob nejnižší stavy žactva v celé své historii: v prmru kolem 370 žák. Tídy a jejich umístní ve školním roce 1976/77 I. A I. B Tídní uitel(ka) Martinátová Margita Maáková Ludmila Po.žák Umístní Budova školní družiny editel školy: L. Žáek Zást.ed.školy:

8 II. A II. B III. A III. B IV. A IV. B V. A V. B VI. VII. A VII. B VIII. A VIII. B IX. Prová Jiina Burešová Terezie Vítek Jií Matulíková Bediška Koí Zdena Otáhalová Miluška Králíková Alice Bahulová Marta Králík Josef Ludmilová Albína Žáková Vra Matulík Viktor Kížková Vra Staník Ivo Nové Valteice Slovanský dm Granitol Základní umlecká škola Hasiská zbrojnice Polovina hlavní budovy školy A. Staníková Na 2.stupni ZDŠ dále psobili: J. Jureková, S. Burdová, V. Špaek. Ve ŠD pracovaly: B.Navrátilová, M.Seemannová, A.Votavová Od 1. záí 1976 se zaala uvádt do praxe tzv. nová koncepce, oficiáln nazývaná Další rozvoj eskoslovenské vzdlávací soustavy, poítající s prodloužením povinné školní docházky z devíti na deset let a zahrnující veškerou mládež od 6 do 16 let. Projekt nabíhal postupn od 1. tídy a na základní škole ml být ukonen ve školním roce 1983/84. Základní škola se podle projektu mla dlit na dva stupn po tyech postupných ronících: 1. stupe = postupný roník, 2. stupe = postupný roník. Zbývající dva roky povinné docházky mli žáci plnit na jiných typech škol. Nejdležitjší souástí jednotné školské soustavy se tak staly ti proudy stedního školství: stední odborná uilišt, stední odborné školy a gymnázia. Tento stav byl potvrzen školským zákonem ze dne Protože se v tzv. nové koncepci objevily množiny, je nkdy s množinami myln spojována celá pestavba školství. Na základní škole šlo ale pedevším o zmnu metod a forem práce. Nesporným kladem tohoto období bylo, že se uitelé museli povinn zúastovat rzných školení a ukázkových hodin na vybraných školách okresu, a tak se vlastn dále vzdlávat po stránce odborné i metodické. V této dob vznikly také nap. sdružené pedmtové komise Základních škol Dvorce, Mor. Beroun a Razová. Významnou zmnou prošlo výchovné poradenství a píprava žák na volbu povolání, nebo k vycházejícím žákm 9. tíd se mohli pidat i výborní žáci 8. tíd. Besedy s rodii a cykly pednášek pro vycházející žáky z oblasti spoleenského chování, sexuologie, ale i souasné módy, se staly pravidelnou souástí života školy. Pipoteme-li k tomu každoroní školní akademie, dtská divadelní pedstavení a adu jiných akcí pro školu a veejnost, a to vše v provizorních podmínkách, mžeme se jen sklonit ped pracovním vyptím tehdejších uitel, ale i žák, nebo i na n všechny tyto problémy siln doléhaly. Mnoho práce bylo vykonáno také díky rodim, zejména ženám a matkám našich žák. Ve školním roce 1976/77 byla ukonena oprava první poloviny školní budovy, koncem listopadu 1976 se poprvé zaalo topit v ústedním topení. Do té doby se všude topilo v kamnech a uhlí se donášelo ze sklepa. Po jarních prázdninách se tídy pesunuly do opravené ásti budovy, kterou bhem tí dn dokázali uitelé a rodie žák vyistit a pipravit, aby mohla okamžit zaít druhá fáze generální opravy, tj. oprava druhé poloviny školní budovy. Rok 1977 však pinesl další pekvapení. "Dne 14. prosince byla zahájena oprava budovy školní družiny (jídelny). Ješt nebyla

9 ukonena oprava hlavní budovy a již byla zahájena oprava budovy vedlejší. Objevila se možnost kapacity finanního krytí a tato možnost byla využita. První tídy byly pemístny na Slovan a do požární zbrojnice a tídy z tchto míst do zasedací místnosti MstNV a do klubovny komunálních služeb. Tím se kritická situace ješt vyhrotila. Ponvadž byla plánována hlavn oprava školní jídelny a kuchyn, byla kuchyn pesthována do pionýrského tábora a jídlo bylo dováženo do školy. Jídelna byla upravena z tlocviny. Tmito dalšími obtížemi a pesuny byl ukonen rok 1977." (Kronika školy 1976/77) Jarní prázdniny roku 1978 byly opt vnovány úklidu, tentokrát druhé ásti opravené budovy. Generální oprava školy se chýlila ke konci a tídy se postupn vracely zpátky pod jednu stechu. Nejobtížnjší období, jak se alespo zdálo, skonilo.