INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - JESENICKO. Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu. Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko 1(153)

Transkript

1 Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko DRUH DOKUMENTU: INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - JESENICKO ZADAVATEL: Olomoucký kraj Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu 1(153)

2 OBSAH 1 Úvod Identifikační údaje Účel a forma zpracování Význam a účel IPRÚ Definice IPRÚ Cíle IPRÚ Řešené území IPRÚ Vazba IPRÚ na strategické dokumenty Analýza cestovního ruchu v daném území včetně swot analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující prolematiku cestovního ruchu Analýza cestovního ruchu v daném území Přírodní památky a atraktivity CR Kulturní, technické památky a atraktivity CR Jeseník Infrastruktura a služby CR lázeňství Venkovský cestovní ruch Hippoturistika Infrastruktura a služby CR zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace, vodní atrakce, rybaření Kongresový a incentivní cestovní ruch Infrastruktura a služby CR ubytovací a stravovací zařízení Doprovodná infrastruktura, atraktivity a atrakce CR Informační centra Dopravní systémy, Ski a cyklobusy Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území Faktory ovlivňující cíle IPRÚ Definice tématických zón Vymezení a zaměření tématických zón CR na Jesenicku Možnosti rozvoje daného území Definice potenciálu cestovního ruchu Přírodní potenciál a rekreační využití území Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Potenciál cestovního ruchu srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU Socioekonomická analýza území Lokalizace a geografický popis Kulturně historický vývoj Demografická a vzdělanostní struktura Životní prostředí a ochrana přírody SWOT analýza Tématická SWOT území Atraktivity cestovního ruchu Infrastruktura cestovního ruchu Nabídka služby, produkty, kvalita, lidské zdroje Organizace, řízení, marketing a financování cestovního ruchu Poptávka návštěvníci Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu (153)

3 2.9.2 Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k využití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu Zásadnost a význam těchto problémů Cíle a strategie řešení těchto problémů Popis aktivit naplňujících dosažení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství Aktivity 3.1 veřejný a neziskový sektor Aktivity 3.3 soukromý sektor Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu Finanční plán, včetně popisů způsobů financování ativity soukromého sektoru Aktivity veřejného sektoru (prioritní) Aktivity soukromého sektoru Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit Časový harmonogram tvorby IPRÚ (od zveřejnění výzvy) Časový harmonogram administrace IPRÚ Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ Organizační a personální zajištění přípravy, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Řídící struktura tvorby IPRÚ Řídící struktura administrace IPRÚ Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ Popis projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci iprú, veřejné projednání iprú Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ Veřejné projednání IPRÚ Analýza rizik IPRÚ Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Udržitelný rozvoj Seznam Zkratek Přílohy (153)

4 1 ÚVOD 1.1 Identifikační údaje Zadavatel Olomoucký kraj Jeremenkova 40a) Olomouc Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská Šumperk Zpracovatel Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Horní náměstí Olomouc Předkladatel Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská Šumperk Schvalující orgán Výbor Regionální rady NUTS II Střední Morava Jeremenkova 40b) Olomouc 1.2 Účel a forma zpracování Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko (dále jen IPRÚ ) byl zpracován za účelem plánovaného integrovaného rozvoje území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu na území Jesenicka, a to ve vazbě na výzvu Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen RR RS SM) k předkládání IPRÚ v prioritní ose 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. 4(153)

5 Vymezené území Jesenicko zahrnuje katastrální území obcí Jeseník, Lipová lázně, Ostružná, Bělá pod Pradědem a Česká Ves. Projekty, jejichž realizace se předpokládá ve vymezeném území, budou následně, na základně samostatných, případně specifických výzev, předkládány jako žádosti o dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP), a to konkrétně do prioritní osy 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby. Forma a způsob zpracování dokumentu IPRÚ vychází z Metodického pokynu RR RS SM pro výzvu 02/ Význam a účel IPRÚ IPRÚ je jedním z účinných nástrojů regionální politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových politik v určitém území, a to zejména vazbou budoucích projektů v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu s jinými odvětvími (ochrana životního prostředí, dopravní dostupnost, vzdělávání a konkurenceschopnost, rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost aj). Zároveň může představovat pomocný nástroj pro čerpání finančních prostředků z různých zdrojů (fondů či rozpočtů) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících rozvoj určitého území jako centra regionu prostřednictvím cílené a soustředěné alokace finančních prostředků do geograficky vymezeného území s všeobecným či tématickým zaměřením. V kontextu ROP je IPRÚ chápán jako odvětvový nástroj regionální politiky, zaměřený primárně na řešení problémů a rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu jako klíčového odvětví, s návazností na koordinaci s jiným odvětvovými politikami. V delším časovém horizontu by mohl IPRÚ sehrávat roli hlavního koordinačního mechanismu při realizaci regionální politiky cestovního ruchu ČR v kontextu jednotného územně-organizačního členění ČR (zejména s vazbou na turistické regiony) s návazností na možné čerpání podpory ze strukturálních fondů EU, případně dalších domácích zdrojů, budou-li takové existovat (např. programy Státního fondu rozvoje cestovního ruchu, krajské programy apod.). 1.4 Definice IPRÚ Integrovaným plánem rozvoje území se obecně rozumí soubor vzájemně funkčně, tj. obsahově i časově, provázaných aktivit (opatření a intervencí), které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území s důrazem na jejich provázanost a efektivitu, jsou realizovány v rámci odvětvového (tématického) přístupu na vymezeném území a směřují k dosažení stanovených cílů. 5(153)

6 IPRÚ představuje nástroj podpory a zvyšování konkurenceschopnosti vymezeného území, jako destinace cestovního ruchu, ve vztahu k jiným domácím destinacím i vůči jiným státům. IPRÚ v kontextu ROP je základním koordinačním rámcem: - navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje; - za účelem identifikace, koordinace a řešení současných problémů a rozvoje atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území; - ve vztahu potenciálu rozvoje cestovního ruchu k existujícím vnějším omezujícím podmínkám jeho realizovatelnosti, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, ochranu kulturního dědictví, rozvoj (eko)zemědělství, rozvoj dopravy, územní a urbánní rozvoj; - v návaznosti na čerpání podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období , zejména ROP. 1.5 Cíle IPRÚ Hlavním cílem IPRÚ je podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území. Tento hlavní cíl IPRÚ vychází mj. z globálního cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Specifické cíle IPRÚ povedou k naplňování globálního cíle postupnými kroky: a) Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých vzájemně souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu b) Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu s rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb Efektivita IPRÚ je založena na integrovaném přístupu k rozvoji cestovního ruchu, který spočívá především v koncentraci a logické provázanosti jednotlivých realizovaných aktivit. Integrovaný přístup přináší významný synergický a multiplikační efekt, který efektivně mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Synergickým efektem se rozumí vzájemná podpora realizace a zvyšování efektivity dopadů jednotlivých aktivit, jsou-li plánovány, připravovány cíleně a koordinovaně. Multiplikační efekt pak představuje přelévání efektivity 6(153)

7 dopadů aktivit i mimo oblast cestovního ruchu, např. do sociální oblasti, oblasti rozvoje občanské vybavenosti apod. Hlavní výhodou integrovaného přístupu je schopnost dlouhodobě dosahovat synergického a multiplikačního efektu při rozvoji území a také podpora uplatňování principu partnerství při strategickém plánování. Princip partnerství je založen na rozvoji vzájemné komunikace a spolupráce mezi subjekty působícími či podílejícími se na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území, a to jak z řad soukromého, tak i veřejného a neziskového sektoru. V procesu strategického plánování je princip partnerství naplňován aktivní účastí jednotlivých relevantních zájmových skupin subjektů při tvorbě strategických dokumentů, včetně IPRÚ. 1.6 Řešené území IPRÚ Jesenicko, jako vymezené území v kontextu definice prováděcího dokumentu ROP se sestává z území následujících obcí a jejich katastrů (dále jen vymezené území ). Vymezené území se geograficky shoduje s územím dobrovolného svazku obcí Mikroregion Jesenicko. Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území Název obce Jeseník Jesenicko Bělá pod Pradědem Česká Ves Lipová - lázně Ostružná Zdroj: APRCR OK (výhled ) Název místní části Bukovice Dětřichov Jeseník Adolfovice Domašov Bělá Filipovice Česká Ves Horní Lipová Dolní Lipová Ostružná Ramzová Petříkov 1.7 Vazba IPRÚ na strategické dokumenty Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) a současně také zpracovaná Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/ (výhled ) jsou strategickými dokumenty pro naplnění stanovených cílů rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Analytické části definují výchozí pozici. Návrhové části pak vize a cíle, kterých má být 7(153)

8 dosaženo a strategii pro naplnění cílů formou jednotlivých opatření. Akční plány pak detailně popisují jednotlivé aktivity. IPRÚ zejména navazuje a dále rozpracovává obsah Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) ve vztahu k vymezenému území. Nad rámec tohoto dokumentu IPRÚ identifikuje a hledá možná propojení aktivit vzájemně územně či předmětně souvisejících s vlivem na řešení identifikovaných problémů v oblasti cestovního ruchu. IPRÚ získané informace dále do větších podrobností rozpracovává, a to s ohledem na výše uvedený účel a cíl IPRÚ. IPRÚ čerpá z informací níže uvedených strategických či analytických dokumentů jak na místní, krajské tak celostátní úrovni. Dokumenty zohledněné při zpracovávání IPRÚ: Odvětvové strategické dokumenty: - Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období ; - Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) (dále APRCR OK ) ; - Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/ (výhled ); - Kvantifikační analýza potenciálů (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka, dále jen Kvantifikační analýza Jesenicka, nebo Kvantifikační analýza; - ROP hlavní cíl - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle ROP byly stanoveny SMART indikátory, a to počet projektů 147, počet podpořených podniků 60, soukromé financování MSP 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) 11,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů 80. Neodvětvové strategické dokumenty: - Strategie regionálního rozvoje ČR; - Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje; - Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky; - Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje; 8(153)

9 - Strategie rozvoje Mikroregionu jesenicko Situační analýza Mikroregionu jesenicko Situační analýza - Strategie rozvoje Jesenické místní akční skupiny Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky zpracované v rámci výzkumného projektu - Výzkum pro potřeby regionů MMR č. WB-08-04; - Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku Jiné dokumenty: - Programový a prováděcí dokument ROP NUTS II Střední Morava; - Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města; - Programový dokument - Integrovaný operační program pro období ; - Statuty organizací - sdružení cestovního ruchu; - Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje; - Pilotní projekt Horská rekreace v Jeseníkách; - Geografie cestovního ruchu České republiky; - Atlas cestovního ruchu České republiky; - Analýza Aixplan; 9(153)

10 2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ VČETNĚ SWOT ANALÝZY A ANALÝZY VAZEB NA DALŠÍ SEKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROLEMATIKU CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Analýza cestovního ruchu v daném území Analýza cestovního ruchu se skládá z analýzy nabídky, tj. atraktivit, infrastruktury a služeb cestovního ruchu a z analýzy poptávky, tj. návštěvnosti a profilu návštěvníka turisty apod. Analýza nabídky byla provedena strukturovaně dle jednotlivých druhů atraktivit a druhů infrastruktury typických pro určitou formu cestovního ruchu za jednotlivá sídla, oblasti spadající do vymezeného území. Analýza poptávky obsahuje zejména údaje o návštěvnosti vybraných (významných) atraktivit cestovního ruchu. Prostorová diferenciace se stala základním předpokladem turistické migrace. Z míst trvalého bydliště se rekrutuje účastník cestovního ruchu, který reprezentuje stranu poptávky uspokojovanou na trhu cestovního ruchu adekvátní nabídkou, jehož rozhodování ovlivňuje řada faktorů a vyplývajících potenciálů. Mezi nimi mají dominantní postavení životní úroveň, kvalita životního prostředí a v neposlední řadě i úroveň předkládané nabídky. Analýza cestovního ruchu obsahuje i ty atraktivity a infrastrukturu cestovního ruchu nenacházející se fyzicky na vymezeném území, ale má mající k němu relevantní vztah, zejména z pohledu využitelnosti návštěvníkem vymezeného území Přírodní památky a atraktivity CR Ve výčtech a tabulkách uvedených níže jsou uváděny veškeré významné prvky atraktivit, které se nachází či mají úzký vztah k vymezenému území. Jeseníky Téměř polovina Jeseníků spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd s Velkou a Malou kotlinou. V regionu jsou četné naučné stezky. Přehled chráněných území CHKO Jeseníky: Reliéf oblasti má charakter členité hornatiny s hluboce zaříznutými údolími. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými 10(153)

11 horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humusoželezité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé. Potencionální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například u Sněžné kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.) Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9 C). Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti. Tabulka 2: Národní přírodní rezervace turistický region Jeseníky NPR Region Rozloha (ha) Přírodní oblast Rašeliniště Skřítek Šumpersko 166,7 Hrubý Jeseník Rejvíz Jesenicko 331,3 Hrubý Jeseník Šerák Keprník Jesenicko 800,1 Hrubý Jeseník Králický Sněžník Hanušovicko 1694,7 Hrubý Jeseník Praděd Jesenicko 2031,4 Hrubý Jeseník Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody Tabulka 3: Národní přírodní památky turistický region Jesenicko NPP Region Rozloha (ha) Přírodní oblast Na Špičáku Jesenicko 7,1 Předhoří Hrubého Jeseníku Jeskyně Na Pomezí Jesenicko 13,8 Hrubý Jeseník Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody Od r nebyla vyhlášena na území turistického regionu Jeseníky žádná nová národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka. Další maloplošná chráněná území na Jesenicku představují přírodní rezervace a přírodní památky. Významnou přírodní atraktivitu regionu tvoří Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku, přičemž Jeskyně Na Pomezí jsou druhým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Jeseníkách. Přírodní potenciál Jeseníků (Jesenicka) vytváří velmi vhodné podmínky pro všechny formy letní i zimní turistiky, aktivní a poznávací dovolené, odpočinku a relaxace v nenarušeném horském prostředí. 11(153)

12 2.1.2 Kulturní, technické památky a atraktivity CR Jeseník Nejznámějším turistickým místem je Jesenický okruh, který zahrnuje trasu Jeseník - Křížový vrch - Zlatý Chlum (rozhledna) Čertovy kameny - Česká Ves Krajník Bezručův pramen - Pod Rumunským pramenem Jeseník, Ramzová, Lipová - lázně Jeskyně Na Pomezí. V Jeseníku se nachází Vodní tvrz (dnes sídlo Vlastivědného muzea), bývalé sídlo vrchnosti biskupského velkostatku, označovaný jako zámek, pochází z 13. století. Tato stavba je v jádru gotická, přestavěná v letech v renesančním stylu. Původní půdorys byl jen málo pozměněn pozdějšími přístavbami k nimž patří i vstupní brána. Padací most na severní straně, připomínaný ještě v roce 1689, byl nahrazen kamenným mostem. Hrad je postavený celý z kamene a dodatečně byla vylámána vnější okna, původně jen úzké střílny. Osvědčil se jako pevnost ještě za švédského vpádu a později sloužil jako sídlo vrchnostenské správy jesenického velkostatku. Z církevních památek zasluhuje pozornost především farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zmínka o něm je z roku O jeho obnově v roce 1457, pravděpodobně po nějakém požáru, se píše ve farní kronice teprve na počátku 19. století, kdy o tom tehdejšímu faráři Rotherovi přinesl jeden měšťan listinu. Kostel měl nádherný hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, jíž byl kostel zasvěcen, a dva boční oltáře sv. Hedviky a sv. Ondřeje. Roku 1696 a 1737 kostel zničily požáry a roku 1804 byl kostel opět opraven. Ve srovnání se 17. stoletím se ovšem změnil vnitřek kostela. Boční oltáře byly nyní zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně s obrazy malovanými v roce 1763 Eliášem Františkem Herbertem. Osada Jeseník Lázně vznikla na rozhraní 18. a 19. století a ještě v roce 1811 nebyla v topografickém popisu statku Jeseník zvlášť uvedena, protože byla počítána k městu Jeseník. Bylo zde několik dřevěných chalup a v jedné z nich se roku 1799 narodil Vincenz Priessnitz, světoznámý zakladatel vodoléčby. Další pamětihodnosti území: - Bludný balvan - důkaz zásahu ledovce ve starších čtvrtohorách, umístěn v parčíku před Vodní tvrzí. - Radnice pozdě renesanční z roku Měšťanský dům Katovna rokoko, Priessnitzův pomník ve Smetanových sadech 1909, autor Josef Obeth. - Busta N.V.Gogola autor R. Chorý. - Morový sloup Nejsvětější Trojice 1. polovina 18.století. - Pamětní deska K. Ditterse z Dittersdorfu - zakladatel něm. Komické opery. - Priessnitzovo sanatorium, Rozhledna na Zlatém Chlumu, Pomník obětem čarodějnických procesů, (153)

13 - Český pomník se sochou Hygie, autor J. V. Myslbek. - Léčebné prameny, v okolí lázní a města je na 70 pramenů. Lipová - lázně Pomník obětem frývaldovské stávky ve středu obce. Bronzové sousoší z roku 1961 je dílem akademického sochaře R. Doležala. Na místním hřbitově hrobka rodiny Schrothů (u vstupní brány) i hrob jedné z obětí stávky v roce 1931 R. Haukeho. Naproti budově pošty bývalá rychta, klasicistní architektura z přelomu 18. a 19. století. Ostružná Pozdně barokní kostel sv. Tří králů z roku 1794 s obrazy od A. Handkeho. Česká Ves Kostel sv. Josefa vysvěcen v roce 1928 s ojedinělým dvouvěžovým řešením. Rodný dům Johana Schrotha. Pomník obětem I. světové války autorem je sochař Franz Franke. Mariánský sloup - vytesán z bílého mramoru uznávaným kamenosochařem Rafaelem Kutzerem v roce Bělá pod Pradědem Zřícenina hradu Adelsburg založen cca ve století. Barokní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domařově z roku Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domařově z roku Tabulka 4: Hrady a zámky Jesenicko Okres Místo Název objektu Popis Jeseník Jeseník Vodní tvrz Plnila obrannou funkci. Na místě tvrze stála původní věž ze 14. stol. obklopená vodním příkopem, později přestavována a rozšiřována (v renesanci i baroku). Stálé expozice. Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu OK 2003 Tabulka 5: Jeskyně turistický region Jeseníky Okres Místo Název objektu Vápenná Jeskyně Na Pomezí Jeseník Písečná Jeskyně Na Špičáku Zdroj: APRCR OK (výhled ) 13(153)

14 Tabulka 6: Rozhledny turistický region Jeseníky Okres Místo Název objektu Jeseník Jeseník Zlatý Chlum Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 7: Muzea výběr Okres Místo Název instituce Česká Ves Muzeum veteránů Jeseník Vlastivědné muzeum Jeseník Jeseník Muzeum Vincenze Priessnitze Lipová - lázně Muzeum Slezského Semmeringu Lipová - lázně Muzeum Johanna Schrotha Zdroj: APRCR OK (výhled ) Infrastruktura a služby CR lázeňství Lázeňství je nejen nedílnou součástí zdravotní péče, ale i významnou součástí cestovního ruchu. Vystupuje jako komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice a s ohledem na minimální vlivy sezónnosti a výrazně delší průměrnou dobu pobytu patří pobyty v lázních zároveň mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu. Lázeňství prochází nejen v Olomouckém kraji transformací, jelikož ubývá pacientů v rámci komplexní lázeňské léčby, kterým pobyt i léčení hradily zdravotní pojišťovny. Lázně se musí více orientovat na komerční klientelu, a to znamená diferencovat, inovovat a zejména zkvalitnit rozsah nabízených služeb. Tabulka 8: Lázně a sanatoria Lázně Lázně Dolní Lipová Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník Zdroj: C.O.T. Business, doplněno Hlavní léčebné zaměření nemoci kožní, poruchy metabolismu (cukrovka, obezita), poruchy činnosti štítné žlázy. nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, duševní poruchy, kožní a gynekologické nemoci, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí. Přírodní léčebné zdroje klima klima 14(153)

15 Lázně Jeseník Lázně byly založeny zdejším rodákem, přírodním léčitelem Vincenzem Priessnitzem. V současné době mají lázně primát jako speciální neurotické lázeňské zařízení. Léčí se zde nemoci z povolání, krevní choroby, bronchitidy. V areálu lázní i nejbližším okolí je řada historických památek a objektů. Nejvýše položené je Priessnitzovo sanatorium z roku 1910 od architekta Bauera. Lázeňskou kolonádu zdobí několik pomníků. Ze středu lázní vede řada kondičních lázeňských okruhů pro pacienty. K rekreačním účelům slouží tzv. Jižní svah. Léčebné lázně - dýchací cesty, nervové choroby, budova Radnice, Vodní tvrz, budovy bývalého kláštera, měšťanský dům v Tovární ulici, řada pomníčků V. Priessnitzovi - zakladateli lázní. Lázně Lipová Lázně byly založeny Johanem Schrothem ( ), rodákem z České Vsi. První pacientka se zde léčila v roce 1837, avšak úřední povolení ke zřízení léčebného ústavu dostal Schroth až v roce Léčba byla založena na přísné redukční dietě. Po smrti J. Schrotha se správy lázní ujal jeho syn Emanuel. Léčba cukrovky, nemoci látkové výměny, turistické a lyžařské centrum, v blízkosti - Jeskyně Na Pomezí, vápencové a mramorové lomy Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Typickými projevy venkovského cestovního ruchu jsou ohleduplný vztah k přírodě a ke krajině, decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a eliminovat tak negativní dopady cestovního ruchu, dále komorní, téměř rodinné prostředí a pochopení pro individuální přání a aktivity návštěvníků a turistů. Charakteristickým rysem je zázemí ve venkovských a podhorských oblastech, kde představuje originální nabídku produktu cestovního ruchu včetně poskytování čerstvých produktů hospodářství (často i ekologických potravin) hostům. Jednou z forem venkovského cestovního ruchu je agroturistika, která je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako hlavní nebo vedlejší příjem. Levnější prvotní vstupy umožňují přijatelné ceny služeb. Ekoagroturistika je forma agroturistiky, která se uskutečňuje v zemědělských usedlostech s ekologicky vedeným zemědělstvím. Nabízí možnost konzumace takto vypěstovaných potravin a dále aktivní odpočinek ve venkovském prostředí (např. pomoc při zemědělských pracích, jízdu na koni, na kole apod.) 15(153)

16 Ačkoliv vyvolává turistický region Střední Morava (zejména část Haná) silnou asociaci se zemědělstvím a s venkovem, nejsou zde příliš příznivé podmínky pro rozvoj agroturistiky ani venkovské turistiky. Lepší je situace v regionu Jeseníky, zejména v podhůří Jeseníků, ale ani zde se nedaří rozvíjet venkovský cestovní ruch ve větším měřítku. Tento stav dokládá skutečnost, že na webových stránkách organizace ECEAT (významné organizace působící v oblasti venkovského cestovního ruchu na území České republiky, se v nabídce venkovského cestovního ruchu nachází pouze jeden subjekt na Střední Moravě (Velký Újezd) a 2 subjekty v Jeseníkách (Pension SAM a Ranch M, oba ve Vernířovicích) a na webových stránkách je v sekci agroturistika odkaz pouze na hřebčinec Marwin v Hynčicích. V katalogu Venkovská turistika v Olomouckém kraji je uvedeno celkem 34 subjektů, z toho většina je zaměřená na jízdu na koni Hippoturistika V turistickém regionu Jeseníky je připraven atraktivní projekt jezdecké stezky Jeseníky na koni. Jedná se o uzavřený okruh, který navazuje na již několik let fungující páteřní stezku Vernířovice Malá Morávka Kružberk Vlkovice Nový Jičín Příbor a dále do Beskyd. Nový okruh je vedený kolem masívu Pradědu a s uvedenou páteřní stezkou má společný úsek Vernířovice Malá Morávka. Pak se odklání k severu a vede po trase Vidly Rejvíz a přes Českou Ves se stáčí k jihu přes Jeseník, Ostružnou a Brannou zpět do Vernířovic. Do této akce jsou kromě organizace Jeseníky Sdružení cestovního ruchu zainteresováni Jízdárna Černý kůň Staré Město, Stáj Petra Velké Losiny, Ranch "M" Vernířovice, Ranč Orel Česká Ves, Ranch Viktorie Šumperk a Ranč Dolní Studénky. Tento jesenický okruh bude napojen na páteřní jezdeckou stezku, která je budována v sousedním Pardubickém kraji a končí u hranic Severní Moravy na Ranči Jeřáb u Červené Vody. Tato stezka bude pokračovat přes Podlesí (Arivaranch) do Starého Města a odtud jedním směrem do Branné a druhým směrem po trase Staré Město Paprsek Travná hora Smrk Horní Lipová Jeskyně Na Pomezí Česká Ves Infrastruktura a služby CR zimní sporty a rekreace Jeseníky Pestrou, turisticky velmi atraktivní lyžařskou oblast Jeseníky tvoří Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Leží zde jedny z nejznámějších zimních středisek České republiky, celou oblast protkávají četné lyžařské běžecké trasy. Jeseníky jsou obecně známy jako region pro zimní sporty. 16(153)

17 Sjezdové lyžování Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) turistický region Jeseníky Celková Počet délka Lokalita vleků sjezdovek (m) Přepravní kapacita vleků osob/hod Praděd Ovčárna Ostružná Petříkov Ramzová Šerák Branná Ski Centrum Miroslav Lipová - lázně Lázeňský vrch Lipová - lázně Snowpark Filipovice Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování Přepravní Průměrná Přepravní Přepravní Obec kapacita délka kapacita kapacita vleků sjezdovek (v vleků na km vleků na (os/hod) m) sjezdovky rozlohu obce Bělá pod Pradědem ,2 1,13 73,27 Lipová-lázně ,0 1,35 69,86 Ostružná ,5 0,69 416,19 Jeseník 175,0 0,00 0,00 Jesenicko ,85 101,54 Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka Jesenicka Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyžování můžeme hodnotit na základě stanovení bazické úrovně únosné kapacity vybavenosti, kterou je např. oblast Krkonoš, jakožto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyžování. Základním ukazatelem hodnocení je Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti. Byly využity ukazatele průměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vleků na km sjezdovky. Tabulka 9b) uvádí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelů za zkoumané obce. Průměrná přepravní kapacita vleků na km 2 rozlohy obce je na Jesenicku 101,5 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyžování je tak na Jesenicku na 43 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Jesenicko i v průměrné délce sjezdovek, i když ne nijak výrazně (90 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četnosti rozložení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, že ve zkoumaném území chybí sjezdovky delší než 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky) hodnotí vyváženost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní průchodnost sjezdovek. Hodnocení 17(153)

18 současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protože stanovení ideálního poměru je složité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpůrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vleků. Jesenicko jako celek se podle tohoto ukazatele příliš neliší od lyžařských areálů v Krkonoších. Tyto výsledky jsou však výjimečným postavením Ramzové (jako jediné středisko může konkurovat délkou svých sjezdovek největším areálům v Krkonoších). Bez Ramzové, resp. katastrálního území Ostružná, již ukazatel převyšuje hodnotu 1 a indukuje malou délku sjezdovek vzhledem k přepravním kapacitám vleků. Běžecké lyžování Tabulka 11: Běžecké trasy (2007) Turistický region Jeseníky (Jesenicko) Lokalita Délka tratí v km Běžecké trasy na Jesenicku 113 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Lyžařské školy V Jeseníkách nabízí služby dětem i dospělým síť lyžařských škol: SUN SKI & BOARD School působí v 7 střediscích, další lyžařské školy v regionu jsou Ski MAX, Loap Ski School, Sherpa Ski School, SKI & SNOWBOARD School. Snowtubing a Snowcart Na Ramzové je možnost vyzkoušet si Snowtubing a Snowcart (sjíždění svahů ve sněžných člunech). Tabulka 12: Snowtubing a Snowcart (2007) turistický region Jeseníky Snowtubing a Snowcart Ramzová, Snowtubing a Snowcart Zdroj: APRCR OK (výhled ) Letní sporty a rekreace, vodní atrakce, rybaření Možnosti pro koupání a vodní sporty nabízejí v Jeseníkách lomy na Žulovsku a přehradní nádrž v Dolním Bušínově na Zábřežsku. V celém regionu je nedostatečná nabídka koupání. 18(153)

19 2.1.8 Kongresový a incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch. Tabulka 13: Kapacity pro kongresový cestovní ruch Jesenicko Název Místo Třída Počet Počet pokojů lůžek Hotel Slovan Jeseník **** Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník... Zdroj: Kongresová a incentivní turistika 2004, doplněno Infrastruktura a služby CR ubytovací a stravovací zařízení Jeseníky Tabulka 14: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Olomouckého kraje (k ) turistický region Jeseníky Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Jeseník Zdroj: ČSÚ 1. Ubytovací zařízení V turistickém regionu Jeseníky je počet ubytovacích zařízení rovnoměrně rozvrstven mezi okresy Jeseník a Šumperk. Zajímavé je porovnání počtu pokojů a samotných lůžek, kde dochází mírnému rozptylu. V okrese Jeseník připadají na jedno ubytovací zařízení pouze 50,7 lůžek. Co se týče celkového součtu za turistický region Jeseníky, tvoří zhruba 2/3 celkového počtu ubytovacích kapacit v Olomouckém kraji. U údajů v tabulce je zřejmé, že dochází k poklesu jak počtu ubytovacích zařízení, tak počtu pokojů, i k mírnému poklesu počtu lůžek. Tabulka 15: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů Turistický region Jeseníky Okres Hotely Hotely **** Ostatní hotely a penziony Ostatní ubytov. zařízení Kempy Chatové osady Ostatní Počet lůžek celke m Jeseník (2005) Jeseník (2006) Území Jesenicko (2006) Zdroj: ČSÚ (153)

20 Z výše uvedené tabulky, která udává počet a druh hromadných ubytovacích zařízení v turistickém regionu Jeseníky, je patrné, že se v celém regionu v r nebylo ani jedno zařízení, které by svou kvalitou odpovídalo náročnější klientele. Většinu zařízení tvořily hotely nižší kategorie (*** a méně), dále pak celá řada penzionů a také ubytování v soukromí, kde kvalita ubytování je velmi diferencovaná od vynikající po zcela nevyhovující. V r došlo k významné změně, jelikož byl po rekonstrukci opět zahájen provoz hotelu Slovan (63 lůžek) v Jeseníku. Hotel je zařazen mezi čtyřhvězdičkové ubytovací kapacity a zřetelně rozšířil nabídku ubytování vyšší kvality pro náročnější klientelu. V rámci této problematiky byl pro oblast Jesenicka potenciál ubytovacích možností hodnocen podrobněji (kvantifikační analýza). Srovnáme-li námi sledované území Jesenicka, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a internetovými informacemi, zejména v horských střediscích a lázních. 1 Důvodů, resp. příčin těchto uvedených rozdílů je zde více. Prvním je fakt, že údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, což při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého (např. v Ostružné). Navíc zde působí i problém určení hromadného ubytovacícho zařízení či etiky hlášení nových podnikatelů v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem kvality středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lůžek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská střediska (lázně Jeseník 54 %, Lipová lázně 41 %), horská střediska již méně (Bělá pod Pradědem 39 %, Ostružná 12 %), nejméně příznivá situace je již v České Vsi 26 %. Tabulka 16: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Jesenicka databáze ČSÚ 2006 databáze ESF MU 2008 Obec počet HUZ počet lůžek v HUZ počet HUZ počet lůžek v HUZ počet indiv. ubyt. zařízení počet lůžek v nich počet ubytovacích zařízení celkem lůžka v ubyt. zařízeních celkem Česká Ves Bělá pod Pradědem Jeseník Lipová-lázně Ostružná Jesenicko celkem Metodický postup našeho šetření byl následující. Využití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy. 20(153)

21 Pozn.: Mezi individuálními ubytovacími zařízeními najdeme zejm. penziony, horské chaty a chalupy, apartmány, ubytování v soukromí 2. Stravovací zařízení Z níže uvedené tabulky je patrné, že většina provozoven stravovacích zařízení má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). Celé území Jeseníků pak tvoří jen okolo 27 % z celkového počtu provozoven v Olomouckém kraji. Tabulka 17: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) turistický region Jeseníky Kraj/okres Charakter provozu Kategorie počtu zaměstnanců celoroční sezónní a více Jeseník Zdroj: ČSU Tabulka 18: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) turistický region Jeseníky Počet pohostinských provozoven Kraj/okres s podáváním s podáváním celkem jídla nápojů Jeseník Zdroj: ČSÚ s ostatními službami Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojů, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími službami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojů bez teplé kuchyně. Tabulka 19: Počet pohostinských provozoven na 100 km 2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m 2 (2005) turistický region Jeseníky Pohostinské provozovny Území (kraj, okres) celkem charakter provozu kategorie velikosti odbytové plochy celoroční sezónní do a více Jeseník 15,30 13,63 1,67 5,56 6,68 2,78 Zdroj: ČSÚ Region má své gastronomické speciality jako např. bylinný likér Praděd, Jesenický Priessnitz liquer, pivo z pivovaru Hanušovice, biopotraviny z firmy PRO-BIO Staré Město a staroměstské máslové trubičky. 21(153)

22 Doprovodná infrastruktura, atraktivity a atrakce CR Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky Nejznámější turistické trasy v Jeseníkách: - Červenohorské sedlo Praděd Jelení studánka; - Rýmařov Jelení studánka; - Loučná Skřítek U Škaredé jedle; - Loučná nad Desnou Hanušovice; - Šumperk Rabštějn; Další populární trasy a okruhy: - Bělá Vysoký vodopád Švýcárna Praděd (10 km); - Červenohorské sedlo Vozka - Keprník Šerák Ramzová (16,5 km); - Jeseník Zlatý Chlum Velké mechové jezírko (12,5 km); - Lázně Jeseník Bílé kameny jeskyně na Špičáku (14,5 km); - Malá Morávka Velká kotlina Ovčárna Praděd (13,5 km); - Karlova Studánka NS Bílá Opava Praděd Červenohorské sedlo (18,5 km); - Rejvíz Kobrštejn Rejvíz (8,5 km); - Skřítek Pecný Vysoká hole Ovčárna (12 km); - Žulová Ripperův kámen Lázně Jeseník (14,5 km); - Staré Město Stříbrnice Návrší Králický Sněžník a zpět (24 km); - Staré Město Paprsek a zpět (16 km); Tabulka 20: Naučné stezky turistický region Jeseníky Název Km Počet zastavení Zaměření Branná Pasák 12,5 14 flóra, fauna, geologie, geomorfologie Lesní ekostezka Švagrov 4,5 12 příroda, ekologie (2 trasy) ohrožené druhy flory, fauny, Červenohorské sedlo 9 8 vznik vrchovišť, půdní Keprník Šerák Ramzová sesuvy Hornická naučná stezka hornictví, historie, geologie Rejvíz (NPR Rejvíz) 3 5 mechová jezírka, rašeliniště Velká kotlina 6 7 ekosystém Staroměstská pevnostní 7,5 10 pohraniční opevnění oblast Naučná stezka Vincenze Priessnitze 7 9 Domašov Zlaté Hory (čarodějnická) 47 7 historie, příroda Údolím lapků z Drakova historie, příroda Celkem 136,5 100 Zdroj: www. kr-olomoucky.cz, doplněno odkaz Vincenze Priessnitze, lázeňství 22(153)

23 Oproti roku 2002 se zvýšil počet naučných stezek v turistickém regionu Jeseníky o čtyři naučné stezky (v tabulce jsou vyznačeny kurzívou), vznikla NS Staroměstská pevnostní oblast, NS Vincenze Priessnitze, Čarodějnická NS Domašov Zlaté hory a NS Údolím lapků z Drakova. Významné osobnosti: - Vincenz Priessnitz - zakladatel lázní, 200 let výročí narození; - Johann Schroth zakladatel lázní; - Rod Fuggerů z Augšpurku - podnikatelský rod z 16. století; - Reginald Kneifel - pedagog a přírodovědec; - Josef Neugebauer - prelát, farář; - Edmund Weiss - vědec a astrolog; - Prof. MUDr. Richard Werner lékař přední odborník na poli zhoubných nádorů; - Adolf Raymann - starosta města, textilní manufaktura; Informační centra Turistická informační centra jsou důležitým článkem praktické propagace města, regionu i celého státu. Agentura CzechTourism vnímá kvalitní nabídku informací pro turisty jako velmi významnou složku ve sféře cestovního ruchu. Ve spolupráci s krajskými úřady a s A.T.I.C. ČR (Asociace turistických informačních center) realizuje projekt podpory oficiálních turistických informačních center. Ten spočívá v zavedení jednotného značení turistických informačních center, která splňují vybraná kritéria. Tabulka 21: Přehled míst poskytujících turistické informace Okres Jeseník Zdroj: Rok 2003 Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Rok 2007 APRCR OK (výhled ) Na území turistického regionu Jeseníky je celkem 18 informačních center. Tabulka 22: Přehled informačních center Jesenicko Město/obec Název Člen A.T.I.C. Bělá pod Pradědem Informační centrum Ne Jeseník Městské informační centrum Ano Lipová Muzeum Johanna Schrotha Ne Zdroj: 23(153)

24 Dopravní systémy, Ski a cyklobusy Od roku 2005 provozuje Connex Morava, a. s., ve spolupráci s významnými partnery působícími v oblasti cestovního ruchu a za podpory Olomouckého a Moravskoslezského kraje pravidelné cyklobusové linky na území Olomouckého kraje. Cyklobusy jsou určeny pro přepravu jak cyklistů s jízdními koly, tak i pěších turistů. Trasy cyklobusů v Jeseníkách: 1. Jeseník Rejvíz Głuchołazy (Polsko) Zlaté Hory Vrbno pod Pradědem Karlova Studánka Ovčárna Malá Morávka Karlov; 2. Krnov Bruntál Malá Morávka Karlov Karlova Studánka Vrbno pod Pradědem Zlaté Hory Rejvíz Jeseník; 3. Zábřeh - Šumperk Rýmařov Malá Morávka Karlova Studánka Vrbno pod Pradědem Bělá pod Pradědem Kouty nad Desnou; Přehled skibusů v Jeseníkách v zimní sezóně 2006/2007: 1. Skibus č. 1: - Ostrava Opava Bruntál Malá Morávka - Karlov Hvězda Ovčárna; 2. Skibus č. 2: - Olomouc Litovel Uničov Rýmařov Karlov Hvězda Ovčárna; 3. Skibus č. 3: - Krnov - Bruntál Malá Morávka Karlov Hvězda Ovčárna; 4. Skibus č. 4: - Zábřeh Šumperk Klepáčov Skřítek Rýmařov Malá Morávka Hvězda Ovčárna; 5. Skibus č. 5: - Ostružná Ramzová Lipová - lázně Jeseník Červenohorské sedlo; 6. Skibus č. 6: - Kouty nad Desnou Červenohorské sedlo; 7. Skibus č. 7: - Karlova Studánka Hvězda Ovčárna; 2.1 l) Návštěvnost vybraných cílů a atraktivit CR v Jeseníkách Tabulka 23: Vývoj návštěvnosti jeskyní turistický region Jeseníky Okres Místo Název objektu Jeseník Vápenná Na Pomezí Písečná Na Špičáku Zdroj: Oddělení cestovního ruchu KÚ Olomouckého kraje Index 2006/ ,82 % 11,16 % 24(153)

25 Tabulka 24: Vývoj návštěvnosti vybraných muzeí turistický region Jeseníky Index Okres Místo Název instituce /20 02 Jeseník Vlastivědné muzeum ,89 % Muzeum Vincenze Jeseník Jeseník Priessnitze ,42 % Česká Ves Moto muzeum veteránů Zdroj: Oddělení cestovního ruchu KÚ Olomouckého kraje Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je možné využít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým způsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území. Metodika sestavení ukazatele Potenciální rekreační plochy je poměrně jednoduchá. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Tyto údaje jsou obsaženy v tzv. ÚHDP (úhrnné hodnoty druhů pozemků, nebo též katastr nemovitostí), jehož registr spravuje ČÚZaK (Český úřad zeměměřičský a katastrální). Za rekreačně využitelné plochy z registru ÚHDP jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Tabulka 25: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti Podíl potenciálních rekreačních ploch (v %) Hodnocení zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina do 19,9 pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina 20,0 34,9 v nížinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky 35,0 54,9 venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 55,0 74,9 podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci 75,0 a více povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami Zdroj: APRCR OK (výhled ) 25(153)

26 Prostorové rozložení podílu potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí Olomouckého kraje znázorňuje následující kartogram. Potenciální rekreační plochy Podíl PRP na celkové rozloze obce (v%) do 19,99 20,00-37,99 38,00-56,99 57,00-74,99 75,00 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko km 26(153)

27 Z kartogramu jednoznačně vyplývá, že přírodní potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji je významně diferencován. Zatímco jihozápadní část kraje patří v rámci České republiky k přírodně nejméně atraktivním územím, pak především severní část kraje vykazuje velmi příznivé přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Jde o horskou oblast masivu Hrubého Jeseníku a částečně Kralického Sněžníku a Rychlebských hor. Tabulka 26: Potenciální rekreační plochy a využití půdy Název obce Podíl PRP (v %) Podíl orné půdy (%) Podíl lesních ploch (%) Bělá pod Pradědem 91,79 5,49 79,65 Česká Ves 85,05 9,63 67,83 Jeseník 77,67 4,81 61,85 Lipová-lázně 90,96 2,93 75,38 Ostružná 91,24 4,77 81,68 okres Jeseník 73,23 20,61 59,30 Olomoucký kraj 49,24 40,30 34,71 Česká republika 50,52 38,82 33,53 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Z pohledu vnitřní diferenciace vymezeného území lze konstatovat, že jde o region homogenní. Všechny obce podle výše uvedené metodiky vykazují velmi příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch (hodnota ukazatele Podílu PRP je vyšší než 75 %). Vysoce nadprůměrné hodnoty potenciálu dosahují čistě horské obce Bělá pod Pradědem, Ostružná a Lipová-lázně. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je možný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu. Tabulka 27: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Složka potenciálu cestovního ruchu Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku (153)

28 Vhodnost krajiny pro horolezectví 2 Vhodnost krajiny pro závěsné létání 2 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování ptáků 1 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 28: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipoválázně Ostružná Průměrná hodnota bodů Přírodní pozoruhodnosti ,0 Pěší a horská turistika ,0 Cykloturistika ,0 Sjezdové zimní sporty ,0 Lyžařská turistika ,4 Rekrace u vody ,0 Rekrace typu lesy/hory ,0 Venkovská turistika ,0 Vodní turistika ,0 Ostatní formy ,4 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zkoumané území disponuje vynikajícími podmínkami pro rozvoj sjezdových zimních sportů a dále pěší a horské turistiky spojenou s rekreací typu lesy/hory. Doplňkovou funkci k uvedeným formám plní v létě cykloturistika, v zimě lyžařská turistika. Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu Na úvod by bylo vhodné upozornit na některá specifika, která jsou pro kulturně-historický potenciál charakteristická. Základním specifikem kulturně-historického potenciálu, na rozdíl od přírodního potenciálu, je že byl vytvořen zásahem člověka do krajiny. Další odlišnost lze spatřovat v charakteru rozmístění kulturně-historického potenciálu, který je ve srovnání s areálovým a liniovým uspořádáním přírodního potenciálu uspořádán převážně bodově. Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturněhistorický potenciál sekundární význam a spíše plní aditivní funkci atraktivitám přírodního charakteru. Základní složky kulturně-historického potenciálu tvoří: 2 Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení. 28(153)