Pokyny pro èinnost spolupracovníkù Kroužkovací stanice. Jaroslav Škopek, Jaroslav Cepák. Národní muzeum Praha

Transkript

1 Pokyny pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea Praha Jaroslav Škopek, Jaroslav Cepák Národní muzeum Praha 2005

2 OBSAH 1. roužkovací stanice... 3 POZNÁMY 2. do je oprávnìn kroužkovat ptáky Pøedávání dat okroužkovaných ptákù Další podmínky a okolnosti kroužkovací èinnosti Metody odchytu Manipulace s ptáky a kroužkování roužkování mláïat ovové kroužky Povinná a doporuèená výbava kroužkovatele Jiné zpùsoby znaèení ptákù Sbìr dat a biometrika Literatura Dùležité adresy Autoøi: Jaroslav Škopek, Jaroslav Cepák Technická redaktorka: Zdeòka Vacíková Národní muzeum Praha, listopad 2005 Pokyny pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea Praha. Pro interní potøebu svých spolupracovníkù vydala roužkovací stanice NM Praha, Hornomìcholupská 34, Praha 10 - Hostivaø. Náklad 800 výtiskù.

3 III. Seznam poddruhù, jejichž výskyt v ÈR posuzuje F ÈSO romì poddruhù neuvedených v seznamu ptákù ÈR (Hudec et al., Sylvia 31(2) (1995): ) se posuzují: (Schválení vìtšiny ze zde uvedených poddruhù bude vyžadovat velmi podrobný popis, dokumentaci a mìøení odchyceného ptáka èi dokladu.) Anser fabalis johanseni Branta bernicla hrota Buteo buteo vulpinus Falco peregrinus calidus Haematopus ostralegus longipes Charadrius hiaticula tundrae Larus canus heinei Motacilla flava ssp. (mimo ssp. flava, thunbergi a feldegg) Motacilla alba yarrellii Turdus torquatus torquatus Phylloscopus collybita abietinus/tristis Panurus biarmicus biarmicus Lanius excubitor homeyeri IV. Seznam druhù a poddruhù, jejichž hnízdìní v ÈR posuzuje F ÈSO Mimo dále uvedené se posuzuje hnízdìní všech druhù a poddruhù ze Seznamù I - III Gavia stellata Gavia arctica Egretta alba Egretta garzetta Anser fabalis Anser albifrons Anas penelope Anas acuta Aythya nyroca Aythya marila Mergus serrator Mergus albellus Aquila pomarina Aquila heliaca Buteo lagopus Falco vespertinus Porzana pusilla Pluvialis apricaria Pluvialis squatarola Charadrius hiaticula Calidris alba Calidris alpina Calidris ferruginea Philomachus pugnax Lymnocryptes minimus Limosa lapponica 50 Numenius phaeopus Tringa erythropus Tringa nebularia Tringa glareola Arenaria interpres Larus minutus Larus fuscus Larus argentatus Chlidonias - oba druhy mimo Chlidonias niger Dendrocopos major major Nucifraga caryocatactes macrorhynchos Anthus cervinus Bombycilla garrulus Luscinia luscinia Turdus iliacus Acrocephalus paludicola Carduelis flavirostris Carduelis flammea flammea Fringilla montifringilla Plectrophenax nivalis ÚVOD Od vydání "Pokynù pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea v Praze" (FORMÁNE 1978) uplynulo již více než ètvrt století. Bìhem této doby se mnohé mìnilo a vyvíjelo. Proto byly "pokyny" upravovány, doplòovány a aktualizovány buï formou samostatných doplòkù nebo sdìlení prostøednictvím Zpráv Èeské spoleènosti ornitologické. Potøeba mìnit pùvodní znìní textu vyplývala pøedevším ze zmìn v poèetnosti nìkterých druhù ptákù, prùbìžnì se však do ní promítala i finanèní situace Národního muzea v Praze (omezené možnosti nákupu ornitologických kroužkù) i personální možnosti kroužkovací stanice V roce 2001 bylo sice vypracováno nové znìní "pokynù" (Škopek, Formánek), nedoèkalo se však tištìné podoby - bylo "pouze" souèástí PC programu pro kroužkovatele. Pøedkládáme nyní spolupracovníkùm kroužkovací stanice nové, podstatnì rozšíøené vydání pokynù. Rozhodnì si nekladlo za cíl pøinést podrobné metodické návody na odchyt jednotlivých ptaèích druhù, ale vymezit základní pravidla naší èinnosti a stanovit základní povinnosti pro kroužkovatele a v neposlední øadì poskytnout informaci zájemcùm o kroužkovací èinnost. Pøi sestavování tìchto pokynù jsme vycházeli pøedevším z domácích zkušeností a poznatkù tak, jak jsme je posbírali pøi setkáních se zkušenými kroužkovateli. Snažili jsme se pochopitelnì uplatnit i zkušenosti vlastní a samozøejmì jsme èerpali rovnìž z textu pøedchozích pokynù. Pokud jde o jiné zdroje, byl nám vzorem pøedevším manuál britské kroužkovací centrály (REDFERN et CLAR 2001). Podìkování Je naší milou povinností podìkovat všem, kdo se jakýmkoliv zpùsobem podíleli na sestavení tìchto pokynù. Byli to pøedevším Miroslav Jelínek, Jaroslav lápštì, Mgr. Libor Schröpfer a RNDr. Jiøí Horáèek, kteøí ochotnì proèetli èásti rukopisu. Miroslav Jelínek se navíc ujal èásti týkající se typù kroužkù, RNDr. Jiøí Horáèek zpracoval kapitolu roužkovatelé a Faunistická komise ÈSO (vèetnì pøíloh). RNDr. Jiøí Šebestian sestavil èást pojednávající o metodice zjištování tukových zásob. 1. ROUŽOVACÍ STANICE Historie kroužkování ptákù v Èeské republice V Èeské republice má kroužkování ptákù dlouholetou tradici. Již v roce 1910, pouhý rok poté, kdy zaèaly v Evropì organizovat kroužkování ptákù první ornitologické centrály v Anglii a Nìmecku, zaèal lesní inženýr urt Loos využívat kroužkování ptákù jako metodu zkoumání jejich migrace. Nejprve byly používány kroužky maïarské ornitologické centrály. V roce 1914 byla zøízena zásluhou urta Loose a dr. arla Richtera samostatná kroužkovací stanice v rámci pøírodovìdného spolku Lotos v Libìchovì u Mìlníka (tehdy Liboch). Byla èinná až do roku I když poèty kroužkovaných ptákù v jednotlivých letech nebyly vysoké, dosáhla tato stanice na svou dobu pozoruhodných výsledkù u øady druhù ptákù, napø. u špaèka obecného, drozda zpìvného, racka chechtavého a zvláštì u kachen, které byly s úspìchem chytány v kaèenárnì v Lednici na jižní Moravì. Od roku 1934 zaèala v rámci Èeskoslovenské 3

4 ornitologické spoleènosti rozvíjet èinnost i kroužkovací stanice pod vedením dr. Josefa Jirsíka. Od samého poèátku mìla stanice úzký vztah s Pøírodovìdeckým oddìlením Národního muzea v Praze, proto také od poèátku kroužkování u nás všechny kroužky nesly nápis N. MUSEUM PRAHA. Pouze v období 2. svìtové války musely být ornitologické kroužky pøechodnì opatøeny nápisem ZOO PRAHA BOHEMIA. V roce 1936 zaèal s dr. Jirsíkem úzce spolupracovat ing. Otta adlec, který se ujal výroby ornitologických kroužkù a záhy pøevzal i vedení kroužkovací stanice. Vzhledem k mezinárodnímu významu kroužkovací stanice s rozsáhlou výmìnou informací usilovali pøedstavitelé èeskoslovenské zoologie, aby byla v Èeskoslovensku zøízena kroužkovací stanice jako vìdecké pracovištì, podobnì jako v øadì jiných evropských státù. Snaha byla korunována úspìchem v roce 1964, kdy se kroužkovací stanice stala souèástí zoologického oddìlení Národního muzea v Praze. Od roku 1965 až do konce roku 2001 byl jejím vedoucím dr. Jiøí Formánek. V roce 2002, po vzniku samostatné slovenské kroužkovací stanice, bylo ukonèeno používání kroužkù N. MUSEUM PRAHA na Slovensku. V souèasné dobì je kroužkovací stanice samostatným oddìlením Pøírodovìdeckého muzea Národního muzea Praha. Sídlem je Praha - Hostivaø, Hornomìcholupská 34. roužkování a jeho výsledky Hnacím motorem kroužkování bylo již od poèátku zodpovìzení základních otázek souvisejících s ptaèím tahem. Zejména šlo o zjištìní tahových tras a zimoviš, délky života, návratnosti a usídlování mladých ptákù. U vìtšiny druhù již byly tyto otázky zodpovìzeny a mùže se tedy zdát, že kroužkování ztratilo na významu. Analýza kroužkovacích dat a nové metodické pøístupy však ukazují, že kroužkování ptákù je široce použitelnou metodou, která nám umožòuje získávat cenná data o jednotlivých ptaèích druzích a jejich biologii. Zmìna migraèního chování V poslední dobì bylo zjištìno, že migraèní chování, které je obecnì velice konzervativní, se mùže u nìkterých druhù bìhem krátké doby výraznì zmìnit. Tyto zmìny jsou dávány do souvislosti se zmìnami klimatu typickým pøíkladem je pìnice èernohlavá v minulosti táhly støedoevropské populace jihovýchodním smìrem, v souèasné dobì èást ptákù táhne na severozápad a tráví zimu ve Velké Británii (BERTHOLD et HELBIG 1992). Dlouhá èasová øada dat V pøípadì kroužkování je výhodou i existence dlouhé èasové øady pøesnì zaznamenávaných údajù. Analýza naèasování hnízdìní naší populace èápa bílého ukázala, že tento druh u nás v posledních 40 letech zaèal hnízdit zhruba o týden døíve. Tyto výsledky ukazují konkrétní možnost využití dat pro sledování reakce ptákù na globální zmìny klimatu. Alcidae - všechny druhy Syrrhaptes paradoxus Nyctea scandiaca Surnia ulula Strix uralensis (mimo území NP a CHO Šumava a CHO Beskydy) Otus scops Apus melba Melanocorypha calandra Melanocorypha yeltoniensis Eremophila alpestris Anthus richardi Anthus petrosus Motacilla citreola Prunella montanella Prunella collaris (mimo území RNAP) Oenanthe hispanica Monticola saxatilis Turdus obscurus Turdus naumanni Turdus ruficollis Turdus migratorius Acrocephalus melanopogon (mimo území Jihomoravského kraje) Acrocephalus paludicola Hippolais pallida Hippolais polyglotta Sylvia undata II. Seznam druhù, u nichž je tøeba zasílat pouze zjednodušené hlášení (Tyto druhy podléhají registraci F ÈSO, v nìkterých pøípadech si F mùže vyžádat doplòující informace) Ardeola ralloides Threskiornis aethiopicus Plegadis falcinellus Cygnus cygnus Anser indicus Branta - všechny druhy mimo B. bernicla Tadorna ferruginea Alopochen aegyptiacus Aix - oba druhy Somateria molissima Aquila heliaca (na území Jihomoravského kraje) Aquila pomarina (na území Sylvia melanocephala Sylvia hortensis Phylloscopus trochiloides Phylloscopus proregulus Phylloscopus inornatus Phylloscopus schwarzi Phylloscopus brehmii Parus cyanus Lanius minor Lanius senator Pyrrhocorax graculus Sturnus roseus Montifringilla nivalis Serinus citrinella Carduelis hornemanni Loxia leucoptera Loxia pytyopsittacus Pinicola enucleator Calcarius lapponicus Emberiza leucocephalos Emberiza cirlus Emberiza cia Emberiza rustica Emberiza pusilla Emberiza aureola Emberiza bruniceps Emberiza melanocephala Jihomoravského kraje) Otis tarda Burhinus oedicnemus Haematopus ostralegus Phalaropus lobatus Himantopus himantopus Strix uralensis (z území NP a CHO Šumava) Coracias garrulus Acrocephalus melanopogon (na území Jihomoravského kraje) Tichodroma muraria 4 49

5 Appendix II (k Faunistické komisi) I. Seznam druhù, u nichž je nutné zasílat kompletní hlášení (zahrnuje také všechny druhy, jejichž výskyt na území souèasné ÈR nebyl ani v minulosti nikdy prokázán) Gavia immer Gavia adamsii Podiceps auritus Procellariiformes - všechny druhy Sula bassana Phalacrocorax aristotelis Phalacrocorax pygmaeus Pelecanus onocrotalus Bubulcus ibis Phoenicopterus ruber Cygnus columbianus Anser brachyrhynchus Anser erythropus Anser caerulescens Branta bernicla Anas americana Anas discors Anas angustirostris Bucephala islandica Somateria spectabilis Polysticta stelleri Oxyura leucocephala Oxyura jamaicensis Elanus caeruleus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aegypius monachus Circaetus gallicus Circus macrourus Accipiter brevipes Buteo rufinus Aquila všechny druhy (kromì Aquila heliaca a Aquila pomarina na území Jihomoravského kraje) Hieraaetus - oba druhy Falco naumanni Falco eleonorae Falco biarmicus Falco rusticolus Porzana pusilla Porphyrio porphyrio Tetrax tetrax Chlamydotis undulata Cursorius cursor Glareola oba druhy Charadrius alexandrinus Charadrius morinellus Pluvialis dominica Vanellus spinosus Vanellus gregarius Vanellus leucurus Calidris canutus Calidris melanotos Calidris bairdii Calidris fuscicollis Calidris ruficollis Limicola falcinellus Tryngites subruficollis Gallinago media Numenius tenuirostris Tringa stagnatilis Tringa melanoleuca Xenus cinereus Phalaropus fulicarius Catharacta, Stercorarius - všechny druhy Larus ichthyaetus Larus hyperboreus Larus glaucoides Larus marinus Larus audouinii Larus delawarensis Larus philadelphia Larus sabini Rissa tridactyla Sterna sandvicensis Sterna nilotica Sterna paradisaea Sterna albifrons Chlidonias hybridus (pouze v VIII.- III.) Chlidonias leucopterus (pouze v VIII. III.) Zpracování dat - Atlas migrace ptákù ÈR a SR Všechny archivní údaje o nálezech našich ptákù (cca ), které jsou ve formì zpìtných hlášení uloženy v archivu S, byly pøevedeny do elektronické podoby a jsou v souèasné dobì zpracovávány a analyzovány. Práce by mìla vyústit ve vydání Atlasu migrace ptákù ÈR a SR, který by mìl pøinést první kompletní informaci o tahu našich ptákù. Monitoring ptaèích populací Zásadní a jinými metodami nenahraditelné informace nám mùže kroužkování podat o zmìnách ve velikosti ptaèích populací a pøíèinách tìchto zmìn. Pro efektivní ochranu jakéhokoli ptaèího druhu je dùležité vìdìt nejen to, zda se velikost populací mìní, ale i to, proè k tìmto zmìnám dochází. Znaèení ptákù je v tomto ohledu jedinou metodou, kterou lze zjistit produktivitu, pøežívání mladých ptákù, roèní mortalitu atd. Pøíkladem takového pøístupu je projekt CES (Constant Effort Site Scheme kroužkování za stálého chytacího úsilí). Jedná se o monitorovací metodu, jejímž základem je kroužkování ptákù a která je zamìøena na hnízdní populace bìžných druhù pìvcù. Z Velké Británie, kde byl tento projekt zahájen v roce 1981, se rozšíøil i do dalších zemí a v souèasnosti probíhá na více než 500 místech po celé Evropì. roužkovací stanice NM se pøipojila k tomuto projektu v roce 2004, kdy akce probìhla na 19 lokalitách. Pøedpokládá se zaèlenìní CESu do pøipravovaného Integrovaného monitoringu ptákù v ÈR (ve spolupráci s Èeskou spoleèností ornitologickou). roužkování jako argument k vyhlášení chránìných území Znaèení ptákù mùže posloužit i jako praktický argument pro vyhlašování chránìných území. Pøíkladem mùže být mezinárodní projekt barevného znaèení kolpíkù bílých. Ukázalo se, že ptáci støedoevropské a východoevropské populace využívají jako tahovou zastávku a zimovištì soustavu mokøadù na severu Tuniska. Právì výskyt oznaèených ptákù byl jedním z argumentù použitých pøi úspìšném jednání o ochranì tìchto mokøadù. Mezinárodní spolupráce roužkovací stanice NM Praha je èlenem Evropské unie pro kroužkování ptákù (EURING), která byla založena v roce Tato organizace sdružuje všechny evropské kroužkovací centrály (témìø 40 èlenù z více než 30 zemí) a umožòuje tak širokou mezinárodní spolupráci. Cíle EURINGu jsou následující: l výmìna dat mezi národními centrálami pomocí standardního systému l tvorba a udržování centrální databáze (EURING databank). Databáze byla vytvoøena v roce 1977 v Netherlands Institute of Ecology (Heteren, Nizozemí). V souèasnosti obsahuje témìø tøi miliony zpìtných hlášení více než 400 ptaèích druhù. Data jsou k dispozici všem zájemcùm o jejich zpracování. Od roku 2005 je umístìna ve Velké Británii a spravována BTO. 48 5

6 l organizování vìdeckých projektù, jejichž základem je kroužkování, na evropské úrovni (napø. EURING Swallow Project výzkum hnízdní biologie, populaèní dynamiky, migrace a zimoviš vlaštovky obecné) Vìdecko-výzkumná èinnost kroužkovací stanice Základním programem kroužkování u nás je výzkum hnízdních populací ptákù. romì odchytù ptákù v rámci projektu CES je uskuteèòován rovnìž formou èinnosti specializovaných skupin pro výzkum urèitého druhu, popø. skupiny ptákù (napø. èáp bílý, èáp èerný, chøástal polní, dravci, sovy,...). V souladu se zájmy jiných evropských kroužkovacích centrál je pozornost soustøedìna rovnìž na prokazování pùvodu zimujících i protahujících ptákù. roužkovatelé tvoøí v rámci našich organizovaných ornitologù èást velmi zkušených terénních pracovníkù. Pøestože je jejich pozornost soustøedìna pøedevším na kroužkování, doporuèujeme, aby se v rámci svých možností podíleli na výzkumu u nás hnízdících druhù a v letech mapování hnízdního rozšíøení ptákù se pøihlásili národním organizátorùm, popøípadì organizátorùm mapování hnízdního rozšíøení ptákù menších krajinných celkù. V letech, kdy probíhá mapování hnízdního rozšíøení ptákù, doporuèujeme zvýšit odchytovou aktivitu pøedevším v mìsíci èervnu, kdy je vhodná doba k prokázání hnízdìní øady ptaèích druhù odchytem èerstvì vyvedených mláïat. Dále by se kroužkovatelé podle svých možností mìli podílet i na dalších akcích poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou. Typy kroužkù pro vybrané druhy ptákù Typ Vnitøní prùmìr v mm Výška v mm H 5,5 8,5 HN 6,0 5,0 EX 7,0 12,0 EN 7,0 8,5 D 9,0 12,0 C 11,0 12,0 CB 13,0 12,0 BX 16,0 15,0 A 20,0 15,0 Pøedepsané typy kroužkù pro vybrané druhy ptákù Druh Typ kroužku Druh Typ kroužku 2. DO JE OPRÁVNÌN ROUŽOVAT PTÁY Zkoušky a licence roužkovatelem se mùže stát každý obèan Èeské republiky po dovršení 18 let. Svùj zámìr s dostateèným pøedstihem oznámí kroužkovací stanici, která mu sdìlí podmínky a okruhy problémù, které musí každý adept nutnì ovládat. Jsou to pøedevším: l být schopen odpovìdìt na otázku Proè chci kroužkovat ptáky? Jasnì formulovat svézamìøení v kroužkovací èinnosti a zapojení do nìkterého z probíhajících výzkumných projektù. Upozoròujeme, že toto je základní podmínkou k pøistoupení ke zkoušce. l vìdìt, k èemu slouží kroužkování ptákù a které jsou hlavní priority této metody výzkumu l dokázat spolehlivì urèit všechny druhy u nás se bìžnì vyskytujících ptákù, nepostaèí znaky, které slouží k urèování pøi pozorování ptákù v terénu. Je nutno ovládat pøedevším znaky, které jsou viditelné a k rozlišování podobných druhù využitelné pøi držení ptáka v ruce l umìt pojmenovat èásti ptaèího tìla l ovládat urèování stáøí a pohlaví odchycených ptákù (zbarvení, velikost, pelichání, opotøebení per, hnízdní nažina,...) l bezpeènì ovládat manipulaci s odchycenými ptáky Èáp bílý Èáp èerný Døemlík tundrový Jestøáb lesní alous pustovka alous ušatý ánì lesní ánì rousná rahujec obecný ulíšek nejmenší Luòák èervený Luòák hnìdý Moták lužní Moták pilich BX BX H C(samec), CB(samice) D D C, CB CB H(samec), EX(samice) HN C, CB C, CB EX, EN EX(samec), D(samice) Moták pochop D,C Ostøíž lesní EN Poštolka obecná EN,EX Poštolka rudonohá H,EN Puštík obecný C Raroh velký C(samec), CB(samice) Sokol stìhovavý C Sova pálená D Sýc rousný EN Sýèek obecný EN Vèelojed lesní C, CB Výr velký A Výreèek malý HN 6 47

7 Ornitologická stanice Muzea omenského (ORNIS), Horní nám. 7, Pøerov, tel , , Ústav biologie obratlovcù AV ÈR, oddìlení ekologie ptákù, vìtná 8, Brno Ústøední komise pro ochranu zvíøat, Tìšnov 17, Praha 1, tel , APPENDIX roužkování ptákù ve stanicích pro handicapované živoèichy Používání kroužkù Národního muzea Praha je v tìchto zaøízeních možné pouze za následujících podmínek: Ø kroužkování bude provádìt pouze osoba, které bylo roužkovací stanicí Národního muzea Praha pro tuto èinnost vystaveno zvláštní osvìdèení Ø na držitele tohoto osvìdèení se vztahují povinnosti uvedené v Pokynech pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea Praha Ø kroužkovat je možno pouze zástupce øádù dravci (Falconiformes), sovy (Strigiformes) a oba druhy našich èápù: èápa bílého (Ciconia ciconia) a èápa èerného (Ciconia nigra) Ø v žádném pøípadì nesmí být pøidìlené kroužky použity k oznaèení volnì žijících ptákù Ø kroužkováni mohou být pouze ptáci, kteøí byli po urèitou dobu v držení a péèi pøíslušného zaøízení (stanice) Ø pøidìlené kroužky nesmí být používány pro oznaèování ptákù v klecích a voliérách Ø ptáci musí být kroužkováni tìsnì pøed vypuštìním do volné pøírody. Ø datum kroužkování musí tedy být vždy totožné s datem vypuštìní. Ø lokalita kroužkování musí být vždy totožná s lokalitou vypuštìní. Lokalita musí být vždy uvedena jednoznaènì, tedy název nejbližší obce ve vztahu k pùvodnímu okresu, nestaèí název kraje. Nepostaèující jsou rovnìž pouze názvy polesí, kopcù, hor, samot,vodních tokù a rybníkù. Jak vykazovat veškerá data okroužkovaných ptákù? Výhradnì pomocí poèítaèového programu Rings dodaného kroužkovací stanicí. Termín vykázání dat: 31. leden následujícího roku l ovládat nasazování kroužkù, být schopen sejmout špatnì nasazený nebo silnì opotøebovaný kroužek l ovládat základní biometrická mìøení u odchycených ptákù l prokázat znalost zákonù a pøedpisù (zákon 114/1992 Sb., na ochranu pøírody a krajiny a zákon 246/1992 Sb., na ochranu zvíøat proti týrání) l umìt používat poèítaèový program dodaný kroužkovací stanicí a být schopen odeslat data o okroužkovaných ptácích do kroužkovací stanice l dalším samozøejmým pøedpokladem je znalost základních tématických okruhù z tìchto pokynù Zkušebními mìsíci jsou øíjen a únor. onkrétní termín je nutno domluvit telefonicky. Žádoucí je, aby adept prokázal praktické zkušenosti s kroužkováním ptactva (úèast na kroužkovacích akcích, odchyt a kroužkování se zkušeným kroužkovatelem - viz níže). Zkouška se skládá z 30 písemných otázek (ve formì testu) + ústního pohovoru ( poznávaèka u nás žijících ptákù + doplòující otázky). Po úspìšném složení zkoušky je novému kroužkovateli vydán Prùkaz kroužkovatele, poèítaèový program (k ukládání dat okroužkovaných ptákù a ke komunikaci s kroužkovací stanicí) a potøebné kroužky. Výcvik nových kroužkovatelù Zájem o kroužkování ptákù se u ornitologa neprobouzí ze dne na den, ale vìtšinou vzniká postupnì. Proto je pochopitelné (a kroužkovací stanice to pøedpokládá), že zájemce má už urèité zkušenosti získané pøi úèasti na nìkteré z hromadných odchytových akcí nebo pøi spolupráci s kroužkovatelem-školitelem. Pokud tomu tak není, musí se zájemce o tuto èinnost seznámit s nejzákladnìjšími metodickými postupy (stavìní nárazových sítí, vyproš ování ptákù ze sítí, manipulace s odchycenými ptáky,...). Výsledkem je pak Doporuèení, které vydává kroužkovatel-školitel a kterým se zájemce vykáže pøed zkouškou k získání Prùkazu kroužkovatele. Bez tohoto doporuèení nelze pøistoupit k teoretické èásti zkoušky. ontakty na pøíslušná místa a osoby dodá kroužkovací stanice. roužkovatel - školitel roužkovatele - školitele vybírá a jmenuje vedoucí kroužkovací stanice. Základní podmínkou je držení kroužkovací licence po dobu alespoò 5 let a zkušenosti s vìtšinou odchytových metod. Vítané jsou zkušenosti pedagogického rázu (napø. práce s mládeží, organizování a vedení odchytových akcí atp.). roužkovatel - školitel obdrží od kroužkovací stanice zvláštní osvìdèení jako samostatný dodatek k Prùkazu kroužkovatele. Pøestupky kroužkovatelù a jejich postih Èinnost kroužkovatelù je z mnoha stran velmi kriticky sledována. aždý kroužkovatel si musí být vìdom toho, že kroužkování ptákù slouží vìdeckým úèelùm a tomuto cíli musí podøídit chytaèskou vášeò, stejnì jako nezdravou soutìživost v poètu okroužkovaných ptákù nebo druhù. Dále musí mít stále na mysli, že kroužkování vždy znamená zásah do života 46 7

8 ptákù. Musí proto ke kroužkování pøistupovat vždy odpovìdnì a dodržovat ovìøenou metodiku. Spolupracovníci kroužkovací stanice reprezentují nejen Národní muzeum Praha, ale ornitology jako celek. Pøekraèování zásad kroužkování uvedených v tìchto pokynech a nedodržování všech stanovených povinností, k nimž se každý spolupracovník zavázal, bude postihováno. Pøestupky vyplývají ze znìní tìchto pokynù. Jsou to pøedevším: Nedostatky ve vykazování èinnosti a evidenci kroužkovaných ptákù: è neodevzdávání dat okroužkovaných ptákù ve stanovených termínech è chyby v záznamech o okroužkovaných ptácích è neúplné a nepøesné uvádìní místa kroužkování è neodpovídání na žádosti o data kroužkování Nedostatky ve znalostech ptákù a pøekraèování stanovených zásad pøi kroužkování: è chybné urèení druhu ptáka, pøípadnì jeho pohlaví a stáøí è nedodržení pøedepsaného typu kroužku è nepøípustná úprava kroužku è kroužkování zakázaných druhù bez souhlasu kroužkovací stanice è nedodržování zásad pøi kroužkování mláïat ve hnízdech è nedodržování zásad pøi kroužkování ptákù hnízdících v koloniích è prokazatelné nedodržování intervalu mezi jednotlivými kontrolami sítí a jiných chytacích zaøízení è odchyt do nevhodných chytacích zaøízení è odchyt zakázaným zpùsobem è kroužkování bez povolení v místech, kde je povolení nezbytnì nutné Pøestupky budou podle závažnosti postihovány takto: Fpísemná dùtka kroužkovateli - dùtku udìluje vedoucí kroužkovací stanice Fodebrání kroužkovací licence na dobu urèitou (po projednání v kroužkovací komisi) Fodebrání kroužkovací licence na dobu neurèitou (po projednání v kroužkovací komisi) Po uplynutí této doby mùže zájemce znovu požádat o navrácení licence. Tato žádost bude projednána v kroužkovací komisi, která rozhodne o navrácení licence. V odùvodnìných pøípadech pozve zájemce k pøezkoušení. roužkovací komise je složena z èlenù pøedstavenstva Spoleènosti spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea Praha. ( 22 ) SOUÈE, J., 1997: Zkušenosti z odchytu køivky obecné (Loxia curvirostra) v Jeseníkách. Zprávy ÈSO 44: 44 ( 23 ) ŠOPE, J., 1991: Pøedbìžné výsledky sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v Èechách a na Moravì (Výzva ke spolupráci). Panurus 3: ( 24 ) ŠOPE, J., 1992: Sledování ekologie slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula). Zprávy ÈSO 34: 54 ( 25 ) ŠOPE, J., FORMÁNE, J., CHUTNÝ, B.,1995: "Cílové druhy" 1994 a Zprávy ÈSO 40: ( 26 ) ŠTANCL, F., 1991: Moje zkušenosti pøi kroužkování kalouse ušatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: 38 ( 27 ) TRNA, A., 1997: odchytu fúzatky trs ovej (Panurus biarmicus) do nárazových sietí. Zprávy ÈSO 44: ( 28 ) ZVÁØAL,., 1999: Svìtelná a zvuková signalizace pøi odchytu sov. Zprávy ÈSO 48: ( 29 ) ZVÁØAL,., 2001: metodice odchytu sov pomocí atrapy. Zprávy ÈSO 53: DÙLEŽITÉ ADRESY Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, ališnická 4-6, Praha 3 - Žižkov, tel , aopkcr@nature.cz Èeská inspekce životního prostøedí, Na bøehu 267, Praha 9, tel Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON), ališnická 4-6, Praha 3 - Žižkov Èeská spoleènost ornitologická, Hornomìcholupská 34, Praha 10 - Hostivaø, tel , cso@birdlife.cz Èeskomoravská myslivecká jednota, Jungmannova 25, Praha 1, tel , Èeský svaz ochráncù pøírody, Uruquayská 7, Praha 2, tel Faunistická komise ÈSO, jednatel: RNDr. Martin Vavøík, Sobotín 54, vavrik.martin@seznam.cz atedra ekologie a životního prostøedí, Fakulta lesnická a environmentální ÈZU, amýcká 1176, Praha 6 - Suchdol atedra zoologie Pøírodovìdecké fakulty University arlovy, Vinièná 7, Praha 2 roužkovací stanice Národního muzea Praha, Hornomìcholupská 34, Praha 10 - Hostivaø, tel , birdringczp@vol.cz Ministerstvo životního prostøedí, Vršovická 65, Praha 10, tel Národní muzeum Praha, zoologické oddìlení, Václavské námìstí 68, Praha 1, tel

9 ( 3 ) BREJŠOVÁ, L., BREJŠA, M., 1994: Poznámka k odchytu støízlíka obecného (Troglodytes troglodytes). Zprávy ÈSO 38: 40 ( 4 ) BUB, H., 1978: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 1. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 5 ) BUB, H., 1977: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 2. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 6 ) BUB, H., 1974: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 3. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 7 ) BUB, H., 1970: Vogelfang und Vogelberingung. Teil 4. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 8 ) BUB, H., 1976: Vogelfang und Vogelberingung zur Brutzeit. A. Ziemsen Verlag. Wittenberg Lutherstadt. ( 9 ) CIBULOVÁ, M., 1993: Metody odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) do nárazových sítí. Zprávy ÈSO 36: 3-11 ( 10 ) CIBULOVÁ, M., 1994: Nové poznatky o odchytu sedmihláska hajního (Hippolais icterina) s použitím nahrávky zpìvu samce. Zprávy ÈSO 38: ( 11 ) FORMÁNE, J., CHUTNÝ, B., ŠOPE, J., 1990: rozšíøení slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v jižních a západních Èechách (Výzva ke spolupráci). In: Ptáci v kulturní krajinì. Sborník pøednášek, Èeské Budìjovice: ( 12 ) HROMÁDO, M., HROMÁDO,., 2004: Elevátorové sítì pro odchyt ptákù. Zprávy ÈSO 58: ( 13 ) CHALOUPE, R., 2002: metodice noèních odchytù volajících samcù chøástala polního (Crex crex). Zprávy ÈSO 54: ( 14 ) CHUTNÝ, B., 1992: Odchyt samcù slavíka modráèka støedoevropského (Luscinia svecica cyanecula) v hnízdním biotopu s pomocí reprodukce zpìvu. Zprávy ÈSO 34: ( 15 ) JELÍNE, M., 1996: Využití magnetofonové nahrávky pøi odchytu ptákù. Zprávy ÈSO 42: ( 16 ) JELÍNE, M., 1997: Odchyt cvrèilek (Locustella sp.) pomocí magnetofonu. Zprávy ÈSO 44: ( 17 ) JÓN, Z., 1995: Moje zkušenosti s odchytem slavíkù modráèkù støedoevropských (Luscinia svecica cyanecula) do sklopek. Zprávy ÈSO 40: 50 ( 18 ) AÒUŠÈÁ, P., 1993: Poznámky k odchytu svrèiaka rieèneho (Locustella fluviatilis) pomocou reprodukovaného spevu. Zprávy ÈSO 37: 6-7 ( 19 ) MATUŠÍ, H., 1987: Moje zkušenosti pøi chytání kalousù ušatých (Asio otus L.) do sítì. Zprávy SVODS 6: ( 20 ) PEŠE, L., 1992: Odchyt dravcù pomocí výra. Zprávy ÈSO 34: ( 21 ) SOUÈE, J., 1993: Zkušenosti z odchytu brkoslavù severních (Bombycilla garrulus) ve mìstì. Zprávy ÈSO 36: Ukonèení kroužkovací èinnosti Spolupráce s roužkovací stanicí Národního muzea Praha zaniká vylouèením z øad spolupracovníkù (pro opakované nedodávání dat o okroužkovaných ptácích, pro nedodržování Pokynù pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea Praha, pro vážný pøestupek,...), na vlastní žádost kroužkovatele a úmrtím. Nespotøebované kroužky je nutno vrátit do kroužkovací stanice. roužkovací stanice apeluje na kroužkovatele, kteøí ukonèili èinnost, aby odchytová zaøízení (sítì, sklopky atp.) pøedali kroužkovací stanici, která zprostøedkuje jejich prodej oprávnìným osobám (kroužkovatelùm). 3. PØEDÁVÁNÍ DAT OROUŽOVANÝCH PTÁÙ Vìtší èást spolupracovníkù kroužkovací stanice již k vykazování své èinnosti využívá poèítaèového programu. Menší èást kroužkovatelù však dosud vykazuje okroužkované ptáky na stanovených tiskopisech roužkovací seznam a k vykazování kontrolních odchytù (popøípadì nálezù) používá tiskopis Hlášení kontrolního odchytu, nálezu kroužkovaného ptáka. Upozoròujeme, že vykazování dat okroužkovaných ptákù za rok 2005 je možné již pouze prostøednictvím poèítaèového programu RINGS Základním úkolem každého kroužkovatele je vést si pracovní deník (=terénní zápisník) na takové úrovni, aby byly vylouèeny jakékoliv nepøesnosti nebo dokonce chyby. Proto je bezpodmíneènì nutné, aby kroužkovatel pøed okroužkováním každého ptáka pøekontroloval èíslo kroužku a bezprostøednì po okroužkování ptáka provedl zápis do terénního zápisníku. Jedinì tak je možné zaruèit, že nedojde k chybám ve sledu èísel kroužkù nebo pøehození poøadí okroužkovaných ptákù. aždá chyba v základní evidenci kroužkovaných ptákù je hrubým pøestupkem, nebo pøípadné zpìtné hlášení je pak z vìdeckého hlediska bezcenné. Vzhledem ke stoupajícímu poètu pøípadù ztrát terénních zápisníkù (pøedevším z dùvodu vloupání do osobních vozidel) stoupá i nezbytnost postupného pøevodu údajù z terénního zápisníku do jiné formy domácí evidence, v nejlepším pøípadì pak pøímo do poèítaèe a jejich odeslání do kroužkovací stanice. Doporuèujeme neodkládat toto až na konec roku. Rovnìž doporuèujeme nenosit do terénu všechny kroužky, ale vždy pouze èást. Pøidìlené kroužky je nutno používat postupnì, tedy od nejnižšího èísla èíselné øady (série) k nejvyššímu èíslu. Používání kroužkù jiným zpùsobem s sebou pak nese celou øadu zbyteèných komplikací. Hlášení kontrolního odchytu, nálezu kroužkovaného ptáka e hlášení kontrolních odchytù a nálezù vlastních kroužkovancù a jiných ptákù s kroužky N. MUSEUM PRAHA používejte pouze poèítaèový program RINGS. Pouze odchyty a nálezy ptákù s kroužky zahranièních centrál hlaste písemnou formou. Hlášení musí obsahovat data 44 9

10 v poøadí: název stanice, typ a èíslo kroužku, datum odchytu (nálezu), místo, okres, druh ptáka, pohlaví, stáøí, okolnosti nálezu, pøíjmení a jméno nálezce. V pøípadì, že nálezcem není kroužkovatel, je nutno uvést plnou poštovní adresu osoby, které kroužkovací stanice bude posílat vytištìné zpìtné hlášení. Vykazování kontrolních odchytù patøí k základním povinnostem každého kroužkovatele. ontrolní odchyty, nìkdy zdánlivì nevýznamné a nìkterými kroužkovateli podceòované, pøedstavují cenný materiál pro objasnìní øady jevù v biologii ptákù. Do kroužkovací stanice zasílejte kontrolní odchyty všech ptákù, u nichž vám nejsou známa data kroužkování, a následující kontroly vlastních kroužkovancù: l kontrolní odchyty po roce a v dalších letech na tomtéž místì l kontrolní odchyty více jak 5 km od místa kroužkování bez èasového omezení l kontrolní odchyty ptákù kroužkovaných v období hnízdìní a kontrolovaných v období podzimního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroužkovaných v období podzimního tahu a kontrolovaných v zimních mìsících a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroužkovaných v zimních mìsících a kontrolovaných v období jarního tahu a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù kroužkovaných v období jarního tahu a kontrolovaných pøi hnízdìní a pozdìji l kontrolní odchyty ptákù u nás nehnízdících prokazující setrvání více dní na tomtéž místì v období tahu a delší pobyt zimních hostù l kontrolní odchyty všech ptákù kroužkovaných jako pull. bez èasového omezení s uvedením vzdálenosti od hnízda l kontrolní odchyty ptákù kroužkovaných na poèátku hnízdního období a kontrolovaných na konci hnízdního období (Pozn. Pro vykazování odchytù v rámci projektu CES platí jiná kritéria - viz metodika projektu CES) Vymezení kontrolních odchytù, které je nutno vykazovat, není zcela jednoznaèné. Pro všechny druhy nemohou být stejná kritéria. Napø. kontrolní odchyt døemlíka tundrového (Falco columbarius) 14 dnù po okroužkování v prùbìhu února na tomtéž místì má jinou hodnotu než odchyt èížka lesního (Carduelis spinus) za stejných podmínek. e kontrolním odchytùm, které není tøeba vykazovat, patøí napø. odchyt ptáka uprostøed hnízdního období v rozpìtí cca 14 dnù. Totéž platí i pro období zimování a období tahu. Hlášení kontrolních odchytù ptákù kroužkovaných na tomtéž místì jinými kroužkovateli èasto nesplòují shora uvedená kritéria pro evidenci (kontroly po nìkolika dnech). Proto je nutné, aby na místech, kde pravidelnì provádí odchyty více kroužkovatelù, se kroužkovatelé vzájemnì informovali a kroužkovací stanici byla zasílána pouze vybraná hlášení. F Všechny kontrolní odchyty a nálezy ptákù s kroužky zahranièních centrál hlaste vždy pøímo roužkovací stanici Národního muzea Praha! VERE, P,. 1991: Sledování hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) na Mladoboleslavsku. Zprávy ÈSO 33: LEWINGTON, I., ALSTROM, P., COLSTON, P., 1991: A Field Guide to the Rare Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London. OBHLÍDAL, F., 1977: Ornitologická pøíruèka. SZN. Praha. PRATER, A., J., MARCHANT, J., H., VUORINEN, J., 1987: Guide to the Identification and ageing of Holarctic Waders. BTO Guide No 17. Tring. REDFERN, C:, P., F., CLAR, J., A., 2001: Ringer s Manual. British Trust for Ornithology. REMEŠ, V., 2003: Hnízdní biologie pìnice èernohlavé (Sylvia atricapilla) v Èeské republice: analýza hnízdních karet. Sylvia 39: ØEZNÍÈE, J., 1991: Pøíspìvek k problematice urèování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Zprávy ÈSO 33: SHIRIHAI, H., CARGALLO, G., HELBIG, A., HARRIS, A., COTTRIDGE, D., 2001: Sylvia Warblers. Helm Identification Guides. C. Helm. London. STEJSAL, V., VERMOUZE, Z., 2004: Ptáci a zákon aneb právní pøíruèka nejen pro ornitologa. Èeská spoleènost ornitologická. Praha. SVENSSON, L., 1992: Identification Guide to European Passerines. Stockholm. SVENSSON, L., GRANT, P., J., MULLARNEY,., ZETTERSTROM, D., 1999: Collins Bird Guide: The most complete Guide to the Birds of Britain and Europe. Harper Collins. London. (Èeský pøeklad: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu. Svojtka et Co., Praha. Recenze viz ZPRÁVY ÈSO 59, str , VESMÍR 2004/10, VESMÍR 2005/1) Š ASTNÝ,., BEJÈE, V., HUDEC,., 1996: Atlas hnízdního rozšíøení ptákù v Èeské republice Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. VESELOVSÝ, Z., 2001: Obecná ornitologie. Academia. Praha. ZÁRUBA, M., 1975: Metodika kroužkování a získávání nìkterých dat v ornitologii. Vlastivìdný ústav Pøerov - Moravské ornitologické sdružení. Státní zemìdìlské nakladatelství. Praha. LITERATURA METODICE ODCHYTU A ZNAÈENÍ PTAÙ: V této èásti pøehledu literárních prací pøinášíme - vedle obsáhlého díla H. Buba - drobné pùvodní práce našich kroužkovatelù, kteøí o svých zkušenostech ve vìtšinì pøípadù referovali na nìkteré z domácích ornitologických konferencí a pozdìji své výsledky publikovali. Výbìr jsme omezili na období zhruba od roku Další práce zabývající se metodikou odchytù a kroužkování ptákù naleznou zájemci ve starších èíslech ZPRÁV ÈSO (ÈOS) ( 1 ) BREJŠA, M., 1992: Odchyt kukaèky obecné (Cuculus canorus) do nárazové sítì. Zprávy ÈSO 34: ( 2 ) BREJŠOVÁ, L., 1993: Odchyt havranù polních (Corvus frugilegus) v prùbìhu zimy bez snìhové pokrývky. Zprávy ÈSO 36:

11 CLAR, W., S., YOSEF, R., 1998: In-Hand Identification Guide to Palearctic Raptors. Eilat Birdwatching Center. CLEMENT, P., HATHAWAY, R., 2000: Thrushes of the World. Helm Identification Guides. C. Helm. London. ÈERNÝ, W., 2000: Ptáci. Aventinum. Praha. DUNGEL, J., HUDEC,., 2001: Atlas ptákù Èeské a Slovenské republiky. Academia. Praha. FORMÁNE, J., 1978: Pokyny pro èinnost spolupracovníkù roužkovací stanice Národního muzea v Praze. Národní muzeum v Praze. Praha. GINN, H., B., MELVILLE, D., S., 1983: Moult in Birds. BTO Guide No 19. Tring. HÁJE, V., 1978: Urèování stáøí a pohlaví pìvcù. MOS Pøerov. HÁJE, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 1. MOS Pøerov. SZN Praha. HÁJE, V., 1984: Urèování stáøí a pohlaví nepìvcù 2. MOS Pøerov. SZN Praha. HARRIS, A., SHIRIHAI, H., CHRISTIE, D., 1996: The Macmillan Birder s Guide to European and Middle Eastern Birds. Macmillan. London. HARRIS, A., TUCER, L., VINICOMBE,., 1997: The Macmillan Field Guide to Bird Identification. Macmilan. London. HEINZEL, H., FITTER, R., PARSLOW, J., 1997: Birds of Britain and Europe with North Africa and The Middle East. Harper Collins Publishers. HROMÁDO et al., 1992: Pøíruèka k urèování našich pìvcù 1. Hradec rálové. HROMÁDO et al., 1993: Pøíruèka k urèování našich pìvcù 2. Hradec rálové. HROMÁDO et al., 1998: Pøíruèka k urèování našich pìvcù 3. Hradec rálové. HUDEC,. et al., 1983: Fauna ÈSSR. Ptáci 3. Academia. Praha. HUDEC,. et al., 1994: Fauna ÈR a SR. Ptáci 1. Academia. Praha. HUDEC,., HAVLÍN, J., 1995: líè k urèování pìvcù. EkoCentrum Brno pro Rezekvítek. HUDEC,., Š ASTNÝ,. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/1 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. HUDEC,., Š ASTNÝ,. (eds), 2005 : Fauna ÈR. Ptáci - Aves II/2 (2., pøepracované a doplnìné vydání). Academia. Praha. JENNI, L., WINLER, R., 1994: Moult and Ageing of European Passerines. Academic Press. London. JIRSÍ, J., 1955: Naši pìvci. ÈSAV. Praha. ASPARE, M., 1981: Die Mauser der Singvögel Europas - ein Feldführer. DDA. Lengede. LÁPŠTÌ, J., LÁPŠ OVÁ, J., 2003: ánì lesní (Buteo buteo) - poznámky k identifikaci a tahu. Prunella 28: LÙZ, Z., 1960: Pokyny pro kroužkování ptaèích mláïat. Zprávy ÈOS 6: 3-28 Hlášení kontrolních odchytù a nálezù zasílejte prùbìžnì bìhem roku, nejpozdìji pak spoleènì s ostatními daty do 31. ledna následujícího roku. 4. DALŠÍ PODMÍNY A OOLNOSTI ROUŽOVACÍ ÈINNOSTI Prùkaz kroužkovatele vydaný roužkovací stanicí Národního muzea Praha opravòuje držitele chytat a kroužkovat ptáky pouze na území Èeské republiky. Doporuèujeme, aby kroužkovatel v místech, kde pravidelnì provádí kroužkování a odchyt ptákù, informoval o své èinnosti majitele, popø. uživatele pozemkù, rovnìž tak provozovatele práva myslivosti a práva rybáøského. Touto cestou je možno pøedejít pøípadným pozdìjším zbyteèným nepøíjemnostem. roužkování mimo hlavní oblast pùsobení Pøíležitostné rekreaèní kroužkování mimo hlavní oblast pùsobení má nižší vìdeckou hodnotu, by mùže pøinést velmi hodnotný výsledek. Rovnìž je užiteèné v pøípadech, kdy sleduje výchovnou èinnost (zaškolování budoucích kroužkovatelù) nebo èinnost vzdìlávací a osvìtovou (ukázky kroužkování s vysvìtlováním významu a smyslu kroužkovací èinnosti). V místech, kde provádí èinnost více kroužkovatelù, je tøeba dbát o dobré vzájemné vztahy. roužkovatel, který se rozhodne pro èinnost mimo oblast svého bydlištì nebo místa dosavadního pravidelného pùsobení, musí pøedpokládat, že na vybraném místì mùže pùsobit jiný spolupracovník. V takových pøípadech doporuèujeme, aby se kroužkovatel pøedem informoval v kroužkovací stanici, která mu mùže poskytnout pøíslušné kontakty. Toto platí pøedevším pro zaèínající kroužkovatele. Pøi výzkumech hnízdních populací na urèitém území jsou kroužkovatelé povinni respektovat zájmy toho ornitologa, který hnízdìní dlouhodobì a prùbìžnì sleduje. Pøi odchytech na pravidelných stanovištích (napø. odchyty v rákosinách) je nutno respektovat zájmy toho, kdo odchytové stanovištì pravidelnì kontroluje, udržuje a upravuje. Jiná je situace v nejbližším okolí terénních stanic, kde je nutno se øídit instrukcemi jejich správcù. Zvýšený význam to má pøedevším v hnízdní dobì, kdy je nutné, aby ptáci nebyli zbyteènì opakovanì rušeni. V místech, kde probíhá projekt CES, je zakázáno kroužkovat v období od 25. dubna do 5. srpna! roužkování mimo území Èeské republiky Použití kroužkù N. MUSEUM PRAHA mimo území Èeské republiky není dovoleno. Pokud chce kroužkovatel kroužkovat mimo území Èeské republiky, mùže se obrátit na kroužkovací centrálu, která organizuje kroužkování v pøíslušném státì, a požádat o poskytnutí jejích kroužkù. V pøípadì, že není v daném státì kroužkovací stanice, musí se zájemce obrátit na roužkovací stanici NM Praha. roužkování netopýrù roužkovací licence v žádném pøípadì neopravòuje jejího držitele ke kroužkování netopýrù

12 Tuto èinnost organizuje a prostøednictvím svých èlenù provádí Èeská spoleènost na ochranu netopýrù (ÈESON). Upozoròujeme, že v žádném pøípadì nelze ke znaèení netopýrù používat kroužky vydané roužkovací stanicí Národního muzea Praha. roužkování a veøejnost U veøejnosti se vždy s velkým ohlasem setkávají ukázky odchytù, urèování ptákù v ruce a kroužkování. Z blízkého kontaktu s živým ptákem se dovedou stejnì nadšenì radovat zástupci všech vìkových skupin obyvatelstva. Odchyty a kroužkování ptákù jsou už po øadu let i oblíbeným zpestøením nìkterých akcí poøádaných Èeskou spoleèností ornitologickou, zejména Vítání ptaèího zpìvu a Evropského (Svìtového) festivalu ptákù. Veškeré ukázky odchytù kladou na kroužkovatele zvýšené nároky: pøedevším musí zajistit, aby s odchycenými ptáky nemanipulovaly neoprávnìné osoby. Zvláštì je nutno dávat pozor na dìti, které jsou zpravidla velmi aktivní a zvìdavé a v dobrém úmyslu by mohly odchyceným ptákùm ublížit. Proto pøi kontrole sítí je nutno zajistit, aby k síti vždy jako první pøicházel kroužkovatel, který navíc zná i zpùsob postavení a ukotvení sítí. Pøedejde se tím mj. zakopnutí o kotvící šòùry, které mùže konèit i pádem do sítì a pøípadným poranìním odchycených ptákù. Zvýšenou pozornost je pøi takovýchto akcích za úèasti vìtšího poètu osob nutno vìnovat i pøenášení sáèkù s odchycenými ptáky z místa odchytu na místo kroužkování. Pokud je kroužkovatel v terénu dotázán laikem na èinnost, kterou provádí (pøedevším pøi kroužkování v obcích, ale i mimo nì), musí být vždy schopen jasnì a struènì odpovìdìt a vysvìtlit smysl a význam kroužkovací èinnosti. Vhodná je vždy ukázka kroužkování s následným vypuštìním okroužkovaného ptáka. Doporuèujeme umístit k jednotlivým sítím (ke krajním sítím postaveným do øady) cedulky se struèným vysvìtlujícím textem. Vždy musíme mít na pamìti, že poznatky z odchytù ptákù mohou být snadno zneužity. Z tohoto dùvodu nikdy neprobírejme na veøejnosti podrobnou metodiku a okolnosti týkající se chytání ptákù. Takové informace je vždy nutno považovat pouze za interní záležitost kroužkovací stanice a jejích spolupracovníkù. roužkování a sdìlovací prostøedky Informování veøejnosti o významu a smyslu kroužkovací èinnosti je velice dùležité. V neposlední øadì i proto, abychom získávali co nejvíce informací o nálezech okroužkovaných ptákù. Vždy je však nutné dbát, aby informace o kroužkování ptákù byly objektivní a podávaly vìrný obraz o této èinnosti. Platí to pøedevším pro fotografování a filmování ptákù v odchytových zaøízeních, pøedevším v sítích. Nikdy nedovolte, aby fotografové a kameramani bez vaší pøítomnosti kontrolovali natažené sítì a poøizovali zábìry bez vašeho dohledu. Ve snaze o poøízení neobvyklých zábìrù by totiž mohli udìlat kroužkovací èinnosti medvìdí službu. Pøi fotografování a filmování v ruce vždy dbejte na to, aby zpùsob držení byl pro ptáka bezpeèný. Pokud není možno ptáka uklidnit, omezíme poèet snímkù (zábìrù) na nezbytné minimum a ptáka pustíme. Doporuèujeme, aby se v blízkosti fotografovaného ptáka zdržoval prostøedníkem pravé ruky uchopí souèasnì køídla i ocas a pták se pøevrátí do polohy bøichem nahoru. Pak se rozfoukáváním poodhrne peøí a zároveò se zjiš uje stav tuènosti bøicha. Nakonec se pták vrátí do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi kontrole tuènosti furkuly se hlava ptáka vloží mezi malíèek a prsteník levé ruky, pøièemž se pravou rukou uchopí obì nohy za bìháky. Potom se pták znovu pøevrátí, nyní do polohy furkulou navrch. Za souèasného rozfoukávání peøí stanovíme stupeò tuènosti furkuly. Pak ptáka vrátíme do pùvodní polohy v levé ruce. Pøi zjiš ování tuènosti v místì furkuly je možno rovnìž pøidržovat hlavu ptáka mezi ukazováèkem a prostøedníkem levé ruky. Výše popsaný zpùsob však umožòuje plynulejší a jednodušší zmìnu polohy tìla ptáka, a proto je považován za výhodnìjší. Rovnìž pøi stanovování tuènosti musíme dbát na to, abychom neúmìrnì nestiskli tìlo ptáka. Další údaje, které není nutno vykazovat do základní evidence okroužkovaných ptákù: Formule køídla Délka køídla Délka zobáku Výška zobáku Délka hlavy se zobákem Délka ocasu Délka drápu zadního prstu Hmotnost Zpùsoby zjiš ování tìchto údajù jsou podrobnì popsány v Pøíruèce k urèování našich pìvcù (HROMÁDO et al. 1998). Pøesto, že kroužkovací stanice uvádìní tìchto dat nevyžaduje, musí je kroužkovatel ovládat, nebo v mnoha pøípadech slouží k urèení druhu, rozlišení pohlaví atp.dalšího významu pak nabývají v pøípadech nezbytné dokumentace odchytù tìch ptaèích druhù, jejichž výskyt posuzuje Faunistická komise. 12. LITERATURA BAER,., 1993: Identification Guide to European Non-Passerines. BTO Guide No 24. Tring. BAER,., 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. Helm Identification Guides. C.Helm. London. BALÁT, F., 1986: líè k urèování našich ptákù v pøírodì. Academia. Praha. BEAMAN, M., MADGE, S., 1998: An Identification Guide to the Birds of Europe and the Western Palearctic. C.Helm. London. BEJÈE, V., Š ASTNÝ,., HUDEC,., 1997: Atlas zimního rozšíøení ptákù v Èeské republice Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinoèany. Ministerstvo životního prostøedí Èeské republiky. BERTHOLD, P., HELBIG, A., J., MOHR, G., QUERNER, U., 1992: Rapid microevolution of migratory behaviour in a wild bird species. Nature 360: BUSSE, P., 1984: ey to sexing and ageing of European Passerines. Beitr. zur Nat. Niedersachs. Vol. 37. Sonderheft

13 Tukové zásoby Ptáci vytváøejí tukové zásoby na rùzných místech svého tìla. Množství uloženého tuku má obrovský význam pøedevším pro tažné druhy pøekonávající velké vzdálenosti, ale i pro zimující ptáky. Bylo prokázáno, že tuk viditelný pod kùží v oblasti furkuly (vzniká srùstem klíèních kostí) a v oblasti bøicha je v pøímo úmìrném vztahu k celkovému tìlesnému tuku. Proto je možno ze stavu (stupnì) tuènosti tìchto partií usuzovat na celkové tukové zásoby. Urèování tukových zásob (podle J. ŠEBESTIANA): 0 - vùbec žádný tuk; dobøe se pozná tak, že porovnáme èervenou barvu na prsních svalech, kde se tuk ukládá (= je viditelný) až v nejtuènìjších stádiích. Je-li tedy odstín èervené barvy mezi furkulou stejný jako na prsou, je to stupeò žádný viditelný žlutý tuk mezi kostmi furkuly (žádná žlutá tuková vloèka), ale pøi porovnání s èervenou barvou na prsou je kùže ve vidlici furkuly voskovìjší (je tam už tenouèká žlutá vrstvièka, která zpùsobí zesvìtlení èervené barvy) 2 - první malièká vloèka žlutého tuku ve furkule, na bøiše mezi støevy patrná 1 èi nìkolik malinkých vloèek žlutého tuku 3 - vìtší vloèka ve furkule, na bøiše je alespoò 50 % plochy èervené (žluté tukové vloèky jsou v menšinì celkové plochy bøicha) 4 - furkula vyplnìna tukem, na bøiše ménì než 50 % plochy èervené, ale tuk ještì nevystupuje nad obrys tìla 5 - furkula vyplnìna tukem, na bøiše minimum èervené plochy, tuk viditelnì vystupuje nad obrys tìla 6 - tuk na krku témìø všude, na bøiše žádná èervená plocha 7 - tuk zaèíná shora i zdola zakrývat prsní svaly, ale mezi obìma prsními svaly tuk není 8 - tuk již oddìluje plochy obou prsních svalù od sebe (= zakrývá høeben kosti hrudní) 9 - prsní svaly zcela zakryté tukem Metodické poznámky: Pro stanovení stupnì tukových zásob (obdobnì i hnízdní nažiny) považují nìkteøí ornitologové jako vhodnìjší tzv. britské držení ptáka: ptáka uchopíme druhou rukou za nohy a mírnì je roztáhneme od sebe. Ale nestahovat dozadu nebo do jiné nepøirozené polohy. Nyní je nutno rozfouknout peøí. tomu je doporuèováno použití silnìjšího brèka (trubièky) o prùmìru 7-8 mm a délce cm. Nepoužívejte žádné další dodateèné napínání kùže ani nenatahujte ptáka pøíliš. Tuk je relativnì volnì pohyblivý a mùže se pøi vìtším napnutí bøicha skrýt. Nejprve prohlížíme oblast furkuly, kde se tuk objevuje u vìtšiny našich pìvcù nejdøíve. Tuk pod kùží je žlutý. Postup pøi držení podle Svenssona: (viz ZÁRUBA 1975) Pøi stanovení stupnì tuènosti vycházíme ze základního držení, tedy v levé ruce. Pro kontrolu tuènosti v bøišní partii se však držení nohou zmìní tak, že se ukazováèek s prostøedníkem levé ruky posunou z lýtka (bérce) dolù a pevnì se uchopí oba bìháky. Dále se palcem až co nejmenší poèet osob. Ptáka, který bude fotografován, vkládáme vždy do zcela èistého sáèku. Vždy trvejte na tom, abyste mìli možnost vidìt poøízené obrázky a èíst text døíve, než bude uveøejnìn! To by ostatnì z vaší strany mìla být samozøejmá podmínka souhlasu k podobným akcím s novináøi. Pokud se jedná o rozsáhlejší mediální akci zamìøenou na problematiku kroužkovací èinnosti, je nutno pøedem informovat kroužkovací stanici. V pøípadì, že hodláte publikovat èlánek o odchytu a kroužkování s fotografiemi odchycených ptákù, vždy pøedem informujte kroužkovací stanici! roužkovací èinnost a internet Pro publikování pøíspìvkù o kroužkovací èinnosti na internetu platí stejné instrukce jako pro ostatní sdìlovací prostøedky. Pøed umístìním pøíspìvku (fotografií) na internet je dùležité si uvìdomit, že tyto materiály jsou okamžitì dostupné širokému okruhu uživatelù, z nichž nìkteøí mohou kroužkovací èinnost vnímat i znaènì negativnì. V tomto pøípadì je pravidlo dvakrát mìø, jednou øež obzvláštì výstižné! roužkovatelé a Faunistická komise ÈSO (Autor: Jiøí Horáèek) roužkovatelé se pøi své èinnosti setkávají také s ptaèími druhy, které se na našem území vyskytují jen velmi vzácnì, výjimeènì nebo jsou dokonce naprostými raritami. Výskyt tìchto druhù podléhá posouzení a schválení (èi registraci) Faunistickou komisí (F) ÈSO. Výèet tìchto druhù je uveden v pøíloze tìchto pokynù (Seznamy I - IV). Ornitologové a pozorovatelé ptactva (a tedy i kroužkovatelé) zasílají hlášení o výskytu tìchto druhù pøednostnì na formuláøích k tomu urèených a podle uvedených pokynù (viz webové stránky F ÈSO), F se však zabývá i hlášeními ve formì dopisu nebo u. Všechna hlášení je tøeba zasílat na adresu jejího jednatele. V Seznamu II je uveden výèet druhù, jejichž pozorování F pouze registruje (aè si mùže v konkrétním pøípadì vyžádat doplòující informace). Pro popis výskytu tìchto druhù staèí krátká zpráva (èi publikace na webu ÈSO nebo v diskusní skupinì). Zasílání hlášení o výskytu druhù, posuzovaných F ÈSO, je jednou ze základních povinností kroužkovatele, které z jeho èinnosti vyplývají. Pøesnému a dùkladnému hlášení je proto tøeba vìnovat náležitou pozornost. roužkovatelé jsou oproti pozorovatelùm ptákù v nesporné výhodì v tom, že objekt svého pozorování mohou témìø vždy dostateènì podrobnì popsat a zdokumentovat. Tento popis by mìl zahrnovat všechny znaky, podle nichž kroužkovatel daný druh (èi poddruh) urèil a z nichž vyplývá, že se nejedná o druh (poddruh) jiný. romì dùkladného popisu opeøení i neopeøených èástí tìla (zobák, duhovka, bìhák apod.) by mìl kroužkovatel vìnovat velkou pozornost biometrice (minimálnì délka køídla a ocasních per) a popisu formule køídla (záøezy, zúžení, pomìrné délky jednotlivých letek). Podrobnosti o jednotlivých technikách mìøení (vèetnì terminologie) lze najít v pøíruèce autorù HROMÁDO et al. (1998), pomùcky pro získávání biometrických údajù jsou nezbytnou výbavou pro práci každého kroužkovatele. Je také nanejvýš žádoucí doplnit slovní popis obrazovou dokumentací (fotografie, video èi 40 13

14 digitální záznam) se zvláštním dùrazem na ty èásti tìla èi opeøení, které mají pro urèení klíèový význam. V pøípadì, že žádný z uvedených zpùsobù záznamu skuteènì není k dispozici, je pak nutné jej nahradit náèrtkem, který (i s naprostým minimem umìleckých ambicí) mùže koneèné posouzení daného pøípadu velmi zjednodušit. Omezení kroužkovací èinnosti 1. Úplný zákaz kroužkování po celý rok, vèetnì nevzletných mláïat (pull.): Bažant obecný (Phasianus colchicus) oroptev polní (Perdix perdix) Holub domácí (Columba livia f. domestica) 2. Èásteèný zákaz kroužkování: Labu velká (Cygnus olor): dovoleno kroužkovat pouze pull. a hnízdící ptáky 3. roužkování kachen divokých je možno provádìt pouze v pøípadech, kdy si kroužkovatel je naprosto jist, že kroužkuje kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Není tedy dovoleno kroužkovat kachny divoké odchovávané a vypouštìné volnì do pøírody pro myslivecké úèely! 4. roužkování ptákù ve stanicích pro handicapované živoèichy. 5. METODY ODCHYTU odchytu ptákù pro úèely kroužkování je možno používat rùzná odchytová zaøízení a rùzné metody odchytu.veškerá tato zaøízení musí být vždy v dobrém stavu a plnì funkèní, aby v žádném pøípadì nemohla zpùsobit poranìní nebo dokonce usmrcení chytaných ptákù. Bezpeèí ptákù a jejich dobrá kondice musí být vždy na prvním místì. Toto musí mít každý kroužkovatel neustále na zøeteli. Pøed každým odchytem musí kroužkovatel pøihlížet k povìtrnostním podmínkám, v prùbìhu odchytu pak rovnìž ke kondici chytaných ptákù i jejich poètu. Pokud se zaènou ptáci chytat ve vìtším poètu, nelze prodlužovat dobu, po kterou ptáci èekají na okroužkování, ani dobu, po kterou èekají na vyproštìní z odchytového zaøízení. Odchyt je nutno omezit, popø. pøerušit. Nárazové sítì Odchyt ptákù do nárazových sítí japonského typu je nejrozšíøenìjší metodou odchytu ptákù pro úèely kroužkování. Tyto sítì jsou vyrábìny z rùzného materiálu. Díky možnostem využití nejrùznìjších umìlých vláken došlo postupnì ke snížení jejich viditelnosti a souèasnì ke zvýšení pevnosti a životnosti (trvanlivosti). Sítì se liší svými základními parametry; tìmi jsou pøedevším síla vlákna, velikost strany oka (v napnutém stavu je vždy ètvercové), délka sítì, výška sítì a poèet odchytových polí ( kapes ). V naprosté vìtšinì pøípadù se používá vlákno èerné barvy. Dùležitým parametrem je velikost strany oka, pøedevším pak její vztah k velikosti chytaných ptákù. Se vzrùstající velikostí oka roste i požadavek na sílu a pevnost materiálu. Upøesnìní lokality Napøíklad název rybníka, øeky, potoka, hory,... Další zaznamenávaná data Jedním z hlavních projektù kroužkovací stanice pro nejbližší období je projekt CES ( z angl. Constant Effort Sites). Tento odchytový projekt je zamìøen na sledování hnízdních populací ptákù. Mezi povinnì zaznamenávané údaje patøí stupeò rozvoje hnízdní nažiny a stav vytvoøení tukových zásob. Oproti oèekávání není nutno uvádìt délku køídla ani hmotnost. ukládání dat ptákù okroužkovaných v rámci projektu CES slouží poèítaèový program RINGS. Stupeò rozvoje hnízdní nažiny Hnízdní nažina se vytváøí v dobì hnízdìní u samic všech druhù našich pìvcù a také u samcù následujících druhù: pìnice vlašská, pìnice pokøovní, pìnice slavíková a oøešník kropenatý. Velikost a pøedevším vzhled hnízdní nažiny se v prùbìhu hnízdìní mìní; celý proces lze zjednodušenì rozèlenit do následujících stupòù: 0 nažina není vytvoøena 1 nažina se zaèíná tvoøit 2 nažina je dobøe vyvinutá, prsní svaly a vnitøní orgány jsou ještì viditelné skrz pokožku 3 kùže na bøiše je neprùhledná, silnì zduøelá, silnì prokrvená ( puchýøovitá ) 4 kùže na bøiše je tence zvrásnìná, zduøelost mizí, kùže se odlupuje ( jako když se èlovìk spálí ), prsní svaly a vnitøní orgány jsou opìt viditelné skrz pokožku 5 nažina opìt postupnì zarùstá opeøením P nažina je vytvoøena (tento stupeò uvádìjte pouze v pøípadì, že nelze urèit pøedchozí stupnì - napø. pták vám pøedèasnì ulétl z ruky) O pøesném prùbìhu zmìn vzhledu hnízdní nažiny v závislosti na fázi inkubace není dosud mnoho údajù. U mnoha druhù našich pìvcù se samci vìtší èi menší mìrou podílejí na zahøívání vajec a mláïat, aniž se u nich vytváøí hnízdní nažina (rákosník obecný, pìnice hnìdokøídlá aj.), u samcù nìkterých jiných druhù se hnízdní nažina vytváøí jen èásteènì. U jiných druhù (sýkora koòadra, sýkora modøinka, mlynaøík dlouhoocasý aj.) naopak mohou mít samci pøíslušnou plochu na bøiše holou, aèkoliv se na inkubaci nepodílejí. Pozor na holinu juvenilních ptákù! Tato holina nemá s hnízdní nažinou dospìlých ptákù fyziologicky nic spoleèného, pouze ji svým vzhledem a umístìním pøipomíná (blíže viz HROMÁDO et al. 1998). Pøi urèování pohlaví podle pøítomnosti èi absence hnízdní nažiny je nutno postupovat znaènì opatrnì. Zejména je nutné mít na zøeteli skuteènost, že chybìjící hnízdní nažina není dùkazem toho, že pták je samec. Nehnízdící samice totiž hnízdní nažinu nemají! 14 39

15 1. Zobák je u mladých ptákù oproti starším nìkdy svìtlejší, ani u plnì vzrostlých jedincù nemusí být ještì zcela dorostlý (šoupálci), u druhù s háèkovitým zobákem není koneèný tvar ještì vyvinutý. Svìtlé (žluté) koutky zobáku nejsou vìtšinou spolehlivým znakem mladých ptákù; ve své typické podobì se vyskytují jen krátkou dobu po opuštìní hnízda. Naopak i víceletí ptáci nìkterých druhù mohou mít význaènì zbarvené koutky zobáku (rehek domácí, rehek zahradní, modráèek, støízlík obecný a mnoho dalších). 2. Vnitøek horní èelisti zobáku a patro bývá u mladých ptákù øady druhù svìtleji zbarveny (žluté, rùžové nebo bìlavé) a s pøibývajícím vìkem se postupnì zbarvují do šedé, èerné nebo jiné tmavé barvy. 3. Jazyk mladých ptákù nìkterých skupin (zejména pìnicovitých) má charakteristické skvrnìní, které s pøibývajícím vìkem ptáka postupnì mizí. Rozsah a pøetrvávání skvrn mùže sloužit jako znak pro urèování stáøí (cvrèilky, rákosníci, sedmihlásci). Tento znak má však u nìkterých druhù omezenou platnost, nìkdy mají skvrny i víceletí ptáci (zjištìno napø. u rákosníka obecného a cvrèilky slavíkové /M. JELÍNE in verb./). 4. Zbarvení duhovky øady druhù se mìní s vìkem. Obecnì platí, že se stoupajícím vìkem se zbarvení duhovky postupnì stává jasnìjším, sytìjším a pestøejším. Šedá, šedoèerná nebo èerná duhovka se postupnì mìní na èervenohnìdou, hnìdou, oranžovou, žlutou nebo bìlavou. 5. Nohy (bìhák a prsty) mladých ptákù jsou ve srovnání se staršími vìtšinou svìtlejší, silnìjší a masitìjší ( vodnaté ), chodidla jsou neošlapaná, štítky na bìháku a prstech ménì seschlé. Drápy nemusí být ani u plnì vzletných jedincù ještì zcela dorostlé. Pohlaví U tìch druhù ptákù, kde není výraznì vyvinuta pohlavní dvojtvárnost (a už se jedná o rozdíly ve vybarvení nebo ve velikosti), je dùležitým pomocným znakem tvar kloaky, resp. tvar okolí kloaky (dále pro zjednodušení jen kloaka). loaka se v dobì hnízdìní nápadnì mìní a získává na pøechodnou dobu charakteristický tvar. Toho je pak možno využít - nejèastìji u pìvcù - k urèování pohlaví. U samcù se v dobì hnízdìní výstupek kloaky zøetelnì zvìtšuje, pøední okraj je pravidelnì prolomený a vìtšinou svírá s bøišní stìnou ostrý úhel, takže vyústìní kloaky smìøuje zpravidla vzhùru (viz obr. 20, str. 189, HROMÁDO et al. 1998). V dobì maximální pohlavní aktivity bývá vidìt v zadní èásti kloaky zduøení. Základní tvar mùže být cibulovitý, kónický nebo válcovitý. U samic je výstupek kloaky vždy nižší, vyústìní smìøuje spíše šikmo dozadu než vzhùru a úhel mezi pøední stranou a bøichem je pravidelnì vìtší než 90 stupòù. V období snášení vajec se úhel blíží 180 stupòùm a otvor kloaky v té dobì smìøuje dozadu. Prolomení na pøedním okraji kloaky není pro samice typické, ale obèas se vyskytuje. Základní tvar kloaky je válcovitý, pøípadnì kónický (cibulovitý tvar kloaky nebyl dosud u samic našich pìvcù zaznamenán). Lokalita Uvádìjte vždy název nejbližší obce s uvedením okresu; neuvádìjte názvy krajù - v žádném pøípadì jejich zkratky! Okresy stále existují, byly zrušeny jen okresní úøady!). U vìtších mìst nepostaèuje uvedení mìstské èásti pouze pomocí èíslovky, napø. Praha 4 38 Nejužívanìjším rozmìrem oka je 15 mm (nìkteøí výrobci dodávají rozmìr 16 mm, což je v podstatì totéž). Sítì s touto sí ovinou jsou vhodné pro vìtšinu drobných pìvcù do velikosti vrabce. Z našich ptákù se z nich nìkdy mohou vyprostit (prolezením na opaènou stranu) pouze králíèci, proto jsou pro jejich odchyt doporuèovány sítì s okem menším, které jsou však u nás obtížnì dostupné. Pokud do sítì s okem 15 (16) mm narazí vìtší pták, napø. kos nebo sojka, v øadì pøípadù se odrazí a kroužkovatel ani nezjistí, že do sítì narazil. Dalším užívaným rozmìrem oka je 19 (20) mm. Sítì s touto sí ovinou jsou urèeny zpravidla pro speciálnìjší odchyty, nikoliv pro dlouhodobé chytání. Nachází své využití pøi odchytech na volnìjších prostranstvích a pøi odchytech ptákù zhruba velikosti drozda (napø. pøi odchytech menších druhù bahòákù, hýlù rudých, vhodná i kombinace s magnetofonem). Pro odchyt bahòákù (ale i brkoslavù, kvíèal, oøešníkù, sojek a šplhavcù) je s úspìchem používáno sítí o velikosti strany oka mm. romì požadavku na velikost oka splòují souèasnì i požadavek na menší viditelnost. Sítì s vìtšími oky (40-70 mm) jsou používány k odchytùm sov a dravcù. pøilákání je používán buï dermoplastický preparát výra velkého (Pozor: v tomto pøípadì je nutný doklad o legálním získání preparátu!) nebo jeho atrapa. Tu je možno buï amatérsky vyrobit (polystyrén, molitan, vatelín, chemlon,...) nebo zakoupit v prodejnách s loveckými potøebami a pomùckami. Tìchto sítí je možno použít i k odchytùm létajících kachen. Délka nárazových sítí je rovnìž dùležitým parametrem. Sítì o stranì oka mm jsou dodávány v délkách 6 až 18 metrù. Delší sítì se pro odchyty pìvcù nepoužívají, pøedevším pro obtížnou manipulaci. Pokud je zapotøebí pøeklenout vìtší vzdálenost napø. pøi odchytech v rákosinách jsou sítì stavìny za sebe do øady. Sítì s vìtšími oky (25-70 mm) jsou zpravidla dodávány v délce 12 až 20 metrù. Nárazové sítì japonského typu ( japonky ) pøedevším pro výraznì jednodušší a rychlejší instalaci zcela vytlaèily døíve užívané zrcadlové sítì ( italky ). Ty jsou konstruovány na principu klasických tenat: mezi 2 svislé sítì o velikosti oka napø. 10 cm (tzv. zrcadla) je vložena jemnìjší sí o stranì oka 15 (16) mm. Pták si po nárazu do støední sí oviny jejím protažením pøes vypjatá vlákna nejbližšího velkého oka vytvoøí kapsu. Dlouholeté zkušenosti s používáním nárazových sítí ukázaly, že se jedná o vysoce úèinná a bezpeèná odchytová zaøízení, pokud jsou používány stanoveným zpùsobem. V nesprávných rukou však mohou ptákùm velmi ublížit!! 1. Natažené sítì musí být odpovídajícím zpùsobem kontrolovány. Za urèitých okolností musí být pod nepøetržitým pøímým dohledem (napø. pøi odchytech na veøejnì pøístupných místech). Podle potøeby je pak nutno zájemcùm z øad veøejnosti vysvìtlit, pro jaký úèel jsou odchyty provádìny. 2. Sítì musí být kontrolovány v pravidelných intervalech. Za ideálního poèasí nesmí být interval mezi dvìma následnými kontrolami sítí delší než 60 minut. ratší interval je nutno volit: l v pøípadì oèekávání odchytu vìtšího množství ptákù l pøi odchytu ptákù, kteøí se dovedou snadno a rychle zamotat do sí oviny (napø. støízlík a sýkory) 15

16 l za chladného poèasí l za horka a pokud jsou ptáci vystaveni pøímému sluneènímu svitu l za mlhy l za silného vìtru l pokud se v okolí vyskytují predátoøi (dravci, drobné šelmy, koèky, psi), vìtší zvíøata(kopytníci), ale i lidé l pokud se v tìsné blízkosti sítí vyskytují hnízdící ptáci Pøi kontrole sítí je nutno peèlivì prohlížet všechna pole sítí, zvláštì pak spodní pole, kde mohou chycení ptáci (napø. støízlík obecný, pìvuška modrá,...) uniknout pozornosti. 3. roužkovatel musí vždy posoudit, kolik sítí mùže za daných okolností natáhnout, aby zvládal dodržování maximálnì pøípustného intervalu pro kontrolu sítí. Pokud si odchyt žádá natažení vìtšího poètu sítí, je nutno zajistit odpovídající poèet osob oprávnìných vyproš ovat odchycené ptáky ze sítí (= kroužkovatelù). 4. Bezpeènost ptákù v síti je ovlivòována prùbìhem poèasí: l vzhledem k tomu, že ptáci visí v síti rùznými zpùsoby, mùže jim vadit silný vítr, déš nebo kapky vody tvoøící se na sí ovinì (peøí v takových pøípadech neplní jinak dokonalou krycí funkci). Tento problém se týká pøedevším drobných pìvcù. l odchycení ptáci visí v síti na úkor doby nezbytné pro vyhledávání potravy (za chladného poèasí) l u ptákù odchycených do sítì na pøímém slunci mùže dojít k pøehøátí Sítì nelze natahovat nebo ponechávat roztažené za silného vìtru nebo deštì, zatímco za velmi horkého a velmi chladného poèasí musí jejich kontrole být vìnována zvýšená péèe! 5. Ptáci se do sítì snáze zamotají, pokud je sí ve špatném stavu a špatnì postavena. Zvyšuje se tím nebezpeèí poranìní v souvislosti s komplikovaným a déle trvajícím vyproš ováním. Je proto dùležité, aby sítì byly vždy v dobrém stavu, øádnì postaveny a vypnuty. 6. Sítì nesmí být ponechány roztaženy pøes noc, pokud není zajištìna jejich kontrola každých 60 minut, v pøípadì nepøíznivého poèasí (mlha, chladno apod.) 30 minut. Bezpeèné a operativní stavìní a obsluha sítí Pro operativní a bezpeèné natahování sítí a jejich obsluhu doporuèujeme: l háèek pro posun poutek sítí nahoru a dolù l spínací špendlík, jemná pinzeta (pro snadnìjší vyproštìní nìkterých chycených ptákù) l dostateèný poèet vhodných sáèkù na krátkodobé pøechovávání ptákù l pøi veèerním a noèním odchytu èelní svítilnu (ruèní svítilny jsou nevyhovující), jinak je nutno zajistit pøítomnost osoby, která pomùže osvìtlovat vyproš ované ptáky Stáøí Pro oznaèování stáøí ptákù jsou závazné kategorie, které vycházejí z relativního stáøí ptáka vzhledem k probíhajícímu kalendáønímu roku. Volba správné kategorie pro oznaèení stáøí ptáka tedy závisí jednak na jeho absolutním stáøí, jednak na konkrétním datu, kdy je pták kroužkován, a koneènì na míøe našich znalostí znakù pro urèování stáøí daného druhu (problémy jsou pøedevším napø. pøi urèování stáøí sov, bahòákù a krátkokøídlých). ategorie oznaèování stáøí ptákù pull.: mládì v prachovém šatì do doby plné vzletnosti, tedy nejen nevzletná mláïata ve hnízdech, ale i mláïata kachen, bahòákù, hrabavých atp. full grown (f.g.): plnì vzletný pták, pøesný vìk není znám. Mùže jít o ptáka tohoroèního i staršího. Použití této kategorie je omezeno na období od letního pelichání daného druhu do 31. prosince daného kalendáøního roku. Toto omezení neplatí pro køivku obecnou. 1. rok ( 1): pták v prvním kalendáøním roce života, tj. pták narozený v roce kroužkování +1. rok (+1): pták nenarozený v kalendáøním roce kroužkování, ale v nìkterém z rokù pøedchozích (neznámo kterém). Pøesný vìk není znám. 2. rok ( 2): pták ve druhém kalendáøním roce života, tj. pták narozený v pøedcházejícím kalendáøním roce +2. rok (+2): pták nenarozený v probíhajícím ani pøedcházejícím roce života 3. rok (3): pták ve tøetím kalendáøním roce života +3. rok (+3): pták nenarozený v žádném ze dvou pøedchozích kalendáøních rokù, ale starší. Pøesný vìk není znám. Poznámka: vìkové kategorie jsou uvádìny podle kalendáøních let. Je to zpùsob zavedený unií evropských kroužkovacích centrál (EURING), který umožòuje pøesný a jednoduchý pøevod do kódového systému poèítaèù. Vzhledem k problémùm s jeho pochopením po jeho zavedení se osvìdèilo používání písmena, které umožòuje snáze pochopit, že se jedná o kalendáøní roky. Proto bylo toto pojetí zvoleno rovnìž v textu Pøíruèky k urèování našich pìvcù (HROMÁDO et al. 1992, 1993, 1998). POZOR na nesprávné používání kategorie full-grown. I nìkteøí zkušení kroužkovatelé uvádìjí tuto kategorii v pøípadech, kdy lze jedinci jednoznaènì pøiøadit jinou vìkovou kategorii (napø. +1)!! roužkovatel je povinen vždy s nejvìtší možnou mírou peèlivosti urèovat stáøí a pohlaví ptákù, zejména pìvcù. Musí dbát na to, aby se nedostal do situace, kdy se bude vymlouvat, že pro velký poèet souèasnì odchycených ptákù je v zájmu zachování jejich života nemohl pøesnìji urèovat. Ostatnì: zkušenému kroužkovateli by se to stát nemìlo. Pokud se to stane (napø. vinou špatného odhadu v období bouøek a pøehánìk), je povinen ptáky vypustit bez okroužkování. Nìkteré další znaky pro urèování stáøí (èerpáno pøedevším z HROMÁDA et al. 1998) romì znakù, které vyplývají z opeøení, lze do jisté míry využít i dalších znakù, z nichž nìkteré obecnìji platné jsou shrnuty v následujícím pøehledu: 16 37

17 10. JINÉ ZPÙSOBY ZNAÈENÍ PTÁÙ Metoda znaèení ptákù kovovými kroužky pøedpokládá, že pro dosažení urèitého výsledku bude pták pozdìji odchycen nebo nalezen, aby bylo možno pøeèíst nápis na kroužku a ptáka identifikovat. U vìtších typù kroužkù je možno v nìkterých pøípadech (labutì velké na zimovištích a hnízdištích, èápi bílí poblíž hnízd, rackové na zimovištích,...) nápis na kroužku pøeèíst pomocí silnì zvìtšujícího dalekohledu. Je k tomu nutná urèitá zkušenost, ale rovnìž znaèná dávka trpìlivosti, peèlivosti a serióznosti: ornitolog si musí být naprosto jist, že každý znak na kroužku identifikoval správnì. Zasílání nesprávných údajù do kroužkovací stanice nemá smysl; zasílání neúplných údajù má jen omezený význam, i když i to v nìkterých pøípadech mùže pøinést užitek. Jiné zpùsoby znaèení umožòují rozlišení jedincù bez nutnosti jejich opìtovného odchycení. Zpùsoby pøídatného znaèení jsou rùzné: od barevných kroužkù bez nápisu pøes barevné kroužky s jednoduchým kódem a krèní límce po konvenèní, popø. až satelitní telemetrii. Zatímco kovový kroužek pøedstavuje pro ptáky minimální zátìž, pøídatné zpùsoby znaèení jsou zásadnìjším zásahem do jejich života. aždý autor chystaného projektu musí proto dobøe zvážit a posoudit, zda se bude moci sledování oznaèených ptákù vìnovat tak, aby bylo dosaženo odpovídajících výsledkù. Pøed zapoèetím akce je nutno pøedložit kroužkovací stanici plán zamýšleného projektu. V nìm doporuèujeme zohlednit pøedevším tyto skuteènosti obecnì platné pro pøídatné znaèení: l zvolený zpùsob znaèení nesmí narušit zdraví ptáka, jeho chování a délku života l zvolený zpùsob znaèení musí být jednoduchý a oznaèení èasovì nenároèné l každý pták, který je oznaèen pøídatným zpùsobem, musí být rovnìž oznaèen kovovým kroužkem N. MUSEUM PRAHA (popø. kroužkem jiné kroužkovací centrály) l pøídatné znaèení musí být dobøe èitelné a jednoznaènì rozlišitelné aždý kroužkovatel, který se rozhodne pro nìkterý ze zpùsobù pøídatného znaèení, musí nejprve svùj zámìr ohlásit kroužkovací stanici!! 11. SBÌR DAT A BIOMETRIA V poèátcích kroužkovací èinnosti postaèilo ptáka prostì správnì urèit, okroužkovat a pustit v nadìji, že pozdìji bude v pøípadì jeho nalezení získána informace o jeho životì. V prùbìhu dalšího rozvoje kroužkovací èinnosti bylo získáno mnoho poznatkù, pøedevším o migraèním chování ptákù, jejich pøirozeném rozptylu a délce života ve volné pøírodì. Pouhé oznaèení ptáka kroužkem má omezený význam, proto je potøebné pøi kroužkování ptáka zaznamenávat i další údaje - podle metodiky jednotlivých dílèích projektù (napø. CES ). Základní data Typ a èíslo kroužku Druh ptáka V hnízdním období je nutné odchyty omezit tak, aby nedocházelo k pøíliš èastému rušení ptákù hnízdících v okolí odchytových stanoviš. Ideální je dodržovat mezi odchyty na jednotlivých stanovištích interval 6 10 dnù. Délka jednoho odchytu by pak nemìla pøekroèit 7 hodin. Pøi veèerním odchytu je nutné odchyt ukonèit tak, aby se hnízdící ptáci mohli ještì vrátit na hnízda. roužkovatelé musí dbát, aby sítì nebyly natahovány na veøejná prostranství, cesty a pìšiny. Ani kotvící šòùry nesmí pøetínat veøejné cesty, pokud nejsou nápadnì oznaèeny. Doporuèujeme, aby každá sí (v pøípadì øady sítí každá krajní sí ) byla vybavena cedulkou s textem, který vysvìtluje význam kroužkovací èinnosti. Je na rozhodnutí kroužkovatele, zda v nìkterých pøípadech uvede i svou adresu, pøípadnì telefonní èíslo. Cedulku doporuèujeme umís ovat nejen k sítím, ale i k ostatním odchytovým zaøízením. ZAØÍZENÍ ODCHYTU PTÁÙ PRO ÚÈELY ROUŽOVÁNÍ Odchyt probíhá ve spolupráci s roužkovací stanicí Národního muzea Praha. Úèelem kroužkování je studium migrací a øady dalších otázek ze života ptákù. Prosíme, nerušte svou pøítomností naši práci a opus te místo odchytu. Prùbìh odchytu je sledován dalekohledem a zaøízení je v pravidelných intervalech kontrolováno. Dìkujeme za pochopení! Odchyty za rùzných okolností a podmínek Chladné poèasí Faktory, které je nutno brát do úvahy: l bìhem krátkých zimních dnù, kdy se ptáci po vìtšinu èasu zabývají shánìním potravy, musí kroužkovatel zkrátit dobu jejich zpracovávání na nezbytné minimum l sítì, sklopky a jiná odchytová zaøízení musí být kontrolovány èastìji l odchycení ptáci mívají zpravidla neupravené opeøení, které pak nemùže plnit svoji izolaèní funkci l odchycení ptáci se stávají nápadnìjšími a dostupnìjšími pro nejrùznìjší predátory l je nutno omezit chytání na nocovištích, popø. od odchytù zcela upustit Horké poèasí l za horka nesmí být ptáci delší dobu vystavováni sluneènímu svitu. Odchytová zaøízení musí být pod stálou kontrolou a ptáci vyproš ováni co nejdøíve po odchycení, pøípadnì doporuèujeme odchyt pøerušit nebo ukonèit. 17

18 l 18 sáèky s odchycenými ptáky musí být umístìny na takové místo, kde nedojde k jejich pøehøátí. Natahování sítí Aby sítì úèinnì chytaly, musí být v dobrém stavu a øádnì vypnuty. Takovéto sítì s menší pravdìpodobností zpùsobí ptákùm poranìní a snižují možnost zamotání ptákù do volnìjší sí oviny. Správného vypnutí sítí dosáhneme: l použitím pevných a neohebných tyèí. Tyto zaruèují, že horní pole sítì bude stejnì vypnuté jako spodní pole. Nedoporuèujeme fixovat poutko horního lanka sítì obtoèením. Znemožòuje to posunování poutek po tyèi v pøípadì nutnosti vyprostit ptáka odchyceného do nìkterého z vyšších polí. l pokud stavíme tyèe na pevném podkladu, je nutno tyè dobøe upevnit a zajistit (napø. použitím vrtáku, obložením tìžšími kameny atp.) l pokud tyè není dokonale upevnìna do zemì, nepostaèí jedna kotvící šòùra. Je nutno použít dvì, popøípadì více. otvící šòùra musí být na tyèi uvázána v takové výši, aby bylo možno stáhnout horní pole sítì a vyprostit odchycené ptáky. Správné postavení tyèí a jejich dokonalé zakotvení je velmi dùležité: jinak by mohlo dojít - napø. pøi pádu sítì za silného vìtru - k poranìní odchycených ptákù. Prùbìžnì je nutno kontrolovat napnutí sítí a hloubku jednotlivých polí ( kapes ). Sí s hlubšími kapsami sice s vìtší pravdìpodobností odchytí i vìtšího ptáka, ale na druhé stranì se menší pták více zamotá a obtížnìji je pak vyproš ován. Nedoporuèujeme používat sítì, jejichž sí ovina není zajištìna proti posunu pùsobením vìtru. Sí ovinu je nutno zajistit nìkterým z používaných zpùsobù. Nezajištìné sítì mohou zpùsobit komplikované zamotání odchycených ptákù a pøivodit problémy pøi vyproš ování. Navíc se ptáci mohou dostat až do tìsné blízkosti tyèe a pøijít s ní do kontaktu (napø. za silnìjšího vìtru). Sítì jsou zpravidla natahovány v pøímých øadách na upravených místech tak, aby se sí ovina nemohla zachytit za vìtve, ostružiní a jinou vegetaci. To mùže znaènì komplikovat vyproš ování odchycených ptákù. Nezbytné úpravy terénu je možno provádìt pouze se souhlasem majitele pozemku. Nelze je provádìt v hnízdní dobì a pokud by došlo k poškození chránìných druhù rostlin. Stahování a balení sítí Pokud se rozhodneme (napø. po dobu snížené aktivity ptákù, pøes noc atp.) odchyt pøerušit a sítì ponechat natažené na tyèích, je bezpodmíneènì nutné stáhnout všechny vodící šòùry tìsnì k sobì a svázat poutka. Sí ovinu musíme zajistit tak, aby ji ani silný vítr nemohl uvolnit. Proto doporuèujeme staženou sí na nìkolika místech (cca po 2 metrech) pøevázat kousky provázku, pokud oèekáváme silnou rosu nebo déš, je možno staženou sí pøekrýt igelitem a zajistit. Pøi balení sítí se vždy vyplatí mít pro každou sí øádnì oznaèený sáèek. Nemùže se pak stát, aby kroužkovatel zapomnìl v terénu nìkterou sí nataženou. Rozhodnì nedoporuèujeme používat pro sítì stejné sáèky jako pro pøechovávání ptákù. kroužku - pøedevším u déle nošených a tedy více opotøebovaných kroužkù. V nouzi lze použít dalekohled (opaèný pohled). Mìøítko Posuvné mìøítko Odpichovátko (kombinací odpichovátka s mìøítkem lze nahradit posuvné mìøítko) Silná nit Pro možnost odstranìní silnì obnošeného, popø. chybnì nasazeného kroužku. Nùž nebo nùžky pøeøíznutí (pøestøihnutí) vlákna sítì v pøípadì komplikovanì zamotaného ptáka. Spínací špendlík nebo jemná pinzeta Pro pøípad uvolnìní vlákna sítì zachyceného za rohy jazylky atp. Náhradní kotvící šòùra Dostateèný poèet sáèkù pro krátkodobé pøechovávání ptákù Pro noèní odchyty: Doporuèená výbava èelní svítilna 1 náhradní sada baterií 1 náhradní žárovka Dalekohled V nouzi možno použít i jako lupu (obrácený pohled). Fotoaparát Pro nezbytnou dokumentaci druhù, jejichž výskyt schvaluje Faunistická komise Mobilní telefon Pro možnost zavolání osoby, která mùže provést nezbytnou fotodokumentaci. Zahradnické nùžky nezbytným šetrným úpravám nejbližšího okolí sítí. Pilka Náhradní vodící šòùra Sí ovací jehla nebo velká jehla Pro možnost rychlého navleèení uvolnìné nebo náhradní vodící šòùry. Lékovka, krabièka od filmu atp. Pro možnost uložení bezobratlého živoèicha, nejèastìji ektoparazita, k pozdìjšímu pøedání pøíslušnému odborníkovi. 35

19 FJednou použitý kroužek není dovoleno použít podruhé (ani v pøípadì úhynu)!! FPøidìlené kroužky nesmí kroužkovatel poskytnout žádným neoprávnìným osobám, aby jimi samostatnì kroužkovaly!! Porušení tìchto dvou ustanovení bude považováno za hrubý pøestupek! Výmìna kroužku (pøekroužkování) Pøekroužkování ptáka pøi kontrolním odchytu, jak ptáka s naším kroužkem, tak kroužkem zahranièní centrály, lze pouze v tìch pøípadech, kdy je pùvodní kroužek zjevnì opotøebovaný, zdeformovaný nebo špatnì èitelný. Takový kroužek je nutno pøedložit kroužkovací stanici ke kontrole. Dùležité upozornìní: nejprve vždy nasazujeme nový kroužek, teprve pak odstraòujeme kroužek pùvodní! Pøi odstraòování pùvodního kroužku musíme postupovat velmi opatrnì, aby nedošlo k poranìní nohy ptáka. Problémy mohou nastat pøi odstraòování pevnìjších typù kroužkù; v nìkterých pøípadech je nutná spolupráce dvou osob. Osvìdèeným zpùsobem otevírání kroužku je použití slabé pevné nitì: provleèeme ji mezi bìhákem a kroužkem, zavážeme a zachytíme do pevného bodu. Stejným zpùsobem provleèeme druhou nit, zavážeme a opatrnì napínáme do protismìru. Právì zde je výhodná druhá osoba: opatrnì drží ptáka a sleduje prùbìh otevírání kroužku až do polohy, kdy je možno bìhák z otevøeného kroužku vyjmout. Pøenechat kroužky jinému kroužkovateli mùže kroužkovatel pouze formou pøevodu kroužkù, a to ve zcela výjimeèném pøípadì. Povinností kroužkovatele, který kroužky pøedává, je pøesvìdèit se, zda je pøíjemce kroužkù držitelem platné kroužkovací licence. Pokud není splnìna tato podmínka, nesmí k pøevodu kroužkù dojít. Pøípadný pøevod je nutno obratem sdìlit kroužkovací stanici s uvedením data, kdy k pøevodu došlo. Toto se jako povinnost ukládá kroužkovateli, který kroužky pøedává. 9. POVINNÁ A DOPORUÈENÁ VÝBAVA ROUŽOVATELE Povinná výbava leštì roužkovatel ke své èinnosti potøebuje dva typy kleští: jeden k uzavírání menších typù kroužkù, druhý k uzavírání kroužkù vìtších typù (vèetnì kroužkù se zámkem), popø. k ovalizaci kroužku u tìch druhù ptákù, kde to tvar jejich bìháku vyžaduje (napø. potápky, lyska èerná a kormorán velký). roužkovatel musí mít neustále na mysli, že nesprávným a nepeèlivým uzavíráním kroužkù mùže ptákovi zpùsobit poranìní (pták se mùže zachytit za vegetaci, hnízdní výstelku, vlákna sítì,..)! Základní urèovací literatura Lupa Lupa je nezbytnou pomùckou každého kroužkovatele. Umožòuje správné pøeètení nápisu na Po skonèení odchytu je nutné zanechat odchytové stanovištì upravené. Zvláštì kotvící kolíky a provázky nesmìjí zùstat na zemi v místì použití. Vyproš ování ptákù z nárazových sítí Vyproš ování ptákù z nárazových sítí vyžaduje zruènost, hbitost a trpìlivost. Odchycení ptáci však musí být ze sítì vyproštìni pokud možno co nejrychleji. Pøesto nesmíme být netrpìliví a uspìchaní - zachování klidu je vždy nezbytnì nutné! Techniku vyproš ování ptákù je možno si nejlépe osvojit pod dohledem zkušeného kroužkovatele. Doporuèujeme uèit se nejdøíve na ptácích, kteøí po odchycení zpravidla v síti visí klidnì (napø. pìnkavovití ). Dále je dobré zaèínat trénovat vyproš ování ptákù ze sítí, která mají silnìjší vlákno, a postupnì pøejít na sítì s jemnou sí ovinou. Základní zásady pro vyproš ování ptákù: l nejdøíve vyproš ujeme ptáky, kteøí jsou v sítích velmi aktivní (napø. sýkory, støízlík, šoupálci) l vždy je nutno zjistit, z které strany se pták do sítì chytil. Z této strany je pak nutno ptáka vyproš ovat l nejprve zjistíme, zda má pták volné bøicho, pak postupnì uvolòujeme sí ovinu ze sevøení prstù a z bìháku l ptáka musíme držet jemnì, zlehka, ale tak, aby se nemohl pøíliš pohybovat, pøedevším tøepat køídly l nìkteré druhy ptákù (napø. vlaštovkovití, pìnkavovití) leží v síti zcela klidnì a nejsou témìø vùbec zamotáni - lze je vyprostit jednoduchým uchopením l vždy dbáme, abychom ptáka vyproš ovali z volné, nenapnuté sí oviny l pøi vyproš ování vìnujeme zvýšenou pozornost nohám a kloubùm. Nikdy se nesmí dostat do nepøirozených poloh. Letkám však nevadí mírné prohnutí. l vždy musíme dávat pozor, zda pták není zachycen za jazylku. odstranìní vláken z jazylky lze použít jemnou pinzetu, dobøe však postaèí obyèejný spínací špendlík. Ten ostatnì doporuèujeme zaøadit do povinné výbavy každého kroužkovatele. Je možno ho nosit zapnutý na vnitøní stranì odìvu, kde nemùže dojít k jeho zapletení do sí oviny. l pokud je pták zamotán do dvojí sí oviny (tj. souèasnì ve dvou kapsách ), uvolòujeme nejprve sí ovinu z druhé kapsy (èasto provádíme z druhé strany sítì) l nìkteøí malí ptáci, pøedevším støízlík, mohou provléci okem sítì celé køídlo (obì køídla) a ve snaze uletìt se zatoèí. Pak je nutno postupovat opaènì a po nìkolikerém otoèení celého ptáka vyproš ovat obvyklým postupem. l pøi vyproš ování ptákù vždy dbáme na to, abychom je drželi pouze za nohy, pøíp. køídla èi krk. Zvláštní opatrnost je nutná pøi vyproš ování hýla obecného. l žádná velikost strany oka není vhodná pro všechny druhy ptákù. Nìkteøí ptáci (napø. drozdi, kos, bahòáci a špaèci) mají sklon k zapletení za zápìstní èást køídla (hlavnì za køidélko). Vyproštìní køídla pak mùže pùsobit potíže. l v nìkterých složitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, 34 19

20 l v nìkterých složitých pøípadech je nutné pøestøihnout èi pøeøíznout vlákno sítì, abychom ptáka rychle a bezpeènì vyprostili a pøedešli tak jeho pøípadnému stresu. Èasto postaèí pøestøihnout 1 èi 2 klíèová vlákna. l pokud je pták odchycen do horního pole sítì, doporuèujeme posunout poutka sítì tak, abychom ptáka dostali do vhodné výšky. Rozhodnì nedoporuèujeme vyproš ovat nad hlavou z napnuté sí oviny. Obdobnì je nìkdy nutno postupovat i u ptákù odchycených nízko pøi zemi. Zde je pøi zvedání nutno dávat pozor, zda sí není zachycena za vegetaci. Mohlo by dojít k jejímu nepøimìøenému vypnutí a pøípadnému poranìní odchyceného ptáka. Pøíležitostnì dochází k neúmyslnému odchycení netopýrù. Technika jejich vyproš ování je obdobná jako u ptákù. Pøed vypuštìním je nutno netopýra peèlivì prohlédnout, zda nemá na sobì zbytky sí oviny, které by mu mohly bránit ve volném pohybu. Doporuèujeme dávat pozor na pokousání, zvláštì vìtšími druhy (nebezpeèí nákazy vzteklinou!). Specializované odchyty Odchyt na nocovištích Pokud se rozhodneme chytat ptáky na nocovišti - a už pøi zaletování èi pøi vyletování - je zapotøebí, aby se akce úèastnilo více kroužkovatelù. Nutné pøitom je, aby alespoò jeden z nich mìl s tímto typem odchytu zkušenosti. l doporuèujeme pøed odchytem stanovištì navštívit a zjistit, jakým zpùsobem a v jakém poètu na nocovištì ptáci zaletují (toto se mùže mìnit z noci na noc podle smìru a síly vìtru, oblaènosti, teploty atp.) l každý úèastník této odchytové akce musí být vybaven èelní svítilnou l sítì musí být dokonale zakotveny a velmi dobøe vypnuty, nebo poèet souèasnì odchycených ptákù mùže být vysoký l poèet plátìných sáèkù (popø. pøechovávacích kontejnerù) musí odpovídat oèekávanému poètu odchycených ptákù l ptáci musí být pøes noc pøechováváni v klidném a tmavém prostoru, nebo vypouštìni, až si jejich oèi zvyknou na tmu (napø. vlaštovky a konipasi) Odchyt bahòákù Odchyt bahòákù do nárazových sítí probíhá obvykle za snížené viditelnosti nebo v noèních hodinách. Bahòáky je sice možno chytat i do sítí na pìvce, mnohem úèinnìjší jsou však sítì s vìtšími oky (nejèastìji 30 mm). Sítì jsou zpravidla natahovány buï zcela, nebo alespoò èásteènì nad vodou (v našich podmínkách pøedevším na vypuštìných rybnících a pøehradních nádržích). Proto je nutno pøi stavìní sítí i jejich obsluze vždy dbát na bezpeènost odchytávaných ptákù. Pøi rozsáhlejších akcích je nezbytnì nutná pøítomnost alespoò jednoho kroužkovatele, který má s odchytem bahòákù zkušenosti. Musíme mít na zøeteli tyto skuteènosti: l ptáci odchycení do spodního pole sítì se nesmí provìsit tak, aby se dotýkali vody nebo bahna. Proto je nutno sítì - pøedevším delší - na nìkolika místech vhodným zpùsobem podepøít, napø. pevnì vypnutou kratší šòùrou nataženou mezi 2 kolíky Rybák èerný Rybák obecný Sedmihlásek hajní Skorec vodní Skøivan lesní Skøivan polní Slavík obecný a tmavý Slavík modráèek Slípka zelenonohá Sluèka malá Sluka lesní Snìhule severní Sojka obecná Sokol stìhovavý Sova pálená Stehlík obecný Straka obecná Strakapoud malý Strakapoud (ostatní druhy) Strnad luèní Strnad obecný Strnad (ostatní druhy) Støízlík obecný Sýc rousný Sýèek obecný Sýkora koòadra Sýkora (ostatní druhy) Sýkoøice vousatá R R, TA, S N Z N TA EN EN Z H C D S EX, EN Z Z TA, N TA P EN EN N, TA S, TA TA, S Šoupálek (oba druhy) P, F Špaèek obecný Tenkozobec opaèný EN Tetøev hlušec M - A, F - BX, CB Tetøívek obecný C uhýk šedý uhýk obecný ( ostatní druhy) Z Vèelojed lesní Vlaštovka obecná Vlha pestrá Vodouš bahenní a kropenatý Vodouš rudonohý a tmavý Vodouš šedý Volavka popelavá a bílá Volavka èervená Volavka støíbøitá Vrabec domácí Vrabec polní Vrána obecná èerná a šedá Výr velký Výreèek malý Zrzohlávka rudozobá Zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žluna zelená a šedá Žluva hajní C, CB S R Z H BX CB C N TA D A HN Základní pokyny týkající se techniky kroužkování: roužek nasazujeme vždy pouze na bìhák. Nedoporuèujeme nasazovat kroužek nad tarsální (patní) kloub. V pøípadì nálezu èi odchytu takto oznaèeného ptáka èasto dochází k pøehlédnutí kroužku ukrytého v peøí! Pouze u èápa bílého, volavky popelavé, kolpíka bílého a jeøába popelavého je možno dávat kružek nad patní kloub (možnost odeèítání èísla kroužku). l kroužek musí být vždy dokonale sevøen, hrany kroužku nesmí pøesahovat, aby se pták nemohl kroužkem zachytit l ke správnému dovøení kroužku je bezpodmíneènì nutné použít ploché kleštièky (lépe kleštièky s pøedvrtanými otvory pro jednotlivé typy kroužkù) l kroužek se musí na noze ptáka volnì pohybovat, nesmí však být natolik volný, aby se dal pøesunout pøes patní kloub nebo pøes prsty l pøi kroužkování menších mláïat je vždy nutno dbát na to, aby dorostlému ptáku kroužek vyhovoval. Pøíklad: pøi kroužkování menších mláïat krahujce obecného není možné jednotnì použít pro všechna mláïata typ H. FPokud kroužkovatel nemá pro ptáka pøedepsaný typ kroužku, musí ho pustit bez kroužku! C N S H 20 33